Seminář 1. Distanční vzdělávání a e-learning (část 2. – E-learning)

1. Seminář 1.Distanční vzdělávánía e-learning(část 2. – E-learning) Cyklus seminářů „Distanční vzdělávání profesionálně“ David Nocar Olomouc 2006

3. Cíle semináře (část 2. – E-learning) Po absolvování této části semináře budete schopni: • vysvětlit základní principy elektronického vzdělávání, • definovat termín e-learning a jeho postavení ve vzdělávacím procesu, • popsat historii a vývoj e-learningu, • charakterizovat současný pohled na e-learning, • identifikovat současné trendy v e-learningu, • a na základě toho všeho budete sami schopni vést výuku s e-learningovou podporou :-)

4. Úvod • Tato část semináře vás uvede do problematiky elektronického vzdělávání a to jak z hlediska historického vývoje, tak z hlediska současného pojetí. • Seznámí vás: • s vymezením pojmu e-learning, • s postavením e-learningu ve vzdělávacím procesu, • s formami a úrovněmi realizace e-learningu • s hlavními výhodami a nevýhodami e-learningu • a také s některými trendy, kterými se dnese-learning ubírá.

5. Úvod do problematiky • Samotný termín „e-learning“ se u nás užívá v této anglické podobě. V překladu hovoříme o „elektronickém učení/vzdělávání“. • Původně (v USA) bylo elektronické vzdělávání spjato svyužíváním jakýchkoliv elektronických technologií ve vzdělávání. • Současné pojetí e-learningu je spjato především s využíváním celosvětové počítačové sítě internet pro podporu vzdělávání.

6. Definice e-learningu • Stejně jako tomu bylo u definování distančního vzdělávání i pro e-learning existuje mnoho různých definic. • Elliot Masie definuje e-learning jakonástroj využívající síťové technologiek vytváření, distribuci, výběru, administracia neustálé aktualizaci vzdělávacích materiálů. • Na portálu Evropské komise se pojmeme-learning označuje aplikace novýchmultimediálních technologií a internetuke zlepšení kvality vzdělávání posílením přístupuke zdrojům, službám, k výměně informací a ke spolupráci. • Stručněji tedy můžeme e-learning chápat jako multimediální podporu vzdělávacího procesu využívající moderní informační a komunikačními technologiemi pro zkvalitnění vzdělávání. (Nocar, 2004) Elliot Masiezakladatelamerickéhoe-learningovéhoprůmyslu

7. knihovna STUDENT Organizace studia Studijní materiály Tutor Osobní kontakty VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE STUDENT zdroje Další vzdělávací instituce Informační STUDENT pavučina Světová E-learningová podpora DiV • systém distančního vzdělávání s podporou počítačové sítě Jsou zachovány všechny základní principy. Jejich umístění do prostoru celosvětové sítě usnadňuje zejména navázání kontaktu studenta s ostatními studenty nebo čerpání informací z alternativních zdrojů.

9. Historie e-learningu • Vývoj e-learningu dle současnéhopojetí mohl začít až rokem 1991,kdy se začal vyvíjetWorld Wide Web - www. • Celosvětová síť Internet vzniklaz intranetu vědecké organizaceCERN. Tím byly položeny počátkynovodobého e-learningu. • Termín e-learning se objevuje až od roku 1999, kdy začaly vznikat na internetu vzdělávací portály (Click2Learn, sCollege,...). Tim Berners-Leezakladatel worldwide webu - www

10. Současné pojetí e-learningu • Za nezbytné je považováno nejen využití sítě, ale hlavně uvědomování si podstaty vzdělávacího procesu a tím také určité vystřízlivění z počátečního technologického pojetíe-learningu nad pedagogickým. • Počáteční technologické pojetí se snažilo především o maximální multimedialitu, on-line distribuci a komunikacia možnosti elektronického testování. • Jak na univerzitách, tak v komerční sféře se řešilo především, na jaké e-learingové platformě (systému LMS) vybudovat své e-learningové vzdělávání. • V posledních letech již převládá pojetí pedagogické, kterése zaměřuje především na vlastní podstatu vzdělávacího procesu, vzdělávací cíle, individuální potřeby studenta, respektování vstupních předpokladů ke studiu, respektování různých učebních stylů, atd.

11. Formy e-learningu Elektronické vzdělávání Off-line výuka On-line výuka asynchronní synchronní možnosti on-line komunikace: e-mail, diskusní fórum, chat, netmeeting

12. LMS WBT CBT Základní úrovně e-learningu • Vzhledem k dostupnosti počítačových technologií můžeme elektronické vzdělávání rozlišit na následujících tří úrovní: využití PC + webu +speciálního softwaru využití PC + webu využití PC

13. CBT • CBT (Computer-Based Training) neboli „vzdělávání za podpory počítačů“ • multimedialita vzdělávacího obsahu

14. WBT • WBT (Web-Based Training) neboli „vzdělávání za podpory webových technologií“ • on-line distribuce • on-line komunikace

15. LMS • LMS (Learning Management System) neboli„systém pro řízení výuky“. • komplexní systém pro podporu výuky • soubor nástrojů, které umožňujítvorbu, správu a užívání kurzův elektronickém prostředí

16. Příklady LMS užívaných v ČR • EDEN • eDoceo • iTutor • Barborka • Unifor • WebCT • ClassServer • Moodle

17. Nevýhody e-learningu • Náročná tvorba kurzů • Závislost na funkčnosti ICT • Praktické zkušenosti s ICT • Nerovný přístup k ICT • Možná nekompatibilita • Nevhodnost pro určité typy kurzů • Nevhodnost pro určité typy studentů

18. Výhody e-learningu • Zapamatovatelnější forma informací • Vyšší míra interaktivity • Aktuálnost informací • Přístup k materiálům „kdykoliv“ • Přístup k materiálům „odkudkoliv“ • Větší možnosti testování znalostí • Překonání případných zdravotních bariér • Nižší náklady na vzdělávání • Vyšší efektivnost výuky

19. Účastníci e-learningu • kompetentní REALIZAČNÍ TÝM • manažer • administrátor • odborník na dané učivo • metodik • vývojář (programátor, technik, grafik,...) • motivovaný a proškolený TUTOR • motivovaný a poučený STUDENT

20. Obsah e-learningu • Obsahem e-learningu jsou elektronické vzdělávací kurzy, popř. samostatné moduly, z nich se jednotlivé kurzy skládají. • Obsah těchto kurzů bývá převážně multimediálního charakteru. • Součástí kurzu jsou i testovací moduly sloužící k ověření nově získaných vědomostí. • V neposlední řadě jsou zde obsaženy nástroje pro komunikaci, diskuzi, spolupráci, apod.

21. Standardy pro e-learning • Pro zajištění kompatibility a přenositelnosti obsahu by již při tvorbě mělo být zajištěno dodržení určitých norem a standardů. • Dodržované normy: • AICC (The Aviation Industry CBT Commitee) • IMS (Instructional Management System) • ADL (Advanced Distributed Learning Initiative) • SCORM (Sharable Content Object Reference Model) • Dodržení tohoto standardu zajišťuje vzdělávacímu obsahu přístupnost, přizpůsobivost, dostupnost, trvalost, interoperabilitu a znovupoužitelnost.

22. Model ADDIE • Vlastní tvorba e-learningového kurzu, má-li být kvalitní a funkční, se řídí určitými doporučenými postupy. Jedním z nich je model ADDIE. • 5 etap: Analysis, Design, Development, Implemantation, Evaluation Analýza Implementace Evaluace Návrh Vývoj

23. Trendy v e-learningu • Je zde snaha o zvyšování efektivity předevšímz hlediska pedagogického a řídícího, zvýšení interaktivity, dostupnosti a individualizaci. • Z toho vyplývají směry, jako je např.: • blended learning • m-learning • e-mentoring • rapid e-learning • použití avatarů

24. WEB 2.0přeměna webu dokumentů ve web dat, v platformu pro sdílení dat • wiki • weblog (blog) • flickr • frappr • sociální síť, folksonomy, RSS, ...

25. Závěr • Stejně jako samotné distanční vzdělávání i e-learning si stále hledá své pevné místo v našem systému vzdělávání. I během tohoto usazování se stále vyvíjí, neboť je stále ovlivňován novými a novými trendy jak vzdělávacími, tak technologickými. • Tato podpora nabízí vzdělávacím institucím i studujícím stále nové příležitosti, ale také s sebou nese určitá úskalí, která mohou při nesprávné a nepromyšlené implementaci proces vzdělávání ohrozit. • Nové technologie otevírají pestré možnosti distribuce, řízení, interakce, komunikace, evaluace, ale stále musíme mít na paměti, že se jedná o proces vzdělávací a nenadřazovat aspekty technologické nad pedagogické a didaktické.

26. Profil autora • Od roku 2004 pracuji na Katedře matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, kde se zaměřuji na využití ICT a edukačních médií v matematickém vzdělávání. • V oblasti distančního vzdělávání spolupracuji s Centrem distančního vzdělávání UP od roku 2003. • Vykonávám činnosti metodika DiV pro oblast e-learningu, metodické recenze studijních materiálů pro DiV, administrátora LMS, lektora/tutora na seminářích/kurzech zaměřených na využívání multimédií, internetu a e-learningu ve vzdělávání, tvorba a správa on-line podpory kurzů realizovaných CDV UP. • Spolupracuji na projektech zaměřených na využití ICT ve vzdělávání a na zvyšování úrovně pedagogických kompetencí v oblasti DiV a využívání ICT (např. projekt Akademie distančního vzdělávání). • Účastním se a přednáším na konferencích věnovaných problematice distančního vzdělávání a e-learningu. Můj podrobný profil naleznete na webu projektu: akademiediv.upol.cz

27. Elektronický studijní materiál k seminářiDistanční vzdělávání a e-learningčást 2. – E-learning Mgr. David Nocar Centrum distančního vzdělávání Univerzita Palackého v Olomouci