o ek van v voj kurzu koruny term n zaveden eura a p edpoklad v voje ekonomiky r
Download
Skip this Video
Download Presentation
Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 30

Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR - PowerPoint PPT Presentation


  • 79 Views
  • Uploaded on

Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR. Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka. Sdružení automobilového průmyslu 10. prosince 2008. Vývoj kurzu v roce 2008.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR' - ovidio


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
o ek van v voj kurzu koruny term n zaveden eura a p edpoklad v voje ekonomiky r

Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR

Miroslav Singerviceguvernér, Česká národní banka

Sdružení automobilového průmyslu

10. prosince 2008

v voj kurzu v roce 2008
Vývoj kurzu v roce 2008
  • Kurz koruny vůči euru v průběhu první poloviny roku rychle posiloval a v červenci dosáhl rekordní hodnoty (22,97 Kč/euro)
  • Kurz koruny přispíval k tlumení inflačních tlaků a inflačních očekávání v době, kdy jejich dlouhodobé ukotvení na nízké úrovni začalo erodovat
  • Na straně druhé vedlo posílení koruny ke snížení cenové konkurenceschopnosti vývozců, ke snížení jejich exportních výnosů a k oslabení tvorby zdrojů pro budoucí investice

Z hlediska ČNB hrál kurz koruny v roce 2008 klíčovou roli při snižování inflačních tlaků

kurz koruny v i euru m s n pr m ry
Kurz koruny vůči euru (měsíční průměry)

Meziroční posílení koruny vůči euru se v listopadu snížilo, ale bylo i nadále poměrně značné (6,2%)

kurz koruny v i euru 1 1 2007 3 12 2008
Kurz koruny vůči euru (1.1.2007 – 3.12.2008)

Po propuknutí akutní fáze finanční krize (září) se výrazně zvýšila volatilita kurzu koruny

v hled v voje kurzu koruny
Výhled vývoje kurzu koruny
  • Bude přetrvávat zvýšená volatilita kurzu
  • V nejbližších měsících bude pravděpodobně nadále slábnout míra meziroční apreciace koruny
  • Pokud nezasáhne českou ekonomiku výrazný vnější asymetrický šok, měla by koruna po návratu k „rovnovážné hladině“ nadále dlouhodobě posilovat
  • Pokud ekonomiku zasáhne výrazný asymetrický šok, je představitelné i skokové znehodnocení kurzu, které kvantitativně ovlivní představu o dlouhodobém trendu rovnovážného zhodnocování koruny

Nelze vyloučit, že kurz by mohl přestat hrát dosavadní roli kotvy inflace; nejistoty jsou mimořádně vysoké

zaveden eura
Zavedení eura
  • Zavedení eura je spojeno s dlouhodobým a krátkodobými přínosy i náklady
  • S postupnou reálnou, nominální a strukturální konvergencí české ekonomiky k eurozóně dlouhodobé čisté přínosy rostou
  • Ve stávajícím mimořádně volatilním prostředí však rostou krátkodobá rizika procedury samotného vstupu do EMU

Globální finanční a hospodářská krize pravděpodobně vychyluje krátkodobou bilanci přínosů a nákladů v neprospěch vstupu do EMU v nejbližším období

hypotetick p smo erm ii hypotetick parita pr m r za ervenec
Hypotetické pásmo ERM II (hypotetická parita = průměr za červenec)

Pokud by byla parita ERM II odvozena od průměru červencového kurzu, po většinu následujícího období bychom neplnili kurzové kritérium

rizika pln n vstupn ch krit ri
Rizika plnění vstupních kritérií
  • Při zvýšené volatilitě kurzu roste riziko neplnění kurzového kritéria
  • Volba méně zhodnoceného kurzu jako východiska pro stanovení parity by samozřejmě snížila riziko nesplnění
  • Riziko případného asymetrického šoku by patrně ohrozilo splnění kritéria při jakékoliv „rozumné“ paritě
  • Rizika vznikají i na straně rozpočtového kritéria:
    • Pokles ekonomiky  zvýšení cyklického deficitu
    • Stimulační balíčky  zvýšení strukturálního deficitu

Plnění vstupních kritérií není prosto rizik nikdy; vstup do EMU je riskantnější o to více, že rizika jsou nyní předvídatelná (a nikoliv malá)

stru n anatomie krize
Stručná anatomie krize

Opatření vlád a CB na podporu poptávky (listopad 2008 a dále)

Opatření vlád a CB na podporu finančního sektoru (září-říjen 2008)

Podzim 2008

2007

Léto 2008

Krize hypoték

Bankovní krize

Reálná ekonomika

Sekundární dopady na bankovní sektor z reálné ekonomiky

Další vlny opatření na podporu fin. sektoru v důsledku negativního vývoje ekonomiky (prosinec 2008 a dále)

Krize finančního systému nyní rychle přechází do krize reálné ekonomiky!

hlavn ot zky a v zvy
Hlavní otázky a výzvy
  • Je situace horší v USA nebo v Evropě? Kde jsou lepší podmínky pro opětovné oživení? Zůstane ve světě nějaký tahoun růstu?
  • Je světová deflace akutním rizikem?
  • Jaké by měly být protikrizové politiky?
    • Jak zkombinovat fiskální (rychlé) impulsy s měnovými (pomalými) impulsy?
    • Jak rozložit břemeno krize mezi automatické přizpůsobovací procesy a aktivní hospodářské politiky?
    • Kdy si „vystřílet všechny náboje“? Nyní nebo až na dně krize?
    • Co udělat pro to, aby léčba nebyla nákladnější než nemoc sama?

Rozhodnost a uvážlivost ano – nikoliv ukvapenost!

dopady na s ekonomiku struktura v kladu
Dopady na čs. ekonomiku: struktura výkladu

ZAHRANIČNÍFIN. SYSTÉM

ZAHRANIČNÍREGULÁTOR

ZAHRANIČNÍREÁL. EKON.

Regulatorní kanál

Přímý vnější kanál

Nepřímé vnější kanály

DOMÁCÍ FIN. SYSTÉM

DOMÁCÍ REÁL. EKON.

Vnitřní kanál

 dohledČNBměnová politika

regulacevládafiskální politika

nep m vn j kan ly
Nepřímé vnější kanály
  • Pokles vzájemné důvěry finančních institucí  pokles likvidity na:
    • Peněžním trhu
    • Trhu vládních dluhopisů
    • Ostatních segmentech závisejících na vládních dluhopisech (penzijní fondy, peněžní a dluhopisové fondy, pojišťovny)
  • Ochlazení trhu nemovitostí
  • Akciový trh (omezený význam pro čs. ekonomiku)

Celkové dopady jsou doposud omezené; v některých sektorech jsou však poměrně velké

dom c finan n bankovn syst m
Domácí finanční (bankovní) systém
  • Má přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze)
  • Je relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů)
  • Má tradiční konzervativní model (dost příležitostí k růstu)
  • Má nízký podíl nesplácených úvěrů
  • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nejsou závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika)
  • Podíl „toxických“ aktiv je zanedbatelný (méně než 1% aktiv)
  • Je dobře kapitalizovaný a zůstává ziskový

Finanční sytém v ČR je méně zranitelný než jinde

vnit n kan l transmise krize
Vnitřní kanál transmise krize
  • Vyschnutí peněžního trhu
  • Zpřísnění úvěrových podmínek
  • Výrazné zpomalení tempa růstu poskytování úvěrů na bydlení + protichůdný pohyb úrokových sazeb na hypotéční úvěry
  • Zvýšená volatilita důležitých makroekonomických veličin (úrokové sazby, kurz, akciový trh)

Domácí finanční sektor není momentálně ani tlumičem ani multiplikátorem poruch přicházejících zvenčí

p m vn j kan l transmise
Přímý vnější kanál transmise
  • V posledních týdnech dochází k prudkému zhoršování vyhlídek hospodářského růstu v zahraničí včetně Německa, kam plyne cca 1/3 našeho exportu
  • Pozitivní aspekt: snižování zahraniční inflace + odeznívání nákladových šoků (ropa, potraviny)  pokles dovozních cen  rychlý přenos do korigované inflace  možný pokles úrokových sazeb

Z vnějšího prostředí: slábnutí negativního nákladového šoku je střídáno rychlým posilováním negativního poptávkového šoku

zahrani n popt vka consensus forecasts
Zahraniční poptávka (Consensus Forecasts)

V posledních měsících dochází k dramatickému snižování prognóz růstu v zahraničí

dom c re ln ekonomika
Domácí reálná ekonomika
  • Faktory podporující obranyschopnost čs. ekonomiky:
    • Mikroekonomická pružnost a vysoce konkurenční struktura většiny rozhodujících odvětví
    • Makroekonomické rovnováhy (přebytek obchodní bilance)
    • Dlouhodobě nízká inflace a nízké úrokové sazby (dlouhodobě konzervativní měnová politika)
    • Rovnovážná reálná apreciace
    • Fiskální rozvážnost
dom c re ln ekonomika pokr
Domácí reálná ekonomika – pokr.
  • Rizikové faktory:
    • Nedávný kurzový šok (nižší zisky  nižší investice)
    • Vyšší zranitelnost v důsledku vysoké intenzity HDP na čistých vývozech (růst byl v posledních letech významně stimulován exportem)
    • Vysoká závislost ekonomiky na některých oborech (automobilový průmysl, elektronika)
    • Domácí subdodavatelé pro zahraniční automobilky jsou nyní velmi ohroženi

Exportní struktura české ekonomiky implikuje riziko potenciálního asymetrického šoku

vn j regulatorn kan l
Vnější regulatorní kanál
  • Zvýšení garancí bankovních vkladů na 50 000 EUR (v budoucnu na 100 000 EUR) a odstranění spoluúčasti vkladatelů
  • Nařízení Evropské komise v oblasti účetnictví (polovina října) – může se promítnout do nadhodnocování některých kategorií aktiv ve zveřejňovaných údajích subjektů finančního trhu
  • Zákaz tzv. krátkých prodejů (s cílem ochránit trhy před spekulacemi a vysokou volatilitou)

Vnějším regulatorním kanálem byly vnášeny do české ekonomiky některé nesystémové prvky; zásahy nebyly dobře koordinované a nesly rizika regulatorní arbitráže a větší volatility trhů

opat en nb finan n syst m
Opatření ČNB: finanční systém
  • Zavedení dodávací facility (banky mají možnost čerpat od ČNB likviditu na 2 týdny nebo 3 měsíce) s cílem oživit peněžní trh – došlo k mírnému zlepšení
  • Možnost použít vládní dluhopisy jako kolaterál při těchto operacích s cílem zvýšit likviditu
  • Připravujeme s MF HTM pro pojišťovny a penzijní fondy

Opatření začínají zvolna účinkovat

opat en nb intenzivn monitoring
Opatření ČNB: intenzivní monitoring
  • Byla přijata tato opatření:
    • Denní sběr informací (zavedeno jeden den po rozhodnutí):
      • Požadavky na hotovost (na jeden a dva dny dopředu)
      • Peněžní trh a trh s vládními dluhopisy (v reálném čase)
      • Finanční instituce (banky a ostatní důležití hráči) s jednodenním zpožděním:
        • Likvidita
        • Expozice v rámci skupiny
        • Vklady
        • Limity
        • Výběry z fondů peněžního trhu
opat en nb intenzivn monitoring1
Opatření ČNB: intenzivní monitoring
  • Ad hoc získání informace o držení toxických aktiv (po CDOs, Islandu a pádu Lehman Borthers, atd.); informace ze všech částí finančních skupin (tj. banky, pojišťovny, investiční fondy, penzijní fondy) ve stejný okamžik daného dne
  • Konzultace guvernéra a viceguvernéra s Bankovní asociací (týdenní nebo dvoutýdenní frekvence)

ČNB má k dispozici velmi pohotové údaje a v případě potřeby je schopna okamžitě zasáhnout; klíčovým předpokladem úspěchu je integrovaný dohled

opat en nb re ln ekonomika
Opatření ČNB: reálná ekonomika
  • Snížení úrokových sazeb 6. listopadu o 0,75 p.b.
  • ČNB jednoznačně vyhodnotila převahu rizik inflace na dolní straně a přikročila k nevídanému snížení sazeb i za cenu určitého překvapení trhů
  • Jedním z motivů byla i snaha zvýšit vliv měnové politiky na krátký konec výnosové křivky

Posilování desinflačních tendencí otevírá prostor pro další uvolňování měnové politiky

a opat en vl dy regul tora
 a Opatření vlády: regulátora
  • Zvýšení pojištění vkladů + odstranění spoluúčasti ze dne 11. listopadu (pod tlakem vnějšího regulatorního kanálu - viz výše)

-------------------------------------------------------------

  • Spíše spoléhání na automatické stabilizátory veřejných financí
  • Vládní příprava „Stimulačního balíčku“ pro případ poklesu hospodářského růstu pod 2% (první obrysy již existují)
progn za celkov inflace
Prognóza celkové inflace

Prognóza celkové inflace se na horizontu měnové politiky nachází na úrovni 2% inflačního cíle platného od roku 2010

progn za hdp
Prognóza HDP

Růst HDP ve zbytku roku 2008 a v roce 2009 výrazně zpomalí

progn za v slech
Prognóza v číslech

Prognóza celkové inflace:

2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,3%

2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 2,0%

Prognóza měnově politické inflace:

2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,3%

2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 2,0%

Prognóza růstu HDP:

2008 4,5%

2009 2,9%

2010 3,1%

Prognóza nominálních úrokových sazeb (3M PRIBOR):

2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,4%

2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 3,2%

alternativn progn za hdp
Alternativní prognóza HDP

Růst HDP je v alternativním scénáři výrazně nižší než v základním scénáři

rizika a nejistoty progn zy
Rizika a nejistoty prognózy
  • Ekonomické prostředí je bezprecedentně volatilní a výhledy budoucího vývoje krajně nejisté
  • Patrně dochází ke zlomům a nespojitostem v ekonomickém chování (což snižuje vypovídací schopnost stávajících modelových mechanismů)
  • Zadřením úvěrů je navíc částečně oslabena účinnost měnové politiky
  • Rizika jsou vychýlena výrazně směrem dolů

Stávající ekonomické prostředí otevírá větší prostor pro intuici tvůrců politik

d kuji za pozornost
Děkuji za pozornost

Miroslav Singer

Česká národní banka

Na příkopě 28

115 03 Praha 1

[email protected]

Tel: 224412008

ad