ŽAHAVCI

1. ŽAHAVCI Čiperová Barbora 5.A 21. února 2012

2. Živočichové s paprsčitě souměrným tělem • Mají slepě končící trávicí dutinu – láčku • Biologickým mechanismem láčkovců je metageneze (rodozměna) – střídání stádia polypa a medúzy • Vyvinuté žahavé buňky, proto kmen ŽAHAVCI. • 9000 druhů žije v mořích • Systematicky rozlišujeme 3 třídy: • Polypovci • Medúzovci • Korálnatci

3. Společné znaky žahavců • Přítomnost žahavých buněk (knidoblasty) = ektodermální původ • hruškovitý tvar • Nemohou se regenerovat –doplnění ze vmezeřených buněk ektodermu = embryonální charakter • Uvnitř se nachází dutinka se stočeným žahavým vláknem (=jed hypnotoxin) • Největší z nich mají citlivý výběžek (knidocil) • Žahavci mají dva tělní typy: • Polyp (přisedlá forma) • Medúza (plovoucí forma)

5. Nezmar obecný Nezmar zelený POLYPOVCI

6. Časově i funkčně převládá stadium polypa. • Tělo: • Nožní terč • Pučící mladý jedinec • Přijímací otvor ( i vyvrhovací) • Chapadla • Láčka • Mají regenerační schopnost • Umožňuje jim přežít nejrůznější poškození • Z každé odtrhnuté části nezmaru vznikánový jedinec

7. Nervová soustava • Složena z buněk = rovnoměrně rozptýlené po celém těle • Při jakémkoliv podnětu reagují polypovci celím tělem. • Proto se nervová soustava nazývá = rozptýlená nervová soustava

8. Trávicí soustava • Láčka je vystlaná buňkami bičíkatými a žláznatými • Pohlcená kořist je natravována enzymy přímo v dutině láčky = extracelulární trávení • Trávení je pak dokončeno nitrobuněčně a nestrávené zbytky jsou vyvrhovány

9. Rozmnožování • Pohlavně • Spojení vajíčka se spermií • Nepohlavně pučením • Na povrchu těla nezmaru se vytvářejí jakésipupeny = ty postupně rostou a vyvíjí se z nich nový jedinec.

10. Polypovci v ČR • Nezmar hnědý • Nezmar zelený (10 mm, má 8 chapadel) • Medúzka sladkovodní – jediný žahavec u nás který si zachoval rodozměnu

11. Talířovka ušatá Kořenoústka plicnatá Medúzovci

12. Žijí pouze v mořích • Někteří mohou být životu nebezpeční • Ve svém cyklu pravidelně střídají • Nepohlavní stadium polypa • Pohlavní stadium medúzy • Polyp medúzovců – bývá malý (asi 5 mm), žije solitárně • Podstatnou část života jedince tvoří skyfomedúzy – celkem velké (5-60 cm; největší známá Cyaneaarctica)

13. Stavba těla • Mají pokročilejší tělesnou organizaci než polyp • Vypouklá strana zvonu – u polypu nožní terč • Spodní, vydutá část zvonu – tu tvoří ústní terč, chapadla a pohlavní orgány • Ze středové části trávicí dutiny vybíhá soustava kanálků – ty jsou spojeny na obvodu kanálkem okružním • Tato soustava má funkci trávicí a také rozvádí živiny • Na obvodu zvonu je • svalovina – vypuzuje vodu • 8 výběžků ropálií – zde jsou soustředěna smyslová ústrojí

14. Oplození • vnější nebo vnitřní; z vajíčka se vyvíjí plovoucí larva (planula), ta přisedá a mění se v polypa – ten se po čase množí nepohlavně pučením neboli strobilací (zaškrcování) = řetězově vznikají medúzky (efyry): • Mají jednodušší stavbu • Postupně dorůstají a mnění se ve skyfomedúzy • Polyp ve stádiu strobilace = strobila • Zygota = buňka s kompletní sadou chromozomů

15. Sasanka koňská Sasanka hnědá Korálnatci

16. Vytvářejí pouze polypové stadium. • Žijí v moři. • S výjimkou několika z nich jsou všichni přisedlí. • Krom sasanek vytvářejí kosterní útvary. • Pohlavně jsou většinou hermafroditi. • Rozmnožují se nepohlavně pučením – nový jedinci se neoddělují = vytvářejí kolonii ( všichni propojeni společnou trávicí soustavou)

17. Osmičetní korálnatci • Mají vždy 8 přepážek a chapadel • Bez výjimky tvoří kolonie • Př. korál červený • Šestičetní korálnatci • Mívají počet chapadel vždy v násobku šesti • Patří mezi ně: • Sasanky • Větevníci • Sasanky • Nikdy netvoří kosterní útvary • Žijí jednotlivě, mnohdy v symbióze s korýši (sasanka plášťová a poustevníček mořský) • Větevníci • Žijí v teplých mělkých pobřežních vodách • Z jedné planuly vzniká polyp, jehož pučením se vytvoří kolonie o mnoha milionech členů • Jedinci v nižších vrstvách postupně odumírají • Větevník mozkový