ochrana p rody autor ing kate ina fiedlerov 3 ro n k zimn semestr 1 1 0
Download
Skip this Video
Download Presentation
OCHRANA PŘÍRODY Autor: Ing. Kateřina Fiedlerová (3. ročník, zimní semestr, 1+1+0 )

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 172

OCHRANA PR RODY Autor: Ing. Katerina Fiedlerov 3. rocn k, zimn semestr, 110 - PowerPoint PPT Presentation


  • 230 Views
  • Uploaded on

OCHRANA PŘÍRODY Autor: Ing. Kateřina Fiedlerová (3. ročník, zimní semestr, 1+1+0 ). Ing. K. Fiedlerová ([email protected]) KPV FŽP UJEP v Ústí nad Labem Konzultační hodiny (kancelář č. 410): pondělí 9:00 – 11:00 úterý 14:00 – 15:00

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'OCHRANA PR RODY Autor: Ing. Katerina Fiedlerov 3. rocn k, zimn semestr, 110' - nellie


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
slide2

Ing. K. Fiedlerová ([email protected])

KPV FŽP UJEP v Ústí nad Labem

Konzultační hodiny (kancelář č. 410):

pondělí 9:00 – 11:00

úterý 14:00 – 15:00

před event. po předepsaných konzultacích (po předchozí

dohodě) v místě konání výuky

Požadavky pro udělení zápočtu:

1. seminární práce

2. Docházka

slide3

Zadání seminární práce

  • Téma:Problematika ochrany přírody na lokální úrovni
  • Rozsah práce: cca 5 – 6 stránek
  • Termín odevzdání:nejpozději do 3. (předposlední) konzulatce
  • Forma odevzdání: E-mail, nebo tištěná forma
  • Obsah:
  • Teoretická část (seznámení s problematikou, současné řešení atd.)
  • Praktická část (vlastní práce)
  • Závěr a doporučení (návrhy vlastního řešení problematiky)
  • Použité materiály
slide4

Písemná zkouška

Termín: dle domluvy se studenty

Rozsah: obsah konzultací

Forma: otázky různé bodové hodnoty (A/N, zaškrtněte správnou odpověď, napište)

Splnění: při dosažení 75 % bodů

slide5

Doporučená literatura a jiné studijní materiály:

    • Kořínek, M. (1999): Zoologická zahrada – knížka pro každého. 1.
    • vydání, Rubico, Olomouc.
    • Löw, J. (1995): Rukověť projektanta místního územního systému
    • ekologické stability. Metodika pro zpracování dokumentace. 1.
    • vydání, DOPLNĚK, Brno.
    • Moldan,, B. (1997): Příroda a civilizace. 1. vydání, SPN, Praha.
    • Primack, R., B., Kindlmann, P., Jersáková, J. (2001): Biologické
    • principy ochrany přírody. 1. vydání, Portál, Praha.
    • Ritschelová, I., Hájek, M., Tošovská, E. (2002): Úvod do politiky
    • životního prostředí. 1. vydání, UJEP FŽP, Ústí nad Labem.
    • Rohon, P. (1984): Základy teorie životního prostředí. 1. vydání,
    • ČVÚT, Praha.
slide6

Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení z.

  • ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 15/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených
  • vybranými zvláště chráněnými živočichy.
  • Zákon č. 16/2004 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených
  • druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších
  • opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona
  • ČNR č. 114/1992 Sb.
  • Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a o
  • planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších
  • opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů
  • (zákon o obchodování s ohroženými druhy).
  • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dnes z. č.
  • 460/2004).
slide7

Mezinárodní úmluvy:

  • Sdělení č. 396/1990 Sb. - Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva)
  • Sdělení č. 572/1992 Sb. - Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES)
  • Sdělení č. 134/1999 Sb. - Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)
  • Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva)
  • Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva)
  • Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD)
slide8

Mezinárodní úmluvy:

-         č. 396/1990 Sb. - Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva)

-         č. 572/1992 Sb. - Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES)

-         č. 134/1999 Sb. - Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)

-         Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva)

-         Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva)

-         Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD)

Internetové stránky:

- www.env.cz (stránky MŽP)

- www.nature.cz(stránky AOPK)

- www.schkocr.cz (stránky Správy CHKO ČR)

- www.krnap.cz (stránky KRNAPu)

- www.npsumava.cz (stránky NP Šumava)

- www.nppodyji.cz (stránky NP Podyjí)

- www.npcs.cz (stránky NP České Švýcarsko)

doplňovány během výuky

    • Internetové stránky:
  • - www.env.cz (stránky MŽP)
  • - www.nature.cz (stránky AOPK)
  • - www.schkocr.cz (stránky Správy ochrany přírody ČR)
  • - www.krnap.cz (stránky KRNAPu)
  • - www.npsumava.cz (stránky NP Šumava)
  • - www.nppodyji.cz (stránky NP Podyjí)
  • - www.npcs.cz (stránky NP České Švýcarsko)
  • A další . . . (doplňováno v průběhu konzultací)
slide9

HISTORIE VÝVOJE OCHRANY PŘÍRODY

  • Počátky existence lidské společnosti:
  • příroda ovlivňována velmi slabě (sběr plodů, lov zvěře primitivními
  • zbraněmi)
  • Ovládnutí ohně:
  • příroda ovlivňována ve větší míře (vypalování, lov – vymizení
  • některých velkých savců, např. šavlozubého tygra, mamuta)
  • Neolit:
  • změna kočovného způsobu života člověka na způsob usedlý
  • (ovlivňování a přizpůsobování okolní krajiny potřebám člověka)
  • domestikace zvířat
  • Nástup křesťanství:
  • - člověk v pozici pána Země, jemuž Bůh přikázal, aby ji ovládal
slide10

První snahy člověka o ochranu přírodního prostředí je nutno chápat spíše jako ochranu soukromého majetku. Jako nejstarší příklady pro naše území lze uvést:- “Majestas Carolina” - ustanovení zakazující kácení lesa nebo jeho mýcení ohněm - patent císaře Zikmunda o ochraně zvěře v královských lesích z 15. století - dekret rakouské vlády omezující dobývání rašeliny z roku 1751- sněmovní usnesení o ochraně ptactva v Čechách z roku 1757

slide11

Koncem 18. a na počátku 19. století snahy o ochranu přírody nemotivované vlastnickými zájmy, ale kulturními až romantickými pohnutkami:- v r. 1800 Josef Schwarzenberg vydává nařízení na ochranu medvědů na panství Krumlovském- 28. srpna 1838 Jiří Buquoy nařizuje uchovat část pralesovitých porostů na panství Nové Hrady (1. CHÚ) jako ukázku přirozených porostů pro příští generace (Žofínský prales a Hojná Voda)- v r. 1858 zakládá Jan Schwarzenberg rezervaci pralesa na Boubíně

slide12

Snahy o praktickou ochranu přírody vedly v r. 1872 k vyhlášení 1. národního parku na světě (Yellowstonský národní park v USA)Období před 1.SV a mezi válkami:- charakter ochrany „domoviny“ (řada vinařských, okrašlovacích, zahradnických apod. spolků)Začínají se objevovat nařízení definující roli státu na poli ochrany přírody:- nařízení z roku 1837 ukládající povinnost udržovat stromy a stromořadí při veřejných cestách- v roce 1901 předložen návrh na vydání zákona na ochranu a udržování přírodních památek- od roku 1903 jmenováni tzv. konzervátoři přírody (Rudolf Maximovič – zakladatel moderní české státní ochrany přírody)

slide13

Průlomem v historii české státní ochrany přírody bylo vydání zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Poslední komplexní právní úpravou v této oblasti je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

  • Počátky mezinárodní ochrany přírody:
  • od 70. let 20. století jsou ochranářské problémy chápány globálně
  • (rychlé mizení některých organismů, šíření znečištění mimo hranice
  • státu)
  • posun od pouhé „konzervace“ (zákaz vstupu a hospodaření) k aktivní
  • ochraně (řízené hospodaření, omezený vstup za účelem výzkumu
  • atd.)
  • sepsáno mnoho mezinárodních úmluv (např. Ramsarská, CITES)
  • větší zainteresovanost a zájem veřejnosti
slide14

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V ČR- definována především zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími předpisy- podstata činnosti zakotvena již v Ústavě České republiky (zákon č. 1/1993 Sb.) v Článku 7: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“- ochranu přírody a krajiny řeší i další legislativní normy, např. zejména zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)- ochranu přírody a krajiny, resp. ŽP zahrnují tzv. složkové zákony

slide15

ZÁKON Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮDle zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, patří mezi státní instituce (orgány státní správy v ochraně přírody), které se zabývají ochranou přírody:

slide16

a) obecní úřady (OÚ)b) pověřené obecní úřadyc) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (mimo NP a CHKO)d) krajské úřady (KÚ)e) správy národních parků a chráněných krajinných oblastí (SNP a SCHKO)f) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)g) ministerstvo životního prostředí (MŽP) - zahrnuje příspěvkové organizace (výzkum, vývoj, informační a monitorovací činnost), např.:Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Česká informační agentura ŽP (CENIA) Správa ochrany přírody ČR (SOP ČR dříve SCHKO ČR) Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)h) újezdní úřady, ministerstvo obrany

slide18

Ochrana přírody je však obsahem činností i řady nevládních organizací.

  • V ČR mezi takovéto organizace patří např.:
      • 1) Česká společnost pro životní prostředí (http://www.csvts.cz/cse)
      • 2) Český svaz ochránců přírody (http://www.ecn.cz/csop)
      • 3) Děti Země (http://www.detizeme.cz)
      • 4) Ekologický právní servis (http://wwweps.cz)
      • 5) Greenpeace (http://www.greenpeace.cz)
      • 6) Hnutí Brontosaurus (http://www.brontosaurus.cz)
      • 7) Hnutí Duha (http://www.hnutiduha.cz)
      • 8) Společnost pro trvale udržitelný život (http://www.czp.cuni.cz/stuz)
      • 9) Zelený kruh (http://www.zelenykruh.cz)
  • Seznam nevládních neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí (http://cde.ecn.cz)
  • Ekolink (http://www.ekolink.cz) - katalog odkazů na internetové stránky zabývající se životním prostředí a přírodou
slide19

ad 1) Česká společnost pro životní prostředí

  • v roce 1990 zakládajícím členem Českého svazu vědeckotechnických
  • společností (ČS VTS) - v roce 1994 přejmenována na Českou společnost pro
  • životní prostředí
  • - zaměření:
    • příroda a městské prostředí (ZCHÚ ve vazbě na aglomerace a města,
    • tvorba příměstské krajiny atd.)
    • ekonomická a právní hlediska životního prostředí (praktické uplatnění
    • ekonomických nástrojů, posuzování efektivnosti akcí k ochraně ŽP atd.)
    • ekologická výchova (zaměřena na dospělou populaci)
    • odpadové hospodářství (recyklace odpadů, jejich energetický a
    • surovinový potenciál, regenerace obalů a jejich recyklace atd.)
    • hodnocení vlivů na životní prostředí
    • rekultivace
    • informatika
    • průmysl a životní prostředí
slide20

ad 2) Český svaz ochránců přírody- největší nevládní organizací v ČR sdružující zájemce o ochranu přírody a životní prostředí- úzce spolupracuje s orgány státní správy, s místními samosprávami, školami a dalšími nevládními organizacemi- zaměření: ochrana biodiverzity národní síť stanic pro handicapované živočichy otevřený národní program ČSOP: Místo pro přírodu (od roku 1998 koordinuje vytváření pozemkových spolků za účelem ochrany přírody a krajiny) ekologická výchova (tzv. ekocentra) práce s dětmi a mládeží (tzv. MOPíci) účast ve správních řízeních- členem IUCN (Světového svazu ochrany přírody), Eurosite (sdružení evropských organizací, zaměřených na ochranu přírody) a zakládajícím členem Českého národního komitétu UNEP(Programu OSN pro životní prostředí)

slide21

ad 3) Děti Země

  • - organizace vznikla v roce 1989
  • - programy:
    • doprava (např. Den bez aut)
    • příroda (Akce Falco - střežení hnízd vzácných dravců)
    • věc veřejná (Ropák roku)
  • ad 4) Ekologický právní servis
  • nevládní, nezisková organizace právníků, kteří chtějí právo využívat k
  • prosazování veřejných zájmů (za veřejný zájem považují ochranu životního
  • prostředí a lidských práv se zaměřením na účast veřejnosti při rozhodování,
  • kontrolu činnosti orgánů veřejné moci a přístup občanů ke spravedlnosti)
slide22

ad 5) Greenpeace

  • založeno v roce 1971 (protest proti atmosférickým testům atomových
  • zbraní
  • spolupracuje s uznávanými experty a laboratořemi, vede vědecké
  • výzkumy a snaží se prosazovat řešení problémů a pozitivní změny, též
  • spolupracuje s mnoha mezinárodními institucemi včetně OSN
  • - kampaně:
    • toxické znečištění
    • genetické manipulace
    • energetika
    • ochrana velryb
    • pralesy
    • ochrana klimatu
    • jaderné odzbrojení
    • atd.
slide23

ad 6) Hnutí Brontosaurus

  • - v roce 1974 vznikla “Akce Brontosaourus”
  • program výchovy k ekologickému myšlení a jednání (dodnes jedna z
  • hlavních činností – pobytové víkendové a prázdninové akce v terénu)
  • - samostatná organizace vznikla v roce 1990
  • ad 7) Hnutí Duha
  • - vzniklo v roce 1988
  • - zabývá se:
    • energetikou
    • nerostnými surovinami
    • odpady
    • lesy (Týdny pro les)
    • zemědělstvím
    • rozvojem občanské společnosti
    • vydáváním časopisu Sedmá generace
slide24

ad 8) Společnost pro trvale udržitelný život

  • vznikla v roce 1992 z iniciativy prvního ministra ŽP Československa J.
  • Vavrouška
  • - cíle:
    • hledání cest směřujících k trvale udržitelnému vývoji lidské společnosti
    • přibližování se ideálům humanismu a zároveň ideálům harmonie vztahů
    • mezi člověkem a přírodou
    • zachovat život ve všech jeho formách a chránit přírodu jako celek, a to s
    • vědomím odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím
    • studium společenských aspektů a rizik předpokládaných budoucích
    • změn
  • - činnost zaměřena na:
    • zkoumání a vytváření předpokladů trvale udržitelného způsobu života
    • na místní, regionální, národní i globální úrovni
    • pořádání pravidelných diskusí, seminářů a konferencí
slide25

ad 9) Zelený kruh- servisní organizace sdružující 22 subjektů působících v ČR- vznikl v roce 1989- informační a legislativní centrum, jehož základními cíli jsou: rozvoj občanského sektoru v oblasti ochrany životního prostředí posilování spolupráce a vzájemné komunikace environmentálních organizací zapojování veřejnosti do tvorby a implementace politiky životního prostředí zvyšování veřejného povědomí o činnosti environmentálních organizací a aktuálních problémech ochrany životního prostředí

slide26

Ochranu přírody a krajiny v ČR řeší zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dle tohoto zákona se ochranou rozumí péče o:

    • volně žijící živočichy a jejich společenstva,
    • planě rostoucí rostliny a jejich společenstva,
    • nerosty,
    • horniny,
    • paleontologické nálezy a geologické celky,
    • ekologické systémy a krajinné celky,
    • vzhled a přístupnost krajiny.
  • Ochranu v ČR lze tak rozdělit na ochranu:
  • -územní a druhovou
  • - obecnou a zvláštní
slide27

ÚZEMNÍ OCHRANAZVLÁŠTNÍ ÚZEMNÍ OCHRANAobecně:- chráněná území lze zřizovat různými způsoby: - státní (národní, regionální, lokální) iniciativa - koupě pozemků soukromými osobami nebo ochranářskými org. - kombinace založená na spolupráci (finanční prostředky, školení, vědecké a správní expertizy – zřízení nového CHÚ)- nutno stanovit povolenou míru lidských zásahů v novém CHÚ (klasifikace CHÚ dle světového svazu ochrany přírody IUCN)

slide28
Klasifikace chráněných území dle Světového svazu ochrany přírody IUCN (zdroj: Primack, R., B. a kol.: Biologické principy ochrany přírody)
slide30

Zastoupení chráněných území definovaných IUCN v Evropě v roce 2003(zdroj:United Nations List of Protected Areas 2003 - Světové centrum monitoringu ochrany

přírody Program OSN pro životní prostředí (Unep-WCMC), on.line na:

http://sea.unep-wcmc.org/wdbpa/unlist/2003_UN_LIST.pdf

slide31

ČR

  • přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením - přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo cenná území- zajišťuje se ochranou a vytvářením sítě zvláště chráněných území (ZCHÚ), která se dělí na velkoplošná (VZCHÚ) a maloplošná (MZCHÚ)
  • (zdroj: aktualizovaná Statistická ročenka ŽP ČR k 31. 12. 2004)
slide32

Národní parky     

- celosvětově užívaná kategorie

- mezinárodně nebo celostátně významná a jedinečná území s dochovanými přírodními

nebo málo ovlivněnými ekosystémy

- veškeré využívání podřízeno zachování a zlepšení přírodního prostředí

- mají samostatný správní orgán – správu národního parku (koordinuje a řídí všechny

hlavní aktivity)

- zřizovány zákonem

- území členěno do tří zón odstupňované ochrany (nejpřísnější režim v 1. zóně)

- chování v NP určuje tzv. návštěvní řád

Na území ČR jsou vyhlášeny 4 NP:

slide34

Krkonošský národní park

  • - vyhlášen v roce 1963 (2. v ČSSR, 1. TRNAP)
  • - sídlo ve Vrchlabí
  • - biosférická rezervace UNESCO, od roku 1978 CHOPAV
  • - bilaterální CHÚ (navazuje na polský Karkonoski park narodowy)
  • - prvohorního původu, ve třetihorách tvorba údolí, ve čtvrtohorách krajina dotvořena
  • ledovcem - stopy zalednění (zbytky morén, karů, kamenná moře)
  • - geomorfologie: Krkonošsko-jesenická (Sudetská) soustava v rámci České vysočiny
  • hercynské pohoří vyvrásněné v prvohorách
  • - výrazně překračuje horní (alpinskou) hranici lesa (1250 m n. m.)
  • - řada glaciálních reliktů (všivec sudetský, kontryhel mlhový) a endemitů (jestřábníky,
  • zvonek krkonošský, jeřáb sudetský)
  • - vegetační stupně:
    • submontánní (podhorský) - 480 - 800 m n. m. - listnaté a smíšené lesy
    • montánní (horský) - 800 - 1200 m n. m. - smrkové lesy, horské louky
    • subalpinský - 1200 - 1450 m n. m. - klečové porosty, rašeliniště, ledovcové kary
    • alpinský - 1450 - 1602 m n. m. - lišejníková, travnatá a kamenitá tundra
slide35

- výskyt přes 1 300 druhů kvetoucích rostlin a cca 240 druhů obratlovců (57 savců,

165 ptáků)

- lesnatost 67 %

- problémy: - přístupnost Sněžky - stávající lanová dráha dosluhuje

- požadavek na přehodnocení stávajícího stavu vysokohorského

zalesňování (redukovat klečové výsadby na lokalitách

hodnotných z hlediska zachování diverzity geomorfologických

mrazových jevů a na botanických lokalitách)

slide36

Národní park Šumava

- vznikl v roce 1991 na části CHKO Šumava

- sídlo ve Vimperku

- od roku 1990 biosfériská rezervace UNESCO

- bilaterální území (německý národní park Bavorský les)

- vyvrásněn v mladších prvohorách, ve čtvrtohorách zalednění – ledovcová jezera

(Černé, Čertovo, Plešné atd.)

- malé výškové rozdíly, typická nadmořská výška kolem 1000 m n. m.

- významná pramenná oblast

- charakteristika:

1. Výrazné zastoupení lesních druhů typických pro výškové vegetační stupně Šumavy:

- smrkové bučiny (cca 750-1 100 m)

- bukové smrčiny (cca 1 100-1 200 m )

- klimatické smrčiny (nad 1 200 m )

2. Nižší druhová bohatost v závislosti na horninovém krystalickém podloží (žuly, ruly)

a nedostatku vápníku.

3. Obohacení šumavské flóry o alpské druhy (např. hořec šumavský) díky migračním

vlnám z dob poledových.

slide37

4. Zastoupení i druhů pro Šumavu endemických (např. hořeček český) a glaciálně

  • reliktních (bříza zakrslá).
  • 5. Významné zastoupení různých typů azonální vegetace (díky extrémním půdním
  • podmínkám a vysoké hladině podzemních vod):
  • - rašeliniště - vrchoviště údolního typu ( nivy, luhy ) se stromovitou i keřovitou
  • borovicí blatkou
  • - vrchoviště horská (slatě) s "bažinnou klečí"
  • - suťové svahy, kamenná moře s reliktními bory, a.j.
  • - stěny jezerních karů - přirozená nelesní až vzácná subalpinská vegetace pod
  • horní hranicí lesa
  • 6. Společenstva historicky vzniklého bezlesí
  • - naprosto převažující část území NP je kryta lesem (81 %), 9 % plochy tvoří
  • zemědělské pozemky, asi 10 % zaujímají ostatní bezlesé plochy, zastavěná území
  • obcí, komunikace, vodní plochy.
  • - problémy:
    • dálkové přenosy imisí - znečištění ovzduší, oslabení lesních ekosystémů
    • existence podílu geneticky nevhodných lesních porostů kulturního charakteru se zvýšenou náchylností k poškozování imisemi, škůdci, apod.
    • zvyšující se tlak na využívání území, (restituce, privatizace, zahušťování výstavby a pod.) vzhledem k turistické i ekonomické atraktivitě
    • nedořešený způsob péče o nelesní ekosystémy z hlediska zachování druhové diverzity
slide38

Národní park Podyjí

  • - vyhlášen v roce 1991 (nejprve v roce 1978 CHKO Podyjí)
  • - sídlo správy je ve Znojmě
  • - bilaterální NP s rakouským NP Thayatal
  • - pahorkatinný charakter s meandry řeky Dyje (kaňonovité údolí s až 150 m vysokými
  • kolmými srázy)
  • - výskyt teplotní inverze – řada alpských druhů
  • - skladba vegetace:
    • jedlobučiny a bukové doubravy v chladnějších oblastech
    • dubohabřiny a lesostepi v teplejších oblastech
    • prvky Hercynské a Panonské flóry
  • - lesnatost cca 84 %
  • - zastoupení zemědělské plochy je cca 9 % a ostatní plochy zaujímají cca 7 %
slide39

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v České republice

  • rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky
  • vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních
  • a TTP, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými
  • památkami historického osídlení
  • vyhlašuje vláda nařízením
  • - hospodářské využívání území CHKO podle zón odstupňované ochrany tak,
  • aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny
  • optimální ekologické funkce těchto území
  • rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty CHKO
  • každá CHKO má vlastní správu (všechny jsou pak centrálně řízeny Správou
  • ochrany přírody ČR mimo CHKO Šumava, ta je organizačně začleněna pod
  • správu NP Šumava)
  • ochranné podmínky stanoveny pro jednotlivé zóny odstupňované ochrany v
  • zákoně
slide40

Zóny a plány péče v ZCHÚZÓNY- vymezují se zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody (I. zóna má nejpřísnější režim ochrany) (rozsah I. zóny je 11 % celkové plochy všech CHKO)- vymezení a změny zón ochrany přírody stanoví MŽP vyhláškouPLÁNY- určují management a využívání ZCHÚ - obsahují krátkodobé i dlouhodobé úkoly a návrhy opatření k ochraně volně žijících Ž a planě rostoucích R, lesů a půdy, ekologické limity využívání (osídlení, doprava, turistika, hospodářské využívání) atd.- zpracování zajišťuje:územně příslušná správa CHKOKÚ (pro PR a PP mimo VZCHÚ)

slide41

- plány péče se zpracovávají na období deseti až patnácti let- před schválením projednány s vlastníky a nájemci pozemků

  • po schválení závazné pro jiné druhy plánovacích dokumentů (LHP, LHO,
  • ÚPD)
  • zdroje pro vytvoření:
    • inventarizační průzkumy
    • odborné materiály o území
  • uloženy:
    • u příslušné správy CHKO
    • v Ústředním seznamu ochrany přírody
  • realizace finančně zajišťována několika různými způsoby:
    • dotační program MŽP Program péče o krajinu – dotační titul D(v roce
    • 2004 čerpáno cca 130,42 mil. Kč - zdroj: Statistická ročenka ŽP ČR 2005)
slide42

Současný stav v ČR

na území ČR k dnešnímu dni vyhlášeno 25 CHKO (z toho 24

spadá do působnosti Správy ochrany přírody ČR (SOP ČR);

CHKO Šumava do působnosti SNP Šumava)

celková rozloha CHKO je cca 13 % rozlohy státu

slide46

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE (NPR)

  • - nejvýznamnější kategorie MCHÚ
  • poskytuje ochranu jedinečným přírodním ES nebo jejich
  • souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou
  • geologickou stavbu, ojedinělým v mezinárodním nebo národním
  • měřítku svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných
  • přírodních fenoménů
  • - cílem je uchování nebo zlepšení stavu ES i dynamických
  • procesů v nich
  • - zřizuje obecně závazným předpisem (vyhláškou) MŽP
  • - ochranné podmínky stanoveny zákonem
  • pokud není vyhlášeno ochranné pásmo ze zákona platí, že je jím
  • území do vzdálenosti 50 m od hraniční linie vymezující území
  • NPR
  • vstup možný jen po vyznačených cestách a na vyhrazená místa
  • - označují se velkým státní znakem ČR s uvedením kategorie území
slide47

K 31. 12. 2004 vyhlášeno 118 území.

Nejvýznamnější v rámci ČR: Černé a Čertovo jezero (Šumava)

Boubínský prales (Šumava)

Známé NPR v rámci SČ: Milešovka (okres Teplice)

Oblík, Raná (okres Louny)

Sedlo (Litoměřice)

slide48

PŘÍRODNÍ REZERVACE (PR)

určena k ochraně ES význačných pro určitý region či geografickou

oblast

obdobné základní ochranné podmínky jako NPR 

vyhlašuje ji obecně závazným předpisem příslušný KÚ

označují se malým státním znakem ČR s uvedením kategorie

území

- k 31. 12. 2004 vyhlášeno 787

Mezi známé PR patří: Kozí vrch, Sluneční stráň (okres Ústí nad Labem)

Kalvárie, Holý vrch (okres Litoměřice) Milá (okres Most)

Březina (hranice okresu Teplice a Litoměřice)

slide49

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (NPP)

  • - zpravidla území menší rozlohy
  • - cílem je zachování určitých specifických přírodních objektů vysoké
  • (národní až nadnárodní) hodnoty
  • předmětem ochrany může být geologický nebo geomorfologický
  • útvar (jeskyně, geologický profil), naleziště vzácných nerostů,
  • výskyt ohrožených druhů živočichů či rostlin ve fragmentárně
  • zachovalém – nereprezentativním ES, nebo útvar zformovaný
  • člověkem (historicky cenné parkové úpravy krajinných úseků,
  • arboreta, apod.)
  • - vyhlašuje MŽP obecně závazným předpisem (vyhláškou)
  • - označují se velkým státním znakem ČR s uvedením kategorie území
  • k 31. 12. 2004 vyhlášeno 104
slide50

V rámci ČR jsou známe např.: Kozákov

Babiččino údolí

Příkladem NPP jsou:Vrkoč (okres Ústí nad Labem)

Panská skála(okres Česká Lípa)

Peklo (okres Česká Lípa) Bílé stráně (okres Litoměřice)

Zlatý vrch (okres Děčín)

slide51

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (PP)

  • - obdoba NPP, avšak pouze s regionálním významem
  • podobně jako u PR zřizuje jejich ochranu příslušný KÚ
  • k označení se užívá malý státní znak ČR s uvedením kategorie území
  • k 31. 12. 2004 vyhlášeno 1 192 území a objektů
  • Mezi PP jsou řazeny např.:
  • Magnetovec - Skalní hřib (okres Ústí nad Labem) Radobýl (okres Litoměřice)
  • Jílovské tisy (okres Děčín)
  • Farská louka (okres Česká Lípa)
  • Štěpánská hora (okres Teplice)
  • Lužické šípáky (okres Most).
slide53

EVIDENCE A OZNAČOVÁNÍ ZCHÚ

  • ZCHÚ (stejně jako evropsky významné lokality, ptačí oblasti a území
  • chráněná na základě smluvní ochrany) evidovány v ústředním seznamu
  • ochrany přírody (vede AOPK ČR)

Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP)(zdroj: http://drusop.nature.cz/)

slide55

každé ZCHÚ i jeho ochranné pásmo je definováno: výčtem katastrálních parcel zákresem ve výseku katastrální nebo pozemkové mapy- v terénu červenými pruhy ve výši 1, 5 m umístěnými na sloupcích nebo kmenech stromů, tak, že jeden pruh probíhá po celém obvodu sloupku (kmene), druhý jen z vnější strany chráněného území (při pohledu zevnitř je tedy viditelný jen jeden pruh, při pohledu zvenčí oba dva) a) MZCHÚ - značení po celé délce hranice b) VZCHÚ - vyznačeny pouze na hlavních přístupových cestách a v místech se zvýšenou návštěvností(jedná se tedy o dva červené pruhy 5 cm široké a oddělené 5 cm širokou mezerou, přičemž dolní červený pruh vyznačuje pouze příslušnou výseč nechráněného území, zatímco horní pruh probíhá po celém obvodu)

slide57

na přístupové cesty a exponovaná místa se umisťují: tabule se státním znakem a označením kategorie CHÚ informační tabule (v častěji navštěvovaných územích) Tabule se státním znakem a označením kategorie CHÚ

slide58

OBECNÁ ÚZEMNÍ OCHRANA - zahrnuje ochranu těch území, která nebyla definována jako ZCHÚ (tzv. volná krajina) - lze definovat jako posuzování a stanovení limitů pro lidskou činnost a hledání způsobů, jimiž lze omezit nepříznivý vliv čl. na přírodní systémy - zajišťována:· účastí na tvorbě a schvalování LHP a LHO · spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení · účastí na ochraně půdy, zejména při pozemkových úpravách,· ovlivňováním vodního hospodaření v krajině· obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ES (např. při rekultivacích) · ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace nutno zohledňovat i další právní normy, předpisy apod.

slide59

do obecné územní ochrany lze zařadit:významné krajinné prvky (VKP) územní systémy ekologické stability (ÚSES) přechodně chráněné plochy přírodní parky ochranu krajinného rázu

slide60

VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK (VKP)

  • ekologicky, geomorfologicky, esteticky hodnotná část krajiny, která
  • utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení ekologické rovnováhy
  • - ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou to:
  • - lesy
  • - vodní toky
  • - jezera
  • - rašeliniště
  • - rybníky
  • - údolní nivy
  • - jiné části krajiny, které zaregistruje OOP, zejména:
          • mokřady
          • stepní trávníky
          • remízy
          • meze
          • trvalé travní plochy
          • umělé i přirozené skalní útvary
          • naleziště nerostů a zkamenělin, výchozy a odkryvy
          • cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně histor. zahrad
slide61

chráněn před poškozením a ničením

  • - využívá se pouze tak, aby nebyla narušena jeho obnova a nedošlo k
  • ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce
  • - k zásahům (zejména k:
          • umísťování staveb
          • pozemkovým úpravám
          • změnám kultur pozemků
          • odvodňování pozemků
          • úpravám vodních toků a nádrží
          • těžbě nerostů)
  • si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko
  • OOP
  • - registrují pověřené obecní úřady
slide62

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)

  • - vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě
  • blízkých ES, které udržují přírodní rovnováhu
  • - síť skladebných částí (biocenter, biokoridorů a interakčních prvků),
  • účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií
  • - skladebnými částmi ÚSES jsou:
    • biocentrum - biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým
    • stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného nebo
    • přírodě blízkého ES
    • biokoridor - neumožňuje trvalou existenci rozhodující části
    • organismů pouze jejich migraci mezi biocentry
    • interakční prvek - velikostí a stavem ekologických podmínek
    • doplňuje dílčím způsobem ekologické niky těch druhů organismů,
    • které jsou schopny se zapojovat do okolních, méně stabilních
    • společenstev
slide64

EECONET= evropská ekologická síť (European Ecological Network) - koncept začleněn do Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR (schváleno v roce 1998)- klade si za cíl vytvořit společnou územně propojenou síť, zabezpečující ochranu, obnovu a nerušený vývoj ES a krajinnesporného evropského významu, integrovanou s ostatními způsoby využití - sestává se z : 1) klíčová území - nejcennější ukázky přírodní krajiny - v ČR vymezeno 25 o celkové výměře 4,44 % 2) ekologické koridory - propojují klíčová území, slouží k dálkové migraci org. 3) zón zvýšené péče o krajinu - izolují klíčová území a ekologické koridory od negativních vlivů zvenčí, zajišťují příznivé prostředí pro obnovu, možnosti pro „měkkou“ turistiku a rekreaci - cca 20 – 25 %

s eeconet v r zdroj primack r b a kol biologick principy ochrany p rody
Síť EECONET v ČR(zdroj: Primack, R., B. a kol.: Biologické principy ochrany přírody)
slide66

PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÉ PLOCHY

  • - území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných
  • R nebo Ž druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů
  • - vyhlášení:
    • OOP rozhodnutím
    • na předem stanovenou dobu popř. na opakované období (doba
    • hnízdění apod.)
    • omezení využití území
    • i z jiných vážných důvodů (vědecké, studijní, informační)
  • PŘÍRODNÍ PARK
  • - vyhlašuje se za účelem ochrany specificky utvářeného krajinného
  • rázu s estetickými i přírodními hodnotami (nejsou takového
  • významu, aby bylo nutné zřizovat ZCHÚ)
  • - zřizuje KÚ obecně závazným předpisem
slide67

V rámci ČR bylo vyhlášeno 135 přírodních parků

  • V oblasti S až SZ Čech to jsou:
  • Východní Krušné hory okr. Ústí nad Labem, Teplice
  • Smrčiny okr. Cheb
  • Přebuz okr. Sokolov
  • Leopoldovy Hamry okr. Cheb, Sokolov
  • Kamenné vrchy okr. Cheb
  • Halštrov okr. Cheb
  • 505 Doupovská pahorkatina okr. Chomutov
slide68

OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU

  • krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní a historická
  • charakteristika určitého místa či oblasti
  • ochrana zaměřena na ochranu identity kulturní krajiny v souladu
  • s Evropskou úmluvou o krajině
  • těžiště ochrany leží ve volné krajině, tj. mimo intravilány
slide69

co určuje krajinný ráz: - přírodní charakteristiky: kvalitativní parametry zastoupených ekosystémů, četnost jednotlivých typů ekosystémů (biologická rozmanitost), geomorfologie krajiny, charakter vazeb mezi ekosystémy, přírodní dominanty krajiny - kulturně-historické charakteristiky: přítomnost památkových objektů, cenné vesnické zástavby, památkové zóny nebo rezervace kulturních dominant, historický a kulturní významná místa - krajinnářsko-estetické charakteristiky: prostorové uspořádání – krajinná scéna, vymezení prostorů, průhledy do dalších prostorů, přírodní a architektonické dominanty, vztah zástavby a přírodního prostředí, charakter vodních toků a ploch, podíl rozptýlené zeleně, mozaikové maloplošné střídání lesů, polí a luk atd.

slide70

Hodnocení:

Existuje několik metodik:

1) Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě

(metodické doporučení), AOPK ČR 1999, I. Míchal a kol.

2) Metodika hodnocení krajinného rázu, SCHKO ČR 1997, R.

Bukáček, P. Matějka a kol.

3) Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti

nebo změny využití území na krajinný ráz, ČVUT 2004, Vorel I.,

Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P.

slide71

Natura 2000- celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit- soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy R, Ž a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU- tvořena:1)ptačími oblastmi 2) evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území

slide73
- povinnost vyplývá ze směrnice Rady EU:
  • č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) (zřizovány pro 47 ohrožených druhů ptáků jmenovaných v příloze I, jsou vyhlašovány nařízením vlády)
  • č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“)(k ochraně ohrožených druhů rostlin, živočichů (vyjma ptáků) a přírodních stanovišť)

- lokality specifikované v příslušných přílohách směrnic

- rozlišovány:

  • oblasti ochrany ptactva (SPA) podle směrnice o ptácích
  • zvláštní oblasti ochrany (SAC) podle směrnice o stanovištích

- velikosti a počty těchto území musí být takové, aby bylo zajištěno zachování vybranýchdruhů a stanovišť na území celého státu v příznivém stavu, tedy ve stavu stejném nebo lepším než v okamžiku vyhlášení

- výběr lokalit se provádí pouze podle odborných údajů a na základě vědeckých kritérií

slide74

- cílem je:

  • 1) zabezpečit ochranu nejvýznamnějších lokalit evrop. přírody
  • 2) zabezpečit ochranu nejvíce ohrožených druhů R, Ž
  • 3) zachování, popř. zlepšení celkového stavu přírodních
  • stanovišť a druhů R, Ž na území ČR
  • 4) sladění zájmů ochrany přírody s šetrným hospodařením
  • 5) začlenění cenných přírodních lokalit v ČR do
  • celoevropského přírodního dědictví
  • za celkovou přípravu soustavy Natura 2000 v ČR odpovídá MŽP,
  • které pověřilo přípravou odborných podkladů AOPK ČR
slide75

zařazení území do soustavy Natura 2000 je možným předpokladem získání finančních prostředků ze státního rozpočtu, případně z některých fondů Evropské unie, na šetrné hospodaření, které zabezpečí uchování, případně obnovu chráněných fenoménů- mnoho vyhlášených lokalit bude překrývat stávající chráněná území, jejichž režim se nezmění- veškeré plány a investiční záměry musí být předmětem hodnocení z hlediska jejich vlivů na chráněné druhy R, Ž a přírodních stanovišť- vytvoření soustavy Natura 2000 se přímo týkat vlastníků a uživatelů dotčených pozemků, obcí, zájmových sdružení, organizací a skupin (lesníci, zemědělci, myslivci, pozemkové spolky apod.).

slide76

Evropsky významné lokality celkem pokryjí přibližně 9,3 % území státu (67 % z nich překrývá již existující ZCHÚ - rozloha CHÚ v ČR se tak reálně zvýší jen o 3,1 % území)Většina lokalit bude mít po svém vyhlášení charakter přírodní památky. Více než polovina těchto území je menší než 20 hektarů.V České republice bylo zatím nařízením vlády vyhlášeno 38 ptačích oblastí ze 41 navrženýchV úterý 8. února 2005 předali zástupci resortu životního prostředí do podatelny Evropské komise kompletní údaje pro všech 864 evropsky významných lokalit a 38 ptačích oblastí soustavy Natura 2000. Česká republika tak splnila jeden ze svých závazků vůči Evropské unii.(Nařízení vlády s národním seznamem vyšlo ve Sbírce zákonů pod číslem 132/2005 Sb.)

slide77

DRUHOVÁ OCHRANAOBECNÁ DRUHOVÁ OCHRANA

ČR se vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. To je dáno zejména její polohou na hranici několika biogeografických oblastí, ale také historickým a kulturním vývojem. Celkem bylo u nás zaznamenáno více než 2700 druhů vyšších rostlin, 2400 druhů nižších rostlin, 50 000 druhů bezobratlých a asi 380 druhů obratlovců (rozmnožujících se v ČR)

OCHRANA ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ

- všechny druhy R a Ž jsou chráněny před zničením, poškozováním,

sběrem či odchytem, který by mohl vést nebo vede k ohrožení těchto druhů

nebo jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku

populace druhů nebo zničení ES, jehož jsou součástí

- záměrné křížení a rozšiřování křížence do krajiny jen s povolením orgánu

slide78

OCHRANA DŘEVIN rostoucích mimo les- před poškozováním a ničením- péče je povinností vlastníků- kácení: nutné povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les pokud:1) obvod kmene dřeviny ve výšce kmene 130 cm je větší než 80 cm2) souvislé keřové porosty pokrývají plochu větší než 40 m2povolení není potřeba: 1) pěstebních důvodů (obnova porostu , výchovné probírky) 2) zdravotních důvodů 3) oprávnění dle zvl. předpisů (z. o vodách, z. o drahách atd.) 4) pokud jejich stav bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu (nutno do 15 dnů po zásahu oznámit) výkonu 5) se stanovenou velikostí na pozemcích ve vlastnictví fyz. osob

nutno oznámit písemně min. 15 dnů předem

slide79

- náhradní výsadba: orgán může uložit (včetně nezbytně nutné max. 5 leté péče) obce ve svém územním obvodu vedou přehled vhodných pozemků

  • odvody : pokud není uložena náhradní výsadba u kácení z důvodu výstavby do rozpočtu obce (na zlepšení ŽP) při protiprávním kácení do SFŽP ČR
  • OCHRANA JESKYNÍ
  • - poškození a ničení je zakázáno
  • - zpřístupnění či jiné využití se souhlasem orgánu
  • OCHRANA PALEONTOLOGICKÝCH NÁLEZŮ
  • - vývoz pouze se souhlasem orgánu
  • - povinnost (toho, kdo učiní nález a pozná to) zajistit ochranu před zničením,
  • poškozením nebo odcizením
slide80

ZVLÁŠTNÍDRUHOVÁ OCHRANA

  • ZVLÁŠTNÍ OCHRANA ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ
  • ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné lze
  • vyhlásit za zvláště chráněné (seznam ve vyhlášce č. 395/1992)
  • ochrana všech podzemních a nadzemních částí rostlin a všech
  • vývojových stádií
  • - ochrana i mrtvého jedince tohoto druhu, jeho části nebo výrobku z něho
  • - ochrana i biotopu
  • zakázáno:
    • vyvážet (povolení MŽP)
    • držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat
    • nabízet k prodeji nebo výměně
  • - dle stupně ohrožení:
    • kriticky ohrožené
    • silně ohrožené
    • ohrožené
slide83

červené seznamy

  • soupisy ohrožených druhů R a Ž rozdělené do kategorií podle stupně
  • ohrožení
  • - obvykle se vztahují k určitému geograficky vymezenému území,
  • existují tak červené seznamy regionů, států, kontinentální i světové
  • pravidelně aktualizovány
  • - připravují se nové Červené seznamy pro jednotlivé skupiny
  • organismů vyskytujících se v ČR podle kritérií Světového svazu
  • ochrany přírody (IUCN) z roku 1994 (kritéria byla vytvořena tak, aby
  • mohla být použita pro hodnocení rozdílných taxonomických skupin,
  • pro některé skupiny však byla mírně modifikována (cévnaté rostliny,
  • mechorosty), zohledňují ohrožení druhů v současnosti i perspektivy
  • do budoucna, možnost dalšího ovlivnění, variabilitu a populační
  • dynamiku i úroveň jejich poznání)
slide85

Druhy zařazené do kategorie:Kriticky ohrožený (50 % pravděpodobnost vyhynutím během 10 let nebo 3 generací)Ohrožený (20 % pravděpodobnost vyhynutím během 20 let nebo 5 generací Zranitelný (10 % pravděpodobnost vyhynutím během 100 let)

slide87

červené knihy

  • podklady pro rozpracování programů na záchranu ohrožených druhů
  • poskytují seznam indikačních org. významných pro ekologický monitoring
  • navazují na červené seznamy, hodnotí příčiny ohrožení jednotlivých
  • druhů a přinášejí údaje důležité pro praktickou ochranu druhu
  • IUCN zveřejnil první celosvětovou červenou knihu již v roce 1962
  • v bývalém Československu začal projekt vydávání Červených knih na
  • konci 80. let 20. století (v letech 1988 až 1999 vyšlo postupně pět dílů
  • Československé (České a Slovenské) červené knihy:
      • Ptáci (1988)
      • Kruhoústí atd. (1989)
      • Bezobratlí (1992)
      • Sinice (1995)
      • Vyšší rostliny (1999)
  • Pozn.:
  • V Červených knihách uveřejněny i tzv. černé seznamy vymizelých taxonů ČR a SR.
slide88

ZVLÁŠTNÍ OCHRANA NEROSTU

  • druhy, které jsou vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné
  • (seznam neexistuje)
  • - ke sběru nutno povolení orgánu
slide90

PAMÁTNÉ STROMY- za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno vyhlásit:dřeviny vynikající svým vzrůstem dřeviny vynikající svým věkem významné krajinné dominanty zvlášť cenné introdukované dřeviny dřeviny historicky cenné (památníky historie, spojeny s pověstmi a bájemi)- podnět k vyhlášen může podat orgánu ochrany přírody každý občan- vyhlašují: pověřené obecní úřady (i ruší) Magistrát hl. m. Prahy správy NP a správy CHKO v rámci své územní působnosti (ve svých územních obvodech, nikoli však v ochranných pásmech NP nebo CHKO)

slide91

- neexistence striktních pravidel pro vyhlášení (hodnotit ze všech

hledisek, brát v úvahu jejich zdravotní stav, životaschopnost,

ohroženost v daných podmínkách)

Pozn.: Je nutné zdůraznit, že není v kompetenci obecního úřadu

povolit pokácení dřevin prohlášených za památné stromy, aniž

by před tím příslušný orgán ochrany přírody nezrušil jejich

ochranu.

- základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru 10 násobku

průměru kmene ve výši 130 cm nad zemí

slide92

Pozn.:

V návrzích na vyhlášení skupiny památných stromů do pěti

jedinců se uvádějí všechny údaje jako u jednotlivých

dřevin, s výjimkou charakteru výskytu a počtu jedinců. Pro

skupiny památných stromů s větším počtem jedinců než

pět se uvádějí rozpětí měřitelných údajů (nejmenší –

největší), např. obvodu kmene, výšky stromů, šířky koruny,

výšky koruny, stáří

slide93

- pracovně se dělí do tří kategorií :

    • kategorie - památné stromy kmetského věku (starší 400 let)
    • kategorie - památné stromy zralého věku (200 až 400 let)
    • kategorie - památné stromy - čekatelé, mladého věku (do 200 let)
  • - péče:
    • povinností vlastníka nebo nájemce pozemku, na kterém rostou
    • vlastník může požádat o dotaci (místně příslušný pověřený obecní úřad, obecní úřad s rozšířenou působností nebo z krajinotvorných programů (SFŽP nebo MŽP spravovaných AOPK ČR)
  • - evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody uloženém v centrálním
  • pracovišti AOPK ČR v Praze (ročně nově evidováno okolo 100
  • stromů – v r. 2005 to bylo 162 záznamů - a okolo 30 záznamů
  • ročně vyjímáno – v roce 2005 to bylo 46 položek)
  • k 31.12.2005 je v ústředním seznamu uvedeno 5 500 záznamů
slide97

Vybrané památné stromy

  • - největší měřitelné obvody kmene ve výšce 130 cm nad zemí:
    • Vejdova lípa u Pastvin (12,25 m)
    • Sudslavická lípa u Vimperka (11,70 m)
  • - nadprůměrná výška:
    • jeden smrk ze skupiny památných stromů "Smrky u Kamenického potoka", v
    • okrese Praha východ (58 m)
  • - nejstarší památné stromy (věk se pohybuje řádově od 500 do 800 let):
    • Klokočovská (Karlova) lípa v Klokočově na území CHKO Železné hory
    • Svatováclavský dub ve Stochově u Kladna
    • Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou
    • lípa v Bzenci
    • Körnerův dub v Karlových Varech Dalovicích
    • Oldřichův dub v Peruci
    • Lukasova lípa v Telecí
    • Sudslavická lípa u Vimperka
    • Husova lípa ve Chlístově
    • Krompašské tisy
    • Pernštejnský tis
    • Vejdova lípa u Pastvin
    • Uhřínovský tis
slide98

BIODIVERZITA / BIOLOGICKÁ ROZMANITOST- dle Úmluvy o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro, 1992): - variabilita všech žijících organismů včetně mj. suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí - zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy i mezi ekosystémy - rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích

slide99

3 úrovně: a) GENETICKÁ (rozmanitost genů v rámci druhů) - zahrnuje: odlišné populace téhož druhu geneticky rozdílné jedince v 1 populaci b) DRUHOVÁ (rozmanitost druhů v určité oblasti) - vyjadřovaná různými způsoby: 1) druhová bohatost (počet druhů v určitém regionu) 2) taxonomická diverzita (zohledňuje i vzájemné vztahy, příbuznost) 3) funkční diverzita (zohledňuje i postavení jednotlivých druhů z hlediska jejich funkce v ES) c) EKOSYSTÉMOVÁ

po et druh na zemi v t ina v dc odhaduje 10 30 mil druh v r cca 85 tis druh z toho
Počet druhů na Zemi:- většina vědců odhaduje 10 – 30 mil. druhů- v ČR cca 85 tis. druhů, z toho:
slide101

měření biodiverzity:alfa biodiverzita- počet druhů v určitém území (většinou malém)beta diverzita- změna, kterou prochází druhové složení určitého společenstva v souvislosti se změnami některého gradientu prostředígama diverzita- stupeň obměny druhů podle vzdálenosti určitých míst v podobném stanovišti nebo podle jejich rozšiřujících se areálů výskytuplatí vztah:beta = gama /alfa diverzita

slide102

Minimální životaschopná populace- nejmenší možná izolovaná populace mající 99% pravděpodobnosti existence po dobu 1000 let navzdory předvídatelným vlivůmMinimální velikost území- nezbytné proto, aby se udržela minimální životaschopná populace - velmi rozdílná pro různé druhyEfektivní početnost populace- počet jedinců v dané populaci, kteří se účastní rozmnožování

slide103

Vymírání druhů je přirozený evoluční proces- v dlouhodobém průměru ale nepřesahovalo 9 % druhů za milión let, tj. j druh za 5 let - ale rychlost se výrazně zvýšila s růstem lidské populace (dnes se rychlost vymírání odhaduje na 1 druh/den až 1 druh/hodina)- náchylnost k vymření ovlivňují některé faktory: 1) vzácnost 2) schopnost rozptylovat se 3) stupeň specializace 4) populační variabilita 5) postavení v trofickém řetězci 6) dlouhověkost 7) rychlost růstu populace

slide104

Mezi hlavní faktory ohrožení biodiverzity na Zemi jsou řazeny: - globální změny klimatu - rozpad a ničení stanovišť (přímá destrukce, fragmentace) - invaze nepůvodních druhů - lov a obchod - nemoci - druhotné příčiny vymírání druhů (vyhubení jiného druhu, znečištění ŽP)

slide105

INVAZIVNÍ DRUHY

  • druh charakterizován jako nepůvodní, tj. ten, který se zde nevyskytoval
  • od posledního zalednění (cca před 10 000 lety), byl zavlečen člověkem
  • (úmyslně, neúmyslně) a po zdařilém zdomácnění (tzv. naturalizaci) se šíří
  • v krajině
  • - u R se rozlišují tzv.:
    • ARCHEOFYTY
    • - druhy k nám zavlečeny před objevením Ameriky
    • - převážně polní plevele nebo druhy se statutem post-invazní (šířily
    • se , ale v důsledku změny podmínek, např. v zemědělství, jsou
    • dnes na ústupu - Agrostemma githago)
    • NEOFYTY
    • - druhy zavlečené přibližně po roce 1500
    • - nebezpečné invazní druhy v lokálním až celostátním měřítkem
    • (Heracleum mantegazzianum, Reynoutria japonica, R.
    • sachalinensis, R. x xbohemica, Impatiens glandulifera)
slide106

Důsledky invazí:1) kompetice2) predace3) přenos nemocí a parazitů4) hybridizaceHistorické aspekty invazí:- 1.od začátku neolitu až do r. 1500 po Kr. (v rámci Starého světa)- 2.od konce 15. stol. do konce 19. stol.- od zač. 20 stol. obrovský nárůst a usnadnění transitních možností, rozvoj letecké dopravy, otevření průplavů spojujících oceány, v souvislosti se světovými válkami a mohutnými migracemi byvatelstva, s mohutným kácením původních tropických lesů a následným zalesňováním exotickými druhy

slide107

Úspěšnost invazivních druhů:- vytrvalá životní forma- snadné klíčení v širokém rozmezí podmínek- rychlý růst- produkce velkého množství snadno se šířících semen / vysoká plodnost- vegetativní šíření- vysoká kompetiční schopnost- absence predátorů (škůdců)- podobnost klimatu mezi původní a novou oblastí

slide108

dlouhý proces (fáze kolonizace, naturalizace, invaze)- podle výzkumů posledního stadia dosáhne 1- 2 % zavlečených druhů - statut invazivního druhu v ČR má 90 druhů, tj. 2% všech druhů naší květeny- legislativa: - většinou není definován invazní druh (cizí druhy jsou sice definovány a je sledováno jejich zanášení na území státu, avšak nejsou jasně stanovena kriteria pro povoleníintrodukce zakázaného druhu ani sankce za jeho úmyslnévysazování vrozporu snařízeními) - chybí jakýkoli postih či vymezení odpovědnosti za neúmyslné či náhodné zavlečení - chybíúprava povinnosti monitoringu a následné likvidace invazních druhů - velký význam mají mezinárodní smlouvy týkající se ochrany přírody a zachování biologické rozmanitosti

slide109

- likvidace a regulace invazních druhů v ČR vychází ze:

    • Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a doplňující
    • vyhláška 395/1992 Sb.
    • Zákon 314/2001 Sb., doplňující zákon 147/1996 Sb.,
    • o rostlinolékařsképéči
    • Zákon 254/2001 Sb., vodní zákon
    • Zákon 334/1992 Sb., doplněný z. 231/1999 Sb., o ochraně
    • zemědělskéhopůdního fondu a jej upravující vyhláška 13/1994
    • Sb.
    • Zákon 289/1995 Sb., lesní zákon
    • Zákon 17/1992 Sb., o životním prostředí
    • Vyhláška 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých
    • organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin a rostlinných
    • produktů
slide110

Na základě výsledků studie Ekologie a asanační management invazních druhů rostlin v regionálních povodí ČR 1997 - 1998 (Šindlar a kol., 1998) byl vytvořen seznam invazních druhů rostlin, které byly rozděleny do tří kategorií nebezpečnosti:

slide113

EXPANZIVNÍ DRUHY ROSTLIN

  • druh je původní, ale vdůsledku změny životních podmínek (např.
  • celkové obohacování půdy dusíkem ze spadů i hnojiv, okyselení
  • prostředí, odlesňování) se šíří - nelze zavést regulaci spočívající
  • vlikvidaci šířících se rostlin (potřeba širších zásahů omezujících
  • negativní vlivy naprostředí)
  • - zahrnují např.:
    • třtina křovištní (Calamagrostis epigejos)
    • třtina chloupkatá (C. villosa)
    • jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)
    • ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius)
    • pcháč rolní (Cirsium arvense)
    • pcháč obecný (Cirsium vulgare)
slide114

OCHRANA EX SITU (OFF-SITE PRESERVATION)- u mnoha vzácných druhů není z různých důvodů (příliš malá zbytková populace atd.) ochrana in situ možná záchrana druhu před vyhynutím v umělých podmínkách pod lidským dohledem- zahrnuje: zoologické zahrady a akvária obory programy odchovu v zajetí botanické zahrady a arboreta semenné banky- přínosy: 1) možnost pravidelného vypouštění jedinců do přírody (posílení ochranářského úsilí in situ) 2) získání info o etologii, biologii druhu (navrhování nových strategií ochrany in situ) 3) snižování odběru z volné přírody pro výstavní a vědecké účely 4) info o druhu veřejnosti- nevýhody: značně drahé

slide115

ZÁCHRANNÉ PROGRAMY

  • soubor všech opatření nezbytných ke znovuvytvoření životaschopné
  • populace ohrožených druhů
  • moderní záchranné programy kombinují ochranu ex situ (např. záchranné
  • chovy a vypouštění) s ochranou in situ, jejímž základem je především
  • ochrana biotopů příslušného druhu
  • lze vylišit určité typy těchto programů:
  • 1) Reintrodukční program (znovuzakládání, regenerace nebo přemístění)
  • - vysazování a vypouštění jedinců vypěstovaný a odchovaných v
  • zajetí nebo odchycených ve volné přírodě do oblastí jejich
  • historického rozšíření, kde se již delší dobu nevyskytují (např. rys –
  • Šumava, vlk – Yellowstonský NP)
  • 2) Posilující program
  • - vypouštění jedinců do existující populace pro zvýšení její velikosti a
  • genofondu (např. želvy)
  • 3) Zaváděcí program
  • - přesun Ž a R do oblastí mimo jejich historické rozšíření
slide116

Historie- 1. aktivity v Evropě již v pol. 19. stol. (např. translokace tetřeva hlušce ze Sibiře do Skotska) - od 70. let minulého století ve světě explozivní vývoj (v ČR až v 80. létech – vytvořena "Strategie ochrany genofondu v ČSR“ - řešeno několik programů aktivní ochrany např.: perlorodky říční, bobra evropského, orla mořského, rysa ostrovida, zvonovce liliolistého, koniklce jarního)- v průběhu dalších let realizováno x10 programů záchrany ohrožených Ž a R další činnost částečně plnící funkci záchranných programů uskutečňovaly nevládní organizace a jednotlivci (záchranné přenosy rostlin a živočichů, zakládání genofondových ploch, tvorba hnízdních příležitostí pro dravce a sovy, vybudování zařízení na umělý odchov perlorodky, raka a některých druhů ryb)

slide117

od roku 1992 jsou záchranné programy zakotveny v zákoně č. 114/1992 Sb. (1. záchranný program odpovídající pojetí dle tohoto zákona připravilo MŽP v roce 1998 – záchranný program rysa ostrovida a tetřeva hlušce)- v roce 2000 schválen MŽP záchranný program pro perlorodku říční a matiznu bahenní- v roce 2003 schválen MŽP záchranný program pro rdest dlouholistý- kromě záchranných programů, které se zpracovávají pro nejohroženější druhy, existují projekty na výzkum a záchranu dalších vzácných a ohrožených druhů- zajišťují státní orgány ochrany přírody- každý záchranný program musí projít schvalovacím řízením- pro ujednocení formy projektů záchranných programů vydala AOPK ČR„Metodiku pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů“ (Klaudisová, 2000)

slide122

NÁRODNÍ SÍŤ STANIC PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY V ČR

  • unikátním projektem, který se pod patronací ČSOP (1997)
  • - sdružuje subjekty pečující o zraněné a nemocné volně žijící živočichy
  • - cílem je zajistit pomoc živočichům a umožnit jejich plnohodnotný
  • návrat do přírody
  • - stanice sdružené v Národní síti jsou dvojího typu:
  • Členské stanice Národní sítě
  • - vykonávají svojí činnost na určitém území (min. 1 okres)
  • - zajišťují:
        • úschovu a dokrmení nalezených opuštěných mláďat a jejich
        • příprava na plnohodnotný život v přírodě
        • dokrmení a uvedení do kondice nalezených vyhladovělých
        • (díky klimatickým či dočasným zdravotním problémům)
        • živočichů
        • léčba zraněných živočichů
slide123

- dle možností stanice dále provádí:

        • záchranné transfery živočichů (např: přenosy ohrožených
        • ptačích hnízd, přenosy chráněných měkkýšů a raků z
        • vypuštěných vodních nádrží, přenosy nevhodně umístěných
        • letních kolonií netopýrů, apod.)
        • ekologickou výchovu a osvětovou činnost
  • Přidružené stanice Národní sítě
  • - nemají vlastní svěřené území v rámci Národní sítě (smluvně
  • vázány na některou z členských stanic Národní sítě)
  • - většinou zajišťují péči o určitou specifickou oblast nebo o
  • určitou skupinu živočichů
  • v současné době ji tvoří 23 členských a 6 přidružených stanic
slide126
Výsledky činnosti Národní sítě stanic pro handicapované živočichy v roce 2004Zdroj: http://www.csop.cz/handicap
slide127

ZOOLOGICKÉ ZAHRADY

  • - hledání způsobu ochrany živočišných druhů
  • - zaměřeny na:
  • Zřízení chovných populací vzácných a ohrožených Ž
  • Zaměření více na bezobratlé (motýly, brouky, vážky, pavouky, měkkýše)
  • Vzácná plemena domácích zvířat (vylepšení zdravotního stavu domácích zvířat)
  • Rozvoj ústřední databáze chovných záznamů a plemenných knih (např. ISIS – Mezinárodní katalog druhů – info o 4 2000 druzích z 395 zoo v 39 zemích) obrana proti příbuzenskému křížení, genetickému driftu a inbrednímu křížení)
  • - pro zvýšení reprodukční rychlosti chovaných druhů vyvinuta řada inovačních technik:
  • Pěstounská péče
  • Umělé oplodnění
  • Umělá inkubace
  • Přenos embrya
  • Zmrazování vajíček, spermií, embryí a tkání „zmražená ZOO“ vytvoření druhu v budoucnosti pomocí např. buněčného klonování)
slide128

historie: - vznikají od 2. poloviny 17. století (1. významnější ZOO založena v roce 1792 ve Vídni (Schonbrunn)) - zvířata žijí ve stísněných podmínkách- současnost: - propagace a výstavní činnost živočichů pro veřejnost - ochrana ohroženého genofondu - vědecké poznání jednotlivých druhů - vytvoření dostatečné chovné základny pro případ vyhynutí ve volné přírodě - spolupráce mezi ZOO (výměna, zapůjčení, darování zvířat) - zvířata chována ve volných výbězích (výsek biotopu) - úspěchy: - v roce 1956 odchov gorily nížinné - v roce 1959 záchrana koně převalského (ZOO Praha) - v roce 1972 záchrana přímorožce arabského

slide129

- sdruženy do Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) + další organizace (EAZA apod.)

  • záchranné programy:EEP (Evropský záchovný program)
  • - nabízení zvířat k chovu - chovné knihyESB (Evropské chovné knihy)
  • ISB (mezinárodní plemenné knihy)
  • - ČR: - v současnosti 15 (Brno, Děčín, Dvůr Králové, Hodonín, Jihlava,
  • Chomutov, Liberec, Ohrada, Olomouc, Ostrava, Plzeň,
  • Praha, Ústí nad Labem, Vyškov, Zlín – Lešná)
  • - nejstarší z roku 1919 (Liberec)
  • - největší Praha
  • - v roce 1993 naše zoo přijaty do Asociace evropských zoo a
  • akvárií (EAZA)
slide130

BOTANICKÉ ZAHRADY

  • sbírky živých R pěstovaných hlavně k vědeckým, pedagogickým či
  • osvětovým účelům a z důvodu zachování rozsahu genetické
  • variability
  • na světě cca 1 600 (roste zde přibližně 30 % známé světové flóry)
  • řada zaměřena na kultivaci vzácných a ohrožených druhů a na určité
  • typy R (např.: sbírka vodních a mokřadních R v Třeboni, sbírky
  • dřevin tzv. arboreta)
  • snaha o vytvoření celosvětové databáze pro koordinaci sběratelské
  • aktivity a identifikaci významných druhů
  • rozmístění není ideální (většina v mírném pásu)
  • důležitou součástí jsou semenné banky (ve světě cca 50), sbírky
  • mikroorganismů (v ČR např. MU Brno, AV ČR, AV Praha a další)
slide131

odpovědnost převzala Mezinárodní organizace botanických zahrad, ustanovená v r. 1954- historie: - zakládány již v Antice (Egypt, Indie, Čína) z nejrůznějších důvodů (užitkovost, léčebné účely, okrasa atd.) - ve středověku zakládány při panovnických dvorech - ČR: - nejstarší zahrada z roku 1775 (Praha-Smíchov) - cca 20 botanických zahrad a 14 arboreter - spravovány příslušnými městy, školami event. soukromými osobami - příklady botanických zahrad a arboret: Průhonický park (*r. 1885) Trója (*r. 1969) Tábor (*r. 1866) Liberec (* 1954) Brno a další

slide132

- v roce 2005 založena Unie botanických zahradČR - občanské sdružení osob a institucí, reprezentujících botanické zahrady, arboreta a významné botanické sbírky - sídlo Botanická zahrada hl. m. Prahy - 26 členů - př. činností: -28. květen 2005 vyhlášen Dnem botanických zahrad - iniciace jednání na návrhu z. o botanických zahradách

slide134

VÝZNAMNÉ MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY

  • Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva)
  • podepsána v rámci UNESCO v Ramsaru roku 1971 (platí od r. 1975)
  • ČSFR ratifikovala v r. 1990 (č. 396/1990)
  • zaměřena na ochranu a rozumné využívání přírodních zdrojů
  • prostřednictvím úmluvy je zajišťována celosvětová ochrana všech typů
  • mokřadů (bažiny, rašeliniště, slatiniště, mangrovníkové porosty)
  • - ukládá členským zemím označit na svém území mokřady
  • mezinárodního významu z hlediska ekologického, botanického,
  • zoologického a hydrologického (zařazení do mezinárodního seznamu, v
  • ČR zařazeno 12 lokalit:
  • Šumavské rašeliniště Krkonošská rašeliniště
  • Třeboňské rybníky Třeboňská rašeliniště
  • Břehyně a Novozámecký rybník Mokřady Dolního Podyjí
  • Lednické rybníky Mokřady Pšovky a Liběchovky
  • Litovelské Pomoraví Podzemní Punkva
  • Poodří Krušnohorská rašeliniště)
slide135

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva)-sjednána v rámci UNEP v roce 1979 v Bonnu (platí od roku 1983)- ČR se stala jejím účastníkem k v roce 1994- cílem úmluvy je zabezpečení ochrany stěhovavých živočichů (ptáků, savců, ryb a bezobratlých) ve všech areálech jejich výskytu, včetně míst k odpočinku na migračních cestách- součástí úmluvy jsou dva seznamy ohrožených druhů:Příloha I CMS - vyjmenovává druhy kriticky ohrožené v celém nebo v podstatné části svého areálu rozšíření a zasluhující tedy přísnou Příloze II CMS - jsou vyjmenovány stěhovavé druhy živočichů, jejichž ochraně by prospěly konkrétně zaměřené mezinárodní dohody

slide136

v rámci této úmluvy platí celá řada dohod a memorand (ČR se týkají):1. Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS)- ochrana všech evropských druhů netopýrů (v ČR zahrnuto 21 druhů)2. Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků(AEWA)- ochrana, monitoring a výzkum populací 172 druhů stěhovavých vodních ptáků(potáplice, potápky, veslonozí, brodiví, vrubozobí, krátkokřídlí a bahňáci) na rozsáhlém území od hnízdišť v Evropě a přiléhající části Asie, přes tahové cesty a shromaždiště ptáků až po zimoviště na africkém kontinentu (v ČR 76 druhů)3. Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého- v roce 2005 otevřeno k podpisu pro všechny středoevropské areálové státy dropa velkého- cílem je záchrana populace dropa velkého ve střední Evropě, jejíž početnost v uplynulých zhruba 30 letech dramaticky poklesla – těžiště výskytu středoevropské populace je v současnosti v Maďarsku- ČR se zavazuje ve spolupráci s místními zemědělci zlepšit kvalitu biotopů na zimovišti dropů, podpořit projekty monitoringu, výzkumu a ochrany dropa a pokračovat v možnostech vyhlášení chráněného území pro dropa na jižní Moravě

slide137

Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva)

  • sjednána v roce 1979 v Bernu (v ČR platí od roku 1998)
  • - cílem:
    • ochrana volně žijících živočichů
    • planě rostoucích rostlin
    • a jejich stanovišť, se zvláštním důrazem na ohrožené a zranitelné
    • druhy, včetně zranitelných a ohrožených druhů stěhovavých
  • přílohy:
  • I. Přísně chráněné druhy R
  • II. Přísně chráněné druhy Ž
  • III. Chráněné druhy Ž
  • IV. Zakázané prostředky a způsoby zabíjení, odchytu a jiných
  • forem využívání
slide138

Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD)

  • z podnětu konference OSN o životním prostředí v Rio de Janeiro v
  • roce 1992 sjednána v Paříži v roce 1994 (v ČR platí od roku 2000)
  • cílem je boj s desertifikací a odstraňování následků sucha v zemích
  • postižených velkým suchem a rozšiřováním pouští, zvláště v Africe,
  • prostřednictvím efektivních opatření na všech úrovních a za
  • mezinárodní spolupráce
  • má napomoci ke zlepšení obnovy, ochrany a udržitelného využívání
  • půdy a vodních zdrojů přispět k zachování biologické rozmanitosti
slide139

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva)- vychází z jedné ze zásad moderní environmentální politiky (zásada co nejširší účasti veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí)- průnik tří témat: 1) životního prostředí 2) lidských práv 3) problémů spojených s korupcí- pojem ŽP se rozšiřuje (dotýká i ochrany kulturních památek, veřejného zdraví či spotřebitelských práv)

slide140

obsahově postavena na třech pilířích: I. Zpřístupňování informací o ŽP veřejnosti- usiluje o zlepšení informovanosti veřejnosti o stavu ŽP a jeho dopadu na lidské zdraví (důraz kladen na aktivní přístup veřejné správy v poskytování informací, na uživatelsky srozumitelné a přístupné formy poskytování informací s maximálním využitím internetu a elektronických médií, veřejná správa musí také aktivně informovat o tom, jaké informace má k dispozici) II. Aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech, týkajících se ŽP- vychází z předpokladu, že informovaná veřejnost má zájem se vyjádřit k otázkám dotýkajících se ŽP (účast veřejnosti přispívá k větší transparentnosti, zkvalitnění výsledných rozhodnutí a posléze i k jejich snadnější implementaci, protože snižuje rizika dodatečného zpochybňování rozhodnutí)III. Zajištění právní ochrany v záležitostech ŽP- zajišťuje veřejnosti právo na přístup k nezávislému přezkoumání postupu veřejné správy při poskytování informací a zajištění účasti veřejnosti na rozhodování v otázkách ŽP

slide141

Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES)- podepsána ve Washingtonu roku 1973 (platnost od roku 1975)- vytvořená celosvětová síť kontroluje mezinárodní obchod ohroženými druhy pomocí povolení (CITES permitů), která musí doprovázet každou mezinárodní zásilku exemplářů CITES- tvořena 3 přílohami (CITES I – III) zahrnujících 28 000 druhů R a 5 000 druhů Ž:Příloha CITES I-druhy bezprostředně ohroženy vyhubením- mezinárodní obchod s těmito druhy zakázán (zákaz dovozu a vývozu), povolován jen výjimečně - z našich druhů např. orel královský, orel mořský, sokol stěhovavý a vydra říční) Příloha CITES II- druhy, které by mohly být ohroženy vyhubením, pokud by obchod s nimi nebyl přísně regulován (obchod povolen na základě CITES permitů) - z našich druhů např. rys ostrovid, kočka divoká, čáp černý, drop velký, pijavka lékařská, jasoň červenooký, celá čeleď vstavačovitých, sněženka podsněžník Příloha CITES III- druhy ohrožené mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí

slide142

ČSFR ji podepsala až v roce 1992, od května 2004 platí z. č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících Ž a planě rostoucích R regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a též prováděcí vyhláška č. 227/2004 Sb. - druhy z příloh CITES členěny na příloha A – D: Příloha A - druhy přímo ohrožené vyhubením a druhypřirozeněse vyskytují ve volné příroděEU a chráněné(ne všechny musejí být chráněny úmluvou CITES)- zahrnuje např. všechny druhy evropských dravců a sov Příloha B- zahrnuje většinu druhů z přílohy CITES II, některé druhy z přílohy CITES III, ale i druhy, které nejsou chráněny úmluvou CITES a jejichž dovoz do EU je pozastaven, neboť jako nepůvodní invazní druhy představují hrozbu pro evropskou přírodu - např. želva nádherná a skokan volský Příloha C- seznam druhů z přílohy CITES III a některých druhů, které nejsou chráněny CITESPříloha D- týká se některých druhů z přílohy CITES III a druhů, které nejsou chráněné CITES, ale dovoz do EU je sledován a vyhodnocován na základě tzv. oznámení o dovozu - např. norek sibiřský

slide144

Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)

  • sjednána v Rio de Janeiro v roce 1992
  • v platnosti od roku 1993 (v ČR od roku 1994 - č. 134/1999 Sb.)
  • zahrnuje ochranu různých složek živé přírody v jejich vzájemné
  • interakci a principy jejich využívání
  • - cílem je zabezpečit:
    • ochranu biologické rozmanitosti, která je chápána jako
    • rozmanitost všech živých organismů a systémů, jichž jsou tyto
    • organismy součástí
    • udržitelné využívání složek
    • rovnoměrné a spravedlivé využívání biologických zdrojů
  • povinnost:
  • určit složky biodiverzity
  • provádět monitoring
  • určit procesy a kategorie činností, které mají nebo by mohly mít
  • významné nepříznivé vlivy na ochranu a trvale
  • udržitelné využití biodiverzity
slide145

Evropská úmluva o krajině- přijata v roce 2000 v Paříži (v ČR platná od roku 2004) - cílem je podpořit ochranu, správu a plánování krajiny a organizovat evropskou spolupráci v této oblasti (vzdělávání, výchova, účast veřejnosti, plánování, analyzování tlaků na krajinu atd.)

slide146

VÝZNAMNÉ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE PRO OCHRANU PŘÍRODYIUCN (Světový svaz ochrany přírody)- založena v roce 1948 (sídlo - švýcarský Glad)- ČR se podílí na účasti IUCN od roku 1956 - původní název Mezinárodní unie pro ochranu přírody později změněn na Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources IUCN) - posláním - ovlivňovat, povzbuzovat a aktivně podporovat globální lidskou společnost k tomu, aby chránila jednotu i rozmanitost přírody a přírodní zdroje v každém směru využívala trvale udržitelným způsobem a spravedlivě je rozdělovala- zajišťuje hlavně územní ochranu- v roce 1967 (z iniciativy ČSSR) v Praze ustanoven Východoevropský komitét Komise UICN pro výchovu- v roce 1991 v Praze ustanoveno československé národní koordinační středisko IUCN vydávající bulletin pro střední a východní Evropu (působí při Agentuře ochrany přírody)

slide147

- činnost IUCN spadá pod aktivity šesti odborných komisí:

  • 1) pro přežívání druhů (Červené seznamu IUCN)
  • 2) pro chráněná území (péče o celosvětovou reprezentativní
  • soustavu suchozemských i mořských chráněných území)
  • 3) pro právo životního prostředí
  • 4) pro vzdělávání a komunikaci
  • 5) pro environmentální, ekonomickou a sociální politiku (vytváří
  • zdroj info o ekonomických a sociálních faktorech ovlivňujících
  • přírodní zdroje a biologickou rozmanitost)
  • 6) pro ekosystémový management (poskytuje odborné zásady pro
  • integrované, ekosystémově založené přístupy ke správě přírodních
  • zdrojů v přírodních i lidmi pozměněných ES)
slide148

WWF (Světový fond na ochranu přírody)- největší nevládní organizace ochrany přírody na světě (sídlo – švýcarský Glad)- zajišťuje hlavně druhovou ochranu- spolupracuje s ochranářskými skupinami a vládami- sponzoruje projekty na ochranu přírody (především oceánů, lesů a mokřadů)- cílem: - záchrana zvířat ohrožených vyhubením - potlačení nelegálního obchodu se vzácnými druhy R a Ž - pomoc obyvatelům uspokojovat své potřeby a zároveň chránit přírodní zdroje - školení správců CHÚ, strážných skupin a skupin specializovaných na boj s pytláky - podpora vědeckého výzkumu zaměřeného na vznik a realizaci dlouhodobých programů na ochranu přírody

slide149

UNESCOMezivládní program „Člověk a biosféra“ (MAB)- založen v roce 1970 s cílem: „rozvinout v rámci přírodních a socioekonomických věd základnu pro racionální využívání přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a přírodním prostředím“- rozdělen do několika hlavních tématických okruhů 1) podle převládajícího biomu - např. tropický les, aridní zóna 2) nebo podle interakcí mezi člověkem a prostředím - např. ochrana přírody- rozhodnutí od založení a sledování různých oblastí Země vhodně vybraných území tzv. biosférické rezervace (BR) „BR jsou reprezentativní území světa, která kromě cenných přirozených ES poskytují příklady harmonických vztahů mezi přírodním prostředím a místními obyvateli.“

slide150

každá BR má obsahovat ukázky: 1) hlavního biomu typického pro danou oblast 2) výjimečných nebo ojedinělých ES, R a Ž populací 3) uchování přírodních hodnot prostředí a tradičního využívání přírodních zdrojů místním obyvatelstvem 4) degradovaných ES vyžadujících rehabilitaci- podle stupně narušení 3 zóny: 1) jádrová zóna 2) nárazníková zóna 3) přechodová zóna

slide151

Rozmístění různých aktivit v biosférických rezervacích(Zdroj: Janík, J. a kol. Biosférické rezervace České republiky. Příroda a lidé pod záštitou UNESCO.. Empora, Praha, 1996.)

ve sv t je cca 459 br z toho asi 130 v evrop v r 6
- ve světě je cca 459 BR (z toho asi 130 v Evropě, v ČR 6)

Stránky Národního komitétu MAB on-line na: http://mab.kav.cas.cz

str nky n rodn ho komit tu mab http mab kav cas cz event st rnky unesco http portal unesco org
Stránky Národního komitétu MABhttp://mab.kav.cas.czevent.stárnky UNESCOhttp://portal.unesco.org
slide155

Krajinotvorné programy

- součástí politiky MŽP

- zahrnují:

1) Program péče o krajinu (PPK)

2) Program revitalizace říčních systémů (PRŘS)

3) Program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů

4) Program stabilizace lesa v Jizerských horách a na Ještědu

5) Správa nescizitelného státního majetku v zvláště chráněných územích (zajištění odpovídající péči o četné pozemky ve vlastnictví státu v ZCHÚ, které jsou v majetkové správě nájemce (AOPK ČR, SOP ČR, Správ NP)

slide156

1) Program péče o krajinu (PPK)

  • - založen v roce 1996
    • ochrana krajiny proti erozi
      • - např. zakládání mezi a TTP s protierozní fcí
      • výsadby keřových a stromových bariér proti splachu ornice
      • výsadby stromořadí či skupin stromů proti větrné erozi
    • B) udržení kulturního stavu krajiny
    • - např. kosení travního porostu a rákosin
    • likvidace křovinného a dřevinného náletu
    • zavádění extenzivních způsobů hospodaření
    • ošetření památných stromů atd.
    • C) podpora druhová rozmanitost
    • - např. prohlubování a vytváření tůněk a umělých drobných vod. ploch
    • budování bariér pro obojživelníky k podchodu pod silnicí
    • odstranění konkurenčních R atd.
    • D) péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblast
    • - např. geodetické vymezení hranic ZCHÚ a vyhotovení plánů péče
    • výroba, instalace a údržba info tabulí
    • repatriace chráněných druhů atd.
slide157

2) Program revitalizace říčních systémů (PRŘS)- sloučen s programem podpory drobných vodohospodářských staveb - zaměřen na obnovu vodních zdrojů a přírodního prostředí užívaných člověkem - např. zvyšování retenční schopnosti krajinyzpomalování povrchového odtokulikvidace nevhodně provedených odvodňovacích soustav podporačištění odpadních vod v menších obcích

slide158

3) Program péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů (ze SFŽP) - opatření zařazena do dílčích programů:3.1. Program péče o přírodní prostředí- cílem podpora opatření k ochraně přírody a krajiny prováděných nad běžný rámec povinností vymezených zákony: č. 114/1992 Sb.,o ochraně přírody a krajiny č. 289/1995 Sb., lesní zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu3.2. Program na zpracování koncepcí ochrany přírody a krajiny

slide159

3.1. Program péče o přírodní prostředí3.1.1. Zakládání prvků ÚSES3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků3.1.3. Zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa a k přírodě šetrné hospodaření v lesích3.1.4. Péče o zamokřená území a vodní plochy3.1.5. Realizace schválených plánů péče o ZCHÚ3.1.6. Výkupy pozemků ve ZCHÚ3.1.7.  Realizace schválených záchranných programů3.1.8. Program péče o půdu3.1.9. Program regenerace urbanizované krajiny- žádost předkládá žadatel (vlastník nebo nájemce pozemku) SFŽP- AOPK ČR (mimo území NP a CHKO) zpracovává odborný posudek (nezbytná příloha k žádosti u některých dílčích programů)

slide160

3.2. Program na zpracování koncepcí ochrany přírody a krajiny3.2.2. Program na vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení ŽP v obcích na území NP a jejich ochranných pásemProgram je určen pro obce, které alespoň částí svého katastrálního území leží na území NP, včetně ochranného pásma.

slide161

Ze SFŽP ČR bylo v roce 2004 vyplaceno 493,9 mil. Kč na ochranu přírody a krajiny, peníze byly použity na realizace těchto akcí. Zdroj Výroční zpráva SFŽP ČR 2004. Stránky SFŽP ČR. On-linewww.sfzp.cz/cs/vyrocni-zpravy/

slide162

Evropské zdroje- možnosti se po vstupu do Evropské unie rozšířily:Operační program Infrastruktura (MŽP + MD)- zaměřen na rozvoj dopravy a ochranu ŽP- možno čerpat na obnovu enviromentálních fcí území (např. revitalizace vodních toků, úprava k obnově funkce pramenných oblastí a mokřadů, budování a obnovu retenčních nádrží, suchých poldrů nebo odstraňování migračních bariér na tocích pro volně žijící živočichy)Program LIFE – NATURE (prostřednictvím MŽP)- možné financovat náklady související s péčí o vybrané území Natura 2000

slide163

Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)-možné využít k podpoře aktivní péče o přírodu a krajinu prostřednictvím tzv. agro-enviromentální opatření (AEO) a k podpoře hospodaření v méně příznivých oblastech s eviromentálními omezeními (tzv. E-LFA) Operační program Zemědělství - opatření na podporu rozmanitosti krajiny (př. financování údržby nebo zakládání malých vodních nádrží), podporu šetrného hospodaření (př. pořízení šetrných technologií) nebo na podporu přírodě blízkého hospodaření v lesích

slide164

Fond soudržnosti

  • zaměřen na financování velkých infrastrukturních projektů v oblastech
  • životního prostředí a dopravy- podle finančního rámce rozšíření bude na projekty financované z Fondu
  • soudržnosti vyčleněna více než třetina celkového objemu strukturální pomoci pro ČR- na rozdíl od strukturálních fondů neposkytuje spolufinancování
  • programů, ale přímo spolufinancuje jasně definované projekty (usnadněno hodnocení přínosu projektů z hlediska TUR)
  • - pomoc poskytnuta na projekty v oblasti ŽP, které naplňují cíle
  • ekologické politiky Evropské unie
  • Prioritní oblasti ochrany životního prostředí: · čištění odpadních vod · zajištění množství a jakosti pitné vody · nakládání s odpady · ochrana ovzduší a klimatu· odstraňování starých ekologických zátěží
slide165

6. AKČNÍ PLÁN PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EUŠestý akční program Evropského společenství pro ochranu životního prostředí 2001-2010Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba- zahrnuje :Zamezení  změny klimatuOchranu přírody, planě rostoucích R a volně žijících ŽŘešení otázek, týkajících se životního prostředí a zdravíOchranu přírodních zdrojů a odpadového hospodářství

slide166

VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ- mělo by směřovat k trvale udržitelnému rozvoji termín definován již v r. 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru, v ČR v rozvinuté podobě zakotven v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“

slide167

Aby toho bylo docíleno:1) intenzita využívání obnovitelných přírodních zdrojů nesmí přesáhnout rychlost jejich regenerace2) intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nesmí přesáhnout rychlost nalézání jejich obnovitelných náhrad 3) intenzita znečišťování nesmí přesáhnout asimilační kapacitu životního prostředí

slide168

Příklady různé intenzity využívání přírody a přírodních zdrojů:zemědělství: intenzivní zemědělská výroba extenzivní zemědělství ekologické zemědělstvílesní hospodářství: produkční lesy zohlednění i dalších mimoprodukčních funkcí lesních ESapod.

slide169

MEZINÁRODNÍ PROGRAM GLOBE (The Global Learning and Observations to Benefit the Environment)- zaměřený na sledování ŽP na místní i globální úrovni- spojuje výchovný cíl s vědeckým (studenti spolupracují na měření ukazatelů ŽP, které vědci zpracovávají)- myšlenka z r.1994 (americký víceprezident Al Gore), zahájení projektu 22. 4. 1995 (zapojeno 112 zemí, v ČR 91 škol a zájmových organizací)- vědci zpracovali systém průkazných a zároveň pro studenty jednoduchých měření, umožňujících sledovat vývoj globálních ekologických problémů

slide170

- studenti provádí 20 praktických měření a pozorování kvality ŽP na území 15 x 15 km v oblastech:• meteorologie - max., min. a okamžité teploty, množství a pH srážek, druhy mraků, oblačnost, relativní vlhkost, přízemní ozón • hydrologie – teplota, pH, průhlednost, dusičnany, alkalita, rozpuštěný kyslík ve vodě• biometrie – výška a obvod stromů, korunový zápoj a pokryvnost bylinného patra, druhy vegetace• fenologie – pozorování rašení pupenů a počátku kvetení u různých druhů rostlin, vývoj listů, změny barvy listů a jejich opad • pedologie – struktura, zrnitost, barva, uhličitany, objemová hmotnost, zrnitostní složení, pH, půdní vlhkost, teplota půdy, infiltrace- výsledky měření odesílány pomocí Internetu do centrály ve NASA v Coloradu

slide171

Rozložení skupin měřících v programu GLOBE v ČR k 1. 2. 2005- ČR je v objemu odeslaných měření do databáze GLOBE v celosvětovém měřítku na 3. místě - odborný garant MŽP a MŠMT (koordinátor Tereza- sdružení pro ekologickou výchovou)

slide172

školy GLOBE často spolupracují se zástupci místní komunity při řešení různých problémů, např.:• každoroční předávání teplotních údajů Lesům ČR a společný výpočet pravděpodobného termínu prvních jarních náletů kůrovců• celoroční zpracování všech zjištěných meteorologických údajů• stanovení mikroklimatu • mapování pramenů a kontrola kvality vody• využití satelitních dat pro sledování vývoje krajiny • sledování vlivu prudkých srážek a splachů na pH vodního toku

ad