THEME 3

1. THEME 3 • Public Goods • Public Goods Classification • Efficient Provision of Public Goods

2. 3. téma Veřejné statky - ekonomické specifikum a charakteristika veřejných statků - typologie veřejných statků - efektivní zabezpečení veřejných statků v podmínkách dílčí a všeobecné rovnováhy

4. Mikroekonomický argument pro veřejné financování - existence veřejných statků (někdy také statků kolektivní spotřeby) Analýzu veřejných statků udělal Paul Samuelson v roce 1954 pro specifické vlastnosti těchto statků při spotřebě

5. statky privátní dělitelnost spotřeby (rivalita spotřebitelů) vylučitelnost ze spotřeby veřejné nedělitelnost spotřeby (nerivalita spotřebitelů) nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele nevylučitelnost ze spotřeby Samuelson, P.A.: „The pure theory of public expenditure“

6. Z výkladu minulé kapitoly: Pro dílčí rovnováhu můžeme stanovit Potom

7. A zrovna tak: Výrobce nabízí za stejnou cenu PC , což je jeho mezní míra transformace.

8. Poptávka po soukromém statku P S PC DB DA+B DA QB QA QA+B Q

9. P Poptávka po veřejném statku DA+B S PA+B PB DA DB PA QC Q

10. Pro tento případ musí ovšem platit:

11. Veřejné statky a externality • je to v zásadě totéž – čistý veřejný statek je totální externalita CO JE EXTERNALITA? Nezainteresovaný subjekt 1 2 INTERNÍ VZTAH

12. 3.2 TYPOLOGIE VEŘEJNÝCH STATKŮ

13. Ze Samuelsonovy definice veřejných statků pomocí dvou kritérií (rivality a vylučitelnosti) vznikají čtyři možné kombinace statků: • čisté soukromé statky • čisté veřejné statky • smíšené statky klubové • smíšené statky poziční • (viz obrázek dále)

14. Čtyři skupiny statků – kriteria vylučitelnosti a rivality při spotřebě VYLOUČENÍ PROVEDITELNÉ NEPROVEDITELNÉ ČISTÉ VEŘEJNÉ STATKY SMÍŠENÉ STATKY – KLUBOVÉ NERI- VALITNÍ SPOTŘEBA SMÍŠENÉ STATKY – POZIČNÍ SOUKROMÉ STATKY RIVALITNÍ

15. Smíšený veřejný statek a efekt přetížení N...počet uživatelů B...užitek ze statku pro jednoho uživatele Bmin ...minimální užitek ze statku, kdy ještě spotřebitel zůstává N* ... počet spotřebitelů s minimálním užitkem B Bmin N* Nmax N

16. Smíšený veřejný statek a poplatek N...počet uživatelů B, C...užitek nebo náklady statku pro jednoho uživatele Npopl ... počet spotřebitelů po zavedení poplatku B, C Poplatek B Npopl Nmax N

17. 3.3 EFEKTIVNÍ ZABEZPEČENÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ

18. Pro veřejný statek je tedy optimem situace, kdy mezní míra transformace je rovna součtu MRS - ale v jakém poměru ?! To záleží na jednotlivých poptávkových křivkách - známe je ? Jejich odvození je velmi obtížné, protože nelze snadno nalézt poptávku u statku, který je nerivalitní - spotřebitel o něj neusiluje proti druhým, vlastně ho nepoptává (free rider).

19. Efektivní zabezpečování veřejných statků • Teorie: problém optimální alokace zdrojů – dílčí a všeobecná rovnováha pro čisté veřejné a smíšené veřejné statky je obtížná a nevede k žádaným výsledkům • Praxe: snaha NĚJAK (?) čisté veřejné a smíšené veřejné statky poskytovat, ale přesná alokace zdrojů není teoreticky zjistitelná, takže nastupují odhady, analýza nákladů a přínosů, „dobrovolná směna“ E. Lindahla …

20. PROTO – ekonomicky efektivní poskytování veřejných statků je spojeno s problémy: • stanovení jejich cen • stanovení správného množství • Klíčová otázka v obou zmíněných problémů je projevení preferencí spotřebitele – problém free rider

21. Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý) a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze Existují dva spotřebitelé A a B; jsou známy jejich indiferenční křivky Je známa křivka produkčních možností – třetí graf dole, křivka f-f, která popisuje produkci statků X a Y Postup: 1. Zvolena libovolná indif. křivka spotřebitele A – křivka A' 2. Zvoleno množství veřejného statku G' a k němu nalezena množství XA' a XB1, přičemž (XA' + XB1 = G'E); tak je nalezena i křivka B1a ta se přenese do dolního grafu 3. Do grafu spotřebitele A se vynese množina jeho spotřebovávaných množství statku X vůči B1 – to je křivka T-T Pokračuje.... XA A1 A' Spotř.A M O1 xA' T T G' GA G1* XB Spotř.B N P1 xB1 B1 G' GB X f E xA' N' xB1 B'1 f G G' G1*

22. Graf stanovení optimálního množství statků X (soukromý) a G (veřejný) ve všeobecné rovnováze - pokračování 4. Indiferenční křivka, která je tečnou ke křivce T-T představuje optimální kombinace pro spotřebitele A a je to křivka A1 Pro tuto situaci platí MRT = MRSAXG + MRSBXG 5. Postup se opakuje a vznikne množina křivek T-T a množina bodů Oi 6. Ke každému bodu Oi pro spotřebitele A existuje bod Pi pro spotřebitele B 7. Množina užitků spotřebitele a, resp. B se vynese do grafu ... to je Paretovo optimum pro danou společnost Spotř.A O4 XA O3 O2 GA Užitek spotř.A Užitek spotř.B

23. ZTRÁTA SPOLEČENSKÉHO UŽITKU ZAVEDENÍM POPLATKU P1 ...POPLATEK (Pozor – nejsou uvažovány výrobní náklady) CENA KA PA CI TA STATKU D ZTRÁTA SPOLEČENSKÉ-HO UŽITKU P1 MNOŽSTVÍ QP QMAX QCAP

24. ZTRÁTA SPOLEČENSKÉHO UŽITKU PŘI TRANSAKČNÍCH NÁKLADECH PT ...TRANSAKČNÍ NÁKLADY C ... MEZNÍ (PRŮMĚRNÉ) NÁKLADY CENA D ZTRÁTA SPOLEČENSKÉ-HO UŽITKU Z TRANSAKČNÍCH NÁKLADŮ E PT C MNOŽSTVÍ O QE Q0 QMAX QCAP

25. Oates, W.E. P úspory z neposkytnutých služeb D E PUNIV. A C D2 B D1 QS Q2 Q1 množství překročení nákladů za poskytnuté služby

26. (Stát, obec, město a pod.) Poskytovatel (financiér) veřejné výdaje Producent (výrobce) DANĚ netržní statky Spotřebitel

27. Externality

28. Externality - obecně Specifický příklad veřejných statků Nastávají tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří náklady způsobili či příjmy získali, za ně platili Spotřební vs. Produkční externality

29. Vznik externalit Důvod – existence volných zdrojů Volné = nikým nevlastněné Subjektivní pohled! Možnost odstranění ex ante – zlepšení právního rámce, vymezení vlastnických práv k příslušným volným zdrojům Určení vlastníků – je-li to možné Určení způsobu užívání – kde není určení vlastníků možné

30. Způsoby odstranění Státní intervence Daně Dotace Vydávání regulačních opatření Využívání právních norem Soukromá vyjednávání

31. Státní intervence

32. Kladné externality – řešení: dotace k soukromým nákupům

33. Záporné externality – řešení: daně zdanění

34. Soukromé vyjednávání Coaseův teorém

35. Coaseův teorém Pozn. Internalizace externalit Situace zapříčiněná užíváním volného zdroje Coaseův teorém popisuje situaci, kdy k internalizaci externality dochází na základě soukromých vyjednávání Podm. Náklady na vyjednávání musejí být přiměřeně nízké

36. Soukromé vyjednávání - záporné externality Předp. Nenulové transakční náklady na vyjednávání Užívací právo na straně producentů TN nesou poškození – vyjednáváním dojde ke snížení produkce (stále více než optimální) Užívací právo na straně poškozených TN nesou producenti – nejprve si vyjednají právo na užití zdroje, zvýšení platby za vyjednané množství (vyjednáno nižší množství produkce než optimální)

37. Soukromé vyjednávání - kladné externality Zájem o vyjednávání mají vždy spotřebitelé Pozn. Producenti by rádi svoji produkci zpoplatnili, ale k externalitám dochází právě proto, že to udělat nemohou Vyjednáváním dojde ke zvýšení produkce, ale bude stále nižší než optimální úroveň

38. Soukromým vyjednáváním není externalita (záporná ani kladná) nikdy zcela odstraněna, ale pouze snížena do výše transakčních nákladů.