7 radioekologie
Download
1 / 68

7. RADIOEKOLOGIE - PowerPoint PPT Presentation


  • 162 Views
  • Uploaded on

7. RADIOEKOLOGIE. 7.1. RADIOAKTIVITA. alfa = 2 protony + 2 neutrony - malá pronikavost - velká ionizační schopnost beta = elektrony vysílané z jádra - střední pronikavost - střední ionizační schopnost

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about '7. RADIOEKOLOGIE' - miranda


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
7 radioekologie l.jpg

7.RADIOEKOLOGIE


7 1 radioaktivita l.jpg

7.1. RADIOAKTIVITA


Typy radioaktivn ho z en l.jpg

  • alfa = 2 protony + 2 neutrony - malá pronikavost - velká ionizační schopnost

  • beta = elektrony vysílané z jádra - střední pronikavost - střední ionizační schopnost

  • gama = krátkovlnné elektromagnetické záření - velká pronikavost - malá ionizační schopnost

Typy radioaktivního záření



Z kladn pojmy l.jpg

Radioaktivita = schopnost některých atomových jader se samovolně přeměnit (rozpadat)

Ionizující záření = záření, které způsobuje při průchodu látkou ionizaci, tj. přeměnu neutrálních atomů na elektricky nabité částice (ionty)

Radioizotop = nestabilní, samovolně se přeměňující izotop chemického prvku(Izotopy = atomy jednoho prvku, lišící se nukleonovým číslem – mají stejný počet protonů, ale různý počet neutronů)

Základní pojmy


Charakteristika z i e l.jpg

Aktivita radionuklidu = počet radioaktivních přeměn jednotlivého radionuklidu za jednotku času

jednotkou 1 Becquerel /Bq/ 1 Bq = s-1

používána pro popis radioaktivity ploch a těles s obsahem radionuklidů (tj. zářičů)- plošná aktivita

  • měrná hmotnostní aktivita

  • měrná objemová aktivity

Charakteristika zářiče


Charakteristika z i e7 l.jpg

Poločas rozpadu = doba, za kterou se rozpadne polovina původního množství atomů

u jednotlivých radionuklidů se liší v rozsahu mnoha řádů: miliardy let

zlomky sekundy

Charakteristika zářiče


Charakteristika p ijat d vky l.jpg

Dávka = střední energie sdělená ionizujícím zářením látce, vztažená na hmotnost látky

jednotkou 1 Gray /Gy/ 1 Gy = J/kg

Charakteristika přijaté dávky


Charakteristika p ijat d vky9 l.jpg

Dávkový ekvivalent: zářením látce, vztažená na hmotnost látky

  • vychází z přijaté dávky

  • modifikuje tuto hodnotu tak, aby co nejvíce odpovídala pravděpodobnosti biologického účinku

  • vyjadřuje míru nebezpečnosti přijatého záření pro člověka

  • jednotkou 1 Sievert /Sv/ 1 Sv = J/kg

Charakteristika přijaté dávky


7 2 radia n ochrana l.jpg

7.2. zářením látce, vztažená na hmotnost látkyRADIAČNÍ OCHRANA


Z sady radia n ochrany l.jpg

Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu (ICRP – International Commission on Radiological Protection)

žádná praxe nesmí být přijata, pokud její zavedení nepovede k pozitivnímu přinosu, prokazatelně převyšujícímu negativní důsledky

veškeré ozáření musí být udržováno na tak nízké úrovni, jak je to rozumně dosažitelné z ekonomických a sociálních hledisek (tzv. princip ALARA)

dávkový ekvivalent pro jednotlivce nesmí překročit stanovené limity

Zásady radiační ochrany


Slide12 l.jpg

ORIENTAČNÍ SCHEMA CITLIVOSTI RŮZNÝCH DRUHŮ NA OZÁŘENÍ

(řádové hodnoty dávkového ekvivalentu, který přežije polovina ozářených jedinců)

[Sv]

10000

virus tabákové mozaiky

2000

měňavka, vosa

1000

1000

hlemýžď

200

100

bakterie

40

pstruh

15

10

krysa

8

5,6

myš

člověk

3

2,4

koza

1


Endokrinn soustava l.jpg
ENDOKRINNÍ SOUSTAVA OZÁŘENÍ

ES


T tn l za l.jpg
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA OZÁŘENÍ

ES

hormony:

tyroxin a trijodtyronin

regulace růstu a vývoje


Slide15 l.jpg

ORIENTAČNÍ SCHÉMA POROVNÁNÍ POTENCIÁLNÍCH DÁVEK A LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

[Sv]

LIMITY

POTENCIÁLNÍ DÁVKY

101

akutní nemoc z ozáření

> 3 Sv

100

> 500 mSv/rok

lékařsky zjistitelné účinky záření

10-1

dávkový limit pro pracovníky se zářením

50 mSv/rok

10-2

CT vyšetření hrudníku

7-8 mSv

„typické“ přírodní pozadí

2,5 mSv/rok

dávkový limit pro obyvatelstvo

10-3

1 mSv/rok

500 mSv

RTG snímek plic

dávka, která nebude u úložišť RAO překročena

limit pro uvolnění do ŽP se souhlasem SÚJB

250 mSv/rok

250 mSv/rok

10-4

současný příspěvek od všech jaderných zařízení

úroveň „zanedbatelné dávky“

10-5

10 mSv/rok

Obr. 2


P sp vky oz en l.jpg
PŘÍSPĚVKY OZÁŘENÍ LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Li ejn k sob lov k l.jpg

LIŠEJNÍK – SOB - ČLOVĚK LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


7 3 jadern palivov cyklus l.jpg

7.3. LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANYJADERNĚ PALIVOVÝCYKLUS


Jadern palivov cyklus l.jpg

JADERNĚ PALIVOVÝ CYKLUS LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

těžba a zpracování

uranové rudy

obohacování uranu

a výroba paliva

jaderná

elektrárna

zpracování a

ukládání odpadů


Uranov pr mysl l.jpg

URANOVÝ PRŮMYSL LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Str pod ralskem l.jpg
STRÁŽ POD RALSKEM LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

hornická těžba

Stráž pod Ralskem

chemická těžba


Chemick t ba l.jpg
CHEMICKÁ TĚŽBA LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

vyluhovací pole

chemická stanice


Chemick pravna l.jpg
CHEMICKÁ ÚPRAVNA LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

odkaliště

chemická úpravna


Hornick t ba uranu l.jpg

HLUBINNÝ LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

DŮL

CHEMICKÁ

ÚPRAVNA

ODKALIŠTĚ

HORNICKÁ TĚŽBA URANU

loužení

kyselinou sírovou,

separace uranu

vyloužená ruda

odpad

ruda

povrch

nepropustná vrstva

uranonosná vrstva


Hornick t ba uranu25 l.jpg

HLUBINNÝ LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

DŮL

CHEMICKÁ

ÚPRAVNA

ODKALIŠTĚ

HORNICKÁ TĚŽBA URANU

99 % původní

radioaktivity

loužení

kyselinou sírovou,

separace uranu

ruda

vyloužená ruda

nepropustná vrstva

uranonosná vrstva


Odkalist l.jpg
Odkalistě LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Rekultiva n vrstvy l.jpg
Rekultivační vrstvy LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

biologicky oživitelná vrstva 0,2 m

krycí vrstva z inertního materiálu 0,5-0,8m

drenážní vrstva-kamenivo 0,2 m

izolační prvek- minerální těsnění 3 x 0,2 m, nebo bentonitové rohože

upravené podloží, svahy a převarované pláže odkaliště

(Dokumentace EIA)


Vyu it pneumatik l.jpg
Využití pneumatik LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Chemick t ba uranu l.jpg

roztok kyseliny sírové LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

CHEMICKÁ TĚŽBA URANU

CHEMICKÁ STANICE

(separace uranu)

povrch

nepropustná vrstva

uranonosná vrstva


Chemick t ba kontaminace l.jpg

roztok kyseliny sírové LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

CHEMICKÁ TĚŽBA - kontaminace

CHEMICKÁ STANICE

(separace uranu)

povrch

kontaminace okolí

nepropustná vrstva

uranonosná vrstva


Kontaminace vodote l.jpg
KONTAMINACE VODOTEČÍ LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Kontaminace vodote32 l.jpg
KONTAMINACE VODOTEČÍ LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Jadern elektr rna l.jpg

JADERNÁ ELEKTRÁRNA LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Okol je temel n l.jpg
OKOLÍ JE TEMELÍN LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Je temel n l.jpg
JE TEMELÍN LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Schema je l.jpg
SCHEMA JE LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Jadern palivo l.jpg
JADERNÉ PALIVO LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Zen t pn reakce l.jpg
ŘÍZENÁ ŠTĚPNÁ REAKCE LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Nakl d n s odpady l.jpg

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY


Slide40 l.jpg

TŘÍDĚNÍ RADIOAKTIVNÍCH ODPADŮ LIMITŮ RADIAČNÍ OCHRANY

TŘÍDĚNÍ PODLE RŮZNÝCH HLEDISEK

PRAKTICKÉ TŘÍDĚNÍ PODLE EVROPSKÉ KOMISE

a

PEVNÉ RADIOAKTIVNÍ ODPADY

Skupenství: plynné, kapalné, pevné

jaderná energetika

1

b

Původce

- do 5 let uvolnitelné do prostředí

přechodné

institucionální odpady

c

Složení: radionuklidové + chemické

2.1

krátkodobé T1/2<30 roků

d

Aktivita:

velmi nízko nízko středně vysoce aktivní

nízko a středně aktivní (nízká produkce tepla)

2

dlouhodobé T1/2>30 roků

krátkodobé

e

2.2

Poločas rozpadu

dlouhodobé

3

vysoce aktivní (vysoká produkce tepla)

nízká

f

Produkce tepla

vysoká

Obr. 1


Slide41 l.jpg

ZÁKLADNÍ SCHEMA KONCEPCE NAKLÁDÁNÍ S RADIOAKTIVNÍMI ODPADY

Řízené uvolňování

skladování u původců do dosažení uvolňovací úrovně

uvolnění do životního prostředí

přechodné

úprava u původců

úložiště Bratrství

institucionální lékařství, průmysl

sběrné a zpracovatelské středisko

úložiště Richard

nízko a středně aktivní

KATEGORIE ODPADŮ

z jaderné energetiky

úprava v JE Dukovany JE Temelín

úložiště Dukovany

vysoce aktivní odpady

úprava a skladování u původců

vysoce aktivní a vyhořelé jaderné palivo

STRATEGIE Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Dlouhodobá izolace

hlubinné úložiště

sklad VJP JE Dukovany JE Temelín

vyhořelé jaderné palivo

umístění u reaktorů

možnosti využití v budoucnosti

přepracování VJP

zbylé odpady

energetické využití

transmutace VJP

Obr. 11


Slide42 l.jpg

UMÍSTĚNÍ HLAVNÍCH LOKALIT SOUVISEJÍCÍCH S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Richard

Řež

Bratrství

Hostim

Skalka

JE Dukovany

JE Temelín

Vysvětlivky:

NÍZKO A STŘEDNĚ AKTIVNÍ ODPADY VYHOŘELÉ JADERNÉ PALIVO

úložiště - v provozu jaderný reaktor - experimentální

- uzavřené - energetika

sklad VJP - v provozu

- v přípravě

- záložní lokalita


Sklad vyho el ho paliva l.jpg
SKLAD VYHOŘELÉHO PALIVA S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP


Sklad vyho el ho paliva44 l.jpg
SKLAD VYHOŘELÉHO PALIVA S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP


Slide45 l.jpg

SCHÉMA MULTIBARIÉROVÉHO SYSTÉMU HLUBINNÉHO ÚLOŽIŠTĚ S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Bariéry, které by musely radionuklidy překonat, aby se dostaly do životního prostředí

Horninové prostředí (min. 500 m pod zemí)

5

Zásypové materiály (silná sorbční schopnost)

4

Úložný kontejner (hermetický, ušlechtilá ocel silné stěny)

3

Povlak palivových kazet (zirkonium) – vysoká korozní odolnost

2

Vlastní chemická forma odpadu (keramický nebo kovový materiál)

1

5

1,2

4

Obr. 10


Oz en ze skladu paliva l.jpg
OZÁŘENÍ ZE SKLADU PALIVA S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP


Ulo i t bratrstv l.jpg
ULOŽIŠTĚ BRATRSTVÍ S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP


Slide48 l.jpg

ÚLOŽIŠTĚ BRATRSTVÍ S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Foto 4: Nadzemní část úložiště Bratrství pro institucionální RAO

Foto 5: Úložiště RAO Bratrství, (detail – chodba pro obsluhu a manipulaci s RAO)

Foto 6: Úložiště RAO Bratrství, (detail – úložné prostory se sudy s RAO)

obr. 7


Ulo i t richard l.jpg
ULOŽIŠTĚ RICHARD S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP


Slide50 l.jpg

ÚLOŽIŠTĚ RICHARD S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Foto 1: Nadzemní část úložiště Richard pro institucionální RAO

Foto 2: Úložiště RAO Richard (detail – chodba pro obsluhu a manipulaci s RAO

Foto 3: Úložiště RAO Richard (detail – úložiště prostory se sudy RAO

obr. 6


Ulo i t dukovany l.jpg
ULOŽIŠTĚ DUKOVANY S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP


Slide52 l.jpg

ÚLOŽIŠTĚ DUKOVANY S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Foto 7: Úložiště RAO v areálu jaderné elektrárny Dukovany

Foto 8: Úložiště RAO Dukovany – zakládací jímky

Foto 9: Úložiště RAO v areálu jaderné elektrárny Dukovany

(detail odkryté části – vyplňování volných prostor jímek se sudy s RAO betonem)

obr. 8


P padov studie ernobyl l.jpg

Případová studie S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJPČERNOBYL


Ernobyl l.jpg

ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP


Ernobyl55 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

  • Plán

  • 25.4.1986 bylo zahájeno plánované odstavení 4. bloku

  • před odstavením měl být proveden běžný experiment

  • měl ověřit, jestli elektrický generátor po rychlém ostavení páry bude schopen při svém setrvačném doběhu ještě zhruba 40 sekund napájet čerpadla havarijního chlazení


Ernobyl56 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Průběh experimentu: 25.4.

v 1hod – začalo snižování výkonu reaktoru


Ernobyl57 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Průběh experimentu: 25.4.

v 1hod – začalo snižování výkonu reaktoru

v 13 h – energetický dispečink přerušil experiment


Ernobyl58 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Průběh experimentu: 25.4.

v 1hod – začalo snižování výkonu reaktoru

v 13 h – energetický dispečink přerušil experiment

v 23 h – pokračování experimentu – ale jinou nepřipravenou směnou


Ernobyl59 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Průběh experimentu: 25.4.

v 1hod – začalo snižování výkonu reaktoru

v 13 h – energetický dispečink přerušil experiment

v 23 h – pokračování experimentu – ale jinou nepřipravenou směnou

v 23:10 – chyba operátora, prudké snížení výkonu, reaktor v nestabilním stavu – měl být okamžitě odstaven, ale bylo rozhodnuto pokračovat za každou cenu


Ernobyl60 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

Průběh experimentu: 25.4.

v 1hod – začalo snižování výkonu reaktoru

v 13 h – energetický dispečink přerušil experiment

v 23 h – pokračování experimentu – ale jinou nepřipravenou směnou

v 23:10 – chyba operátora, prudké snížení výkonu, reaktor v nestabilním stavu – měl být okamžitě odstaven, ale bylo rozhodnuto pokračovat za každou cenu

vytáhli z aktivní zóny tolik regulačních tyčí, že nezbyla rezerva na manipulaci – v tomto stavu je provoz zakázán – operátoři ale pokračovali dál


Ernobyl61 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

vznikly problémy s udržení tlaku páry, v této situaci by zasáhly automatické havarijní systémy, operátoři je však zlikvidovali


Ernobyl62 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

vznikly problémy s udržení tlaku páry, v této situaci by zasáhly automatické havarijní systémy, operátoři je však zlikvidovali

26.4. v 01:22 si nechali operátoři počítačem vypsat stav reaktoru. Viděli, že počet regulačních tyčí odpovídá necelé polovině povolené hodnoty – měli okamžitě reaktor odstavit – opět se rozhodli pokračovat dál


Ernobyl63 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

vznikly problémy s udržení tlaku páry, v této situaci by zasáhly automatické havarijní systémy, operátoři je však zlikvidovali

26.4. v 01:22 si nechali operátoři počítačem vypsat stav reaktoru. Viděli, že počet regulačních tyčí odpovídá necelé polovině povolené hodnoty – měli okamžitě reaktor odstavit – opět se rozhodli pokračovat dál

v 01:23 se dopustili poslední osudové chyby. Zablokovali havarijní signál, který by po uzavření přívodu páry automaticky odstavil reaktor (v rozporu s plánem chtěli mít možnost experiment opakovat)


Ernobyl64 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

vznikly problémy s udržení tlaku páry, v této situaci by zasáhly automatické havarijní systémy, operátoři je však zlikvidovali

26.4. v 01:22 si nechali operátoři počítačem vypsat stav reaktoru. Viděli, že počet regulačních tyčí odpovídá necelé polovině povolené hodnoty – měli okamžitě reaktor odstavit – opět se rozhodli pokračovat dál

v 01:23 se dopustili poslední osudové chyby. Zablokovali havarijní signál, který by po uzavření přívodu páry automaticky odstavil reaktor (v rozporu s plánem chtěli mít možnost experiment opakovat)

reaktor pracoval v nestabilním stavu a katastrofa se neodvratně blížila – v reaktoru rychle rostla teplota a tlak páry


Ernobyl65 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

v 01:23:40 se operátoři pokusili zasunout regulační tyče – ty však byly téměř všechny vytaženy z aktivní zóny


Ernobyl66 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

v 01:23:40 se operátoři pokusili zasunout regulační tyče – ty však byly téměř všechny vytaženy z aktivní zóny

v 01:23:44 došlo krátce po sobě ke dvěma mohutným výbuchům, reaktor byl přetlakován tak, že pára při první explozi zvedla horní betonovou desku o váze 1000 t


Ernobyl67 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

v 01:23:40 se operátoři pokusili zasunout regulační tyče – ty však byly téměř všechny vytaženy z aktivní zóny

v 01:23:44 došlo krátce po sobě ke dvěma mohutným výbuchům, reaktor byl přetlakován tak, že pára při první explozi zvedla horní betonovou desku o váze 1000 t

do reaktoru vnikl vzduch, reakcí vodní páry s rozžhaveným grafitem vznikl vodík, který explodoval a rozmetal do okolí část aktivní zóny (uvolnily se asi 4 % radioaktivity)


Ernobyl68 l.jpg
ČERNOBYL S KONCEPCÍ NAKLÁDANÍ RAO A VJP

v 01:23:40 se operátoři pokusili zasunout regulační tyče – ty však byly téměř všechny vytaženy z aktivní zóny

v 01:23:44 došlo krátce po sobě ke dvěma mohutným výbuchům, reaktor byl přetlakován tak, že pára při první explozi zvedla horní betonovou desku o váze 1000 t

do reaktoru vnikl vzduch, reakcí vodní páry s rozžhaveným grafitem vznikl vodík, který explodoval a rozmetal do okolí část aktivní zóny (uvolnily se asi 4 % radioaktivity)

v 02:20 byl požár lokalizován a za další 3 hodiny uhašen (za cenu života 31 hasičů)