1 / 48

MSSP přednáška č. 8 Psychodrama, sociodrama, encounterové skupiny, nácvik sociálních dovedností

MSSP přednáška č. 8 Psychodrama, sociodrama, encounterové skupiny, nácvik sociálních dovedností. Jitka Sinecká. Agenda. Speciální techniky ve skupinové sociální práci Psychodrama Sociodrama Encounterové techniky. Speciální skupinové techniky a sezení. Z ákladní forma

Download Presentation

MSSP přednáška č. 8 Psychodrama, sociodrama, encounterové skupiny, nácvik sociálních dovedností

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. MSSP přednáška č. 8 Psychodrama, sociodrama, encounterové skupiny, nácvik sociálních dovedností Jitka Sinecká

  2. Agenda • Speciální techniky ve skupinové sociální práci • Psychodrama • Sociodrama • Encounterové techniky

  3. Speciální skupinové techniky a sezení Základní forma diskusní skupina ( včetně úvodních a pomocných technik) Speciální skupiny psychodrama,psychogymnastika, projektivní kreslení( arteterapie). muzikoterapie, meditativní techniky, Gestalt, encounter.

  4. Divadelní systémy • Obvykle se sem řadí : • Psychodrama • Sociodrama • Psychogymnastika • Dramaterapie • Teatroterapie

  5. Psychodrama • Psychodrama je dramatická improvizace zaměřená k terapeutickým účelům (opakované vyjadřování pacientových pocitů formou hry), kdy klient dramatizuje svoje zážitky, přání, postoje a fantazii ... „ autorství připisováno Morenovi ( 1971), • směřuje k vytvoření modelu skutečnosti s abreaktivními prvky, • pomáhá pochopit vlastní reakce a umožňuje tak korigovat emoce. • vždy řeší osobní problém klienta.

  6. Psychodrama Cíl : - postupná změna postojů, - náhled, porozumění druhým, - odreagování, - emocionální korekce , - nácvik nového chování (bezpečné podmínky) Dnes i jako součást jiných sezení. Kognitivní disociace – rozpor mezi vnějším chováním a vnitřním postojem ( negativní – snaha o soulad). Změna vnějších projevů – ovlivňuje vnitřní postoj

  7. Psychodramav dynamickém pojeti Této formu terapie se využívá k proniknutí do minulých traumatických zážitků, k jejich rozkrývání a vyplavovaní na povrch tak, aby bylo možné je pojmenovat, odžít a zpracovat.

  8. Ukázky psychodramatu:http://www.youtube.com/watch?v=VQUtxDK5V-w&feature=relatedhttp://www.youtube.com/watch?v=p925dlpPIfw&feature=relatedhttp://www.youtube.com/watch?v=Q7cwa5X6zgk&feature=related

  9. Sociodrama Sociodramaněkdy splývá s psychodramatem, až na to že sociodrama je zaměřeno na hraní roli (na vztahy). ve skupině v situacích obsahujících odlišné socionormy a hodnoty ( někdy nazývánoAxiodrama) , které se bezprostředně týkají klientů (vztahy mezi individui a skupinou nebo individui ve skupině). Zaměření na teď a nyní. Hraní sociálních rolí.

  10. Psychogymnastika ( Psychopantomima) Podstatou psychogymnastiky je nonverbální vyjadřování situací a vztahů především prostředky pantomimy. Vnějšími prostředky pak totožné s Dance Drama založené na expresi těla a výrazu, preferujícím abstraktní a esenciální prvky pohybu.

  11. Teatroterapie Vznik 80 léta 20. století - divadlo hrané téměř výlučně postiženými herci (sluchově, tělesně a stále více i mentálně, popř. psychicky). Kroky : Umělecká příprava i vlastní performance Cíle : reedukace, kompenzace, sociální rehabilitace a v některých případech i resocializace.

  12. Dramaterapie Definice dramaterapie Dramaterapii lze definovat jako záměrné použití dramatických a divadelních postupů pro dosažení terapeutického cíle - symptomatické úlevy, duševní i fyzické integrace a osobního růstu“. (The National Association for Drama Therapy v USA)

  13. Umístnění ve vztahu terapie - umění • Vztah mezi terapií a uměním je zde jednostranný: • úroveň uměleckého zážitku je zcela nezávislá na terapii • úroveň terapie je přímo úměrná hloubce estetického zážitku.

  14. Fáze psychodramatu - rozehřátí – navození spontánní a otevřené atmosféry, kdo má problém a chce si ho přehrát,tvořivost členů , rozbor problému který chceme přehrát, rozdělení rolí dle protagonisty, utváření scénáře, - psychodramatická hra - protagonista hraje sám sebe, využívá vybraných rolí, terapeut příliš nezasahuje, nechat do konce, příp. využít klíčových okamžiků k prohloubení účinku - sdílení pocitů - zapojení publika do dění, zpětná vazba pro protagonistu, jak hru prožívali zpětná vazba,

  15. Podpůrné techniky psychodramatu MONOLOG – pocity potichu stranou, skryté myšlenky a emoce, city,soulad jednání a pocitů, ALTER EGO – vnitřní hlas personifikace vnitřního hlasu, Dvojník pomocné já , mohou se i prát, kopírování aktéra, duplikace, pomoc vyjádření myšlenek, VÝMĚNA ROLÍ- přijetí identity druhého, vnitřní hlas, vcítění do druhého, ZRCADLO – protagonista sedí v publiku, herci hrají jeho roli, DALŠÍ TECHNIKY, Vysoká židle – vyšší pozice, prázdná židle – mluva s fantomem, se sebou samým , čarodějný obchod – čaroděj nabízí vše, co by si mohl přát, ale z něco jiného,vnitřní konflikt hodnot, ideální partner

  16. Alter ego • Alter ego – druhé já: přiřazeno jak protagonistovi, tak jeho spoluhráčům • Matka: Proč jsi nebyla zase ve škole? • Dcera: Bylo mi špatně od žaludku. • Alter ego dcery: Řekni jí pravdu... • Matka: Tak proč jsi mi to předem neřekla, zase jsi byla za školou! • Alter ego matky: Přece bych jí omluvila, kdyby jí bylo opravdu špatně.

  17. Chyby a úskalí Chyby práce - vedoucí nesmí projekovat do děje vlastní pocity, nechat se vtáhnout, udržet si náhled, hlavně u dětí, pokud neví co dál – „má někdo nějaký nápad?”

  18. Psychogymnastika - pražská psychoterapeutická škola, koncentrativní pohybová terapie - postupy zaměřené na uvědomování si vlastních pocitů v klidu, v pohybu a v kontaktu s jinými. - Ve Spojených státech se rozšířilo využívání neverbálních technik (encounter). Psychopantomima, využívá i hudebních prvků, - promyšlený systematický postup 90 – 120 minut / 1x týdně. - metoda rekonstrukční psychoterapie, cílem poznání a změna osobnosti pacienta - pantomimická část psychogymnastiky často značně zvyšuje napětí, neurotické potíže, psychofonika - varianta se záznamem různých zvuků, které pomáhají vytvářet atmosféru přehrávané scény (ztroskotání lodi a zachránění se na pustém ostrově)

  19. Přípravná fáze psychogymnastiky Průprava – ráz direktivní gymnastiky (správné držení těla, procvičuje tělo od hlavy až ke konečkům prstů, zvyšuje fyzickou obratnost a pohyblivost, rozproudění, snížení zábran a strachu, otevření), - výrazová (připravuje na pantomimu, uvědomování si těla, uvolnění, kontrast různých pohybů, vizuálně-motorická koordinace, imaginace, jednoduché pohyby, jako chůze, běh a poskoky, které se tematicky motivují, např. chůze proti větru, v rose, v bahně, nad propastí, v soutěsce, chůze do práce, z práce, na schůzku, na plovárnu, proti davu, spojují pohyb, kontakt i imaginace)

  20. Příklad Jsem strom, strom ve větru, mladý stromek, vítr mne ohýbá, silnější a silnější vítr mává mými větvemi, vichřice, nakláním se, vše ve mně praská... vichřice se uklidňuje, jsem starý strom, pevně vrostlý do země, klidný, rozvážný,,jako by se do mne vtělila moudrost věků,“ ptáci mi sedí ve větvích....

  21. Další fáze psychogymnastiky Pantomima – volné nápady, fantazie, tvoření, podporují se spontánnost a volné projevování emocí, beze slov, sám až celá skupina, témata (jaký jsem, chtěl bych být, škola, maškarní bál, matka, hádka, setkání, zoologická zahrada)

  22. Závěrečná část Závěrečná část má navodit pocit uvolnění a optimismu, vědomí vlastní síly i sounáležitosti s ostatními. Využívají se: rytmické prvky (vytleskávání, vydupávání určitého rytmu, který se pozvolna mění v rychlý nebo v taneční), lidové tance nebo taneční hry s jednoduchými kroky, dětské hříčky (Zajíček v své jamce, pásla ovečky)

  23. Podmínky pro psychogymnastiku - je vhodný cvičební úbor, tělocvična; možné i společenské provedení, možnost využití hudby

  24. 1. Oblast různých životních situací:Někam jdeme a uvědomíme si, že jsme něco zapomněli doma. Požádat někoho o něco. Vybrat a odevzdat dárek. Upozornit na sebe. Udělat něj pro partnera, čím by byl překvapen. V obchodě. Na plovárně. Dámská šatna a vypadlým sukem. Příprava na dovolenou. Celní prohlídka - něco pašujeme. Nálady: radost, smutek, lhostejnost, nenávist, zlost, sebevědomí aj. Dětské hry v mateřské školce Témata pro psychogymnastiku

  25. 2. Oblast obecně lidských konfliktů: Zakázané ovoce. Uprostřed na úzké lávce nad propastí, jen jeden může projít.Prodrat se houštím. Usmiřování uraženého. Vzdát se něčeho drahého. Svědomí (tři chodí , vyčítají). Životní překážky. Manžel jde po ulici s jinou ženou. Příchod domů s dárky: máme o jeden méně, než je doma osob.

  26. 3. Oblast specifické problematiky jednotlivých pacientů: Jaký jsem, jak mne vidí jiní, jaký bych chtěl být. Moje minulost, přítomnost a budoucnost. Moje matka, můj otec můj partner, Šťastný a nešťastný okamžik v životě. O co mi v životě nejvíc jde. Vyjádřit své obtíže. Můj život bez neurózy, Čím bych byl, kdybych byl: rostlina, zvíře, věc, počasí. Na ulici potkáváme někoho, koho jsme dlouho neviděli a ke komu jsme dříve měli vztah. Vztah k někomu, koho máme rádi, ale bojíme se mu to vyjádřit.

  27. 4.Oblast interpersonálních vztahů ve skupině:Vyjádřit vztah ke členům skupiny nebo členové skupiny vyjadřuji vztah k jednomu v kruhu. Získat ostatní, aby šli s ním, nebo přimět sedící, aby se postavili. Rozdělení skupiny na agresivní a submisivní podskupinu. Co chci od skupiny. Dát něco milého někomu ze skupiny. Chovat se tak, aby lidé poznali, zda o jejich přítomnost stojím nebo ne. Někdo nám tu vadí. Maškarní rej, každý předvádí svou masku. Cirkus nebo zoologická zahrada. Společné budování domu. Hra na sochy: každý představuje nějakou sochu, vytvářejí sousoší. Skupina jako trosečníci na pustém ostrově.

  28. Encounter - Setkání – cílem je využití technik za projevu netlumených emocí s důrazem na intenzivní prožitek, tělesný kontakt, upřímnost, autentičnost, důvěrnost, blízkost, objevuje se i u ostatních technik ale zde zdůrazněno, omezení intelektualizace jako porušení pravidel, někdy nezýváno emoční skupinou nebo emočním sezením. Rozdíl - užití není zaměřeno na náhled, nýbrž na samotný prožitek – emoce, tělesný kontakt, otevřenost, důvěrnost a blízkost

  29. Emoce a prožitek Základní směrnicí je »Prožívej!« Prožívej tady a ted', nejintenzívněji, dej na sobě znát, co prožíváš, a řekni, co prožíváš. »Já cítím to! Já chci to!« Nemá říkat »nemohu«, když v podstatě »nechce«. Místo »vypadlo mi to z ruky« má říci »pustil jsem to«, místo »ujel mi vlak« má říci »zmeškal jsem vlak«, neutíkat od emoce, zůstat v ní, rozvinout ji, vytěžit z ní co nejvíc. Skupina se účastní empatií, vy­jádřenou kontaktem a dotekem.

  30. Dotek a tělesný kontakt Dotek a tělesný kontakt - podporuje zvýšení intenzity emocí, rozšiřuje zážitkovou oblast a může být rovněž účinnou formou zpětné vazby, od nacvičování jednoduchých doteků se zpětnou vazbou, vzájemné poťukávání, hlazení, stisky, komunikace při opření se o sebe zády apod, otázka erotizace, tentýž dotek může být recipientem přijat různě.

  31. Otevřenost a autentičnost Otevřenost a autentičnost - setkání poskytuje umělou situaci, aby lidé byli plně sami sebou a aby projevovali i ty pocity, které jinde projevit nemohli. Vzájemná upřímnost a otevřenost dávají možnost poskytovat zpětné vazby jinak nedosažitelné: ostatní nám říkají nezakrytě, jak naše chování na ně působí. Konfrontace a útoky bývají často bouřlivé a dramatické, aby se dosáhlo proražení racionalizací a »obran«.

  32. Důvěrnost a blízkost Důvěrnost a blízkost. Setkání podporuje prožitky důvěrnosti. Technikami se manipuluje se situací tak, aby se lidé, kteří si donedávna byli zcela cizí a neznámí, začali cítit důvěrně blízkými. Členové se mohou volně pohybovat a projevovat city tělesně i slovně.

  33. Techniky encounter Setkáváni: při chůzi po místnosti se členové skupiny setkávají a dotýkají se; neverbálně se spolu seznamují, vítají se, komunikují spolu. PPohledy do očí: setkávání, zastavování oči, porozumění si očima nebo si očima něco sdělit. VVydávání zvuků: každý vydává zvuk, jaký chce, možno se beze slov domlouvat mezi sebou, spojovat se, vydávat společně určité zvuky, tóny. melodie spod.

  34. Techniky encounter Zkoumání doteků: ve dvojicích se členové vzájemně poťukávají, poplácávají, štípou, masírují, hladí, buší si do zad lehce i silněji hřbety rukou, provádí se jemný dotek pouze konečky prstů spod. Střídavě oba, zavřené oči. TTlačení dolů: aktivní člen tlačí druhého stojícího člena do země za ramena, chce ho dostat dolů.

  35. DDialog rukama: sedí proti sobě snaha komunikovat pouze rukama, pantomimou i doteky. Bezmocný: jeden z dvojice leží na zemi v poloze zhrouceného, nešťastného, bezmocného; druhý stojí nad ním jako mocný, který mu může, ale nemusí pomoci. Ležící pak má vyjadřovat očima, případně i pohyby úpěnlivou prosbu pomoz mi. MMatka a dítě, Zápolení, Zkoušení důvěry, Vedení , Mrtvola, Komunikace zády, TTanec rukou, Projevy agrese, Proniknutí do kruhu Únik z kruhu, Padání v kroužku, Houpání

  36. Možná rizika Riziko - Nebezpečí v rozvíření emocí, odhalování skrytých choulostivých problémů, vedoucí nepřejímá za dění odpovědnost, každý emoce řeší sám, aniž by měl další podporu.

  37. Nácvik sociálních dovedností - rozšíření repertoáru chování členů skupiny, osvojení sociálních dovedností, které chybějí - nejprve vidět, pak vyzkoušet a pak si je tréninkem upevnit. - musejí se předvádět, zkoušet a nacvičovat v sociálním kontextu. - skupina posiluje oceněním a pochvalou to, čeho již bylo dosaženo. - nácvik může být hlavní či jedinou náplní po celou dobu trvání terapie

  38. Nácvik vciťování - empatické komunikace neboli naslouchání a vciťování, naučit pozorně naslouchat tomu, o čem hovoří partner vybídnutý k vyprávění o sobě. Později se však má pokoušet občas opakovat nebo parafrázovat (tj. vyjádřit vlastními slovy) významné myšlenky z partnerova vyprávění a shrnovat podstatné informace.

  39. Nácvik sebeprosazení - zaměřuje se na získání dovedností vyjadřovat přímo vhodnou formou vlastní pocity, názory, potřeby a požadavky bez porušování práv nebo ponižování důstojnosti druhých.

  40. Otevřené vyjadřování vlastních pocitů -cvičení ve dvojicích např. výroků začínajících slovy »mám rád«, »nemám rád«, »líbí se mi«, »nelíbí se mi«, na všeobecné úrovni, později přímo k partnerovi. Učí se vhodně přijímat pochvalu i kritiku.

  41. Zahajování, udržování a ukončování rozhovoru - ve scénkách oslovit neznámou osobu a navázat s ní rozhovor, např. při jízdě vlakem, sezení v čekárně nebo u stolu v jídelně či restauraci, při tanci, při schůzce apod.

  42. Mluvení k více lidem vyprávět několik minut na zvolené téma skupince spolupacientů, v kroužku v těsné blízkostí. Skupina pomáhá zdokonalovat Poté se učí hovořit vstoje, s větším odstupem od skupiny, aby byl nucen mluvit hlasitěji a důrazněji.

  43. Požádání o laskavost Přehrávání např. požádat o uvolnění místa k sezení, o umožnění předběhnout osoby čekající ve frontě, o rozměnění bankovky, o sklenici vody nebo o pomoc s těžkým zavazadlem.

  44. Prosazování oprávněného požadavku Prosazování oprávněného požadavku - chápavě a neútočně, ale zároveň vytrvale a neústupně trvat na svém, Odmítání - v nácviku se proto učí vhodně odmítnout žádost nebo požadavek druhého

  45. Nácvik řešení problémů 1. popsání problému; 2. řešení problému. např. konstruktivní hádka, vzájemné odreagování záporných emocí předtím, než se přistoupí k racionálnímu projednávání Ujasnění, v čem je podstata sporu, aby s formulací souhlasily obě strany. Cvik kladné komunikace a taktiky, vycházející problém se má popisovat na úrovni chování, stěžovatel se dále učí vyjadřovat kritiku a požadavky

  46. Návrhy témat pro sezení Události z dětství, které ovlivnily můj život. Události v dětství, které mají nebo mohou mít vztah k mým současným problémům. ŽŽivotní vzory, cíle, plány, hodnoty, perspektiva, budoucnost. Sexualita, první setkáni se sexualitou, vztah k ní, problémy, sexuální pouče­ní, první zkušenosti, sexuální uspokojeni a neuspokojeni, mužský a ženský vztah k sexuálnímu životu. CCo se mi u životě a ve vztazích k lidem opakuje. Smůla, nezdary, co na tom zaviňují lidé, co »osud«, co já sám, jaký je můj podíl na nezdarech. PProjevování citů navenek, odreagováni, mlčeni a uráženi se, ponecháváni si věci pro sebe, »mluviti stříbro a mlčeti zlato«, »sdělená bolest, poloviční bolest«.

  47. Vztah k autoritám (od rodičů přes učitele po nařízené až po vztah k terapeutům a spolupacientům s vyšším společenským postavením). SPoužiti dvou generaci; rozpor mezi mladými a starými, společný život dospělých dětí s rodiči, tchán, tchyně, snacha, zeť. Možnost porozumění mezi nimi, způsob řešení konfliktů mezi nimi. VVztah mezi mužem a ženou; ve známosti a v manželství, shoda povah, vliv minulého očekáváni, zklamáni (rozpor snu a skutečnosti), rozdíl mužské a ženské psychiky, co očekávají ženy od mužů a muži od žen, přenášeni vztahů k rodičům do vztahu k manželskému partnerovi. Co hledám ve svém manželském partnerovi PProblémy rodičů s dětmi - s výchovou děti. Pohled z hlediska rodičů, pohled z hlediska mladých členů skupiny jako děti, které mají problémy se svými rodičiKdo koho komu ve skupině připomíná; osobu z vlastního života, nebo zvíře. Koho ze skupiny by si vybral jako otce, matku, sestru, partnera a proč.

  48. Hezký víkend bez školy!

More Related