Genetika populac 9 kvantitativn ch znak
Download
1 / 26

GENETIKA POPULACÍ 9 KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ - PowerPoint PPT Presentation


  • 112 Views
  • Uploaded on

GENETIKA POPULACÍ 9 KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ. Genetické parametry a metody jejich odhadů. prof. Ing. Václav Řehout , CSc. Přehled genet . parametrů v populaci kvant . znaků. heritabilita ( dědivost ) opakovatelnost heterozní efekt heterozní deprese genetický zisk.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' GENETIKA POPULACÍ 9 KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ' - phyllis-petty


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Genetika populac 9 kvantitativn ch znak

GENETIKA POPULACÍ 9 KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ

Genetické parametry a metody jejich odhadů

prof. Ing. Václav Řehout, CSc.


P ehled genet parametr v populaci kvant znak
Přehledgenet. parametrů v populacikvant. znaků

  • heritabilita (dědivost)

  • opakovatelnost

  • heterozní efekt

  • heteroznídeprese

  • genetický zisk


Opakovatelnost podm nka o pakovan m en
Opakovatelnost(Podmínka - opakovaná měření)

  • redukuje chybu podmíněnou prostředím

  • velký podíl negenetické variance, jejíž zdroj neznáme  nelze eliminovat  nepřesné odhady genetického založení vlastnosti

  • zpřesnění odhadu prostředí  zpřesnění odhadu GP


Opakovatelnost
Opakovatelnost

  • více než 1 měření stejného znaku;

  • vyjádří podobnost různých měření stejného znaku;

  • podíl složek vyjadřuje zpřesnění opakovaným měřením;

  • umožní odhadovat budoucí užitkovost jedinců;


Z kladn typy
Základní typy

  • v čase (užitkovost na 1-2-3 laktaci, vrhu, snůšce atd.)

  • v prostoru (typičtější pro rostliny – tvar plodů, počty listů ...)

  • opakovatelnost pořadí

  • opakovatelnost prostředí


V po et
Výpočet

  • spočívá ve zpřesnění odhadu vlivu dočasného prostředí, když

  • rozdíly projevu jedince v různých opakováních jsou podmíněny právě dočasným prostředím;

  • proměnlivost mezi jedinci podmiňuje trvalé prostředí + jejich genetické založení

  • proto opakovatelnost = horní hranice heritability


Pl n anal zy
Plán analýzy

variance uvnitř jedné prasnice

= VE

proměnlivost mezi prasnicemi

= VE + kVG

VP


P klady opakovatelnosti
Příklady opakovatelnosti


Zisk z opakovan ch m en
Zisk z opakovaných měření

  • vysoká opakovatelnost = nízký zisk

  • jediná složka, kterou ovlivníme opakováním, je dočasné prostředí

  • závisí na počtu opakování n

  • fenotypová variance n měření:


Z kladn genetick parametry
Základní genetické parametry

b) opakovatelnost

  • opakovatelnost v čase: vyjadřujeopakování vlastností několikrát za život jedince. Konkrétně nás zajímá, jak seprodukcemléka na prvnílaktaci zopakuje na druhé laktaci, do jakémírysevellikostprvního vrhu prasnice bude blížitvelikostijejího druhého vrhu, atp.


Z kladn genetick parametry1
Základní genetické parametry

b) opakovatelnost

  • opakovatelnost v prostoru (topografická): sledujeme, jak se daná vlastnost opakuje na různých částech zvířete. Zajímá nás např. vztah mezi jemností vlny na hřbetě a bocích ovce, mezi počtem mléčných žláz prasnice v pravé a levé polovině, či výskyt pastruků na pravé a levé čtvrti vemene krávy.


Metody v po tu opakovatelnosti
Metody výpočtu opakovatelnosti

  • Opakovatelnost - rop

    rop> h2

    (podmínka: nepříbuzní jedinci)

  • Prakticky lzepro stanovení koeficientu opakovatelnostivyužítdvě základní metody:

    • interklasníkorelaci

    • intraklasníkorelaci


Metody v po tu opakovatelnosti1
Metody výpočtu opakovatelnosti

a) interklasníkorelace:

J1 M1 M2

J2 M1 M2

J3 M1 M2

Jn M1 M2

  • 2 měření

rM1M2=rxy=rop


Metody v po tu opakovatelnosti2
Metody výpočtu opakovatelnosti

b) intraklasníkorelace:

J1 M1 , M2 , M3

J2 M1 , M2 , M3

J3 M1 , M2 , M3

JnM1 ,M2 , M3

  • Počet měření min 3

1FAR

- proměnlivost

uvnitřměření

mezi jedinci

Výpočet:

σ2g+σ2eσ2p=rop


Heteroze
Heteroze

Vznik heteroze:

  • Heterozygotnost per se – vychází ze zjištění, že hybridní zdatnost kříženců je v přímé úměře ke stupni heterozygotnosti. Předpokládá tedy nahromadění hetorozygotních lokusů v genotypu hybrida.

    Heterozygotnost je nejvyšší u kříženců dvou outbredních populací, kde je realizován 100% heterozní efekt. U generací odvozených od této F1 generace se postupně vytrácí.

    Podíl hybridních genových kombinací zjišťujeme na základě rodičovských gamet, jak uvádí následující tabulka:


Heteroze1
Heteroze

Vznik heteroze:

  • Heterozygotnost per se


Heteroze2
Heteroze

Vznik heteroze:

  • Teorie dominance vychází z předpokladu, že u heterozygotních kříženců na jednom lokusu příznivá alela, zpravidla dominantní, překryje účinek alely nepříznivé. Tím se stává, že užitkovost kříženců leží nad střední hodnotou výchozích rodičovských populací.

    Schématicky vyjádříme tuto skutečnost jako

AA = Aa > aa


Heteroze3
Heteroze

Vznik heteroze:

3. Teorie superdominance vychází z předpokladu, že u heterozní efekt může být vyvolán nejen kumulací příznivých genů obsažených v různých lokusech, nýbrž také hetorozygotní konstitucí jednotlivých lokusů. To znamená, že heterozygotní stav je lepší, než obě homozygotní konstituce

AA < Aa > aa


Heterozn efekt
Heterozní efekt

hypotetický heterozní efekt

skutečnýheterozní efekt

obyčejnýheterozní efekt

specifickýheterozní efekt


Heterozn efekt1
Heterozní efekt

hypotetický heterozní efekt

- je definovánjako zvýšení hodnoty hybrida xF1 nad střední hodnotu rodičů nebo rodičovských populací

xP1 + xP2

2

xF1 >


Heterozn efekt2
Heterozní efekt

b) skutečnýheterozní efekt

- je dosažen, pokud hybridní potomstvo dosahuje lepší užitkovosti než obě rodičovská plemena:

P1 < F1 > P2


Heterozn efekt3
Heterozní efekt

c) obyčejnýheterozní efekt

- vzniká ve zvláštních případech meziplemenného křížení, kdy hybridní potomek je lepší než mateřské plemeno, tj.

F1 > P1


Heterozn efekt4
Heterozní efekt

d) specifickýheterozní efekt

- nastane v případě, když hybridní potomek je lepší než otcovská populace

F1 > P2


Hybridn deprese
Hybridní deprese

Vvznikájakodůsledeknevyhovující všeobecné kombinační schopnosti nebo v důsledku zanesení nevyhovujícíchgenů do genomukříženců. Projevísesníženímužitkovosti a znakůfitness.

F1 < P1 F1 < P2


Selek n efekt genetick zisk
Selekční efekt(genetický zisk)

d = x – x

̿

̅

ΔG=d. h2

d = výběrovýrozdíl

x = průměrpopulace

x = průměrselektovanýchjedinců

̅

̿


Vztah mezi koeficientem d divosti selek n m efektem heterozn m efektem a imbredn depres
Vztahmezikoeficientemdědivosti, selekčnímefektem, heteroznímefektem a imbrednídepresí


ad