Územně analytické podklady obcí Královéhradeckého kraje ( zhodnocení stavu k 1.1.2009)

1. Územně analytické podklady obcí Královéhradeckého kraje(zhodnocení stavu k 1.1.2009) Ing. Jitka Macková Mgr. Lucie Panušová 26. 3. 2009

2. Zhodnocení zpracování ÚAP obcí v Královéhradeckém kraji: • Agenda pořízení ÚAP vznikla s novým stavebním zákonem a obce s rozšířenou působností byly od 1.1.2007 postaveny před úkol pořídit do dvou let rozsáhlou databázi údajů, vypracovat rozbor udržitelného rozvoje území… • Na tuto agendu nebyly mnohé ORP připraveny nejenom po stránce personální, ale i technické • Přesto se v zákonem stanoveném termínu, tj. do 31. 12. 2008 se podařilo dokončit ÚAP obcí 13ti z 15ti ORPů v Královéhradeckém kraji • 1 ORP nestihla dokončit analytickou část (RURÚ) a grafické výstupy, data (podklady pro rozbor RURÚ) byla z větší části dokončena a předána • 1 ORP nedokončila ÚAP z důvodu problémů na straně dodavatele • 1 ORP doposud nedokončila práce na převodu údajů o území do DMG ÚAP, ovšem ÚAP jako takové dokončeny byly • O dotaci IOP na pořízení ÚAP celkem zažádalo 13 ORPů. Ty které zažádaly o dotaci a stihly dokončit ÚAP v termínu do 31.12.2008 tyto finanční prostředky získaly (tj. celkem 12 ORP). • V žádném ORP nebylo třeba projednat ÚAP v Radě obcí, neboť tato nebyla zřízena ani v jedné ORP v rámci Královéhradeckého kraje • ÚAP byla prozatím projednávána v ORP Jaroměř, Hradec Králové a Dobruška (v ORP Hradec Králové dokonce proběhla oddělená jednání pro zainteresované odbory Magistrátu města, resp. volené představitele města a pro starosty obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Hradec Králové)

3. Využití DMG ÚAP v rámci pořízení ÚAP obcí v Královéhradeckém kraji: • Datový model - rekapitulace • vytvořen na počátku roku 2007 (Společnost Hydrosoft Veleslavín s.r.o. a Krajský úřad Královéhradeckého kraje) • v květnu 2007 byl zdarma distribuován všem ORP v kraji • všechny ORP se rozhodly využít pro zpracování ÚAP tento datový model • V první fázi byly shromažďovány podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), tj. jevy územně analytických podkladů dle přílohy č. 1, části A k vyhlášce č. 500/2006 Sb. • V roce 2007 proběhlo rozdělení jevů A (tj. pro ÚAP obcí) na dvě skupiny viz. tabulka • jevy, jejichž pořízení je plně v kompetenci obcí (zejména v případě „lokálních“ poskytovatelů dat, resp. jevů, které „vznikají“ přímo na úřadech ORP) • jevy, jejichž pořízení a zpracování do datového modelu ÚAP zajistí kraj (týká se poskytovatelů s „celokrajskou“ působností, resp. jevů, jejichž poskytovatelem je některý z odborů krajského úřadu) • (5x se jev nenachází, 69x jev zajišťuje kraj; 49x jev plně zajišťuje obec (i z toho pořídil kraj 3 jevy); 2 jevy částečně kraj a částečně obec) • Kraj stále provádí aktualizaci dat (viz. plynovody, komunikační vedení apod.) a to vždy na základě aktuálních dat od poskytovatelů (internetové portály ÚAP – př. Geovap (http://portal.geostore.cz/uap, resp. data, která si buď kraj vyžádá (např. data GEOFONDu, nebo je přímo na základě předcházející dohody s poskytovateli obdrží (např. České Radiokomunikace a.s.))

5. Použití datového modelu:(hodnoceny všechny obce, které odevzdaly data ÚAP, bez ohledu na stav dokončenosti ÚAP)

6. Data byla hodnocena namátkově. Na drobné odchylky nebyl brán zřetel, ÚAP byly zařazeny do skupiny dle převažujícího typu datového modelu. • Pouze dvě ORP byly zařazeny do „kombinace“, vzhledem k tomu, že v datech, která byla zkontrolovaná se rovnoměrně vyskytovalo zpracování jak ve druhé nebo ve třetí verzi datového modelu. • U jednoho ORP (Jičín) došlo ke zpracování dat ve vlastním datovém modelu, ale pro potřeby krajského úřadu byla data vyexportována do DMG ÚAP.

7. Časté problémy v aplikaci DMG ÚAP: (bez ohledu na použitou verzi datového modelu) • a) zásahy do struktury shp souborů (tj. podoby atributových tabulek) • rozdělování vrstvy na více na základě hodnoty atributů… • nové názvy pro již existující .shp soubory datového modelu • vynechání atributů • přidání nových atributů do logického sledu atributů dle datového modelu místo až za povinné záznamy • přejmenování atributů předepsaných datovým modelem • změna datového typu atributů dle datového modelu • b) chybné vyplnění hodnot atributů • chybné použití domény • zjevně nelogické vyplnění hodnoty • chybné hodnoty v atributech • zaměňování významu atributů • nevyplňování atributu ID • c) nesprávné zařazování údajů do datového modelu • d) vrstvy nemají přiřazen souřadnicový systém • e) topologické chyby, chyby geometrie • f) jednotlivé záznamy (prvky) se v rámci vrstvy několikrát opakují • g) jeden záznam (např. linie vedení konkrétního prvku ÚSES, plocha zastavěného území apod. je zbytečně „kouskována“ na jednotlivé samostatné záznamy

8. ad a) zásahy do struktury datového modelu: nové názvy pro existující shp soubory datového modelu • nejčastěji přidávání číselné řady na začátek názvu souboru nebo rozepisování zkratek použitých v názvu souboru • způsobuje to nepřehlednost při vytváření celistvých vrstev za kraj • u jedněch ÚAP se objevilo dělení GIS dat do skupin dle výkresů, ve kterých se zobrazují…některé vrstvy jsou zobrazovány ve více výkresech, přičemž obsah shp souborů se liší…nejasnosti v použití vrstev (která je finální a kompletní vrstva?) vynechání atributů (nejčastěji shape_Leng, shape_area, CasH…) • při zpracování dat je nutné tyto atributy doplnit, je ovšem nutné zachovávat pořadí atributů…zbytečně zdlouhavé • přidání nových atributů do logického sledu atributů (není problémem samotné přidání atributů (mnohdy se jedná o atributy vhodné a účelné), ale je značně problematické, pokud nejsou řazeny až za povinnými atributy dle struktury datového modelu – nepřehlednost; stává se, že přidané atributy je ve vlastním datovém modelu jen vyjádřeny hodnotou jiného atributu (tj. zbytečně je komplikována struktura příslušné vrstvy přidáním velkého množství atributů, které nesou informace, které v rámci vrstvy vyjadřují hodnoty jiného atributu…) přejmenovávání atributů předepsaných datovým modelem • zcela zbytečné - atributy v datovém modelu jsou nazývány tak, aby byly jednoduše srozumitelné i bez použití referenční příručky, pokud je to možné vychází se z datových struktur poskytovatelů údajů změna datového typu atributů v datovém modelu! • to je nejzákeřnější metoda změny datového modelu  – velmi obtížně a zdlouhavě se kontroluje při hromadném zpracovávání dat pro potřeby kraje z 15 (resp. 14) vstupních datových sad – v kombinaci s tím, že to většinou není jen u jediného atributu jediného .shp souboru, a navíc při zpracovávání ucelené vrstvy za celé území kraje dochází v různých .shp stejného jevu ke kombinaci různých chyb…

9. nové názvy pro existující shp soubory datového modelu

10. Vytváření „odvozených“ vrstev

11. nadbytečné vytváření nových datových sad

12. dělení GIS dat do skupin dle výkresů, některé vrstvy jsou zobrazovány ve více výkresech, obsah shp souborů se

14. Jev A024 – přechodně chráněná plocha (vlevo dle DMG ÚAP, vpravo se změněným pořadím atributů)

15. Změna datového typu atributu

16. ad b) chybné vyplnění hodnot atributů chybné použití domény • obtížně se opravuje, bez znalosti zdrojových dat od poskytovatele údajů (při vyplňování hodnot atributů je na místě pečlivá kontrola vstupních dat a jejich konverze do datového modelu nadbytečné vytváření nových datových sad poskytovatel často poskytuje několik datových sad, které jsou datovým modelem zpracovány do sady jediné, kdy jen hodnoty atributů rozlišují různé jevy (např. bodová vrstva „PlynObj_b“ zahrnuje nejrůznější technologické objekty v souvislosti se zásobování plynem – je zbytečné vytvářet samostatné vrstvy pro každý typ objekt, všechny body jsou vymezeny v jednom shp souboru a k rozlišení dochází v rámci atributu „typ“ , pro který se stanoví zkratky (domény) jednotlivých hodnot zjevně nelogické vyplnění hodnoty • např. vyplnění atributu „tunel“ hodnotou „ano“ pro všechny úseky konkrétní silnice, železnice… chybné hodnoty v atributech • lze opravit v případech, že jde např. o chybné vyplnění ICOB, názvu obce apod. – tedy takových atributů, které mají své vyjádření v grafické podobě při promítnutí v souvislosti s jinou datovou sadou zaměňování významu atributů • nejčastěji např. názvu obce a názvu katastrálního území nevyplňování atributu ID • komplikuje následnou práci s daty

17. Chybné vyplnění hodnoty Nevyplnění ID

18. nesprávné zařazování údajů do datového modelu • např. nemovité kulturní památky a národní kulturní památky… • vrstvy nemají přiřazen souřadnicový systém • vzbuzuje otázku, jakým způsobem zpracovatel pracoval s předaným datovým model – v něm mají všechny .shp soubory přiřazen souřadnicový systém S-JTSK • topologické chyby, chyby geometrie • např. vymezení zastavěného území – polygony protínají samy sebe, neuzavřené polygony apod. • jednotlivé záznamy (prvky) se v rámci vrstvy vyskytují několikrát • mnohdy jsou takto data předána již poskytovatelem (například zdrojové vrstvy kategorizace lesů)… pro GIS data je to ovšem nepřijatelné a je nutné tyto záznamy vytřídit, upravit • jeden záznam (např. linie vedení konkrétního prvku ÚSES, plocha zastavěného území apod.) je zbytečně „kouskována“ na jednotlivé samostatné záznamy • bez zjevné logiky, protože atributy jsou u těchto „dělených“ záznamů stejné

19. nesprávné zařazování údajů do datového modelu a s tím související vytváření nových vrstevkp_x.shp je nadbytečná, tyto informace mají být obsaženy ve vrstvě nkp_x.shp (tj. nemovité kulturní památky), nezaměňovat nemovité (nkp_x.shp) a národní kulturní památky (nnkp_x.shp)!

21. vrstvy nemají přiřazen souřadnicový systém vzbuzuje otázku, jakým způsobem zpracovatel pracoval s předaným datovým model – v něm mají všechny .shp soubory přiřazen souřadnicový systém S-JTSK

22. topologické chyby, chyby geometrie např. vymezení zastavěného území – polygony protínají samy sebe, neuzavřené polygony apod.

23. Doporučení pro práci s daty při jejich aktualizaci: • Dle stavebního zákona má proběhnout aktualizace ÚAP pravidelně 1x za dva roky. • V souladu s § 28 odst. 2 stavebního zákona nejpozději 18 měsíců od pořízení územně analytických podkladů zajistí pořizovatel návrh nové úplné aktualizace, doručí oznámení o aktualizaci poskytovatelům údajů a vyzve je k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. • Aktualizaci datového skladu je ovšem vhodné provádět průběžně. Ostatně i mnozí poskytovatelé údajů předávají aktuální datové sady průběžně. Nejčastěji 2x ročně. • Pro práci ÚÚP je nutné mít aktuální datové podklady – nelze tedy zaktualizovat jen 1x za dva roky – docházelo by k nepřesnostem při zpracovávání územně plánovacích dokumentací a podkladů, vydávání územně plánovacích informací… • U mnohých jevů dochází k velmi rychlému vývoji dat (např. správci – vlastníci technické infrastruktury – rozšiřování sítí…) • Mnohé jevy byly pro účely ÚAP digitalizovány z rastrových podkladů, poskytovatelé údajů postupně provádějí nová zaměření dat, zpřesňování, čímž vznikají daleko přesnější podklady.

24. Je nutné si již nyní rozhodnout, zda-li budou podklady (data) aktualizovány a zpracovávány vlastními silami nebo bude-li využito služeb externího subjektu. • Pracovat s kopiemi vrstev a až finální ověřené, upravené vrstvy nahrávat do datového modelu • Ověřit rozdíly v aktuálních datech předaných poskytovatelem – na základě toho rozhodnout, zda je nutné měnit celou vrstvu, nebo pouze přidat/ubrat záznamy • Může se stát, že nová data, nebudou obsahovat hodnoty pro některé atributy dle datového modelu, které v prvních datech uvedeny byly… v takovém případě je nutné ověřit, zda-li je to z důvodu opomenutí na straně poskytovatele (nebo i z důvodu přechodu na jiný datový modelu u poskytovatele) nebo jde-li o skutečnou změnu stavu. V případě, že údaje mají zůstat v platnosti, je vhodné je při aktualizaci vrstvy ponechat. • Ověřit, zda-li jsou data ve správném souřadnicovém systému • Ověřit topologickou kvalitu dat • Vyhodnotit zkušenosti při aplikaci původního RURÚ - je nutné si uvědomit, že půjde o vytvoření NOVÉHO rozboru, který musí reagovat na nové skutečnosti na základě aktualizované a mnohdy rozšířené databáze údajů o území. Nelze jednoduše „nahradit“ části textu…

25. Další aktivity kraje v souvislosti s ÚAP ORPů: • Zapojení se do projektu IOP a vytvoření portálového řešení pro zveřejňování ÚAP kraje a obcí • Zde je nutná spolupráce a podpora systému ze strany jednotlivých ORP – zejména je nutné, aby údaje předávané ORPy byly v jednotné podobě. Je obtížné, či spíše nemožné vytvořit portál, který by byl schopen „obsluhovat“ 15 individuálních podob ÚAP. Proto byla stanovena pravidla pro předávání ÚAP obcí po jejich dokončení. Mnohé ORP i přesto zvolili značně individuální způsob (zejména v podobě grafických výstupů – měřítka, formáty…) • Pro účely ÚAP kraje vytvoření sjednocených tematických vrstev jednotlivých jevů ÚAP • Ne vždy je konkrétní položka datového modelu zastoupena ve všech ÚAP obcí – zaleží na skutečnosti, zda-li se konkrétní jev na území ORP vyskytuje, resp. byly-li k němu relevantní podklady • Rovněž takto vzniklé vrstvy budou k dispozici na portálu ÚAP ke stažení (v průběhu jara/léta 2009), tak jak je tomu v případě vrstev, které doposud kraj zpracoval – lze využít pro zpětnou kontrolu na jednotlivých ORP, neboť data jsou zpracovávána do aktuální verze datového modelu • Při zpracování mají prioritu jevy, které jsou naprosto nezbytné pro zpracování grafické části ÚAP kraje (zejména výkresu limitů), postupně budou zpracovány všechny předané vrstvy ORP • Průběžná aktualizace dat • V souladu s dosavadní praxí, bude krajský úřad nadále zpracovávat data za celé území kraje (již nyní je připravena aktualizované a rozšířené shp soubory pro jevy A074, A075

26. Pozn.: • V souvislosti s pořízenými ÚAP vznikla rozsáhlá databáze údajů, které byly poskytovateli předány na základě povinnosti, která je jim dána stavebním zákonem. • Je nutné si uvědomit, že mnohé z těchto údajů mají velmi citlivou povahu (detailní průběhy sítí technické infrastruktury apod…) a tudíž je nezbytné dbát na to, aby údaje byly využívány striktně k těm účelů, pro které jejich shromáždění definuje stavební zákon: - Účelem územně analytických podkladů je získání relevantních podkladů pro pořizování regulačních plánů, územních plánů a zásad územního rozvoje, pro poskytování územně plánovacích informací, pro vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj, vyhodnocování vlivu záměrů na životní prostředí, pro rozhodování stavebních úřadů v území, pro která nebyl vydán územní plán, pro posuzování vlivu záměrů na veřejnou infrastrukturu apod. • Z uvedeného je zřejmé, že pořizovatel územně analytických podkladů musí dbát i na ochranu těchto údajů před případným zneužitím! Nejvhodnější je zapracovávat příslušná ochranná ustanovení přímo do smluv, které jsou uzavírány s externími subjekty zpracovávajícími dokumentace, studie či jiné podklady pro potřeby obce.

27. Děkujeme za pozornost