Koly esk a zahrani n
Download
1 / 16

Školy české a zahraniční - PowerPoint PPT Presentation


  • 66 Views
  • Uploaded on

Školy české a zahraniční. připravil Vojtěch Žák. Úvod. po r. 1989 – v ČR zvýšení zájmu o zahraniční školy Jsou lep ší než naše? Zaostáváme za nimi? ! poznatky subjektivní, nesoustavné X spolehlivé, objektivní (evaluace čes. škol

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Školy české a zahraniční' - orlando-estes


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Koly esk a zahrani n

Školy české a zahraniční

připravil Vojtěch Žák


Úvod

  • po r. 1989 – v ČR zvýšení zájmu o zahraniční školy

  • Jsou lepší než naše? Zaostáváme za nimi?

    ! poznatky subjektivní, nesoustavné X spolehlivé, objektivní

    (evaluace čes. škol

    v mezinárodním porovnání)

    Potíž:

    Česká pedagogická věda po r. 1989 dostatečně podrobně neporovnala české a zahraniční školství (existuje pouze kniha Vzdělávání a školství ve světě (Průcha 1999))


Co porovn vat
Co porovnávat?

  • struktura (architektura) školství

  • fungování školství

  • výsledky vzdělávání (produkty školství)


1 1 struktura es kolstv ve srovn n se zahrani n m
1.1 Struktura čes. školství ve srovnání se zahraničním

  • Klasifikace ISCED = International Standard Classification of Education (vypracovalo UNESCO v 70. letech)

  • ISCED 0 předškolní = preprimární stupeň … preprimary education

  • ISCED 1 primární školství (1. – 5. r. ZŠ) … primary education

  • ISCED 2 nižší střední školství … lower secondary education

    (6. – 9. r. ZŠ, NG)

  • ISCED 3 vyšší střední školství ... upper secondary education

    (veškeré SŠ: G, SOŠ, OU)

  • ISCED 4 postsekundární vzdělávání … postsecondary education

    (pomaturitní studium na JŠ atd.)

  • ISCED 5 první stupeň terciárního vzd. … first stage of tertiary ed.

    (Mgr., Bc., VOŠ)

  • ISCED 6 druhý stupeň terciárního vzd. … second stage of tertiary ed.

    (Ph.D.)

    Obrázek s ISCED.


1 2 porovn n struktury u n s se zahrani m
1.2Porovnání struktury u nás se zahraničím

  • obecně – struktura čes. školství podobná zahraničí

  • odlišnosti

  • na úrovni ISCED 2 – v ČR nemáme jednotné vzdělávání

    (po ukončení 5. nebo 7. r. ZŠ -> 8letá nebo 6letá G)

    - je to i v Německu a Rakousku

    X ve většině zemí záp. Evropy (i např. v Japonsku) se zavedlo a udržuje jednotné nižší střední školství

    - u nás bylo jednotné, ale už není

    - podle expertů OECD není opuštění jednotnosti veskrze pozitivní

    Diskuze možných pozitiv a negativ nejednotnosti.

    (viz Průchu 2002, s. 400 – 401 – Zpráva o národní politice ve vzdělávání – ČR, 1996)


1 3 porovn n struktury u n s se zahrani m
1.3Porovnání struktury u nás se zahraničím

  • existence vyšších odborných škol

    - po r. 1992, náhražka za nástavbové (pomaturitní) studium

    - je jich asi 170 (r. 2002), zhruba 30 000 studentů (r. 2002)

    - většinou 3leté: marketing, IT, cestovní ruch, bankovnictví, soc. práce,

    umělecké, …

    - patří do ISCED 5 – terciární nevysokoškolské vzdělávání

    - mnohdy ti, kteří se neuměli nebo nechtěli dostat na VŠ, ale chtějí studovat

    - platí se školné

    - nejsou příliš zkoumány pedagogickou vědou

    X v zahraničí buď neexistují v rámci terc. vzd., jinde zahrnuty pod Bc.

    (podrobněji viz Průchu 2002, s. 401)


1 4 porovn n struktury u n s se zahrani m
1.4Porovnání struktury u nás se zahraničím

  • celkově rozvolňování

    - dříve SŠ, pak VŠ a mezi nimi nic nebylo

    Míra vstupu do terciálního vzdělávání (1999)

    Země % mladých lidí v daném roce

    terc. vzd. neuniverzitní terc. vzd. univerzitní

    ČR 13 23

    Německo 13 28

    Švýcarsko 15 37

    Itálie 1 40

    Norsko 1 59

    Slovensko 3 35

    Švédsko 5 65

    Japonsko 33 37

    USA 14 45

  • v terc. vzd. neuniverzitním ČR jako v Německu, Švýcarsku

  • v terc. vzd. univerzitním – skuhrání „máme málo vysokoškoláků“ – je to složitější otázka


1 5 porovn n struktury u n s se zahrani m
1.5Porovnání struktury u nás se zahraničím

  • Otázky pro pedagogický výzkum:

  • Zaručují VOŠ dostatečnou kvalifikaci pro své absolventy?

    (Uplatní se absolventi na trhu práce?)

  • Nepřináší existence VOŠ inflaci osvědčení nebo celkové snížení úrovně dosažených kvalifikací?


2 fungov n kol
2 Fungování škol

  • Co se zkoumá ve vyučování?

  • komunikace

  • činnosti - viz Lze učit fyziku zajímavěji a lépe: Příručka pro učitele 2008, mimo

    jiné D. Mandíková, s. 64 - 66

  • klima


3 1 mezin rodn srovn v n
3.1 Mezinárodní srovnávání

  • od r. 1991 – ČR členem IEA = International Association for the Evaluation of Educational Achievement

  • TIMSS … třetí mezinárodní výzkum matematického a přírodovědného

    vzdělávání (ČR – 1995, 9letí a 13letí)

  • PISA … mezinárodní výzkum čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti

    15letých žáků (ČR – 2000, 2003 a 2006)

    - u nás zatím evaluovány vzdělávací výsledky v oblasti

  • čtenářské gramotnosti

  • matematiky

  • přírodovědného vzd.

  • ICT

    - podrobně J. Straková, ÚIV


3 2 ten sk dovednosti k z
3.2 Čtenářské dovednosti žáků ZŠ

- čtenářské dovednosti = porozumění textu + operování s ním

  • r. 1995, 32 zemí

  • asi 2700 žáků 3. r. ZŠ (populace A)

  • asi 2800 žáků 8. r. ZŠ (populace B)

  • žáci z ČR zhruba na průměrné úrovni

  • 3. r. ZŠ (populace A) – 14. místo z 32

  • 8. r. ZŠ (populace B) – 17. místo z 32


3 3 ten sk dovednosti k z
3.3 Čtenářské dovednosti žáků ZŠ

Průměrné skóry v testu čtenářské gramotnosti (populace B)

Země celkové skóry v testu

1. Finsko 560

2. Francie 549

3. Švédsko 546

4. Nový Zéland 545

5. Maďarsko 536

17. ČR 520

18. Norsko 516

19. Finsko 515

20. Nizozemí 514

32. Botswana 330


3 4 v sledky v matematice a p rodov dn ch p edm tech u k z
3.4 Výsledky v matematice a přírodovědných předmětech u žáků ZŠ

  • viz Průchu 2002, s. 371

  • viz Lze učit fyziku zajímavěji a lépe: Příručka pro učitele 2008, mimo jiné D. Mandíková, s. 68 - 70


3 5 evaluace v stup s program set
3.5 Evaluace výstupů SŠ: program SET

  • ÚIV – tzv. žebříček škol – 50 nebo 100 nejlepších

  • podle vybraných ukazatelů – i vzd. výsledky

  • úspěšnost absolventů SŠ v přijímačkách na VŠ

  • náročnost maturity

  • školou přidaná hodnota

  • rozsah výuky cizích jazyků

  • rozsah výuky IT

  • úspěšnost studentů v olympiádách

  • prestiž školy podle odborníků a studentů

    . . .

  • procento uspokojeného zájmu o studium

  • nedozvíme se, co se žáci naučili


3 6 rove vzd l vac ch v sledk esk ch kol
3.6 Úroveň vzdělávacích výsledků českých škol

! výstupy škol nejsou vyhodnocovány porovnáním s tzv. evaluačními standardy,

neexistují totiž standardy stanovující měřitelné výstupy vzdělávání

  • je možné zjistit, jaké vědomosti a dovednosti mají žáci v jednotlivých předmětech

    ! naučili se žáci to, co se naučit měli?

    Nepochybný závěr:

    Mezi českými školami jsou – co do vzd. výsledků – významné rozdíly.

    Český školský systém není homogenní.

  • dáno typem prostředí (vesnice X město) – rodina, vzdělání rodičů, …

  • vybavení škol

  • kvalita a stabilita učitelského sboru

  • počet žáků na jednoho učitele značně kolísá (1,1 až 20,4 na SOŠ, 2,4 až 16,9 na G)


Literatura
Literatura

DVOŘÁK, L. a kol. Lze učit fyziku zajímavěji a lépe? Příručka pro učitele. Praha: Matfyzpress, 2008. (vyjde v prosinci 2008)

PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-631-4.


ad