PODPORA ELEKTRONICKCH FOREM VUKY
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 29

SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín PowerPoint PPT Presentation


  • 72 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

PODPORA ELEKTRONICKÝCH FOREM VÝUKY CZ.1.07/1.1.06/01.0043. Tento projekt je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR. SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín. Účetnictví Úvod do účetnictví. Autorem tohoto výukového materiálu je Ing. Marcela Vedralová.

Download Presentation

SOŠ informatiky a spojů a SOU, Jaselská 826, Kolín

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


So informatiky a spoj a sou jaselsk 826 kol n

PODPORA ELEKTRONICKCH FOREM VUKY

CZ.1.07/1.1.06/01.0043

Tento projekt je financovn z prostedk ESF a sttnho rozpotu R.

SO informatiky a spoj a SOU, Jaselsk 826, Koln


So informatiky a spoj a sou jaselsk 826 kol n

etnictv

vod do etnictv

Autorem tohoto vukovho materilu je Ing. Marcela Vedralov

SO informatiky a spoj a SOU, Jaselsk 826, Koln


Vod do etnictv

vod do etnictv

. i historie je zajmav


Etnictv z kl charakteristika

etnictv zkl.charakteristika

  • etnictv se zabv sledovnm majetku podniku, zdroj financovn (kapitl), nklad, vnos a rozdlu mezi nimi = vsledku hospodaen v pennch jednotkch za urit obdob.

  • etnictv zachycuje stav a pohyb ve jmenovanho.


Etnictv stoj a pad na t to v t ze z kona

etnictv stoj a pad na tto vt ze zkona:

etnictv pin vrn a poctiv zobrazen pedmtu podnikn a finann situace firmy.


Etn jednotka etn obdob

etn jednotka, etn obdob

  • etn jednotka - firma, podnik nebo organizace, kter m povinnost vst etnictv. etn jednotkou me bt i fyzick osoba splujc urit podmnky jakmi je nap. ve obratu i spoluprce ve sdruen.

  • etn obdob dvanct po sob jdoucch obdob (bud rok kalendn nebo rok hospodsk). Obdob, po kter vede etn jednotka sv etnictv uzaven etn uzvrkou.


Po adavky na etnictv povinnosti etn jednotky

Poadavky na etnictv, povinnosti etn jednotky

  • etn jednotky mus sv povinnosti dodrovat tak, aby byla splnna hlavn etn zsada vrn a poctiv zobrazen pedmtu etnictv a finann situace etn jednotky.

  • Vechny skutenosti, kter jsou pedmtem etnictv mus bt zachyceny etnmi doklady. etn jednotky jsou povinny zaznamenvat etn ppady v etnch knihch a inventarizovat majetek a zvazky. etn jednotky jsou dly povinny sestavovat etn zvrku.

  • etn jednotky jsou povinny vst etnictv sprvn, pln, prkazn, srozumiteln, pehledn a zpsobem zaruujcm trvalost etnch zznam ( 8 zkona o etnictv).


Po adavky na etnictv povinnosti etn jednotky1

Poadavky na etnictv, povinnosti etn jednotky

  • etnictv je sprvn, jestlie jsou dodreny vechny zkonn pedpisy

  • etnictv je pln, kdy jsou zatovny v etnch knihch vechny etn ppady, je sestaven etn zvrka a dodrena zkonn prava pro zveejnn etn zvrky a vron zprvy

  • etnictv je prkazn, jestlie jsou prkazn vechny etn zznamy a je provedena inventarizace

  • etnictv je srozumiteln, kdy vechny etn ppady jsou spolehliv a jednoznan ureny

  • etnictv zaruuje trvalost etnch zznam, jestlie po celou dobu (tj. vetn zkonn archivace) je zaruena schova a zpracovn etnch zznam


Etn soustavy

etn soustavy

  • Daov evidence vznikl k 1.1.2004 dve oznaovan jako jednoduch etnictv jedn se o prostou evidenci pjm a vdaj podnikatel zjednoduenou na soupis poloek ovlivujcch zklad dan. V souasn dob nen azena mezi etnictv, je zena daovmi, nikoli etnmi zkony. Daov evidence je uren pro drobn podnikatele, kte nejsou zapsan v obchodnm rejstku a jejich ron obrat nepeshl 25 mil. K. Mus bt vak zapoteb pi kontrole prokzat pjmy a vdaje, majetek a zvazky.

  • etnictv dve oznaovan jako podvojn slou etnm jednotkm (prvnickm i nkterm fyzickch osobm) nejen ke zjitn daovho zkladu. V souasn dob jedin etnictv.

  • etnictv me bt bu jednookruhov - spojen finannho a vnitropodnikovhoetnictv nebo dvouokruhov - relativn oddlen finannho a vnitropodnikovho etnictv.

  • Finann etnictv - etnictv veden za podnik jako celek.

  • Vnitropodnikov etnictv - etnictv veden jednotlivmi vnitropodnikovmi tvary.


Rozd ly mezi da ovou evidenc a etnictv m

je prvn upraveno Zkonem o etnictv

pouvaj ho etn jednotky

pouv pojmy nklady a vnosy

daov zklad je ovlivnn momentem realizace (= vnosy se tuj ji v okamiku zasln faktury odbratelm)

je tm vylouen toto etnictv vst run, velk mnostv etnho software (nap. Pohoda, Money, ABRA, Stereo....)

Je prvn upraveno Zkonem o dani z pjmu (nen tedy etnictvm)

pouvaj ji fyzick osoby

pouv pojmy vdaje a pjmy

daov zklad je vyslen ze skuten obdrench pjm

evidenci lze vst i run, pop. pouitm nap. Exelu

Rozdly mezi daovou evidenc a etnictvm

etnictv

Daov evidence


Pr vn prava

Prvn prava


Funkce etnictv

Funkce etnictv

1. poskytuje informace pro poteby podnikatele (pjmy, vdaje, zisk, ztrta....)

2. me slouit jako dkazn prostedek pi

veden sporu

3. poskytuje informace pro rozhodovn a zen

podniku

4. zjiuje informace pro daov ely

5. daje vetnictv umouj kontrolu stavu

majetku a hospodaen


Z sady veden etnictv

Zsady veden etnictv

Tyto zsady chpeme jako souhrn pravidel a postup, kter umouj sprvn plnn etnch zpis.

Zsady jsou souhrnem pravidel, ktermi se d etn jednotka piveden etnictv a pi sestavovn etn zvrky. Z tchto zsad pak vychz tov osnova pro podnikatele.


Z sady veden etnictv1

Zsady veden etnictv

  • 1. Zsada etn jednotky

    etn jednotka je relativn uzaven celek, za kter je etnictv vedeno, a za kter se sestavuje etn zvrka.

  • 2.Zsada nepetritosti trvn etn jednotky

    Povinnost veden etnictv v obdobch po sob nsledujcch od vzniku a do zniku .jednotky. Z etnch knih nesm bt znt to, e etn jednotka pot s koncem sv existence (nap. budova by byla odepsna za 10 let)

  • 3. Zsada nezvislosti jednotlivch etnch obdob

    Znamen, e se zaznamenvaj etn ppady do obdob s nm asov a vcn souvisej. Dodrovn zsady vyvolv nutnost nklady a vnosy asov rozliovat. etnm obdobm je 12 po sob jdoucm msc, za kter se zjiuje vsledek hospodaen - tedy v pravidelnch intervalech.


Z sady veden etnictv2

Zsady veden etnictv

  • 4.Zsady objektivity etnictv

    Z n vyplvaj povinnosti vst etnictv pln tj. zatovat vechny etn ppady a zpisy do etnho obdob, kterho se tkaj. Prkaznm zpsobem doloit etn ppady etnmi doklady a inventarizovat majetek a zvazky, zajistit schovu etnch poklad a psemnost podle zkona. Je nutn sprvn a prkazn dodrovat veker nazen ustanoven v Zkon o etnictv.

  • 5. Zsada bilann kontinuity

    Znamen nvaznost konench zstatk a potench stav rozvahovch t mezi jednotlivmi etnmi obdobmi. Nelze mnit zpsoby oceovn, postupy odpisovn, postupy tovn, uspodn a obsahov vymezen poloek etnch zvrek v prbhu etnho obdob. Mezi jednotlivmi etnmi obdobmi mohou bt zmnny jen za elem vrnho zobrazen etnictv.


Z sady veden etnictv3

Zsady veden etnictv

  • 6. Zsada oceovn majetku a zvazk

    Sprvnost etnictv a vrn zobrazen pedmtu jsou zvisl na relnm ocenn majetku a zvazk. Pro ocenn se pouv tzv. historickch cen (ocenn aktiv v okamiku pozen nebo jejich vroby v poizovacch cench), reproduknch poizovacch cench, ve vlastnch nkladech, v cench pozen nebo nominlnch hodnotch a zvazky v nominlnch hodnotch.


Z sady veden etnictv4

Zsady veden etnictv

  • 7. Zsada opatrnosti

    Je povinnost etn jednotky promtnout do ocenn majetku a zvazk v etnictv a v etn uzvrce rizika, ztrty, znehodnocen, kter jsou znmy jednotce pi sestavovn uzvrky. Aktiva a vnosy se nesm nadhodnocovat, pasiva a nklady podhodnocovat. Tato zsada je promtnuta do tov osnovy tvorbou rezerv a opatrnch poloek.


Z sady veden etnictv5

Zsady veden etnictv

  • 8. Zsada zkazu kompenzace

    Znamen, e Zkon o etnictv zakazuje vzjemn vyrovnvn (kompenzace) aktiv a pasiv (nap. pohledvek a zvazk), nklad a vnos, nebo pjmu a vnos (nap. roky placen a pijat, manka a pebytky).


Etn syst m vs da ov z klad

etn systm vs. daov zklad

etn systm respektuje poadavky relnho zobrazen skutenosti. Teprve na dalm mst se pihl k daovm poadavkm. Daov zklad se zjiuje mimo systm etnictv pemnou (transformac) etnho zisku na daov zklad. etnictv tak nepln pmo vechny daov poadavky.


D vody vzniku etnictv historie jeho vzniku

Dvody vzniku etnictv, historie jeho vzniku

  • Systm podvojnho etnictv byl poprv popsn a definovn vlaskm mnichem a matematikem Lucou Paciolim v roce 1494 ve spise Soubor aritmetiky, geometrie, pomr a mr (Fire, 1988).

  • Je vak prokzno, e v praxi byl Paciolim popsan princip aplikovn ji o 100 200 let dve. Toto se tk nap. podvojnho zpisu.

  • Pestoe se zkladn principy a pedmt etnictv uchovvaj, spolu s rozvojem vroby, spolenosti, vdy a techniky mus zkonit dochzet i k modifikaci funkc, metod, forem a organizaci etnictv.


So informatiky a spoj a sou jaselsk 826 kol n

Podvojn etnictv nebylo v 18. a 19. stolet jedinm etnm systmem. Existovalo i

tzv. kameralistick etnictv. Principy, metody a dal podrobnj informace o systmech

etnictv:


Kamer ln etnictv jedna z nejstar ch forem jednoduch ho etnictv

Kamerln etnictv jedna z nejstarch forem (jednoduchho) etnictv

  • Kamerln etnictv je etn soustava zaloen v 19.stolet.

  • Nazv se t kameralistika. Jej nzev pochz z latinskho camera pokladna. Kameralistika byla zamena pedevm na sttn sprvu. Dvod jeho vzniku a rozen byla prv psobnost ve sttn sprv. V kamerlnm etnictv se nesleduje stav majetku (ten jen v pomocnch knihch ve fyzickch jednotkch), registruj se pouze pjmy a vdaje v kamerlnm denku. Operace se zapisuj do rubrik lenn na pjmov a vdajov.

  • kolem kamerlnho etnictv bylo tak sledovn platebnch povinnost.

  • Jedn se o dnes ji mrtvou etn soustavu.

  • V eskoslovensku byla zruena v roce 1954.


Dopick podvojn etnictv

Dopick (podvojn) etnictv

  • Princip dopickho etnictv spoval v tom, e kad jednac ppad byl zaznamenn jako soubor dvky a k n nleejc protidvky.

  • Tento zpsob tovn je vysvtlovn tm, e dvka je mtkem protidvky a opan. Vyjden jednotlivch ppad se realizovalo v pennch jednotkch a na dvou polokch.

  • Princip je tedy identick jako v souasnm podvojnm etnictv. V dobov literatue je takov etnictv oznaovno rovn jako kupeck, protoe sv uplatnn nachzelo nejvce v obchodech a kupeckch hospodstvch.

  • ty mly v t dob velmi podobou konstrukci jako v souasn dob. Lev strana byla oznaovna jako M dti nebo Vzal a pedstavovala stranu dlunka. Prav strana tu nesla oznaen Dal a byla stranou vitele.

  • (Blomann, 1898)


So informatiky a spoj a sou jaselsk 826 kol n

V dobovch pramenech se meme setkat se dvma pojmy, kter jsou si svm nzvem velmi podobn, ale kter nelze zamovat.

Jedn se o pojem etnictv, kter je definovno jako vdeck zpsob mluvy a o pojem tovda, je pedstavuje vdu o etnictv a kterou Blomann definuje jako soustavnou nauku o zsadch platnch pro psemn popis jmn a jeho zmn, o zsadch platnch pro pehled vsledk tchto zmn (= etnictv) a dle se jedn o nauku o tom, jakch vhodnch prostedk pouvat k zamezen a

odhalen kod, kter byly zpsobeny sprvcem jmn (= kontrola).


Etnictv v esk ch zem ch

etnictv v eskch zemch

  • Historie etnictv na zem eskch zem je velice zajmav a poun. Na zklad dostupnch informac lze tvrdit, e organizace etnictv v eskch zemch byla vdy na velmi vysok rovni.

  • Obrovsk rozvoj organizace etnictv lze pozorovat za vldy csaovny Marie Terezie v 18. stolet.


So informatiky a spoj a sou jaselsk 826 kol n

V 18. a 19. stolet je etnictv charakteristick zejmna svou pesnost a preciznost, kter je typick pro cel obdob. Draz byl kladen na poctivost a pesnost vyjden a na schopnost obhjit sv hospodaen ped vnjm svtem a bt schopen v kadm okamiku dokladovat stav majetku a zvazk.


Etnictv v rakousku uhersku

etnictv v Rakousku-Uhersku

  • etnictv bylo v tchto zemch velmi tsn svzno s kontrolou. Tato kontrola se realizovala rovn na rovni sttu a v tomto asovm horizontu byla na pomrn vysok rovni.

  • Instituce, kter se zabvaly kontrolou etnictv, fungovaly ji v 18. stolet.

  • K osamostatnn etn kontroly v zemch Rakouska-Uherska dolo ji v roce 1761, kdy vznikla Dvorsk etn komora. Do kompetence tto instituce spadaly vechny trny a jej hlavn funkc byla kontrola Generln pokladny a Dvorsk komory.

  • Zaloen Dvorsk etn komory lze povaovat za potek institucionalizovan kontroly sttnho hospodstv.

  • Vzhledem ke zhorujcmu se stavu rakouskch sttnch financ nabvala kontrola stle vt dleitosti. Tato instituce se vyznaovala pomrn stabilnm postavenm a teprve v roce 1792 se stala soust nov vytvoenho direktoria. Velmi brzy byla pejmenovna na Hlavn sttn trnu, jej jdrovou innost byla evidence sttnch financ.

  • V roce 1793 vak dolo k vyjmut revizn a cenzurn innosti z kompetence Hlavn sttn trny a tyto aktivity byly peneseny na jednotliv zemsk trny.

Zdroj: Hrd, M. Plach, D.: etn systmy v eskch zemch od 18. stolet do souasnosti.


Etnictv v rakousku uhersku1

etnictv v Rakousku-Uhersku

  • Tento akt vak neml dlouhho trvn a hned v roce 1794 byla kontroln agenda navrcena zpt do pvodnho stavu a znovu dolo k vytvoen Centrln etn komory.

  • Ji v roce 1805 vak bylo zzeno Generln etn editelstv jako samostatn dc a kontroln ad. V ele tto instituce stle prezident a vceprezident a ad byl pmo podzen csai. Jeho npln nebyla samotn kontrola, nbr byla tato instituce v postaven stednho dcho orgnu kontroly.

  • V roce 1854 bylo Generln etn editelstv pebudovno na etn kontroln ad. Tto instituci byly podzeny vechny trny vetn stedn sttn trny ve Vdni a sttnch tren v jednotlivch zemch.

  • ad byl vak zruen a v roce 1867 vznik Nejvy etn dvr, jen byl nezvisl na ministerstvech a pmo podlhal csa.

  • Nejvy etn dvr kontroloval vechny ty sttnch ad, stav, spolenost, nadac a fondu, kter byly dotovny ze sttnch prostedk, dle pak jeho kontrole podlhaly fondy a stavy spravovan sttem. Kontrola se tkala nejen etnictv, ale bylo rovn provovno, zda hospodaen tchto subjekt koresponduje s rozpotem, platnmi pedpisy a zsadami hospodrnosti.


Zdroj

Zdroj:

  • 2010 esk finann a etn asopis ISSN 1802-2200

  • Fire, B. (1988): Zklady etnictv. Praha, Sttn pedagogick nakladatelstv, 1988

  • Blomann, K. (1898): Veobecn tovda o etnictv jednoduchm (kameralistickm), sloitm (dopickm) a o kontrole etn. Univerzitn pednky Karla Blomanna v zimnm bhu 1898. Praha, K. Blomann, 1898.

  • Hrd, M. Plach, D.: etn systmy v eskch zemch od 18. stolet do souasnosti.

  • www.finance.cz


  • Login