Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 124

VI. KAPITOLA O POVAZE TELEVIZNÍ NARACE:MÝDLOVÁ OPERA PowerPoint PPT Presentation


  • 35 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

VI. KAPITOLA O POVAZE TELEVIZNÍ NARACE:MÝDLOVÁ OPERA. Narace (jako více či méně masová vyprávění) jsou způsoby, kterými společnost hovoří k sobě samé , způsoby, které musí individua akceptovat, aby byla sama respektována.

Download Presentation

VI. KAPITOLA O POVAZE TELEVIZNÍ NARACE:MÝDLOVÁ OPERA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

VI. KAPITOLAO POVAZE TELEVIZN NARACE:MDLOV OPERA

Narace (jako vce i mn masov vyprvn) jsou zpsoby, ktermi spolenost hovo k sob sam, zpsoby, kter mus individua akceptovat, aby byla sama respektovna.

Narace tak poskytuje vysvtlen pro jsou vci tak jak jsou. Poskytuj nm strukturuporozumn a pravidla reference, podle kterch je tento svt konstruovn.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • ivotn svt je pln rznch typ narac.

  • ivot sm o sob je narace.

  • Narace je ptomna v mtech, pohdkch, legendch, ve vech spolenostech. Kad lidsk skupina m sv narace.

  • Narace je internacionln, transhistorick, transkulturln. Je to ivot sm.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

Pojmem televizn narativita oznaujeme pravidla vstavby a zobrazovn fiktivnho nebo skutenho dje formou kvzi-mediovan interakce.

  • Televize je ze sv podstaty narativn medium, a to nejen z pohledu dramatick tvorby, ale i ve vztahu ke zpravodajstv, dokumentaristice, sportu i TV soutm, kter jsou prezentovny optikou:


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

a/ hlavnch a vedlejch postav,

b/ jejich konfliktu a

c/ zvrenho rozuzlen.

  • Nejvraznji postoupila za poslednch dvacet let narativizace zpravodajstv.

  • Povahu mini-narac maj napklad jak reklamy, tak videoklipy i televizn soute a aktuln reality show.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • Meme rozliovat dv zkladn charakteristiky televizn narace:

    A/ REALISTINOST

    B/ MYTICK PODSTATA

    AD A/ TELEVIZN NARACE JAKO OPORA STATU QUO

  • Dominantnm zpsobem televizn narace je realistick zpsob reprezentace.Televizn realismus se ponkud li od realistick narace, kter byla rozvinuta pedevm v romnu a filmu.

  • TELEVIZN REALISMUS JE NEVYHNUTELN REAKN, JELIKO NATURALIZUJE STATUS QUO.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

AD B/ TELEVIZN NARACE JAKO MTUS

  • Mty, rutinn kony, rituly a tradice jsou materilem, kter tvo strukturu socilnho du a de facto formuje kadodennost.

  • Nae ivoty jsou modelovny i usmrovny prv v rmci tchto innost, kter nm pomhaj zvldnout mnostv traumat a katastrof, je hroz naruit n klid a duevn rovnovhu.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • Televize prostor tchto innost, vytvejcch pocit bezpe, do znan mry okupovala.

  • Nen proto mon vnmat ji jako naruitele du (z eho je asto obviovna), ale spe jako jeho oporu, nstroj zachovn statu quo.

  • Televizn zpsob vyprvn stejn jako mtick zaujm prostor mezi nsledujcmi krajnmi pozicemi kadodennho ivota.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • Televizn vyprvn stoj mezi :

    1/ super-kulturnm:

    jako komplexem specifickch forem umn, vdy a politiky, kter jsou produkovny profesionly a maj svm zpsobemesoterickou povahu.

    2/anti i mimo-kulturnm:

    tm, co dominantn kultura odmtla, co spolenost vnm jako ciz, podezel i neakceptovateln. Jde o objekty, kter jsou chpny jako potenciln ohroen, jako to, co psob pod povrchem bezpe a pijatelnosti.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • RESTRIKTIVN POVAHA TV KOMUNIKACE

    A/ definuje zkladn kategorie a obsah kultury kadodennho svta

    B/ podl se na zprostedkovn neznmho vdn a zkuenosti.

    C/ televizn vyprvn do znan mry diktuje, co a jak me bt eeno.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • Tato restriktivn povaha televizn komunikace je dna pedevm specifickmi kdy a pravidly vstavby i konzumace televizn narace, podle kterch toto mdium vyprv sv fiktivn i reln pbhy.

  • Podobn tomu je u rznch forem rituln komunikace, kter zakazuj i omezuj prvo svobodn reakce a distancuj se od kontextu normln interpersonln komunikace, respektive uplatuj relnou formu kulturn kontroly.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

TELEVIZN VYPRVN: MTUS A RITUL

  • Funkce mtu a televizn narace jsou v kultue formln ekvivalentn.

  • To, co spojuje roli mtu vtzv. primitivn spolenosti s dnen rol televizn narace je:

    1/ jist forma prestiei pesnji statu, kter poskytuj svm pjemcm.

    2/ mytick a televizn narace disponuj autoritouvce i mn tajemnho vkladu minulosti, ptomnosti a budoucnosti. Pedevm vak se pedpokld jejich schopnost zpsobit zmnu.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • Televize vyprv sv pbhy z velk vzdlenosti, kter me bt:

    a/ prostorov

    b/ historick nebo

    c/ sociln

  • Televizn narace generuje magick i tajemn, je je v primitivnch spolenostech asociovno s mtem.

  • Napklad specifick forma asovosti, kter m defacto magickou povahu.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

a/ nenpadn zdvojovn (nsoben) asu a prostoru,

b/ kter umouje byt ve dvou i vce prostorech i asech souasn (specifickm ppadem je technologie tzv. opakovanho zznamu (replay).

  • Televize je jak FAKTICKM, tak i FIKTIVNM FENOMNEM. Je i nen soust na kadodennosti.

Sekularizace sice redukovala svat na prestin, ale je otzkou, zda nedolo vlastn jen k zmn obou pojm.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

3/ televizn narace stejn jako mtick psob jako zprostedkovatel,i kdy v jejm ppad nejde o mediaci mezi kosmickm a relnm.

  • Televizn narace tak pln paradoxn nebo dialektickou funkci :

    a/ na jedn stranroziuj kapacitu na senzorick percepce. Jde svm zpsobem o tajemnou praxi pibliujc jin svty. Praxi, kter vzdaluje televizi na kadodenn zkuenosti,

    b/ zrove ale zstv televizn vyprvn soust naeho samozejmho svta, a to nejen fyzicky.

  • SKRZE TELEVIZN VYSLN SE K NM SVT VRAC VE SV CELOSTI.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • 4/Pro fungovn mtu je typick odmtnut pedstavy linearity asu a kontinuity prostoru, kter jsou v na kultue i lingvistick tradici brny jako samozejm. Podle Eliada (1964) i Lvi-Strausse (1968) nahrazuje mtus toto pojet perspektivou asu, kter je reverzibiln, stle ptomna souasn i prostorovm uspodnm, je postrd pevn hranice.

  • Televize (i film) je vdy zde a de facto nezn minul as.

  • 5/ mytick vyprvn slou pedevm jako zsadn symbolick poselstv, kter se podle Lvi-Strausse sousteuj na een univerzlnch problm lidsk existence. Podobnou snahu meme nalzt i v ppad televiznho vyprvn.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • 6/ Televizn stejn jako mytick vyprvn jsou ve sv podstat konzervativn.Televizn narace je sice jako soust kultury a ideologie do jist mry otevena zmn, ale latentn ochrauje formy existence, je zmnu odmtaj.

  • Televize se tak podl na uchovn ontologickho bezpe i tm, e se sna udrovat svt takov, jak jej znme, jak mu po generace rozumme, a podporuje tak stav vysok mry prediktability fyzickch i mentlnch aktivit, je n pobyt na svt charakterizuj.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

7/ NARATIVITA A SERILOV CHARAKTER TELEVIZN PRODUKCE

1/ Povaha televizn narativity se vznamn podl na serilovm charakteru na kadodennosti.Vyslac schma vce mn reprodukuje i formuje asovou strukturu dne v domcnosti. Ta je ovem ji sama vrazn ovlivnna pracovnm cyklem majoritn populace.

2/ Televizn vysln t kopruje a posiluje vnmn pravidelnosti kalendnho asu prostednictvm zvznamovn Vnoc, Novho roku, Velikonoc, respektive pravidelnm pokrvnm takovch udlost jako jsou novoron projev papee, prezidenta republiky i rznch sportovnch ampiont apod.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • TELEVIZN SOUTE

  • Televizn soute maj primrn charakter HRY, ale jej soust jsou RITULY, a to zvlt na potku a konci.

  • Lvi-Strauss chpe HRUjako kulturn formu, do kter vstupuj participanti jako rovn a kon j jakonerovn - jako vtzov a poraen.

  • RITUL naopak zahrnuje odlin skupiny, kter podrobuje unifikujcmu tlaku spoleenskch vznam a identit.

  • Hry se odehrvaj od jednoduchho k diferencovanmu, rituly naopak.

  • Stefan Huizinga (1959) Callois (1961) nachz ve he zdroj kultury. Hra se vdy uskuteuje v rmci zetelnho a odliitelnho socilnho a kulturnho prostoru. Podle jeho nzoru hra strukturuje tenzi mezi ancemi a pravidly, mezi nepredikovatelnm a predikovatelnm, nekontrolovatelnm a kontrolovatelnm.


Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

  • PKLAD: TV FORMT - SOUT Riskuj (Jeopardy)

    zkladn narativn schma tto soute vychz z narativn struktury

    RITUL-HRA-RITUL

    1/ Na potku jsou soutc pedstaveni - vykldaj cosi o svch individulnch charakteristikch, jmno povoln, konky, rodina. Tyto podrobnosti maj charakter rituln recitace, kter z pvodn odlinch individu in rovn soutc.

    2/V prbhu hry je tato rovnost testovnaa potvrzovna jako rovnost schopnost. Postupn odhalovan nerovnost produkuje vtze.

    3/Ve kon jako ritul ve speciln sti studia kam je vtz doveden modertorem a kde jsou okzale uloeny ceny jako objekty rituln oslavy.

  • V jistm smyslu tato struktura ritul-hra-ritul pracuje sviz spolenosti postaven na rovnch pleitostech.

  • Jde o naturalizaci stvajcho statusov rozdlenho spoleenskho systmu.


  • Seri l jako paradigmatick televizn nr

    SERIL JAKO PARADIGMATICK TELEVIZN NR

    • Prvn seril 1959-60 Rodina Blhova, do roku 2009 -109 seril, vce ne 1230 epizod, nejplodnj roky 1979, 1993, 2005-6

      TERMINOLOGIE

    • Od potku jsou zde patrn jist terminologick zvltnosti. esk kritika toti hovo zsadn o SERILU, a to de facto v kontextu kad televizn fabule, kter byla rozdlena na tyi dly. Musme ale rozliovat:


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    A/ soubor relativn uzavench epizod

    B/ soubor epizod napokraovn sotevenm koncem

    • Monolitnost oznaen SERIL potvrzuje mytickou hodnotu tohoto typu televizn narace pro esk publikum.

    • Jemnj typologie by tento mtus oslabovala, rozmlovala.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Objevila se ale esk terminologick tvoivost, kter se pokusila eskoslovensk serily lenit podle:

      a/ princip vstavby

      b/ periodizace dje

      A/ seril televiznch her (Elika a jej rod),

      B/ romn pro obrazovku (Byl jednou jeden dm),

      C/ cyklus povdek (Prima sezna),

      D/ cyklus komedi (Doktor z vejminku).


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Za starho reimu se nerozliovaly ani serily pro hlavn a vedlej vyslac as. dn z tm stovky eskoslovenskch seril nebyl poprv promtn mimo prime time.

    • Naopak se vila politika tinctidlnch seril naplujcch piblin jedno tvrtlet.

    • Nikdy nebely souasn dva pvodn eskoslovensk/esk serily. Zlom pedstavuje rok 2004.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    Podle anglosask tradice se v odborn lit. rozliuje

    1) mezi tzv. serilem asri,

    2) mezi sitcomem, mdlovou operou atelenovelou

    3) mezi day time serials aprime time serials

    • (mezi serily vyslanmi pes den aurenmi zejmna enm vdomcnosti auniverzlnmi serily vyslanmi vhlavnm vyslacm ase po osm hodin veern).

    • Obecn pijmanm kritriem dlen na seril asriinen technick strnka vroby, ale zkonitosti vstavby jednotlivch epizod pbhu na pokraovn.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    SERIL

    pedstavuje na zklad teorie narace sled

    neuzavench epizod, kdy kad dl kon

    otaznkem, na kter odpovd a dl nsledujc.

    Vemi dly prochz relativn nemnn sestava

    hlavnch avedlejch hrdin.

    SRIE

    pedstavuje soubor po sob jdoucch relativn

    uzavench epizod, kter jsou propojeny pouze

    opakovanm nasazovnm hlavnch hrdin,

    zatmco jejich protivnci i vedlej spoluhri se

    od epizody k epizod promuj


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    SRIE:

    Ticet ppad majora Zemana

    Mal pitaval zvelkho msta, Rozpaky kuchae

    Svatopluka i Panoptikum Msta Praskho.

    • Pojem srie se od devadestch let minulho stolet mezi odbornou veejnost vyskytuje, ale nikoli jako pojmenovn narativnho typu dlenho pbhu, ale jako nzev pro dotky dalch epizodkdivcky spnm serilm aje tak ekvivalentem pesnjho vrazu ada.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Pravidlo tzv. tinctidlnch seril.

    • Tinctidln seril pi tdenn periodicit pokryje piblin jeden tvrtrok atato politika pak umouje plynulou nvaznost ty domcch seril za sebou bhem jednoho roku, ato tak, aby nevzniklo hluch obdob bez serilu.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    NRY


    Pro jsou ty star s ri ly tak popul rn v ichni jsme m li stejn hra ky

    PRO JSOU TY STAR SRILY TAK POPULRN?Vichni jsme mli stejn hraky.

    • Velk st esk populace krtla st svch velkch djin. Soukrom vak nelze tak snadno vylouit ze ivota jako veejn. Provme tak cosi jako rozpomnn na to, co je pijateln - na mal djiny.Na erven kolo Pionr, bakelitovho krlka se tylstkem vyrobenho v NDR nebo na Nemocnici na kraji msta. Svou roli tak zde hraje:

      1/ nostalgie, dtstv, mld, jde o filmy pro pamtnky, kter jsou pro star generaci laskavou vzpomnkou

      2/ jde o pipomnku privtnch, kadodennch djin, kter nelze tak snadno vytsnit znaich ivot jako djiny veejn-politick.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Vzpomnky na stejn hraky stejn jako na televizn zbavu pat do skeletu malch djin.

    • Nostalgick touha po tchto djinch m povahu kompenzace, obrany proti nutnosti zapomenout i se stydt za djiny velk.

    • Serily nm tak umouj vzpomenout na pijateln privtn djiny, kdy ony velk djiny jsou nepijateln, tabu.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Je tk t bez minulosti. Pokud je tato historie vytsovna, tak hledme ty jej sti, kter nepodlhaj cenzue.

    • sti, kter prochzej jejm filtrem se podobaj freudovskm chybnm konm.

    • Jejich popen by vedlo velkou st populace k popen sebe sama, a to s dsledky, kter nebylo mon odstranit bez poruen podstaty materilu, ze kterho vzely .

    • Jene kolektivn neurza se l jet h ne neurza individuln.


    Soap opera m dlov opera

    SOAP OPERA - MDLOV OPERA

    (Soap opera v etin t pekldan jako mdlov opera i slangov jako cajdk, mdlovka neboli rozhlasov nebo televizn komern seril akcentujc problematiku milostnch a rodinnch vztah.

    • SOAP OPERA JE PARADIGMATICKM TELEVIZNM NREM I NARAC TZV. GLOBLN TELEVIZE.

    • Historicky vznik tento nr v americkm komernm rozhlase na potku 30. let jako denn dramatizace Painted Dreams.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Oznaen soap opera se objevilokoncem tictch let v tisku orientovanm na zbavn poady.

    • Soap - mdlo se vztahuje ke sponzorm danch seril, pevn vrobcm isticch prostedk pro domcnost Proctre and Gamble a Palmolive.

    • Pvodn lo o rozhlasov 10-15 minutov pbhypro eny vdomcnosti. Pojem opera m:


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    1/ ironick vznam s clem poukzat na extrmn rozdl mezi skutenou operou a operou mdlovou.

    2/ na druh stran v sob nese i vdom jist podobnosti s operetou ve smyslu emocionlnho tlaku i psoben na city poslucha.

    3/ za posledn je zde od potku nepominuteln vznam hudebn sloky, co platilo ji pro prvn rozhlasov dramatizace.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    tyi zkladn konstitutivn charakteristiky tohoto nru.

    1/ nikdy neuzaven narace, nekonc pbh

    2/ orientace na souasn tmata a draz na tzv. rodinnou problematiku

    3/ didaktismus

    4/ clovou skupinou jsou eny v domcnosti starajc se o dti


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    S pchodem televize dochz k transformaci tohoto nru a stv se jednou z hlavnch soust dennho vysln.

    Od konce sedmdestch a pedevm na potku 80. let se tento nr postupn stv jednm z hlavnch produkt pedevm americkch televiznch st a postupn zan dominovat ve vtin zpadoevropskch televiz.

    Od poloviny osmdestch let nkter zuvedench kritri miz i jsou oslabena. A to zvlt v souvislosti s nstupem en do zamstnn


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Nejvce se vak v posledn dob vytrc tet kritrium a to didaktismus. To neznamen, e tato funkce zcela ztratila svj vznam, ale explicitn didaktick psoben bylo nahrazeno spe nevdomm uenm i koprovnm modelovch vztah.

    • Nejde ji o explicitn nvody jak se zachovat i eit danou situaci, ale spe o nabdku monost ovem bez imperativnho protektorskho navdn tak jak to in reklama.

    • V poslednch patncti letech vrazn intervenovaly do modifikace tohoto nru i demografick zmny ve strnoucm publiku a vzrstajc boj o publikum a narstajc technologick vvoj existence videa, kabelov televize.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Orientace na ensk publikum je dlouho, a do poloviny osmdestch let klovm znakem tohoto nru. Jet v roce 1981 tvo 70% americkho publika dennch mdlovch oper eny. Postupn se ale zvlt u primetimovch oper genderov divck nerovnovha sniuje.

    • Mdlov opera jako nr se prbhu asu sten promuje. Jej koeny je mon hledat v kombinaci rys znmch z tzv. enskch romn, erven knihovny, kter byly aplikovny a pizpsobeny poadavkm komernho vysln.

    • Pinesly sebou ovem i nov formy fikce inspirovan policejnmi i kriminlnmi serily a serily profesn orientovanmi(courtroom drama apod.).


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Jako definujc formu je teba vnmat denn opery. Uveden promny vedly k vytven rznch modifikac mdlovek, jejm nejvraznjm produktem sub-nrem je prime time soap opera.

    • Zrove ovem dochz i vyhraovn tohoto nru. Jeho hranice a limity jsou stle jasnj a mon inovace extrmnjho charakteru (jako nap. Twin Peaks) jsou minimln.

    • Samozejm tm zkladnm omezenm je jejich komern charakter, kter umouje velmi omezen vbr formlnch voleb.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Produkci mdlovch oper ovld Hollywood. Tato dominace je dna pedevm velikost americkho trhu, kter poze 300 000 programovch hodin mdlovch oper vyprodukovanch ron televiznm prmyslem (rok m 8760 hodin).

    • Vroba jedn episody Dallasu stla v roce 1978 okolo 7OO OOO dolar. Pro velikost americkho trhu se vak tato investice vyplatila. Navc si americk produkce me dovolit nsledn prodvat tyto serily v Evrop zeteln pod cenou.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Gripsrud uvd pklad Norska kde jedna episoda v roce 198O stla zhruba 1500 dolar, zatmco vroba pvodn norsk inscenace ve stejn stopi by pila na zhruba 2O 000 dolar.

    • V roce 2005 ji stl nkup jedn epizody Sexu ve mst ve VB 19 000, ve Francii 13 000, ve vdsku 3000, v Chile 500 a na Bermudch 60 dolar (Variety, 2006).


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    PESUN PRODUKCE Z NEW YORKU DO

    HOLLYWOODU

    • Dleitou strukturln podmnkou pro expanzi tohoto TV nru bylo pemstn jeho vroby do hollywoodskch studi.

    • Pvodn vztah televizn a filmov produkce byl pomrn neptelsk,

    • TV byla nahlena jako nechtn konkurence. Jak postupn klesala nvtvnost kin zaala se jevit jako mnohem efektivnj vzjemn kooperace, kdy se filmov produkce dostala do role koproducenta.

    • Newyorsk dramata byla v och sponzor nahlena jako kodliv, jeliko een klovch lidskch otzek nevidla ani v pouit deodorantu i koupi Rollsu, ale pokouela se hledat piny hlub nijak nekorespondujc se zjmy sponzor.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Postupn dolo k tomu, e TV dramatizace klasickch autor vyslan iv postupn mizely a na jejich msto nastupovaly hollywoodsk serily.

    • Pechod TV od ivho vysln k filmov produkci byl vhodn jak obsahov tak finann:

      1/ Cel produkce mohla bt racionalizovna a zisk lpe kalkulovateln.

    • (proti ivmu vysln, kdy odpoledn poad vyslan v New Yorku byl kvli tyhodinovmu posunu vysln ji v prime time vKalifornii).


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    2/ Filmov poady mohly pak bt distribuovny i do loklnch stanic a trh se tak zvtil.

    3/ Jasnou vhodu ml tento systm z pohledu inzerent, jeliko mohli jasnji kalkulovat a clit svou reklamn kampa a vzat ji pmo ve vztahu ke konkrtn filmov produkci (Beverly Hills -Cola).

    4/ v neposledn ad pisply k promn i Nielsenova men, kter byly dky filmovmu zpsobu distribuce komparabilnj.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Mdlov opera je globlnm nrem ve dvou smrech:

      1/ jde o zpsob vroby narac vce mn akceptovan a realizovan v rznch zemch a

      2/ souasn jde o nr, jeho export je velmi vysok.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    TYPOLOGIE

    • A/lokln a regionln opery, kter odr historii, kulturu i specifick lokln problmy a slou nap. specifickm jazykovm komunitm nap. Corronation street nebo East Enders usply v anglicky mluvcch zemch Austrlii, Novm Zlandu a Kanad, resp. v Norsku, Holandsku, Belgii, Dnsku a panlsku, ale z kulturnch pin mly minimln spch v Americe.

    • Mexick Televisia nebo TV Globo ( brazilsk TV s) byla velmi spn v exportu vlastnch oper oznaovanch jako telenovela ve panlsky mluvcch zemch, ale i Portugalsku, Itlii a USA.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • B/mezinrodn znm opery- pat sem i primetimov opery Dallas, Dynasty i denn opera Tak jde as i Beverly Hills, Mlad a neklidn.

      1/ dyadick,

      2/ dynastick

      3/ komunitn,

    • a/ Prime-time S.O.

    • b/ Day-time S.O.

    • Oba typy sdlej jist spolen charakteristiky: pedevm otevenou, nikdy nekonc vyprvn a zaclen na ensk publikum.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • AD/a

      1/ jejich sledovanost je vrazn vt

      2/ maj tud vt rozpoet, vy produkn nklady

      3/ vt produkn hodnotu

      4/ mnohem heterogennj publikum ne denn mdlovky.

      5/ maj rychlej spd dje ve srovnn s pomalejmi operami.

      6/ jsou t vyslny pouze nkolikrt do tdne na rozdl od celotdenn produkce dennch mdlovek.

      7/ Pes przdniny pak bv zvykem je z vysln vysadit. Razantnj nstup tohoto nru lze zaznamenat a na potku 8O let.

      8/V Prime time soap hraje t vt vznam obchod a politika.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Primetimov opery se tak li podle zem, kdy byly vytvoeny:

    • Napklad britsk soaps jsou vce zamen:

      a/ na sociln problmy,

      b/ co pitahuje vce dlnick publikum,

      c/ men draz je kladen na exkluzivitu prosted a krsu herc a politickou problematiku.

    • Oznaen telenovela pslu romantickm pbhm bez konce latinsko-americk provenience (napklad zprodukce mexick spolenosti Televisa i brazilsk TV Globo).


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • AD/b

    • Denn mdlov opera je vce koncentrovna na eny v domcnosti i eny vracejc se ze zamstnn. Sledovanost ukazuje, e nejen vy poet en sledujcch tento nr. Podstatn ale je, e eny sleduj tento ponkud jinm zpsobem.

    • Mdlov opera znamen nco jinho pro eny a nco jinho pro mue.

    • Ratingy sledovanosti Dallasu a Dynasty se prmru pohybovaly mezi 50-70%.Vce mn vzdlan eny.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    POET ODSLEDODVANCH EPIZOD PODLE VKU /VB FR N/ /DALLAS+DYNASTY/

    • Vk vce ne 50% vce ne 75%

    • 18-29 60% 45%

    • 30-44 80% 50%

    • 45-59 70% 65%

    • 60+ 80% 40%

    • Pohlav vce ne 50% vce ne 75%

    • ena 80% 60%

    • Mu60% 40%

    • Vzdlnvce ne 50% vce ne 75%

    • max. 9 let 85% 60%

    • 15 let+ 60% 40%

    • bez ohledu navce ne 50% vce ne 75%

    • demografick 70% 50%

      charakteristiky

    • zdroj: Variety 1985


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Dal vraznou charakteristikou je skutenost, e oba tyto serily:

      1/sledovalo dv tetiny divk ve spolenosti rodiny, ptel, koleg starch 12 let - tedy vraznou charakteristikou je kolektivn sdlen tchto produkt, kter z tohoto pohledu alespo prostorov sbliuj rodiny a ptele.

      2/ Zajmav je i posteh, e tm tetina respondent, kte sledovali vce ne 50% episod je sledovala v relativn izolaci.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    3/Okolo 60% procent respondent pak deklarovalo, e o serilech asto nebo obas diskutovalose svmi blzkmi, 33% zdka, 10% nikdy.

    • Zajmav je, e zdenebyl zjitn tm dn rozdl mezi respondenty s vym a nim vzdlnm z pohledu kvantity komunikace o serilu. 50% resp. 53% asto nebo obas dj epizod diskutovalo.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • 4/ Pi vlastnm hodnocen seril 31% en a 19% mu byli zcela spokojeni. Z toho bylo 41% se zkladnm vzdlnm a 21% s vysokokolskm. Jinmi slovy,ti co se astji dvali byli i mn kritit.

    • Zhruba 20% respondent vidlo serily jako nudn u obou pohlavch. 6% respondent deklarovalo vtky vi morlnm dopadm serilu.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    POUZE JEDNA PTINA RESPONDENT

    POVAOVALA SERILY ZA NEREALISTICK.

    • Ale 70% respondent odmtlo monost, e se pbhy podobaj jejich vlastnm ivotnm zkuenostem i zkuenostem jejich blzkch.

    • Toto procento se jet zvilo u tch, kte maj jen zkladn vzdln, kde 80 % odmtlo monou podobnost svlastnmi zkuenostmi


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Na otevenou otzku, m byli nejvce pitahovn odpovdali respondenti

      a/ 40 % samotnmi postavami, charaktery vystupujcmi v serilech a jejich vzjemnmi vztahy

      b/ 30 % konstrukc vlastnch pbh

      c/ 10% krsou herc a exklusivitou prosted


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Respondenti tedy defakto deklarovali zjem o psychologii postav a jejich mezilidsk vztahy, kter jim pipadaly realistick,

    • jednotliv konflikty, je tyto postavy a charaktery konstituovaly jim ale pipadaly osobn neznm.

    • Jinmi slovy konflikty, kter jsou prezentovny v serilech nechtj respondenti pijmout na vdom rovni za sv.


    M dlov opera narativn charakteristiky

    MDLOV OPERA: NARATIVN CHARAKTERISTIKY

    I. Mdlovou naraci charakterizuje specifick uvn asu a prostoru:

    1/ Opery disponuj potenciln neomezenm asem a vyprvj tak sv pbhy bez jasnho smovn ke konci, jak je tomu nap. u 13 dlnch seril.

    2/ Opery neposiluj oekvn konce. To znamen, e vnmn asu nen zcela podzeno zpletce. Jsme tak svdni k tomu, abychom vnmali, e udlosti ve svt mdlovch oper pokrauj neztenenou silou.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    3/ Ideln opera je kadodenn udlost.

    Dochz zde k prodluovn pocitu relnosti asu. V tomto smyslu pracuj britsk opery s relnjm asem ne americk.

    • Hlavn hrdinov mdlovch oper jsou pijmni jako lid v relnm, kadodennm ase.

    • Dochz k synchronizaci fiktivnho a relnho asu. ivoty fiktivnch hrdin se zde odvj ve stejnm pomru, tempu i rytmu jako ivotn as divk.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Ti se tak vi svm hrdinm ocitaj ve stejnm asovm vztahu jako vi vlastn rodin, ptelm i kadodennm znmostem.

    • Pstup k tmto fiktivnm svtm koresponduje zce s formami vztah, kter divci znaj z vlastnho kadodennho svta.

    • Hrdinov i divci se setkvaj ve stejnch situacch, kter e vlastn na zklad vce mn stejnho rejstku monost.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    4/ Vtina oper pracuje se snadno identifikovatelnm geografickm centrem, kter si publikum dobe pamatuje, a do kterho se hlavn postavy stle vrac.

    Southfork v ppad Dallasu i manchestersk, resp. londnsk dlnick tvrt v ppad Corronation street a East Enders. Jde i o opakovan interiry, vchody, jdelny, obchody, veejn prostory.

    Zcela standardn se jako veejn prostory uvaj ulice i obchody, kter podporuj rozvoj zpletky a pedevm posiluj vytven komunity.(Postavy z Ordinace v rov zahrad se schzej vhradn v baru U erta apod.)


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • To ovem nen typick pro americk dynastick opery, kter prezentuj velk sdla Southfork i Carringtonovu vilu.

    • Mdlov opery se opraj o vdn o dji serilu, kterm disponuj divci a spolhaj se t na snadnou identifikovatelnost jednotlivch postav, respektive jejich charakterovch rys.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    5/ Je teba udrovat rovnovhu mezi stlost a zmnou.Podobnost umouje znmost a prediktabilitu. Zmna poskytuje zajmavost a posunuje naraci.

    • Tato dynamika je propojena s na kadodennost tm, e souasn akumulujeme v prbhu vlastn biografie informace o ivotech jedinc kolem ns, pijmme i postavy vystupujc v mdlovch operch.

    • Jejich osudy tak vstupuj do naich a do jist mry je i ovlivuj i pesnji spoluvytvej bezpen rmec, ve kterm se odehrvaj. Uveden fiktivn pbhy rezonuj v divck pamti a slou jako zdroj konverzanch poten divk.


    Ii specifika narativn struktury rodov pojet asu

    II. SPECIFIKA NARATIVN STRUKTURY: RODOV POJET ASU

    • V jistm smyslu m narativn struktura mdlov opery rodov bl k informaci, ne ke klasickmu vyprvn, co ovem neznamen, e neobsahuje pbh.

    • Odlinost se projevuje v tom, e umouje odlinou perspektivu. Pivd text od zitku k aktualit, klovou roli zde hraje eminentn zjem televize o souasnost. Televize mus bt vdy up to date.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Toto zvyovn hodnoty aktuality lze chpat jako vraz posilovn vznamu aktulnho asu v modernch spolenostech.

    • To samozejm neznamen nov osvobozen od opresivnho linernho asu. Spe to vede k invazi imperativnch pseudomt.

    • Aktuln-ahistorick as vyaduje jin typ vysvtlen ne to, kter poskytuje as linern - historick.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    LINERN HISTORICK AS vs.

    AKTULN AHISTORICK AS

    • V linernm ase je kad vysvtlen hledno vminulosti, kad objeviv se situace je nahlena jako fundamentln nov, ale souasn i jako vsledek t pedchzejc, se kterou ovem neme bt identick.

    • To sicestensniuje hodnotu minulho, kterale zachovv.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Naopak v aktulnm-ahistorickm ase je kad momentln zkuenostaktualizac vnho bezasovho principu. Takov princip je z definice mtick.

    • Mty jsou podle Lvi-Strause stroje na destrukci asu.Aktuln as tedy tenduje k odmtnut historicity. V aktulnm mtickm ase je oekvn vn nvrat stejnho.

    • Tedy stejn jako v cyklickm ase typickm pro tradin zemdlsk komunity a v MDLOV NARACI.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    1/ Narativn struktura mdlov opery reprezentuje AKTULN, MTICKOU KONCEPCI ASU.

    2/ as zde znamen vztahovn se k vnm, bezasm a nezmnitelnm principm.

    3/ Pbhy nikdy nekon a tak jsou divci lapeni v mytick tradici, kter je ovem v zsad uzavena ji na svm potku.

    To me bt jedno zvysvtlen, pro je uveden nr tak pitaliv prv pro ensk publikum.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    Uveden tma rozpracovaly v osmdestch letech mezi jinmi pedevm Ien Angov (1985), Charlotte Brunsdonov (1981), Ann Grayov (1987, 1992), Dorothy Hobsonov (1982),Tania Modleski (1982), Janice Radwayov (1984) i Ellen Seiterov (1989).

    Tendovn mdlov opery k odmtnut historicity linernho asuje jednm z nejzajmavjch pokus propojit tento nr jednak s:

    A/esencialistickm pojetm feminity

    B/ a s politickmi souvislostmi tohoto nru.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    ENSK POJET ASU

    Michelle Mattelar upozoruje na podobnost mezi

    A/ narativnm stylem mdlov opery a

    B/ peruovanou, cyklickou povahou enskho asu

    trvenho v domcnosti i specifickmi

    femininnmi formami sociln a kulturn

    kompetence.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Julia Kristeva: Womens Time

    • ensk subjektivita v prbhu djin vytv specifick pojet asu, je je charakterizovno oddlenm kategori a/opakovn

      b/ a vnosti

      Odostatnch asovch modalit znmch z historickho vvoje civilizace. Do jist mry tak tvrd, e tzv. ensk as je siln determinovn biologicky.

      Kristeva vlastn tvrd, e cyklick (monumentln as) je tradin spojen s enskou subjektivitou a, e toto opakovn a nekonenost jsou zkladem koncepc asu v rznch civilizacch a odtud, e bv t pebrna mui.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    Na jedn stran jsou cykly, thotenstv a nekonen opakovn biologickch rytm. Na stran druh asi jako dsledek prvn varianty je masivn ptomnost monumentln temporality bez jakhokoliv roztpu i peruen, kter m tak mlo co do inn s linernm asem. Julia Kristeva (Womens Time)


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Slovo temporalita zde asi nen pli vhodn. Jde spe o veobjmajc nekonenost imaginrnho prostoru.

    • Vdanm smyslu slou jednotliv serilov pbhy vzhledem ke svmu stereotypnmu rytmu k uspokojen enskho pojet asu a nevnucuj divakm pstup k historickmu asu, tedy k asu plnovan akce, zmny a potencilnho chaosu.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    Michelle Mattelart k, e mytickou nenvist, nesluitelnost mezi pojmy ena a zmna musme hledat pomoc asociac, kter jsou spolen vem kulturm - tedy mezi obrazem feminity a vitlnmi elementy - vodou a zem, tedy elementy stlosti, nemnnosti, trvalosti a plodnosti.Obraz eny je spojen s ideou trvn, pokraovn a zvnn


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    ODTUD JE VELMI BLZKO K ZVRU, E ENSK FASCINACE MDLOVOU OPEROU SOUVIS S FEMININN FORMOU PROVN ASU.

    • Mattelartov stejn jako Kristeva vedou vlastn starou interkulturn asociacimezi enou a nelinernmi formami asu. Jinmi slovy ob de facto aktualizuj nietzchovskou ideu vnho nvratu stejnho.

    • Matellarov hovo o cyklickm nvratu, kter je napojen na kosmick as, o pleitosti neparaleln extze napojen na rytmus prody o nekonenosti lna jako mtu trvn a stlosti.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Podle Mattelarov mdlov opera vborn koresponduje s psychickm ustrojenm en, kter nen postaveno na principu linernho asu a asov zmny.

    • Vsledkem pak je, e jsou mdlov opery konstruovny tak, aby enm nevnucovaly pstup k historickmu asu, tedy k asu plnovan akce.

    • Mdlov opera je tak specilnm pkladem intervence asov struktury televizn narace do procesu konstrukce ontologickho bezpe, pro kterou je typick prce s cyklickm pojetm asu, respektive s principem nekonen repetitivnosti.


    M dlov opera optikou feminismu

    Mdlov opera optikou feminismu

    • Vzhledem k clov skupin, kter pedevm tento nr sleduje je pochopiteln, e jednu z jeho klovch teoretickch reflex je mon najt ve feministick teorii.

    • Zkladnm feministickm textem analyzujcm mdlovou operu je lnek Tani Modleski The Search for Tommorow in Todays Soaps (1982), kde se sna zachytit jak negativn,tak ipozitivn perspektivu tohoto nru.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Feministick kritika se v ppad masovch mdi pomrn stereotypn zabv:

      1/ kritikou paternalistickho obsahu ideologie masov kultury a

      2/ pedevm kritikou stereotypizace muskch a enskch rol.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • eny konzumujc mdlov opery jsou feministickou kritikou nahleny jakopasivn obti livch sdlen, kter navc vce i mn vdom legitimuj existenci sexismu a patriarchln kultury. Vsledkem pak je velice vniv, siln nenvist vi tomuto nru.

    • V tomto ohledu se setkv feministick kritika skritickou teori masov kultury a spolen oznauj mdlovky jako enskou formu masov kultury.

    • Klovm znakem mdlov opery je nekonen serialita.

      Prv o tento znak je veden nejvt spor tkajcch se otzky

      Jakou maj mdlov opery sociln roli a vznam?


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    1/ Na jedn stran zde stoj kritici, kter reprezentuje napklad Nor Jostein Gripsrund, ale i Umbero Eco i Ellen Seiter odmtajc ztotoovat narativn otevenost ve smyslu nikdy nepichzejcho konce s ideologickou otevenost.

    Chpou mdlovou operu jako Ecv uzaven texta zdrazuj, e jde defakto o produkci text posilujcch escapismustedy nikovou reakci en uzavench ve vlastnch domcnostech.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Obsah happy endu u mdlov opery se liod populrn romantick fikce, kde je utopick situace umonna prv v rmci struktury existujcch mocenskch patriarchlnch vztah mezi muem a enou.

    • Hrdinka romnu erven knihovny zskv nezvislost po boji s nsilm a moc arogantnho mue, aby pak nala sv tst v paternalistick nrui mue jinho.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    U mdlov opery je tomu ponkud jinak. Nemaj toti konec tedy ani happy end.Nen v nich dn vvoj. Jejich hrdinm nen dno zstat astnmi.Utopick moment zde zcela absentuje. Netst je zde normou, zkonem a ne vjimkou. To je jdro toho, co nazv IEN ANG tragickou pocitovou strukturou.

    • Zsadn vak je, e mdlovkyneposkytuj dnou perspektivu, rozpory zde popsan se jev jako neeiteln. eny zde nikdy nevystoup ze sv rolepidlen jim patriarchlnm systmem a tud ani nejsou schopny doshnout odstupu od sv situace.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Naopak se zcela se svou pozic identifikuj. Dr hrd prapor patriarchln ideologie a jej vru v n.

    • A to stoj, co to stoj rodina mus bt pohromad neustle zdrazuje archetypln Miss Elie, kdy hovo ke sv snae alkoholice:

      Kdy se ti rozbije manelstv zalo jin nebo se

      stane cynickou.Tv tst neme bt pln bez

      dt.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Tyto problmy ovem nemohou bt eeny definitivn a tak jsou fundamentln cyklick.

    • Jinmi slovy melodramatick sentimentalita Dallasu je ideologicky motivovna pocitem nemonosti zsadnch zmn ve vlastn struktue patriarchln spolenosti, kter je odpovdn za vtinu utrpen.

    • Z toho pak plyne pocit resignace a fatality. Proto jsou eny v soaps z pohledu feminismu na patn stran barikdy, jeliko podlhaj prv fatalismu a pasivit.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    B/ Druh skupina reprezentovan nap. Horacem Newcombem, kte argumentuje ve prospchtohoto nru, jeliko jej nekonen repetitivnost, neexistence konce znamen, e jsou mdlovky tzv. ideologicky otevena tak jsou defakto naklonny sociokulturn zmn.

    • Podle nkterch autorek (Nochimson) tak mdlov opera vlastn popr diskontinuitnm charakterem vlastnch narac patriarchln diskurs oprajc se o jedinou hlavn djovou linii.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Tato jej vznamov otevenost nedovoluje doshnout ideologick konsensus, respektive dominaci preferovanch vznam a dv divakm prostor pro konstrukci vlastnch vznam.

    • Mdlov televizn domcnost tak v sob nese zklad resistentnho femininnho diskursu, postavenho na ideji specificky femininn syntaxe (Nochimson).


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Angov, vysvtluje velmi siln ztotonn divaek s mdlovmi operami jako vsledek procesu permanentnho obnaovn kontradikc patriarchln spolenosti, kter je pro tento nr typick.

    • Angov se domnv, e i kdy eny nemohou reln prostednictvm sledovn mdlovch oper vyeit sv problmy dan patriarchln strukturou spolenosti, jsou zde jejich problmy alespo UZNNY.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Jinmi slovy jakousi intuitivn cestou se nkter prvky feministick analzy ensk oprese objevuj i v mdlovch operch.

    • Jane Feuer vid nadji v mnostv zpletek, kterneumouj zaujmout jednoznanou ideologickou pozici.

    • dn ideologick pozice nen v soaps ireversibiln a me bt konfrontovna se svm opakem.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Domc ivot m v mdlovch operch jeden klov motiv, a to hledn astnho konce.

    • Udlosti, epizody a zpletky zde vak pokrauj tak, aby bylo zejm, e prezentovan ivot nen vbec astn, ale inherentn problematick. Netst je zde normou a zkonem.

    • Domcm, partnerskm i milostnm vztahm prezentovanm v televizn mdlov opee je vlastn tragick pocitov struktura.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Pkladem je tma matestv, kter je prezentovno jako femininn idel, ale zrove i jako zdroj konstantn starosti a zkosti. Manelstv zde nikdy nen krlovstvm harmonie, ale zdrojem permanentnch konflikt.

    • Domc interakce jsou v mdlov opee asto znan napjat. Konflikty pravideln vznikaj v situaci, kdy hrdinka nen schopna naplnit tradin roli eny matky a manelky, tedy pedstavy patriarchlnho diskursu.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Diskontinuitn produkovan narace, kter nejsou nikdy organizovny jednoduchm patrarchlnm diskursem i jednou hlavn djovou lini a znemouj poskytnut jasnho jednoznanho zvru.

    • Otevenost mdlovek nedovoluje tud doshnout ideologick konsensus. Tato ideologick nejistota pak umoujesvobodu konstruovat vlastnho vznamu.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Feminismus jako politick hnut konstruuje Utopii, v rmci, kter bude destruovna ensk oprese tedy patrirchln struktury moci a sexistick praktiky.

    • Jinmi slovy feminismus smuje defakto k happy endu. A v tomto smyslu je mon jejsrovnat se strukturou populrn romantick fikce, ve kter hledn astnho konce je motorem cel narace.


    Iii narativn postup nrov mix

    III. Narativn postup: nrov mix

    1/ Mdlovou operu charakterizuje napt mezi konvencemi realismu a melodramatu.

    Realistick pstup je typick pro britsk opery. Realismus se zde projevuje adou konvenc prostednictvm, kterch se drama jev jako reprezentace relnho svta tj. postav, mst a problm, kter jsou vnmny jako reln.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Mdlov opera podle ANG pouv pro poslen mechanismu identifikace tzv. empirick realismus a nabz svm divkm pbhy srovnateln s jejich klovmi ivotnmi situacemi.

    • Faktem vak je, e empirick sloka zde nedominuje a meme spe hovoit o jaksi hybridn form -emocionlnm realismu.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • To, co je zde uznno jako reln, nen objektivn popis svta, ale jeho subjektivn hodnocen, tedy spe POCITOV STRUKTURA.

    • V tto souvislosti hovo Angov o distinktivnm znaku mdlov opery tragick pocitov struktue, kter je podle n klovm spoutem ensk identifikace s tmto nrem.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Rodinn ivot v mdlovch operch nedisponuje dnou perspektivou. Jeho rozpory jsou fundamentln neeiteln. Jejich cyklinost je fatln.

    • Jinmi slovy melodramatick sentimentalita tchto mdlovch narac je ideologicky motivovna pocitem fundamentln nemonosti zsadnch zmn ve vlastn struktue patriarchln spolenosti.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Obecn draz na rodinu vedl k vylouen veejn sfry. Ideologick implikace byly jasn. Pokud jsem astn/ v rodin, ve je v podku.

    • V druh polovin 90. let se opery zanaj zabvat i takovmi problmy jako je kriminalita, rasismus, nezamstnanost AIDS, nezamstnanost a napluj pvodn edukativn roli, kter se postupn vytratila.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    Narativn techniky opatrn skrvaj svj vlastn status jako konstruktu, aby zakryly svou umlost a prezentuj naraci jako relnou. Je zde snaha reprezentovat souasn sociln problmy.To odliuje britskou operu od americk, kter m vt sklon k melodramatinosti.

    • Americk opery pracuj vce s patriarchlnm modelem rodiny, kter se zamuje na to udret rodinu pohromad, rodina je zde tsn spojena majetkovmi vztahy, moc a penzi.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • V britskch operch jsou tradin siln ensk postavy, kter nabzej nezitnou pomoc druhm. Pedevm iv slab a neschopn mue. Morln i praktick peit rodiny le na jejich bedrech. Britsk opery se li od americkch pedevm svm drazem na komunitn a sociln problmy.

    • Zvlt britsk opery postupn zaaly v osmdestch letech reflektovat rzn tdn a meninov skupiny.V devadestch letech narst i zjem o individuln kariry enskch hrdinek.

    • Americk opery se zamuj asto na zkou, extrmn bohatou skupinu spolenosti.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    2/ Dominace dialogu nad akc.

    3/ Jdrem okolo kterho se to cel djov konstrukce mdlovch jsou problmy rodiny.

    Rodina je mytickm centrem mdlov opery. Je mytick protoe jen omezen mnostv hrdin, postav opery ije v konvenn nuklern rodin.

    Vznamn st jednn se ovem odehrv v typickm rodinnm prosted: jdelna obvk lonice. Rodina tak reprezentuje imaginrn idel.

    V centru jednotlivch narac je zjem o rodinu, respektive na to jak jsou vztahy jednotlivch protagonist, kdo se s km rozvd, kdo koho podvd a s km apod.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Klovmi tmaty jsou tak pedstavuj satky, rozvody, rozchody, nvraty, neptelstv.

    • Narativn struktura opery se zamuje na ensk postavy takovm zpsobem, kter posiluje pochopen, sympatie enskho hlu pohledu.

    • Jednn hlavnch enskch postav hraje centrln roli a vtinou nen karikovno.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • 4/ ena-matka-divaka je v mdlov opee asto konfrontovna s televiznm vzorcem ideln matky, jej laskavost a moudrost suvernn zvld konfliktn nroky rodiny. Sama navc nem dn nroky. Jde o postavu, kter je nutn dokonalej ne sama divaka.

    • Mdlov opera tak pracuje s pocitem bezmoci. Klade pitom mezi touhu po idelu a jeho skutenm naplnnm extrmn komplexn pekky, kter spoutj mechanismus oekvn. Implantuje tak do ensk psych jako klovou hodnotu EKN (na telefon, a dt usne, a se rodina znovu sejde).


    Shrnut

    SHRNUT

    • 1/ Mdlov opera je postavena na zklidujcm opakovn, kter se realizuje jednak asovm programovnm a jednak obsahov opakovnm nkolika zkladnch zpletek.

    • 2/ Mdlov opera produkuje pocit jistoty a existenci du

    • a/ jednak tm, e je konstruovna tak, aby ve nakonec dopadlo tak, e se vlastn nic nestalo a vci zstaly pi starm

    • b/ in tak pouitm doplujcch estetickch prostedk, kter odtahuj pozornost publika od vznamjch socilnch problm, kter jsou na pozad jednotlivch zpletek.

    • 3/ Vznamnm tmatickm motivem, kter mdov opery pouvaj je pocit bezmoci. Divaka pbhu je tvrci postupn konfrontovn s filmovm vzorcem ideln matky ,,kter vdy mnohem moudej ne jej dti, jej laskavost je dostaten velik, aby zvldla konfliktn nroky jej rodiny, a kter sama dn nroky nem. Tedy jde o postavu, kter je nutn dokonalej ne divaka sama.

    • 4/ mdlov opera tm, e klade mezi touhu po nem a jejm skutenm naplnnm extrmn komplexn pekky pracuje s mechanismem oekvn konce - jako s mechanismem naplnn. Implantuje tak do ensk psych jako klovou hodnotu ekn: na telefon, na to a dt usne, na to a se rodina znovu sejde.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • 5/ Pro strukturu mdlovky je typick neustl touha najt konen een, ale stle vce je zejm, e toto een je nerealizovateln, jeliko jednotliv zvry epizod vedou k jet vt tenzi. Tak soap opera pesvduje eny o tom, e jejich nejvym clem je vidt svou rodinu pohromad astnou a zrove utuje eny, aby netruchlily pro svou neschopnost tento idel uskutenit tj. pinst ideln rodinnou harmonii.

    • 6/ Vznamnou roli hraje v tomto procesu konstantn se vyskytujcpostava eny nositelky negativnch vlastnost, kterou divaka nutn opovrhuje neb zobrazuje negativn strnku jejho idelnho j. Nejen, e sleduje jednn negativn postavy, ale konfrontuje se s jejm jednnm a nutn se stav proti naplnn tohoto jednn a tento vnitn konflikt a jej vtzstv v nm ji in spokojenj. Proto tak vt permanentn opakovn tohoto konfliktu v kterm se utuuje jej vra v sebe. Jinmi slovy mdlovka v tomto smyslu napomh smit enu s asto nesmyslnou, repetitivn povahou jejho ivota aprce v domcnosti.

    • Tedy pouijeme-li Marcusova termnu se podl na posilovn represivity spolenosti v tomto ppad represe eny v domcnosti.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • 7/ Nikdy nekonc vyprvn je v zsadn opozici k dominantn maskulinn narativn form. Mdlovka je inherentn femininn forma. Jej struktura se svou otevenost, pomalm rytmem s mnostvm zvrat je v souladu se vzorcem ensk subjektivity.

    • Dokonce se objevuje nzor, e je mdlov opera modelem pro budouc feministick umn.

    • Soap opera je proces bez postupu vped bez pokroku. Co je ovem jeden z princip, kter , kter lze demonstrovat nap. na dle rusko francouzsk autorky Nathalie Sarraut (Nov romn a realita). Sarrautov se nezabv explicitn rychlost toku dje, ale zmnou nuanc. Naopak je antiprogresivn a nenvid bn dialog. Podobnost, kterou zde lze zachyti spov v tom, esoap opera je podobn antiprogresivn jako Serrautov psan bez zpletky. Stejn jako je Sarrautov v opozici k tradin romnov form stejn je soap opera v opozici k tradin musk, filmov naraci, kter stav na maximu akce a minimu kvalitnho dialogu a jen posiluje k restauraci du.

    • Jinmi slovy existuje pstup, kter chpe mdlovou operu jako resistentn femininn diskurs, postaven na idei specificky femininn syntaxe. Jde vpodstat o esencialistickou koncepce feminity.


    Analytick p stupy

    ANALYTICK PSTUPY

    • Ti zkladn pstupy pi studiu nru:

      a/ estetick- definuje nr z pohledu systmu konvenc, kter dovoluj vyjden v rmci jistch hranic.

      b/ ritulov - vid nr jako produkt smny mezi prmyslem a publikem

      c/ ideologick - zdrazuje roli nru pi kontrole vznam a reprodukci ideologie.

    • Zatmco tradin pstup zdrazuje estetick kritria, televizn studia se sousteuj pedevm ritulov pstup, kter zohleduje roli vrobn praxe a technik tvorby vyslacho schmatu.

    • Mdlov opera jako nr nabz televiznmu prmyslu zpsob kontroly tenze mezi podobnost a diferenc inherentn ve vrob kulturnch produkt.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    DYNASTY

    ANALZA VIZULN SEBEPREZENTACE

    • vodn znlka je krtk text trvajc (86s.) Pes rzn zmny, kter prodlala znlka v prbhu vren jednotlivch sri zstala zkladn struktura nezmnna.

    • Vizuln je znlka organizovna do t st:

      1/Prvn st sestv ze zbr uskuteujcch geografickou a prostorovou lokalizaci - 23s.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    2/Druh st prezentujepostavy a jejich pedstavitelev sekvencch okolo pti sekund - 43.

    • (Proti pvodn verzi miz falick symbolika u mu msto toho je kladen draz na svt prce a podnikn).

      3/V zvren sti se pvodn zbr jakoby z letadla sn do msta, zabr mrakodrap jako symbol svta obchodu, a aby pochopili i ti pomalej znak se opakuje a specifikuje v podob tn ve sdlo obchodu a pomalu vjdme do Carringtova sdla.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • (pvodn verze pin zbr z helikoptry na sdlo Carrington, tn v se pesouv z individuln charakteristiky do obecn).

    • V kontrastu k evropsk filmov tradici, kter zve divka do kina za monost cosi prot a reflektovat, tento americk produkt nabz vlastnn i koupi proitku a zkuenosti.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Pokud se podvme na celou syntagmatickou strukturu tohoto textu je patrn, e cel struktura je komplexn narac v aristotelovskm smyslu, kter m:

    • expozici - ti poten zbry na sdlo rodiny Carrington,

    • peripetii stedn st prezentujc jednotliv hrdiny s nznakem monch konflikt a

    • zvrenou st, kde sice nen explicitn dn katarze, ale d se pedpokldat.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Pedevm vak v poslednm zbru vracme jako v klasickm dramatu zase k bodu potku k Carringtonovu sdlu, i kdy z jinho hlu pohledu. Nejde sice o skuten pbh, ale jist narativn posun by se zde dal vystopovat v podob jaksi sekvenn poetiky v rmci celho syntagmatu.

    • i jinak, e opakovan kombinace v syntagmat jednotlivch element vytvoen z pvodn zcela odlinch paradigmat (budovy, aty , auta apod.) vytv nov paradigmata.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Postavy jsou zde spojovny i pmo ztotoovny s objekty a prostedm, do kterho jsou zasazeny.Toto kompresovn postav objekt a prosted pak defakto supluje vlastn nararativn fomu.

    • Tedy vytv jaksi pslib toho co pijde a to formou ne narativn, ale pouvnm univerzalizovanch i standardizovanch signl, kter nereflektujeme, ale na kter reagujeme viz. mylenkov reflexe nahrazen reflexnm chovnm.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Vyuvaj se ti typy komunikanch kanl:

      a/obrazov

      b/grafick

      c/ hudebn.

    • dn hlasy ani dialog. Graficky je vznamnmotiv fontnyprezentovan psky oddlujc jednotliv sekvence ve chvli, kdy jsou zobrazeny.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Stejn technika je uita v ppad charakterizace hlavnch postav, kter zan dvma centrlnmi objekty okolo, kterch se to cel dj - Blake a Krystle Carrington.

    • Po t nsleduj ostatn lenov i nelenov rodiny - mn vznamn postavy - jejich prezentace variuje podle toho zda vystupuj momentln v dan srii.

    • Zvren zbr na Alexis v pvodn verzi s cigaretou a Rolls roycem, pozdji ve van.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Tato zkladn tdln syntagmatick struktura je vloena do prvnch t zbr:

      1/ hory, 2/msto, 3/ sdlo.

      A/ Velmi dleitm bodem je ESTETICK DIMENZE celho textu. Jednak princip kontrastu a to jak prostednictvm jednotlivch postav, ale i pohyb kamery nahoru /dolu, detail / dlka, pouitm barev - svtl /tmav.

    • Jedna barva je pouita jako dominantn - modr, zatmco ern a bl dominuj oblkn.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    B/ dle kad sekvence zvlt pak druh st /pedstavujc hlavn hrdiny/ pracuje se siln konotativnmi vznamy, tak aby pochopili i ti pomalej.

    C/ Cel vodn sekvence je koncipovna jako PSLIB ptho, prostednictvm vyuit velmi jednoduchch znak a univerzln pochopitelnch konotac. Tento syntagmatick etz je sloen ze znak:


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    1/bohatstv resp. moc budovy na potku a konci, dn tovrny, supermarkety i mal prodejny. Obleen perky, alkohol, sport, nebo luxusn vybaven.Modr barva nejene vypad na obrazovce dobe, ale v mnoha kulturch je asociovna s krlovstvm a bohatstvm.Modr navc symbolizuje neustle dokonal poas tam, kde se hlavn postavy objevuj.

    2/ jasn zobrazen rodov diference.eny v elegantnch, extravagantnch atech, okzal perky symbol bohatstvm. Vyjma Alexis sukn po kolena, mui maj detailnj zbry, polocelky, do pasu. Nos veern, spoleensk obleen a jsou zaneprzdnni pitm alkoholu, v novj verzi prac - symboly bohatstv a moci.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    Vechny eny vyjma Krystl a Alexis jsou zobrazeny v souvislosti s prodou.

    • Prakticky vichni mui jsou zobrazovni s vertiklnmi muskmi symboly - mrakodrap, tn v, lhev ampaskho, tenisov raketa.

    • Jinak eeno mui jsou spojovni s moc, sportem a drahou intoxikac, eny s okzalost v oblkn a vazbou na produ.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Vjimku v pvodn znlce tvo Alexis - Rolls a cigareta. Barva jejch at v prvn verzi byla ern, v opozici k bl, stbrn nebo erven Krystl.

    • Symbolika barev obecn v zpadn kultue interpretuje blou jako nevinnost a istotu, ervenou jako ve a ernou jako hch.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    3/ erotick kontext. Rodov diference pracuj s kontrastem pln odnch mu (ernoblch), mn odnch en oekvajcch obdivn pohled, co samozejm stimuluje univerzln oekvn budoucch erotickch scn. Nabz se samozejm i vce mn vdom asociace s vizuln metaforou Adamovy vybuchujc lhve ampaskho.

    4/ emocionln nabit ivot. Rychl frekvence stih, rytmick opakovn grafickch symbol, dramatick gesta a pohyby postav naznauj spd a emocionln intenzitu, prudk zvraty v rovin emocionln i kognitivn


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    5/ Osobn emocionln konflikty. Tento fenomn oznauje Stevenovo agresivn gesto, Klaudiin ponkud neptomn pohled, kdy se opr vyerpan o ze. Jinak ovem dominuje spedynamick pracovn, oteven atmosfra.

    Vjimku tvo zobrazen Alexis v kombinaci s Rollsem a cigaretou podtreno ernmi aty tedy vyuitm klasickch vzorc zobrazen z kreslench film a politickch karikatur.Vznam je jasn tato dma bude dlat problmy.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    • Vechny tyto konotan klastry nebo paradigmata de facto potvrzuj argument, e pop kultura spe prezentuje ne reprezentuje utopii.

    • Tedy jde o to ukzat jak lze utopii zavat, ne o to ukzat jak by mla bt organizovna.

    • Nabz s zde intenzivn zkuenost, transparentnost v lidskch vztazch a pocit zahrnut do komunity.

    • Pslib pijet do tto televizn komunity prezentuje ji vodn sekvence.


    Vi kapitola o povaze televizn narace m dlov opera

    6/ Humorn ironie a rafinovan banalita. Znlka me jistm zpsobem pithnout jist typ zasvcence, kter bude schopen ifrovat jednotliv schmata, take se mu vybav pi pohledu na Alexis Cruella de Ville ze 101 dalmatin.

    • Nabz se zde cel katalog popularizovanch freudovskch symbol. Jde v podstat o pozvni do krajiny rafinovan banality.

    • Nebo me zasvcen ironizovat postavu s ejakulujcm ampaskm, i asociaci Blaka s extrmn vysokm mrakodrapem spojenou s nsledujcm zbrem na Krystlin nhrdelnk a pod.


  • Login