Trocha (víc) historie (snad) nikoho nezabije...

1. Trocha (víc) historie (snad) nikoho nezabije... • 1896: objev radioaktivity (H.A.Becquerel) • 1932: objeveny neutrony • 1938: O. Hahn vysvětlil „uranovou anomálii“, kdy při ozařování n nevzniká jeden těžší isotop, ale hned několik lehčích • 2. 12. 1942: 1. jaderný reaktor – Chicago • 16. 7. 1945: 1. využití štěpné reakce – bomba – Trinity desert v Novém Mexiku • srpen 1945: uranová bomba – Hiroshima plutoniová bomba - Nagasaki • 1954: 1. jaderná elektrárna – Obninsk • 26. 4. 1986: Černobyl (4. blok) • dodnes už více než 6000 reaktoroků

2. Podmínky udržení štěpné reakce • na 1 štěpení připadají 2-3 uvolněné neutrony • pro udržení štěpné reakce je nutné, aby v průměru alespoň jeden neutron přežil a vyvolal novou štěpnou reakci • soupeřící procesy ke štěpení: • radiační záchyt v palivu • záchyt neutronů v neštěpitelném materiálu • únik neutronu • Účinný průřez pro štěpení závisí na energii přibližně jako 1/v • Definuje se několik koeficientů: • podíl záchytového a celkového s • pro důležité štěpitelné nuklidy se tento faktor zmenšuje s rostoucí energií • obvykle se ale používá jiné veličiny

3. Podíl štěpných n na 1n absorbovaný v palivu • součin tohoto podílu se středním počtem neutronů uvolněných při štěpení n

4. Další koeficienty – neutronová výtěžnost • neutronová výtěžnost f • pravděpodobnost, že n bude absorbován ve štěpitelném nuklidu místo, aby byl absorbován v neštěpitelném, či by unikl ze systému • f je frakce absorbovaných n absorbovaných ve štěpitelných nuklidech • PNLje pravděpodobnost, že neutron neuteče ze systému • N je počet „terčíkových“ jader • účinný průřez pro absorpci je mnohem větší pro tepelné neutrony než pro rychlé ve štěpitelných nuklidech, a porovnatelný v neštěpitelných Þ výtěžnost silně závisí na energii a je významně větší pro tepelné neutrony

5. Další koeficienty • součin hf je počet neutronů produkovaných, v průměru, ze štěpení štěpitelných nuklidů na každý neutron absorbovaný v systému • existují i n produkované v interakcích (zvláště rychlých n) v neštěpitelných nuklidech paliva • definuje se „faktor rychlého štěpení“ e • hfe je celkový počet neutronů vzniklých při štěpení na jeden neutron absorbovaný v systému • hfePNL je celkový počet neutronů “uvolněných”, v průměru, na jeden neutron vytvořený v systému při přechozím štěpení Pravděpodobnost resonančního úniku p • pst, že neutron není zachycen během zpomalování

6. Další koeficienty

7. Ilustrace pro U palivo na konkrétním případě uranového paliva

8. Multiplikační faktor hfepPNL je celkový počet neutronů uvolněných, v průměru, na jeden neutron vytvořený v systému při přechozím štěpení - tato veličina je nazývána effektivním multiplikačním faktorem k kde je multiplikační faktor nekonečného systému s nulovým únikem • systém můžeme rozdělit na kritický (k=1) podkritický (k<1) nadkritický (k>1) • pro typický tlakový vodní reaktor je h » 1.65, f» 0.71, e» 1.02 and p» 0.87, což dává k¥ » 1.04; PNL » 0.97 pro rychlé a 0.99 pro tepelné neutrony Þ k » 1.00 PNL lze ovlivnit změnou velikostí systému, případně vhodnou volbou moderátoru, který stihne n zpomalit než se dostanou příliš daleko – redukce úniku zejména rychlých n k¥ je odlišné pro homogenní a heterogenní uspořádání systému pro přírodní uran homogenně v grafitu je h » 1.33, f» 0.9, e» 1.05 and p» 0.7, což dává k¥ » 0.88;pokud je systém nehomogenní, lze dosáhnout až p» 0.9důležité i u těžkovodních reaktorů s přírodním uranem

9. Popis neutronové kinetiky • je-li v systému v čase t = 0, v systému N0 n a je-li střední doba života n v systému (čas mezi vznikem a zánikem n) l Þ počet n v systému v čase t = l roven kN0Þ v čase t = ml pak kmN0 • l » 10-6 s v systémech, kde je štěpení vyvoláváno rychlými n • l » 10-4 - 10-3 s v systémech, kde je štěpení vyvoláváno tepelnými n • rovnice řídící neutronovou kinetiku • pro externízdroj nezávislý na čase má řešení • neexistuje stabilní řešení pro k > 0; ale pro k < 1 existuje asymptotické řešení

10. Ilustrace pro U - výbuch • v prostředí z čistých štěpících se materiálů je doba n cyklu t» 10-8s • při k=1.1 jeden počáteční neutron způsobí za 6 ms vznik 1026 neutronů, tzn. 1026 štěpení - taková situace odpovídá štěpení 400 kg uranu za dobu 6 ms • V čistém štěpícím se materiálu, lze řetězovou reakci snadno uskutečnit • pro 235U, zanedbáme-li zpomalení n při nepružných srážkách s jádry uranu, můžeme předpokládat, že n, uskutečňující štěpení, mají energii 2 MeVÞpočet druhotných n při této energii je n = 2.68; radiační záchyt však snižuje koeficient rozmnožení na n=k =2.58 - to vede k poměrně malé kritické hmotnosti Hmotnosti a poloměry kritických koulí

11. Časový průběh hustoty toku n pro různé hodnoty koeficientu multiplikace při takto rychlých změnách je reaktor prakticky neuřiditelný! z praxe ale víme, že reaktor řídit lze mohou za to zpožděné n Časový vývoj hustoty toku

12. Difúzní teorie • v reaktoru potřebujeme znát především hustotu n toku v jednotlivých místechÞ popisuje se v rámci neutronové difúzní teorie • n bilance v diferenciálním objemu se dá popsat rovnicí • řešení této rovnice je jednou z hlavních náplní reaktorové fyziky • (Stacionární) řešení v nemultiplikativním prostředí ( ) • rovinný isotropický zdroj v nekonečném homogenním prostředí: • přímkový zdroj v nekonečném homogenním prostředí: • bodový zdroj v nekonečném homogenním prostředí: řešení: řešení: řešení:

13. Difúzní teorie - homogenní reaktor • v prostředí, v němž může docházet k fúzi nemusí mít difúzní rovnice stacionární řešení - musíme uvažovat časově závislou difúzní rovnici okrajové podmínky: použijeme separaci proměnných a dosazením dostaneme řešení má tvar

14. „deskový“ reaktor řešení existuje jen pro diskrétní hodnoty a tedy pro řešení se dá tedy zapsat ve tvaru protože je Þ a pro dostatečně dlouhé časy ( ) je řešením „mezní“ situace nastává pro Difúzní teorie - příklady

15. podle hodnoty l1 lze reaktor rozdělit na podkritický l1< 0 (k < 1) kritický l1= 0 (k = 1) nadkritický l1> 0 (k > 1) pro l1lze psát definujeme-li efektivní dobu života n v reaktoru (vezmeme v úvahu, že může uniknout před absorbováním) můžeme rovnici pro l1 přepsat ve tvaru a asymptotické řešení je pro kritický reaktor lze odvodit můžeme zřejmě zobecnit (pro ) Difúzní teorie - corespondence l1 - k

16. existuje více než 50 štěpných produktů, které se rozpadají b s následnou emisí n většinou se zavádí 6 pseudoskupin pokud by systém pracoval jen s okamžitými n, asi se nedá vůbec uregulovat (příznivý) vliv zpožděných n je dán tím, že efektivně prodlouží střední dobu života přestože jsou b malé, hodnoty ti podstatně prodlouží stř. dobu života – až o 2 řády už umožňuje přiměřenou regulaci příklad emise zpožděného n: Zpožděné neutrony

17. Rovnice bodové kinetiky - zpožděné neutrony • Rovnice bodové kinetiky se modifikuje na • další formy rovnic lze získat pro odchylku od kritičnosti vyjádřenou pomocí reaktivity (definuje se jedním ze 2 způsobů) • K = 0 - kritický stav • K > 1 – nadkritický stav na okamžitých n • 0 < K < 1 – nadkritický stav na zpožděných n • pro konstatní reaktivitu lze získat analytické řešení rovnic ve tvaru

18. Zpožděné neutrony - ilustrace • zpožděné n příznivě ovlivňují délku ustálené periody a umožňují regulaci reaktoru za předpokladu, že 1< k <1+b odezva na skokovou změnu raktivity

19. Otrava, zastruskování reaktoru • Výsledkem štěpení těžkých jader je vznik velkého počtu produktů s různými s • některé mají extrémně vysoký s pro absorpci termálních n • 135Xe, 149Sm, 151Sm, 155Eu, 157Gd, 113Cd • působení těchto absorbátorů je velice silné a nelze ho provést globálně jako u ostatních prvků • absorpce stabilními, nebo dlouhodobými isotopy – zastruskování • absorpce krátkodobými isotopy - otrava • otravu způsobuje prakticky jen 135Xe, který má pro tepelné n vůbec největší s pro absorpci (3.5x106 b) • tvoří se s výtěžkem 0.3% + následujícím procesem • úbytek Xe: rozpadem, nebo absorpcí n (silně závislé na n toku)

20. závislost absorpčního s(135Xe) na energii střední absorpční s(135Xe) ja funkce teploty pro maxwellovské spektrum 135Xe časová změna reaktivity vlivem 135Xe po vypnutí reaktoru

21. Vedle silných absorbátorů s krátkou dobou života je nutno počítat i s dlouho žijícími isotopy nejvýznamější struskou je 149Sm Zastruskování reaktoru chování 149Sm v typickém lehkovodním reaktoru

22. Vliv T na reaktivitu • na začátku práce reaktoru se mění jeho teplota • vzrůst teploty má vliv na reaktivitu minimálně ze dvou příčin • vzroste průměrná energie neutronů a tím se změní účinné průřezy pro absorpci neutronů • změní se hustota materiálů, tím i střední volná dráha a pravděpodobnost, že nedojde k úniku neutronů • z praktického hlediska je vhodné, aby teplotní koeficient reaktivity byl malý a záporný. • je-li malý, pak malé změny teploty vyvolají pouze malé změny reaktivity a reaktor bude nadále v ustáleném stavu • bude-li teplotní koeficient navíc záporný, to znamená, že reaktivita klesá se vzrůstající teplotou, bude se reaktor samočinně regulovat. • kladný teplotní koeficient podporuje nestálý chod reaktoru, neboť kritický reaktor se vzrůstem teploty se stává nadkritickým

23. Vliv řídících tyčí • ilustrace největšího efektu řídící tyče pro jednoduchý reaktor • pokud by měly být dodánydalší tyče, pak zřejmě do místa A

24. Jednoduchý model dlouhodobé kinetiky • dnes se prakticky výhradně používá jako palivo U • při štěpení je důležitý zejména vznik Pu Þ základní analýza na U-Pu cyklu • předpokládejme, že jako palivo slouží směs 235U a 238U (lib. poměr) pak dochází k následujícím reakcím

25. charakteristická závislost k na efektivní době pro lehkovodní reaktor 3 různé druhy absorbátorů mají následující funkce kompenzační tyče – pomalé (regulují jen „dlouhodobé změny“) regulační tyče – dorovnávají změny „neklidné“ hladiny n poměrně rychlé zasouvání/vysouvání (0.3 - 2.2 m/s) havarijní tyče – reagují na velmi rychlé změny v dobře navrženém systému by prakticky nemělo nastat musí být velice rychlé Závislost n bilance na vyhoření

26. 232Th se poměrně hojně vyskytuje v zemské kůře a může sloužit jako plodící materiál pro 233U (počítá se s ním pro budoucnost) 233U má velice vhodné vlastnosti pro štěpení: sf = 524 b sa = 593 b h = 2.31 (h(235U) = 2.08) na jedno štěpení vzniká 2.61 n schéma přeměny Th na U: Kinetika uran thoriových cyklů

27. Co je to reaktor? • zařízení s řízenou řetězovou reakcí štěpení • část reaktoru, která obsahuje štěpný materiál a ve které probíhá řetězová reakce štěpení, se nazývá aktivní zóna

28. Skladba jaderného reaktoru Základních části standardního reaktoru • palivo • dochází v něm ke štěpení a uvolňuje se energie • moderátor • pomocí srážek neutronů s jádry atomů snižuje kinetickou energii neutronů • chladivo • tekutina odvádějící vznikající tepelnou energii ven z reaktoru • stavební materiály • tvoří ochranný obal paliva a moderátoru a dále vnitřní vestavby reaktoru • reflektor • část reaktoru přiléhající k aktivní zóně a sloužící k odrážení co největšího počtu unikajících neutronů zpět do aktivní zóny • regulační a ovládacízařízení • absorpcí neutronů umožňují udržovat výkon reaktoru na žádané hodnotě • ochranný kryt • chrání obsluhu reaktoru před zářením vznikajícím v rektoru

29. Skladba jaderného reaktoru (II) Kontejment • primární okruh a další bezpečnostní a pomocná zařízení - jsou uzavřeny v ochranné obálce nazývané kontejment • jsou vybaveny ventilem s radiačními filtry - po havárii lze přetlakovanou páru vypouštět kontrolovaně do ovzduší s tím, že naprostá většina RA látek bude zachycena na filtrech Primární okruh • soubor zařízení, jejichž úkolem je řídit štěpnou řetězovou reakci a odvádět teplo při ní vznikající;hlavní částí primárního okruhu je reaktor Sekundární okruh • soubor zařízení, která přeměňují pohybovou energii páry na energii elektrickou; nejsou zde jaderná zařízení a nevyskytují se zde ani RA látky Chladicí okruh Dieselgenerátorová stanice • Pro případ ztráty hlavního i rezervního elektrického napájení vlastní spotřeby je elektrárna vybavena nouzovými zdroji elektrické energie

30. Klasifikace jaderných reaktorů (I) lze klasifikovat podle řady hledisek • podle způsobu využití • školní účely, výzkum, výroba radioisotopů, pohon lodí, výroba energie pro účely energetické a teplárenské, pro chemickou výrobu,... • většinou víceúčelové • podle schopnosti reprodukovat palivo • konvertor – produkuje nový štěpitelný materiál • breeder – pokud vyrobí více štěpného materiálu než sám spotřebuje • burner – nepodílí se na produkci paliva • podle energie n vyvolávajících štěpení • rychlý reaktor – En > 100 keV • tepelný reaktor – používá termální energii n • epitermální (resonanční) reaktor – používá n s energiemi 1 – 1000 eV (řídké)

31. Klasifikace jaderných reaktorů (II) • podle uspořádání • homogenní reaktor – palivo s moderátorem tvoří homogenní roztok nebo směs • heterogenní reaktor – palivo od moderátoru prostorově odděleno • základní fyzikální koncepci aktivní zóny určuje • druh použitého paliva a jeho chemická vazba • moderátor • chladivo • existuje řada kombinací, ale jen některé jsou fyzikálně možné a jiné technicky, či ekonomicky vhodné • prozatím se používá výhradně uran-plutoniový palivový cyklus a obstály kombinace moderátor-chladivo: • grafit-plyn, grafit-lehká voda, lehká voda-lehká voda, těžká voda-těžká voda+ u rychlých reaktorů chlazení sodíkem • pro perspektivní Th-U cyklus se uvažuje o kombinacích • grafit-plyn, grafit-tavené soli, lehká voda-lehká voda

32. Poznámky ke chladivu • většina reaktorů pracuje s takovým výkonem, že je nutno reaktor chladit • požadavky na chladivo reaktoru • musí mít příslušné tepelné vlastnosti • nesmí korodovat konstrukční materiál reaktoru • musí být stabilní vůči ozařování • především však, aby chladivo mělo malý účinný průřez pro záchyt neutronů • chladiva, která těmto účelům vyhovují • plyn (CO2, He) - účinný teprve při vyšším tlaku (větším než 1 MPa) • voda • těžká voda • tekuté kovy • tekuté kovy, např. Na, Pb, Bi a K - používají se v energetických reaktorech, kde je požadována vysoká pracovní teplota

33. Poznámky k palivu (U) • kovový U je z hlediska svých vlastností velmi špatným materiálem pro využití v energetickém reaktoru • hlavní nevýhodou je to, že při teplotě 665°C u něho dochází k přeměně spojené se závažnou změnou objemu za vzniku trhlin a dutin • proto se kovový uran nahradil jeho slitinami s kovy málo pohlcujícími neutrony, ale především jeho kysličníky (UO2) • ve slitinách s uranem se nejlépe hodí Zr, neboť se zvětšením pevnosti posouvá teplotu přeměny na technicky využitelnou výši • obohacení uranu může být • nízké (do 5%) • střední (do 20%) • vysoké (do 93%). • kovové Pu je ještě nevýhodnější než U, zejména pro svůj relativně nízký bod tavení (637°C) • problematika plutonia jakožto jaderného paliva není ještě dořešena do té míry, aby jej bylo možné používat ve stejném měřítku jako uranu.

34. Poznámky k uspořádání • někdy se lze setkat nejen s rozdělením na homog. a heterog. reaktor, ale i • podle konstrukce primárního okruhu • větvový- chladivo z reaktorové nádoby proudí několika větvemi do výměníku • integrální, kdy aktivní zóna spolu s tepelným výměníkem jsou umístěny v téže reaktorové nádobě • podle uspořádání paliva (u heterogenních reaktorů) • reaktor s tlakovou nádobou - aktivní zóna a celý systém řízení reaktoru jsou umístěny v tlakové nádobě, která snáší potřebný tlak • reaktor kanálového typu - každý palivový článek je umístěn ve vlastní tlakové trubce • podle změny skupenství chladiva (je-li chladivem H2O, či D2O) • varný reaktor- v reaktoru dochází k varu a výrobě páry • tlakovodní reaktor- reaktor pracuje s vodou v kapalném skupenství

35. Moderátor • pro práci jaderných reaktorů s tepelnými n má velký význam moderátor • rychlé n, vznikající při štěpení, se postupně zpomalují při srážkách s jádry moderátoru • pro popis zpomalování n se zavádí průměrný pokles přirozeného logaritmu energie neutronu při jedné srážce, tzv. průměrný logaritmický dekrement energie na jednu srážku • je to (střední) hodnota veličiny • za velmi dobré přiblížení (s chybou do 5%) můžeme považovat vztah • čím větší hodnota x, tím menší průměrný počet srážek na zpomalení • moderátor by však neměl n zachycovat, musí být tedy zároveň velký SSÞ zavádí sezpomalovací schopnostíxSS • zpomalovací schopnost však nezahrnuje ještě jeden důležitý faktor a tím je, že látky mohou n také absorbovat - jakákoli látka, která silně absorbuje neutrony, nemá jako moderátor význam • zavádí tzv. koeficient zpomalení (moderace)(xSS)/(Sa) • tento koeficient je pak nejdůležitější veličinou, charakterizující vlastnosti moderátoru

36. Charakteristiky některých moderátorů počet srážek nutných na zpomalení (ze 2 MeV na tepelnou energii)

37. Jaká látka by měla tvořit reflektor? jednou z vlastností reflektoru by měla být co největší schopnost odrážet neutrony zpět do rozmnožujícího prostředí - aby se neutron mohl vrátit zpět, musí se co nejdříve srazit s jádrem reflektoru. dále potřebujeme, aby v prostředí reflektoru nebyl neutron pohlcován, tedy aby se neutron mohl vrátit z co největší hloubky reflektoru Þje vidět, že látky, které jsou dobrými moderátory, budou i dobrými reflektory Reflektor

38. U - vhodnost ke štěpné reakci (I) • přírodní uran je prakticky monoizotop - obsah štěpícího se izotopu uranu 235U je velmi malýÞ nelze v samotném přírodním uranu uskutečnit řetězovou reakci • třebaže účinný průřez pro štěpení 238U je při En~ 2 MeV dost velký, nemůže 238U udržovat řetězovou reakci -při snižování Entotiž s prudce klesá a při En < 1 MeV jes~0 • část n ze štěpení má energii menší než 1 MeV - ty nemohou vyvolat další štěpení • n s En >1 MeV se při srážkách s jádry 238U nejčastěji pouze pružně nebo nepružně rozptýlí a nevyvolávají štěpení (ss> sf)- prakticky každá nepružná srážka vede ke snížení En pod hodnotu prahové energie štěpení uranu 238UÞpouze 10% n štěpí jádra 238U, dříve než se zpomalí pod energii štěpení • pro En < 1 MeV může řetězovou reakci udržovat pouze 235U • bohužel, při snižování Envzroste sg v 238U rychleji než sf v 235U Þ při malé koncentraci 235U v přírodním U dochází hlavně k radiačnímu záchytu n v 238U • v přírodním U bude tedy < 1 a jedničky může dosáhnout pouze při obohacení uranu izotopem 235U nad asi 5%

39. U - vhodnost ke štěpné reakci (II) • řetězová reakce však může být dosažena i jiným způsobem, a to ve směsích přírodního nebo slabě obohaceného uranu s moderátory neutronů • při dostatečně velké koncentraci atomů moderátoru ve směsi jsou neutrony zpomaleny na tepelné dříve, než by mohly být zachyceny v 238U • zatímco při vysokých energiích se účinné průřezy absorpce (sa=sf+sg) v 235U a 238U liší jen několikrát, při tepelných energiích se liší 250xÞ izotop 235U (i při své malé koncentraci) absorbuje n s vyšší pravděpodobností než 238U • takto může být dosaženo k = 1 i při použití přírodního U ve směsích s D2O, Be, či grafitem • nejekonomičtější možností je obohacení uranu na 2 až 4% 235U a jako moderátor použít lehkou vodu

40. Plynem chlazené grafitové reaktory s přírodním U • nejstarší jaderný reaktor (Fermiho reaktor CP-1) • v počátcích se významně podílely na výrobě Pu pro vojenské účely • reaktor Magnox GCR • Gas Cooled, Graphite Moderated Reactor • dnes se používá ve Velké Británii a v Japonsku • palivem je přírodní kovový uran ve formě tyčí pokrytých oxidem magnezia • anglicky magnesium oxid = Magnox • aktivní zóna se skládá z grafitových bloků (moderátor), kterými prochází několik tisíc kanálů, do každého se umísťuje několik palivových tyčí • aktivní zóna je uzavřena v kulové ocelové nádobě s betonovým stíněním • palivo se vyměňuje za provozu • chladivem je CO2, který se po ohřátí vede do parogenerátoru, kde předá teplo vodě sekundárního okruhu

41. Schéma reaktoru Magnox Typické parametry reaktoruMagnox (s výkonem 600 MW): • palivo: přírodní uran (s obsahem 0.7% 235U) • rozměry aktivní zóny: 14 m průměr a 8 m výška • tlak CO2: 2.75 MPa • teplota CO2 na výstupu reaktoru: 400°C • účinnost elektrárny: 25.8% • aktivní zóna obsahuje 595 t U

42. Plynem chlazené grafitové reaktory na obohacený U • snaha o efektivnější konstrukci – dosažení větší výkonové hustoty a tedy zmenšení aktivní zóny • AGR • Advanced Gas Cooled, Graphite Moderated Reactor • používá se výhradně ve Velké Británii, kde pracuje 14 takových reaktorů • palivem je U obohacený izotopem 235U ve formě UO2 • moderátor: grafit • chladivo: CO2 Typické parametry reaktoru AGR (s výkonem 600 MW): • obohacení uranu izotopem 235U: 2.3% • rozměry aktivní zóny: 9.1 m průměr a 8.5 m výška • tlak CO2: 5.5 MPa • teplota CO2 na výstupu reaktoru: 450°C • dvouokruhová elektrárna

43. Vysokoteplotní plynem chlazené grafitové reaktory HTGR- High Temperature Gas Cooled Reactor • velmi perspektivní typ reaktorů • charakteristické rysy: • chladivo (CO2) nahrazeno teplotně stabilním a chemicky inertním He Þmožnost intenzifikace sdílení tepla a přechod na vyšší T (1000 oC) • výborné bezpečnostní parametry (lepší než lehkovodní reaktory) • vysoká T a tlak vystupujícího chladiva umožňují pracovat s plynnou turbínou a dosáhnout velkéúčinnosti výroby - až 40% • jsou menší problémy s odpadním teplem • počítá se i s použitím Th palivového cyklu • do r. 2000 vyvinuty pouze experimentálně v Německu, USA a Velké Británii • palivem je vysoce obohacený U ve formě malých kuliček UO2 (d ~ 0.5 mm) • kuličky povlékané třemi vrstvami SiC a C jsou rozptýlené v koulích grafitu, velkých asi jako kulečníková koule; ty se volně sypou do aktivní zóny, na dně jsou postupně odebírány • v koncepci USA se používají místo koulí šestiúhelníkové bloky, které se skládají na sebe • technologie klade vysoké nároky na žáruvzdorné a žárupevné materiály

44. Schéma HTGR reaktoru (americký typ)

45. Parametry ( výkon 300 MW): obohacení U izotopem 235U: 93% rozměry aktivní zóny:5.6 m průměr a 6 m výška tlak helia: 4 MPa teplota helia na výstupu z reaktoru: 284°C účinnost elektrárny: 39% množství paliva v reaktoru:0.33 tuny UO2 a 6.6 tuny ThO2 1986-1990 provozována demonstrační elektrárna THTR-300 v reaktoru 675 000 palivových koulí o průměru 6 cm každá koule obsahovala 10 000 mikrokuliček paliva - celkem 10g Th a 1g obohaceného U - povlečených třemi pevnými vrstvami karbidu křemíku a uhlíku výměna palivových koulí probíhala sypáním za plného provozu reaktoru (výhoda) chladicí helium (He) dosahovalo teploty 750 ° C uvažuje se o 500MW a 100MW pokračováních Schéma HTGR reaktoru (německý typ)

46. Reaktory moderované těžkou vodou • atraktivnost těžkovodních reaktorů založena na 2 fyzikálních vlastnostech: • nízká absorpce (Sa) n Þ dovoluje vysoké vyhoření paliva • krátká migrační délka n (velké xSs/Sa)Þ kompaktní uspořádání aktivní zóny Existuje několik typů těchto reaktorů • tlakový, těžkou vodou chlazený a moderovaný reaktor PHWR (Pressurized Heavy Water Moderated and Cooled Reactor) • palivem je přírodní uran • jedním z těchto reaktorů je reaktor CANDU • těžkou vodou moderovaný a plynem chlazený reaktor HWGCR (Heavy Water Moderated Gas Cooled Reactor) • palivem je přírodní uran • těžkou vodou moderovaný, lehkou vodou chlazený varný reaktor HWLWR (Heavy Water Moderated Boiling Light Water Cooled Reactor) • palivem je přírodní nebo nízko obohacený U (do 4%) • varný reaktor moderovaný a chlazený těžkou vodou BHWR • (Boiling Heavy Water Cooled and Moderated Reactor) • palivem je přírodní uran

47. CANDU reaktor • CANDU reaktor • tlakový, těžkou vodou chlazený a moderovaný reaktor (PHWR) • byl vyvinut v Kanadě a exportován do Indie, Pákistánu, Argentiny, Koreje a Rumunska • palivem je přírodní uranve formě UO2 • aktivní zóna je v nádobě tvaru ležícího válce, která má v sobě vodorovné průduchy pro tlakové trubky • těžkovodní moderátor v nádobě musí být chlazen, neboť moderační schopnost se snižuje se zvyšující se teplotou • těžká voda z prvního chladicího okruhu předává své teplo obyčejné vodě v parogenerátoru, odkud se vede pára na turbínu.

48. Schéma CANDU reaktoru Typické parametry reaktoru CANDU (s výkonem 600 MW): • rozměry aktivní zóny: 7 m průměr a 5.9 m výška • tlak těžké vody v reaktoru:9.3 MPa • teplota těžké vody na výstupu reaktoru: 305°C • tepelná účinnost elektrárny:30.1% • množství paliva v reaktoru:117 tun UO2.

49. Lehkovodní reaktory s obohaceným U • je to dnes základní typ elektráren, především PWR • nutnost použít obohacený U, či Pu jako palivo • existují 2 základní typy: • tlakovodní reaktor (PWR) (1957 – Shippingport, USA) • PWR - Pressurized light-Water moderated and cooled Reactor • VVER - Vodo-Vodjanoj Energetičeskij Reaktor) (ruský typ) • varný reaktor (BWR) – pára vzniká přímo v aktivní zóně (1960 – Dresden, USA) lze páru užít pro pohon turbíny • BWR- Boiling Water Reactor • výborné autoregulační vlastnosti (vysoký záporný T koef. reaktivity) • jsou prostorově kompaktní • technickým limitem není ocelová tlaková nádoba, ale teplota povlaků palivových článků z hlediska dlouhodobých mechanických vlastností a koroze • užívají se materiály na bázi Zr (T musí být menší než 380oC)

50. Schéma PWR Typické parametry reaktoruVVER-1000: • obohacení U izotopem 235U: 3.1% až 4.4% • rozměry aktivní zóny: 3 m průměr a 3,5 m výška • tlak vody: 15,7 MPa • teplota vody na výstupu reaktoru: 324°C • účinnost elektrárny: 32,7% • množství paliva v reaktoru: 60 až 80 tun UO2