VY_32_INOVACE_53_09
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 14

zlinskedumy.cz PowerPoint PPT Presentation


  • 52 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

VY_32_INOVACE_53_09. www.zlinskedumy.cz. Úvod do problematiky - Dědictví. Právní úpravu dědění v České republice v současné době upravuje Občanský zákoník ve své části sedmé. Současné hlavní zásady dědického práva: Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

Download Presentation

zlinskedumy.cz

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Zlinskedumy cz

VY_32_INOVACE_53_09

www.zlinskedumy.cz


Vod do problematiky d dictv

Úvod do problematiky - Dědictví

Právní úpravu dědění v České republice v současné

době upravuje Občanský zákoník ve své části sedmé.

Současné hlavní zásady dědického práva:

  • Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

  • Právním důvodem dědění může být zákon, závěť nebo kombinace obou.

  • Dědic má právo dědictví odmítnout.

  • Dědictví, které nenabyl žádný dědic, připadne státu jako odúmrť.

  • O dědictví se vede civilní soudní řízení.

  • Při dědění se použije hmotné i procesní právo platné v době úmrtí

    zůstavitele.


D dick nezp sobilost

Dědická nezpůsobilost

Nedědí ten, kdo se dopustí:

a) úmyslného TČ proti zůstaviteli, jeho manželi, dětem

nebo rodičům

b) zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle

zůstavitele

Může dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil (od 1. ledna 1951)

  • Dědická nezpůsobilost dopadá jak na dědice ze zákona, tak na

    dědice ze závěti.

  • Netýká se pouze jako u vydědění jen potomků.

  • Dědická nezpůsobilost pomine, jestliže zůstavitel čin, který dědice

    činí nezpůsobilým dědit, odpustí!

  • Jednou projevené odpuštění je neodvolatelné.


Vyd d n

Vydědění

Zůstavitel může vydědit potomka jestliže:

a)v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou

pomocv nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako

potomek projevovat měl

c) byl odsouzen pro úmyslný TČk trestu odnětí svobody v trvání

nejméně jednoho roku

d) trvale vedenezřízený život

Právní úprava vydědění vytváří určitý protipól právní ochrany tzv. neopominutelných dědiců, která do značné míry omezuje pořizovací volnost zůstavitele, který po sobě zanechává potomky.

Kdyby této ochrany nebylo, nemělo by v zákoně místo ani vydědění.


P echod dluh

Přechod dluhů

  • Dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictvíza

    přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za

    zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly.

  • Více dědiců - odpovídají podle poměru, co z dědictví

    nabyli.

    Dědění ze zákona

    Dědici jsou roztříděni do 4 skupin

    - podle stupně příbuzenství (v 1. skupině děti + manžel)


Prvn d dick skupina

První dědická skupina

V první dědické skupině dědí: zůstavitelovy děti a

manžel nebo partner,každý rovným dílem!

  • Pokud některé z dětí nedědí (například proto, že odmítlo dědictví, je nezpůsobilé dědit, nedožilo se zůstavitelovy smrti nebo je neznámého pobytu), nabývají jeho dědického podílu jeho děti (tj. zůstavitelova vnoučata).

  • Pokudvšak dítě, které nedědí, žádné děti nemá, přiroste jeho dědický podíl ostatním dědicům.

  • Obdobně se postupuje, jestliže nedědí další potomci (vnoučata atd.).

  • Tento způsob dělení dědických podílů se nazývá in stirpes(podle kmenů).

  • Jestliže některý ze zůstavitelových potomků dědí (např. zůstavitelovo dítě), nemůžou dědit jeho potomci (např. zůstavitelova vnoučata; potomci jiných zůstavitelových dětí však dědit mohou).

  • Manžel ani partner nemůže v první dědické skupině dědit sám.


Druh d dick skupina

Druhá dědická skupina

Předpokladem pro dědění ve druhé dědické skupině je,

ženedědí žádný ze zůstavitelových potomků.

  • Ve druhé dědické skupině dědí manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a tzv. spolužijící osoba.

  • Dědicové ve druhé dědické skupině dědí rovným dílem, manžel nebo partner však nejméně polovinu dědictví.

  • Pokud tedy manžel nebo partner dědí ve druhé skupině sám, připadne mu celé dědictví, jinak dědí polovinu dědictví a druhá polovina dědictví se rozdělí rovným dílem mezi ostatní dědice druhé dědické skupiny.

  • Tzv. spolužijící osoba nemůže ve druhé skupině dědit sama.


T et d dick skupina

Třetí dědická skupina

Předpokladem pro dědění ve třetí dědické skupině je, že nedědí žádný ze zůstavitelových potomků, zůstavitelův manžel nebo partner ani žádný ze zůstavitelových rodičů.

  • Ve třetí dědické skupině dědí zůstavitelovi sourozenci a tzv. spolužijícíosoba, všichni rovným dílem.

  • Pokud některý ze sourozenců nedědí (například proto, že odmítl dědictví, je nezpůsobilý dědit, nedožil se zůstavitelovy smrti nebo je neznámého pobytu), nabývají jeho dědického podílu in stirpes jeho děti (tj. zůstavitelovi synovci a neteře).

  • Pokud však sourozenec, který nedědí, žádné dětí nemá, přiroste jeho dědický podíl ostatním dědicům.

  • Na další potomky zůstavitelových sourozenců (například na bratrance a sestřenice) však už dědický podíl nepřechází, ani kdyby žádný ze zůstavitelových sourozenců nedědil.


Tvrt d dick skupina

Čtvrtá dědická skupina

Předpokladem pro dědění ve čtvrté dědické skupině je, že nedědí žádný ze zůstavitelových potomků, zůstavitelův manžel nebo partner, žádný ze zůstavitelových rodičů, sourozenců, synovců a neteří ani tzv. spolužijící osoba.

  • Ve čtvrté dědické skupině dědí stejným dílem zůstavitelovi prarodiče.

  • Nedědí-li žádný z nich (tj. žádný z rodičů zůstavitelova otce ani žádný z rodičů zůstavitelovy matky), dědí rovným dílem jejich děti, tj. zůstavitelovi strýcové a tety.


D d n ze z v ti

Dědění ze závěti

  • Závěť je jednostranný, kdykoli odvolatelný nebo

    změnitelný projev vůle ryze osobní povahy.

  • Nepřipouštějící možnosti zastoupení.

  • Závěť pořizuje jediná fyzická osoba o svém majetku

    pro případ smrti.

  • Podstatnou obsahovou náležitostí tohoto projevu vůle

    je ustanovení dědice k dědictví jako celku nebo k jeho

    poměrné části, popř. i k jednotlivé věci.


Formy z v ti

Formy závěti:

a) napsaná vlastní rukou- vlastní rukou napsána a

podepsána, jinak je neplatná

b)jiná písemná forma za účasti svědků– vlastní

rukou podepsaná, 2 svědkové současně přítomni

musí závěť také podepsat

c) notářský zápis - nezletilí starší 15 let, slepí a neslyšící

- pouze touto formou

  • Každá závěť musí obsahovat datum, kdy byla podepsána,

    jinak je neplatná!

  • Společná závěť více zůstavitelů je neplatná.


Ochrana pr v potomka

Ochrana práv potomka

  • Nezletilý - musí dostat zákonný podíl.

  • Zletilý - polovinu dědického podílu ze zákona.

  • Pokud tomu závěť odporuje, je v této části neplatná,

    pokud nedošlo k vydědění.

  • Je-li jeden dědic, potvrdí mu soud, že dědictví nabyl.

  • Je-li více dědiců, vypořádají se u soudu o dědictví

    dohodou - podléhá schválení soudem.

    Nedojde-li k dohodě, soud potvrdí nabytí dědictví

    těm, jejichž právo bylo prokázáno.


Pokus se odpov d t

Pokus se odpovědět

  • Čeho se týká dědická nezpůsobilost?

  • Co spadá do problematiky ochrany práv potomka?

  • Pokus se formulovat problematiku dědictví ze závěti.

  • Jaké mohou být formy závěti.

  • Do kolika skupin jsou rozděleni dědici ze zákona a pokus se je charakterizovat.


Zdroje a prameny

Zdroje a prameny

Emmert, F. - Kotrňák, T. : Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis Brno 2003 .

Zouhar J. : Základy teorie státu a práva, S &M 1993.

Knapp, V.: Teorie práva . 1 vyd. 5 dotisk, C.H. BECK, Praha 1995.

Tomancová, J. Schelle, K. a kol.: Právní nauka pro školy a praxi 6. vyd., Eurolex Bohemia, s.r.o., Praha 2004.

Šíma, A. – Suk, M. : Základy práva C.H.BECK, Praha 1997

http://cs.wikipedia.org/wiki/Právo


  • Login