Katastr nemovitostí

1. Katastr nemovitostí • Zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), • Vyhláška190/1996 Sb. Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k zákonu č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a • k zákonu č. 344/1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky • Katastr je soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich • soupis a popis • geometrické a polohové určení • evidenci vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem • Katastr je zdrojem informací, které slouží mj. k ochraně práv k nemovitostem, • pro daňové a poplatkové účely, k oceňování nemovitostí, pro tvorbu dalších • informačních systémů. Katastr je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky. • Některé základní pojmy • pozemek je část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní • správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, • hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků, • parcela je pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální • mapě a označen parcelním číslem,

2. - stavební parcela je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, • - pozemková parcela je pozemek, který není stavební parcelou, • geometrické určení nemovitosti a katastrálního území je určení jejich tvaru a rozměru, • vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině, • polohové určení nemovitosti a katastrálního území je určení jejich polohy ve vztahu k • ostatním nemovitostem a katastrálním územím, • výměra parcely je vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny • v plošných metrických jednotkách, zaokrouhlených na 1 m2 • katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru • společně evidovaný soubor nemovitostí, hranice katastrálního území probíhá po • hranicích pozemků. • rozestavěná budova je budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, že již je • patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží.

3. Katastr obsahuje • a) geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, • b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov, vybrané • údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, čísla bytů a nebytových prostorů a • pojmenování nebytových prostorů, dále údaje pro daňové účely a údaje umožňující • propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru, • c) údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících a o jiných oprávněných a údaje • o dalších právech k nemovitostem podle tohoto zákona, • d) údaje o podrobných polohových bodových polích, • e) místní a pomístní názvosloví. • V katastru se evidují • pozemky v podobě parcel, (jako parcely se evidují všechny druhy komunikací kromě • komunikací pro pěší v parcích a sadech a koryta vodních toků široká nejméně 2 m. • Vodní tok, jehož koryto je užší než 2 m, se eviduje v souboru geodetických informací • mapovou značkou.) • b) budovy spojené se zemí pevným základem, a to • 1. budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, • 2. budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou • příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, • c) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona v budovách

4. d) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci • e) rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci • písm. b) nebo c), v souvislosti s věcnými právy k nim, • f) stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis. • V katastru se neevidují drobné stavby. • Pozemky se člení podle druhů na • zemědělské pozemky (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé • travní porosty), • lesní pozemky, • vodní plochy, • zastavěné plochy a nádvoří a • ostatní plochy. • U zastavěných ploch a nádvoří se eviduje jako parcela: • plocha zastavěná budovou, které bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo, spolu • s příslušenstvím budovy a přilehlým nádvořím téhož vlastníka, • v areálu budov pro nebytové účely téhož vlastníka, kterým se popisné ani evidenční • číslo nepřiděluje, každá plocha zastavěná budovou, která není příslušenstvím jiné • budovy, • - plocha zastavěná rozestavěnou budovou obdobně,

5. Nezastavěná plocha mezi budovami v areálu se považuje za manipulační plochu a • eviduje se samostatně jako pozemková parcela s druhem pozemku ostatní plochy • Parcely se v každém katastrálním území označují arabskými čísly buď • ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely nebo • v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku. • Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení • ve jmenovateli. • Budovy, včetně rozestavěných se evidují: • a) v souboru popisných informací údaji o parcele, na níž je budova umístěna, • b) v souboru geodetických informací průnikem vnějšího obvodu s terénem • nebo u netypických budov svislým průmětem vnějšího obvodu na terén. • Geometrické a polohové určení • Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru jsou určeny: • souřadnicemi a spojnicemi lomových bodů hranic pozemků a obvodů budov, • určených zaměřením v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě • katastrální ("S-JTSK") nebo • b) údaji záznamu podrobného měření změn s výpočtem souřadnic podrobných • bodů v případném jiném souřadnicovém systému než S-JTSK, nebo jen • c) zobrazením hranic pozemků a obvodů budov, včetně budov rozestavěných, • v katastrální mapě

6. katastrální mapa je polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje • všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru. • rozestavěná budova je budova v alespoň takovém stupni rozestavěnosti, že již je • patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží. • Další prvky polohopisu: v souboru geodetických údajů, např. • - osa kolejí železniční tratě mimo železniční stanici a průmyslové závody, • lanové dráhy s veřejnou dopravou (osa kolejí u pozemní lanovky a podpěry a průběh • visuté lanovky), • - hrana koruny a střední dělicí pás silniční komunikace, • - most, • - portál železničního a silničního tunelu, • - břehová čára vodního toku a vodní nádrže sloužících k vodní dopravě, • - stavební objekt na vodním toku nebo nádrži (hráz, jez, plavební komora), • - nadzemní vedení vysokého a velmi vysokého napětí včetně stožárů, • - komunikace pro pěší v parcích a sadech širší než 3 m, • - zvonice, pomník, socha, památník, mohyla, kříž, boží muka a veřejná studna, • budovy, které jsou příslušenstvím jiné budovy evidované v katastru na téže parcele, s • výjimkou drobných staveb. • Vytyčování hranic pozemků je zeměměřickou činností, při které se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranic pozemků podle údajů katastru o jejich geometrickém a polohovém určení. Na průběh hranice pozemků se vyhotoví geometrický plán.

7. Hranice se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. • V důvodných případech lze použít zobrazení křivkou, pro hranici parcely je však • přípustná jen kružnice nebo její část. • Vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni • zúčastnit se na výzvu katastrálního úřadu jednání nebo vyslat svého zástupce, • b) označit ve stanovené lhůtě, ne však kratší 30 dnů, trvalým způsobem a na vlastní • náklad nesporné hranice svých pozemků, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, • Hranice pozemků se označují hraničními znaky na hranici pozemku tak, aby se jeho střed kryl s • bodem lomu hranice a tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a • aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m. • c) na vyzvání doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, • které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů • d) ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, • a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá; • e) na vyzvání předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší 30 dnů, příslušné listiny • pro zápis do katastru.

8. Geodetické práce a geometrické plány • Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listin, podle nichž má být proveden zápis • do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy. • Geometrický plán musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným • předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel. • Geometrický plán se zhotovuje pro: • - změnu hranice katastrálního území a hranice územní správní jednotky, • - rozdělení pozemku, • - změnu hranice pozemku, • vyznačení budovy nebo změny jejího vnějšího obvodu v katastru nebo jen v souboru • geodetických informací • V katastrální mapě nelze bez plánu zobrazit předmět obsahu katastru, k němuž se • zapisují práva. • Plán je technickým podkladem pro: • - vyhotovení rozhodnutí a jiných listin o právních vztazích k nemovitostem, • - vydání kolaudačního rozhodnutí k budovám, které jsou předmětem katastru, • - změnu hranice katastrálního území a obce, • - změnu hranice druhu pozemku.

9. Zápis vlastnických práv do katastru z. č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem K nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí se zapisuje vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva. Do katastru se zapisují i další práva, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Zápisem se rozumí vklad, záznam,poznámkanebo jejich výmaz. Zápisy mají právní a evidenční účinky podle tohoto zákona. Vklad Práva se zapisují do katastru nemovitostí zápisem vkladu práva nebo výmazu vkladu práva. Tato práva vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru. Právní účinky vkladu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení ke dni, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu. Předmětem vkladu jsou práva zapisovaná do katastru na základě smluv, např. o převodu vlastnictví nemovitosti, o zástavním právu k nemovitostem, o oprávnění, které odpovídá věcnému břemenu, o předkupním právu k nemovitostem s věcnými účinky, o výstavbě, jejichž součástí je převod spoluvlastnických podílů pozemků. Návrh na zahájení řízení musí obsahovat označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen, identifikační údaje fyzických nebo právnických osob, které jsou účastníky řízení, označení práv, která mají být zapsána do katastru.

10. Záznam Práva, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na veřejné dražbě, vydržením,přírůstkem a zpracováním, se zapisují záznamem údajů na základě listin vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy, do katastru. Poznámka Poznámku zapíše katastrální úřad na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce podniku, soudního exekutora, osoby oprávněné provádět veřejné dražby, či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána na základě návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, na základě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti, na základě usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti, na základě usnesení o prohlášení konkursu, na základě u soudu podaného návrhu na vyrovnání, na základě usnesení o nařízení předběžného opatření, nebo na základě jiného rozhodnutí, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru Katastrální úřad vyznačí v katastru nejpozději následující pracovní den po doručení listiny, na jejímž podkladě se provádí zápis do katastru, že právní vztahy jsou dotčeny změnou.(tzv. plomba)