1 / 41

Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945

Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945. Hospodářské dědictví po habsburské monarchii. Spojení celků s odlišnou ekonomickou úrovní - Slovensko agrární, opoždění 30-70 let, průmysl dřevařský, potravinářský, hutní, rozdrobené peněžnictví

qiana
Download Presentation

Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) do roku 1945

  2. Hospodářské dědictví po habsburské monarchii • Spojení celků s odlišnou ekonomickou úrovní - Slovensko agrární, opoždění 30-70 let, průmysl dřevařský, potravinářský, hutní, rozdrobené peněžnictví - české země cca 92 % průmyslového potenciálu ČSR • Předimenzovaný průmysl neúměrný redukovanému vnitřnímu trhu (60% průmyslového potenciálu monarchie) • Kompletní odvětvová struktura průmyslu s převahou průmyslu spotřebního • Slabé zastoupení progresivních odvětví (těžký průmysl, elektrotechnika, chemický průmysl, energetika) • Ztráta trhů = problém exportu • Hustá ale problematicky orientovaná infrastrukturní síť • Mírně nadprůměrné soběstačné zemědělství

  3. Sociální zákonodárství • 8hodinová pracovní doba • Státní podpora v nezaměstnanosti • Ochrana práce žen a dětí • Tovární inspekce • Drahotní výpomoc • Ochrana nájemníků

  4. Formování ekonomiky samostatného státu • Nacionalizace státního aparátu • Poč. 1919 měnová reforma (Alois Rašín) - cíl: zastavit inflaci a zavést novou měnu (Kč) - provedení: okolkováním, poměr 1:1, cca 25% zadrženo jako nucený vklad - výsledek: ve srovnání se sousedy inflace mírná, ceny jen 12x vyšší než v r.1914, postupná konsolidace měny • Současně s měnovou reformou vytvořeno celní území

  5. Dědictví války - inflace

  6. Alois Rašín

  7. Nostrifikace firem • Politická moc získána, nikoli hospodářská, centra velkých podniků zůstávala ve Vídni či Budapešti. Proto přijat zákon o nostrifikaci akciových společností - přenést sídlo na území ČSR -většina členů statutárních orgánů stálé bydliště v ČSR Důsledky: - posílen český, resp. slovenský vliv - navázání bankovního spojení s domácími bankami (zejména českými) - účast francouzského a britského kapitálu (Škodovy závody, Báňská a hutní společnost, Anglo-československá banka) • Současně repatriace akcií čsl. podniků (výkup ze zahraničí)

  8. Nostrifikovaná akcie

  9. Pozemková reforma • Důvody národnostní a politické - šlechta a církev byla oporou Habsburků - šlechta většinou jiného než českého původu (heslo „Odčiníme Bílou horu“) • Důvody hospodářské - šlechta pronajímala půdu, nájemci neinvestovali existence fideilomisu omezovala trh s půdou = hlad po půdě • Realizace: - zábor nad 150 ha orné a 250 ha veškeré půdy - výkup na nízké předválečné ceny státem - nabyvatel hradil státu s přirážkou o náklady na činnost Státního pozemkového úřadu - nebyla důsledná, existence tzv. zbytkových statků

  10. Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období I • Dva hosp. cykly 1921-1929, 1929-1937, 1937-38 (nedokončen) • 1921-23 poválečná krize - 1922 deflační měnová politika pomocí zahraničních půjček (autor Alois Rašín) - pokles cen na vnitřním trhu o 40%, redukce oběživa - deflační krize (zátěž podniků a vývozců, vydělaly banky a dovozci) - Karel Engliš (stoupenec stabilní měny) definoval „krizi z deflace“ (úpadek řady podniků a bank) - stabilizace Kč 1923, 1929 stanoven zlatý obsah)

  11. Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období II • 1924-29 konjunktura („zlatá léta“) • Investiční činnost (obnova i nové podniky) • Sociální sféra: • Růst mezd, osobní spotřeby • Zavedení starobního a invalidního pojištění dělnictva • 1925 zavedení tzv. gentského systému, příspěvek nezaměstnaným odborové organizace, jim náklady refunduje stát • Prohloubení sociální diferenciace • Koncentrace a centralizace kapitálu - např. Vítkovické horní a hutní těžířstvo, Báňská a hutní společnost, Pražská železářská společnost; Škodovy závody, Baťa • Formování koncernů kolem průmyslových podniků či bank

  12. Novostavba továrny ve VysočanechAvia BH-25 (první letadlo čsl. výroby používané Čsl. leteckou společností)

  13. Škodovy závody Plzeň – rám kormidla

  14. Škodovy závody –houfnice (1934)

  15. Aero 662 a Tatra 11

  16. Motocykl z roku 1929 – Janečkova továrna Praha

  17. Tomáš BaťaLetecké neštěstí 12. 7. 1932

  18. Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období III • 1929-37 - 1929-33 krize, doznívá 1936 - zhroucení zahraničního obchodu, agrární krize - nedostatek finančních prostředků na modernizaci • Státní zásahy: - zákony na podporu kartelizace a syndikalizace - 1933 zaveden Kartelový rejstřík (evidence dohod a jejich vymahatelnost) - devalvace Kč (1934 znehodnocení cca o 30%, září 1936 - obilní monopol (stát vykoupí přebytky od rolníků za předem sjednané ceny) • Sociální důsledky: nezaměstnanost, exekuce, vystěhovalectví, • Politické důsledky: nárůst nacionálních konfliktů

  19. Nezaměstnaní před pracovním úřadem v Betlémské ulici v Praze na počátku krize

  20. Etapy a hlavní rysy hospodářského vývoje meziválečného období IV • Industrializace Slovenska – výstavba druhé báze čs. zbrojního průmyslu (Dubnica nad Váhom, Povážská Bystrica aj.) • oživení 1936-7 zbrojní zakázky • 1937 signál krize

  21. Výstavba opevnění na hranicích

  22. Postavení Československa ve světovém hospodářství • Zahraniční obchod: vývoz – textilní zboží, obuv, sklo, porcelán bižutérie, cukr, slad, chmel, uhlí, dříví dovoz – suroviny (bavlna, vlna, rudy), chlebové obilí, tuky • Největší obchodní partneři: Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Itálie • Po 1929 ČSR ztrácí pozice • Účast zahraničního kapitálu: francouzský, britský, říšskoněmecký, belgický aj. • Vývoz kapitálu: hlavně Jugoslávie, Rumunsko • Pozice ve světě: 1938 z 55 zemí na 19-20.místě (podle HDP), na rozhraní bohaté a chudé Evropy - 1 auto v ČSR na 132 obyvatel, Německo 49, V.Británie 21, Fr. 19

  23. Rozbití Československa • Důsledky Mnichovské dohody 29.9.1938 - ztráta 2/5 průmyslové kapacity -odliv zahraničního a židovského kapitálu -příjem 450 000 uprchlíků • 14. 3. 1939 vznik Slovenského státu, 15.3. okupace českých zemí a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava

  24. Vjezd A. Hitleta u Vidnavy na území ČSR 1. 10. 1938

  25. Česko-Slovenko po Mnichovu

  26. Prezidentský slib E. Háchy 30. 11. 1938

  27. Protektorát Čechy a Morava I • Úřad říšského protektora • Protektorátní prezident Emil Hácha a protektorátní vláda pouze výkonným orgánem okupantů • Zavedeno válečné řízené hospodářství - státní řízení průmyslové výroby a oběhu zboží - centrální regulace zemědělské výroby - kontrola zahr.obchodu - státní řízení cen a mezd - rozmisťování pracovních sil úřady práce - přídělový systém v zásobování

  28. Vyhláška o zřízení Protektorátu Čechy a Morava

  29. Protektorát Čechy a Morava II • Koncept germanizace - říšskoněmecké kapitálové účasti (Hermann Göring Reichswerke, Deutsche Bank, Dresdner Bank, IGFarben) - osídlovací politika - arizace židovského majetku • Hospodářská exploatace - clearing - začlenění do „velkoprostorového hospodářství“ 1.10.1940 zrušení celní hranice - měna 1:10 (reálně 1:6-7) - tzv. matrikulární příspěvek (42 mld. K) -nedobytné pohledávky Národní banky -téměř 43 tun zlata -úhrn škod 233 miliard korun

  30. Škodovy závody – součást Hermann Göring-Werke

  31. Protižidovská opatření v Protektorátu Čechy a Morava

  32. Rasová perzekuce

  33. Koncentrační tábor Terezín

  34. Reinhard Heydrich v Praze

More Related