1 / 24

Ročníková práce - Technické lyceum Historie matematiky

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Ročníková práce - Technické lyceum Historie matematiky. Autor: Petr Suk Třída: 4.A Školní rok: 2007/2008 Datum: 31.3.2008 Konzultant: Radek Ehl. Úvod. Výběr témata Cíl práce Informační zdroje. Počátky matematiky Starý orient

maxine
Download Presentation

Ročníková práce - Technické lyceum Historie matematiky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ Ročníková práce - Technické lyceumHistorie matematiky Autor: Petr Suk Třída: 4.A Školní rok: 2007/2008 Datum: 31.3.2008 Konzultant: Radek Ehl

  2. Úvod • Výběr témata • Cíl práce • Informační zdroje

  3. Počátky matematiky Starý orient Řecko Středověk -> 19.stol. Logika Množiny Komplexní čísla Funkce Logaritmy Goniometrie Trigonometrie Geometrie Analytická geometrie Kuželosečky Kombinatorika Pravděpodobnost Statistika Posloupnosti Diferenciální počet Tabulky s přehledy matematiků a vývojem matematiky Obsah

  4. Úvod do počátků matematiky • Mladší doba kamenná – rozdíl mezi počtem jeden a mnoho • Metoda přiřazování - počítaní na prstech – počty o základu 5 (jedna ruka) • Následuje základní násobení a zlomky • Vznik základní aritmetiky

  5. Starý orient • Matematika vznikla jako praktická nauka • Bez pokusu o důkaz, pouze soupis pravidel • Egypt - Rhindův a Moskevský papyrus • Mezopotámie - znalost Pythagorovy věty - metody řešení kvadratických rovnic • Indie - znalost p, odmocniny ze dvou, metoda trojčlenky - zavedenía používání sinu a kosinu • Čína - Matematika v devíti knihách (246 úloh a řešení) • Babylon - poziční zápis čísel o základu šedesát - rozdělení dne na 24 hodin, rozdělení hodiny na 60 min

  6. Řecko • Matematické poznatky se nezískávají experimentálně, ale na základě úsudku – vznik matematiky jako deduktivní vědy • Řekové - přesný matematickému důkazu • Znalost Pythagorovy věty + vlastnosti pravoúhelníků, mnohoúhelníků i těles • Zenon z Elea - zpochybnění nekonečna a nuly • Významní matematici: Thales z Milétu, Pythagoras ze Sámu,Platón,Aristoteles, Euklides, Archimédes, Apollonios, Hippokrates, Ptolemaios Pythagoras

  7. Matematika od středověku do 19.stol. • V 6.stol. n.l. byly uzavřeny poslední filozofické školy, byla zničena Alexandrijská knihovna. • Fibonacci zavedl počítání se zápornými čísly • Mikuláš z Oresme - první popis obecných souřadnic a popis funkční závislosti(téměř dochází k pojmu funkce) • 16. stol. - řešení kubických rovnic (Pacioli, později Cardan, Tartaglia a Ferrari) • 18. století se Joseph Louis Lagrange začal zabývat přesnou teorií funkcí J.L. Lagrange

  8. Logika • Jako mnoho dalších věd vznikla logika coby součást filosofie • Za zakladatele logiky je považován Aristoteles (384–322 př.n.l). Založil takzvanou sylogistickou logiku • O další rozvoj logiky se významně zasadili: Gotfried William Leibnitz, Bernard Bolzano, Georgie Boole),Gottlob Frege, Georg Cantor a Bertrad Russel • Bernard Bolzano - českýmatematik, profesor na Karlově universitě Aristoteles

  9. Množiny • Pojem množiny zavedl kolem roku 1870 německý matematik Georg Cantor • Bernard Bolzano - dílo Paradoxy nekonečna • Rychlý rozvoj této matematické disciplíny vedl na přelomu 19. a 20.století k objevení paradoxů teorie množin (Russellův paradox,Burali-Fortiho paradox) • zapříčiněná krize ve filosofii matematiky • krize vedla k přísné formalizaci teorie množin (a tím i celé matematiky) Bernard Bolzano

  10. Komplexní čísla • Poprvé byla komplexní čísla zavedena v teorii kubických rovnic (rovnic třetího stupně) • R. Bombelli - teorie ryze imaginárních čísel a řešil kvadratické rovnice, které mají komplexní kořeny • Významnou měrou přispěli k využití komplexních čísel v praxi i G. W. Leibniz, Abraham de Moivre, Luis Euler • Nyní se komplexní čísla a teorie funkcí komplexní proměnnépoužívají v aerodynamice a elektrotechnice Luis Euler

  11. Funkce • Mikuláš z Oresme v díle Pojednání o šířce forem vytvořil popis obecných souřadnic a popis funkční závislostí. • Funkční myšlení se začíná rozvíjet až v 17. století kvůli obrovskému rozvoji výrobních sil a prudce se rozvíjejících přírodních věd • Termín funkce - ale ve velmi úzkém smyslu a s užitím geometrické terminologie - se poprvé objevila r. 1673 v jedné z prací G. W. Leibnize , který spolu s I. Newtonem vybudoval základy matematické analýzy. • J. Fourier a P. Dirichlet jako první definují funkci Jean B. Fourier

  12. Logaritmy • Objev logaritmů v 17. století - podmíněn potřebami tehdejší společnosti • Období velkých zeměpisných objevů, rozvoje věd, techniky, řemesel • Logaritmické tabulky sestavili John Neper, Henri Briggs, Joost Bürgi • John Neper (Napier) vyzkoumal novou matematickou metodu - převedl násobení a dělení na sčítání a odčítání - William Oughtred a Edmund Gunter této metody využili k sestrojení posuvného pravítka • Ameede Mannheim - zdokonalení logaritmického pravítka - mechanické pomůcky pro výpočty John Neper

  13. Goniometrie • Základy goniometrie položili již Egypťané a Babyloňané(dělení úhlu na 360°) • V budování goniometrie pokračovali vědci z Indie a Arábie, kteří věnovali úsilí spíše kalkulativním problémům a aritmetickým algoritmům- zavedli sinus a kosinus • Dnes používané termíny pro tangens (tečna), kotangens (doplněk do tečny), sekans (sečna) a kosekans se poprvé objevily až během 16. a 17. století v Evropě • Goniometrické funkce se začaly používat pro popis periodických dějů.

  14. Trigonometrie • První práce o trigonometrii těsně souvisely s problémem tětiv na kružnici • První známá tabulka délek tětiv pochází od řeckého matematika Hipparcha zhruba z roku 140 př.n.l • Práce starořeckých vědců vyvrcholila dílem Megale syntaxis ve kterém Ptolemaios vypočítal tabulku tětiv příslušných k danému středovému úhlu kružnice • rozvoji trigonometrie ve středověku významně přispěl polský astronom Mikuláš Koperník • V 18. stol. vybudoval Luis Euler trigonometrii jakožto vědu o goniometrických funkcích Ptolemaios

  15. Geometrie • Základy geometrie jako matematického oboru položil Euklides (popis geometrických útvarů pomocí definic) • Thales z Milétu - autor vět o obvodových a středových úhlech • Pythagoras ze Sámu - věty z teorie čísel, Pyth. Věta • Euklides -matematické poznatky třídil a podal důkazy • Archimédes - problematika objemu těles • Apollonios – nauka o kuželosečkách • Aristoteles – teorie logiky, deduktivní a induktivní metoda Thlales z Milétu

  16. Analytická geometrie • Neoficiálním zakladatelem analytické geometrie byl Piere de Fermat - vyjádřil geometrické útvary číselně a popsal křivky pomocí rovnic. • O prvenství se však sám připravil tím, že za svého života nepublikoval a jeho dílo bylo vydáno až po jeho smrti • Za zakladatele analytické geometrie tedy považujeme René Descartese, který publikoval základní metody - podal vysvětlení záporných hodnot odmocnin, zavedl pojem funkce a proměnné veličiny, čímž vlastně vybudoval analytickou geometrii, která umožňuje řešit geometrické problémy algebraicky. • Využití: 3D grafické programy pro modelování systém GPS René Descartes

  17. Kuželosečky • Hlavním objevitelem v oblasti kuželoseček byl Apollónios z Pergy (asi 260–190 př. n. l.) - starořecký matematik a astronom, autor prací o kuželosečkách. • Apollóniova metoda předstihla metodu analytické geometrie. Objevují se v ní náznaky souřadnicového systému. • Blaise Pascal - Pascalova věta o vztazích mezi body na kuželosečkách • Vynález kuželového (dokonalého) kružítka - rýsování kuželoseček podobně jako kružítkem kružnic Apollóios z Pergy

  18. Kombinatorika • Základní kombinatorické problémy byly řešeny již v 17. a 18. století pány B.Pascalem, P. Fermatem, J. Bernoullim, G.W. Leibnizem a L. Euleramem • Blaise Pascal významně přispěl k rozvoji kombinatoriky: pro Evropu objevil tzv. Pascalův trojúhelník Pascalův trojúhelník Blaise Pascal

  19. Pravděpodobnost • Blaise Pascal byl vášnivým hráčem a v té souvislosti položil spolu s P. Fermantem základy teorie pravděpodobnosti a vytvořil pojemy „matematická naděje“a střední hodnota . • Základy pravděpodobnosti jako matematické discipliny položili Christian Huygens • 1774 se Pierre-Simon Laplace: pokus odvodit zákon pro kombinaci pozorování z teorie pravděpodobnosti • velký krok vpřed díky Jakobu Bernoullimu dokázal jednu z nejdůležitějších vět teorie pravděpodobnosti - tzv. zákon velkých čísel. J. Bernouli

  20. Statistika • Zakladatelé: William Petty a John Grant • Některé prvky matematické statistiky se objevily již v 17. století. Šlo zejména vyrovnávací počet pro účely astronomie, který začal používat již Galileo Galilei • 19. století - Na počátku století byla objevena metoda nejmenších čtverců a postupně byly odhaleny další zákonitosti: zákon velkých čísel, centrální limitní věta, elementární statistické testování hypotéz či statistická regrese. • 20. století - statistika dostává nebývalý impuls - dnes jde o široce rozvětvenou vědu, která má uplatnění téměř ve všech oborech lidské činnosti William Petty

  21. Posloupnosti • Leonardo z Pisy (Fibonacci) - Fibonacciho posloupnost • Fibonacciho posloupnost souvisí také s problémem zlatého řezu v geometrii a s mnoha dalšími problémy Leonardo z Pisy

  22. Diferenciální počet • Zakladatelé oboru: Isaac Newton a G. W. Leibnitz. • O objevení diferenciálního počtu se pokoušeli i René Descartes, Piere de Fermat a Johanes Kepler - marně • Augustin Louis Cauchy - základy aritmetizace analýzy a zpřesnil pojmy limita, spojitost, derivace, integrál, konvergence • Cauchy - moderní pojetí teorie reálných funkcí + nové metody řešení diferenciálních rovnic • Bernard Reimann- nový způsob integrování • Henri Lebesgue - zobecnění Reimannova integrování A.L. Cauchy

  23. Závěr • Matematika provází lidstvo od počátků věků až do současnosti, vyvíjí se a upadá v závislosti na lidské vyspělosti a lidských potřebách. Matematika má velmi úzké spojení s jinými vědními obory, které by se bez ní jen těžko obešly. Určité teorie jsou na matematice dokonce závislé. Nejvíce znatelné je to ve fyzice a v biologii. • V dnešní době, kdy věda a technika učinily obrovské pokroky, jsou kladeny na určité obory zvýšené požadavky v oblasti matematiky. Jen spolehlivě pojaté matematické znalosti umožňují inženýrům, neustále držet krok s technickým rozvojem a matematickou přesností plnit požadavky na ně kladené.

  24. Použitá literatura • http://cs.wikipedia.org • www.vedci.wz.cz • www.seminarky.cz • http://encyklopedie.seznam.cz • http://natura.baf.cz

More Related