Obecn charakteristika
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 97

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PowerPoint PPT Presentation


  • 89 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA. Dusík (Nitrogenium) 7 N prvek V.A (15.) skupiny p 3 -prvek valenční el. konfigurace: 7 N: [ 2 He ] 2s 2 2p 3 oxidační čísla: -III, 0, II, III , IV, V přírodní N je tvořen 2 izotopy: 14 N (99,634 %) 15 N (0,366 %)

Download Presentation

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Obecn charakteristika

OBECNÁCHARAKTERISTIKA

Dusík (Nitrogenium) 7N

  • prvek V.A (15.) skupiny

  • p3-prvek

  • valenční el. konfigurace: 7N: [2He] 2s2 2p3

  • oxidační čísla: -III, 0, II, III, IV, V

  • přírodní N je tvořen 2 izotopy: 14N (99,634 %)

  • 15N(0,366 %)

  • nejrozšířenější prvek dostupný v nesloučené formě (78,1 % objemu zemské atmosféry)

  • biogenní prvek, tvoří  15 hmot.% bílkovin


Obecn charakteristika

HISTORIE

  • 1772 – D. Rutherford(nezávisle též C. W. Scheelea H. Cavendish) izoloval plynný dusík.

  • 1790 – J. A. C. Chaptalnavrhl název nitrogen; prvek je součástí HNO3 a NO3-(řecky nitron, gennan = tvořit).

  • 1772 – J. Priestleypřipravil N2O a ukázal, že podporuje hoření. Roku 1774 izoloval plynný NH3 pomocí Hg v pneumatické vaně.

  • 1809 – J. L. Gay Lussacpřipravil první adukt typu donor-akceptor NH3.BF3.

  • 1811 – P. L. Dulongpřipravil NCl3 (při studiu jeho vlastností přišel o oko a 3 prsty).

  • 1828 – F. Wöhlerpřipravil močovinu z NH4CNO.


Obecn charakteristika

HISTORIE

  • 1832 – J. von Liebig připravil nitrido-dichlorid fosforečný (NPCl2)x zahřátím NH3 nebo NH4Cl s PCl5.

  • 1835 – M. Gregory připravil S4N4.

  • 1862 – rozpoznán význam N2 v půdě pro zemědělství.

  • 1864 – W. Weyl referoval o schopnostech kapalného NH3 rozpouštět kovy za vzniku barevných roztoků.

  • 1886 – prokázána fixace N2 organismy v kořenových hlízách.


Obecn charakteristika

HISTORIE

  • 1887 – T. Curtispoprvé izoloval hydrazin, 1890 z něj připravil HN3.

  • 1895 – Franckův-Caroův postup výroby CaCN2(první průmyslový postup využívající vzdušný N2).

  • 1900 – Birkelandova-Eydeova průmyslová oxidace N2 na NO sloužící k výrobě HNO3 (zastaralý postup).

  • 1906 – F. Raschigpřipravil krystalickou kyselinu amidosírovou HSO3NH2.

  • 1907 – Raschigova průmyslová oxidace NH3 na N2H4 pomocí chlornanu.

  • 1908 – W. Ostwaldvyvinul katalytickou oxidaci NH3 na HNO3 (1901) pro průmyslové využití.


Obecn charakteristika

HISTORIE

  • 1909 – Haber-Boschova katalytická syntéza NH3 vyvinutá pro velkovýrobu (1913) = první průmyslový vysokotlaký proces.

  • 1925 – A. Stock a E. Pohland připravili borazin.

  • 1928 – O. Ruff a E. Hanke poprvé připravili NF3 (117 let po přípravě NCl3).

  • 1925 - 1935 – postupně analyzováno spektrum atomárního dusíku.

  • 1929 – S. M. Naudé objevil izotop dusíku 15N.

  • 1934 – poprvé pozorována absorpce mikrovlnného záření NH3 (způsobená inverzí molekuly), počátek mikrovlnné spektrometrie.


Obecn charakteristika

HISTORIE

  • 1950 – W. E. Proctor a F. C. Yu poprvé pozorovali nukleární magnetické rezonance ve sloučeninách obsahujících 14N a 15N.

  • 1957 – C. B. Colburn a A. Kennedy poprvé připravili N2F4 a roku 1961 prokázali disociační rovnováhu s paramagnetickým NF2 nad 100°C.

  • 1958 – S. G. Shore a R. W. Parry – připravili NH3.BH3, izoelektronový s ethanem.

  • 1962 – Alderman, Owston a Rowe objevili první „lomený“ komplex NO, a to [Co(S2CNMe2)2(NO)].

  • 1965 – A. D. Allan a C. V. Senoff připravili první komplex s ligandem N2.


Obecn charakteristika

HISTORIE

  • 1966 – objeven ONF3 (izoelektronový s CF4) nezávisle dvěma skupinami chemiků.

  • 1968 – D. F. Harrison, E. Weissberger a H. Taube objevili N2 jako můstkový ligand ve sloučenině [(NH3)5RuN2Ru(NH3)5]4+.

  • 1974 – J. Chatt a J. R. Dilworth poprvé izolovali thionitrosylový (NS) komplex.

  • 1975 – u polymeru (SN)x známého od roku 1911, byly zjištěny kovové vlastnosti (a supravodivost při teplotách pod 0,33 K).


Obecn charakteristika

VÝSKYT

V horninách a zeminách se vyskytuje relativně vzácně (19 ppm), spolu s Ga zaujímá 33. místo v pořadí výskytu.


Obecn charakteristika

VÝSKYT

minerály

  • KNO3 – draselný ledek, salnitr

  • NaNO3 – chilský ledek


Obecn charakteristika

KOLOBĚH DUSÍKU


Obecn charakteristika

VÝROBA A POUŽITÍ DUSÍKU

Dusík se vyrábí frakční destilací zkapalněného vzduchu.


Obecn charakteristika

VÝROBA A POUŽITÍ DUSÍKU

  • Z největší části se dusík používá jako inertní ochranný plyn v železářském a ocelářském průmyslu a v dalších metalurgických a chemických procesech.

  • Ve velkém se používá k proplachování petrochemických reaktorů a jiných chemických zařízení.

  • Dále se používá jako inertní ředilo chemikálií, při výrobě plaveného skla a jako ochrana před oxidací taveniny cínu.


Obecn charakteristika

VÝROBA A POUŽITÍ DUSÍKU

  • Slouží také jako plyn v elektrotechnickém průmyslu, při balení zpracovaných potravin a léků, k udržování tlaku v elektrických a telefonních kabelech a k huštění pneumatik.

  • Kolem 10 % vyrobeného dusíku se používá jako chladivo při mletí materiálů, které jsou za normální teploty měkké nebo gumovité, k obrábění pryže za nízké teploty, k montáži technických konstrukcí ve smrštěném stavu, k ochranně biologických vzorků (krev, sperma apod.) a jako prostředek do lázně o konstantní teplotě -196°C.


Obecn charakteristika

VÝROBA A POUŽITÍ DUSÍKU

  • Kapalný dusík se často používá i při mražení potravin; k chlazení během přepravy; ke značkování dobytka; ke zmrazování obsahu potrubí místo ventilu pro přerušení průtoku; ke zmrazování zeminy pro zpevnění nestabilního základu při tunelování nebo hloubení.


Obecn charakteristika

PŘÍPRAVA DUSÍKU

1. Tepelným rozkladem azidu sodného:

  • teplota 300°C, pečlivá kontrola podmínek

  • 2. Tepelným rozkladem dusitanu amonného:

  • při reakci vzniká malé množství NO a HNO3 => nutné odstranit vhodnými sorbenty


Obecn charakteristika

PŘÍPRAVA DUSÍKU

3. Tepelným rozkladem dichromanu amonného:

4. Reakcí NH3 s bromovou vodou:

3. Reakcí NH3 s CuO za vysokých teplot:


Obecn charakteristika

ATOMOVÉ A FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

  • Dusík má 2 stabilní izotopy: 14N (99,634 %)

  • 15N (0,366 %)

  • Relativní zastoupení izotopů je v poměru 272:1 a v pozemských zdrojích je téměř neměnné.

  • Oba izotopy mají jaderný spin => využití ve spektroskopii NMR.

  • Izotopické obohacení 15N se obvykle provádí chemickou výměnou, vzorky obsahující až 99,5% 15N se získají z dvoufázové rovnováhy:

  • 15NO(g) + 14NO3-(aq) ↔ 14NO(g) + 15NO3-(aq)


Obecn charakteristika

ATOMOVÉ A FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

  • Jiné výměnné reakce, kterých bylo použito:

  • 15NH3(g) + 14NH4+(aq) ↔ 14NH3(g) + 15NH4+(aq)

  • 15NO(g) + 14NO2(q) ↔ 14NO(g) + 15NO2(g)

  • Jinou cestou je frakční destilace NO, při níž dochází k obohacení těžkým izotopem kyslíku, výsledný produkt má vysokou koncentraci 15N18O.

  • Dnes je řada klíčových dusíkatých sloučenin obohacených 15N na 5 %, 30 % nebo 95 % komerčně dostupná (např. N2, NO, NO2, NH3, HNO3, amonné soli, dusičnany).


Obecn charakteristika

ATOMOVÉ A FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI


Obecn charakteristika

ATOMOVÉ A FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

Molekulární dusík n2

  • Teplota tání = -210°C

  • Teplota varu = -195,8°C.

  • Je to bezbarvý, diamagnetický plyn bez chuti a zápachu.

  • Krátká meziatomová vzdálenost 109,76 pm a velmi vysoká disociační energie 945,41 kJ.mol-1 odpovídají násobné vazbě.


Obecn charakteristika

CHEMICKÁ REAKTIVITA

  • Plynný N2je za normální teploty inertní díky vysoké pevnosti vazby N≡N a vysokému energetickému rozdílu mezi HOMO a LUMO orbitaly.

  • Za normální teploty reaguje snadno s Li a několika komplexy přechodných kovů.

  • Reaktivita dusíku roste s rostoucí teplotou, kdy se přímo slučuje s Be, s kovy alkalických zemin, B, Al, Si a Ge za vzniku nitridů.

  • Za žáru s vodíkem vzniká NH3 a s koksem dikyan (CN)2.


Obecn charakteristika

CHEMICKÁ REAKTIVITA

  • Za zvýšených teplot reaguje přímo s dusíkem též mnoho jemně práškovitých přechodných kovů za vzniku nitridů o obecném vzorci MN, kde M = Sc, Y, lanthanoidy, Zr, Hf, V, Cr, Mo, W, Th, U a Pu).

  • Dusík se váže téměř se všemi prvky periodické tabulky s výjimkou vzácných plynů (kromě Xe).

  • Atomární N je zvláště reaktivní formou dusíku, která vzniká při elektrickém výboji v N2 za tlaku 0,01 až 0,3 kPa. Vznik atomárního N je doprovázen broskvově žlutou emisí záření.


Obecn charakteristika

CHEMICKÁ REAKTIVITA

  • Dusíkpřipomíná kyslík svou vysokou elektronegativitou a schopností tvořit vodíkové vazby a koordinační sloučeniny prostřednictvím svého elektronového páru.

  • Řetězení je omezenější než u uhlíku; nejdelším dosud známým řetězcem je jednotka N8 v Ph=N–N(Ph)–N=N–N(Ph)–N=N(Ph).

  • Dusík má, podobně jako C a O, schopnost tvořit násobné vazby prostřednictvím interakcí pπ–pπs jiným atomem N nebo s atomem C či O.

  • Vaznost dusíku je maximálně 4, i když jsou známy struktury, ve kterých má atom N koordinační číslo 6 nebo 8.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

Nitridy, azidy a nitridokomplexy

  • Nitridy – dělení do čtyř skupin na:

  • iontové

  • kovalentní

  • diamantového typu

  • kovové (intersticiální)


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Příprava nitridů:

  • Přímou reakcí kovu s N2 nebo NH3 (často při vysokých teplotách):

  • Termickým rozkladem kovových amidů:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Příprava nitridů:

  • 3. Redukcí oxidu nebo halogenidu kovu v přítomnosti dusíku:

  • 4. Tvorba kovového amidu jako meziproduktu v reakcích s kapalným amoniakem:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • IONTOVÉ NITRIDY

  • např.: Li3N a M3N2 (M = Be, Mg, Ca, Sr a Ba)

  • Vzorce těchto sloučenin lze zapsat iontově pomocí částic N3-, avšak je nepravděpodobné, že by separace náboje úplná.

  • Ion N3- má poloměr 146 pm.

  • Stálost nitridů je značně rozdílná (např. Be3N2 taje při 2 200°C, zatímco Mg3N2 se rozkládá při zahřívání nad 271°C.

  • Existence Na3N je pochybná a ani těžší alkalické kovy (snad ze sférických příčin) netvoří analogické sloučeniny.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Naproti tomu azidyNaN3, KN3 atd. jsou dobře charakterizovány jako krystalické soli, které tají za částečného rozkladu.

  • Azidy se vyznačují symetrickou lineární skupinou N3-

  • Azidy kovů podskupin B (např. AgN3, Cu(N3)2 a Pb(N3)2) jsou citlivé na náraz a snadno detonují. Jsou daleko méně iontové a mají složitější strukturu.

  • Jsou známy též sloučeniny o jiném složení, např.: Ca2N, Ca3N4a Ca11N8

N- = N+ = N-


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • KOVALENTNÍ BINÁRNÍ NITRIDY

  • např.: dikyan (CN)2, P3N5, As4N4, S2N2a S4N4

  • Zvláštním případem jsou nitridy prvků skupiny III o složení MN (M = B, Al, Ga, In a Tl), které jsou izoelektronové s grafitem, diamantem, SiC atd. Jejich fyzikální vlastnosti svědčí o tom, že s rostoucím atomovým číslem dochází k postupnému přechodu vazby kovalentní přes částečně iontovou až k čistě kovové.

  • Si3N4 a Ge3N4 mají strukturu fenacitového typu (Be2SiO4).


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • V minulých letech významně vzrostl zájem o Si3N4, jako o keramický materiál s vysokou pevností, odolností proti otěru, vysokou teplotou rozkladu a odolností vůči oxidaci, výtečnou odolností vůči tepelným rázům a odolností vůči korozivnímu prostředí, nízkým koeficientem tření atd.

  • Je však velmi obtížné vyrobit a slinovat vhodně tvarované součástky, proto se začalo úsilí věnovat vývoji příbuzné keramiky založené na tuhých roztocích mezi Si3N4 a Al2O3, tzv. sialonech(SiAlON), se sumárním vzorcem:

  • Si6-0,75xAl0,67xOxN8-x, kde 0 < x < 6.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • KOVOVÉ NITRIDY

  • Jsou nejrozsáhlejší skupinou nitridů, obecný vzorec: MN, M2N a M4N, ve kterých atomy N obsazují některé nebo všechny intersticiální polohy v kubické nebo těsně hexagonálně uspořádané kovové mřížce.

  • Obvykle jsou to neprůsvitné, velmi tvrdé, chemicky inertní, žáruvzdorné materiály s kovovým leskem a vodivostí => svými vlastnostmi se podobají boridům a karbidům.

  • Tvrdost podle Mohsovy stupnice je často vyšší než 8 a někdy se blíží 10.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Díky svým vlastnostem se používají na výrobu kelímků, vysokoteplotních reakčních nádob, pouzder termoelektrických článků apod.

  • Několik kovových nitridů bylo použito též jako heterogenní katalyzátory; zejména se využívají nitridy Fe při Fischerově-Tropschově hydrogenaci karbonylů.

  • Hydrolýzou nitridů se uvolňuje amoniak nebo dusík:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Nitridový ion N3-je vynikajícím ligandem zvláště vůči přechodným kovům druhé a třetí řady. Je považován za daleko nejsilnější π-donor elektronů, druhým nejsilnějším je izoelektronový ion O2-.

  • Nitridové komplexy se obvykle připravují tepelným rozkladem azidů (např. azido-fosfinové komplexy VV, MoVI, WVI, RuVI a ReV) nebo deprotonizací NH3 (např. [OsO4→OsO3N]-).

  • Většina komplexů obsahuje koncovou skupinu [≡N]3-, jako např. [VCl3N]-, [MoO3N]-, [WCl5N]2-apod. Jiné vazebné způsoby se uskutečňují lineárním symetrickým můstkem, jako např. v [(H2O)Cl4Ru–N–RuCl4(H2O)]3-


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

Struktura vybraných nitridokomplexŮ


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Amoniak a soli amonné

  • Amoniak je bezbarvý, alkalický plyn s charakteristickým, pronikavým zápachem, který je postřehnutelný již při obsahu 20 až 50 ppm. Dráždění očí a nosní sliznice začíná při 100 až 200 ppm; vyšší koncentrace mohou být nebezpečné.

  • V laboratoři se získává z tlakových lahví (pokud nejsou požadovány jeho izotopicky obohacené analogy, jako 15NH3 nebo ND3.

  • Čistý 15NH3 lze připravit působením KOH v přebytku na 15NH4+ sůl; získaný plyn se pak suší nad kovovým Na.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Jinou možností přípravy je redukce 15NO3- nebo 15NO2-Devardovou slitinou (50 % Cu, 45 % Al a 5 % Zn) v alkalickém prostředí nebo hydrolýze nitridu:

  • 3Ca + 15N2 → Ca315N2 215NH3 + 3Ca(OH)2

  • ND3 lze připravit podobně pomocí D2O:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Průmyslová výroba amoniaku:

  • Byla zahájena roku 1913 v Německu a byla založena na Haber-Boshově vysokotlaké redukci N2 vodíkem, který byl získán elektrolýzou vody.

  • Moderní metody využívají stejný princip, avšak liší se zdrojem vodíku, účinností katalyzátorů i měřítkem operací.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Použití amoniaku:

  • NH3 nejčastěji slouží v různých formách jako hnojivo (přes 80 %).

  • Dále slouží k výrobě komerčních výbušnin, jako je NH4NO3, nitroglycerin, TNT a nitrocelulosa

  • K výrobě vláken a plastů, jako je kaprolaktam pro nylon 6, hexamethylendiamin pro nylon 6-6, polyamidy, chemické hedvábí z regenerované celulosy a polyuretany.

  • NH3 se používá též v řadě aplikací při chlazení, zpracování celulosy, odcínování odpadního kovu a inhibici koroze.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Použití amoniaku:

  • Dále se používá jako stabilizátor pryže, při regulaci pH.

  • Při výrobě detergentů pro domácnost; v potravinářském průmyslu, při výrobě nápojů; ve farmaceutickém průmyslu; při výrobě četných organických a anorganických sloučenin.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Vlastnosti amoniaku:

  • Kapalný NH3má malou hustotu, viskozitu a elektrickou vodivost; má vysokou permitivitu.

  • Kapalný NH3 je vynikajícím rozpouštědlem a cenným prostředím pro chemické reakce.

  • Díky velkému výparnému teplu se s ním dá relativně snadno pracovat v obyčejných termoskách.

  • NH3 se snadno absorbuje ve vodě za značného uvolnění tepla.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Vlastnosti amoniaku:

  • Vodné roztoky jsou slabě bazické vzhledem k rovnováze:

  • při 25°C

  • Rovnovážná konstanta při normální teplotě odpovídá pKb = 4,74.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Vlastnosti amoniaku:

  • Na vzduchu hoří NH3 obtížně, hranice zápalnosti je 16 až 25 obj.%.

  • Při normálním hoření vzniká dusík; v přítomnosti katalyzátoru Pt nebo Pt/Rh při 750 až 900°C probíhá reakce dále za vzniku termodynamicky méně výhodných produktů NO a NO2:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Vlastnosti amoniaku:

  • Plynný NH3hoří v F2 (nebo ClF3) zelenožlutým plamenem za vzniku NF3.

  • Chlor poskytuje v závislosti na podmínkách několik produktů: NH4Cl, NH2Cl, NHCl2, NCl3, NCl3.NH3, N2 a také malá množství N2H4.

  • Reakce poskytující NH2Cl je důležitá pro městské i domácí systémy čistění vody.

  • Reakce s ostatními nekovy a jejich halogenidy nebo oxidy jsou složité a vedou k různým produktům.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Vlastnosti amoniaku:

  • Za červeného žáru reaguje NH3 s uhlíkem za vzniku NH4CN + H2, zatímco fosfor poskytuje PH3 a N2 a síra dává H2S a N2S4.

  • Kovy často reagují s NH3 při vyšší teplotě za vzniku nitridů.

  • NH3 může při normální teplotě, v přítomnosti vzduchu, napadat Cu (Cu a jeho slitin nelze využít pro potrubí a ventily na dopravu NH3(l) nebo (g). Rychlá je také koroze Cu a mosazi vlhkou směsí NH3/vzduch, anebo vodnými roztoky NH3 nasycenými vzduchem. Ze stejného důvodu je třeba zabránit i kontaktu NH3 s Ni nebo PVC.


Obecn charakteristika

KAPALNÝ NH3 JAKO ROZPOUŠTĚDLO

  • Kapalný NH3je neznámější a nejvíce studované ionizující rozpouštědlo.

  • Je schopen rozpouštět alkalické kovy za vzniku barevných, elektricky vodivých roztoků, obsahujících solvatované elektrony.

  • NH3 má v porovnání s H2O nižší teplotu tání i varu, nižší hustotu, viskozitu, permitivitu a elektrickou vodivost; je to způsobeno slabší H vazbou v NH3, která navíc nemůže tvořit stejné sítě jako voda, neboť má proti jejím dvěma, pouze jediný volný elektronový pár.

  • Autoprotolytická konstanta kapalného NH3 je přibližně 10-33 při -50°C.


Obecn charakteristika

KAPALNÝ NH3 JAKO ROZPOUŠTĚDLO

  • Většina amonných solí se v kapalném NH3 velmi dobře rozpouští, stejně jako mnoho NO3-, NO2-, CN- a SCN-.

  • Rozpustnost halogenidů roste od F- k I-

  • Rozpustnost vícemocných iontů je obecně malá => mřížková energie a entropické efekty převažují nad solvatační energií.

  • Možnost tvorby vazeb ovlivňuje i rozpustnost.

  • Vzhledem k rozdílným rozpustnostem jsou výměnné reakce opakem reakcí probíhajících ve vodném prostředí: např. AgBr tvoří v kapalném NH3 komplexní anion [Ag(NH3)2]+, je snadno rozpustný, zatímco BaBr2 je nerozpustný a je možno jej vysrážet:


Obecn charakteristika

KAPALNÝ NH3 JAKO ROZPOUŠTĚDLO

  • Srážení AgOH a nerozpustných oxidů ve vodných roztocích jsou analogické reakce:

  • Acidobazické reakce lze uvažovat v termínech charakteristických kationtů a aniontů rozpouštědla:


Obecn charakteristika

KAPALNÝ NH3 JAKO ROZPOUŠTĚDLO

  • Na tomto základě lze sůl NH4+ považovat v kapalném NH3 za solvokyselinu a amidy za solvozásady. Neutralizační reakce lze sledovat konduktometricky, potenciometricky, ale také barevnými indikátory jako je fenolftalein:

  • Podobně lze sledovat amfoterní chování. Např. Zn(NH2)2 je v kapalném NH3 nerozpustný (stejně jako Zn(OH)2 ve vodě), ale rozpouští se po přídavku solvozásady KNH2 díky tvorbě K2[Zn(NH2)4]; přídavkem amonných solí (kyselin) dochází opět k rozkladu a opětovnému vysrážení amidu:


Obecn charakteristika

KAPALNÝ NH3 JAKO ROZPOUŠTĚDLO

  • V roztocích často dochází k amonolýze, např.:

  • Amidy jsou jednou z nejrozšířenějších tříd ligandů.

  • Pokud by všechny termodynamicky dovolené reakce v kapalném NH3 byly kineticky dostatečně rychlé, potom by v tomto rozpouštědle neexistovalo silnější oxidovadlo než N2 a silnější redukovadlo než H2.


Obecn charakteristika

KAPALNÝ NH3 JAKO ROZPOUŠTĚDLO

  • Kapalný NH3 lze použít k přípravě sloučenin prvků v neobvykle nízkém oxidačním stavu. Např. redukcí K2[Ni(CN)4] sodíkovým amalgamem v přebytku CN- se nejprve tvoří temně rudý dimerní komplex NiIo složení K4[Ni2(CN)4], který lze dále redukovat na žlutý komplex Ni0 o složení K4[Ni(CN)4]. Podobně lze připravit i komplexy s Pd0 a Pt0.

  • Kapalný NH3 se hojně užívá též jako prostředí pro preparaci sloučenin, které jsou ve vodných roztocích nestálé:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Dusík tvoří s vodíkem nejméně 7 binárních sloučenin:

  • amoniak NH3

  • hydrazin N2H4

  • azoimid HN3

  • azid amonný NH4N3(N4H4)

  • azid hydraziniaN2H5N3(N5H5)

  • nestabilní diazen (diimid) N2H2

  • nestabilní tetrazenH2N-N=N-NH2(N4H4)

  • hydrid amonný NH5není znám


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Hydrazin

  • Bezvodý N2H4 je dýmavá, bezbarvá kapalina s mdlým amoniakálním zápachem, který lze postřehnout čichem teprve při koncentracích 70 až 80 ppm.

  • Mnoho jeho vlastností je podobných vlastnostem vody.

  • V plynném stavu jsou možné 4 konformační izomery, ale velký dipólový moment jednoznačně vylučuje střídavě uspořádanou konformaci trans.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

Konformace N2H4


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Příprava hydrazinu:

  • Hydrazin lze připravit reakcí NH3 s alkalickým roztokem chlornanu v přítomnosti želatiny nebo klihu (Raschig, 1907):

  • Reakce probíhá ve dvou stupních: 1. stupněm je rychlá tvorba chloraminu, která probíhá kompletně i za chladu:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Chloramin pak reaguje dále za vniku N2H4 a to buď pomalým nukleofilním atakem NH3 a následnou rychlou neutralizací:

  • anebo nejprve rychlou tvorbou chloraminového iontu, po níž následuje pomalý nukleofilní atak NH3:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Vedle toho však probíhá další rychlá, ale nežádoucí reakce chloraminu se vznikajícím N2H4, která vede k jeho rozkladu:

  • Tato reakce je katalyzována stopami iontů těžkých kovů, např. Cu2+;smyslem přídavku želatiny je potlačení reakce maskováním těchto iontů. Je pravděpodobné, že se želatina účastní i reakcí mezi amoniakem a chloraminem, které vedou k tvorbě hydrazinu (tento způsob ještě nebyl dostatečně objasněn).


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Výroba hydrazinu:

  • Procesem založeným na Raschigově reakci:

  • - roztoky NH3 a NaClO (30:1) se nejprve za chladu smísí s roztokem želatiny a poté se pod tlakem nechají rychle projít reaktorem při teplotě 150°C

  • - získá se roztok obsahující ~ 0,5 hmot.% N2H4

  • - přebytek NH3 a pára se odstraní ve stupních kompresoru a čistý hydrát hydrazinu N2H4.H2O se oddestiluje


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Olinova-Mathiesonova varianta R. procesu:

  • - nejprve se získá NH2Cl z NH3 a NaClO (3:1)

  • - pak se nastříkne bezvodý NH3 v poměru asi 30:1, což způsobí vzrůst teploty i tlaku v reaktoru

  • Varianta Raschigova procesu využívajícího místo amoniaku močovinu:

  • (NH2)2CO + NaClO + NaOH

  • N2H4.H2O + NaCl + Na2CO3

rychlý ohřev

rychlý ohřev


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • N2H4.H2O obsahuje 64 hmot.% N2H4 a často je mu dávána přednost před čistou sloučeninou jednak proto, že je levnější, ale má i mnohem nižší teplotu tání, což odstraňuje problémy s jeho tuhnutím.

  • Bezvodý N2H4 lze získat z konc. vodných roztoků destilací v přítomnosti dehydratačních činidel (pevný KOH nebo NaOH).

  • Ze zředěných vodných roztoků je možné zřeď. H2SO4 vysrážet síran hydrazinia, a z něj uvolnit hydrazin kapalným amoniakem:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Použitíhydrazinu:

  • Hlavní nekomerční využití N2H4 a jeho methylderivátů je jako palivo v řízených střelách, raketoplánech, kosmických zařízeních.

  • Hlavní komerční použití N2H4 je jako nadouvadlo (10 %), zemědělské chemikálie (5 %), léky (2 %) a stále více při úpravě vody pro kotle.

  • Vodné roztoky N2H4 jsou univerzální redukční činidla => toho se využívá při výrobě Ag a Cu zrcadel, při srážení mnoha prvků (platinové kovy) z roztoků jejich sloučenin a při jiných analytických aplikacích.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Vlastnosti hydrazinu:

  • Čistý N2H4 a jeho vodné roztoky jsou za normální teploty kineticky stálé, nepodléhají rozkladu, a to navzdory endotermické povaze sloučeniny a její kladné slučovací Gibbsově energii.

  • Při zapálení na vzduchu hoří N2H4 rychle a beze zbytku za značného vývoje tepla:

  • V roztoku se oxiduje řadou oxidačních činidel, včetně O2 => použití jako univerzální redukční činidlo.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Termodynamická redukční schopnost N2H4 závisí na tom, zda jde o jednu-, dvou- či čtyřelektronovou oxidaci, a zda tato oxidace probíhá v kyselém či alkalickém roztoku.

  • Hydrazin je ve vodných roztocích poněkud slabší zásadou než amoniak:

  • N2H4(aq) + H2O = N2H5+ + OH-K = 8,5.10-7 při 25°C

  • N2H5+(aq) + H2O = N2H6+ + OH-K = 8,9.10-16 při 25°C

  • Hydrát N2H4.H2O je molekulární adukt vázaný vodíkovou vazbou, který není iontově disociován.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • hydroxylamin

  • Bezvodý NH2OH je bezbarvá, termicky nestálá, hygroskopická látka, která se obvykle používá ve vodném roztoku nebo ve formě soli.

  • Čistá sloučenina má velmi vysokou permitivitu a tenzi par při 47,2°C.

  • Vodné roztoky jsou méně alkalické, než roztok amoniaku nebo hydrazinu:

  • NH2OH(aq) + H2O = NH3OH+ + OH-K = 6,6.10-9 při 25°C


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Příprava hydroxylaminu:

  • NH2OH ze připravit redukcí dusitanů, HNO3 nebo NO či kyselou hydrolýzou nitroalkanů.

  • V Raschigově syntéze je vodný roztok NH4NO2 redukován směsí HSO4-/SO2 při 0°C na hydroxylamido-N,N-disíranový anion, který je pak postupně redukován dále na síran hydroxylamonia:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Vodné roztoky NH2OH je možno získat iontovou výměnou.

  • Volnou sloučeninu lze získat amonolýzou kapalným NH3; vzniklý nerozpustný síran amonný se odfiltruje a přebytečný NH3 se odstraní za sníženého tlaku, takže zbude pevný NH2OH.

  • Soli hydroxylamonia lze připravit elektrickou redukcí vodného roztoku HNO3 mezi amalgamovanými olověnými elektrodami v přítomnosti H2SO4/HCl; nebo hydrogenací NO v kyselých roztocích na katalyzátoru Pt/aktivní uhlí:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Bezvodý NH2OH lze připravit působením NaOBu na suspenzi chloridu hydroxylamonia v butanolu:

  • Vzniklý NaCl se odfiltruje a NH2OH se vysráží Et2O za chladu.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Vlastnosti hydroxylaminu:

  • NH2OH může existovat v podobě izomeru cis nebo trans či některé z četných přechodných konformací gauche.

  • V krystalické formě je zřejmě díky vodíkové vazbě preferována konformace trans.

  • Nad normální teplotou se hydroxylamin rozkládá (někdy explozívně) vnitřními oxidačně redukčními reakcemi na složitou směs N2, NH3, N2O a H2O.

  • Vodné roztoky jsou mnohem stálejší, a to zvláště kyselé roztoky, ve kterých je hydroxylamin protonizován.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Tyto roztoky mohou působit jako oxidační činidla, zvláště jsou-li okyseleny. Častěji však slouží jako redukovadla, např. jako antioxidanty ve fotografických vývojkách, jako stabilizátory monomerů a pro redukci Cu2+ na CuI při barvení akrylových vláken.

  • NH2OH má schopnost za vhodných podmínek reagovat s N2O, NO a N2O4 (podobně jako síran adsorbovaný na silikagelu), čehož se využívá v absorbentech pro spalovací analýzu.

  • NH2OH je schopen tvořit oximy s aldehydy nebo ketony => využití při výrobě kaprolaktamu (=klíčový produkt při výrobě polyamidových vláken, jako je nylon).


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • azoimid

  • Vodné roztoky HN3 připravil Curtis 1890 oxidací vodného roztoku hydrazinu kyselinou dusitou:

  • Bezvodý azoimid je extrémně třaskavý a i zředěné roztoky jsou potenciálně nebezpečné.

  • Čistý HN3se nejlépe připraví opatrným přídavkem H2SO4 k NaN3.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Vlastnosti azoimidu:

  • HN3 je bezbarvá kapalina nebo plyn, s odpudivým, intenzívně dráždivým zápachem; je smrtelným jedem. Ve vzduchu může být nebezpečný i při konc. pod 1 ppm.

  • Ve vodném roztoku je HN3 zhruba stejně silnou kyselinou jako kyselina octová:

  • HN3(aq) = H+(aq) + N3-(aq) K = 1,8.10-5 při 25°C

  • HN3 tvoří s kovy četné azidy; též se od něj odvozují kovalentní sloučeniny s nekovy, jako jsou např. FN3, ClN3, BrN3, IN3 a NCN3, které jsou nestálé.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Při většině příprav HN3 a jeho derivátů se vychází z NaN3, neboť je dostatečně stálý a průmyslově dostupný.

  • NaN3 lze připravit přídavkem práškového NaNO3 k roztavenému NaNH2 při 175°C nebo zaváděním N2O do téhož amidu při 190°C:

  • Poslední reakce se provádí v průmyslovém měřítku s kapalným NH3 jako rozpouštědlem; alternativně se používá též směs Na a NH3 bez izolace NaNH2:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU S VODÍKEM

  • Použití azidů:

  • Použití anorganických azidů je založeno na výbušných vlastnostech azidů těžkých kovů.

  • Pb(N3)2 se pro svou spolehlivost zvláště ve vlhku používá jako náplň do rozbušek. Připravuje se podvojnou záměnou mezi Pb(NO3)2 a NaN3 ve vodném roztoku.


Obecn charakteristika

TERMODYNAMICKÉ VZTAHY

  • Schopnost atomu dusíku existovat ve sloučeninách v nejméně 10 různých oxidačních stavech od –III do V je spojena s jistými termodynamickými a mechanistickými problémy.

  • Termodynamické vztahy mezi různými sloučeninami obsahujícími dusík vyplývají z jejich standardních redukčních potenciálů, které lze vysvětlit pomocí napěťového ekvivalentu každé sloučeniny.


Obecn charakteristika

Standardní redukční potenciály sloučenin dusíku v kyselých roztocích (pH = 0; 25°C):


Obecn charakteristika

TERMODYNAMICKÉ VZTAHY

  • Redukční potenciály lze snadno převézt na napěťové ekvivalenty.

  • Z definice napěťového ekvivalentu plyne, že redukční potenciál každého článku je směrnicí spojující dva body:

  •  čím pozitivnější je směrnice přímky, tím silnější je oxidační potenciál a naopak

  •  čím negativnější směrnice přímky, tím silnější je redukční potenciál.


Obecn charakteristika

TERMODYNAMICKÉ VZTAHY

  • V systému, kde 3 nebo více oxidačních stavů leží v grafu napěťového ekvivalentu proti oxidačnímu číslu na přímce, neproběhne reakce do konce, ale dojde k vytvoření rovnovážné směsi.

  • Směrnice přímky spojující několik bodů je ve všech bodech téměř stejná. Téměř stejné jsou i hodnoty E° (i ∆G°) pro různé oxidačně-redukční páry.

  • V důsledku toho jsou ∆G° přibližně nulové a mezi několika složkami dojde k rovnováze.

  • Diagram napěťového ekvivalentu je tedy v podstatě grafem zaznamenávajícím změny Gibbsovy energie v závislosti na oxidačním čísle.


Obecn charakteristika

TERMODYNAMICKÉ VZTAHY

  • Další závěry:

  • Prvek v určité sloučenině bude mít sklon disproporcionovat do vyššího a nižšího oxidačního stavu, jestliže napěťový ekvivalent této sloučeniny leží nad čárou spojující obě vznikající sloučeniny.

  • Disproporcionace je spojena s poklesem Gibbsovy energie, a pokud jí nebude bráněno kineticky, bude mít sklon probíhat spontánně.

  • Např.: disproporcionace NH2OH v kyselých roztocích (pomalá), v roztocích alkalických (rychlá):


Obecn charakteristika

TERMODYNAMICKÉ VZTAHY

  • Sloučenina může vznikat synproporcionací sloučenin, ve kterých má daný prvek vyšší a nižší oxidační stav, jestliže leží pod linií spojující tyto dva stavy. Příkladem je syntéza HN3-1/3 reakcí N2-IIH5+ a HN+IIIO2.

  • V zásaditých roztocích jsou oxidačně-redukční rovnováhy rozdílné => je třeba použít jiný soubor redukčních potenciálů.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

HALOGENIDY DUSÍKU – NF3

  • NF3je nejstabilnější binární halogenid dusíku; připraven roku 1928 skupinou O. Ruffa. V současnosti je známo 5 binárních fluoridů dusíku, a to NF3, N2F4, cis-N2F2 a trans-N2F2 a N3F.

  • NF3 byl připraven elektrolýzou roztavené směsi NH4F/HF (postup používán v průmyslu). NF3 lze připravit též řízenou fluorací NH3 na kovové Cu jako katalyzátoru:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • NF3je bezbarvý, termodynamicky stálý plyn bez zápachu.

  • Molekula NF3 je pyramidální s úhlem F-N-F rovným 102,5°.

  • NF3 je mimořádně stálý, nepůsobí na něj voda ani zředěné roztoky kyselin a zásad; při zvýšených teplotách se chová jako fluoračníčinidlo a v průtočném reaktoru dává s Cu, As, Sb nebo Bi sloučeninu N2F4:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • NF3 nemá donorové schopnosti, přesto je znám ion NF4+ a také stálá izoelektronová sloučenina ONF3.

  • ONF3 byl objeven nezávisle 2 skupinami pracovníků v roce 1966. Krátká vzdálenost vazby N–O nasvědčuje existenci částečné násobné vazby; zatímco odpovídající vazby N–F jsou dlouhé. Podobný částečný dvojný charakter vazby ke kyslíku a vysoce polární vazby k fluoru jsou též předpokládány v analogickém iontu OCF3-.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • HALOGENIDY DUSÍKU – N2F4

  • Tetrafluorodiazan N2F4je fluorovým analogem hydrazinu. Byl objeven roku 1957 a vyrábí se částečnou defluorací NF3 nebo kvantitativní oxidací NF2H alkalickým chlornanem.

  • N2F4 je bezbarvý,reaktivní plyn, který působí na řadu látek jako fluorační činidlo, např.:

  • Se silnými akceptory F- iontů, jako je AsF5, tvoří N2F4 adukty; vzniklé sloučeniny lze formulovat jako soli, např. N2F3+[AsF6]-.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • N2F4 je schopen disociovat za normální teploty a za vyšších teplot na radikály NF2.

  • Zmrazí-li se zahřátý N2F4 při relativně nízkých tlacích, vzniká tmavě modrá pevná látka; zatímco při zmrazení studeného plynu při středních tlacích vzniká látka bezbarvá.

  • Tato disociace připomíná chování N2O4, nikoliv však N2H4.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • HALOGENIDY DUSÍKU – N2F2

  • Difluorodiazen N2F2byl poprvé identifikován jako produkt termického rozkladu azidu N3F.

  • V malém výtěžku vzniká též při elektrolýze směsi NH4F/HF a při reakcích NF3 s Hg nebo NF3 v Cu reaktoru.

  • V malém měřítku, ale dobrých výtěžcích lze připravit fluorací NaN3.

  • Všechny výše uvedené reakce poskytují směs izomerů cis a trans, jejíž složení lze měnit změnou teploty. Izomery lze oddělit frakční destilací při nízké teplotě.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

HALOGENIDY DUSÍKU

  • NCl3je vysoce nestálý; připraven víc jak před 100 lety.

  • NBr3exploduje již při -100°C a nebyl až do roku 1975 znám.

  • NI3nebyl připraven vůbec. Byl připraven pouze adukt NI3.NH3 (1813, Curois). Existují i další adukty s jinými aminy.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • NCl3je hustá, těkavá, vysoce explozivní kapalina s fyzikálními vlastnostmi připomínající vlastnosti CCl4.

  • Jako zředěný plyn je NCl3 méně nebezpečný a v průmyslu se používá k bělení a sterilizaci mouky.

  • Připravuje se elektrolýzou roztoků NH4Cl při pH = 4; vyrobený plyn se z elektrolytické cely vytlačuje proudem vzduchu pro bezprostřední použití.

  • Vlhkostí se NCl3 rychle hydrolyzuje a v alkalickém roztoku jej lze použít pro přípravu ClO2.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • NBr3se podařilo připravit, jako temně rudou, na teplo silně citlivou, těkavou pevnou látku, a to nízkoteplotní bromací bis(trimethylsilyl)bromaminu pomocí BrCl:

  • S NH3 v CH2Cl2 reaguje při -87°C okamžitě za vzniku temně fialové pevné látky NBrH2.

  • Za podobných podmínek poskytuje jod červenohnědou pevnou látku NBr2I.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Čistý NI3nebyl izolován; byla pouze objasněna struktura NI3.NH3.

  • NI3.NH3je těkavá, nerozpustná sloučenina s polymerní strukturou (NI3.NH3)n, ve které jsou tetraedrické jednotky NI4spojeny vrcholy do nekonečných řetězců –N–I–N–I–,ty jsou spojeny do vrstev interakcemi I–I; navíc je jeden atom z každé jednotky NI4 také volně připojen k NH3.

  • Struktura připomíná strukturu jednotek SiO4 spojených v řetězcových metakřemičitanech.


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

HALOGen - oxidy DUSÍKU

  • XNO – halogenidy nitrosylu

  • XNO2 – halogenidy nitrylu

  • XNO jsou reaktivní plyny, které se vyznačují lomeným uspořádáním molekul.

  • Lze je připravit přímou halogenací NO:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • FNO je bezbarvý, ClNO je oranžovožlutý a BrNO je hnědý.

  • Jsou to mimořádně prudce reagující činidla:

  • FNO fluoruje mnoho kovů:

  • nFNO + M → MFn + nNO, a také reaguje s mnoha F- za vzniku aduktů podobných solím jako jsou NO[AsF6], NO[VF6] a NO[BF4].

  • ClNO působí podobně a lze ho použít jako ionizující rozpouštědlo při přípravě komplexů, jako jsou NO[AlCl4], NO[FeCl4], NO[SbCl6] a (NO)2[SnCl6].


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Vodné roztoky XNO jsou zvláště silná rozpouštědla kovů (jako lučavka královská), neboť v reakci vznikající HNO2 reaguje za vzniku HNO3:

  • Zásadité roztoky obsahují podobnou směs:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • S alkoholy se reakce zastaví na stupni NO2-

  • FNO2 a ClNO2jsou reaktivní plyny, vyznačují se planárním uspořádáním molekul.

  • FNO2 lze připravit přímou reakcí F2 s NO2 nebo NaNO2, nebo fluorací NO2 pomocí CoF3 při 300°C.

  • ClNO2 nelze připravit přímou chlorací, ale lze ve velkém výtěžku získat reakcí bezvodé HNO3 s kyselinou chlorosírovou při 0°C:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

  • Reakce XNO2 jsou často obdobou reakcí XNO, např. FNO2 snadno fluoruje mnoho kovů a reaguje s F- nekovů za vzniku solí nitrylu, jako je NO2[BF4], NO2[PF6] atd.

  • Podobně ClNO2 reaguje v kapalném Cl2 s mnoha Cl- za vzniku komplexů, jako je NO2[SbCl6].

  • Hydrolýzou ClNO2 vznikají vodné roztoky HNO3 a HCl, zatímco amonolýza v kapalném NH3 dává chloramin a NH4NO2:


Obecn charakteristika

SLOUČENINY DUSÍKU

Deriváty HNO3

  • FONO2

  • ClONO2

  • FONO2 a ClONO2 lze považovat za velmi reaktivní deriváty kyseliny dusičné.

  • Mohou být připraveny přímou halogenací:


Obecn charakteristika

ZÁVĚR

ZDROJE:

  • Chemie prvků I

  • (N. N. Greenwood, A. Earnshaw, INFORMATORIUM, Praha 1993)

  • Internet


  • Login