Totalitní doktríny

1. Totalitní doktríny

2. Fašistická právní filozofie • Stát, jeho zřízení, vztah k jiným organizacím a k jednotlivcům tvořil důležitý prvek ideologie fašismu • Vůdci i jejich fašistické ideologie se vyznačovali hlubokým pohrdáním institutem práva • Otevřeně preferovali účinné jednání, čin, aktivismus

3. Carl Schmitt (1889 – 1975) • Profesor ústavního práva a politický teoretik • Odvolával se na myšlenkové tradice Machiavelliho a Hobbese • Stát by měl být výrazem jednoty společenství, které je v něm zorganizováno proti nepřátelům • Suverenita státu vylučuje podléhání právu – idea právního státu nemůže být v praxi aplikována, jestliže by to přímo ohrožovalo existenci státu

4. Právní věda v nacistickém Německu • Nacistické právní myšlení se v mnoha směrech odchýlilo od konceptů tradiční právní nauky • Právní věda se především toužila vypořádat s ideou právního státu • Vůči právu pozitivnímu, chápanému jako právo obsažené v zákonech, byl do protikladu stavěn konkrétní právní pořádek • „Pramenem práva není ve skutečnosti zákon, ale duch národa.“

5. Koncepce práva jako politického rozhodnutí • Princip „kdo má moc, ten tvoří právo“ • Vůle vůdce byla právem, i když byla vyjádřena neformálním způsobem • Nacismus vytvořil svébytný systém tzv. vůdcovského státu • Byla překonána dělba moci v horizontálním smyslu - legislativa a exekutiva se sjednotila v rukou vůdce • Byla také eliminována dělba moci ve vertikálním smyslu

6. Prameny práva – genetické hledisko • Prvotní pramen práva - rasově podmíněný právní cit panující v určité společnosti - právo tvoří pouze panující právní cit • Prameny práva zjeveného: • Právo projevené – normativní síla skutečnosti, formální rozkaz politického vedení • Doplňování práva – nepřipouští mezery v právu, protože tam, kde mlčí zákon, lze vždy najít odpověď v duchu národa

7. Prameny práva – statické hledisko • Právo vrozené - obecné přesvědčení lidu o správnosti, které najdeme v duši lidu nebo duši rasy - vyplývá z přírodou daných sociálních instinktů lidí • Právo dané - zákony a jiné právní normy, ale dají se zde zahrnout také rozsudky, smlouvy - pokud právo dané právu vrozenému odporuje, má přednost právo vrozené

8. Marxistická právní filozofie I. • Právo má třídní charakter - je tedy produktem a mocenským nástrojem třídy, která právě teď vládne • Právo patří k ideologické a institucionální nadstavbě společnosti - stát a právo jsou ekonomicko-společensky podmíněné jevy soudobého třídního postavení • Právo vychází z proletářské revoluce - právo kapitalistického státu nemůže být odstraněno reformním zákonodárstvím, ale pouze rozsáhlou sociální proletářskou revolucí

9. Marxistická právní filozofie II. • Jednota bytí a mětí - zákonodárná moc nevytváří zákon, pouze jej odhaluje a formuluje • Teze o tendenční jednotě práva a morálky - splývá dohromady morální přesvědčení, ekonomické zájmy a případně výkon moci dělnické třídy a jejího státu • Po uskutečněném přechodu od socialismu ke komunismu stát a právo odumřou - odpadá nutnost existence státu jako organizační formy veřejných záležitostí a s tím také nutnost existence práva – utopická představa

10. Psychologická teorie práva • Autorem je Leon Petražycki (1867 – 1931), polský právní filozof a sociolog • Východiskem je přesvědčení, že právo není objektivně existující sociální jev - neexistuje ani v psaných normách, ani ve společenském prostředí, ale je obsaženo v „právní psychice“ (v psychice člověka a jeho emocích) • Rozlišuje: • právo pozitivní (všeobecně uznávané, platné a sankcionované státní mocí) • právo intuitivní (které je výsledkem psychických procesů a přesvědčení každého jedince o správnosti chovat se předepsaným způsobem)

11. Marxistické koncepce • Pjotr Stučka (1865 - 1932) - vidí v právu „systém společenských vztahů odpovídajících zájmům vládnoucí třídy a chráněných její organizovanou silou“ - právo je objektivní jev, který existuje nezávisle na pozitivním právu • Jevgenij Pašukanis (1891 - 1939) - právo chápe podobně - jako výraz určitých (konfliktních) sociálních vztahů, jako objektivní jev, který je nezávislý na zákonných normách (pozitivním právu) a ideologii

12. Instrumentální přístup • Vidí v právu pouze nástroj kontroly sloužící vládnoucí třídě • Andrej Vyšinskij (1883 - 1954): „Právo je souhrnem pravidel chování, vyjadřujících vůli vládnoucí třídy, stanovených zákonným způsobem, jakož i obyčejů a pravidel soužití, potvrzených státní mocí, jejichž užívání je zajištěno donucovací státní mocí za účelem ochrany, upevnění a rozvoje společenských vztahů, které prospívají a vyhovují vládnoucí třídě.“

13. Rasový princip Pohrdání právem a právní vědou Důraz na obsahovou stránku Právo je prostředek legitimace moci Třídní princip Právo je účelový nástroj Objektivní charakter práva Právo je prostředek legitimace moci Nacistický a marxistický přístup