Podnikatelské prostředí /POP/

1. Podnikatelské prostředí /POP/ prof. Ing. Ivan Jáč, CSc.

2. Náměty pro projekty POPcvičení Lze nabídnout 3 druhy projektů: • Nabídka tématických „článků“- příspěvků z HN v časovém intervalu 2012 – 2014 poznámka: lze využít „přístupu on-line archiv“ z KPE – Jáč v objemu cca 1/3 celk. projektů • HN/13.2.2014/rubr. Téma : Česko zůstává rájem montoven. Naštěstí ,říkají ekonomové • HN/13.2.2014/rubr. Česko: Jeden byt a v něm sídlí tisícovka firem

3. 3. HN /13.2.2014/rubr. Česko : Vietnamský byznys už nejsou jen večerky, ale i kavárny či franšízy 4. HN/13.2.2014/rubr. Česko: Firmy, které tratily na oslabení koruny, chybně spekulovaly …. Dále lze „lustrovat“ jednotlivá čísla HN a navrhovat témata k doplnění (aktualizaci) výkladu předmětu POP, nabídnuta je možnost přístupu k online archivu HN na KPE u vedoucího katedry…

4. II. Nabídka zadaných témat garantem předmětu • Makroekonomická expozice ČR v dekádě 2010 -2020 • Zapojení tzv“ vietnamské komunity“ do podnikatelského prostředí ČR (dopady, vlivy,perspektivy,návrhy…) • Analýza a komparace POP dle vlastního posouzení z „místa pobytu-podn. aktivit“ studentů (min.2studie)

5. III. Vlastní návrhy – např. „fragmenty“ z DP a BP… • viz DP (Jáč+….. • další inspirující témata (k posouzení v diskuzi …

6. Cílem předmětu je seznámit studenty s možnými vlivy podnikatelského prostředí na rozvoj ekonomických subjektů. Podnikatelské prostředí vzniká v interakci na globalizující se světové hospodářství a je alokováno v konkrétních regionálních rozměrech, které lze na této úrovni hodnotit a doporučení předkládat potenciálním investorům. Studenti se seznámí s možnostmi a nástroji měření kvality podnikatelského prostředí.

7. Přednášky (témata): • Vymezení pojmů, teoretické přístupy a modely k vymezení kvality podnikatelského prostředí • 2. Podnikatelské prostředí v kontextu globální, evropské, národní a regionální úrovně • 3. Regionální hodnocení kvality podnikatelského prostředí, preference podnikatelských subjektů

8. 4. Rozvoj podnikatelského prostředí tažený investičními preferencemi 5. Podpora podnikatelského prostředí – průmyslové zóny, klastrové iniciativy, póly excelence. 6. Rozvoj podnikatelského prostředí založený na znalostní ekonomice jako prioritní rozvojové trajektorii ČR 7. Vymezení faktorů hodnocení kvality podnikatelského prostředí doplněna aktualizací z podnikatelského prostředí v reálném časovém rozměru.

9. Charakteristika (Identifikace) integrovaných skupin faktorů – obchodní, pracovní, infrastrukturní, lokální, cenové a enviromentální ( 6 skupin) • 9. Strategie regionálního rozvoje ČR v kontextu EU • 10.Měření konkurenceschopnosti regionů na příkladech z ČR • 11.Regionální pojetí konkurenceschopnosti, nástroje podpory • 12.Podpora konkurenceschopnosti v kontextu identifikovaných regionálních disparit

10. 13.Podnikatelské prostředí ve vybraných zemích EU 14.Regionální disparity – příležitost pro rozvoj podnikatelského prostředí 15.Komplexní hodnocení kvality podnikatelského prostředí Cvičení: Témata cvičení navazují na odpřednášenou problematiku, doplnují tuto látku a mohou ji i rozšiřovat

11. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky Milan Viturka Publikace se zabývá hodnocením regionální kvality podnikatelského prostředí, které představuje významný podklad nejen pro rozhodování potenciálních investorů, ale i pro hodnocení perspektiv rozvoje regionů.

12. Hodnocení vychází ze 16 faktorů vybraných na základě mezinárodních i domácích průzkumů a sdružených do skupin: obchodních, pracovních, infrastrukturních, lokálních, cenových a environmentálních faktorů. Jejich analýzy jsou zpracovány jednotným způsobem (význam, metodika, výsledky a možnosti ovlivnění) podle 205 správních obvodů obcí třetího stupně a návazně syntetizovány za kraje. Navazující širší vyhodnocení regionální konkurenceschopnosti zahrnuje i analýzy inovačního potenciálu firem a využití lidských zdrojů jako dalších komponent originální integrační teorie udržitelného regionálního rozvoje. Na tomto základě je pak vypracována dlouhodobá strategie regionálního rozvoje České republiky (v podobě rozvojových scénářů krajů).

13. Jedinečnost obce v regionu Kniha se zabývá možnostmi a realitou regionálního rozvoje v ČR. Přináší mj. zcela novou metodiku hodnocení hospodářského stavu a vývoje obcí, bude tak významným pomocníkem pro všechny, kteří se zabývají regionálním rozvojem na krajské, regionální i místní úrovni. Důraz je především kladen na praktickou aplikaci získaných poznatků a na spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Běžná cena 278 Kč10% sleva on-line - 28 Kč Cena on-line (s DPH): 250 Kč Není sklademPokud o knihu máte zájem,kontaktujte nás. Palác knih Luxor

16. Hodnocení POP(í-u) v globálním rozměru – • zajištuje vyšší objektivitu hodnocení KPP než na národní úrovni - avšak s „vyšším“ zprůměrováním • Tímto hodnocením se zabývá více mez. institucí: • AB-agentura Bloomberg–index(žebříček)kkrspn • WB - Doing business • WEF- Davos forum (prof. Schwab) • ČS – index ČS

17. AB - Agentura Bloomberg

18. New York - Česká republika letos v žebříčku kvality podnikatelského prostředí agentury Bloombergobsadila 32. místo. Z postkomunistických zemí ale skončila až za Polskem. Předstihla však Maďarsko. Hodnocení vychází ze stupně ekonomické integrace do mezinárodních ekonomických struktur a z výše nákladů na podnikání. V loňském roce skončilo Česko o příčku níž. Z evropských zemí je nejvýše Německo na pátém až šestém místě. Nejpřívětivější vůči podnikatelům je podle agentury Bloomberg Hongkong následovaný Kanadou a Spojenými státy. V první desítce jsou z evropských států kromě Německa ještě Británie, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko. Hongkong anketu vyhrál i loni, celkem do ní bylo zařazeno 214 zemí světa.

19. Česko v žebříčku podnikatelského prostředí zůstalo za Polskem

20. Na Polsku, které obsadilo celkově 26. příčku a oproti loňsku si polepšilo o šest míst, ocenil Bloomberg lepšící se infrastrukturu a dynamický spotřební trh. Z postkomunistických evropských zemí rostla v minulých krizových letech polská ekonomika nejrychleji. Zatímco dříve dávali zahraniční investoři přednost jiným zemím, dnes se Polsku nevyhýbají, píše Bloomberg. Produktivita práce se v Polsku zvyšuje, zatímco mzdy jsou oproti sousednímu Německu třetinové. Americká agentura sestavila pořadí na základě výpočtu složeného: z míry zapojení do mezinárodních ekonomických organizací, náležitostí potřebných k založení obchodní společnosti, nákladů na pracovní sílu, materiál a logistiku. Vliv na celkové hodnocení má i kvalita právního prostředí, vnímání korupce, koupěschopnost obyvatelstva a výše zdanění.

21. České podnikatelské prostředí je v rámci střední Evropy nejméně přívětivé Začít podnikat v České republice je stále značně komplikované. Podle statistik Světové banky uvedených v letošní zprávě „Doing Business 2013“ jsme v otevřenosti podnikatelského prostředí v celoevropském měřítku až na 30. místě. WB

22. Hodnocení obecného ekonomického prostředí WB - DB • Analytická studie Doing Business - publikovaná Světovou bankou hodnotí podmínky podnikaní ve vybraném počtu 181 zemí pomocí deseti základních ukazatelů : • (zahájení podnikání, udělování povolení, regulace zaměstnanosti, registrace vlast­nictví. ,získávání úvěrů, ochrana investoru, platba daní. zahraniční obchod, vynuti­telnost smluv, ukončení podnikaní). • Hodnocení je založeno zejména na administra­tivní, finanční a časové náročnosti takto definovaných ukazatelů. Výsledkem studie je pořadí' zemí. kdy přední místa obsazuji země, u kterých je podnikatelská činnost vzhledem ke stanoveným kriteriím relativně nejsnadnější.

23. Závěr: Zmíněná studie „Doing Business 2013“ prozrazuje, že ohledně podmínek v podnikání je Česká republika v rámci středoevropského regiónu až na úplném chvostu, a to nejenom za hospodářsky velmi rozvinutými ekonomikami : Rakouska a Německa = vyspělé země Evropy ale také za Polskem, Maďarskem a Slovenskem = srovnatelné (sousední) země

24. Odraz po česku. Bude revize? Naděje pro rok 2014 … Vysoce nadprůměrnou dynamiku předvedli někteří noví členové Evropské unie. V mezikvartálním růstu jsou na špici) a Česko (1,6 procenta) Rumunsko (1,7 procenta. "Takto rychle rostla zdejší ekonomika naposledy ve třetím čtvrtletí roku 2007, tedy v roce rekordního růstu," komentuje Václav Franče z Raiffeisenbank. Ale jak upozorňuje, poslední "fantastická" česká čísla jsou pouze předběžná a jejich revize je velice pravděpodobná. K meziročnímu vzestupu domácí ekonomiky podle předběžné zprávy ČSÚ přispěly zejména investice do dopravních prostředků a strojového vybavení. Nelze však vyloučit, že na ně měly značný vliv nákupy firem, které se po listopadových intervencích ČNB obávaly zdražování, a proto v předstihu doplňovaly svůj vozový park.

25. PIIGS EXCELENT

26. 1.Úvod … lze spojit pojmy POP a Podnikání, jako “symbiózu” formy s obsahem, či naplnění (účinnost) vymezeného “prostředí” efektivní aplikaci a alokací podnikatelských aktivit (investic)  POP není dosud “příliš” akcentováno ani v akad. prostředí.  Nemá vlastní definici v ZOK a NOZ  Nemá „historickou“ kontinuitu, především na území ČR – viz předcházející „epocha“ potlačování všeho „podnikatelského - individuálního” ,na rozdíl např. od sousedních zemí Maďarska, NDR a PLR !?  Nemá ani současnou pozitivní image, viz “minulé - současné” deformace  Nemá alternativu !  Má však budoucnost – jedinou !?

27. Definice:POP je prostorově a systémově vymezená kategorie širšího významu (ekonomicky, eticky a geograficky určeného) se strukturovaným obsahem 1.1 Činitelé ovlivňující POP … předpokladem je příznivé POP, v reálném profilu však lze nalézat mnohé odchylky od této teze: Pokud je tedy podnikatelské prostředí nepříznivé, pak s velkou pravděpodobností ani nejdokonalejší znalost tohoto prostředí a dokonce ani nejpropracovanější marketingové analýzy podnikatelského prostředí nezaručí úspěch v podnikání. Proto je zapotřebí, aby podnikatelské prostředí bylo co možná nejvíce příznivé, což je ovšem nelehký úkol pro ty, jež mohou alespoň některé faktory formující podnikatelské prostředí ovlivnit.

28. Je evidentní, že činitelů, které ovlivňují podnikatelské prostředí, je mnoho. Jedním z nich je bezesporu rozpočtová politika státu, která zde hraje velmi významnou roli. • Na vytváření podnikatelského prostředí se podílejí: • státní orgány - např. ministerstva, CNB, další centrální orgány • státem zřízené nebo státem podporované instituce a agentury – Czech Invest, EGAP, OHK • soudy, • orgány veřejné samosprávy – dále viz text… !!! • vzdělávací zařízení všech typů, • výzkumná a vývojová pracoviště, • subjekty působící v oblasti peněžnictví, banky, pojišťovny, instituce kapitálového trhu,

29. Územně správní členění České republiky V obecné rovině můžeme rozlišit 3 různá hlediska členění území: • urbanisticko-sídelní – jeho smyslem je postihnout vyčerpávajícím způsobem celé osídlení (tj. urbanizované území) • územně-technické – postihuje plošně vyčerpávajícím způsobem celé území ČR pro potřeby technických evidencí • administrativně-správní – toto členění má nejsilnější vazbu na poskytování statistických dat. Současné administrativně-správní členění ČR je možno z institucionálního pohledu rozdělit do 4 skupin:

30. územní celky s vlastními volenými samosprávami - třístupňová struktura: ČR-kraj-obec • územní celky všeobecné státní správy - čtyřstupňová struktura: centrální (ČR) – regionální (kraj) – subregionální (dříve okres, od 1. 1. 2003 nově dvě nově zavedené jednotky: správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) a správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ) – lokální (obec, v 8 statutárních městech i městské obvody a části) • územní celky se speciální státní správou (různé územní úrovně, na nichž mají svoji působnost specializované úřady): jednotky regionálního až subregionálního významu • územní celky s přenesenou působností státní správy, kterou vykonávají jednotky samosprávy (nachází se především na subregionální úrovni – např. stavební či matriční úřady).

31. Brněnští zastupitelé opět neschválili výstavbu velkoskladu Amazonu reklama Projekt výstavby distribučního centra internetového prodejce Amazon v Brně ještě není definitivně pohřben. Přitom brněnští zastupitelé v pátek na svém mimořádném zasedání investici za zhruba 100 milionů eur (2,7 miliardy korun) opět zablokovali. Neschválili usnesení, které by umožnilo Amazonu sklad postavit. Brněnský primátor Roman Onderka však bezprostředně po sedmihodinovém jednání zastupitelstva řekl, že se investice nevzdává. O víkendu pak projevil zájem pokračovat v jednáních i zástupce investora. "Nemůžeme již vylepšit naši nabídku, ale mohli bychom členům zastupitelstva ukázat lokalitu, dopravní řešení. Město by pak mohlo o našem návrhu znovu hlasovat," řekl HN Remon Vos, ředitel developerské skupiny CTP, jež má v Brně velkosklad pro Amazon postavit. Kdo postaví sjezd z dálnice D1?

32. ZÁKONNÉ VYMEZENÍ - ZÁKON Č. 1/1993 SB. - ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Současná právní úprava postavení obcí je představována zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (ve znění pozdějších předpisů), zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů, zákony č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů. Problematika územní samosprávy je upravena v sedmé hlavě ústavy.

33. ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA Územní samospráva je v ČR tvořena základními a vyššími územními samosprávnými celky: - Základní samosprávné celky představují obce. - Vyšší územní samosprávné celky představují kraje. - Každý územní samosprávný celek má své samostatné kompetence (vlastní majetek a hospodaří dle vlastního rozpočtu) a nemůže zasahovat do působnosti jiného celku. - Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. - Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. - Obce i kraje jsou samostatně spravovány zastupitelstvem. - Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

34. KRAJE: - Vyšší územní samosprávné celky (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. - Územní jednotky (části území republiky), které jsou stanoveny zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v novelizovaném znění. Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zákonem, zastupitelstvem kraje a radou kraje a napomáhá činnosti výborů a komisí. Dále vykonává zákonem stanovenou státní správu (přenesená působnost). Na základě ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků byly k 1.1 2000 vytvořeny tyto vyšší územně samosprávné celky: CELKEM 13 + 1

35. Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy; Středočeský kraj se sídlem v Praze, vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník; Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor;

36. Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, vymezený územím okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov; Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, vymezený územím okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov; Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, vymezený územím okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem; Liberecký kraj se sídlem v Liberci, vymezený územím okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily; Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, vymezený územím okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov; Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, vymezený územím okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí;

37. Vysočina se sídlem v Jihlavě, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou; Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, vymezený územím okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo; Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk; Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, vymezený územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město; Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, vymezený územím okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

39. leasingové společnosti, • podnikatelská samospráva (komory, svazy, asociace, spolky a další) • poradenské, zprostředkovatelské a obdobné organizace, • tržní subjekty - reální a potenciální konkurenti a reální a potenciální kooperační partneři. • 1.2 Schematické vyjádření cílů hospodářské politiky •   Naplňování cílů hospodářské politiky lze graficky zachytit např. tzv. magickým čtyřúhelníkem. Tento magický čtyřúhelník vytvořil britský ekonom Nicolas Kaldor pro Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a vychází ze 4 základních cílů hospodářské politiky – hospodářský růst, plná zaměstnanost, stabilita cen a rovnováha vnějších hospodářských vztahů (zahraniční obchod).

40. Přitom zde platí, že alespoň v krátké době je obtížné dosáhnout současně všech těchto cílů. Čím vice se plocha čtyřúhelníku (který je dán statistickými údaji určité země ve sledovaném období) liší od teoretické plochy, tím je hospodářská situace země horší. Deformace útvaru určitým směrem poskytuje informaci o účinnosti hospodářské politiky.

41. 1.3 Ekonomický růst a blahobyt země jako předpoklad příznivého podnikatelského klimatu Z pohledu makroekonomie a fiskální politiky je však podstatná také otázka zajištění ekonomického růstu (růst HDP). Je evidentní, že pokud bude příznivé podnikatelské prostředí, pak to bude mít pozitivní vliv i na HDP. Avšak tento ukazatel není zcela přesný v případě, že bychom chtěli měřit ekonomický blahobyt a rozvinutost země v komplexní podobě. Větší vypovídací schopnost bude mít zřejmě magický čtyřúhelník, který byl zmíněn a popsán v úvodu. Jako ještě více propracovanou se jeví studie zaměřená na mnohé další ukazatele. Můžeme zde hodnotit hospodářskou situaci země dle více kritérií - jednotlivých charakteristik rozvinutosti, resp. nerozvinutosti.

42. Z povahy vyplývá, že je vhodnější využít celou řadu ukazatelů (nežli např. jen HDP), které spolu vzájemně souvisejí vzhledem k tomu, že rozvinutost lze chápat jako komplexní systém. Mezi takové charakteristiky, které ukazují na stupeň rozvinutosti dané země či lokality lze zařadit např. tyto: 1) podíl prim. sektoru a těžeb. průmyslu na HDP 2) podíl podniků s národním kapitálem na celkovém počtu velkých podniků 3) podíl investič. statků na průmyslové výrobě 4) podíl investičních statků na vývozu 5) podíl investičních statků na dovozu 6) výdaje na výzkum

43. 7) význam šedé ekonomiky 8) infrastruktura na 1 obyvatele 9) pronikání zahraničního kapitálu do bankovního sektoru 10) míra inflace 11) míra nezaměstnanosti 12) platební bilance a zahraniční zadlužení 13) míra porodnosti 14) podíl úřednického aparátu na počtu zaměstnanců v terciálním sektoru 15) podíl středních vrstev zaměstnanců na celkovém počtu obyvatel 16) nerovnost příjmů a majetková nerovnost 17) procento studentů

44. 18) zdravotní péče (počet lékařů a nemocničních lůžek na 1 obyvatele) 19) systém sociálního zabezpečení (starobní důchody atd.) 20) odchod obyvatelstva z venkova a emigrace 21) koncentrace obyvatelstva v malém počtu měst 22) případně další

46. POP – jako konkurenceschopné prostředí, konkur. země … Tabulka 1

47. Indexy produktivity práce v průmyslu - dle Eurostat jsou na bázi GDP (v EUR dle PPP) za hodinu práce v průmyslu. V tabulce 2 jsou indexy pro sledované země poměřovány k průměru EU-15 (EU-15 = 100). Čím vyšší je index nad 100, tím vyšší je produktivita dané země oproti EU-15, a obráceně při indexu nižším než 100. Na základě údajů v tabulce 1 je možno činit závěr, že produktivita v průmyslu pěti nových členů EU je výrazně nižší oproti průměru EU-15, i když vývoj v čase ukazuje rostoucí trend. Indexy za Českou republiku svědčí o zhruba poloviční úrovni produktivity práce v průmyslu oproti EU-15. V případě Slovinska je na konci sledovaného období index o něco vyšší, dosahuje více než 70 % EU-15; nejnižší index vykazuje Bulharsko, dosahuje cca 30 % úrovně EU-15. Nižší úroveň produktivity práce je více než kompenzována mnohem nižší úrovní nákladů práce (viz tabulka 1).

48. Trend vývoje komparativních východ na bázi nízkých nákladů práce je závislý na rozdílech v tempu růstu mezd a tempu růstu produktivity práce. V případě České republiky je možno konstatovat, že výhoda nízkých nákladů práce se postupně snižuje: jednotkové mzdy 1.4 WEF Geneva – Globální zpráva o konkurenceschopnosti (The Global Competitiveness Reports) WEF sleduje konkurenceschopnost již od roku 1979. V posledních letech ke sledování používá Global Competitiveness Index – GCI, který zachycuje jak makroekonomickou, tak mikroekonomickou stránku národní konkurenceschopnosti. GCI je indexem váženým, přičemž pro určování vah je rozhodující stupeň rozvinutosti dané země. V pojetí WEF je konkurenceschopnost měřena a zkoumána z pohledu 12 pilířů, které se poté sjednotí v GCI:

49. instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdraví a základní vzdělání, vyšší vzdělání, efektivity trhu zboží a práce, finanční trh, technologická připravenost a velikost trhu, sofistikované podnikatelské prostředí, inovace a propojenost všech 12 pilířů. Používána jsou jak „tvrdá“, tak „měkká“ data. Tvrdá data jsou statisticky podložená data z mezinárodních nebo národních statistik. Druhá skupina, neboli měkká data, je soubor hodnocení, která nejde přesně kvantifikovat. Je ale možné je ocenit prostřednictvím dotazníkových šetření. Cílovou skupinou, která se těchto šetření účastní, jsou zástupci vrcholového managementu působící v příslušné zemi. Tabulka 10 udává přehled pořadí vybraných 40 zemí (celková sada hodnocených zemí ve sledovaných letech byla 130) v hodnocení konkurenceschopnosti.

50. Tabulka 10 Pořadí hodnocení konkurenceschopnosti dle WEF Report