Download
1 / 78
840 likes | 1.23k Views
Vypracoval Mgr. David Mikoláš 8. 5. 2009 Aktualizováno 9. 6. 2014. Československo 1945-1989. Osnova. ČSR do květnových voleb 1946 Život po válce Odsun národnostních menšin a lidové soudy Prohra československé demokracie Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948
E N D
Vypracoval Mgr. David Mikoláš 8. 5. 2009 Aktualizováno 9. 6. 2014 Československo1945-1989
Osnova • ČSR do květnových voleb 1946 • Život po válce • Odsun národnostních menšin a lidové soudy • Prohra československé demokracie • Kulturní a duchovní vývoj v letech 1945-1948 • Komunistické Československo • Protikomunistický odboj • Pád mýtu o socialismu • Léta uvolnění • Pokus o nápravu systému v roce 1968 • Normalizace • Na cestě k sametové revoluci
1. ČSR do květnových voleb 1946 • 4. dubna 1945: jmenování první poválečné vlády Národní fronty Čechů a Slováků • 5. dubna 1945: vyhlášení Košického vládního programu • červen 1945: Podkarpatská Rus připojena pod sovětským nátlakem k SSSR • 1945: znárodnění bank, pojišťoven a klíčového průmyslu (dekrety prezidenta Beneše o znárodnění z října 1945), současně zahájena pozemková reforma • 26. května 1946: první poválečné parlamentní volby, jednoznačné vítězství komunistů, předsedou vlády Klement Gottwald
2. Život po válce • všední život silně politizován, celonárodní euforie z osvobození • řízené přídělové zásobování na lístky (všeobecný nedostatek textilu, mouky, cukru, vajec a tuků) • listopad 1945: první poválečná měnová reforma (zavedení jednotné měny) a mzdová reforma (zvýšeny mzdy žen a mládeže) • prosinec 1945: zavedeny přídavky na děti, vánoční příplatek, prodloužení placené dovolené o 7-12 dní • 1945-1947: dodávky mezinárodní organizace UNRRA (potravinová a ošacovací pomoc)
3. Odsun národnostních menšina lidové soudy • 1945-1948:odsun Němců z Československa (nejdříve „divoký“, poté organizovaný), celkem vysídleno téměř 3 miliony Němců • únor 1946: československo-maďarská dohoda o výměně obyvatel, pro odpor západních státníků neuskutečněna → reslovakizace • soudní procesy s lidmi obviněnými ze spolupráce s okupační mocí a válečnými zločinci konající se před mimořádnými lidovými soudy a národními soudy
4. Prohra československé demokracie • červenec 1947: odmítnutí čs. účasti na Marshallově plánu (americká iniciativa hospodářské pomoci evropským zemím), vynuceno Stalinem • 25. únor 1948: komunistický převrat v ČSR • březen 1948: nevyjasněná smrt ministra zahraničních věcí Jana Masaryka
Předseda vlády a KSČ Klement Gottwald při projevuna Václavském náměstí 25. února 1948
5. Kulturní a duchovní vývojv letech 1945-1948 • poválečná léta obdobím prudkého rozvoje v oblasti vědy a kultury • květen 1946: první ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro • únor 1948: nadějný vývoj domácí kultury zastaven, přechod k socialistickému realismu; čistky, cenzura, zákazy, umlčování • vládou zajištěna svoboda náboženského vyznání • zestátnění církevních škol, spor o zahrnutí církevního majetku do poválečných pozemkových úprav a reforem
Jiří Trnka (1912–1969), český výtvarník, ilustrátor, sochař, scenárista a režisér animovaných filmů, roku 1945 spoluzakladatel studia Bratři v triku.
Pavel Tigrid (1917-2003), novinář, který se odvážil připomínat nelidské okolnosti odsunu Němců a který se otevřeně stavěl proti komunistům; zatykač na něj byl vydán už v prvních dnech puče v roce 1948.
Martin Frič (1902-1968), významný český filmový scénárista, herec, režisér a pedagog; žák a spolupracovník Karla Lamače, režisér celé řady legendárních a dodnes velmi oblíbených českých filmů.
6. Komunistické Československo • 1948: začlenění Československé sociální demokracie do KSČ • květen 1948: přijetí Ústavy 9. května • květen 1948: první volby v Československu na základě jednotné kandidátky Národní fronty • květen 1948: přijetí dalších znárodňovacích zákonů • červen 1948: odstoupení prezidenta Beneše a zvolení Klementa Gottwalda novým prezidentem
6. Komunistické Československo • září 1948: schválen Zákon o táborech nucené práce (Vojna u Příbrami, Rovnost, Svornost, Bratrství u Jáchymova) • 1948-1954: politické procesy • 1949: Československo členem Rady vzájemné hospodářské pomoci • 1949: počátek působení sovětských poradců v Československu • 1949: zákon o jednotných zemědělských družstvech (kolektivizace) • uzákoněno plánované hospodářství, přestavba průmyslu s důrazem na těžké strojírenství a zbrojní výrobu
Proces s Miladou Horákovou a spol. roku 1950, zvaný též „proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice“, byl největší a nejvýznamnější vykonstruovaný politický monstrproces v komunistickém Československu.
7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma • nejmasovějším projevem nesouhlasu s komunistickým režimem byla emigrace • únor 1949: založena Rada svobodného Československa ve Washingtonu (vrcholná politická organizace exilu) • vysílání rozhlasových stanic Svobodná Evropa (Mnichov), BBC (Londýn), Hlas Ameriky (Washington) • 1948: zatčeno 1 115 osob za aktivní odpor proti režimu a odhaleno přes 200 protirežimních skupin („třetí odboj“)
7. Protikomunistický odboj. Poúnorový exil a lidé doma • likvidace středních vrstev (živnostníků, sedláků, obchodníků) • novou privilegovanou vrstvou dělnická třída (kult pracujících) • vzrůst zaměstnanosti žen • společnost podrobena sociální nivelizaci (uvádění na stejnou úroveň)
Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století.
8. Pád mýtu o socialismu • 1953: projevy masového odporu proti komunistickému režimu po vyhlášení měnové reformy • 1955: vstup Československa do vojenské aliance nazvané Varšavská smlouva • duben 1956: ohlas XX. sjezdu KSSS, Chruščovovo odhalení stalinského kultu, požadavek podívat se kriticky i na vlastní minulost
8. Pád mýtu o socialismu • duben 1956: II. sjezd československých spisovatelů, požadavek svobodné tvorby a celkové demokratizace společnosti • září 1959: Antonín Novotný vyhlásil konečné vítězství socialismu v Československu • 1960: vyhlášení nové československé socialistické ústavy, změna názvu státu na Československá socialistická republika, nová podoba státního znaku, potvrzena vedoucí politická úloha KSČ ve společnosti i ve státě • 1965: počátek ekonomické reformy Oty Šika – neúspěšný pokus o zavedení prvků tržního hospodářství do hospodářství plánovaného
Bankovka v hodnotě dvacetpět korun československýchz roku 1953
Členové Československého svazu mládeže (ČSM) pomáhající na žních ve Smiřicích
Žákovský průkaz Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) z roku 1960
Státní znak Československé socialistické republiky tvořil červený štít tvaru husitské pavézy s pěticípou hvězdou v horní části, na kterém je bílý dvouocasý lev nesoucí na hrudi červený štítek s modrou siluetou Kriváně a vatrou zlaté barvy. Kresba znaku je zlatá.
9. Léta uvolnění • konec 50. let:odeznívá vlna politického teroru • Československo zůstává policejním státem • kritizovaná mzdová nivelizace nebyla zcela zlikvidována • 60. léta: proměna životního stylu -zvýšení vybavenosti domácností (pračky, ledničky, televizory, auta), stoupl nákup chat, rozmáhá se televizní kultura (začátek vysílání v roce 1953), obchody se zahraničním zbožím (Darex, Tuzex)
9. Léta uvolnění • 1955: první celostátní spartakiáda (každých pět let) • napětí mezi mocí a kulturou, postupný zánik monopolu socialistického realismu • pronikání západní hudby a kultury (rokenrol, big beat – skupina Olympic) • potíže režimu s mladou inteligencí (majálesy)
Záběr ze skladby starších žákyň (poupata) na Československé spartakiádě 1985
V roce 1959 na Malé scéně Ve Smečkách začala umělecká dráha Divadla Sedmi Malých Forem – SEMAFOR. Na fotografii Jiří Suchý a Jiří Šlitr ve hře Jonáš a tingl-tangl.
Miloš Forman se narodil v Čáslavi v roce 1932. Vystudoval FAMU a v roce 1963 debutoval jako režisér snímkem KONKURS. V tomtéž roce natočil svůj první film ČERNÝ PETR, který získal mnoho zahraničních ocenění. Velice známým se stal snímek z roku 1965 LÁSKY JEDNÉ PLAVOVLÁSKY. O dva roky později natočil jeden z nejznámějších českých filmů, vypovídající o nešvarech české společnostiHOŘÍ MÁ PANENKO. Od roku 1968 žije v USA.
Reklamní kampaň za zvýšení konzumace sladkovodních ryb, 1965
V lékárnách se objevil antikoncepční přípravek tuzemské výroby Antigest, 1965
10. Pokus o nápravu systému • leden 1968: zvolení Alexandra Dubčeka prvním tajemníkem ÚV KSČ • 1968: zvolení Ludvíka Svobody novým prezidentem • pražské jaro 1968: etapa demokratizačního úsilí a reforem (Dubček, Černík, Šik, Kriegel, Smrkovský) • duben 1968: vyhlášení akčního programu KSČ, uplatňování mnohých zásad tržního hospodářství, diskuse o demokratizaci veřejného a politického života, slib uznání a dodržování občanských práv a politického pluralismu (přesto ale ulpívání na vedoucí úloze KSČ) → budování „socialismu s lidskou tváří“
10. Pokus o nápravu systému • červen 1968: manifest Dva tisíce slov – varování před návratem k minulým poměrům (Ludvík Vaculík) • červenec 1968:dopis pěti komunistických stran (SSSR, NDR, Polska, Bulharska a Maďarska) adresovaný čs. představitelům, vyzývající k ukončení reforem; nesouhlas Dubčekova vedení • červenec/srpen 1968: jednání se sovětskou stranou v Čierné nad Tisou; k dohodě nedošlo
10. Pokus o nápravu systému • 18. srpen 1968: představitelé Polska, NDR, Bulharska a Maďarska schválili vojenskou invazi do Československa • 20./21. srpen 1968: vojenský vpádarmád pěti států Varšavské smlouvy do Československa a počátek sovětské okupace země; členové vedení KSČ zatčeni a odvezeni do Moskvy • 26. srpen 1968: podpis moskevského protokolu o dočasném pobytu sovětských vojsk na čs. území
Alexander Dubček (1921-1992) byl přední komunistický funkcionář a politik, člen Komunistické strany Slovenska a Komunistické strany Československa. V roce 1968 zastával funkci generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa.
