1 / 16

Navazující pojmy sociální politiky

Navazující pojmy sociální politiky. II. Sociální bezpečí, sociální suverenita. Základní obecné charakteristiky postavení člověka v životě, o které vědomě či podvědomě usiluje každý jedinec a společnost

Download Presentation

Navazující pojmy sociální politiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Navazující pojmy sociální politiky II.

  2. Sociální bezpečí, sociální suverenita • Základní obecné charakteristiky postavení člověka v životě, o které vědomě či podvědomě usiluje každý jedinec a společnost • Sociální bezpeční je stav, kde je garantováno naplnění základních sociálních práv jedinců ve společnosti. • sociální bezpečí X sociální ohrožení • Sociální suverenita X sociální závislost

  3. Sociální zabezpečení I. • Souhrnné označení – sociální instituce poskytující občanům radu, ochranu, materiální či finanční plnění, službu či azyl. Jejím cílem je předcházet, zmirňovat a odstraňovat následky sociálních událostí. • Sociální zabezpečení slouží k uspokojování sociální potřeb v případě: a) Nemoci a zdravotních poškození, b) invalidity, c) nezaměstnanosti, d) stáří, e) mateřství a rodičovství, f) úmrtí žadatele.

  4. Sociální zabezpečení II. • Sociální zabezpečení je uskutečňované čtyřmi hlavními nástroji: • Sociální pojištění (http://www.mpsv.cz/cs/1349), • Sociální podpora (http://www.mpsv.cz/cs/2#dsp), • Sociální pomocí (http://www.mpsv.cz/cs/5#zphn), • Sociálními službami (http://www.mpsv.cz/cs/9).

  5. Sociální zabezpečení III. • Systém ČR – tři pilíře: • Sociální pojištění – důchodové, zdravotní, nemocenské, na politiku zaměstnanosti • Státní sociální podpora – cílová skupina hlavně rodina, financováno z daní na základě testování příjmu či bz ohledu příjmu – porodné,pohřebné • Sociální pomoc – v rámci tohoto pilíře jsou i sociální služby, pomoc prokazatelně potřebným na základě přezkoumání – finanční, věcná, služba

  6. Sociální jistota • Klade si za cíl zabavit občana do budoucnosti (nejlepší jistotou je fungující hospodářství země), často spojováno s pojišťovnictvím Sociální diskriminace • Systematické porušování principu rovnosti a rovných příležitostí při zacházení se všemi členy společnosti (majorita vs. minorita, gender atd.)

  7. Sociální práva • Předpoklad i výsledek konkrétní sociální politiky • Sociální práva zakotvena v Listině práv a svobod (součást naší ústavy), promítla se do nich ve svém znění i Evropská sociální Charta (ratifikace 1999) • Především pak právo na: • Zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména • Práci a svobodnou volbu práce • Svobodné sdružování se s cílem ochrany svých sociálních a hospodářských práv • Bezpečné pracovní podmínky (úrazové zajištění) Jednotlivá práva jsou rozpracována konkrétněji v zákonných normách – důležitá jejich vymahatelnost!

  8. Sociální situace • Soubor prvků ovlivňující sociální situaci jedince či rodiny: majetkové poměry, společenský status, rodinné poměry atd. • Sociální situaci lze posuzovat na základě: • Obsahu: např. mateřství, narození, kvalifikace • Délky: doživotní (stáří), dlouhodobé (rodinný stav), krátkodobé (nemoc) • Periodicity: situace opakované x jednorázové • Závažnosti: základní životní situace x výjimečná životní situace

  9. Sociální potřeby • Potřeba – požadavky organismu ať už vrozené či získané, vyvolávající pocit nedostatku, nutné je uspokojovat • Potřeby: • Všeobecné – týkají se všech lidí • Specifické – potřeby omezeného počtu lidí V sociologii se rozlišují potřeby: • Biologické – hlad, žízeň • Materiální – předměty denního užitku, pracovní nástroje, bydlení • Duchovní – dobra, spravedlnosti, krásna

  10. První čtyři potřeby tzv.nedostatkové, společné pro všechny Pátá potřeba tzv. růstová, maximálně individuální Sociální potřeby II. – Maslowova pyramida potřeb

  11. Sociální potřeby III. • Sociální potřeba se stává uznávanou z hlediska státu/sociální politiky pokud: • Projevují se pravidelně a ve zvýšeném výskytu – kvantitativní hledisko, • Pocit nedostatku ovlivňuje klima ve společnosti – kvalitativní hledisko, • Jejich řešení se stává sociální programem společnosti.

  12. Sociální potřebnost – dvě vymezení • Týká se vždy rodiny s ohledem na společnost. • Nedostatek zdrojů, kdy dotyčný nedokáže uspokojit základní životní potřeby – součet příjmů v rodině je pod hladinou životního minima • Situace potřebnosti je definována poměřením okamžité finanční situace dané rodiny se situací ostatních rodin ve společnosti • Řešeno sociální podporou viz. sociální zabezpečení • Zákon o sociální potřebnosti: úplné znění zákona č. 482/1991 Sb. o sociální potřebnosti

  13. Životní úroveň • Stupeň uspokojování životních potřeb obyvatelstva a souhrn podmínek, za nichž jsou uspokojovány. • Do soustavy ukazatelů životní úrovně společnosti se většinou řadí úrovně: • Zdravotní stav obyvatelstva, vzdělání, pracovní podmínky, výživa, ne/zaměstnanost, spotřeba domácnosti a jejich zadlužování atd.

  14. Životní minimum • Vyjádřeno peněžní výší, hranice oddělující lidi na chudé a nechudé, pohyblivá hranice • Dvě míry životného minima: • Sociální minimum: spodní hranice společností přijatého životního standardu a horní hranice pásma chudob tzn. lze uspokojit minimálně všechny nezbytné životní standardy • Existenční minimum: nižší než sociální, uspokojování jen základních lidských potřeb (vzduch, voda, potrava, úkryt), není-li splněno, je ohrožen život jedince Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu

  15. Záchranná sociální síť • Soubor legislativních nebo právních norem vymezujících minimální standard pomoci státu v případě, že se občan ocitne v závažné sociální situaci (státem uznané) • Základní charakteristikou sociální sítě je garance minimálního příjmu a tradiční orientace na podporu chudých • Tři základní funkce: • Garance minimální mzdy (právní norma), • Politika zaměstnanosti – poskytuje příjmy v případě nezaměstnanosti a urychluje návrat na TP (aktivní PZ) • Garance minimálních příjmů rodin/jednotlivců – stanovení životního minima (právní norma)

  16. Záchranná sociální síť (ZSS) II. • ZSS musí být: • Aktivizační a motivující – poskytnout pomoc a ochranu, nikoli dlouhodobě pohodlné útočiště • Adaptabilní a pružná – schopnost efektivní a rychlé reakce • Přiměřeně hustá – řídká ZSS nemusí pokrýt všechny situace, naopak hustá ZSS vytváří pocit demotivujícího bezpečí ZSS je budována v několika stupních: • Jedinec – finanční rezervy, připojištění • Rodina – morální povinnost postarat se o své členy • Společnost – minimální mzda, sociální dávky, azylové bydlení atd.

More Related