1 / 55

Zkoušení kameniva

Zkoušení kameniva. Projekt 1716/2011 Aktualizace a rozšíření výuky předmětu experimentální analýza konstrukcí F1 / a. POŽADAVKY NA KAMENIVO. geometrické vlastnosti fyzikální vlastnosti chemické vlastnosti. POŽADAVKY NA GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI. zrnitost obsah jemných částic

radley
Download Presentation

Zkoušení kameniva

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Zkoušení kameniva Projekt 1716/2011 Aktualizace a rozšíření výuky předmětu experimentální analýza konstrukcí F1 / a

  2. POŽADAVKY NA KAMENIVO • geometrické vlastnosti • fyzikální vlastnosti • chemické vlastnosti

  3. POŽADAVKY NA GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI • zrnitost • obsah jemných částic • jakost jemných částic • tvarový index • index plochosti • podíl drcených zrn v hrubém kamenivu • geometrický tvar drobného kameniva

  4. POŽADAVKY NA FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI • Odolnost proti drcení • Ohladitelnost kameniva do obrusných vrstev • Obrusnost kameniva • Stanovení odolnosti proti otěru • Odolnost kameniva proti obrusu pneumatikami s hroty • Objemová hmotnost zrn • Nasákavost • Sypná hmotnost • Odolnost proti zmrazování a rozmrazování

  5. POŽADAVKY NA FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI • Odolnost proti teplotním šokům • Afinita mezi hrubým kamenivem a asfaltovým pojivem • Sonnenbrand – rozpadavost čediče

  6. POŽADAVKY NA CHEMICKÉ VLASTNOSTI • Chemické složení • obsah hrubých organických látek mLPC • Rozpadavost křemičitanu vápenatého ve vysokopecní strusce • Rozpad železa ve vysokopecní strusce • Objemová stálost kameniva z ocelářské strusky

  7. MĚRNÁ HMOTNOST KAMENIVA • je hmotnost objemové jednotky zrn kameniva (bez dutin a pórů, a bez mezer mezi jednotlivými zrny)

  8. MĚRNÁ HMOTNOST KAMENIVA 1) Pro zkoušku použijeme vzorku na zrna menší 0125 2) vzorek se vysuší do ustálené hmotnosti při teplotě (110±5)°C, 3) pyknometr o známém objemu V a hmotnosti m se naplní do 1/3 vzorkem kameniva zjistí hmotnost mw (hmotnost pyknometru + vzorku kameniva) zvážením 4) do pyknometru se vzorkem se po rysku dolije destilovaná voda, kroužením se smočí všechna zrna 5) odstranění všech vzduchových bublin v exsikátoru

  9. MĚRNÁ HMOTNOST KAMENIVA 6) při 20°C se zváží (pyknometr + vzorek + kapalina) V... objem pyknometru v cm3 m1 ... hmotnost prázdného pyknometru v g m2 ... hmotnost pyknometru se vzorkem v g m3 ... hmotnost pyknometru se vzorkem naplněného pomocnou kapalinou v g ρk ... měrná hmotnost pomocné kapaliny při 20°C v kg.m-3 7) výsledná hodnota je průměr ze dvou souběžných měření nelišící se vzájemně více než 20 kg.m-3

  10. OBJEMOVÁ HMOTNOST KAMENIVA • je hmotnost objemové jednotky kameniva i s dutinami a póry, ale bez mezer mezi zrny, • objem zrn kameniva se stanovuje podle množství vzorkem vytěsněné vody, máme tři metody: v odměrném válci (přibližná metoda, velikost zrna max. 50 mm), vážení vzorku ve vodě a na vzduchu, v pyknometru

  11. OBJEMOVÁ HMOTNOST KAMENIVA 1) vzorek: cca 1 kg – max. velikost zrna 30, cca 2 kg – max. velikost zrna 50 2) vzorek se vysuší do ustálené hmotnosti při teplotě (110±5)°C, 3) zváží se navážka kameniva 4) ponoří se v nasákovací nádobě do kapaliny (alespoň 2 cm pod hladinu) 5) po dvou hodinách nasákávání se povrchově osuší a a vsypou do odměrného válce, který je naplněn do půlky vodou

  12. OBJEMOVÁ HMOTNOST KAMENIVA 6) obsah válce se promíchá, aby se vzorek zbavil vzduchových bublin 7) na dělení válce odečteme společný objem kameniva a vody 8) stanovení objemové hmotnosti V ... společný objem vody a kameniva v cm3 Vw ... objem vody v odměrném válci před vsypáním kameniva v cm3 ms ... hmotnost vysušené navážky v g

  13. STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI HRUBÉHO KAMENIVA VÁŽENÍM NA VZDUCHU A VE VODĚ 1) vzorek se vysuší do ustálené hmotnosti při teplotě (110±5)°C, 2) velikost zrna 2 - 63 mm (hrubé kamenivo) 3) z povrchu zrn se odstraní jemné částice štětcem, kartáčem 4) cca 1 kg vzorku se zváží a poté ponoří do vody, alespoň 2 cm pod hladinu 5) po 2 hodinách nasakování se kamenivo vyjme z vody osuší se a zváží na technických a hydrostatických vahách

  14. STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI HRUBÉHO KAMENIVA VÁŽENÍM NA VZDUCHU A VE VODĚ 6) stanovení objemové hmotnosti ms ... hmotnost vysušeného vzorku v g m1 ... hmotnost vzorku nasáklého vodou a povrchově osušeného, stanovená vážením na suchu v g m2 ... hmotnost vzorku nasáklého vodou,stanovená vážením na hydrostatických vahách v g

  15. STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI V PYKNOMETRU 1) pyknometr o známé hmotnosti m1 se naplní zkušebním vzorkem a zváží se m2, velikost navážky je závislá na max. velikosti použitého zrna (čím větší zrno, tím větší navážka) 2) přilije se kapalina 3) mícháním se odstraní vzduchové bubliny 4) pyknometr se vytemperuje na teplotu, při které známe hustotu kapaliny a dolije po rysku a zváží

  16. STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI V PYKNOMETRU 5) stanovení objemové hmotnosti m1 ... hmotnost prázdného pyknometru s nástavcem v g m2 ... hmotnost pyknometru s nástavcem a zkušebním vzorkem v g m3 ... hmotnost pyknometru s nástavcem a zkušebním vzorkem a kapalinou v g V ... objem pyknometru v cm3 hr ... hustota kapaliny při určité teplotě (bývá 20°C)

  17. SYPNÁ HMOTNOST - je hmotnost objemové jednotky kameniva s dutinami a póry s mezerami mezi zrny - rozlišujeme sypnou hmotnost volně sypaného kameniva a setřeseného kameniva

  18. SYPNÁ HMOTNOST - STANOVENÍ HMOTNOSTI VOLNĚ SYPANÉHO KAMENIVA 1) vzorek se vysuší do ustálené hmotnosti při teplotě (110±5)°C, 2) vzorek se sype do odměrné nádoby o známé hmotnosti z výšky 10 cm, tak aby se nahromadil v nádobě komolý kužel, který bude o cca 5 cm převyšovat okraj nádoby 3) převršený materiál se opatrně odstraní 4) odměrná nádoba se vzorkem se zváží

  19. SYPNÁ HMOTNOST - STANOVENÍ HMOTNOSTI VOLNĚ SYPANÉHO KAMENIVA 5) stanovení hmotnosti volně sypaného kameniva m1 ... hmotnost prázdné odměrné nádoby v g m2s ... hmotnost odměrné nádoby naplněné volně sypaným kamenivem v g V ... objem odměrné nádoby v litrech

  20. SYPNÁ HMOTNOST - STANOVENÍ HMOTNOSTI SETŘESENÉHO KAMENIVA 1) vzorek se vysuší do ustálené hmotnosti při teplotě (110±5)°C, 2) vzorek se sype do odměrné nádoby, která stojí na vibračním stole, kamenivo se při vibraci postupně dosypává, po ukončení vibrace se opět zarovná s okrajem nádoby 3) odměrná nádoba se vzorkem se zváží

  21. SYPNÁ HMOTNOST - STANOVENÍ HMOTNOSTI SETŘESENÉHO KAMENIVA 4) stanovení hmotnosti volně sypaného kameniva m1 ... hmotnost prázdné odměrné nádoby v g m2t ... hmotnost odměrné nádoby naplněné volně sypaným kamenivem v g V ... objem odměrné nádoby v litrech

  22. PÓROVITOST pórovitost PS je podíl objemu dutin a pórů v celém objemu zrn kameniva. K jejímu stanovení je nutné znát měrnou a objemovou hmotnost kameniva. ρv ... objemová hmotnost kameniva v kg.m-3 ρ ... měrná hmotnost kameniva v kg.m-3

  23. MEZEROVITOST mezerovitost je podíl objemu mezer mezi zrny v celkovém objemu kameniva. Rozlišujeme mezerovitost: volně sypaného kameniva, mezerovitost setřeseného kameniva

  24. MEZEROVITOST - STANOVENÍ MEZEROVITOSTI VOLNĚ SYPANÉHO KAMENIVA ρs ... je sypná hmotnost kameniva volně sypaného v kg.m-3 ρv ... je objemová hmotnost kameniva v kg.m-3

  25. MEZEROVITOST - STANOVENÍ MEZEROVITOSTI SETŘESENÉHO KAMENIVA ρt ... je sypná hmotnost kameniva setřeseného v kg.m-3 ρv ... je objemová hmotnost kameniva v kg.m-3

  26. TVAROVÝ INDEX určuje se u hrubého kameniva, jednotlivá zrna jsou rozdělena podle poměru jejich délky k tloušťce. Tvarový index se vypočte jako hmotnostní podíl zrn. Jejichž poměr rozměrů L/E je větší než 3 a vyjádří jako procento celkové hmotnosti zkoušených zrn. Zrna o větším poměru než 3 nejsou vhodná z hlediska nestejnorodosti materiálu, při hutnění se zrna lámou. ČSN EN 933-4 Stanovení tvaru zrn – Tvarový index

  27. TVAROVÝ INDEX

  28. TVAROVÝ INDEX 1) vzorek se vysuší do ustálené hmotnosti při teplotě (110±5)°C, 2) rozčlenit kamenivo na úzké frakce (4, 5.6, 8, 11.2, 16, 22.4, 31.5, 45, 63) 3) zváží se jednotlivé frakce vysušeného kameniva 4) změří se délka a tloušťka každého zrna L/E a vyřadí se ty, u kterých je zjištěn poměr větší než 3 (nekubický tvar) – 100 zrn 5) stanovení tvarového indexu SI M2 ... hmotnost nekubických zrn v g M1 ... hmotnost zkušební navážky v g

  29. TVAROVÝ INDEX

  30. TVAROVÝ INDEX

  31. VLHKOST vlhkost je charakteristika stavu kameniva (nikoli ukazatel jeho jakosti), vyznačuje stav v jakém je kamenivo dodáváno nebo v jakém vstupuje do výroby metoda sušením v sušárně umožňuje zjistit celkovou volnou vodu přítomnou ve zkušební navážce kameniva (povrch, póry) ČSN EN 1097- 5 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – stanovení vlhkosti sušením v sušárně

  32. VLHKOST

  33. VLHKOST • Hmotnost misky M2 • Hmotnost zkušebního vzorku M1 • Vysušení při 1105°C M3

  34. NASÁKAVOST je množství vody, které pojme kamenivo při úplném ponoření ve vodě, z hodnoty nasákavosti můžeme v prvním přiblížení usuzovat na jeho odolnost proti mrazu ČSN EN 1097- 6 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – stanovení objemové hmotnosti zrna a nasákavosti

  35. NASÁKAVOST • Metoda s drátěným košem pro zrna kameniva od 31,5 mm do 63 mm • Pyknometrická metoda pro zrna kameniva od 4 mm do 31,5 mm • Pyknometrická metoda pro zrna kameniva od 0,063 do 4 mm

  36. ZRNITOST – SÍTOVÝ ROZBOR • zkouška se skládá z roztřídění a oddělení materiálu pomocí sady sít do několika frakcí se sestupnou velikostí otvorů • METODY: praní prosévání za sucha ČSN EN 933-1 Stanovení zrnitosti – sítový rozbor

  37. ZRNITOST – SÍTOVÝ ROZBOR

  38. ZRNITOST – SÍTOVÝ ROZBOR

  39. ZRNITOST – SÍTOVÝ ROZBOR • velikost zkušebního vzorku závisí na maximální velikosti zrna D • Vysušení zkušebního vzorku při teplotě 1105°C, zvážení – M1

  40. ZRNITOST – SÍTOVÝ ROZBOR 2) Kamenivo se vloží do vody na cca 24 hodin 3) 4) Zbytek na sítě 0,063 se vysuší – M2 M1 Síto 1 mm nebo 2 mm Síto 0,063 mm

  41. ZRNITOST – SÍTOVÝ ROZBOR

  42. ZRNITOST – SÍTOVÝ ROZBOR

  43. Odolnost proti kameniva vůči teplotě a zvětrávání ČSN EN 1367-1 Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání – Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování

  44. Odolnost proti kameniva vůči teplotě a zvětrávání - zkouška, která zjišťuje hrubého kameniva proti zmrazovaní a rozmrazování • 10 cyklů -17,5°C +20°C • Přesně dán teplotní rytmus cyklu M1 – navážka M2 – zbytek na sítě d/2

  45. Odolnost proti kameniva vůči teplotě a zvětrávání - urychlená zkouška síranem hořečnatým - síran hořečnatý krystalizací a rehydratací v pórech zrn kameniva rozrušuje jeho strukturu • pět cyklů, kdy kamenivo je ponořeno do roztoku vody se síranem sodným a následně poté vysušeno při 110±5°C • Frakce 10/14, kontrolní síto 10 mm

  46. OTLUKOVOST KAMENIVA - existují dvě zkoušky: zkouška Los Angeles (referenční metoda), rázová zkouška (alternativní metoda) - principem zkoušky je porovnání zrnitosti před zkouškou a po ní, kdy vzorek kameniva je v bubnu s přepážkou vystaven negativnímu vlivu ocelových koulí, dochází tak k omílání obroušení a otírání kameniva ČSN EN 1097-2 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – Metoda pro stanovení odolnosti proti drcení

  47. OTLUKOVOST KAMENIVA Vnitřní průměr 7115 Vnitřní délka 5085 11 ocelových koulí o průměru 45-49 mm o hmotnosti 400 – 445 g celková hmotnost koulí 4690 – 4860 g

  48. OTLUKOVOST KAMENIVA 1) Frakce 10/14 2) Požadavky na zrnitost na sítě 12,5 mm a 11,2 mm 3) při běžném stanovení otlukovosti se její hodnota stanovuje jako poměr hmotnosti celkového zbytku zadrženého na sítě 1,6 navážky po zkoušce k hmotnosti navážky před zkouškou a vyjádří se v procentech

More Related