Moravskoslezský kraj

1. Moravskoslezský kraj O kraji Klikněte zde pro pokračování

2. Obecně Rozloha: 5427 km² Krajské město: Ostrava Hejtman: Ing. Jaroslav Palas Nejvyšší bod: Praděd: 1491 m.n.m. Počet obyvatel: 1 250 000 Hustota zalidnění: 230 obyvatel/km² Počet okresů: 6 Pozice na mapě ČR Klikněte zde pro pokračování

3. Obsah prezentace Krajské město Hospodářství a doprava Historické krajské město Vzdělání Příroda Konec

4. OSTRAVA Krajské město O městě Životní prostředí Školství Kultura Logo města Ostravy

5. Město Ostrava (polsky Ostrawa, německy Ostrau) je statutární město na rozhraní Slezska a Moravy na severovýchodě České republiky, poblíž hranice s Polskem. Ostrava leží na soutoku Lučiny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky umístění v Moravské bráně spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti s průměrnou nadmořskou výškou 210 m n. m. , která svědčí řadě druhů fauny a flóry typických pro střední Evropu. Proti jiným regionům se také liší určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. katastrální výměra:214,23 km² počet obyvatel:313 414 (30.04.2010) zeměpisná šířka:49°50'30.31″ s. š. zeměpisná délka:18°17'29.56″ v. d. nadmořská výška:208–334 m PSČ:702 00 Pohled na Ostravu z Nové radnice

6. Školství V Ostravě je také velice rozšířená úroveň školství. V tomto seznamu jsou všechny školy a gymnázia zapsány. Počet škol a gymnázií je 32. Střední školství 1st International School of Ostrava Biskupské gymnázium v Ostravě Gymnázium Hladnov Gymnázium Olgy Havlové Gymnázium Ostrava-Hrabůvka Gymnázium Ostrava-Zábřeh Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě Jazykové gymnázium Pavla Tigrida Matiční gymnázium Ostrava Obchodní akademie a Vyšší odborná škola sociální Ostrava-Mariánské Hory Obchodní akademie Ostrava-Poruba Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových Střední odborná škola dopravní a Střední odborné učiliště Ostrava-Vítkovice Střední odborná škola waldorfská Ostrava Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky Ostrava Střední průmyslová škola chemická akademika Heyrovského a Gymnázium Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Ostrava Střední průmyslová škola Ostrava-Vítkovice Střední průmyslová škola stavební Ostrava Střední škola elektrotechnická Ostrava Střední škola Ostrava-Kunčice Střední škola prof. Zdeňka Matějčka Střední škola služeb a podnikání Ostrava-Poruba Střední škola společného stravování Ostrava-Hrabůvka Střední škola stavební a dřevozpracující Ostrava Střední škola teleinformatiky Ostrava Střední umělecká škola Ostrava Střední zahradnická škola Ostrava Wichterlovo gymnázium Vysoké školy Ostravská univerzita v Ostravě Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Vysoká škola podnikání

7. Životní prostředí Vzhledem k vysoké koncentraci těžkého průmyslu má město dlouhodobě značně znečištěné životní prostředí, zvláště ovzduší. Ve znečištění rakovintvorným benzopyrenem patří podle měření Českého hydrometeorologického ústavu k nejzamořenějším oblastem České republiky. Také koncentrace prachových částic jsou v ostravském ovzduší nejvyšší v zemi. V roce 2005 překračovalo znečištění prachem přípustný denní limit po 160 dní roku. Velkým problémem jsou také ropné laguny bývalé chemičky Ostramo, které se nacházejí poblíž části Fifejdy. Ty sice měly být zlikvidovány do konce roku 2010, vláda však i přes nesouhlas města a kraje schválila prodloužení akce o jeden rok. V té době by laguny měly být odtěženy a na jejich místě by měla začít rekultivace, která potrvá zřejmě až do roku 2018. Cena za likvidaci a rekultivaci přesáhne tři miliardy korun.

8. Historické krajské městoOPAVA Opava (německy Troppau, polsky Opawa, slezsky Uopawa/Uopava) je bývalé královské a zemské město. Od roku 1866, s malou pauzou v letech 1924 - 1945, statutární město. Dnes se Opava nachází v Moravskoslezském kraji na řece Opavě ve Slezsku, ale její 4 části (Kravařov, Suché Lazce, Vlaštovičky a Jaktař) patřily k tzv. Moravským enklávám ve Slezsku. Opava byla od roku 1742 do 30. listopadu 1928 hlavním městem Českého Slezska se zemskými úřady. Město Opava má s okolím okolo 70 000 obyvatel, samotné město má s městskými částmi asi 60 000 obyvatel. Až do roku 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska. V souvislosti s vytvořením země Moravskoslezské přestalo být město sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetoněmecké strany, které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Opava se stala hlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených Sudetech. Ve 2. světové válce bylo město osvobozeno ve dnech 22.–24. 4. 1945, avšak za velmi těžkých ztrát. Bylo zničeno téměř z jedné třetiny, nepracovala ani jediná továrna. Německé obyvatelstvo bylo odsunuto a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla v Opavě. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do Ostravy.

9. Příroda Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat. Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m). Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše) do Baltského moře. Pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře. I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 131 maloplošných chráněných území.

10. Hospodářství a doprava Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem. V souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost. Dlouho bude také trvat obnova poškozeného životního prostředí. Přes polovinu území kraje zabírá zemědělská půda, dalších 35 % připadá na lesní plochy (zejména v horských oblastech Jeseníků a Beskyd). Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. V květnu 2002 byla zahájena stavba dálnice D47 mezi Lipníkem nad Bečvou a polskou hranicí u Bohumína o délce 80,2 km. Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. V současnosti probíhá jejich modernizace, a to především na silnici I/48, která je upravována na rychlostní komunikaci R48. Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrizované tratě č. 270 a č. 320, které jsou součástí druhého a třetího tranzitního železničního koridoru. Modernizace druhého železničního koridoru byla dokončena v roce 2005, modernizace části 3. koridoru vedené po území Moravskoslezského kraje začala v roce 2007. Silniční i železniční veřejná osobní doprava je postupně integrována v rámci Ostravského dopravního integrovaného systému. Dosažitelnost regionu letecky je zabezpečována prostřednictvím mezinárodního letiště v Mošnově, druhého největšího letiště v Česku, jehož délka přistávací dráhy 3600 m umožňuje přistávání všech kategorií letadel bez omezení.

11. Vzdělání Širokou škálu 42 gymnázií, 101 středních odborných škol a 57 středních odborných učilišť doplňuje 11 vyšších odborných škol a čtyři vysoké školy (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola podnikání), které svými 13 fakultami zabezpečují výuku pro více než 38 tisíc studentů.

12. Kultura V Ostravě jsou čtyři stálá divadla. Patří mezi ně Národní divadlo moravskoslezské, které má dvě scény (Divadlo Antonína Dvořáka a Divadlo Jiřího Myrona), dále Divadelní společnost Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna a Divadlo loutek Ostrava, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadelní pouť bez bariér. Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V roce 2000 založila harfistka Ada Balová mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Od roku 2002 se v Ostravě pořádá hudební festival Colours of Ostrava. V Ostravě existuje řada galerií. Historicky nejstarší je Galerie výtvarného umění se sídlem v Domě umění, která spravuje významné sbírky českého i světového umění 19. a 20. století i díla regionálních umělců. V roce 2009 Ostrava oznámila svou kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2015.

13. Poděkování Děkuji za shlédnutí prezentace o Moravskoslezském kraji Vytvořil: Lukáš Pala 7.A ZŠ Englišova 82 Opava Vytvořeno dne: 14.5.2010 Vytvořeno v rámci soutěže Megabajtík Děkuji vám  Konec prezentace