biosf ra
Download
Skip this Video
Download Presentation
BIOSFÉRA

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 29

BIOSFÉRA - PowerPoint PPT Presentation


  • 243 Views
  • Uploaded on

BIOSFÉRA. Biosféra - soubor organizmů v krajinné sféře Biogeografie - zabývá se studiem rostlinstva a živočišstva z geografického hlediska, spojuje geografii s biologií, fytogeografie a zoogeografie

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' BIOSFÉRA' - papina


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
biosf ra

BIOSFÉRA

Biosféra -soubor organizmů v krajinné sféře

Biogeografie - zabývá se studiem rostlinstva a živočišstva

z geografického hlediska, spojuje geografii s biologií, fytogeografie a zoogeografie

Pozn. ekologie je biologická věda, která studuje vztahy mezi organizmy a anorganickým prostředím

vztah biosf ry s ostatn mi slo kami krajinn sf ry
Vztah biosféry s ostatními složkami krajinné sféry

Atmosféra – různé požadavky organizmů na teplo / eurytermní – snášejí značné teplotní výkyvy, stenotermní /, světlo / světlobytné, stínobytné, temnobytné /, srážky, vzdušná vlhkost

Hydrosféra – požadavky na vodu / hydrofyty, hygrofyty / vlhomilné /, mezofyty, xerofyty /

Pedosféra – různé požadavky na půdu, nitrofilní druhy / zvýšený obsah dusíku / , kalcifilní druhy / protěž alpská / , acidofilní druhy / na kyselých půdách, např. borůvka / , halofyty / na zasolených půdách /, nároky na půdní vlhkost

Georeliéf – se změnou nadmořské výšky se mění ekologické podmínky na poměrně krátké vzdálenosti, horní hranice lesa

Vztah mezi živočistvem a rostlinstvem

Antropogenní vlivy – přímé vlivy, nepřímé

Rostliny, živočichové a další organizmy / viry, bakterie, houby / vytvářejí společenstva – biocenózu / např. společenstvo bažiny, společenstvo lužního lesa /. Společenstva rostlin a živočichů jsou

v trvalém spojení se svým neživým prostředím a tvoří s ním geobiocenózu – ekosystém / např. step, savana

roz en rostlinstva a ivo istva
ROZŠÍŘENÍ ROSTLINSTVA A ŽIVOČISTVA

Zákonitosti horizontální pásmovitosti a výškové stupňovitosti,

/u živočišstva méně výrazné vlivem pohyblivosti /

Pásy rostlinstva s charakteristickými soubory živočichů tvoří geobiomy

ekvatori ln p s opakov n
Ekvatoriální pás/opakování/
  • +/- 10° - vlhký pás
  • Průměrná teplota vzduchu 24 – 28°C
  • Ročně 1000-3000 mm srážek, rozděleny rovnoměrně
  • Celistvost pásu porušená – především nad oceány
  • Vydatné srážky s charakterem bouřky, nad pevninami dochází k bouřkám odpoledne, nad oceánem v noci
  • Oblast nízkého tlaku - celoročně
tropick de tn lesy
Tropické deštné lesy
  • Obrovská rostlinná biodiverzita (na 1ha až 400 druhů stromů)
  • Rostliny vytváří patra – tři stromová patra, nejvyšší vyčnívající stromy (60-90m), střední patro – souvislé korunové patro, asi 30 m, spodní stromové – 10 až 15 m, dále keřové a bylinné patro/ závislost na světle /
  • Vzhledem k vysoké vlhkosti vzduchu – stromy mají tenkou kůru a mělké kořeny, vzácná dřeva – mahagon, teak, palisandr
  • Největší plochy – povodí Amazonky, Konga , indomalajská oblast
  • Červenožluté půdy / ferralitizace /
  • Deštné lesy jsou nikou pro nesčetné množství živých organismů, mnoho druhů ptactva, hmyzu, opic
  • Mají vliv na složení vzduchu
  • Pěstování banánovníku, kakaovníku, palmy olejné atd.
slide7

Ara

Anakonda

Orchidej

Chápan

subekvatori ln p s opakov n
Subekvatoriální pás/opakování/
  • +/- 20° - střídavě vlhký pás
  • U J a JV Asie zasahuje hlouběji – monzunový pás
  • Velký rozdíl v ročním chodu srážek – střídání období vlhka / zenitální deště / a sucha
  • Množství srážek klesá s rostoucí z.šířkou

a také doba se zkracuje

  • V případě monzunů se jedná o střídání

tlakových center nad pevninou a nad

oceánem -> rozdílné prohřívání

či ochlazování = letní – vlhký a zimní

-suchý monzun

  • S prodlužujícím se obdobím sucha

přecházejí střídavě vlhké lesy v savany

st dav vlhk lesy
Střídavě vlhké lesy
  • charakter vegetace závisí na délce období sucha
  • lemuje oblast tropických deštných lesů, dvě stromová patra, horní v období sucha opadává, spodní vždy zelené, Přední a Zadní Indie, Jižní a Střední Amerika, v Africe člověkem téměř zlikvidovány
  • monzunové lesy, světlejší, bohatý podrost např. bambus
  • tygři, gazely, vodní buvoli, panda velká / Čína /
  • pěstování rýže, tropického ovoce, čajovníku, koření
savany
Savany
  • Travnaté / 2 – 4 m/ a křovinaté porosty se skupinkami stromů s tlustou kůrou (výpar) a rozložitými korunami / baobab a akácie v Africe, blahovičník v Austrálii, mimózy na llanos /
  • 400-1000mm/rok celkový úhrn srážek, nejnižší teploty kolem 0°C; 20-28°C
  • Střední a Jižní Amerika / llanos, campos / a Afrika, Austrálie / scrub / , Jižní Asie
  • červená půda savan
  • Pastviny, pěstování obilí, bavlníku, podzemnice olejné
  • Sahel / arabsky „břeh“ / - 300 km široký pás suchých savan táhnoucí se od Z na V jižně od Sahary
tropick p s
Tropický pás
  • Tropický vzduch nad pevninami je velmi suchý,

průměrná teplota nejteplejšího měsíce 30 – 39 oC,

nejchladnějšího 10 – 25 oC, srážky do 250 mm

Kontinentální typ klimatu – oblasti s absolutními

maximy teplot / Azízija – 58oC /,

Oceánský typ klimatu – blíží se rovníkovým poměrům

Klima západních břehů pevnin – extrémně suché,

srážky do 100 mm, vliv přívodu chladného mořského

vzduchu

Klima východních pobřeží – podstatně vyšší srážky

než na západním pobřeží

pou t
Podél obratníků oblasti vysokého tlaku – klimatické / pasátové / pouště pobřežní pouště / vliv studených mořských proudů /, vnitřní pouště / centrální oblasti pevnin /

Zabírají téměř 14% souše / Sahara 9 mil. km2/ – teplotní výkyvy, (noc i pod 0°C den až nad 50°C, dezertifikace

Výpar je mnohem vyšší než srážky < 250mm/rok

Vodní toky jen ojediněle – vádí, creek, solné pánve – šotty, oázy / artézské studny

hamada – kamenitá poušť, serir – štěrkovitá, erg - písčitá

Afrika, Austrálie, Asie méně Střední a Jižní Amerika

Xerofyty, plazi

V oázách se pěstují obiloviny, bavlník, palma datlová

Pouště
subtropick p s
Subtropický pás
  • V subtropickém pásu v létě tropický vzduch, v zimě polární vzduch
  • Nad pevninami horké suché léto, mírná vlhká zima
  • Západní pobřeží pevnin má mírnou, na srážky bohatou zimu, léto suché a horké / středomořské podnebí /
  • Východní pobřeží má monzunové podnebí
p s tvrdolist ch les a k ovin
Pás tvrdolistých lesů a křovin
  • Oblast Středomoří původně pokrývaly tvrdolisté lesy / dub cesmínovitý, dub korkový /. Již ve starověku způsobil člověk odlesnění, erozi půdy. Jako náhradní vegetační typ se vytvořily macchie – 2 až 3m vysoké stále zelené křoviny / myrta, oleandr, vřesovec, dub /, obraz Středomoří dotváří borové porosty
  • V jihovýchodní Asii, na JV USA – druhově bohaté vždy zelené lesy
  • Pěstuje se olivovník, citrusy, vinná réva, obiloviny
m rn podnebn p s
Mírný podnebný pás
  • Po celý rok převládá polární vzduch, intenzivní cyklonální činnost / proměnlivost počasí /, vpády arktického

a tropického vzduchu

  • Kontinentální podnebí – teplé, mírně vlhké léto, studená zima se sněhovou pokrývkou
  • Západní pobřeží pevnin – poměrně teplá a velmi vlhká zima, chladné a vlhké léto / přímořské podnebí /
  • Východní pobřeží – monzunové podnebí
step a lesostep
Step a lesostep

Nedostatek vláhy / do 300 – 350 mm /, vysoké letní teploty a malá vlhkost vzduchu brání růstu stromů, porosty xerofilních trav, černozem, výskyt hlodavců / sysel, hraboš /,kurovití ptáci /koroptev, bažant /, vlci, bizoni / S. Am./, nandu pampový

Evropa, Asie - step, S. Amerika – prérie, J. Amerika – pampa

Světové obilnice – pšenice, kukuřice, pastviny

Pouzdřanská step

Kazachstán

slide19
Přes 500mm srážek -> lesy mírného pásma, listnaté lesy potřebují aspoň 120 dní s průměrnou teplotou větší než 10 oC / dub, javor, buk /, oblast přeměněná člověkem

Na severní polokouli vytvářejí pruh táhnoucí se z Ameriky přes Evropu až do Asie – listnaté opadavé stromy

Směrem k východu a severu se mění ve smíšené až jehličnaté lesy

Lesy mírného pásu

tajga
Tajga

Jehličnaté lesy mírného pásu , podzol

Nejrozsáhlejší ekosystém planety – 12 000 000 km2

slide21
Podmínkou jejich existence je alespoň jeden měsíc v roce s průměrnou teplotou 10°C / smrk, borovice, modřín /

Medvědi, vlci, lišky, rysi, prase divoké, sobol, kuna, mnoho druhů ptactva

2/3 jehličnanů rostou na trvale zamrzlých půdách - permafrost

Na severu přechází v tundru

Obrovská a nevyužitá zásoba dřeva

Tajga

subarktick p s
Subarktický pás
  • V zimě převládá arktický vzduch, v létě polární vzduchová hmota / vzduch mírných šířek /
  • Pevninský typ podnebí – velmi chladná a dlouhá zima / Jakutsk -50 až -70oC /, relativně teplé, krátké léto, málo srážek / do 200 mm, v létě /
  • Oceánský typ podnebí – střídání mořského arktického a mořského vzduchu mírných šířek, zima relativně teplá, léto chladné
tundra
Tundra

Přechod z klečovité lesotundry po bylinnou tundru

Tundra se neustále mění letní měsíce urychlují růst rostlin – důležitý faktor je průměrná teplota nejteplejšího měsíce

Tundra keřová / zakrslé břízy, vrby /, mechová, lišejníková

Sob, sovice sněžná, zajíc bělák, polární liška, komáři, muchničky

Při malém výparu a vsakování -> vlhkost -> vznik rašelinišť na promrzlém podloží

Celkové srážky malé

Častý vítr – 50-100km/h

slide24
V létě půda rozmrzá do hloubky několika desítek cm, hlouběji permafrost

Chudá biodiverzita (1700 druhů květeny a 48 druhů savců)

Živočichové jsou adaptováni na extrémní podmínky a nejtvrdší zimy – přesto se některé druhy stěhují na jih, jiné ji přečkávají v hybernaci

Tundra

artktick a antarktick p s
Artktický a antarktický pás
  • Nejnižší teplota na Zemi – stanice Vostok v Antarktidě – -- - 89,2 oC, málo srážek / 100 – 200 mm /, průměrná teplota nejteplejšího měsíce kolem 0oC / oceánský typ/
pol rn mrazov pustiny
Polární mrazové pustiny
  • Trvale zaledněné krajiny
  • Nedostatek kapalné vody omezují život na minimum – pouze řasy, mechy, lišejníky
  • Živočichové se zdržují jen u břehů -> potrava – plankton, ryby
  • Častý velmi silný vítr
  • Tučňáci (jen Antarktida), mořské ptactvo a ploutvonožci
bioklimatick v kov stupn
Bioklimatické výškové stupně
  • Vegetační stupně ve střední Evropě:

1/ nížinný stupeň- do 200 m.n.m., doubravy / většinou vykáceny /

2/ pahorkatinný stupeň – 200 až 500 m.n.m., dub, habr, druhotně smrk, borovice

3/ podhorský stupeň – 500 až 800 m.n.m., buk, jedle / nahrazeny smrkem /

4/ horský stupeň – 800 až 1200 m.n.m., jedlobukové lesy, smrkové, po horní hranici lesa / Krkonoše 1350 m, Karpaty – 1500 m , Alpy – 1800 m.n.m.

5/ subalpinský stupeň – 1200 až 1900m.n.m., kosodřevina, ojediněle borovice limba, modřín

6/ alpinský stupeň – 1900 až 2200 m.n.m., travnaté a bylinné formace

7/ subnivální stupeň – 2200 až 2500 m.n.m., skály bez vegetace

8/ nivální / sněžný / stupeň – nad 2500 m.n.m., stupeň věčného ledu a sněhu, Alpy

v kov stupn v and ch
Výškové stupně v Andách
  • Tierra caliente / horká země / – do 1000 m.n.m., tropický deštný les
  • Tierra templada / mírně teplá země / - 1000 až 2000 m.n.m., horský tropický les
  • Tierra fria / chladná země / - 2000 až 3000 m.n.m., vysokohorský mlžný les
  • Paramos / pustiny / - 3000 až 4000 m.n.m., trsy tvrdolistých travin a polštářovité formy bylin
  • Tierra helada / mrazová pustina/

- 4000 až 5000 m.n.m., lišejníky

a mechy

  • Nivální stupeň –

- nad 5000 m.n.m., věčný sníh a led

ad