V voj soci ln politiky
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 18

Vývoj sociální politiky PowerPoint PPT Presentation


  • 99 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Vývoj sociální politiky. SPOL. Obecné tendence vývoje. Od nahodilého a nesystematického řešení k vytváření cílevědomých a plánovitých koncepcí, Institucionalizace od individuálních a lokálních aktivit (rodina, obec, církev) k aktivitám, které organizuje a garantuje stát

Download Presentation

Vývoj sociální politiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


V voj soci ln politiky

Vývoj sociální politiky

SPOL


Obecn tendence v voje

Obecné tendence vývoje

  • Od nahodilého a nesystematického řešení k vytváření cílevědomých a plánovitých koncepcí,

  • Institucionalizace od individuálních a lokálních aktivit (rodina, obec, církev) k aktivitám, které organizuje a garantuje stát

  • Slaďování sociální politiky na úrovni mezinárodní spolupráce,

  • Přechod od řešení problému jako následku spíše k akcentaci na systémové a preventivní opatření


V vojov etapy soc pol

Vývojové etapy soc. pol.

  • Schematicky lze rozdělit vývoj SPOL na dvě etapy:

    • Od rodící se dělby práce až do konce cca 18.stol

    • Od 18.stol – k dnešku

  • Souvislost se změnou chápání bezpečí – chudoba není považována za přirozený jev, ale za výsledek působení hospodářských vlivů

  • Změna postavení člověka – poddaný s minimem práv vs. občan/zaměstnanec

  • Novodobě snaha prostřednictvím systémových opatření zajistit jedinci i životní standard(doposud jen životní minimum)

  • Růst moci státu – oslabení role církve

  • Vznik nové spol.třídy – měšťanstvo = zájem o pozemky církve


1 prvn v vojov etapa

1. První vývojová etapa

  • Na počátku lidské společnosti základní životní potřeby uspokojovány v rámci rodové solidarity

  • Sociální paternalismus – první model SPOL, kmenová společnost, prostředky o role rozděluje nejvýše postavený jedinec v hierarchii (náčelník, feudál atd.)

    Např. Starověký Řím – podpory přidělovány, ale není na ně nárok:

    Systém patronů a klientů – patroni poskytovali klientům ochranu a materiální zajištění, klienti doprovázeli patrony a jejich počet určoval klientovu prestiž

    Alimentační fond – půjčky drobným rolníkům 5%. Z výnosů placena výživa nezaopatřeným dětetem (hlavně chlapci)

    Collegia – spolky nižších vrstev (řemeslníků), podpora v případě nemoci či smrti, členem se mohl stát i otrok, objevuje se tu nová solidarita na principu „sami sobě navzájem“ či „dnes já tobě, zítra ty mně“


1 prvn v vojov etapa1

1. První vývojová etapa

  • Křesťanská filantropie – pomoc bližnímu chápána jako ctnost

  • Nové prvky v SPOL:

    • Náhodná činnost – oproti paternalistickému systému

    • Nejde o „otcovskou pomoc“, ale o „sousedskou pomoc“ – pomoc jedněch druhým

    • Neinstitucionalizovaná a individualizovaná pomoc

    • Dobrovolná pomoc

  • Křesťanská filantropie jako odpověď potřebám doby – feudálové se nestarali o poddané, kteří „vypadli“ ze systému lenních statků = problém nedostatku obživy lidi „bez pána“

  • Katolická církev budovala útulky, špitály, vznikali první řády pečující o chudé (Anežka Přemyslovna), charitativní činnost i kláštery

  • Růst chudoby ve 13. a 14. stol. Vedl k tomu, že církevní instituce se mohli postarat jen o ty nejpotřebnější (ve FR se systém farní péče o chudé zhroutil již v 11.stol)


1 prvn v vojov etapa2

1. První vývojová etapa

  • Anglie (Alžběta I.) – r. 1597 Kodex chudých – organizace chudinské péče, aby se vyhnula sociálnímu napětí. K financování slouží přímé všeobecné daně (od roku 1601) – první historicky uznaný případ zavedení urč.formy daně sloužící péči o chudé

  • Reformní směry v křesťanství:

    • Některé proudy překročili filantropii k egalitářské společnosti (husitství u nás)

    • Utopičtí myslitelé T.More (Utopie – zrušení soukr. vlastnictví, rozvoj rovnosti atd.), T. Campanella (Sluneční stát) snaha doplnit křesťanská východiska i formulacemi spravedlivější občanské společnosti


2 druh v vojov etapa

2. Druhá vývojová etapa

  • Cca od poč. 19 stol

  • Přímým zdrojem proměny tzv. generalizace trhu – většina produkovaných materiálních statků přímo na trh (doposud je velká část konzumována v domácnostech)

  • Trh nyní organizuje člověka i přírodu jako zvláštní druh materiálů

  • Přeměna doposud stavovské společnosti na společnost třídní (posilování významu měšťanstva):

    • Třídní společnost propustná (vzestup a sestup je závislý na ekonomickém uplatnění) vs. dříve stavovské nepropustné uspořádání

    • Organizace parciálních zájmů (vznikají lobby, zájmové skupiny)

    • Sociální třída nahrazuje do urč. míry tradiční sociální skupiny (budování identity, nalézání bezpečí)


2 druh v vojov etapa1

2. Druhá vývojová etapa

  • Nové sociálně-politické problémy se vztahem k procesu generalizace trhu:

    • Industrializace a urbanizace (vznik dělnických kolonií, ghetta chudiny, ohniska soc.patologie)

    • Rozpad širších rodin (destrukce rodinné solidarity)

    • Zranitelnost pracovní síly – r.1802 první zákon na ochranu práce (Anglie): zákaz práce dětí v noci a delší než 12 hodin denně


2 druh v vojov etapa2

2. Druhá vývojová etapa

  • V průběhu vývoje sociální politika měnila svoji podobu pod vlivem širších sociálně ekonomických souvislostí a prošla tak několika vývojovými etapami. Tyto etapy jsou označovány jako

    • období experimentace (80. léta 19.století - konec 1. sv. války),

    • období konsolidace (1930 – 1945),

    • období sociální přestavby (po 2. sv. válce do počátku 60. let 20.století),

    • období expanze (cca 1962 – 1973),

    • období fiskální krize (70. léta 20. století) a

    • období transformace (od 80. let 20. století).


2 druh v vojov etapa3

2. Druhá vývojová etapa

  • období experimentace (80. léta 19.století - konec 1. sv. války)

  • vliv politických a ekonomických událostí 19. století - změna pohledu na sociální nerovnost

  • Nezaměstnanost a obtížné pracovní podmínky se dostaly do popředí zájmu

  • nové zdroje kolektivní moci (odbory, dělnické strany), které výrazně zvyšovaly tlak na řešení sociální situace zaměstnanců, především dělníků. Váha těchto subjektů rostla s rozvíjející se nadnárodní aktivitou zemí a s rozvojem mezinárodní spolupráce – r. 1890 první mezinárodní konference o ochraně práce

  • r. 1919 Washington – konference o ochraně práce, přijato 6 důležitých konvencí: 8hodinová pracovní doba, zřízení státních orgánů péče o zdraví, o svobodě shromažďování, zákonný nárok na dovolenou, péče o nezaměstnané, podpora v těhotenství


2 druh v vojov etapa4

2. Druhá vývojová etapa

  • období experimentace (80. léta 19.století - konec 1. sv. války)

  • Otto von Bismarck- první soustava povinného sociálního pojištění, v 80.tých letech 19.stol prosadil úrazové, nemocenské, invalidní a starobní poj.

  • Zestátnění finančních prostředků podpůrných spolků – svépomocné nemocenské pokladny

  • Zavedení systému jak projev humanity kancléře, tak i promyšlený politický krok:

    • Snaha zvýšit loajalitu k císaři

    • Oslabení vlivu sociální demokracie – strany dělníků

    • Snížení vlivu církve

    • Snaha zajištění větší produktivity práce.

  • Na území R-U se nechal inspirovat předseda vlády Eduard Franz Josef Taafe


2 druh v vojov etapa5

2. Druhá vývojová etapa

2. období konsolidace (1930 – 1945),

  • vytváření ucelených programů sociální ochrany - sociální zákonodárství, budovaly se sociální instituce.

  • Rostoucí zájem o sociální politiku byl odrazem důsledků rozsáhlé ekonomické krize 30. let, která zasáhla všechny země.

  • Ve snaze alespoň částečně řešit závažné ekonomické a sociální problémy dochází k prohlubování státních zásahů.

  • Sociální opatření měla sice poměrně malý efekt, ale položila základ pro pozdější model státu, označovaný jako stát blahobytu (welfare state).

  • Velká Británie - nové podněty na zmírnění dopadů nezaměstnanosti a chudoby, založené mimo jiné na příspěvkové soustavě sociálního pojištění spravované státem. (Byly to však např. i Spojené státy, které hledaly nové cesty k překonání krize. I zde byla jádrem nového hospodářského a sociálního programu „Nový úděl“ z let 1933-1939 politika státního intervencionismu. Na rozdíl od Evropy však zde tato politika neměla dlouhodobější trvání.)

  • Nezaměstnaný – symbol společnosti, již to není jen ten kdo nechce pracovat, ale jsou to i ti, co můžou, ale nemají příležitost


2 druh v vojov etapa6

2. Druhá vývojová etapa

3. období sociální přestavby (po 2. sv. válce do počátku 60. let 20.století),

  • položeny základy státu, označovaného jako welfare state.

  • Za autora tohoto modelu je považován lord Beveridge; proto je i v současnosti označován jako Beveridgeův model.

  • Největšího rozmachu zaznamenal ve skandinávských zemích (Švédsko – Gunnard Myrdal – autor švédské rodinné politiky).

  • společným jmenovatelem nové koncepce bylo vyrovnat životní šance občanů při vstupu do života a zabezpečit všem standard jako sociální právo prostřednictvím přerozdělování. Úsilí, v němž dominantní úlohu měl stát, bylo orientováno zejména na podporu dobrého zdravotního stavu, vzdělání a zabezpečení nezbytné úrovně příjmů.


2 druh v vojov etapa7

2. Druhá vývojová etapa

3. období sociální přestavby (po 2. sv. válce do počátku 60. let 20.století),

  • Fungování – Beveridgův systém:

    • Povinný pro výdělečně činné, dobrovolný pro výdělečně nečinné

    • Poskytování dávek při událostech spojených se zdravím, nemocí, rodinnou, stářím a nezaměstnaností

    • Placení povinného pojištění jedincem i zaměstnavatelem


2 druh v vojov etapa8

2. Druhá vývojová etapa

4. období expanze (cca 1962 – 1973),

  • Toto období bývá označováno jako „zlatý věk sociálního státu“.

  • ekonomiky vyspělých evropských zemí se vzpamatovaly z válečných následků.

  • Hrubý domácí produkt prudce rostl a s ním i sociální výdaje státu. Kvalita sociálního života se zlepšovala.

  • Ke konci období se však již ozývaly hlasy odborníků, upozorňující na krizi sociálního státu; na rostoucí byrokratizaci sociálních služeb, na neefektivnost výdajů na sociální politiku.


2 druh v vojov etapa9

2. Druhá vývojová etapa

5. období fiskální krize (70. léta 20. století)

  • Období krize zasáhlo 70. léta v souvislosti s ropnými šoky.

  • Ekonomická recese vedla k poklesu HDP, růstu nezaměstnanosti, inflaci.

  • Tlak na veřejné rozpočty, zejména státní, zesílil volání po zeštíhlení výdajů na sociální účely. Obtížná sociální situace po prvním ropném šoku v letech 1973-1974 však zdánlivě paradoxně vyvolala prudký nárůst výdajů na sociální dávky a služby. Hospodářsky nepodložený nárůst sociálních výdajů tak zpětně vytvořil bariéru ekonomickému růstu.


2 druh v vojov etapa10

2. Druhá vývojová etapa

5. období fiskální krize (70. léta 20. století)

  • Druhý ropný šok, který postihl země koncem 70. let, vedl ke zvolnění tempa růstu státních výdajů na sociální účely.

  • Vysoká míra redistribuce kladla nepřiměřeně vysoké nároky na ekonomické zdroje. Značné zatížení obyvatelstva v podobě vysokých povinných odvodů nevedlo k očekávaným efektům. Nepoměr mezi stoupajícími náklady a reálnými výsledky se zvyšoval.


2 druh v vojov etapa11

2. Druhá vývojová etapa

6. období transformace (od 80. let 20. století).

  • Období hledání nového konceptu SPOL

  • Redukce sociálních programů

  • Spjato s krizí soc.státu – příčiny:

    • Neúměrný růst nákladů – výše sociálních výdajů je bariérou ekonomickému růstu = destabilizace ekonomiky

    • Ztráta efektivity – složitý systém je nepružný a neefektivní; welfare state využívají nejvíce ti, kteří mají informace, ne ti kdo to potřebují; byrokracie spotřebuje až cca ½ vynaložených výdajů

    • Zpochybnění legitimity – sociální konsensus spočívá na základě soc.rovnosti občanů; rovnost přidělování překonána o doplnění dávek ve vztahu k předchozímu výdělku

    • Demografické proměny – stárnutí populace, napětí mezi generacemi atd.


  • Login