Francie v 2 polovin 19 stolet
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 9

Francie v 2. polovině 19. století PowerPoint PPT Presentation


  • 81 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Francie v 2. polovině 19. století. Napoleon III . Byl zvolen prezidentem druhé francouzské republiky (1848–1852) a následně císařem (1852–1870). Napoleon III. nastupuje jako následník Napoleona II., který vlastně nikdy nepanoval.

Download Presentation

Francie v 2. polovině 19. století

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Francie v 2 polovin 19 stolet

Francie v 2. polovině 19. století


Napoleon iii

Napoleon III.

  • Byl zvolen prezidentem druhé francouzské republiky (1848–1852) a následně císařem (1852–1870). Napoleon III. nastupuje jako následník Napoleona II., který vlastně nikdy nepanoval.

  • Po dvou neúspěšných pokusech o převrat (říjen 1836 a srpen 1840), uchýlil se v květnu 1846 do Velké Británie. Vrátil se po revoluci února 1848, 2. Prosince vyhrál v tomto roce prezidentské volby. Sliboval upevnit vládu, sociální konsolidaci a pozdvihnout národní velikost. Prezident Bonaparte však potom 2. prosince 1851 svrhl druhou republiku a chopil se moci jako diktátor. O rok později byl prohlášen císařem a vzniklo druhé francouzské císařství. Téhož roku se začali političtí vězni a zločinci přepravovat na známé Ďábelské ostrovy, nebo v mírnějších případech do Nové Kaledonie. Dne 28. dubna 1855 byl na Napoleona III. spáchán atentát, který však císař přežil.

  • Napoleonův útok na Rusko s požadavky na vliv v Osmanské říši vedly k úspěšné účasti Francie v Krymské válce (březen 1854 - březen 1856). Schválil vyslání námořní expedice v roce 1858 s cílem potrestat Vietnam a přinutit vietnamský dvůr přijímat přítomnost francouzštiny na venkově. 14. ledna 1858 Napoleon unikl dalšímu pokusu o atentát. V květnu až červenci 1859 byl francouzský zásah příčinou porážky Rakouska v Itálii. Ale zásah do Mexika (leden 1862 – březen 1867) skončil porážkou s císařem Maximilianem. Vliv Francie dále ohrožovalo Pruské drtivé vítězství nad Rakouskem v červnu 1866 - srpnu 1866.


Francie v 2 polovin 19 stolet

  • Napoleon III.


P estavba pa e

Přestavba Paříže

  • Cílem bylo snížit schopnost revolucionářů vést v úzkých uličkách staré Paříže odpor proti vládě. Velké části města byly zbourány a staré spletité ulice byly nahrazeny mnoha širokými třídami, což umožnilo použití děl i ve městě. Přestavba Paříže se uskutečnila pod vedením barona Haussmanna (1809 - 1891), prefekta departementu Seinev letech 1853 - 1870).


1870 1 v lka s pruskem

1870-1 válka s Pruskem

  • . . . . . . - měla být řešením vnitřních problémů. . . . . . - Bismarck chtěl dokončit sjednocení - připojit jihoněmecké státy (pod vlivem Francie). . . . . . - obě strany usilují o konflikt (jen čekají na záminku). . . . . . - uvolnil se Šp. trůn - nabídli ho pruskému královskému rodu Hohenzollerů. . . . - pro Francii by to znamenalo obklíčení Pruskem . . . . . . - Napoleon III. vystoupil proti této nabídce a požádal pruského krále, aby se nároku vzdal- odp.: Emžská depeše (byla však Bismarckem upravena ještě než se dostala ke králi). . . . . . . . . . . . . . . . . . - tak, že byla pro Francii urážkou- v červenci 1870 Francie vyhlásila Prusku válku- za šest týdnů byla francouzská armáda obklíčena u Sedanu i s císařem a kapitulovala


Francie v 2 polovin 19 stolet

  • - po kapitulaci dochází v Paříži k povstání lidu- 4. září vyhlášena třetí republika (zastoupeni republikáni i monarchisté)- Bismarck pokračuje ve válce, v polovině září je již obklíčena Paříž- v Paříži vznikají Národní Gardy z dobrovolníků, Pařížané se ozbrojili a . byli odhodláni se Prusům bránit- v říjnu se však v Metách vzdala druhá část francouzské armády a Fr. vláda začala s Bismarckem . tajně vyjednávat, v lednu 1871 bylo uzavřeno příměří a začaly se vyjednávat mírové podmínky- ve Versailleské zrcadlové síni bylo vyhlášeno Německé císařství


Pa sk komuna doba p m leden kv ten 1871

Pařížská komuna (doba příměří: leden - květen 1871)

  • - pokus o „diktaturu proletariátu“ (vliv Marxe)- trvala 72 dní- střety mezi buržoazií (která si chtěla upevnit svou moc) a socialisty- vláda chce odzbrojit národní gardu- 17. - 18. března vláda poslala vojsko, to však nezasáhlo a vypuklo povstání- vojsko se spojilo s Národními Gardami a ovládlo město; vyhlásili pařížskou komunu (18.3.)- vláda uprchla z Paříže do Versailles a začala připravovat útok proti komuně- v rukou vlády však zůstaly banky - 26. března 1871 se konaly volby do rady Komuny - chtěli být legitimní vládou


Francie v 2 polovin 19 stolet

  • - opatření komuny:. . . . . . národní gardy nahradili policií a armádou. . . . . . byl odstraněn starý státní aparát a zavedeny nové orgány moci. . . . . . vládní úředníci se stali volitelní a sesaditelní. . . . . . přijata sociální opatření ve prospěch dělnictva, bezplatné vyučování. . . . . . řešeny bytové otázky, továrny byly pod dělnickou kontrolou. . . . . . vyhlášena rovnoprávnost žen- komuny vznikaly i v Lyonu, Toulouse a v Marseille; venkov se však nezapojil- v dubnu 1871 se Versailleská vláda chystala zaútočit na Paříž (ta byla však obklíčeny Prusy)- v květnu byla podepsána dohoda o míru s Prusy (Francouzi museli zaplatit 5 mld. franků - . . . - dosud největší válečné reparace; musela odevzdat Alsasko a Lortinsko)- vojska z Versailles zaútočila na Paříž přes Pruské linie (dohoda s Prusy)- v Paříži probíhal „májový týden bojů na barikádách“


  • Login