v voj soci ln politiky
Download
Skip this Video
Download Presentation
Vývoj sociální politiky

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 18

V voj soci ln politiky - PowerPoint PPT Presentation


  • 147 Views
  • Uploaded on

Vývoj sociální politiky. SPOL. Obecné tendence vývoje. Od nahodilého a nesystematického řešení k vytváření cílevědomých a plánovitých koncepcí, Institucionalizace od individuálních a lokálních aktivit (rodina, obec, církev) k aktivitám, které organizuje a garantuje stát

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'V voj soci ln politiky' - neveah


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
obecn tendence v voje
Obecné tendence vývoje
  • Od nahodilého a nesystematického řešení k vytváření cílevědomých a plánovitých koncepcí,
  • Institucionalizace od individuálních a lokálních aktivit (rodina, obec, církev) k aktivitám, které organizuje a garantuje stát
  • Slaďování sociální politiky na úrovni mezinárodní spolupráce,
  • Přechod od řešení problému jako následku spíše k akcentaci na systémové a preventivní opatření
v vojov etapy soc pol
Vývojové etapy soc. pol.
  • Schematicky lze rozdělit vývoj SPOL na dvě etapy:
    • Od rodící se dělby práce až do konce cca 18.stol
    • Od 18.stol – k dnešku
  • Souvislost se změnou chápání bezpečí – chudoba není považována za přirozený jev, ale za výsledek působení hospodářských vlivů
  • Změna postavení člověka – poddaný s minimem práv vs. občan/zaměstnanec
  • Novodobě snaha prostřednictvím systémových opatření zajistit jedinci i životní standard(doposud jen životní minimum)
  • Růst moci státu – oslabení role církve
  • Vznik nové spol.třídy – měšťanstvo = zájem o pozemky církve
1 prvn v vojov etapa
1. První vývojová etapa
  • Na počátku lidské společnosti základní životní potřeby uspokojovány v rámci rodové solidarity
  • Sociální paternalismus – první model SPOL, kmenová společnost, prostředky o role rozděluje nejvýše postavený jedinec v hierarchii (náčelník, feudál atd.)

Např. Starověký Řím – podpory přidělovány, ale není na ně nárok:

Systém patronů a klientů – patroni poskytovali klientům ochranu a materiální zajištění, klienti doprovázeli patrony a jejich počet určoval klientovu prestiž

Alimentační fond – půjčky drobným rolníkům 5%. Z výnosů placena výživa nezaopatřeným dětetem (hlavně chlapci)

Collegia – spolky nižších vrstev (řemeslníků), podpora v případě nemoci či smrti, členem se mohl stát i otrok, objevuje se tu nová solidarita na principu „sami sobě navzájem“ či „dnes já tobě, zítra ty mně“

1 prvn v vojov etapa1
1. První vývojová etapa
  • Křesťanská filantropie – pomoc bližnímu chápána jako ctnost
  • Nové prvky v SPOL:
    • Náhodná činnost – oproti paternalistickému systému
    • Nejde o „otcovskou pomoc“, ale o „sousedskou pomoc“ – pomoc jedněch druhým
    • Neinstitucionalizovaná a individualizovaná pomoc
    • Dobrovolná pomoc
  • Křesťanská filantropie jako odpověď potřebám doby – feudálové se nestarali o poddané, kteří „vypadli“ ze systému lenních statků = problém nedostatku obživy lidi „bez pána“
  • Katolická církev budovala útulky, špitály, vznikali první řády pečující o chudé (Anežka Přemyslovna), charitativní činnost i kláštery
  • Růst chudoby ve 13. a 14. stol. Vedl k tomu, že církevní instituce se mohli postarat jen o ty nejpotřebnější (ve FR se systém farní péče o chudé zhroutil již v 11.stol)
1 prvn v vojov etapa2
1. První vývojová etapa
  • Anglie (Alžběta I.) – r. 1597 Kodex chudých – organizace chudinské péče, aby se vyhnula sociálnímu napětí. K financování slouží přímé všeobecné daně (od roku 1601) – první historicky uznaný případ zavedení urč.formy daně sloužící péči o chudé
  • Reformní směry v křesťanství:
    • Některé proudy překročili filantropii k egalitářské společnosti (husitství u nás)
    • Utopičtí myslitelé T.More (Utopie – zrušení soukr. vlastnictví, rozvoj rovnosti atd.), T. Campanella (Sluneční stát) snaha doplnit křesťanská východiska i formulacemi spravedlivější občanské společnosti
2 druh v vojov etapa
2. Druhá vývojová etapa
  • Cca od poč. 19 stol
  • Přímým zdrojem proměny tzv. generalizace trhu – většina produkovaných materiálních statků přímo na trh (doposud je velká část konzumována v domácnostech)
  • Trh nyní organizuje člověka i přírodu jako zvláštní druh materiálů
  • Přeměna doposud stavovské společnosti na společnost třídní (posilování významu měšťanstva):
    • Třídní společnost propustná (vzestup a sestup je závislý na ekonomickém uplatnění) vs. dříve stavovské nepropustné uspořádání
    • Organizace parciálních zájmů (vznikají lobby, zájmové skupiny)
    • Sociální třída nahrazuje do urč. míry tradiční sociální skupiny (budování identity, nalézání bezpečí)
2 druh v vojov etapa1
2. Druhá vývojová etapa
  • Nové sociálně-politické problémy se vztahem k procesu generalizace trhu:
    • Industrializace a urbanizace (vznik dělnických kolonií, ghetta chudiny, ohniska soc.patologie)
    • Rozpad širších rodin (destrukce rodinné solidarity)
    • Zranitelnost pracovní síly – r.1802 první zákon na ochranu práce (Anglie): zákaz práce dětí v noci a delší než 12 hodin denně
2 druh v vojov etapa2
2. Druhá vývojová etapa
  • V průběhu vývoje sociální politika měnila svoji podobu pod vlivem širších sociálně ekonomických souvislostí a prošla tak několika vývojovými etapami. Tyto etapy jsou označovány jako
    • období experimentace (80. léta 19.století - konec 1. sv. války),
    • období konsolidace (1930 – 1945),
    • období sociální přestavby (po 2. sv. válce do počátku 60. let 20.století),
    • období expanze (cca 1962 – 1973),
    • období fiskální krize (70. léta 20. století) a
    • období transformace (od 80. let 20. století).
2 druh v vojov etapa3
2. Druhá vývojová etapa
  • období experimentace (80. léta 19.století - konec 1. sv. války)
  • vliv politických a ekonomických událostí 19. století - změna pohledu na sociální nerovnost
  • Nezaměstnanost a obtížné pracovní podmínky se dostaly do popředí zájmu
  • nové zdroje kolektivní moci (odbory, dělnické strany), které výrazně zvyšovaly tlak na řešení sociální situace zaměstnanců, především dělníků. Váha těchto subjektů rostla s rozvíjející se nadnárodní aktivitou zemí a s rozvojem mezinárodní spolupráce – r. 1890 první mezinárodní konference o ochraně práce
  • r. 1919 Washington – konference o ochraně práce, přijato 6 důležitých konvencí: 8hodinová pracovní doba, zřízení státních orgánů péče o zdraví, o svobodě shromažďování, zákonný nárok na dovolenou, péče o nezaměstnané, podpora v těhotenství
2 druh v vojov etapa4
2. Druhá vývojová etapa
  • období experimentace (80. léta 19.století - konec 1. sv. války)
  • Otto von Bismarck- první soustava povinného sociálního pojištění, v 80.tých letech 19.stol prosadil úrazové, nemocenské, invalidní a starobní poj.
  • Zestátnění finančních prostředků podpůrných spolků – svépomocné nemocenské pokladny
  • Zavedení systému jak projev humanity kancléře, tak i promyšlený politický krok:
    • Snaha zvýšit loajalitu k císaři
    • Oslabení vlivu sociální demokracie – strany dělníků
    • Snížení vlivu církve
    • Snaha zajištění větší produktivity práce.
  • Na území R-U se nechal inspirovat předseda vlády Eduard Franz Josef Taafe
2 druh v vojov etapa5
2. Druhá vývojová etapa

2. období konsolidace (1930 – 1945),

  • vytváření ucelených programů sociální ochrany - sociální zákonodárství, budovaly se sociální instituce.
  • Rostoucí zájem o sociální politiku byl odrazem důsledků rozsáhlé ekonomické krize 30. let, která zasáhla všechny země.
  • Ve snaze alespoň částečně řešit závažné ekonomické a sociální problémy dochází k prohlubování státních zásahů.
  • Sociální opatření měla sice poměrně malý efekt, ale položila základ pro pozdější model státu, označovaný jako stát blahobytu (welfare state).
  • Velká Británie - nové podněty na zmírnění dopadů nezaměstnanosti a chudoby, založené mimo jiné na příspěvkové soustavě sociálního pojištění spravované státem. (Byly to však např. i Spojené státy, které hledaly nové cesty k překonání krize. I zde byla jádrem nového hospodářského a sociálního programu „Nový úděl“ z let 1933-1939 politika státního intervencionismu. Na rozdíl od Evropy však zde tato politika neměla dlouhodobější trvání.)
  • Nezaměstnaný – symbol společnosti, již to není jen ten kdo nechce pracovat, ale jsou to i ti, co můžou, ale nemají příležitost
2 druh v vojov etapa6
2. Druhá vývojová etapa

3. období sociální přestavby (po 2. sv. válce do počátku 60. let 20.století),

  • položeny základy státu, označovaného jako welfare state.
  • Za autora tohoto modelu je považován lord Beveridge; proto je i v současnosti označován jako Beveridgeův model.
  • Největšího rozmachu zaznamenal ve skandinávských zemích (Švédsko – Gunnard Myrdal – autor švédské rodinné politiky).
  • společným jmenovatelem nové koncepce bylo vyrovnat životní šance občanů při vstupu do života a zabezpečit všem standard jako sociální právo prostřednictvím přerozdělování. Úsilí, v němž dominantní úlohu měl stát, bylo orientováno zejména na podporu dobrého zdravotního stavu, vzdělání a zabezpečení nezbytné úrovně příjmů.
2 druh v vojov etapa7
2. Druhá vývojová etapa

3. období sociální přestavby (po 2. sv. válce do počátku 60. let 20.století),

  • Fungování – Beveridgův systém:
    • Povinný pro výdělečně činné, dobrovolný pro výdělečně nečinné
    • Poskytování dávek při událostech spojených se zdravím, nemocí, rodinnou, stářím a nezaměstnaností
    • Placení povinného pojištění jedincem i zaměstnavatelem
2 druh v vojov etapa8
2. Druhá vývojová etapa

4. období expanze (cca 1962 – 1973),

  • Toto období bývá označováno jako „zlatý věk sociálního státu“.
  • ekonomiky vyspělých evropských zemí se vzpamatovaly z válečných následků.
  • Hrubý domácí produkt prudce rostl a s ním i sociální výdaje státu. Kvalita sociálního života se zlepšovala.
  • Ke konci období se však již ozývaly hlasy odborníků, upozorňující na krizi sociálního státu; na rostoucí byrokratizaci sociálních služeb, na neefektivnost výdajů na sociální politiku.
2 druh v vojov etapa9
2. Druhá vývojová etapa

5. období fiskální krize (70. léta 20. století)

  • Období krize zasáhlo 70. léta v souvislosti s ropnými šoky.
  • Ekonomická recese vedla k poklesu HDP, růstu nezaměstnanosti, inflaci.
  • Tlak na veřejné rozpočty, zejména státní, zesílil volání po zeštíhlení výdajů na sociální účely. Obtížná sociální situace po prvním ropném šoku v letech 1973-1974 však zdánlivě paradoxně vyvolala prudký nárůst výdajů na sociální dávky a služby. Hospodářsky nepodložený nárůst sociálních výdajů tak zpětně vytvořil bariéru ekonomickému růstu.
2 druh v vojov etapa10
2. Druhá vývojová etapa

5. období fiskální krize (70. léta 20. století)

  • Druhý ropný šok, který postihl země koncem 70. let, vedl ke zvolnění tempa růstu státních výdajů na sociální účely.
  • Vysoká míra redistribuce kladla nepřiměřeně vysoké nároky na ekonomické zdroje. Značné zatížení obyvatelstva v podobě vysokých povinných odvodů nevedlo k očekávaným efektům. Nepoměr mezi stoupajícími náklady a reálnými výsledky se zvyšoval.
2 druh v vojov etapa11
2. Druhá vývojová etapa

6. období transformace (od 80. let 20. století).

  • Období hledání nového konceptu SPOL
  • Redukce sociálních programů
  • Spjato s krizí soc.státu – příčiny:
    • Neúměrný růst nákladů – výše sociálních výdajů je bariérou ekonomickému růstu = destabilizace ekonomiky
    • Ztráta efektivity – složitý systém je nepružný a neefektivní; welfare state využívají nejvíce ti, kteří mají informace, ne ti kdo to potřebují; byrokracie spotřebuje až cca ½ vynaložených výdajů
    • Zpochybnění legitimity – sociální konsensus spočívá na základě soc.rovnosti občanů; rovnost přidělování překonána o doplnění dávek ve vztahu k předchozímu výdělku
    • Demografické proměny – stárnutí populace, napětí mezi generacemi atd.
ad