Ochrana p rody autor ing kate ina fiedlerov 3 ro n k zimn semestr 1 1 0
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 172

OCHRANA PR RODY Autor: Ing. Katerina Fiedlerov 3. rocn k, zimn semestr, 110 PowerPoint PPT Presentation


  • 148 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Ing. K. Fiedlerov ([email protected]) KPV FP UJEP vst nad Labem Konzultacn hodiny (kancelr c. 410):pondel 9:00 11:00ter 14:00 15:00pred event. po predepsanch konzultacch (po predchoz dohode) v mste konn vukyPoadavky pro udelen zpoctu:1. seminrn pr

Download Presentation

OCHRANA PR RODY Autor: Ing. Katerina Fiedlerov 3. rocn k, zimn semestr, 110

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Ochrana p rody autor ing kate ina fiedlerov 3 ro n k zimn semestr 1 1 0

OCHRANA PRODYAutor: Ing. Kateina Fiedlerov(3. ronk, zimn semestr, 1+1+0)


Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

Ing. K. Fiedlerov ([email protected])

KPV FP UJEP vst nad Labem

Konzultan hodiny (kancel . 410):

pondl 9:00 11:00

ter 14:00 15:00

ped event. po pedepsanch konzultacch (po pedchoz

dohod) v mst konn vuky

Poadavky pro udlen zpotu:

1. seminrn prce

2. Dochzka


Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

  • Zadn seminrn prce

  • Tma:Problematika ochrany prody na lokln rovni

  • Rozsah prce:cca 5 6 strnek

  • Termn odevzdn:nejpozdji do 3. (pedposledn) konzulatce

  • Forma odevzdn: E-mail, nebo titn forma

  • Obsah:

  • Teoretick st (seznmen s problematikou, souasn een atd.)

  • Praktick st (vlastn prce)

  • Zvr a doporuen (nvrhy vlastnho een problematiky)

  • Pouit materily


Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

Psemn zkouka

Termn: dle domluvy se studenty

Rozsah: obsah konzultac

Forma: otzky rzn bodov hodnoty (A/N, zakrtnte sprvnou odpov, napite)

Splnn: pi dosaen 75 % bod


Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

  • Doporuen literatura a jin studijn materily:

    • Konek, M. (1999): Zoologick zahrada knka pro kadho. 1.

    • vydn, Rubico, Olomouc.

    • Lw, J. (1995): Rukov projektanta mstnho zemnho systmu

    • ekologick stability. Metodika pro zpracovn dokumentace. 1.

    • vydn, DOPLNK, Brno.

    • Moldan,, B. (1997): Proda a civilizace. 1. vydn, SPN, Praha.

    • Primack, R., B., Kindlmann, P., Jerskov, J. (2001): Biologick

    • principy ochrany prody. 1. vydn, Portl, Praha.

    • Ritschelov, I., Hjek, M., Toovsk, E. (2002): vod do politiky

    • ivotnho prosted. 1. vydn, UJEP FP, st nad Labem.

    • Rohon, P. (1984): Zklady teorie ivotnho prosted. 1. vydn,

    • VT, Praha.


Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

  • Vyhlka . 395/1992 Sb., kterou se provdj nkter ustanoven z.

  • NR . 114/1992 Sb., ve znn pozdjch pedpis

  • Zkon . 15/2000 Sb., o poskytovn nhrad kod zpsobench

  • vybranmi zvlt chrnnmi ivoichy.

  • Zkon . 16/2004 Sb., o podmnkch dovozu a vvozu ohroench

  • druh voln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin a dalch

  • opatench k ochran tchto druh a o zmn a doplnn zkona

  • NR . 114/1992 Sb.

  • Zkon . 100/2004 Sb., o ochran druh voln ijcch ivoich a o

  • plan rostoucch rostlin regulovnm obchodu snimi a dalch

  • opatench kochran tchto druh a o zmn nkterch zkon

  • (zkon o obchodovn sohroenmi druhy).

  • Zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny (dnes z. .

  • 460/2004).


Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

  • Mezinrodn mluvy:

  • Sdlen . 396/1990 Sb. - mluva o mokadech majcch mezinrodn vznam pedevm jako biotopy vodnho ptactva (Ramsarsk mluva)

  • Sdlen . 572/1992 Sb. - mluva o mezinrodnm obchodu ohroenmi druhy voln ijcch ivoich a rostlin (CITES)

  • Sdlen . 134/1999 Sb. - mluva o biologick rozmanitosti (CBD)

  • mluva o ochran sthovavch druh voln ijcch ivoich (Bonnsk mluva)

  • mluva o ochran evropskch plan rostoucch rostlin, voln ijcch ivoich a prodnch stanovi (Bernsk mluva)

  • mluva o boji proti desertifikaci v zemch postiench velkm suchem nebo desertifikac, zejmna v Africe (UNCCD)


Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

Mezinrodn mluvy:

- . 396/1990 Sb. - mluva o mokadech majcch mezinrodn vznam pedevm jako biotopy vodnho ptactva (Ramsarsk mluva)

- . 572/1992 Sb. - mluva o mezinrodnm obchodu ohroenmi druhy voln ijcch ivoich a rostlin (CITES)

- . 134/1999 Sb. - mluva o biologick rozmanitosti (CBD)

- mluva o ochran sthovavch druh voln ijcch ivoich (Bonnsk mluva)

- mluva o ochran evropskch plan rostoucch rostlin, voln ijcch ivoich a prodnch stanovi (Bernsk mluva)

- mluva o boji proti desertifikaci v zemch postiench velkm suchem nebo desertifikac, zejmna v Africe (UNCCD)

Internetov strnky:

- www.env.cz (strnky MP)

- www.nature.cz(strnky AOPK)

- www.schkocr.cz(strnky Sprvy CHKO R)

- www.krnap.cz(strnky KRNAPu)

- www.npsumava.cz(strnky NP umava)

- www.nppodyji.cz(strnky NP Podyj)

- www.npcs.cz(strnky NP esk vcarsko)

doplovny bhem vuky

  • Internetov strnky:

  • - www.env.cz(strnky MP)

  • - www.nature.cz(strnky AOPK)

  • - www.schkocr.cz(strnky Sprvy ochrany prody R)

  • - www.krnap.cz(strnky KRNAPu)

  • - www.npsumava.cz(strnky NP umava)

  • - www.nppodyji.cz(strnky NP Podyj)

  • - www.npcs.cz(strnky NP esk vcarsko)

  • A dal . . . (doplovno v prbhu konzultac)


  • Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • HISTORIE VVOJE OCHRANY PRODY

    • Potky existence lidsk spolenosti:

    • proda ovlivovna velmi slab (sbr plod, lov zve primitivnmi

    • zbranmi)

    • Ovldnut ohn:

    • proda ovlivovna ve vt me (vypalovn, lov vymizen

    • nkterch velkch savc, nap. avlozubho tygra, mamuta)

    • Neolit:

    • zmna koovnho zpsobu ivota lovka na zpsob usedl

    • (ovlivovn a pizpsobovn okoln krajiny potebm lovka)

    • domestikace zvat

    • Nstup kesanstv:

    • - lovk v pozici pna Zem, jemu Bh pikzal, aby ji ovldal


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Prvn snahy lovka o ochranu prodnho prosted je nutno chpat spe jako ochranu soukromho majetku. Jako nejstar pklady pro nae zem lze uvst:- Majestas Carolina - ustanoven zakazujc kcen lesa nebo jeho mcen ohnm - patent csae Zikmunda o ochran zve vkrlovskch lesch z 15. stolet - dekret rakousk vldy omezujc dobvn raeliny zroku 1751- snmovn usnesen o ochran ptactva vechch zroku 1757


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Koncem 18. a na potku 19. stolet snahy o ochranu prody nemotivovan vlastnickmi zjmy, ale kulturnmi a romantickmi pohnutkami:- vr. 1800 Josef Schwarzenberg vydv nazen na ochranu medvd na panstv Krumlovskm- 28. srpna 1838 Ji Buquoy naizuje uchovat st pralesovitch porost na panstv Nov Hrady (1. CH)jako ukzku pirozench porost pro pt generace (ofnsk prales a Hojn Voda)- vr. 1858 zakld Jan Schwarzenberg rezervaci pralesa na Boubn


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Snahy o praktickou ochranu prody vedly v r. 1872 k vyhlen 1. nrodnho parku na svt (Yellowstonsk nrodn park v USA)Obdob ped 1.SV a mezi vlkami:- charakter ochrany domoviny (ada vinaskch, okralovacch, zahradnickch apod. spolk)Zanaj se objevovat nazen definujc roli sttu na poli ochrany prody:- nazen zroku 1837 ukldajc povinnost udrovat stromy a stromoad pi veejnch cestch- vroce 1901 pedloen nvrh na vydn zkona na ochranu a udrovn prodnch pamtek- od roku 1903 jmenovni tzv. konzervtoi prody (Rudolf Maximovi zakladatel modern esk sttn ochrany prody)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • Prlomem v historii esk sttn ochrany prody bylo vydn zkona . 40/1956 Sb., o sttn ochran prody. Posledn komplexn prvn pravou vtto oblasti je zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis.

    • Potky mezinrodn ochrany prody:

    • od 70. let 20. stolet jsou ochransk problmy chpny globln

    • (rychl mizen nkterch organism, en zneitn mimo hranice

    • sttu)

    • posun od pouh konzervace (zkaz vstupu a hospodaen) k aktivn

    • ochran (zen hospodaen, omezen vstup za elem vzkumu

    • atd.)

    • sepsno mnoho mezinrodnch mluv (nap. Ramsarsk, CITES)

    • vt zainteresovanost a zjem veejnosti


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    OCHRANA PRODY A KRAJINY V R- definovna pedevm zkonem . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis a jeho provdcmi pedpisy- podstata innosti zakotvena ji vstav esk republiky (zkon . 1/1993 Sb.) vlnku 7: Stt db o etrn vyuvn prodnch zdroj a ochranu prodnho bohatstv- ochranu prody a krajiny e i dal legislativn normy, nap. zejmna zkon . 100/2001 Sb., o posuzovn vliv na ivotn prosted (EIA)- ochranu prody a krajiny, resp. P zahrnuj tzv. slokov zkony


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    ZKON . 114/1992 SB., O OCHRAN PRODY A KRAJINY, VE ZNN POZDJCH PEDPISDle zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, ve znn pozdjch pedpis, pat mezi sttn instituce (orgny sttn sprvy vochran prody), kter se zabvaj ochranou prody:


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    a) obecn ady (O)b) poven obecn adyc) obecn ady obc srozenou psobnost (mimo NP a CHKO)d) krajsk ady (K)e) sprvy nrodnch park a chrnnch krajinnch oblast (SNP a SCHKO)f) esk inspekce ivotnho prosted (IP)g) ministerstvo ivotnho prosted (MP)- zahrnuje pspvkov organizace (vzkum, vvoj, informan a monitorovac innost), nap.:esk hydrometeorologick stav (HM)esk informan agentura P (CENIA)Sprva ochrany prody R (SOP R dve SCHKO R) Agentura ochrany prody a krajiny R (AOPK R)h) jezdn ady, ministerstvo obrany


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Struktura sttn sprvy v oblasti P k 1. 1. 2004


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • Ochrana prody je vak obsahem innost i ady nevldnch organizac.

    • V R mezi takovto organizace pat nap.:

      • 1) esk spolenost pro ivotn prosted (http://www.csvts.cz/cse)

      • 2) esk svaz ochrnc prody (http://www.ecn.cz/csop)

      • 3) Dti Zem (http://www.detizeme.cz)

      • 4) Ekologick prvn servis (http://wwweps.cz)

      • 5) Greenpeace (http://www.greenpeace.cz)

      • 6) Hnut Brontosaurus (http://www.brontosaurus.cz)

      • 7) Hnut Duha (http://www.hnutiduha.cz)

      • 8) Spolenost pro trvale udriteln ivot (http://www.czp.cuni.cz/stuz)

      • 9) Zelen kruh (http://www.zelenykruh.cz)

  • Seznam nevldnch neziskovch organizac psobcch v oblasti ivotnho prosted (http://cde.ecn.cz)

  • Ekolink (http://www.ekolink.cz) - katalog odkaz na internetov strnky zabvajc se ivotnm prosted a prodou


  • Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ad 1) esk spolenost pro ivotn prosted

    • v roce 1990 zakldajcm lenem eskho svazu vdeckotechnickch

    • spolenost (S VTS) - vroce 1994 pejmenovna na eskou spolenost pro

    • ivotn prosted

    • - zamen:

      • proda a mstsk prosted (ZCH ve vazb na aglomerace a msta,

      • tvorba pmstsk krajiny atd.)

      • ekonomick a prvn hlediska ivotnho prosted (praktick uplatnn

      • ekonomickch nstroj, posuzovn efektivnosti akc k ochran P atd.)

      • ekologick vchova (zamena na dosplou populaci)

      • odpadov hospodstv (recyklace odpad, jejich energetick a

      • surovinov potencil, regenerace obal a jejich recyklace atd.)

      • hodnocen vliv na ivotn prosted

      • rekultivace

      • informatika

      • prmysl a ivotn prosted


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    ad 2) esk svaz ochrnc prody- nejvt nevldn organizac v R sdruujc zjemce o ochranu prody a ivotn prosted- zce spolupracuje s orgny sttn sprvy, s mstnmi samosprvami, kolami a dalmi nevldnmi organizacemi- zamen: ochrana biodiverzity nrodn s stanic pro handicapovan ivoichy oteven nrodn program SOP: Msto pro produ (od roku 1998 koordinuje vytven pozemkovch spolk za elem ochrany prody a krajiny) ekologick vchova (tzv. ekocentra) prce s dtmi a mlde (tzv. MOPci) ast ve sprvnch zench- lenem IUCN (Svtovho svazu ochrany prody), Eurosite (sdruen evropskch organizac, zamench na ochranu prody) a zakldajcm lenem eskho nrodnho komittu UNEP(Programu OSN pro ivotn prosted)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ad 3) Dti Zem

    • - organizace vznikla vroce 1989

    • - programy:

      • doprava (nap. Den bez aut)

      • proda (Akce Falco - steen hnzd vzcnch dravc)

      • vc veejn (Ropk roku)

    • ad 4) Ekologick prvn servis

    • nevldn, neziskov organizace prvnk, kte chtj prvo vyuvat k

    • prosazovn veejnch zjm (za veejn zjem povauj ochranu ivotnho

    • prosted a lidskch prv se zamenm na ast veejnosti pi rozhodovn,

    • kontrolu innosti orgn veejn moci a pstup oban ke spravedlnosti)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ad 5) Greenpeace

    • zaloeno vroce 1971 (protest proti atmosfrickm testm atomovch

    • zbran

    • spolupracuje s uznvanmi experty a laboratoemi, vede vdeck

    • vzkumy a sna se prosazovat een problm a pozitivn zmny, t

    • spolupracuje s mnoha mezinrodnmi institucemi vetn OSN

    • - kampan:

      • toxick zneitn

      • genetick manipulace

      • energetika

      • ochrana velryb

      • pralesy

      • ochrana klimatu

      • jadern odzbrojen

      • atd.


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ad 6) Hnut Brontosaurus

    • - vroce 1974 vznikla Akce Brontosaourus

    • program vchovy k ekologickmu mylen a jednn (dodnes jedna z

    • hlavnch innost pobytov vkendov a przdninov akce vternu)

    • - samostatn organizace vznikla vroce 1990

    • ad 7) Hnut Duha

    • - vzniklo vroce 1988

    • - zabv se:

      • energetikou

      • nerostnmi surovinami

      • odpady

      • lesy (Tdny pro les)

      • zemdlstvm

      • rozvojem obansk spolenosti

      • vydvnm asopisu Sedm generace


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ad 8) Spolenost pro trvale udriteln ivot

    • vznikla v roce 1992 z iniciativy prvnho ministra P eskoslovenska J.

    • Vavrouka

    • - cle:

      • hledn cest smujcch k trvale udritelnmu vvoji lidsk spolenosti

      • pibliovn se idelm humanismu a zrove idelm harmonie vztah

      • mezi lovkem a prodou

      • zachovat ivot ve vech jeho formch a chrnit produ jako celek, a to s

      • vdomm odpovdnosti vi dnenm i budoucm generacm

      • studium spoleenskch aspekt a rizik pedpokldanch budoucch

      • zmn

    • - innost zamena na:

      • zkoumn a vytven pedpoklad trvale udritelnho zpsobu ivota

      • na mstn, regionln, nrodn i globln rovni

      • podn pravidelnch diskus, semin a konferenc


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    ad 9) Zelen kruh- servisn organizace sdruujc 22 subjekt psobcch v R- vznikl vroce 1989- informan a legislativn centrum, jeho zkladnmi cli jsou: rozvoj obanskho sektoru voblasti ochrany ivotnho prosted posilovn spoluprce a vzjemn komunikace environmentlnch organizac zapojovn veejnosti do tvorby a implementace politiky ivotnho prosted zvyovn veejnho povdom o innosti environmentlnch organizac a aktulnch problmech ochrany ivotnho prosted


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • Ochranu prody a krajiny vR e zkon . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny. Dle tohoto zkona se ochranou rozum pe o:

      • voln ijc ivoichy a jejich spoleenstva,

      • plan rostouc rostliny a jejich spoleenstva,

      • nerosty,

      • horniny,

      • paleontologick nlezy a geologick celky,

      • ekologick systmy a krajinn celky,

      • vzhled a pstupnost krajiny.

    • Ochranu vR lze tak rozdlit na ochranu:

    • -zemn a druhovou

    • - obecnou a zvltn


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    ZEMN OCHRANAZVLTN ZEMN OCHRANAobecn:- chrnn zem lze zizovat rznmi zpsoby:- sttn (nrodn, regionln, lokln) iniciativa- koup pozemk soukrommi osobami nebo ochranskmi org. - kombinace zaloen na spoluprci (finann prostedky, kolen, vdeck a sprvn expertizy zzen novho CH)- nutno stanovit povolenou mru lidskch zsah v novm CH (klasifikace CH dle svtovho svazu ochrany prody IUCN)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Klasifikace chrnnch zem dle Svtovho svazu ochrany prody IUCN (zdroj: Primack, R., B. a kol.: Biologick principy ochrany prody)


    Zdroj wri world resources institute sv tov stav zdroj 2005 http www wri org

    Zdroj:WRI (World Resources Institute =Svtov stav zdroj) 2005 - http://www.wri.org


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Zastoupen chrnnch zem definovanch IUCN v Evrop v roce 2003(zdroj:United Nations List of Protected Areas 2003 - Svtov centrum monitoringu ochrany

    prody Program OSN pro ivotn prosted (Unep-WCMC), on.line na:

    http://sea.unep-wcmc.org/wdbpa/unlist/2003_UN_LIST.pdf


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • R

    • psnj reim ochrany, vztaen na konkrtn zem s pesnm plonm vymezenm - prodovdecky i esteticky velmi vznamn nebo cenn zem- zajiuje se ochranou a vytvenm st zvlt chrnnch zem (ZCH), kter se dl na velkoplon (VZCH) a maloplon (MZCH)

    • (zdroj: aktualizovan Statistick roenka P R k 31. 12. 2004)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Nrodn parky

    - celosvtov uvan kategorie

    - mezinrodn nebo celosttn vznamn a jedinen zem sdochovanmi prodnmi

    nebo mlo ovlivnnmi ekosystmy

    - veker vyuvn podzeno zachovn a zlepen prodnho prosted

    - maj samostatn sprvn orgn sprvu nrodnho parku (koordinuje a d vechny

    hlavn aktivity)

    - zizovny zkonem

    - zem lenno do t zn odstupovan ochrany (nejpsnj reim v 1. zn)

    - chovn v NP uruje tzv. nvtvn d

    Na zem R jsou vyhleny 4 NP:


    P ehled a rozlohy n rodn ch park

    Pehled a rozlohy nrodnch park


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • Krkonosk nrodn park

    • - vyhlen vroce 1963 (2. vSSR, 1. TRNAP)

    • - sdlo ve Vrchlab

    • - biosfrick rezervace UNESCO, od roku 1978 CHOPAV

    • - bilaterln CH (navazuje na polsk Karkonoski park narodowy)

    • - prvohornho pvodu, ve tetihorch tvorba dol, ve tvrtohorch krajina dotvoena

    • ledovcem - stopy zalednn (zbytky morn, kar, kamenn moe)

    • - geomorfologie: Krkonosko-jesenick (Sudetsk) soustava vrmci esk vysoiny

    • hercynsk poho vyvrsnn vprvohorch

    • - vrazn pekrauje horn (alpinskou) hranici lesa (1250 m n. m.)

    • - ada glacilnch relikt (vivec sudetsk, kontryhel mlhov) a endemit (jestbnky,

    • zvonek krkonosk, jeb sudetsk)

    • - vegetan stupn:

      • submontnn (podhorsk) - 480 - 800 m n. m. - listnat a smen lesy

      • montnn (horsk) - 800 - 1200 m n. m. - smrkov lesy, horsk louky

      • subalpinsk - 1200 - 1450 m n. m. - kleov porosty, raelinit, ledovcov kary

      • alpinsk - 1450 - 1602 m n. m. - liejnkov, travnat a kamenit tundra


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    - vskyt pes 1 300 druh kvetoucch rostlin a cca 240 druh obratlovc (57 savc,

    165 ptk)

    - lesnatost 67 %

    - problmy:- pstupnost Snky - stvajc lanov drha dosluhuje

    - poadavek na pehodnocen stvajcho stavu vysokohorskho

    zalesovn (redukovat kleov vsadby na lokalitch

    hodnotnch zhlediska zachovn diverzity geomorfologickch

    mrazovch jev a na botanickch lokalitch)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Nrodn park umava

    - vznikl vroce 1991 na sti CHKO umava

    - sdlo ve Vimperku

    - od roku 1990 biosfrisk rezervace UNESCO

    - bilaterln zem (nmeck nrodn park Bavorsk les)

    - vyvrsnn vmladch prvohorch, ve tvrtohorch zalednn ledovcov jezera

    (ern, ertovo, Plen atd.)

    - mal vkov rozdly, typick nadmosk vka kolem 1000 m n. m.

    - vznamn pramenn oblast

    - charakteristika:

    1. Vrazn zastoupen lesnch druh typickch pro vkov vegetan stupn umavy:

    - smrkov buiny (cca 750-1 100 m)

    - bukov smriny (cca 1 100-1 200 m )

    - klimatick smriny (nad 1 200 m )

    2. Ni druhov bohatost v zvislosti na horninovm krystalickm podlo (uly, ruly)

    a nedostatku vpnku.

    3. Obohacen umavsk flry o alpsk druhy (nap. hoec umavsk) dky migranm

    vlnm z dob poledovch.


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • 4. Zastoupen i druh pro umavu endemickch (nap. hoeek esk) a glaciln

    • reliktnch (bza zakrsl).

    • 5. Vznamn zastoupen rznch typ azonln vegetace (dky extrmnm pdnm

    • podmnkm a vysok hladin podzemnch vod):

    • - raelinit - vrchovit dolnho typu ( nivy, luhy ) se stromovitou i keovitou

    • borovic blatkou

    • - vrchovit horsk (slat) s "bainnou kle"

    • - suov svahy, kamenn moe s reliktnmi bory, a.j.

    • - stny jezernch kar - pirozen nelesn a vzcn subalpinsk vegetace pod

    • horn hranic lesa

    • 6. Spoleenstva historicky vzniklho bezles

    • - naprosto pevaujc st zem NP je kryta lesem (81 %), 9 % plochy tvo

    • zemdlsk pozemky, asi 10 % zaujmaj ostatn bezles plochy, zastavn zem

    • obc, komunikace, vodn plochy.

    • - problmy:

      • dlkov penosy imis - zneitn ovzdu, oslaben lesnch ekosystm

      • existence podlu geneticky nevhodnch lesnch porost kulturnho charakteru se zvenou nchylnost k pokozovn imisemi, kdci, apod.

      • zvyujc se tlak na vyuvn zem, (restituce, privatizace, zahuovn vstavby a pod.) vzhledem k turistick i ekonomick atraktivit

      • nedoeen zpsob pe o nelesn ekosystmy z hlediska zachovn druhov diverzity


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • Nrodn park Podyj

    • - vyhlen vroce 1991 (nejprve vroce 1978 CHKO Podyj)

    • - sdlo sprvy je ve Znojm

    • - bilaterln NP srakouskm NP Thayatal

    • - pahorkatinn charakter smeandry eky Dyje (kaonovit dol sa 150 m vysokmi

    • kolmmi srzy)

    • - vskyt teplotn inverze ada alpskch druh

    • - skladba vegetace:

      • jedlobuiny a bukov doubravy vchladnjch oblastech

      • dubohabiny a lesostepi vteplejch oblastech

      • prvky Hercynsk a Panonsk flry

    • - lesnatost cca 84 %

    • - zastoupen zemdlsk plochy je cca 9 % a ostatn plochy zaujmaj cca 7 %


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • Chrnn krajinn oblasti (CHKO) v esk republice

    • rozshl zem s harmonicky utvenou krajinou, charakteristicky

    • vyvinutm relifem, vznamnm podlem pirozench ekosystm lesnch

    • a TTP, s hojnm zastoupenm devin, poppad s dochovanmi

    • pamtkami historickho osdlen

    • vyhlauje vlda nazenm

    • - hospodsk vyuvn zem CHKO podle zn odstupovan ochrany tak,

    • aby se udroval a zlepoval jejich prodn stav a byly zachovny a vytveny

    • optimln ekologick funkce tchto zem

    • rekrean vyuit je ppustn, pokud nepokozuje prodn hodnoty CHKO

    • kad CHKO m vlastn sprvu (vechny jsou pak centrln zeny Sprvou

    • ochrany prody R mimo CHKO umava, ta je organizan zalenna pod

    • sprvu NP umava)

    • ochrann podmnky stanoveny pro jednotliv zny odstupovan ochrany v

    • zkon


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Zny a plny pe v ZCHZNY- vymezuj se zpravidla tyi, nejmn vak ti zny odstupovan ochrany prody (I. zna m nejpsnj reim ochrany) (rozsah I. zny je 11 % celkov plochy vech CHKO)- vymezen a zmny zn ochrany prody stanov MP vyhlkouPLNY- uruj management a vyuvn ZCH - obsahuj krtkodob i dlouhodob koly a nvrhy opaten k ochran voln ijcch a plan rostoucch R, les a pdy, ekologick limity vyuvn (osdlen, doprava, turistika, hospodsk vyuvn) atd.- zpracovn zajiuje:zemn pslun sprva CHKOK (pro PR a PP mimo VZCH)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • - plny pe se zpracovvaj na obdob deseti a patncti let- ped schvlenm projednny s vlastnky a njemci pozemk

    • po schvlen zvazn pro jin druhy plnovacch dokument (LHP, LHO,

    • PD)

    • zdroje pro vytvoen:

      • inventarizan przkumy

      • odborn materily o zem

    • uloeny:

      • u pslun sprvy CHKO

      • v stednm seznamu ochrany prody

    • realizace finann zajiovna nkolika rznmi zpsoby:

      • K

      • dotan program MP Program pe o krajinu dotan titul D(v roce

      • 2004 erpno cca 130,42 mil. K - zdroj: Statistick roenka P R 2005)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Souasn stav v R

    na zem R k dnenmu dni vyhleno 25 CHKO (z toho 24

    spad do psobnosti Sprvy ochrany prody R (SOP R);

    CHKO umava do psobnosti SNP umava)

    celkov rozloha CHKO je cca 13 % rozlohy sttu


    P ehled a rozlohy chko r pozn od 1 8 2005 t chko esk les s rozlohou 47 000 ha

    Pehled a rozlohy CHKO RPozn.:od 1. 8. 2005 t CHKO esk les s rozlohou 47 000 ha


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Velkoplon zvlt chrnn zem k 31. 12. 2004


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • NRODN PRODN REZERVACE (NPR)

    • - nejvznamnj kategorieMCH

    • poskytuje ochranu jedinenm prodnm ES nebo jejich

    • souborm, vzanm na pirozen relif a typickou

    • geologickou stavbu, ojedinlm v mezinrodnm nebo nrodnm

    • mtku svou strukturou, zachovalost a ptomnost vznanch

    • prodnch fenomn

    • - clem je uchovn nebo zlepen stavu ES i dynamickch

    • proces v nich

    • - zizuje obecn zvaznm pedpisem (vyhlkou) MP

    • - ochrann podmnky stanoveny zkonem

    • pokud nen vyhleno ochrann psmo ze zkona plat, e je jm

    • zem do vzdlenosti 50 m od hranin linie vymezujc zem

    • NPR

    • vstup mon jen po vyznaench cestch a na vyhrazen msta

    • - oznauj se velkm sttn znakem R s uvedenm kategorie zem


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    K 31. 12. 2004 vyhleno 118 zem.

    Nejvznamnj v rmci R:ern a ertovo jezero (umava)

    Boubnsk prales (umava)

    Znm NPR v rmci S: Mileovka (okres Teplice)

    Oblk, Ran (okres Louny)

    Sedlo (Litomice)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    PRODN REZERVACE (PR)

    urena kochran ES vznanch pro urit region i geografickou

    oblast

    obdobn zkladn ochrann podmnky jako NPR

    vyhlauje ji obecn zvaznm pedpisem pslun K

    oznauj se malm sttnm znakem R s uvedenm kategorie

    zem

    - k 31. 12. 2004 vyhleno 787

    Mezi znm PR pat: Koz vrch, Slunen str (okres st nad Labem)

    Kalvrie, Hol vrch (okres Litomice) Mil (okres Most)

    Bezina (hranice okresu Teplice a Litomice)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • NRODN PRODN PAMTKA (NPP)

    • - zpravidla zem men rozlohy

    • - clem je zachovn uritch specifickch prodnch objekt vysok

    • (nrodn a nadnrodn) hodnoty

    • pedmtem ochrany me bt geologick nebo geomorfologick

    • tvar (jeskyn, geologick profil), nalezit vzcnch nerost,

    • vskyt ohroench druh ivoich i rostlin ve fragmentrn

    • zachovalm nereprezentativnm ES, nebo tvar zformovan

    • lovkem (historicky cenn parkov pravy krajinnch sek,

    • arboreta, apod.)

    • - vyhlauje MP obecn zvaznm pedpisem (vyhlkou)

    • - oznauj se velkm sttnm znakem R s uvedenm kategorie zem

    • k 31. 12. 2004 vyhleno 104


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    V rmci R jsou znme nap.: Kozkov

    Babiino dol

    Pkladem NPP jsou:Vrko (okres st nad Labem)

    Pansk skla(okres esk Lpa)

    Peklo (okres esk Lpa) Bl strn (okres Litomice)

    Zlat vrch (okres Dn)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • PRODN PAMTKA (PP)

    • - obdoba NPP, avak pouze sregionlnm vznamem

    • podobn jako u PR zizuje jejich ochranu pslun K

    • k oznaen se uv mal sttn znak R s uvedenm kategorie zem

    • k 31. 12. 2004 vyhleno 1 192 zem a objekt

    • Mezi PP jsou azeny nap.:

    • Magnetovec - Skaln hib (okres st nad Labem) Radobl (okres Litomice)

    • Jlovsk tisy (okres Dn)

    • Farsk louka (okres esk Lpa)

    • tpnsk hora (okres Teplice)

    • Luick pky (okres Most).


    Maloplo n zvl t chr n n zem k 31 12 2004

    Maloplon zvlt chrnn zem k 31. 12. 2004


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • EVIDENCE A OZNAOVN ZCH

    • ZCH (stejn jako evropsky vznamn lokality, pta oblasti a zem

    • chrnn na zklad smluvn ochrany) evidovny v stednm seznamu

    • ochrany prody (vede AOPK R)

    stedn seznam ochrany prody (SOP)(zdroj: http://drusop.nature.cz/)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    kad ZCH i jeho ochrann psmo je definovno: vtem katastrlnch parcel zkresem ve vseku katastrln nebo pozemkov mapy- v ternu ervenmi pruhy ve vi 1,5 m umstnmi na sloupcch nebo kmenech strom, tak, e jeden pruh probh po celm obvodu sloupku (kmene), druh jen z vnj strany chrnnho zem (pi pohledu zevnit je tedy viditeln jen jeden pruh, pi pohledu zven oba dva) a) MZCH - znaen po cel dlce hraniceb) VZCH - vyznaeny pouze na hlavnch pstupovch cestch a v mstech se zvenou nvtvnost(jedn se tedy o dva erven pruhy 5 cm irok a oddlen 5 cm irokou mezerou, piem doln erven pruh vyznauje pouze pslunou vse nechrnnho zem, zatmco horn pruh probh po celm obvodu)


    Ozna ov n zvl t chr n n ch zem ch

    Oznaovn zvlt chrnnch zemch

    ZCH

    ne

    ZCH

    ano


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    na pstupov cesty a exponovan msta se umisuj: tabule se sttnm znakem a oznaenm kategorie CH informan tabule (v astji navtvovanch zemch) Tabule se sttnm znakem a oznaenm kategorie CH


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    OBECN ZEMN OCHRANA - zahrnuje ochranu tch zem, kter nebyla definovna jako ZCH (tzv. voln krajina) - lze definovat jako posuzovn a stanoven limit pro lidskou innost a hledn zpsob, jimi lze omezit nepzniv vliv l. na prodn systmy - zajiovna: ast na tvorb a schvalovn LHP a LHO spoluast v procesu zemnho plnovn a stavebnho zen ast na ochran pdy, zejmna pi pozemkovch pravch, ovlivovnm vodnho hospodaen v krajin obnovou a vytvenm novch prodn hodnotnch ES (nap. pi rekultivacch) ochranou krajiny pro ekologicky vhodn formy hospodskho vyuvn, turistiky a rekreacenutno zohledovat i dal prvn normy, pedpisy apod.


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    do obecn zemn ochrany lze zaadit:vznamn krajinn prvky (VKP) zemn systmy ekologick stability (SES) pechodn chrnn plochy prodn parky ochranu krajinnho rzu


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • VZNAMN KRAJINN PRVEK (VKP)

    • ekologicky, geomorfologicky, esteticky hodnotn st krajiny, kter

    • utv jej typick vzhled nebo pispv k udren ekologick rovnovhy

    • - ze zkona . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny, jsou to:

    • - lesy

    • - vodn toky

    • - jezera

    • - raelinit

    • - rybnky

    • - doln nivy

    • - jin sti krajiny, kter zaregistruje OOP, zejmna:

      • mokady

      • stepn trvnky

      • remzy

      • meze

      • trval travn plochy

      • uml i pirozen skaln tvary

      • nalezit nerost a zkamenlin, vchozy a odkryvy

      • cenn plochy porost sdelnch tvar vetn histor. zahrad


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • chrnn ped pokozenm a nienm

    • - vyuv se pouze tak, aby nebyla naruena jeho obnova a nedolo k

    • ohroen nebo oslaben jeho stabilizan funkce

    • - k zsahm (zejmna k:

      • umsovn staveb

      • pozemkovm pravm

      • zmnm kultur pozemk

      • odvodovn pozemk

      • pravm vodnch tok a ndr

      • tb nerost)

  • si mus ten, kdo takov zsahy zaml, opatit zvazn stanovisko

  • OOP

  • - registruj poven obecn ady


  • Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ZEMN SYSTM EKOLOGICK STABILITY (SES)

    • - vzjemn propojen soubor pirozench i pozmnnch, avak prod

    • blzkch ES, kter udruj prodn rovnovhu

    • - s skladebnch st (biocenter, biokoridor a interaknch prvk),

    • eln rozmstnch na zklad funknch a prostorovch kritri

    • - skladebnmi stmi SES jsou:

      • biocentrum - biotop nebo soubor biotop v krajin, kter svm

      • stavem a velikost umouje trvalou existenci pirozenho nebo

      • prod blzkho ES

      • biokoridor - neumouje trvalou existenci rozhodujc sti

      • organism pouze jejich migraci mezi biocentry

      • interakn prvek - velikost a stavem ekologickch podmnek

      • dopluje dlm zpsobem ekologick niky tch druh organism,

      • kter jsou schopny se zapojovat do okolnch, mn stabilnch

      • spoleenstev


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    EECONET= evropsk ekologick s (European Ecological Network) - koncept zalenn do Sttnho programu ochrany prody a krajiny R (schvleno v roce 1998)- klade si za cl vytvoit spolenou zemn propojenou s, zabezpeujc ochranu, obnovu a neruen vvoj ES a krajinnespornho evropskho vznamu, integrovanou s ostatnmi zpsoby vyuit - sestv se z :1) klov zem- nejcennj ukzky prodn krajiny- v R vymezeno 25 o celkov vme 4,44 % 2) ekologick koridory- propojuj klov zem, slou k dlkov migraci org. 3) zn zven pe o krajinu- izoluj klov zem a ekologick koridory od negativnch vliv zven, zajiuj pzniv prosted pro obnovu, monosti pro mkkou turistiku a rekreaci- cca 20 25 %


    S eeconet v r zdroj primack r b a kol biologick principy ochrany p rody

    S EECONET v R(zdroj: Primack, R., B. a kol.: Biologick principy ochrany prody)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • PECHODN CHRNN PLOCHY

    • - zem s doasnm nebo nepedvdanm vskytem vznamnch

    • R nebo druh, nerost nebo paleontologickch nlez

    • - vyhlen:

      • OOP rozhodnutm

      • na pedem stanovenou dobu pop. na opakovan obdob (doba

      • hnzdn apod.)

      • omezen vyuit zem

      • i z jinch vnch dvod (vdeck, studijn, informan)

    • PRODN PARK

    • - vyhlauje se za elem ochrany specificky utvenho krajinnho

    • rzu s estetickmi i prodnmi hodnotami (nejsou takovho

    • vznamu, aby bylo nutn zizovat ZCH)

    • - zizuje K obecn zvaznm pedpisem


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • V rmci R bylo vyhleno 135 prodnch park

    • V oblasti S a SZ ech to jsou:

    • Vchodn Krun hory okr. st nad Labem, Teplice

    • Smrinyokr. Cheb

    • Pebuzokr. Sokolov

    • Leopoldovy Hamryokr. Cheb, Sokolov

    • Kamenn vrchyokr. Cheb

    • Haltrovokr. Cheb

    • 505 Doupovsk pahorkatinaokr. Chomutov


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • OCHRANA KRAJINNHO RZU

    • krajinn rz je zejmna prodn, kulturn a historick

    • charakteristika uritho msta i oblasti

    • ochrana zamena na ochranu identity kulturn krajiny v souladu

    • s Evropskou mluvou o krajin

    • tit ochrany le ve voln krajin, tj. mimo intravilny


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    co uruje krajinn rz: - prodn charakteristiky: kvalitativn parametry zastoupench ekosystm, etnost jednotlivch typ ekosystm (biologick rozmanitost), geomorfologie krajiny, charakter vazeb mezi ekosystmy, prodn dominanty krajiny - kulturn-historick charakteristiky: ptomnost pamtkovch objekt, cenn vesnick zstavby, pamtkov zny nebo rezervace kulturnch dominant, historick a kulturn vznamn msta - krajinnsko-estetick charakteristiky: prostorov uspodn krajinn scna, vymezen prostor, prhledy do dalch prostor, prodn a architektonick dominanty, vztah zstavby a prodnho prosted, charakter vodnch tok a ploch, podl rozptlen zelen, mozaikov maloplon stdn les, pol a luk atd.


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Hodnocen:

    Existuje nkolik metodik:

    1) Hodnocen krajinnho rzu a jeho uplatovn ve veejn sprv

    (metodick doporuen), AOPK R 1999, I. Mchal a kol.

    2) Metodika hodnocen krajinnho rzu, SCHKO R 1997, R.

    Bukek, P. Matjka a kol.

    3) Metodick postup posouzen vlivu navrhovan stavby, innosti

    nebo zmny vyuit zem na krajinn rz, VUT 2004, Vorel I.,

    Bukek R., Matjka P., Culek M., Sklenika P.


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Natura 2000- celistv evropsk soustava zem se stanovenm stupnm ochrany, kter umouje zachovat prodn stanovit a stanovit druh v jejich pirozenm arelu rozen ve stavu pznivm z hlediska ochrany nebo poppad umon tento stav obnovit- soustava lokalit chrncch nejvce ohroen druhy R, a prodn stanovit (nap. raelinit, skaln stepi nebo horsk smriny apod.) na zem EU- tvoena:1)ptami oblastmi 2) evropsky vznamnmi lokalitami, kter povaj smluvn ochranu nebo jsou chrnny jako zvlt chrnn zem


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    - povinnost vyplv ze smrnice Rady EU:

    • . 79/409/EHS o ochran voln ijcch ptk (smrnice o ptcch) (zizovny pro 47 ohroench druh ptk jmenovanch vploze I, jsou vyhlaovny nazenm vldy)

    • . 92/43/EHS o ochran prodnch stanovi, voln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin (smrnice o stanovitch)(kochran ohroench druh rostlin, ivoich (vyjma ptk) aprodnch stanovi)

      - lokality specifikovan v pslunch plohch smrnic

      - rozliovny:

    • oblasti ochrany ptactva (SPA) podle smrnice o ptcch

    • zvltn oblasti ochrany (SAC) podle smrnice o stanovitch

      - velikosti a poty tchto zem mus bt takov, aby bylo zajitno zachovn vybranchdruh a stanovi na zem celho sttu v pznivm stavu, tedy ve stavu stejnm nebo lepm ne v okamiku vyhlen

      - vbr lokalit se provd pouze podle odbornch daj a na zklad vdeckch kritri


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • - clem je:

    • 1) zabezpeit ochranu nejvznamnjch lokalit evrop. prody

    • 2) zabezpeit ochranu nejvce ohroench druh R,

    • 3) zachovn, pop. zlepen celkovho stavu prodnch

    • stanovi a druh R, na zem R

    • 4) sladn zjm ochrany prody s etrnm hospodaenm

    • 5) zalenn cennch prodnch lokalit v R do

    • celoevropskho prodnho ddictv

    • za celkovou ppravu soustavy Natura 2000 v R odpovd MP,

    • kter povilo ppravou odbornch podklad AOPK R


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    zaazen zem do soustavy Natura 2000 je monm pedpokladem zskn finannch prostedk ze sttnho rozpotu, ppadn z nkterch fond Evropsk unie, na etrn hospodaen, kter zabezpe uchovn, ppadn obnovu chrnnch fenomn- mnoho vyhlench lokalit bude pekrvat stvajc chrnn zem, jejich reim se nezmn- veker plny a investin zmry mus bt pedmtem hodnocen z hlediska jejich vliv na chrnn druhy R, a prodnch stanovi- vytvoen soustavy Natura 2000 se pmo tkat vlastnk a uivatel dotench pozemk, obc, zjmovch sdruen, organizac a skupin (lesnci, zemdlci, myslivci, pozemkov spolky apod.).


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Evropsky vznamn lokality celkem pokryj piblin 9,3 % zem sttu (67 % z nich pekrv ji existujc ZCH - rozloha CH v R se tak reln zv jen o 3,1 % zem)Vtina lokalit bude mt po svm vyhlen charakter prodn pamtky. Vce ne polovina tchto zem je men ne 20 hektar.V esk republice bylo zatm nazenm vldy vyhleno 38 ptach oblast ze 41 navrenchV ter 8. nora 2005 pedali zstupci resortu ivotnho prosted do podatelny Evropsk komise kompletn daje pro vech 864 evropsky vznamnch lokalit a 38 ptach oblast soustavy Natura 2000. esk republika tak splnila jeden ze svch zvazk vi Evropsk unii.(Nazen vldy s nrodnm seznamem vylo ve Sbrce zkon pod slem 132/2005 Sb.)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    DRUHOV OCHRANAOBECN DRUHOV OCHRANA

    R se vyznauje velkm bohatstvm druh rostlin a ivoich. To je dno zejmna jej polohou na hranici nkolika biogeografickch oblast, ale tak historickm a kulturnm vvojem. Celkem bylo u ns zaznamenno vce ne 2700 druh vych rostlin, 2400 druh nich rostlin, 50 000 druh bezobratlch a asi 380 druh obratlovc (rozmnoujcch se v R)

    OCHRANA ROSTLIN A IVOICH

    - vechny druhy R a jsou chrnny ped znienm, pokozovnm,

    sbrem i odchytem, kter by mohl vst nebo vede k ohroen tchto druh

    nebo jejich degeneraci, k naruen rozmnoovacch schopnost druh, zniku

    populace druh nebo znien ES, jeho jsou soust

    - zmrn ken a roziovn kence do krajiny jen s povolenm orgnu


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    OCHRANA DEVIN rostoucch mimo les- ped pokozovnm a nienm- pe je povinnost vlastnk- kcen: nutn povolen ke kcen devin rostoucch mimo les pokud:1) obvod kmene deviny ve vce kmene 130 cm je vt ne 80 cm2) souvisl keov porosty pokrvaj plochu vt ne 40 m2povolen nen poteba: 1) pstebnch dvod (obnova porostu , vchovn probrky) 2) zdravotnch dvod 3) oprvnn dle zvl. pedpis (z. o vodch, z. o drahch atd.) 4) pokud jejich stav bezprostedn ohrouje ivot i zdrav nebo hroz-li koda znanho rozsahu (nutno do 15 dn po zsahu oznmit) vkonu 5) se stanovenou velikost na pozemcch ve vlastnictv fyz. osob

    nutno oznmit psemn min. 15 dn pedem


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • - nhradn vsadba: orgn me uloit (vetn nezbytn nutn max. 5 let pe) obce ve svm zemnm obvodu vedou pehled vhodnch pozemk

    • odvody : pokud nen uloena nhradn vsadba u kcen z dvodu vstavby do rozpotu obce (na zlepen P) pi protiprvnm kcen do SFP R

    • OCHRANA JESKYN

    • - pokozen a nien je zakzno

    • - zpstupnn i jin vyuit se souhlasem orgnu

    • OCHRANA PALEONTOLOGICKCH NLEZ

    • - vvoz pouze se souhlasem orgnu

    • - povinnost (toho, kdo uin nlez a pozn to) zajistit ochranu ped znienm,

    • pokozenm nebo odcizenm


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ZVLTNDRUHOV OCHRANA

    • ZVLTN OCHRANA ROSTLIN A IVOICH

    • ohroen nebo vzcn, vdecky i kulturn velmi vznamn lze

    • vyhlsit za zvlt chrnn (seznam ve vyhlce . 395/1992)

    • ochrana vech podzemnch a nadzemnch st rostlin a vech

    • vvojovch stdi

    • - ochrana i mrtvho jedince tohoto druhu, jeho sti nebo vrobku z nho

    • - ochrana i biotopu

    • zakzno:

      • vyvet (povolen MP)

      • dret, pstovat, dopravovat, prodvat, vymovat

      • nabzet k prodeji nebo vmn

    • - dle stupn ohroen:

      • kriticky ohroen

      • siln ohroen

      • ohroen


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • erven seznamy

    • soupisy ohroench druh R a rozdlen do kategori podle stupn

    • ohroen

    • - obvykle se vztahuj k uritmu geograficky vymezenmu zem,

    • existuj tak erven seznamy region, stt, kontinentln i svtov

    • pravideln aktualizovny

    • - pipravuj se nov erven seznamy pro jednotliv skupiny

    • organism vyskytujcch se v R podle kritri Svtovho svazu

    • ochrany prody (IUCN) z roku 1994 (kritria byla vytvoena tak, aby

    • mohla bt pouita pro hodnocen rozdlnch taxonomickch skupin,

    • pro nkter skupiny vak byla mrn modifikovna (cvnat rostliny,

    • mechorosty), zohleduj ohroen druh v souasnosti i perspektivy

    • do budoucna, monost dalho ovlivnn, variabilitu a populan

    • dynamiku i rove jejich poznn)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Kategorie a kritria IUCN


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Druhy zaazen do kategorie:Kriticky ohroen (50 % pravdpodobnost vyhynutm bhem 10 let nebo 3 generac)Ohroen (20 % pravdpodobnost vyhynutm bhem 20 let nebo 5 generac Zraniteln (10 % pravdpodobnost vyhynutm bhem 100 let)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • erven knihy

    • podklady pro rozpracovn program na zchranu ohroench druh

    • poskytuj seznam indikanch org. vznamnch pro ekologick monitoring

    • navazuj na erven seznamy, hodnot piny ohroen jednotlivch

    • druh a pinej daje dleit pro praktickou ochranu druhu

    • IUCN zveejnil prvn celosvtovou ervenou knihu ji v roce 1962

    • v bvalm eskoslovensku zaal projekt vydvn ervench knih na

    • konci 80. let 20. stolet (v letech 1988 a 1999 vylo postupn pt dl

    • eskoslovensk (esk a Slovensk) erven knihy:

      • Ptci (1988)

      • Kruhost atd. (1989)

      • Bezobratl (1992)

      • Sinice (1995)

      • Vy rostliny (1999)

  • Pozn.:

  • V ervench knihch uveejnny i tzv. ern seznamy vymizelch taxon R a SR.


  • Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ZVLTN OCHRANA NEROSTU

    • druhy, kter jsou vzcn nebo vdecky i kulturn hodnotn

    • (seznam neexistuje)

    • - ke sbru nutno povolen orgnu


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    PAMTN STROMY- za pamtn stromy, jejich skupiny nebo stromoad je mono vyhlsit:deviny vynikajc svm vzrstem deviny vynikajc svm vkem vznamn krajinn dominanty zvl cenn introdukovan deviny deviny historicky cenn (pamtnky historie, spojeny s povstmi a bjemi)- podnt k vyhlen me podat orgnu ochrany prody kad oban- vyhlauj:poven obecn ady (i ru)Magistrt hl. m. Prahysprvy NP a sprvy CHKO v rmci sv zemn psobnosti (ve svch zemnch obvodech, nikoli vak v ochrannch psmech NP nebo CHKO)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    - neexistence striktnch pravidel pro vyhlen (hodnotit ze vech

    hledisek, brt v vahu jejich zdravotn stav, ivotaschopnost,

    ohroenost v danch podmnkch)

    Pozn.: Je nutn zdraznit, e nen v kompetenci obecnho adu

    povolit pokcen devin prohlench za pamtn stromy, ani

    by ped tm pslun orgn ochrany prody nezruil jejich

    ochranu.

    - zkladn ochrann psmo ve tvaru kruhu o polomru 10 nsobku

    prmru kmene ve vi 130 cm nad zem


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Pozn.:

    V nvrzch na vyhlen skupiny pamtnch strom do pti

    jedinc se uvdj vechny daje jako u jednotlivch

    devin, s vjimkou charakteru vskytu a potu jedinc. Pro

    skupiny pamtnch strom s vtm potem jedinc ne

    pt se uvdj rozpt mitelnch daj (nejmen

    nejvt), nap. obvodu kmene, vky strom, ky koruny,

    vky koruny, st


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • - pracovn se dl do t kategori :

      • kategorie - pamtn stromy kmetskho vku (star 400 let)

      • kategorie - pamtn stromy zralho vku (200 a 400 let)

      • kategorie - pamtn stromy - ekatel, mladho vku (do 200 let)

    • - pe:

      • povinnost vlastnka nebo njemce pozemku, na kterm rostou

      • vlastnk me podat o dotaci (mstn pslun poven obecn ad, obecn ad s rozenou psobnost nebo z krajinotvornchprogram (SFP nebo MP spravovanch AOPK R)

    • - evidovny v stednm seznamu ochrany prody uloenm v centrlnm

    • pracoviti AOPK R v Praze (ron nov evidovno okolo 100

    • strom v r. 2005 to bylo 162 zznam - a okolo 30 zznam

    • ron vyjmno v roce 2005 to bylo 46 poloek)

    • k 31.12.2005 je v stednm seznamu uvedeno 5 500 zznam


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Zastoupen podle charakteru vsadby pamtnch strom

    (zdroj: AOPK)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Zastoupen rod devin v stednm seznamu (zdroj: AOPK)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Zastoupen vybranch motiv ochrany

    (zdroj: AOPK)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • Vybran pamtn stromy

    • - nejvt miteln obvody kmene ve vce 130 cm nad zem:

      • Vejdova lpa u Pastvin (12,25 m)

      • Sudslavick lpa u Vimperka (11,70 m)

    • - nadprmrn vka:

      • jeden smrk ze skupiny pamtnch strom "Smrky u Kamenickho potoka", v

      • okrese Praha vchod (58 m)

    • - nejstar pamtn stromy (vk se pohybuje dov od 500 do 800 let):

      • Klokoovsk (Karlova) lpa v Klokoov na zem CHKO elezn hory

      • Svatovclavsk dub ve Stochov u Kladna

      • ikv dub v Nmti nad Oslavou

      • lpa v Bzenci

      • Krnerv dub v Karlovch Varech Dalovicch

      • Oldichv dub v Peruci

      • Lukasova lpa v Telec

      • Sudslavick lpa u Vimperka

      • Husova lpa ve Chlstov

      • Krompask tisy

      • Perntejnsk tis

      • Vejdova lpa u Pastvin

      • Uhnovsk tis


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    BIODIVERZITA / BIOLOGICK ROZMANITOST- dle mluvy o biologick rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992):- variabilita vech ijcch organism vetn mj. suchozemskch, moskch a jinch vodnch ekosystm a ekologickch komplex, jejich jsou soust- zahrnuje rznorodost vrmci druh, mezi druhy i mezi ekosystmy - rozmanitost ivota ve vech jeho formch, rovnch a kombinacch


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    3 rovn:a) GENETICK (rozmanitost gen v rmci druh)- zahrnuje: odlin populace tho druhu geneticky rozdln jedince v 1 populacib) DRUHOV (rozmanitost druh v urit oblasti)- vyjadovan rznmi zpsoby:1) druhov bohatost (poet druh v uritm regionu)2) taxonomick diverzita (zohleduje i vzjemn vztahy, pbuznost)3) funkn diverzita (zohleduje i postaven jednotlivch druh z hlediska jejich funkce v ES)c) EKOSYSTMOV


    Po et druh na zemi v t ina v dc odhaduje 10 30 mil druh v r cca 85 tis druh z toho

    Poet druh na Zemi:- vtina vdc odhaduje 10 30 mil. druh- v R cca 85 tis. druh, z toho:


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    men biodiverzity:alfa biodiverzita- poet druh v uritm zem (vtinou malm)beta diverzita- zmna, kterou prochz druhov sloen uritho spoleenstva v souvislosti se zmnami nkterho gradientu prostedgama diverzita- stupe obmny druh podle vzdlenosti uritch mst v podobnm stanoviti nebo podle jejich roziujcch se arel vskytuplat vztah:beta = gama /alfa diverzita


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Minimln ivotaschopn populace- nejmen mon izolovan populace majc 99% pravdpodobnosti existence po dobu 1000 let navzdory pedvdatelnm vlivmMinimln velikost zem- nezbytn proto, aby se udrela minimln ivotaschopn populace - velmi rozdln pro rzn druhyEfektivn poetnost populace- poet jedinc v dan populaci, kte se astn rozmnoovn


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Vymrn druh je pirozen evolun proces- v dlouhodobm prmru ale nepesahovalo 9 % druh za milin let, tj. j druh za 5 let - ale rychlost se vrazn zvila s rstem lidsk populace (dnes se rychlost vymrn odhaduje na 1 druh/den a 1 druh/hodina)- nchylnost k vymen ovlivuj nkter faktory:1) vzcnost2) schopnost rozptylovat se3) stupe specializace4) populan variabilita5) postaven v trofickm etzci6) dlouhovkost7) rychlost rstu populace


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Mezi hlavn faktory ohroen biodiverzity na Zemi jsou azeny:- globln zmny klimatu- rozpad a nien stanovi (pm destrukce, fragmentace)- invaze nepvodnch druh- lov a obchod- nemoci- druhotn piny vymrn druh (vyhuben jinho druhu, zneitn P)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • INVAZIVN DRUHY

    • druh charakterizovn jako nepvodn, tj. ten, kter se zde nevyskytoval

    • odposlednho zalednn (cca ped 10 000 lety), byl zavleen lovkem

    • (mysln, nemysln) a po zdailm zdomcnn (tzv. naturalizaci) se

    • vkrajin

    • - u R se rozliuj tzv.:

      • ARCHEOFYTY

      • - druhy knm zavleeny pedobjevenm Ameriky

      • - pevn poln plevele nebo druhy se statutem post-invazn (ily

      • se , ale vdsledku zmny podmnek, nap. vzemdlstv, jsou

      • dnes na stupu - Agrostemma githago)

      • NEOFYTY

      • - druhy zavleen piblin po roce 1500

      • - nebezpen invazn druhy vloklnm a celosttnm mtkem

      • (Heracleum mantegazzianum, Reynoutria japonica, R.

      • sachalinensis, R. x xbohemica, Impatiens glandulifera)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Dsledky invaz:1) kompetice2) predace3) penos nemoc a parazit4) hybridizaceHistorick aspekty invaz:- 1.od zatku neolitu a do r. 1500 po Kr. (vrmci Starho svta)- 2.od konce 15. stol. do konce 19. stol.- od za. 20 stol. obrovsk nrst a usnadnn transitnch monost, rozvoj leteck dopravy, oteven prplav spojujcch oceny, vsouvislosti se svtovmi vlkami a mohutnmi migracemi byvatelstva, smohutnm kcenm pvodnch tropickch les a nslednm zalesovnm exotickmi druhy


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    spnost invazivnch druh:- vytrval ivotn forma- snadn klen v irokm rozmez podmnek- rychl rst- produkce velkho mnostv snadno se cch semen / vysok plodnost- vegetativn en- vysok kompetin schopnost- absence predtor (kdc)- podobnost klimatu mezi pvodn a novou oblast


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    dlouh proces (fze kolonizace, naturalizace, invaze)- podle vzkum poslednho stadia doshne 1- 2 % zavleench druh - statut invazivnho druhu v R m 90 druh, tj. 2% vech druh na kvteny- legislativa:- vtinou nen definovn invazn druh (ciz druhy jsou sice definovny a je sledovno jejich zanen na zem sttu, avak nejsou jasn stanovena kriteria pro povolenintrodukce zakzanho druhu ani sankce za jeho myslnvysazovn vrozporu snazenmi)- chyb jakkoli postih i vymezen odpovdnosti za nemysln i nhodn zavleen- chybprava povinnosti monitoringu a nsledn likvidace invaznch druh- velk vznam maj mezinrodn smlouvy tkajc se ochrany prody a zachovn biologick rozmanitosti


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • - likvidace a regulace invaznch druh v R vychz ze:

      • Zkon 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny a doplujc

      • vyhlka 395/1992 Sb.

      • Zkon 314/2001 Sb., doplujc zkon 147/1996 Sb.,

      • orostlinolkaskpi

      • Zkon 254/2001 Sb., vodn zkon

      • Zkon 334/1992 Sb., doplnn z. 231/1999 Sb., o ochran

      • zemdlskhopdnho fondu a jej upravujc vyhlka 13/1994

      • Sb.

      • Zkon 289/1995 Sb., lesn zkon

      • Zkon 17/1992 Sb., o ivotnm prosted

      • Vyhlka 89/2002 Sb., o ochran proti zavlkn kodlivch

      • organism pi dovozu, prvozu a vvozu rostlin a rostlinnch

      • produkt


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Na zklad vsledk studie Ekologie a asanan management invaznch druh rostlin v regionlnch povod R 1997 - 1998 (indlar a kol., 1998) byl vytvoen seznam invaznch druh rostlin, kter byly rozdleny do t kategori nebezpenosti:


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • EXPANZIVN DRUHY ROSTLIN

    • druh je pvodn, ale vdsledku zmny ivotnch podmnek (nap.

    • celkov obohacovn pdy duskem ze spad i hnojiv, okyselen

    • prosted, odlesovn) se - nelze zavst regulaci spovajc

    • vlikvidaci cch se rostlin (poteba irch zsah omezujcch

    • negativn vlivy naprosted)

    • - zahrnuj nap.:

      • ttina kovitn (Calamagrostis epigejos)

      • ttina chloupkat (C. villosa)

      • jasan ztepil (Fraxinus excelsior)

      • ovsk vyven (Arrhenatherum elatius)

      • pch roln (Cirsium arvense)

      • pch obecn (Cirsium vulgare)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    OCHRANA EX SITU (OFF-SITE PRESERVATION)- u mnoha vzcnch druh nen z rznch dvod (pli mal zbytkov populace atd.) ochrana in situ mon zchrana druhu ped vyhynutm v umlch podmnkch pod lidskm dohledem- zahrnuje: zoologick zahrady a akvriaoboryprogramy odchovu v zajetbotanick zahrady a arboretasemenn banky- pnosy:1) monost pravidelnho vypoutn jedinc do prody (poslen ochranskho sil in situ)2) zskn info o etologii, biologii druhu (navrhovn novch strategi ochrany in situ)3) sniovn odbru z voln prody pro vstavn a vdeck ely4) info o druhu veejnosti- nevhody: znan drah


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ZCHRANN PROGRAMY

    • soubor vech opaten nezbytnch ke znovuvytvoen ivotaschopn

    • populace ohroench druh

    • modern zchrann programy kombinuj ochranu ex situ (nap. zchrann

    • chovy a vypoutn) s ochranou in situ, jejm zkladem je pedevm

    • ochrana biotop pslunho druhu

    • lze vyliit urit typy tchto program:

    • 1) Reintrodukn program (znovuzakldn, regenerace nebo pemstn)

    • - vysazovn a vypoutn jedinc vypstovan a odchovanch v

    • zajet nebo odchycench ve voln prod do oblast jejich

    • historickho rozen, kde se ji del dobu nevyskytuj (nap. rys

    • umava, vlk Yellowstonsk NP)

    • 2) Posilujc program

    • - vypoutn jedinc do existujc populace pro zven jej velikosti a

    • genofondu (nap. elvy)

    • 3) Zavdc program

    • - pesun a R do oblast mimo jejich historick rozen


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Historie- 1. aktivity v Evrop ji v pol. 19. stol. (nap. translokace teteva hluce ze Sibie do Skotska) - od 70. let minulho stolet ve svt explozivn vvoj (v R a v 80. ltech vytvoena "Strategie ochrany genofondu v SR - eeno nkolik program aktivn ochrany nap.: perlorodky n, bobra evropskho, orla moskho, rysa ostrovida, zvonovce liliolistho, koniklce jarnho)- v prbhu dalch let realizovno x10 program zchrany ohroench a R dal innost sten plnc funkci zchrannch program uskuteovaly nevldn organizace a jednotlivci (zchrann penosy rostlin a ivoich, zakldn genofondovch ploch, tvorba hnzdnch pleitost pro dravce a sovy, vybudovn zazen na uml odchov perlorodky, raka a nkterch druh ryb)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    od roku 1992 jsou zchrann programy zakotveny v zkon . 114/1992 Sb. (1. zchrann program odpovdajc pojet dle tohoto zkona pipravilo MP v roce 1998 zchrann program rysa ostrovida a teteva hluce)- v roce 2000 schvlen MP zchrann program pro perlorodku n a matiznu bahenn- v roce 2003 schvlen MP zchrann program pro rdest dlouholist- krom zchrannch program, kter se zpracovvaj pro nejohroenj druhy, existuj projekty na vzkum a zchranu dalch vzcnch a ohroench druh- zajiuj sttn orgny ochrany prody- kad zchrann program mus projt schvalovacm zenm- pro ujednocen formy projekt zchrannch program vydala AOPK RMetodiku pro zpracovn zchrannch program pro zvlt chrnn druhy cvnatch rostlin a ivoich (Klaudisov, 2000)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • NRODN S STANIC PRO HANDICAPOVAN IVOICHY V R

    • uniktnm projektem, kter se pod patronac SOP (1997)

    • - sdruuje subjekty peujc o zrann a nemocn voln ijc ivoichy

    • - clem je zajistit pomoc ivoichm a umonit jejich plnohodnotn

    • nvrat do prody

    • - stanice sdruen v Nrodn sti jsou dvojho typu:

    • lensk stanice Nrodn st

    • - vykonvaj svoj innost na uritm zem (min. 1 okres)

    • - zajiuj:

      • schovu a dokrmen nalezench oputnch mlat a jejich

      • pprava na plnohodnotn ivot v prod

      • dokrmen a uveden do kondice nalezench vyhladovlch

      • (dky klimatickm i doasnm zdravotnm problmm)

      • ivoich

      • lba zrannch ivoich


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • - dle monost stanice dle provd:

      • zchrann transfery ivoich (nap: penosy ohroench

      • ptach hnzd, penosy chrnnch mkk a rak z

      • vyputnch vodnch ndr, penosy nevhodn umstnch

      • letnch koloni netopr, apod.)

      • ekologickou vchovu a osvtovou innost

  • Pidruen stanice Nrodn st

  • - nemaj vlastn sven zem v rmci Nrodn st (smluvn

  • vzny na nkterou z lenskch stanic Nrodn st)

  • - vtinou zajiuj pi o uritou specifickou oblast nebo o

  • uritou skupinu ivoich

  • v souasn dob ji tvo 23 lenskch a 6 pidruench stanic


  • Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • Zchrann stanice ivoich v Severnch echch


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Vsledky innosti Nrodn st stanic pro handicapovan ivoichy v roce 2004Zdroj: http://www.csop.cz/handicap


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • ZOOLOGICK ZAHRADY

    • - hledn zpsobu ochrany ivoinch druh

    • - zameny na:

    • Zzen chovnch populac vzcnch a ohroench

    • Zamen vce na bezobratl (motly, brouky, vky, pavouky, mkke)

    • Vzcn plemena domcch zvat (vylepen zdravotnho stavu domcch zvat)

    • Rozvoj stedn databze chovnch zznam a plemennch knih (nap. ISIS Mezinrodn katalog druh info o 4 2000 druzch z 395 zoo v 39 zemch) obrana proti pbuzenskmu ken, genetickmu driftu a inbrednmu ken)

    • - pro zven reprodukn rychlosti chovanch druh vyvinuta ada inovanch technik:

    • Pstounsk pe

    • Uml oplodnn

    • Uml inkubace

    • Penos embrya

    • Zmrazovn vajek, spermi, embry a tkn zmraen ZOO vytvoen druhu v budoucnosti pomoc nap. bunnho klonovn)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    historie:- vznikaj od 2. poloviny 17. stolet (1. vznamnj ZOO zaloena v roce 1792 ve Vdni (Schonbrunn))- zvata ij ve stsnnch podmnkch- souasnost:- propagace a vstavn innost ivoich pro veejnost- ochrana ohroenho genofondu- vdeck poznn jednotlivch druh- vytvoen dostaten chovn zkladny pro ppad vyhynut ve voln prod- spoluprce mezi ZOO (vmna, zapjen, darovn zvat)- zvata chovna ve volnch vbzch (vsek biotopu) - spchy:- v roce 1956 odchov gorily ninn- v roce 1959 zchrana kon pevalskho (ZOO Praha)- v roce 1972 zchrana pmoroce arabskho


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • - sdrueny do Svtov asociace zoologickch zahrad a akvri (WAZA) + dal organizace (EAZA apod.)

    • zchrann programy:EEP (Evropsk zchovn program)

    • - nabzen zvat k chovu - chovn knihyESB (Evropsk chovn knihy)

    • ISB (mezinrodn plemenn knihy)

    • - R:- v souasnosti 15 (Brno, Dn, Dvr Krlov, Hodonn, Jihlava,

    • Chomutov, Liberec, Ohrada, Olomouc, Ostrava, Plze,

    • Praha, st nad Labem, Vykov, Zln Len)

    • - nejstar z roku 1919 (Liberec)

    • - nejvt Praha

    • - v roce 1993 nae zoo pijaty do Asociace evropskch zoo a

    • akvri (EAZA)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • BOTANICK ZAHRADY

    • sbrky ivch R pstovanch hlavn k vdeckm, pedagogickm i

    • osvtovm elm a z dvodu zachovn rozsahu genetick

    • variability

    • na svt cca 1 600 (roste zde piblin 30 % znm svtov flry)

    • ada zamena na kultivaci vzcnch a ohroench druh a na urit

    • typy R (nap.: sbrka vodnch a mokadnch R v Teboni, sbrky

    • devin tzv. arboreta)

    • snaha o vytvoen celosvtov databze pro koordinaci sbratelsk

    • aktivity a identifikaci vznamnch druh

    • rozmstn nen ideln (vtina v mrnm psu)

    • dleitou soust jsou semenn banky (ve svt cca 50), sbrky

    • mikroorganism (v R nap. MU Brno, AV R, AV Praha a dal)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    odpovdnost pevzala Mezinrodn organizace botanickch zahrad, ustanoven v r. 1954- historie: - zakldny ji v Antice (Egypt, Indie, na) z nejrznjch dvod (uitkovost, lebn ely, okrasa atd.)- ve stedovku zakldny pi panovnickch dvorech - R:- nejstar zahrada z roku 1775 (Praha-Smchov)- cca 20 botanickch zahrad a 14 arboreter - spravovny pslunmi msty, kolami event. soukrommi osobami - pklady botanickch zahrad a arboret:Prhonick park (*r. 1885)Trja (*r. 1969)Tbor (*r. 1866)Liberec (* 1954)Brno a dal


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    - v roce 2005 zaloena Unie botanickch zahradR - obansk sdruen osob a instituc, reprezentujcch botanick zahrady, arboreta a vznamn botanick sbrky- sdlo Botanick zahrada hl. m. Prahy- 26 len - p. innost: -28. kvten 2005 vyhlen Dnem botanickch zahrad - iniciace jednn na nvrhu z. o botanickch zahradch


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • VZNAMN MEZINRODN MLUVY

    • mluva o mokadech majcch mezinrodn vznam pedevm jako biotopy vodnho ptactva (Ramsarsk mluva)

    • podepsna v rmci UNESCO v Ramsaru roku 1971 (plat od r. 1975)

    • SFR ratifikovala v r. 1990 (. 396/1990)

    • zamena na ochranu a rozumn vyuvn prodnch zdroj

    • prostednictvm mluvy je zajiovna celosvtov ochrana vech typ

    • mokad (bainy, raelinit, slatinit, mangrovnkov porosty)

    • - ukld lenskm zemm oznait na svm zem mokady

    • mezinrodnho vznamu z hlediska ekologickho, botanickho,

    • zoologickho a hydrologickho (zaazen do mezinrodnho seznamu, v

    • R zaazeno 12 lokalit:

    • umavsk raelinit Krkonosk raelinit

    • Tebosk rybnky Tebosk raelinit

    • Behyn a Novozmeck rybnk Mokady Dolnho Podyj

    • Lednick rybnky Mokady Povky a Libchovky

    • Litovelsk Pomorav Podzemn Punkva

    • PoodKrunohorsk raelinit)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    mluva o ochran sthovavch druh voln ijcch ivoich (Bonnsk mluva)-sjednna v rmci UNEP v roce 1979 vBonnu (plat od roku 1983)- R se stala jejm astnkem kvroce 1994- clem mluvy je zabezpeen ochrany sthovavch ivoich (ptk, savc, ryb a bezobratlch) ve vech arelech jejich vskytu, vetn mst k odpoinku na migranch cestch- soust mluvy jsou dva seznamy ohroench druh:Ploha I CMS- vyjmenovv druhy kriticky ohroen v celm nebo v podstatn sti svho arelu rozen a zasluhujc tedy psnou Ploze II CMS- jsou vyjmenovny sthovav druhy ivoich, jejich ochran by prosply konkrtn zamen mezinrodn dohody


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    v rmci tto mluvy plat cel ada dohod a memorand (R se tkaj):1. Dohoda o ochran populac evropskch netopr (EUROBATS)- ochrana vech evropskch druh netopr (v R zahrnuto 21 druh)2. Dohoda o ochran africko-euroasijskch sthovavch vodnch ptk(AEWA)- ochrana, monitoring a vzkum populac 172 druh sthovavch vodnch ptk(potplice, potpky, veslonoz, brodiv, vrubozob, krtkokdl a bahci) na rozshlm zem od hnzdi v Evrop a pilhajc sti Asie, pes tahov cesty a shromadit ptk a po zimovit na africkm kontinentu (v R 76 druh)3. Memorandum o ochran a managementu stedoevropsk populace dropa velkho- v roce 2005 oteveno k podpisu pro vechny stedoevropsk arelov stty dropa velkho- clem je zchrana populace dropa velkho ve stedn Evrop, jej poetnost v uplynulch zhruba 30 letech dramaticky poklesla tit vskytu stedoevropsk populace je v souasnosti v Maarsku- R se zavazuje ve spoluprci s mstnmi zemdlci zlepit kvalitu biotop na zimoviti drop, podpoit projekty monitoringu, vzkumu a ochrany dropa a pokraovat v monostech vyhlen chrnnho zem pro dropa na jin Morav


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • mluva o ochran evropskch plan rostoucch rostlin, voln ijcch ivoich a prodnch stanovi (Bernsk mluva)

    • sjednna v roce 1979 v Bernu (v R plat od roku 1998)

    • - clem:

      • ochrana voln ijcch ivoich

      • plan rostoucch rostlin

      • a jejich stanovi, se zvltnm drazem na ohroen a zraniteln

      • druhy, vetn zranitelnch a ohroench druh sthovavch

    • plohy:

    • I. Psn chrnn druhy R

    • II. Psn chrnn druhy

    • III. Chrnn druhy

    • IV. Zakzan prostedky a zpsoby zabjen, odchytu a jinch

    • forem vyuvn


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • mluva o boji proti desertifikaci v zemch postiench velkm suchem nebo desertifikac, zejmna v Africe (UNCCD)

    • z podntu konference OSN o ivotnm prosted v Rio de Janeiro v

    • roce 1992 sjednna v Pai v roce 1994 (v R plat od roku 2000)

    • clem je boj s desertifikac a odstraovn nsledk sucha v zemch

    • postiench velkm suchem a roziovnm pout, zvlt v Africe,

    • prostednictvm efektivnch opaten na vech rovnch a za

    • mezinrodn spoluprce

    • m napomoci ke zlepen obnovy, ochrany a udritelnho vyuvn

    • pdy a vodnch zdroj pispt k zachovn biologick rozmanitosti


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    mluva o pstupu k informacm, asti veejnosti na rozhodovn a pstupu k prvn ochran v zleitostech ivotnho prosted (Aarhusk mluva)- vychz z jedn ze zsad modern environmentln politiky (zsada co nejir asti veejnosti na rozhodovn ve vcech ivotnho prosted)- prnik t tmat: 1) ivotnho prosted2) lidskch prv 3) problm spojench s korupc- pojem P se roziuje (dotk i ochrany kulturnch pamtek, veejnho zdrav i spotebitelskch prv)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    obsahov postavena na tech pilch: I. Zpstupovn informac o P veejnosti- usiluje o zlepen informovanosti veejnosti o stavu P a jeho dopadu na lidsk zdrav (draz kladen na aktivn pstup veejn sprvy v poskytovn informac, na uivatelsky srozumiteln a pstupn formy poskytovn informac s maximlnm vyuitm internetu a elektronickch mdi, veejn sprva mus tak aktivn informovat o tom, jak informace m k dispozici) II. Aktivn ast veejnosti v rozhodovacch procesech, tkajcch se P- vychz z pedpokladu, e informovan veejnost m zjem se vyjdit k otzkm dotkajcch se P (ast veejnosti pispv k vt transparentnosti, zkvalitnn vslednch rozhodnut a poslze i k jejich snadnj implementaci, protoe sniuje rizika dodatenho zpochybovn rozhodnut)III. Zajitn prvn ochrany v zleitostech P- zajiuje veejnosti prvo na pstup k nezvislmu pezkoumn postupu veejn sprvy pi poskytovn informac a zajitn asti veejnosti na rozhodovn v otzkch P


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    mluva o mezinrodnm obchodu ohroenmi druhy voln ijcch ivoich a rostlin (CITES)- podepsna ve Washingtonu roku 1973 (platnost od roku 1975)- vytvoen celosvtov s kontroluje mezinrodn obchod ohroenmi druhy pomoc povolen (CITES permit), kter mus doprovzet kadou mezinrodn zsilku exempl CITES- tvoena 3 plohami (CITES I III) zahrnujcch 28 000 druh R a 5 000 druh :Ploha CITES I-druhy bezprostedn ohroeny vyhubenm- mezinrodn obchod s tmito druhy zakzn (zkaz dovozu a vvozu), povolovn jen vjimen - z naich druh nap. orel krlovsk, orel mosk, sokol sthovav a vydra n) Ploha CITES II- druhy, kter by mohly bt ohroeny vyhubenm, pokud by obchod s nimi nebyl psn regulovn (obchod povolen na zklad CITES permit) - z naich druh nap. rys ostrovid, koka divok, p ern, drop velk, pijavka lkask, jaso ervenook, cel ele vstavaovitch, snenka podsnnk Ploha CITES III- druhy ohroen mezinrodnm obchodem pouze v uritch zemch a jsou chrnny na nvrh tchto zem


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    SFR ji podepsala a v roce 1992, od kvtna 2004 plat z. . 100/2004 Sb., o ochran druh voln ijcch a plan rostoucch R regulovnm obchodu s nimi a dalch opatench k ochran tchto druh a t provdc vyhlka . 227/2004 Sb. - druhy z ploh CITES lenny na ploha A D: Ploha A - druhy pmo ohroen vyhubenm a druhypirozense vyskytuj ve voln prodEU a chrnn(ne vechny musej bt chrnny mluvou CITES)- zahrnuje nap. vechny druhy evropskch dravc a sov Ploha B- zahrnuje vtinu druh z plohy CITES II, nkter druhy z plohy CITES III, ale i druhy, kter nejsou chrnny mluvou CITES a jejich dovoz do EU je pozastaven, nebo jako nepvodn invazn druhy pedstavuj hrozbu pro evropskou produ - nap. elva ndhern a skokan volsk Ploha C- seznam druh z plohy CITES III a nkterch druh, kter nejsou chrnny CITESPloha D- tk se nkterch druh z plohy CITES III a druh, kter nejsou chrnn CITES, ale dovoz do EU je sledovn a vyhodnocovn na zklad tzv. oznmen o dovozu - nap. norek sibisk


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • mluva o biologick rozmanitosti (CBD)

    • sjednna v Rio de Janeiro v roce 1992

    • vplatnosti od roku 1993 (v R od roku 1994 - . 134/1999 Sb.)

    • zahrnuje ochranu rznch sloek iv prody v jejich vzjemn

    • interakci a principy jejich vyuvn

    • - clem je zabezpeit:

      • ochranu biologick rozmanitosti, kter je chpna jako

      • rozmanitost vech ivch organism a systm, jich jsou tyto

      • organismy soust

      • udriteln vyuvn sloek

      • rovnomrn a spravedliv vyuvn biologickch zdroj

    • povinnost:

    • urit sloky biodiverzity

    • provdt monitoring

    • urit procesy a kategorie innost, kter maj nebo by mohly mt

    • vznamn nepzniv vlivy na ochranu a trvale

    • udriteln vyuit biodiverzity


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Evropsk mluva o krajin- pijata v roce 2000 v Pai (v R platn od roku 2004) - clem je podpoit ochranu, sprvu a plnovn krajiny a organizovat evropskou spoluprci vtto oblasti (vzdlvn, vchova, ast veejnosti, plnovn, analyzovn tlak na krajinu atd.)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    VZNAMN MEZINRODN ORGANIZACE PRO OCHRANU PRODYIUCN (Svtov svaz ochrany prody)- zaloena v roce 1948 (sdlo - vcarsk Glad)- R se podl na asti IUCN od roku 1956 - pvodn nzev Mezinrodn unie pro ochranu prody pozdji zmnn na Mezinrodn unie pro ochranu prody a prodnch zdroj (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources IUCN) - poslnm - ovlivovat, povzbuzovat a aktivn podporovat globln lidskou spolenost k tomu, aby chrnila jednotu i rozmanitost prody a prodn zdroje v kadm smru vyuvala trvale udritelnm zpsobem a spravedliv je rozdlovala- zajiuje hlavn zemn ochranu- v roce 1967 (z iniciativy SSR) v Praze ustanoven Vchodoevropsk komitt Komise UICN pro vchovu- v roce 1991 v Praze ustanoveno eskoslovensk nrodn koordinan stedisko IUCN vydvajc bulletin pro stedn a vchodn Evropu (psob pi Agentue ochrany prody)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • - innost IUCN spad pod aktivity esti odbornch komis:

    • 1) pro pevn druh (erven seznamu IUCN)

    • 2) pro chrnn zem (pe o celosvtovou reprezentativn

    • soustavu suchozemskch i moskch chrnnch zem)

    • 3) pro prvo ivotnho prosted

    • 4) pro vzdlvn a komunikaci

    • 5) pro environmentln, ekonomickou a sociln politiku (vytv

    • zdroj info o ekonomickch a socilnch faktorech ovlivujcch

    • prodn zdroje a biologickou rozmanitost)

    • 6) pro ekosystmov management (poskytuje odborn zsady pro

    • integrovan, ekosystmov zaloen pstupy ke sprv prodnch

    • zdroj v prodnch i lidmi pozmnnch ES)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    WWF (Svtov fond na ochranu prody)- nejvt nevldn organizace ochrany prody na svt (sdlo vcarsk Glad)- zajiuje hlavn druhovou ochranu- spolupracuje s ochranskmi skupinami a vldami- sponzoruje projekty na ochranu prody (pedevm ocen, les a mokad)- clem:- zchrana zvat ohroench vyhubenm - potlaen neleglnho obchodu se vzcnmi druhy R a - pomoc obyvatelm uspokojovat sv poteby a zrove chrnit prodn zdroje - kolen sprvc CH, strnch skupin a skupin specializovanch na boj s pytlky - podpora vdeckho vzkumu zamenho na vznik a realizaci dlouhodobch program na ochranu prody


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    UNESCOMezivldn program lovk a biosfra (MAB)- zaloen v roce 1970 s clem: rozvinout v rmci prodnch a socioekonomickch vd zkladnu pro racionln vyuvn prodnch zdroj biosfry a pro zlepen vztah mezi lovkem a prodnm prostedm- rozdlen do nkolika hlavnch tmatickch okruh 1) podle pevldajcho biomu - nap. tropick les, aridn zna2) nebo podle interakc mezi lovkem a prostedm - nap. ochrana prody- rozhodnut od zaloen a sledovn rznch oblast Zem vhodn vybranch zem tzv. biosfrick rezervace (BR) BR jsou reprezentativn zem svta, kter krom cennch pirozench ES poskytuj pklady harmonickch vztah mezi prodnm prostedm a mstnmi obyvateli.


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    kad BR m obsahovat ukzky:1) hlavnho biomu typickho pro danou oblast2) vjimench nebo ojedinlch ES, R a populac3) uchovn prodnch hodnot prosted a tradinho vyuvn prodnch zdroj mstnm obyvatelstvem4) degradovanch ES vyadujcch rehabilitaci- podle stupn naruen 3 zny:1) jdrov zna2) nraznkov zna3) pechodov zna


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Rozmstn rznch aktivit v biosfrickch rezervacch(Zdroj: Jank, J. a kol. Biosfrick rezervace esk republiky. Proda a lid pod ztitou UNESCO.. Empora, Praha, 1996.)


    Ve sv t je cca 459 br z toho asi 130 v evrop v r 6

    - ve svt je cca 459 BR (z toho asi 130 v Evrop, v R 6)

    Strnky Nrodnho komittu MAB on-line na: http://mab.kav.cas.cz


    Str nky n rodn ho komit tu mab http mab kav cas cz event st rnky unesco http portal unesco org

    Strnky Nrodnho komittu MABhttp://mab.kav.cas.czevent.strnky UNESCOhttp://portal.unesco.org


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Krajinotvorn programy

    - soust politiky MP

    - zahrnuj:

    1) Program pe o krajinu (PPK)

    2) Program revitalizace nch systm (PRS)

    3) Program pe o prodn prosted, ochrana a vyuvn prodnch zdroj

    4) Program stabilizace lesa v Jizerskch horch a na Jetdu

    5) Sprva nescizitelnho sttnho majetku v zvlt chrnnch zemch (zajitn odpovdajc pi o etn pozemky ve vlastnictv sttu v ZCH, kter jsou v majetkov sprv njemce (AOPK R, SOP R, Sprv NP)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • 1) Program pe o krajinu (PPK)

    • - zaloen v roce 1996

      • ochrana krajiny proti erozi

        • - nap. zakldn mezi a TTP s protierozn fc

        • vsadby keovch a stromovch barir proti splachu ornice

        • vsadby stromoad i skupin strom proti vtrn erozi

      • B) udren kulturnho stavu krajiny

      • - nap. kosen travnho porostu a rkosin

      • likvidace kovinnho a devinnho nletu

      • zavdn extenzivnch zpsob hospodaen

      • oeten pamtnch strom atd.

      • C) podpora druhov rozmanitost

      • - nap. prohlubovn a vytven tnk a umlch drobnch vod. ploch

      • budovn barir pro obojivelnky k podchodu pod silnic

      • odstrann konkurennch R atd.

      • D) pe o zvlt chrnn sti prody a pta oblast

      • - nap. geodetick vymezen hranic ZCH a vyhotoven pln pe

      • vroba, instalace a drba info tabul

      • repatriace chrnnch druh atd.


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    2) Program revitalizace nch systm (PRS)- slouen s programem podpory drobnch vodohospodskch staveb - zamen na obnovu vodnch zdroj a prodnho prosted uvanch lovkem - nap. zvyovn retenn schopnosti krajinyzpomalovn povrchovho odtokulikvidace nevhodn provedench odvodovacch soustav podporaitn odpadnch vod v mench obcch


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    3) Program pe o prodn prosted, ochrana a vyuvn prodnch zdroj (ze SFP) - opaten zaazena do dlch program:3.1. Program pe oprodn prosted- clem podpora opaten kochran prody akrajiny provdnch nad bn rmec povinnost vymezench zkony:. 114/1992 Sb.,o ochran prody a krajiny. 289/1995 Sb., lesn zkon. 334/1992 Sb., oochran zemdlskho pdnho fondu3.2. Program na zpracovn koncepc ochrany prody akrajiny


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    3.1. Program pe oprodn prosted3.1.1. Zakldn prvk SES3.1.2. Oetovn strom aregenerace alej apark3.1.3. Zabezpeen mimoproduknch funkc lesa ak prod etrn hospodaen vlesch3.1.4. Pe ozamoken zem avodn plochy3.1.5. Realizace schvlench pln pe oZCH3.1.6. Vkupy pozemk ve ZCH3.1.7. Realizace schvlench zchrannch program3.1.8. Program pe opdu3.1.9. Program regenerace urbanizovan krajiny- dost pedkld adatel (vlastnk nebo njemce pozemku) SFP- AOPK R (mimo zem NP a CHKO) zpracovv odborn posudek (nezbytn ploha k dosti u nkterch dlch program)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    3.2. Program na zpracovn koncepc ochrany prody akrajiny3.2.2. Program na vytvoen pln opaten nutnch ke zlepen P vobcch na zem NP ajejich ochrannch psemProgram je uren pro obce, kter alespo st svho katastrlnho zem le na zem NP, vetn ochrannho psma.


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Ze SFP R bylo v roce 2004 vyplaceno 493,9 mil. K na ochranu prody a krajiny, penze byly pouity na realizace tchto akc. Zdroj Vron zprva SFP R 2004. Strnky SFP R. On-linewww.sfzp.cz/cs/vyrocni-zpravy/


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Evropsk zdroje- monosti se po vstupu do Evropsk unie rozily:Operan program Infrastruktura (MP + MD)- zamen na rozvoj dopravy a ochranu P- mono erpat na obnovu enviromentlnch fc zem (nap. revitalizace vodnch tok, prava k obnov funkce pramennch oblast a mokad, budovn a obnovu retennch ndr, suchch poldr nebo odstraovn migranch barir na tocch pro voln ijc ivoichy)Program LIFE NATURE (prostednictvm MP)- mon financovat nklady souvisejc s p o vybran zem Natura 2000


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Horizontln pln rozvoje venkova (HRDP)-mon vyut k podpoe aktivn pe o produ a krajinu prostednictvm tzv. agro-enviromentln opaten (AEO) a k podpoe hospodaen v mn pznivch oblastech s eviromentlnmi omezenmi (tzv. E-LFA) Operan program Zemdlstv - opaten na podporu rozmanitosti krajiny (p. financovn drby nebo zakldn malch vodnch ndr), podporu etrnho hospodaen (p. pozen etrnch technologi) nebo na podporu prod blzkho hospodaen v lesch


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    • Fond soudrnosti

    • zamen na financovn velkch infrastrukturnch projekt v oblastech

    • ivotnho prosted a dopravy- podle finannho rmce rozen bude na projekty financovan z Fondu

    • soudrnosti vylenna vce ne tetina celkovho objemu strukturln pomoci pro R- na rozdl od strukturlnch fond neposkytuje spolufinancovn

    • program, ale pmo spolufinancuje jasn definovan projekty (usnadnno hodnocen pnosu projekt z hlediska TUR)

    • - pomoc poskytnuta na projekty v oblasti P, kter napluj cle

    • ekologick politiky Evropsk unie

    • Prioritn oblasti ochrany ivotnho prosted: itn odpadnch vod zajitn mnostv a jakosti pitn vody nakldn s odpady ochrana ovzdu a klimatu odstraovn starch ekologickch zt


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    6. AKN PLN PRO IVOTN PROSTED EUest akn program Evropskho spoleenstv pro ochranu ivotnho prosted 2001-2010ivotn prosted 2010: Nae budoucnost, nae volba- zahrnuje :Zamezen zmny klimatuOchranu prody, plan rostoucch R a voln ijcch een otzek, tkajcch se ivotnho prosted a zdravOchranu prodnch zdroj a odpadovho hospodstv


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    VYUVN PRODNCH ZDROJ- mlo by smovat k trvale udritelnmu rozvoji termn definovn ji v r. 1992 na Konferenci OSN o ivotnm prosted a rozvoji v Rio de Janeiru, v R v rozvinut podob zakotven v zkon . 17/1992 Sb., o ivotnm prosted:Trvale udriteln rozvoj spolenosti je takov rozvoj, kter souasnm i budoucm generacm zachovv monost uspokojovat jejich zkladn ivotn poteby a pitom nesniuje rozmanitost prody a zachovv pirozen funkce ekosystm


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Aby toho bylo docleno:1) intenzita vyuvn obnovitelnch prodnch zdroj nesm peshnout rychlost jejich regenerace2) intenzita vyuvn neobnovitelnch zdroj nesm peshnout rychlost nalzn jejich obnovitelnch nhrad 3) intenzita zneiovn nesm peshnout asimilan kapacitu ivotnho prosted


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Pklady rzn intenzity vyuvn prody a prodnch zdroj:zemdlstv:intenzivn zemdlsk vroba extenzivn zemdlstvekologick zemdlstvlesn hospodstv:produkn lesyzohlednn i dalch mimoproduknch funkc lesnch ESapod.


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    MEZINRODN PROGRAM GLOBE (The Global Learning and Observations to Benefit the Environment)- zamen na sledovn P na mstn i globln rovni- spojuje vchovn cl s vdeckm (studenti spolupracuj na men ukazatel P, kter vdci zpracovvaj)- mylenka z r.1994 (americk vceprezident Al Gore), zahjen projektu 22. 4. 1995 (zapojeno 112 zem, v R 91 kol a zjmovch organizac)- vdci zpracovali systm prkaznch a zrove pro studenty jednoduchch men, umoujcch sledovat vvoj globlnch ekologickch problm


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    - studenti provd 20 praktickch men a pozorovn kvality P na zem 15 x 15 km v oblastech: meteorologie - max., min. a okamit teploty, mnostv a pH srek, druhy mrak, oblanost, relativn vlhkost, pzemn ozn hydrologie teplota, pH, prhlednost, dusinany, alkalita, rozputn kyslk ve vod biometrie vka a obvod strom, korunov zpoj a pokryvnost bylinnho patra, druhy vegetace fenologie pozorovn raen pupen a potku kveten u rznch druh rostlin, vvoj list, zmny barvy list a jejich opad pedologie struktura, zrnitost, barva, uhliitany, objemov hmotnost, zrnitostn sloen, pH, pdn vlhkost, teplota pdy,infiltrace- vsledky men odeslny pomoc Internetu do centrly ve NASA v Coloradu


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    Rozloen skupin mcch v programu GLOBE v R k 1. 2. 2005- R je v objemu odeslanch men do databze GLOBE v celosvtovm mtku na 3. mst - odborn garant MP a MMT (koordintor Tereza- sdruen pro ekologickou vchovou)


    Ochrana pr rody autor ing katerina fiedlerov 3 rocn k zimn semestr 110

    koly GLOBE asto spolupracuj se zstupci mstn komunity pi een rznch problm, nap.: kadoron pedvn teplotnch daj Lesm R a spolen vpoet pravdpodobnho termnu prvnch jarnch nlet krovc celoron zpracovn vech zjitnch meteorologickch daj stanoven mikroklimatu mapovn pramen a kontrola kvality vody vyuit satelitnch dat pro sledovn vvoje krajiny sledovn vlivu prudkch srek a splach na pH vodnho toku


  • Login