1 / 52

CIZORODÉ LÁTKY

CIZORODÉ LÁTKY. TOXIKOLOGIE. CIZORODÉ (XENOBIOTICKÉ) LÁTKY (CL). CL v životním prostředí člověka se týkají především faktorů:. chemických biologických (mikroorganismy) fyzikálních – (radionuklidy). TOXIKOLOGIE. 1.Chemická – vlastnosti jedů, jejich analýza a zneškodňování

nieve
Download Presentation

CIZORODÉ LÁTKY

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. CIZORODÉ LÁTKY TOXIKOLOGIE

  2. CIZORODÉ (XENOBIOTICKÉ)LÁTKY (CL)

  3. CL v životním prostředí člověka se týkají především faktorů: • chemických • biologických (mikroorganismy) • fyzikálních – (radionuklidy)

  4. TOXIKOLOGIE • 1.Chemická – vlastnosti jedů, jejich analýza a zneškodňování • 2. Lékařsko-klinická – nauka o jedech, jejich otravách a léčení • 3. Ekotoxikologie: pohyb jedovatých látek v přírodě, tj. v půdě, vodě a vzduchu (musí se však zabývat i dynamikou přestupů:půda-rostlina-živočich)

  5. OSUDY JEDŮ V ORGANISMU

  6. Každý jed se v organismu chová jinak • Jedy se v organismu: • částečně rozkládají • částečně se mění • částečně se ukládají • částečně se vylučují

  7. Oxidace Redukce Štěpení Syntéza na nejedovaté.sloučeniny V těle probíhají:

  8. Hlavní detoxikační stanicí v těle jsou játra: (jedy se zde nejvíce ukládají)

  9. Jedy se z těla vylučují: • Močí • Pevnými výkaly • Žlučí • Slinami • Potem • Dechem

  10. ŠKODLIVÉ LÁTKY MOHOU PŮSOBIT • Karcinogenně • Kokarcinogenně • Teratogenně • Mutagenně

  11. KARCINOGENNÍ LÁTKY Patří mezi ně fyzikální faktory, chemické sloučeniny a některé viry, kterými lze u pokusného zvířete bezpečně vyvolat nádorové bujení.

  12. KARCINOGENY • 1. Anorganické • 2. Alifatické • 3. Aromatické (uhlovodíky,aminy,azosloučeniny) • 4. Heterocyklické • 5. Polymery

  13. PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍ KARCINOGENY • A. Bakteriální • B. Produkty plísní a hub • C. Vyšší rostliny • D. Živočišné organismy - metabolity

  14. ONKOGENNÍ VIRY

  15. KOKARCINOGENY Samy o sobě nevyvolávají zhoubné bujení, ale jejich přítomnost stimuluje vlastní karcinogeny

  16. TERATOGENY Teratogeneze je účinek jedovatých látek na zárodek v těle matky (tj. během embryonálního vývoje s vyvoláním „malformací“)

  17. TERATOGENEZE PŮSOBÍ: • 1. částečné nebo úplné zničení embrya • 2. na vyvolání místních zánětlivých změn, vedoucích k poruše vývoje • 3. změnu v pH (reakci), vyvolává poruchu indukčních pochodů • 4. na porušení látkové přeměny

  18. Nejcitlivější jsou lidská embrya do tří měsíců těhotenství

  19. MUTAGENY

  20. MUTAGENY (chemomutageny) Jedy způsobují změny v genetické informaci. Jsou to velmi nebezpečné látky působící dlouhodobě. Jejich působení se těžko stanoví (kadmium, arsén, některé polycykl. arom. uhlovodíky, trichloretan,, HCH aj.)

  21. Základní pojmy hygienicko-toxikologického hodnocení chemických látek

  22. TOXICITA – schopnost chemické látky poškodit organismus člověka nebo zvířat • RIZIKO – je pravděpodobnost, že chemická látka působí škodlivě ve výrobě nebo spotřebě

  23. Faktor bezpečnosti

  24. Při posuzování chemických látek vycházíme z: • Předpokladu nebo z podezření, že ohrožují zdraví člověka • Rozsahu výroby a použité látky • Stálosti látky v prostředí • Kumulace látek v prostředí a v biolog. systémech • Charakteru populace, která je exponovaná

  25. EXPOZICE Množství chemické látky, které se dostane do organismu, v úvahu se bere koncentrace látky a časové relace

  26. BIOLOGICKÝ ÚČINEK Za koncentraci (dávku) nemající nepříznivý účinek se považuje takové množství látky, při kterém nejsou pozorovány změny: funkční činnosti, morfologie, růstu, vývoje populace, rozmnožování a dožití.

  27. TOXICKÝ ÚČINEK CHEMICKÝCH LÁTEK

  28. Hodnotí se na základě pokusů na zvířatech • Akutní účinek – jednorázová dávka, opakovaná 1 až 10 denní expozice • Subakutní účinek – 30 denní expozice • Chronické působení • 90 – denní expozice • 6 – měsíční expozice • 2 –roční expozice • Doživotní expozice

  29. Hlavní účinky, které se zkoumají • Karcinogeneze • Teratogeneze • Mutageneze

  30. Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) chemických látek Jde o koncentraci, která nemá na člověka ani přímý ani nepřímý vliv,nesnižuje jeho práceschopnost, neovlivňuje negativně jeho subjektivní pocity ani náladu. Nemůže ovlivnit jeho zdraví.

  31. Definice v oblasti příjmu škodlivých látek

  32. 1.Akumulace:Obohacování organismů antropogenními nebo přirozenými chemikáliemi z prostředí, které vede ke zvýšení koncentrace v tělech nebo jeho částech vzhledem k příslušnému mediu. • 1a.Bioakumulace:je používán tehdy, když při příjmu určité látky je prokázáno spolupůsobení biologických procesů, např. při příjmu závislém na energii.

  33. 2.Kumulace

  34. 3.Obohacování:mluvíme o něm tehdy, když poměr:KA (koof.akumulace) je větší než 1.

  35. 4. Kontaminace:representuje zatížení něčeho cizí látkou.Výraz je používán k popsání stavu organismů a jejich prostředí ve smyslu zatížení.

  36. 5. Dekontaminace:snižování stupně kontaminace organismu a jeho prostředí.

  37. 6. Eliminace: odstranění škodlivé látky z organismu nebo biotopu.

  38. Kontaminující látky Okolnosti, za kterých dochází k primární (exogenní) či sekundární (endogenní) kontaminaci potravního řetězce člověka organickými a anorganickými škodlivinami,lze shrnout do následujících bodů:

  39. Zemědělská produkce: • Používání pesticidních přípravků • Hnojení (toxické kovy, zvláště Cd) • Imisní zátěž • Použití zálivkové povrchové vody • Napadení mikroorganismy, zejména plísněmi (mykotoxiny)

  40. Skladování a zpracování • Posklizňová aplikace pesticidů • Vznik toxických degradačních produktů • Napadení mikroorganismy

  41. Prioritní kontaminanty: • toxické minerální látky, (kovy, metaloidy aj. anorganické sloučeniny) • radioaktivní isotopy • mykotoxiny a jiné mikrobiální toxiny • halogenované organické sloučeniny

  42. Nejdůležitější toxické prvky: • Olovo • Kadmium • Rtuť • Arzen

  43. TOXINY MIKROORGANISMŮ

  44. 1. MYKOTOXINY ZDROJ: • Plesnivé potraviny • Rezidua v živočišných tkáních a produktech • Výrobky získané s využitím kulturních plísní • Produkty biotechnologií

  45. SKUPINY MYKOTOXINŮ • AFLATOXINY • STERIGMATOCYSTIN • OCHRATOXIN • PATULIN

  46. 2. BAKTERIÁLNÍ TOXINY • BOTULOTOXINY • OSTATNÍ BAKTERIÁLNÍ TOXINY

  47. TOXICKÉ MINERÁLNÍ LÁTKY DUSIČNANY A DUSITANY

  48. RADIONUKLIDY • Záření α • Záření β • Záření γ Obsah a dávka radioaktivního záření

  49. RADIONUKLY PODLE NEBEZPEČNOSTI ZÁŘENÍ • Skupina s velmi vysokou radiotoxicitou • Skupina s vysokou radiotoxicitou • Skupina se střední radiotoxicitou • Skupina s malou radiotoxicitou

  50. POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY PAU • vznik procesy spalování • zdroje: • Antropogenní • neantropogenní

More Related