Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání základní kategorie

1. Rámcový vzdělávací programpro gymnaziální vzdělávánízákladní kategorie

2. Důležité principy RVP GV RVP GV • stanovuje základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy gymnázií, tzn. škola musí tento rámec ve svém ŠVP zachovat, ale může ho obohacovat podle vlastních vzdělávacích záměrů, potřeb a zájmů žáků i regionálních podmínek • nabízí jednu z možných strukturací vzdělávacího obsahu, kterou si ovšem škola může při dodržení určitých podmínek různým způsobem modifikovat • koncepčně navazuje na RVP ZV, pracuje se stejnými kategoriemi, má stejné pojetí

3. Cíle gymnaziálního vzdělávání • cíle, které pro gymnaziální vzdělávání stanoví stát a o jejichž naplnění a rozvíjení má gymnázium usilovat • škola musí o naplňování těchto cílů reálně usilovat, může je obohacovat o vlastní vzdělávací a výchovné cíle • jedním ze stěžejních cílů gymnaziálního vzdělávání je utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků

4. Část C • Pojetí a cíle gymnaziálního vzdělávání (str. 12) Gymnázium má usilovat o to, aby naplňovalo tyto cíle: • utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků, vytvářet u žáků předpoklady pro celoživotní učení, připravit je pro další studium a pro uplatnění v pracovním životě; • podporovat celkový rozvoj osobnosti žáků tak, aby se dokázali co nejlépe zapojit do demokratické společnosti a projevovat se jako její aktivní občané; • usilovat u žáků o dotváření hodnotového systému obecně přijímaného společností, rozvíjet schopnost samostatně se rozhodovat, tvořivě a kriticky myslet, být tolerantní a zodpovědný, vážitsi kulturních, duchovních a materiálních hodnot, chránit své duševní a fyzické zdraví a životní prostředí.

5. Klíčové kompetence • soubor předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které by žák měl získat v průběhu gymnaziálního vzdělávání • tyto vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty navazují na úroveň, kterou si má žák osvojit v průběhu základního vzdělávání • rozvoj klíčových kompetencí žáků by měla podporovat celá koncepce vzdělávání na dané škole, např. strukturací vzdělávacího obsahu, podporou vhodných metod a forem výuky apod.

6. Část C • Klíčové kompetence (str. 13) V etapě gymnaziálního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence: • kompetence k učení • kompetence k řešení problémů • kompetence komunikativní • kompetence sociální a personální • kompetence občanské

7. RVP GV popisuje, jaké vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje nebo hodnoty představují jednotlivé klíčové kompetence: Kompetence k učení Žák: • organizuje a řídí vlastní učení, a to při samostatné i skupinové práci, plánuje, organizuje, řídí a hodnotí vlastní pracovní činnost; • motivuje se pro další učení a pozitivně hodnotí přínos učení pro svůj život; • efektivně získává poznatky a využívá k tomu různé strategie učení; • kriticky přistupuje k různým zdrojům informací, získané informace hodnotí z hlediska jejich věrohodnosti, zpracovává je a využívá při svém studiu a praxi; (…)

8. Vzdělávací obsah • RVP GV stanovuje pouze základní úroveň vzdělávacího obsahu závaznou pro všechny absolventy gymnázií, který škola může dále rozšiřovat. • RVP GV nabízí jen jednu z možných strukturací vzdělávacího obsahu, kterou si škola může při dodržení určitých podmínek různým způsobem modifikovat (integrace dílčích témat, tematických celků a okruhů, integrace celých vzdělávacích oborů – viz str. 17). • Vzdělávací obsah je pojat jako propojený celek očekávaných výstupů a učiva.

9. Očekávané výstupy • závazné a zároveň ověřitelné výsledky vzdělávání • vyjadřují stupeň osvojení učiva, tzn. jakými žádoucími vědomostmi, dovednostmi, případně postoji a hodnotami má žák po absolvování gymnázia disponovat – žák uvede, popíše, vysvětlí, porovná, posoudí, zhodnotí… • škola očekávané výstupy „rozfázuje“ do jednotlivých ročníků ve svém ŠVP tak, aby zajistila, že žák na konci studia těchto očekávaných výstupů dosáhne

10. Učivo • je strukturováno do jednotlivých tematických okruhů, tematických celků, popřípadě do jednotlivých témat a je pro školu závazné • ŠVP jej dále specifikuje (upřesňuje) tak, aby žáci na základě učiva dospěli k očekávaným výstupům

11. MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT evropská integrace – podstata a význam; Evropská unie – význam; podmínky členství v EU, orgány EU; jednotná evropská měna, její účel a výhody ukázka: Učivo - Občanský a společenskovědní základ (str. 44) tematický okruh tematický celek témata

12. Vzdělávací oblasti • pomocná strukturace vzdělávacího obsahu • tento přístup  zdůrazňuje mezioborové přesahy vzdělávacích oborů a může být inspirací při integraci jejich obsahů • členění na vzdělávací oblasti neznamená, že sdružené vzdělávací obory je nutné na úrovni ŠVP integrovat

13. Struktura vzdělávací oblasti • Charakteristika vzdělávací oblasti – vyjadřuje postavení a význam vzdělávací oblasti v rámci gymnaziálního vzdělávání a její návaznost na úroveň výstupů dosažených v základním vzdělávání • Cílové zaměření vzdělávací oblasti – popisuje vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které má žák prostřednictvím vzdělávacího obsahu oblasti získat a které přispívají k utváření klíčových kompetencí • Vzdělávací obory – jsou základem pro vznik vyučovacích předmětů na úrovni školy, obsahují vlastní vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo)

14. Průřezová témata • součást vzdělávacího obsahu, která má především výchovný charakter • všechna průřezová témata musí škola do svého ŠVP zařadit, rozhoduje ovšem o rozsahu jejich zařazení (které tematické okruhy a jejich části, do jaké hloubky) a o formách výuky • průřezovým tématům lze věnovat samostatné vyučovací předměty nebo lze zařadit jejich obsah do vzdělávacího obsahu jiného oboru, resp. jiných oborů

15. Rámcový učební plán • stanovuje pouze minimální časové dotace pro vzdělávací oblasti za 4 roky, o distribuci časové dotace do jednotlivých ročníků rozhoduje škola • stanovuje disponibilní hodiny, o jejich přidělení rozhoduje škola v souladu se svou profilací a cíli • ve 3. a 4. ročníku snižuje počet normativních prvků

16. Nejčastější otázky Popisuje RVP GV úroveň pro maturanty, nebo pro všechny absolventy gymnázia? • RVP GV popisuje základní úroveň pro všechny absolventy gymnázia. Jsou všechny očekávané výstupy a učivo závazné? • Očekávané výstupy a učivo v RVP GV představují pro školu závazný vzdělávací obsah.

17. Nejčastější otázky Je v ŠVP možné strukturovat očekávané výstupy a učivo odlišně od RVP GV? („přesunout“ např. některé očekávané výstupy a učivo z výchovy ke zdraví do občanského a společenskovědního základu nebo např. spojit biologii s chemií) • V ŠVP je možné integrovat dílčí tematické okruhy, celky nebo témata pro posílení mezioborových vztahů, případně integrovat celé obory při dodržení logické výstavby oborů, jejich didaktických specifik a zajištění učitele s příslušnou odbornou kvalifikací. Jaký je rozdíl mezi vzdělávacím oborem a předmětem? • Vzdělávací obory pomocně strukturují vzdělávací obsah v RVP GV. Škola na jejich základě vytváří ve svém ŠVP vyučovací předměty, které se mohou, ale nemusí shodovat se vzdělávacími obory. Škola může využít možnosti integrovat části vzdělávacích oborů nebo celé vzdělávací obory.

18. Nejčastější otázky Musí škola integrovat vzdělávací obory sdružené v jedné vzdělávací oblasti? • Integrace vzdělávacích oborů je pouze možnost, kterou škola může, ale nemusí využít. Integrovat lze spolu i jiné obory než obory v rámci jedné vzdělávací oblasti. Musí škola realizovat všechna průřezová témata? • Škola musí do svého ŠVP zařadit všechna průřezová témata, ale rozhoduje o tom, v jakém rozsahu a jakým způsobem (samostatný předmět, součást jiného předmětu, krátkodobé soustředění apod.).