Zdravotně orientovaná zdatnost

1. Zdravotně orientovaná zdatnost V.Bunc bunc@ftvs.cuni.cz

2. Zápočtové požadavky • Písemný elaborát Rozsah – okolo 5 stran – dle Vašeho zájmu a zaměření • Struktura: • Úvod – stručný rozbor literatury • Zdůvodnění zvoleného tématu • Jak by bylo možné problém řešit • Výstupy – k čemu je to dobré • Použitá literatura – citace v textu Číslem – Text (1) …., nebo Text (Novák 1999)…. Text dle Nováka (1999) Do tří autorů všichni více Novák a kol.

3. Citace použitých zdrojů Číslem – Text (1) …., nebo Text (Novák 1999)…. Text dle Nováka (1999) Do tří autorů všichni více Novák a kol. Novák, V.: Název článku.Název časopisu. Ročník, Rok vydání, Stránky od-do Novák, V.: Název knihy (kapitoly). Nakladatelství, rok vydání, Stránky celkové nebo oné citované kapitoly

4. Stručná charakteristika základních pojmů • pohyb • pohybová aktivita • zdraví • životní styl - zdravý způsob života - wellness • kondice • zdatnost • tělesná (pohybová) způsobilost • pohybový trénink • pohybový program • pohybová intervence • pohybové aktivity - zdatnost - zdraví • pohybové aktivity - zdatnost - životní styl • pohybové aktivity - zdatnost - pracovní výkonnost

5. Význam PA různé intenzity pro primární a sekundární prevenci srdečních onemocnění (Morris, 1994)

6. Zdatnost a kondice • Ve spojitosti s tréninkem se používají pojmy zdatnost a kondice. • Oba pojmy v praxi ovlivňujeme aplikovaným pohybovým režimem přizpůsobeným věku a pohlaví. Vždy se individuálně zajímáme o aktuální stav organismu a jeho aktuální zdravotní způsobilost k výkonu předpokládané pohybové zátěže (Bunc, 2006).

7. Tělesná kondice • Kondice - tento pojem spadá pod obecnější pojem zdatnosti a charakterizuje specifickou připravenost organismu na určitý druh zátěže. • Tělesná kondice - je účelově vázána na úroveň specifické pohybové činnosti (např. běžecká kondice, skokanská kondice, apod.) (Bunc, 2006).

8. Pohybová způsobilost • aktuální úroveň zdatnosti = východisko pro tvorbu individuálního plánu pohybového tréninku (pohybové intervence) • vždy individuální - vztah k předchozí pohybové zkušenosti, aktuálnímu zdravotnímu stavu, věku, pohlaví, sociálnímu statutu, pracovní činnosti, aktivitám volného času, apod. • posouzení funkčního stavu rozhodujících svalových skupin, vzhledem k předpokládané formě pohybového zatížení (funkční testy, posouzení složek tukuprosté hmoty)

9. Pohyb • Pohyb a ontogeneze → vývoj jedince od oplodnění až do konce života → permanentní změny • Pohybová aktivita je bezprostředně spjata s vývojem člověka; jeden z faktorů ovlivňující proces růstu a vývoje, myšlení, fyzickou výkonnost, schopnost podávat další výkony, jak ve zdraví, tak v nemoci • Pohybová aktivita - nenahraditelný faktor utváření, potencování i usměrňování vývoje; • Pohyb působí na vývoj ↔ vývoj působí na pohyb • Pohyb výkonnostní x specifický pohyb ovlivňující nebo stimulující (zdravotně orientovaný)

10. Zdraví • WHO (Světová zdravotnická organizace) definuje zdraví jako stav celkové tělesné, mentální a sociální pohody (well-being). • KALOKAGATHIE - starověký ideál harmonie těla a ducha („ve zdravém těle, zdravý duch“). • Největší bohatství každého člověka → dovoluje prožívat plnohodnotný, spokojený život. • Stále nové přístupy, prvky a možnosti péče o zdraví. • V popředí je péče o zdraví dětí a mládeže. • Následná péče o zdraví dospělé a seniorské populace (obyvatel starších věkových skupin přibývá). • fyzické zdraví • psychické zdraví • společenské zdraví • osobní zdraví

11. Pohybový program • souhrn pohybových aktivit se zaměřením k ovlivnění vybraných, rozhodujících složek tělesné zdatnosti • zvolené pohybové činnosti vždy musí vyhovovat danému jedinci individuálně • volba druhu pohybové činnosti musí vycházet z úkolu, na co se chceme zaměřit a musí respektovat předchozí pohybovou zkušenost jedince • jeden z prostředků pro ovlivnění zdravotně-orientované zdatnosti • podstatným cílem většiny pohybových programů je ovlivnit fyziologické stárnutí a omezit degradaci svalové hmoty a obnovení nebo získání potřebných pohybových dovedností (Bunc, 2006) →pohybová intervence

12. Pohybový intervenční program • určitá forma a objem pohybového programu s cílem ovlivnit určitou složku tělesné zdatnosti • Hlavní cíle pohybové intervence: - ovlivnění svalové zdatnosti (kombinace programů pohybových aktivit) - ovlivnění pohyblivosti rozhodujících segmentů pohybového aparátu (programy gymnastiky) - ovlivnění aerobní zdatnosti (programy cyklického charakteru) • ideální případ = současné ovlivňování všech tří uvedených oblastí s dopadem na ovlivnění tělesného složení (BMI, ATH, ECM/BCM, atd.) • základní předpoklad úspěchu aplikace pohybové intervence u osob bez pravidelného pohybového tréninku → respektování potenciálu volného času a předchozí pohybové zkušenosti jedince • kultivace tělesné zdatnosti = udržování dosažené úrovně

13. Současný životní styl je charakterizován neustále se snižujícím množstvím realizovaných pohybových aktivit. Současně platí, že genetické vybavení člověka se za posledních 30 000 let prakticky nezměnilo.

14. Vzrůstající nerovnováha mezi biologickou potřebou pohybu a jeho skutečnou realizací má za následek řadu poruch ať už zdravotních nebo snížení pracovní výkonnosti a snížení možnosti regenerace člověka po absolvovaném pracovním zatížení, omezení realizace volnočasových aktivit.

15. V současné generaci se setkáváme s nedostatečnými znalostmi o pohybovém zatížení, jeho kontrole a dávkování. Informace, které měla zajistit škola jsou nedostatečné a proto je třeba je doplňovat v dospělosti.

16. Konečným produktem pohybové zátěže je zdatnost, kterou chápeme jako odolnost jedince vůči vnějšímu stresu.

17. Zdatnost pak není jen výkonově orientovanou kategorií, ale stále více je zdůrazňováno její zdravotně preventivní působení.

18. Podstatné rovněž je, že zdatnější člověk, je schopen vykonávat potřebné pohybové, ale i pracovní činnosti po dlouhou dobu a pravděpodobnost jeho selhání je podstatně nižší než u jedince s nízkou zdatnosti.

19. Ovlivnění svalového aparátu a současně s tím i dovednostní vybavenosti jedince na straně jedné a na straně druhé zlepšení aerobní nebo kardiorespirační zdatnosti, jsou základní cíle pohybových intervencí současnosti.

20. Dalším podstatným problémem současnosti s globálním dopadem ve všech státech světa, je vrůstající výskyt osob s nadváhou nebo obezitou.

21. Příčina není v nadměrném příjmu energie, ale naopak v jejím stále se snižujícím výdeji. Proto základním problémem, který musí řešit odborníci v oblasti pohybových aktivit dnes, je dosáhnout zvýšení objemu pravidelně realizovaných pohybových aktivit jak u dětí tak i dospělých.

22. Tento zvýšený objem pohybového zatížení spolu s adekvátním energetickým příjmem je základním prostředkem úspěšného ovlivnění obezity nebo nadváhy.

23. Základem je forma nabídky a vytváření podmínek pro pravidelnou dlouhodobou realizaci pohybových aktivit jak dospělých, tak hlavně dětí a mládeže.

24. Z tohoto pohledu je třeba vnímat a podporovat všechny organizace, které vytvářejí podmínky pro nevrcholový pohybový trénink a umožňují provádět pohybové aktivity pro nejširší skupiny našich spoluobčanů.

25. Vedle vytváření podmínek pro pohybové aktivity nelze zapomínat i na vzdělávací proces, který je nedílnou součástí intervenčního programu.

26. Možnosti a efekty pohybového tréninku jako komplexního intervenčního prostředku kultivace člověka je nutné rozebrat z pohledu věku, pohlaví i předchozí pohybové zkušenosti, ale i z pohledu jeho stravovacích návyků.

27. Při tvorbě pohybové intervence je nutno respektovat základní fyziologické zásady návrhu pohybových programů s cílem ovlivnění zdravotně orientované zdatnosti

28. Cílem všech intervenčních programů musí být jedince dlouhodobě pozitivně kultivovat nikoliv poškozovat.

29. Pohyb může ovlivňovat : • Zdatnost • Nadváhu – obezitu • Tělesné složení - nezávislost • Práceschopnost – pracovní výkonnost • Kardiovaskulární onemocnění • Krevní tlak • Diabetes typ II • Osteoporózu • Imunitní systém • Psychické napětí – agresivitu • Sociálně-patologické jednání • Životní styl - aktivní životní styl

30. Životní styl • Životní styl, kvalita života, pohyb - stále častěji diskutovaná témata současné společnosti. • Pohybová aktivita, především na kondiční úrovni (fyzické zatížení) se stává kompenzací nedostatku pohybového zatížení a psychického tlaku jako důsledku současného způsobu života. • V současném životním stylu zaujímají nezastupitelné místo pravidelně prováděné pohybové aktivity. • Pravidelně prováděná pohybová aktivita je označována jako hlavní prvek zdravého životního stylu. • Životní styl determinuje tělesnou zdatnost, tělesné složení a motorickou výkonnost sledovaných jedinců.

31. Zdraví - životní styl - pohybové aktivity - zdatnost vzájemné propojení, které je současným problémem ve všech civilizovaných zemích. Redukce tělesného pohybu a celkového hypokinetického režimu je zřejmá již u žáků základní školy a prohlubuje se s vzrůstajícím věkem. Všeobecně je uznávána převaha pozitivních vlivů pravidelné pohybové aktivity (PA) nad vlivy negativními → PA má zásadní preventivní i léčebný vliv v celém populačním spektru. Pozitivně je hodnocen sociální a emotivní vliv PA na životní styl a kvalitu života. Vztah k pohybové aktivitě se formuje a utváří v období školní docházky → klíčová orientace na toto období.

32. Hypokineze a její příčiny • Hypokineze - nedostatek pohybu s negativním dopadem na zdraví a tělesnou zdatnost populace Příčiny hypokineze: • Odstranění fyzické práce v zaměstnání • Omezení pohybu v zaměstnání • Vědeckotechnický pokrok • Pokles energetického výdeje v zaměstnání na 1/4 během posledních 100 let; 5MJ (5000 kJ) za 8 hod.pracovní dobu. • Omezení pohybu v mimopracovní době • Rozvoj dopravy, služeb, modernizace domácností – výtah, ústřední vytápění,pojízdné schody, automatické pračky, rozvoj veřejného stravování, omezení pohybové činnosti ve volném čase, rozvoj masové kultury – televize, cca 12 hod týdně; hry na PC a práce na PC, činnosti v sedě např. průměrný Američan ujde 300 m denně (např. od TV k lednici).

33. Udržující pohybové aktivity takové, které jsou realizovány cca 3x týdně s dobou trvání cca 30 a více minut • Rozvíjející pohybové aktivity jsou takové, které jsou realizovány 5x týdně s dobou trvání alespoň 30 a více min • Tréninkové pohybové aktivity jsou takové, které jsou realizovány denně s dobou trvání alespoň 30 a více min • Cholesterol pohybové aktivity vedoucí k významnému ovlivnění celkového cholesterolu a jeho frakcí, hlavně pak HDL • Sportovní aktivity představují týdenní energetickou náročnost nutnou k významnému ovlivnění trénovanosti.

34. Možství energie za týden Cíl Senioři – udržující cca 1000 kcal Senioři – rozvíjející cca 2000 kcal Dospělí – udržující cca 1500 kcal Dospělí – rozvíjející cca 2000 kcal Děti – udržující cca 2100 kcal Děti - rozvíjející cca 3000-4000 kcal Děti – tréninkové cca 15-20000 kcal Dospělí – tréninkové cca 17-22000 kcal Dospělí – cholesterol cca 25000kcal Hry – trénink cca 25-30000 kcal Vytrvalostní sporty – trénink cca 35-45000 kcal

35. Při výběru pohybové aktivity, která vyvolávat nějaké změny se musíme vyjádřit k její formě, tedy k tomu jaká má tato aktivita být, např. chůze, plavání, jízda na kole, atd.. Volba musí vycházet z toho, že daný jedinec musí zvolenou pohybovou aktivitu „dobře umět“.

36. Před zahájení pohybové intervence je třeba stanovit pohybovou způsobilost intervenovaného jedince. Je nutno posoudit: • „stav“ rozhodujících svalových skupin, • dovednostní vybavenost.

37. Celková týdenní energetická náročnost realizovaných pohybových aktivit u seniorů byla 950±230 kcal - 3970±960 kJ. Celková energetická náročnost realizovaných pohybových aktivit dospělých mužů v průběhu týdne byla 1500±290 kcal - 6270±1212 kJ. Celková týdenní energetická náročnost pohybových aktivit dětí se pohybovala byla1980±310kcal - 8276±1296 kJ.

38. Činnost Celkový objem pohybových činností (hod.týden-1) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Monočinnostní programy Chůze (4 km.h-1) 4:16 Tenis 3:10 Plavání (50m za 60s) 1:55 Běh (9 km.h-1) 2:10 Běh (12 km.h-1) 1:40 Fotbal (SF okolo 80% SFmax) 2:13 Basketbal (SF okolo 80% SFmax) 1:35 Složené programy a. běh (12 km.h-1) 0:30 b. fotbal (SF okolo 80% SFmax) 0:30 c. kondiční cvičení, posilování (SF okolo 75% SFmax) 0:30 d. basketbal (SF okolo 80% SFmax) 0:30 a. chůze (5 km.h-1) 0:35 b. běh (9 km.h-1) 0:25 c. fotbal (SF okolo 80% SFmax) 0:25 d. basketbal (SF okolo 80% SFmax) 0:25 e. plavání (50m za 60s) 0:20 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------

39. Stěžejní cíle v oblasti zdravého životního stylu a zdravého stárnutí:- podpora a rozvíjení opatření, programů a postupů, které vedou ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, omezují růst počtu závislých seniorů a podporují aktivní život.

40. Životní styl - pohybová aktivita • Současný hektický způsob života - důraz se klade na maximální výkon - méně času na pravidelné pohybové aktivity - fyzická inaktivita + psychický stres → nadváha, obezita → hlavní faktory podporující vznik civilizačních onemocnění (srdeční onemocnění - hypertenze - IM, ICHS; diabetes mellitus; alergie; onkologická onemocnění; apod.). • Pravidelná pohybová aktivita je důležitá pro udržování tělesných funkcí a struktur.

41. Životní styl - pohybová aktivita • Pohybová aktivita - představuje jeden ze základních fenoménů lidského bytí. • Pohyb - Prožitek Jako součást pohybového režimu přitom nepředstavuje pouze biologický rozměr životního stylu, ale staví na bio-psycho- sociálním principu existence a fungování lidského organismu. Tento princip zdůrazňuje celostní nahlížení při řešení otázek spojených s životem jedince jak ve vztahu k němu samému, tak i v rámci sociálních skupin, k nimž během života náleží.

42. Tělesná zdatnost • důležitý parametr ovlivňující životní styl • součástí obecné zdatnosti člověka • nezbytný předpoklad pro účelné fungování lidského organismu. • zdravotně-preventivní působení a její pozitivní vliv na celkovou výkonnost • řada studií jednoznačně dokládá, že vyšší úroveň tělesné zdatnosti, jako důsledek pravidelně prováděných pohybových aktivit, redukuje některé rizikové faktory civilizačních chorob (např. AACPR, 1991; Blair a kol., 1989; Paffenbarger a kol., 1986 aj.)

43. Zdatnost chápeme jako rozvinutou schopnost organismu odolávat vnějšímu stresu. Je to připravenost organismu konat práci, bez specifikace o jakou formu práce se jedná (např. běh, skok, ale i duševní práce) → určitá úroveň tělesné zdatnosti → vazba na pracovní výkonnost • Rovněž tak lze zdatnost chápat jako soubor předpokladů pro danou konkrétní činnost. • Aktuální zdatnost je částečně určována genetickými předpoklady a z části dosavadním jednáním nebo pohybovým tréninkem.

44. Tělesnou zdatnost lze dělit dle cíle na: • Zdravotně orientovanou, • Výkonově orientovanou.

45. Zdravotně orientovaná zdatnost má nejčastěji následující části: • Morfologickou – tělěsné složení, výška, hmotnost, koordinace, • Funkční – aerobní (kardiovaskulární) zdatnost, svalovou sílu a vytrvalost.

46. Zdravotně - orientovaná tělesná zdatnost a pohybový trénink • pravidelně prováděné pohybové činnosti mají nezastupitelné místo v současném životním stylu, o jejich realizaci rozhoduje každý sám → aktuální zdravotní stav jedince je do značné míry výsledkem našeho chování vůči sobě samým a svému okolí, vůči životnímu prostředí, jehož jsme nedílnou součástí.

47. zdravotně orientovaná tělesná zdatnost se může projevovat jako stav dobrého bytí tzv. well-being, který dovoluje lidem vykonávat kvalitně a s vysokým nasazením nezbytné každodenní aktivity, pomáhá zvládat náročné činnosti nerealizovatelné bez dostatečné zdatnosti, může redukovat výskyt některých zdravotních problémů, může výrazně ovlivňovat psychiku jedince a tak obecně přispět k plnějšímu prožití života a tedy zlepšit kvalitu jeho života (Bunc, 1995).

48. Složky zdravotně orientované zdatnosti Dělíme je podle jejich dopadu na organismus do tří skupin: • 1.skupina: proměnné charakterizující tělesné složení, tzn. morfologické parametry (TBW, LBM, ECW, ICW, ECM, BCM), které mají vztah k tělesné hmotnosti. • 2. skupina: parametry hodnotící funkční stav nebo předpoklady realizace pohybové činnosti; patří sem ty proměnné charakterizující stav svalového aparátu - svalovou zdatnost - z pohledu realizace pohybových aktivit; tzn. svalová síla, svalová vytrvalost, pohyblivost (flexibilita) jednotlivých částí těla. • 3. skupina: funkční proměnné aerobní zdatnosti vztažené ke spotřebě kyslíku; často je používán termín kardiovaskulární zdatnost, která charakterizuje výkonnost srdečně-cévního systému a příp. zdatnost dýchacího ústrojí.

49. Zdravotně - orientovaná tělesná zdatnost a pohybový trénink • ke zdravotně orientované zdatnosti vedou dvě neustále se protínající cesty: a) objektivní - zajímá se o objem a intenzitu pohybové činnosti b) subjektivní - přináší potěšení z pohybu, lepší náladu, chuť pokračovat v tréninku, pocit objevování své výkonnosti, napětí z očekávání změny výkonu nebo snížení hmotnosti.

50. Tělesné složení • Vhodnou nebo nevhodnou tělesnou hmotnost hodnotíme podle množství tělesného tuku. Podpůrným parametrem k určení tělesného složení je koeficient tělesné plnosti → BMI (Body Mass Index): BMI = hmotnost (kg) výška 2 (m)