1 / 22

Cestovní ruch a rekreace – zdroje a předpoklady

Cestovní ruch a rekreace – zdroje a předpoklady. Zdroje a předpoklady jako limity využití území pro CR a rekreaci. - velká různorodost zdrojů a předpokladů  nutnost členění H. Poser (1939) – první geografická práce zaměřena na hodnocení předpokladů - 3 skupiny činitelů ovlivňujících CR:

Download Presentation

Cestovní ruch a rekreace – zdroje a předpoklady

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Cestovní ruch a rekreace–zdroje a předpoklady

  2. Zdroje a předpoklady jako limity využití území pro CR a rekreaci - velká různorodost zdrojů a předpokladů  nutnost členění H. Poser (1939) – první geografická práce zaměřena na hodnocení předpokladů - 3 skupiny činitelů ovlivňujících CR: • základní (přírodní, demografické) • podporující (např. komunikační dostupnost oblasti • brzdící (např. klimaticky nepříznivá období, špatná hospodářská situace státu)

  3. S. Šprincová (1975): • umožňující (podmínky ekonomické, politické, sociální, demografické) • vyvolávající (např. potřeba rekreace) • usměrňující - atraktivity CR (přírodní, kulturně-historické) - předpoklady hospodářsko-geografické (poloha, obyvatelstvo a sídla, výrobně hospodářský charakter oblasti, dopravní síť a dopravní technika) - zařízení MTZ

  4. P. Mariot (1983) – funkčně-chorologické hledisko • Lokalizační předpoklady CR - přírodní (reliéf, klima, vodstvo, flora, fauna) - kulturně správní (kulturní památky, centrální instituce) • Selektivní předpoklady CR - urbanizační (hustota a velikost sídel, zástavba, bytový fond) - demografické (věková struktura obyv., hustota obyv.) - sociologické (ekonomická aktivita, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na člena domácnosti ….) • Realizační předpoklady CR - komunikační (komunikační síť, dostupnost území) - materiálně-technická základna (ubytovací a stravovací zařízení, dopravní zařízení – vleky apod.)

  5. Schema nodálního regionu cestovního ruchu L – póly lokalizačních předpokladů CR S – póly selektivních předpokladů CR ----- hranice regionů CR →  orientace a intenzita vztahů mezi póly selektivních a lokalizačních předpokladů CR

  6. Syntéza 3 základní skupiny zdrojů a předpokladů CR: • Skupina přírodních předpokladů (reliéf, klima, vodstvo, flora, fauna) • Skupina kulturně-historických předpokladů (stavební památky, muzea, lidová architektura, kulturní akce) • Společenské předpoklady (ostatní činitelé vytvořené společností a související s CR – viz sociologické)

  7. PŘÍRODNÍ ZDROJE A PŘEDPOKLADY - základní faktor a předpoklad vzniku a formování rekreačních procesů a areálů (hlavní lokalizační faktor) - formování a rozvoj rekreačních systémů probíhá v prostorových vztazích na nejrůznější taxonomické úrovni: rekreační lokalitarekreační oblast - jeden ze základních úkolů geografie CR: studium „přírodního rekreačního potenciálu“

  8. Reliéf • Morfologický charakter krajiny  různorodé funkční využití pro CR + podmiňuje výskyt a lokalizaci ostatních předpokladů (např. vegetační kryt, říční síť, sídla) • Morfologicky krajinu (reliéf) dělíme: - makroformy reliéfu (velehory, vrchoviny, roviny) - mikroformy reliéfu (niva, povodí) - kauzalita: makroformy mají tendenci vyvolat zájem obyvatel z morfol. odlišných území Nejvýznamnější charakteristiky reliéfu: • formy povrchu (určují základní typ rekreačního využití – hory x pláž), výšková členitost, vertikální členitost, horizontální členitost, expozice) • Analýzy: orografická mapa území, mapa relativní výškové členitosti reliéfu, mapa hypsometrická, sklonitosti svahů, expozice svahů

  9. Klima - určuje sezónnost rekreace - vliv podnebí posuzujeme ze 2 hledisek: • 1. působení horizontální a vertikální zonálnosti podnebí na Zemi: - horizontální zonálnost: největší využití má subtropickýmírný pás (hlavní sezóna: léto) - vertikální zonálnost: nejvíce se projevuje v mírném pásu (hlavní sezóna: zima) • 2. působení klimatických podmínek v konkrétním území (inverze, klimatické lázně) - výkyvy počasí (ovlivňují krátkodobou rekreaci), ovlivňují také ekonomické výsledky oblastí CR • Charakteristiky: srážkové poměry, sluneční svit atd. • Balová metoda: syntetické hodnocení vztahu klimatických charakteristik k předpokladům rozvoje CR (stupnice 1-6, 6 – mimořádně příznivé podmínky, 1 – nevhodné podmínky)

  10. Voda • povrchové vody: výrazně sezónní charakter, význam pro letní rekreaci (dlouhodobé i krátkodobé formy) - nejdůležitější je moře! (např. Středozemní moře soustřeďuje až 50 % mezinárodního CR Evropy, ostrovy amerického Středomoří a JV USA – Florida, Havajské ostrovy, kalifornské pobřeží USA a Mexika, Mauritius, Seychely, Madagaskar, pobřeží Thajska) - jezera u umělé vodní plochy (funkce stejné jako u moří: jezera alpské oblasti – Švýcarsko, Itálie, Rakouska, Německa, jih Finska, Polsko, Maďarsko ….vodní nádrže v zázemí velkých měst apod.) - řeky: uspokojování krátkodobých forem CR, problém znečišťování řek, atraktivity některých řek: Niagarské vodpodády, Viktoriiny vopodády, Plitvická jezera …) • podzemní vody:prameny – bodový charakter CR (místně koncentrovaný CR), lázně – historicky nejstarší střediska CR (stálost vývěrů pramenů – celoroční provoz (Vichy, Baden-Baden, Spa, Karlovy Vary), gejzíry – Island, Nový Zéland, Yellowstonský NP)

  11. Flora a fauna • menší rekreační význam, nezastupitelná úloha (dotvářejí celkový charakter krajiny) - les: základní prvek rekreační atraktivity v podmínkách mírného pásu - rozložení a skladba: podporuje rozvoj turistiky - v zázemí velkých měst: příměstská rekreace • Fauna: druhy vhodné pro lov a rybolov, chráněné druhy (safari), druhy s negativním vlivem na rozvoj rekreace (komáři, zmije, žraloci) • ochrana přírody – nová forma podpory rozvoje CR: NP v JAR (Krugerův NP), Tanzanie (Serengeti), Evropa, USA

  12. Socioekonomické zdroje a předpoklady - předpoklady a impulsy, které uvádějí v činnost rekreační procesy v rekreačních systémech V geografickém výzkumu: • 1. Studium příčin potřeb a nároků obyvatelstva a příčin faktorů rozvoje CR a rekreace a jejich územní diferenciace – výzkum hranic a prahových hodnot tzv. potenciálu rekreativity obyvatelstva • 2. Studium socioekonomických podmínek pro realizaci rekreace a CR – např. posouzení vlivu rekr. infrastruktury na realizaci rekreačních procesů, jejich kvantitu a prostorovou lokalizaci

  13. 1. Kulturně historické předpoklady - bodový-střediskový charakter • umělecko-historické předpoklady • národně-historické památky • lidová architektura • archeologické lokality • technicko-historické památky • muzea, galerie: Louvre (Paříž, 4,8 ha výstavní plochy, 200 sálů přístupných, 5,5 mil. návštěvníků ročně), Metropolitan Museum of Art (New York, 13 ha výstavní plochy, 4 mil. návštěvníků ročně), Ermitáž (Sankt Peterburg, 4,5 mil. návštěvníků), British Museum (Londýn, 4,8 mil. návštěvníků ročně) • Národní galerie antického umění v Římě, muzea ve Vatikánu, muzem Prado v Madridu, galerie Ufiizzi ve Florencii ad.

  14. Kulturní akce, festivaly: - operní scény: Scala (Miláno, 3600 míst), Metrpolitan Opera (New York, 3788 míst), Velké divadlo (Moskva, 3000 míst), pařížská , vídeňská opera ad. - hudební festivaly: Salcburg, Wagnerův (Bayereuth), Vídeň, Edinburg, Pražské jaro ad. - filmové festivaly: Benátky (1932), Cannes, Karlovy vary, Berlín, Locarno, San Sebastian ad. - náboženské slavnosti (poutě): Lourdes (Francie, 5 mil poutníků ročně), Fátima (Partugalsko, 4 mil. poutníků ročně), Czestochowa (Polsko, 4 mil. poutníků ročně), Padova, Assisi (Itálie, 3 mil poutníků ročně), Santiag de Compostela (Španělsko, 3 mil poutníků ročně), Mekka a Medina (Saudská Arábie), Banáras (Indie)

  15. 2. Společenské předpoklady • centrální instituce • vědecká setkání, kongresy, konference a sympozia • veletrhy, světové výstavy • společenské, sportovní akce (olympijské hry, světové šampionáty ad.)  výrazně znásobují atraktivitu měst v CR (např. LOH Barcelona – 15 mil. diváků, z toho 4 mil. zahraničí)

  16. Syntéza Kategorie 1+2 lze z hlediska jejich přitažlivosti (atraktivity) a velikosti spádového území dělit: • ojedinělé a jinde na světě se nevyskytující památky (pyramidy v Egyptě., Akropole ...) • památky a akce mezinárodního významu • památky a akce celostátního významu • památky a akce oblastního významu • památky a akce místního významu

  17. Materiálně technická základna 1. Hledisko významu: zařízení základní, zařízení doplňková 2. Hledisko ekonomické: MTZ je všechno, co slouží jako prostředek k uspokojení spotřebitelské poptávky a odčerpání finančních rezerv účastníků CR 3. Hledisko společensko-geografické: všechna zařízení, která umožňují rozvoj CR a rekreace • zařízení ubytovací (hotely, penziony, motely, botely, rotely, AC, horské chaty …) • zařízení stravovací (restaurace, kavárny, motoresty, cukrárny, pivnice, stánky …) • zařízení sportovně rekreační (loděnice, bazény, kluziště, hřiště …) • zařízení dopravní s výraznou rekreační funkcí (vleky, lanovky) • zařízení ostatní (prodejny MO sítě – potraviny, suvenýry, půjčovny sportovních potřeb, opravny, zařízení horské služby, ČSPH …)

  18. Hotelnictví 1 • rostoucí význam (podíl na celkových ubytovacích kapacitách, 22 mil. hotelových pokojů v r. 1999 • dynamika rozvoje (hotelové sítě – Accor Evry, Mariot Intenational, Hilton Hotels Corp. Bass Hotels and Resorts ...) • přesun těžiště kapacit a obecné rysy světového CR (ústup Evropy, nástup v oblastech vých. Asie a Pacifiku) Hotely podle zaměření na služby: 1. Hotely v rekreačních oblastech (sezónní výkyvy – nižší celoroční využití, pro rodinnou dovolenou, delší pobyty) 2. Městské (velkoměstské) hotely (rozdílné vybavení a služby, klientela: obchodníci a služebně cestující, kongresová turistika)

  19. Hotelnictví 2 • Hotelová kategorizace (hlídaná ve státech s tradicí CR: Francie, Španělsko, Rakousko … - stát dohlíží na zájmové svazy hoteliérů • 1. třída: Luxusní ***** - np. přestavěná venkovská zámecká sídla, velkoměstské hotely - vytříbený umělecký styl (umělecké originály) - tradice, perfektně vycvičený personál • 2. třída: Prvotřídní **** - vysoká úroveň zařízení prostorných pokojů - významný podíl apartmánů - špičková gatstronomie Poznámka. 1. a 2. třída se jen těžko dají od sebe odlišit • 3. třída: Komfortní *** - menší pokoje, nižší podíl apartmánů - skromnější vybavení (i bez bazénů nebo klimatizace) • 4. třída: Standardní ** - dožívající starší hotely • 5. třída: Ekonomická * - dožívající starší hotely Trend: 1. – 3. třída: rozvoj (výstavba) 4. – 5. třída: útlum (prakticky se již nestaví, viz ČR)

  20. Podíl jednotlivých kontinentů na kongresovém CR:

  21. Podíl zemí na kongresovém CR (v %):

  22. Podíly světových měst na kongresovém CR v roce 1999:

More Related