Ústavní právo ČR

1. Ústavní právo ČR 23.11.2013

2. Základní pojmy a prameny

3. Ústavní právo je právnímodvětvímveřejnéhopráva, kterésezabývá ústavou a vykládáji Od roku 1990 ZMĚNA:Ústavní právo přestalobýt disciplínou převážně ideologickou a politickou, ale stalo seaplikovatelnýmoborem platného práva.

4. FORMÁLNĚ POJATÁ ÚSTAVA Ústava MATERIÁLNĚ POJATÁ ÚSTAVA PŘEDMĚT

5. zákon, který je takto označený a obsahuje soubornoremnejvyššíprávnísíly (např. Ústava ČR); • můžebýt však označen i jako ústavní zákon, ústavní listina, konstituce atd. FORMÁLNĚ POJATÁ ÚSTAVA

6. kritériem je, jakou matérii předpisyupravují– OBSAH • z hlediska obsahu právníchnoremse ústavou rozumíúprava základníchvztahůvestátě • forma státu a vlády, • název, postavení, kompetence a vzájemnévztahynejvyššíchorgánůstátu, • vnitřníuspořádání, • politický režim či práva a povinnosti občanů; • zpravidlaobsahuje i názevstátu MATERIÁLNĚ POJATÁ ÚSTAVA

7. Ústava je také základnímřádem, podleněhožsetvoří • státnívůle a uplatňuje sestátní moc, • stanovuje pravidla pro tvorbu a vydávánízákonůajinýchprávníchpředpisůaprojejichvynucovánístátní mocí.

8. Podle formy • psaná • nepsaná • Podlezpůsobupřijetí • oktrojovaná • revoluční • dohodnutá • Podlejejíhododržování • reálná • fiktivní • Podlezpůsobuzměny • flexibilní • rigidní • Podle charakteru státu • demokratické • autokratické DRUHY ÚSTAV

9. obecné právníprincipy, hodnotová učení - myšlenkovékoncepce, doktríny, politické ideje • zákony, ústavní zákony, mimořádné zákony  • soudcovsképrávo (precedenty) - obsahující autentické interpretace ústavy justičníchautorit • prováděcí zákony ústavy - např. volební zákony • nálezy ÚS • jednacířády Parlamentu • mezinárodnía vnitrostátnísmlouvy (uzavírají je např. autonomní oblasti Španělska) • multilaterální pakty o lidskýchprávech (např. pakty OSN, Evropskáúmluva o lidskýchprávech) • ústavněprávníobyčeje - třebaveVelké Británii; např. král musí souhlasitsezákonem, kterýschválilyobě komory • sbírka náboženských pravidel - především v islámském právu: šaría • právo ES/EU - platí pro členské státy Prameny ÚP

10. ústavní zákony, kterépodle čl. 112. odst. 1 Ústavy ČR tvoříústavní pořádek: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijatépodletéto Ústavy a ústavní zákony Národníhoshromáždění Československé republiky, Federálníhoshromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravujícístátní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992. • mezinárodnísmlouvy, • akty referenda • rozhodnutí Ústavníhosoudu • zákony, kterésetýkají úpravy činnosti ústavníchorgánů,. • zákony, jejichžvydání Ústava předpokládá (volební zákony, jednacířády atd.) • rozhodnutí prezidenta republiky Prameny ÚP ČR

11. pozitivněvymezuje čl. 112 Ústavy: • Článek 112 (1) Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijatépodletéto Ústavy a ústavní zákony Národníhoshromáždění Československé republiky, Federálníhoshromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravujícístátní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992. (2) Zrušujísedosavadní Ústava, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly, a ústavní zákon České národní rady č. 67/1990 Sb., o státníchsymbolech České republiky. (3) Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy majísílu zákona. Ústavní pořádek

12. Ústava - 1/1993 Sb. - přijata 16.12.1992, účinná od 1.1.1993 • Listina základních práv a svobod - 2/1993 Sb. - přijatadříveFederálnímshromážděním v lednu 1991, uvozovací ústavní zákon k Listině č. 23/1991 se stal běžnýmzákonem na základěodst. 3 čl. 112 Ústavy • na ústavní úrovni neníoznačena za ústavní zákon - její ústavní síladovozenazeskutečnosti, že je zařazena do ústavníhopořádku (již čl. 3 Ú) • po 31.12.1992 však nemá nadústavní postavení (i výklad a užití ústavníchzákonů muselo být v souladu s Listinou) Vymezeníústavníhopořádku

13. ústavní zákony přijatépodletéto Ústavy - z počátkudvěinterpretace: ú.z. předvídané Ústavou (úprava názvu vyšších územníchsamosprávnýchcelků - naplněn, o státním referendu - nenaplněn, o prozatimním Senátu - nikdy nebude naplněn) či přijatéproceduroupodle Ústavy • 347/1997 Sb. o zřízení vyšších územněsamosprávnýchcelků a o změně Ústavy - výčet 13 krajů + hl.m. Praha • 69/1998 Sb. o zkrácenívolebního období PSP • 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR • 162/1998 Sb. kterýmsemění Listina (čl 8 LZPS- zadržení z 24 hodin na 48) Vymezeníústavníhopořádku

14. 300/2000 Sb. kterýmsemění Ústava a ú.z. o bezpečnosti ČR (souvisejícísevstupem do NATO, určité pravomocisvěřenévládě) • 176/2001 Sb. o změněú.z. o zřízení vyšších samosprávnýchcelků (přejmenování 4 krajů) • 395/2001 Sb. o změně Ústavy (euronovela - čl. 10 a) ) • 448/2001 Sb. o změně Ústavy (novým hlavnímcílem ČNB je péče o cenovou stabilitu) • 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení ČR k EU a o změně Ústavy (ad hoc referendum, které by se dalo zopakovatnejdříve po dvouletech) • 319/2009 Sb. o změně Ústavy (možnostseberozpuštění PSP - čl 35 odst. 2 Ústavy) • 135/2011 Sb. o změněú.z. o zřízení vyšších samosprávnýchcelků (přejmenování na Kraj Vysočina) • 71/2012 Sb. kterýmsemění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (přímávolba prezidenta) Vymezeníústavníhopořádku

15. ústavní zákony upravujícístátní hranice - pouzezměna, ne jejívytyčení - protonebylopotřebaústavního zákonu v roce 1993, jelikož šlo pouze o generálnívytyčenístátníchhranic, potřeba jej bylo až v roce 1997 přizměněhranic • 102/1930 Sb. o úpravě st. hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem • 205/1936 Sb. o úpravě st. hranic s Německem • 62/1958 Sb. o konečnémvytyčení st. hranic s Polskem • ú.z. ČNR č. 30/1974 Sb. a ú.z. č. 66/1974 Sb. o změně st. hranic s Rakouskem (vefederacibylypřijímány ústavní zákony o změněhranic jak každou republikou, tak federálně) • 121/1981 Sb. (ČNR) a 37/1982 Sb. o změnách st. hranic s Německem • 43/1988 Sb. (ČNR) a 169/1988 Sb. o změnách st. hranic na hraničníchvodníchtocích s Polskem • 74/1997 Sb. o změnách st. hranicseSlovenskem (Židlochovickásmlouva) • 76/2004 Sb. o dílčízměně st. hranic s Rakouskem (malá území na Vitorazsku, Valtickuatp.) • 633/2004 Sb. o dílčízměně st. hranic s Německem Vymezeníústavníhopořádku

16. ústavní zákony ČNR přijaté po 6. červnu 1992 • 4/1993 Sb. o opatřeníchsouvisejícíchsezánikem ČSFR (pojistkapřijata 15.12.1992, kdybynebylaschválena ústava - obsahovala recepciprávníhořádu ČSFR) - pokud by Ústava přijatanebyla, řídila by se nezávislá ČR příslušnýmiustanovenímifederálníchústavníchpředpisů, zejménaustanoveními o postavení ČNR a vlády ČR • 29/1993 Sb. o některýchdalšíchopatřeníchsouvisejícíchsezánikem ČSFR (převodsoudců a prokurátorů) • svýmobsahem i pojetím by oba ústavní zákony patřily do ustanovení přechodných a závěrečných Ústavy, pro svoji délku (a politické důvody) to však bylo nemožné Vymezeníústavníhopořádku

17. ústavní zákon o bezpečnosti ČR - 110/1998 Sb. • zvláštní nástroj k překonáváníkrizovýchsituací a umožněníefektivníhofungovánístátuběhem nich • dovolujeukládat osobám mimořádné povinnosti a omezovatjejich určitá práva a svobody • stanovuje základní ústavní povinnoststátu: „Zajištěnísvrchovanosti a územní celistvosti ČR, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot“ • nouzovýstav - v případě živelné pohromy, havárie či jiného značného ohroženíživotů, zdraví, majetku nebo vnitřníhopořádku a bezpečnosti • - doposudvyhlášen dvakrát: v r. 2002 kvůlipovodním a v roce 2007 kvůli orkánu Kyrill • stav ohroženístátu- v případěbezprostředníhoohroženísvrchovanostistátů, územní celistvosti nebo jeho demokratickcýhzákladů

18. Historický vývoj

19. Ústavní listina rakouskéhocísařstvíVerfassungsurkunde des österreichischenKaiserstaates • vydaná 25. dubna 1848, nikdy nenabylaúčinnost. • zákon č. 49/1848 • je prvníústava v modernímsmyslu, kterábylapřijata na území monarchie • Tzv. Dubnova, resp. Pillersdorfova ústava • Českým zemímpřiznávalapouzeautonomii v jinakunitárnímstátě. České země tak bylyredukovány na pouhéprovincie, • neplatila pro Uhry, Chorvatsko a královstvílombardsko-benátské. • Její text inspirovaný zejména belgickou ústavou z roku 1831, vznikal pod záštitou ministra vnitraFranzeXavera von Pillersdorf.

20. Reflektovala na: • požadavkyrevoluce v otázcesvobod a práv – nelze však hovořit o úpravělidskoprávní problematiky; • zavádělaprincipústnosti a veřejnostiprojednánípředsoudem; • bylazaloženaodpovědnost vlády parlamentu, kterýbylpojatjakodvoukomorový. Členové horní komory mělybýtustavovánijmenováním, členové dolní komory volbou; • dělnictvo, služebníci a sociálněpotřebnímělibýtzbavenivolebního práva, cožse stalo rozbuškou dalšíchrevolučníchudálostíveVídni

21. PrincipyDubnove ústavy • Dělbamocí • císař - plná výkonná moc • zákonodárnoumoc mělvykonávat spolu s Říšskýmsněmem a • soudnímoc mělabýtúplně nezávislá. • Lidská práva • - mimo základníchosobních právjakorovnostpředzákonem, • svoboduvyznání a svědomí, • osobní svobodu, • svobodnouvolbu živnosti, • ochrana před nezákonným zatčením, • svobodatisku a projevu, • listovní tajemství, • petiční právo, • svobodavystěhování, • ochrana soudcůpředpřesídlením či propuštěním, • veřejnáa ústníjusticea zavedení porotníchsoudů.

22. Volební právo • Volební právo nebylo v tétoústavědáleřešené a byloproto ustanovené provizornímvolebnímřádem do Senátu z 8. května 1848. • Omezovalosepouze • - na princejmenované členy Senátu • - a dalšídáledoživotnějmenované členy Senátu, • celkově 200 osob, přičemž u velkomajitelůpůdybylo za kritérium jejichvolitelnostipovažováno daňové zatížení. • Každý člen Poslanecké sněmovny zastupoval 50.000 mužů starších 24 let, kteřínejméně 6 měsícůbydlelivevolebním okrsku, a to podledělícíhoklíče • (např. Čechy měly 90 poslanců, Dolní Rakousy 37, Tyrolsko 17, Galicie 96, Salcbursko 4 apod.), • přičemždělníci za denní nebo týdenní plat, služebníci a osoby sociálně podporované státemnebylyvolebněoprávněny.

23. 2. Kroměřížskáústava (také kroměřížský návrh ústavy) • označuje návrh ústavy vypracovaný na ústavodárnémkroměřížskémsněmuproRakouskécísařství, • Ústava rozeznala suverenitu lidu • Ústava počítala s federalistickým uspořádánímstátu, • Zákonodárnoumocmělmítdvoukomorovýříšský a jednotlivé zemské sněmy. • Volební právo mělobýtomezenopouzedaňovým censem. • uznávalprávo národů na sebeurčenínárodů a prvněpopsalmožnostsoužitíČechůaSlováků v jednom státě.

24. 3. Březnová či Stadionova ústava • jeoktrojovaná ústava vydaná císařemFrantiškemJosefem I. v Olomouci roku 1849 po revoluci v Rakouskémcísařství, kteráseodehrála v předchozímroce • Ústava však nikdy nenabylaúčinnosti a formálněbyla31. prosince1851zrušenaSilvestrovskými patenty. • Některéjejíprincipy (zejménarovnostpředzákonem, zrušení poddanství, zásady občanského práva či obecní samospráva) však zůstaly i po jejímzrušení v platnosti.

25. Princípy Stadionove ústavy • Centralistická (zrušením dosavadního českého státu, vytvořením jednotného občanství, jednotného právníhořádu • dědičnámonarchie v čele s císařem • zákonodárnámoc příslušeladvoukomorovémuříšskémusněmu (dolní komora je volená, horní jmenovanácísařem) a císaři. • ustanovuje nezávislostsoudů a rovnostpředzákonem • kústavěbylavydána i listina základníchobčanských práv, jež však mohla býtpozastavena vládou. Ústava také zaváděla obecní samosprávu.

26. Obsah Stadionove ústavy: • Ačkoli ústava nikdy účinnostinenabyla, některé zásady v níobsaženépřetrvaly i po jejím zrušení. Silvestrovské patenty totiž potvrdilyrovnostpředzákonem, zrušení poddanství a občanská práva. • Říše: území Rakouskéhocísařství (§ 1) jakožtosuverénnístát(§ 2), jehožhlavnímměstembylaurčenaVídeň (§ 3). • Ústava zajišťovala jednotlivým korunnímzemím určitou míru suverenity (§ 4) a rovná práva všemnárodům v říši (§ 5). • Císař: Koruna říše i každé zeměmělabýtdědičná v habsbursko-lotrinské dynastii (§ 9), panovník mělbýtkorunovánjakocísařRakouský (§ 12) a přikorunovacimělpřísahat na ústavu (§ 13). • Císařmělbýt • „posvátný, neporučený a neodpovědný“ (§ 14),  • vrchnímvelitelem ozbrojených sil (§ 15), • mělmítpravomocvyhlašovatválku a uzavíratmír (§ 16) a • mělrozhodovat v záležitostechdiplomacie (§ 17) • právo vyhlašovat zákony, přičemžmělybýtkontrasignoványodpovědnýmministrem (§ 18), • a také právo jmenovat a propouštětministryadalšíúředníky, • propůjčovatšlechtictví, řády a vyznamenání (§ 19) • právo udělovatamnestii (§ 21) a • jménemcísařovýmmělybýt také vydáványmince (§ 22). • Občanské právo: • jednotnéobčanské právo v celé říši (§ 23) a • rovnostobčanů z různýchkorunních zemí vevěciobčanského práva (§ 24) • svobodastěhovánív rámci státu a svoboduvystěhování z říše (§ 25), • dálerušila jakékoli formy poddanství (§ 26), • vyhlašovalarovnostobčanůpředzákonem (§ 27) a • rovné možnosti v přístupu k veřejnýmúřadům a státním službám (§ 28) • určovala pravidla soukroméhovlastnictví (§ 29), • každému občanubylopovolenonabývatnemovitýchstatků, • vykonávatvšechnalegálnípovolání (§ 30) • a svobodněsvůjmajetek v rámci říšestěhovat (§ 31) • možnostvyplaceníse z poddanských povinností (§ 32). • Obecní samospráva: ústava zakotvila územní samosprávu. • Zemské záležitosti : • pravomoci v oblasti vzdělání, • veřejnýchstaveb, • dobročinných ústavů • a v oblasti zemských financí. • Říšskézáležitosti : • záležitosti týkajícísecísařskéhodomu a korunních záležitostí, • mezinárodníchzáležitostí, • poměrustátu k církvi, • vysokého školství, • vojenství, • říšskéhohospodářství, • živnostenských a tržních záležitostí, • dopravní infrastruktury, • vnitřníbezpečnosti říše a všechny záležitosti, kterénespadaly do kompetence zemí (§ 37). • Legislativa: Ústava vesvésedméčástipřiřklamoc zákonodárnouvevěcechříšskýchcísařive spojení s říšskýmsněmem a vevěcech zemských císařive spojení sesněmy zemskými (§ 37). • Základní práva: K březnovéústavěbylpřipojenvýčetzákladníchpráv • náboženská svoboda (§ 1), • svobodavykonávání náboženských obřadůlegálnímicírkvemi a náboženskými společnostmi (§ 2), • svobodavědy a vyučování (§ 3), • právo na vzdělání (§ 4),  • svobodaprojevu (cenzuratiskubylazakázána, nicméně po „zlémužívánítisku“ mohlbýtvydánrepresivní zákon) (§ 5),  • petiční právo (§ 6),  • shromažďovacíaspolčovací právo (§ 7), • osobní svoboda (§ 8), • dáletento výčetošetřovalpodmínkydrženívevyšetřovacívazbě (§ 9), • domovníprávo (§ 10), • listovní tajemství (§ 11). • Obsah Stadionove ústavy: • Ačkoli ústava nikdy účinnostinenabyla, některé zásady v níobsaženépřetrvaly i po jejím zrušení. Silvestrovské patenty totiž potvrdilyrovnostpředzákonem, zrušení poddanství a občanská práva. • Říše: území Rakouskéhocísařství (§ 1) jakožtosuverénnístát (§ 2), jehožhlavnímměstembylaurčenaVídeň (§ 3). • Ústava zajišťovala jednotlivým korunnímzemím určitou míru suverenity (§ 4) a rovná práva všemnárodům v říši (§ 5).

27. Císař: Koruna říše i každé zeměmělabýtdědičná v habsbursko-lotrinské dynastii (§ 9), panovník mělbýtkorunovánjakocísařRakouský (§ 12) a přikorunovacimělpřísahat na ústavu (§ 13). • Císařmělbýt • „posvátný, neporučený a neodpovědný“ (§ 14),  • vrchnímvelitelem ozbrojených sil (§ 15), • mělmítpravomocvyhlašovatválku a uzavíratmír (§ 16) a • mělrozhodovat v záležitostechdiplomacie (§ 17) • právo vyhlašovat zákony, přičemžmělybýtkontrasignoványodpovědnýmministrem (§ 18), • a také právo jmenovat a propouštětministryadalšíúředníky, • propůjčovatšlechtictví, řády a vyznamenání (§ 19) • právo udělovatamnestii (§ 21) a • jménemcísařovýmmělybýt také vydáványmince (§ 22).

28. Občanské právo: • jednotné občanské právo v celé říši (§ 23) a • rovnostobčanů z různýchkorunních zemí vevěciobčanského práva (§ 24) • svobodastěhování v rámci státu a svoboduvystěhování z říše (§ 25), • dále rušila jakékoli formy poddanství (§ 26), • vyhlašovalarovnostobčanůpředzákonem (§ 27) a • rovné možnosti v přístupu k veřejnýmúřadům a státním službám (§ 28) • určovala pravidla soukroméhovlastnictví (§ 29), • každému občanubylopovolenonabývatnemovitýchstatků, • vykonávatvšechnalegálnípovolání (§ 30) • a svobodněsvůjmajetek v rámci říšestěhovat (§ 31) • možnostvyplaceníse z poddanských povinností (§ 32).

29. Obecní samospráva: ústava zakotvila územní samosprávu. • Zemské záležitosti : • pravomoci v oblasti vzdělání, • veřejnýchstaveb, • dobročinných ústavů • a v oblasti zemských financí. • Říšské záležitosti : • záležitosti týkajícísecísařského domu a korunních záležitostí, • mezinárodních záležitostí, • poměrustátu k církvi, • vysokého školství, • vojenství, • říšskéhohospodářství, • živnostenských a tržních záležitostí, • dopravní infrastruktury, • vnitřní bezpečnosti říše a všechny záležitosti, kterénespadaly do kompetence zemí (§ 37).

30. Legislativa: Ústava vesvésedméčástipřiřklamoc zákonodárnouvevěcechříšskýchcísařive spojení s říšskýmsněmem a vevěcech zemských císařive spojení sesněmy zemskými (§ 37).

31. Základní práva: K březnovéústavěbylpřipojenvýčetzákladních práv • náboženská svoboda (§ 1), • svobodavykonávání náboženských obřadůlegálnímicírkvemi a náboženskými společnostmi (§ 2), • svobodavědy a vyučování (§ 3), • právo na vzdělání (§ 4),  • svobodaprojevu (cenzuratiskubylazakázána, nicméně po „zlémužívánítisku“ mohlbýtvydánrepresivní zákon) (§ 5),  • petiční právo (§ 6),  • shromažďovacíaspolčovací právo (§ 7), • osobní svoboda (§ 8), • dále tento výčetošetřovalpodmínkydrženívevyšetřovacívazbě (§ 9), • domovní právo (§ 10), • listovní tajemství (§ 11).

32. Silvestrovské patenty (1851) Po potlačení revoluce však došlo prostřednictvímkabinetníchlistů k obnovení absolutismu. 31. prosince 1851 jsoupřijatytři silvestrovské patenty, které ruší březnovou ústavu, katalogobčanských práv a upravujístátníorganizaciačinnost soudů.[8] Silvestrovské patenty ale potvrzují zrušení poddanství a rovnostobčanůpřed zákonem.[9] Toto období bylospojenosejménem ministra vnitraAlexandra Bacha, který nahradil politická práva právy ekonomickými.

33. Říjnový diplom (1860) V r. 1859 je Bach v důsledkuneúspěchů jeho neoabsolutismu a vojenských porážek v Itáliiodvolán z funkce. 20. října 1860 slibuje panovník František Josef I. prostřednictvíŘíjnového diplomu znovuzavedení parlamentarismu. Realizacekonkrétníchkroků je svěřenabaronuSchmerlingovi.

34. Únorová ústava (1861) K návratu k parlamentarismu došlo v únoru 1861, kdybylavydána „Únorová nebo téžSchmerlingova ústava“, kterájako jediná z ústav v dobách habsburské monarchie neupravovala občanská práva.

35. Prosincová ústava (1867) Tvořiloji 7 zákonů, vymezujícíchzákonodárnoupravomocříšské rady, zahrnujícíchkatalogzákladních práv občana, zřízeníříšskéhosoudu, nezávislostsoudů, postavení císaře a vyrovnávací zákon. Platila do přijetírecepčního zákona (11/1918 Sb.). 

36. V roce 1873 bylozavedenopřímé volební právo do říšské rady.  Významným se stal rok 1907 kdybylozavedenovšeobecné, tajné, rovné a příméhlasovací právo. Aktivní od 24 let a pasivní od 30 let. Z hlasování však bylyještě až do roku 1918 vyloučeny ženy.

37. Moderní ústavnost

38. přelom 80. a 90. let – zhroucení systému „reálného“ socialismu v čele se SSSR , konec vlády totalitníchrežimůvestřední a východní Evropě ⇒ snaha formulovat zásady nového hodnotového systému, zásady právníhostátu • nové mocenské uspořádání – potřeba legitimity ⇒ svobodné a otevřenévolby do parlamentů (nové strany a hnutí, ale i dříveexistující, třeba s novým názvem a novými tvářemi) • bouřlivýspolečenský pohyb, nutnost úpravy právníchřádů, zpočátkupředevšímrychlá úprava politických práv (volební zákony, právo sdružovací, právo zakládat politické strany atd.) • u nás (a vevětšiněostatníchstátů) zůstávadosavadní ústavní úprava v platnosti, poměrněrychlese ale měníjejí obsah, dochází k novelizacím, záskáváse tím čas propřijetí nové ústavy východiská

39. prvníverzenávrhu Ústavy vypracován už v roce 1991 komisíexpertů, • v roce 1992 vládní návrh Ústavy v podoběPracovního materiálu • 27.8.1992 – dohoda ODS (Klaus) a HZDS (Hnutí za demokratické Slovensko - Mečiar), že k 1.1.1993 vzniknou dva samostatné státy ČR a SR • Jednímzezákladníchúkolů – předložit České národní radě návrh Ústavy ČR • práce na textu Ústavy – 2 komise • vládníkomise – zřízena 10.7.1992 (předsedakomiseV.Klaus) • dočasná komisepředsednictva ČNRpropřípravu Ústavy ČR Vznik Ústavy ČR

40. ústavy, jak je chápeme dnes, musíme dát do souvislosti s pojmem „moderníhostátu“ • prvnítakovoubyla ústava Virginie z roku 1776 (spolu s Deklarací práv člověka na štěstí, svobodu, ochranu před tyranií) • Deklarace práv člověka a občana z roku 1789 – „společnost, vekterénenízajištěna záruka práv ani vytyčenadělba moci, nemá vůbec ústavu“ • v protikladu k absolutismu vzniká nový typ společnosti – občanskáspolečnost, moderní státzískává nové poslání – vystupovatjakopředstavitel obecného blaha, zajišťovat civilizovaný chod společnosti ⇒ měl by býtneutrální a ústavy by to mělyzajistit Historická podminenostmoderních ústav

41. teoretická východiska Ústavy ČR – • liberálnístát, • demokratické principy, • dělbamoci, • parlamentní systém • Ústava a Listina tvoří dohromady nejdůležitějšísoučástiÚstavníhopořádku ČR • inspiracepředevšímkoncepcí Ústavní listiny z r.1920 Koncepce Ústavy ČR

42. Vnitřní forma Ústavy ČR • uspořádáníprvků obsahu ústavy mezi sebou • je tvořenavazbamiprvkůústavního obsahu bez ohledu na to, kde se v ústavěnacházejí (Ústava, Listina, další ústavní zákony), struktura ústavy je tak tvořena • ústavníminormami • ústavnímiinstituty • ústavnímsystémem Forma

43. Vnější forma Ústavy ČR • spočívávevyjádřeníústavního obsahu navenek 1. nadpis Ústavy • forma právníhopředpisu • ta je vysloveněpředepsána, musí býtoznačenajako ústavní zákon podle čl.9 odst. 1 Ústavy • sem patří i orgán, kterýmbyl akt přijat – zde ČNR • evidenční číslo ročníku Sbírkyzákonů a čísla v rámci tohoto ročníku • č. 1/1993 Sb. • stejně to funguje i u běžnýchzákonů • název (titul) právníhopředpisu Forma – nádpis

44. Preambule - prohlášení • Základní ustanovení (čl. 1-14) • Moc zákonodárná (čl. 16-53) • Moc výkonná – prezident (čl. 53-66) a vláda (čl. 67-80) • Moc soudní (čl. 81-96) – Ústavní soud (čl.83-89), soudy (čl. 90-96) • NKÚ (čl. 97) • ČNB (čl. 98) • Územní samospráva (čl. 99-105) • Přechodnáa závěrečná ustanovení (čl. 106-113) Forma - systematika

45. Právnísíla • Ústavodárna procedúra • Jazyk a délka ústavy Forma - další náležitostí

46. je právněnormativnízajištění: • legitimace k výkonu státní moci • reprezentace • integrace • kontroly výkonu moci vestátě a společnosti • stabilizace, nadřazenosti a relativníneměnnosti určitého právníhořádu, pravidel, organizace a vztahůvestátěaspolečnosti • dalšífunkce: • funkce politická • funkceideologická • funkcekulturní Funkce ústavy

47. 3 okruhy: • organizacestátu, jeho práva a pravidla činnosti (zejménanejvyšších) státníchorgánů, popřípadětěchsubjektů, kteréstátplněnímsvýchfunkcípověřil • vztahstátu a společnosti (postavení jedince, vztah k jinýmstátům) • cílestátu a hodnoty, na kterýchmajíbýtzaloženy jeho organizace, právo a činnoststátua jeho vztahy s jednotlivci Obsah ústavy

48. čl. 14 Ústavy: • (1) Státními symboly České republiky jsouvelký a malý státní znak, státníbarvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky,státnípečeť a státní hymna. • (2) Státní symboly a jejichpoužívání upraví zákon. • tj. zákon ČNR č. 3/1993 Sb., ze dne 17. 12. 1992, o státníchsymbolech České republiky Státni symboly

49. Velkýstátní znak tvoříčtvrcený štít, v jehožprvním a čtvrtémčerveném poli je stříbrnýdvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. 1)Vedruhémmodrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Vetřetímzlatém poli je černá orlice sestříbrnýmpůlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí. Velkýstátní znak

50. Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrnýdvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Malý státní znak