Dynamika vegetace ii
Download
1 / 24

Dynamika vegetace II - PowerPoint PPT Presentation


  • 143 Views
  • Uploaded on

Dynamika vegetace II. Použitá literatura: Laštůvka Z., Krejčová P. (2000): Ekologie . Konvoj, Brno. Míchal I. (1994): Ekologická stabilita. Veronica, Brno.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about ' Dynamika vegetace II' - maura


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

Použitá literatura:

  • Laštůvka Z., Krejčová P. (2000): Ekologie. Konvoj, Brno.

  • Míchal I. (1994): Ekologická stabilita. Veronica, Brno.

  • Míchal I., Petříček V. a kol. (1999): Péče o chráněná území. II. Lesní společenstva. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Str. 10 – 87 s.

  • Moravec J. a kol. (2004): Fytocenologie. Academia, Praha.

  • obecně učebnice ekologie


Dynamika p rodn ho lesa
Dynamika přírodního lesa

  • přírodní porosty (= pralesy) – původní lesní porosty, které nejsou ovlivněny člověkem; mají tedy přírodní druhovou skladbu (= autochtonní druhy) odpovídající příslušné skupině typů geobiocénů a mají také zachovánu strukturu


Dynamika p rodn ho lesa1
Dynamika přírodního lesa

  • porosty přirozené – mají zachovánu přirozenou druhovou skladbu, struktura však již může být porušena


Dynamika p rodn ho lesa2
Dynamika přírodního lesa

  • porosty přírodě blízké – mají pozměněnu jak druhovou (nepůvodní druhy do 50 %), tak také prostorovou skladbu


X spole enstva nep vodn
X Společenstva nepůvodní

  • porosty přírodě vzdálené – nepůvodních druhů více jak 50 %

  • porosty přírodě cizí – nepůvodní druhy převažují, druhy přirozené jen ojediněle (např. oj. zmlazení)

  • porosty umělé – společenstva zcela vytvořená člověkem, chybí přirozené druhy


Dynamika p rodn ho lesa3
Dynamika přírodního lesa

  • v rámci vývoje přirozených lesů existují dva základní vývojové cykly:

    • velký vývojový cyklus

      • zpravidla typický velkoplošný rozpad společenstev

      • typický pro severské (boreální) jehličnaté lesy

      • v rámci velkého cyklu rozlišujeme:

        • les přípravný – stromy vyrůstají v místě bývalého porostu, jedná se o pionýrské dřeviny (bříza, osika apod.)

        • les přechodný – pod ochranou přípravného lesa vzniká nová generace (polostinné až stinné dřeviny)

        • les závěrečný – dřeviny přípravného lesa odumírají, dřeviny přechodného lesa je předrůstají

      • podobnost se sukcesí



Dynamika p rodn ho lesa4
Dynamika přírodního lesa

  • v rámci vývoje přirozených lesů existují dva základní vývojové cykly:

    • malý vývojový cyklus

      • typický pro středoevropské opadavé lesy

      • na malé ploše se střídají všechna stádia a fáze:

        • stádium zmlazování (nástupu) – nárost přirozeného zmlazení

        • stádium dorůstání – převažuje výškový přírůst

        • stádium optima (zralosti) – stagnuje výškový přírůst, pokračuje tloušťkový přírůst, tj. biomasa roste

        • stádium rozpadu – rozvolňování zápoje, počátek zmlazování

      • stádia se vyskytují po ploše mozaikovitě, vytváří se textura lesa

      • přírodní středoevropský les je vždy různověký, víceetážový



Dynamika doubrav
Dynamika doubrav

  • u nás velmi málo známá

  • dnes často vytlačování dubu bukem

  • relativně málo diferencovaná struktura;

    • na hlubších půdách zpravidla dvě etáže, horní s dubem, spodní s habrem, bukem, lípou, či keři

    • na půdách mělčích a chudších už jen jedna etáž

  • porosty často homogenní (výškově i věkově), což přetrvává do vysokého věku

  • velmi dlouhé stádium optima (nejdelší z našich lesů – cca 200 let)

  • duby se v podrostu nemohou udržet, naopak buky a habry se mohou během života dubové horní etáže vystřídat 2x u buku, či 3x u habru

  • u rozpadu je důležitá jeho rychlost (musí být krátký), aby dub mohl dorůstat do volného prostoru

  • trvání cyklu cca 400 let



Dynamika bu in
Dynamika bučin

  • buk u nás nejsilnějším kompetitorem

  • obrovská savá síla kořenů – konkurenčně vytlačuje ostatní dřeviny i byliny (nahé, holé bučiny)

  • cyklus kratší než u doubrav (cca 200–250 let)

  • typická mozaika jednotlivých stádií

  • stádium optima relativně krátké

  • obnova je přítomna prakticky neustále



Dynamika jedlov ch bu in
Dynamika jedlových bučin

  • typická skladba s bukem, jedlí a smrkem – tzv. hercynská směs

  • jedle má vazbu na pastvu v lesích

  • jedle má nejpomalejší růst, dokáže velmi dlouho stagnovat v zástinu a „čeká“ na osvětlení

  • ve stádiu dorůstání se naopak nejvíce prosazuje buk, má nejdynamičtější růst

  • ve stádiu optima se nejvíce uplatňuje smrk

  • ve stádiu rozpadu pak jedle (odumírá nastojato)

  • stádium rozpadu nejdelší (až 200 let)

  • typická mozaikovitost porostu, plošně i časově nejvíce převažuje stádium rozpadu

  • trvání cyklu 360–450 let



Dynamika smr in
Dynamika smrčin

  • uplatnění smrku přirozeně ve vyšších polohách

  • inverzně však také i níže, stejně jako na podmáčených stanovištích

  • typický mezernatý zápoj a se zvyšující se nadmořskou výškou také snižující se výška stromů

  • typický je pomalý růst

  • díky extrémním podmínkám je také nižší biodiverzita

  • časté disturbance – vítr, sníh, námraza, gradace hmyzích škůdců

  • velké množství tlejícího dřeva – důležité pro obnovu smrku

  • stálá fáze rozpadu



Stabilita a stres
Stabilita a stres

  • ekologická stabilita = schopnost ekologického systému přetrvávat i za působení rušivého vlivu zvenčí, či schopnost se po případné změně do původního stavu vrátit

  • ekologická rovnováha (homeostáza) = stav systému v určité rovnováze se svým prostředím

  • ekologická stabilita se dělí:

    • nepůsobí cizí faktor (tzn., že působí jen ty faktory, kterým je společenstvo přizpůsobeno)

      • ekologická stabilita typu konstantnosti (stálosti) – systém nekolísá, či jen kolísá ve velmi malém rozsahu

      • ekologická stabilita typu cykličnosti (cyklická stabilita) – cyklus má určitý typický průběh (velký vývojový cyklus)

    • působí cizí faktor (ekosystém na něj nemůže být zcela připraven, náhodnost výskytu)

      • rezistence (odolnost) – během působení cizího faktoru nedochází k destrukci společenstva

      • rezilience (elasticita) – systém se působením cizího faktoru mění, ale jakmile jeho působení skončí, systém se vrací do původního stavu (typicky mladší vývojová stádia)


Stabilita a stres1
Stabilita a stres

  • kvantifikovatelná kritéria ekologické stability:

    • biodiverzita

    • množství biomasy

    • změna početnosti a pokryvnosti

    • změny zásoby biomasy

    • stupeň přirozenosti, či intenzita antropického ovlivnění

  • opakem ekologické stability je labilita


Stabilita a stres2
Stabilita a stres

  • stabilita ekosystémů je narušována působením stresových faktorů

    • stresový faktor = látka, energie, organismus, činnost, která narušuje normální funkce ekosystémů, čili působí stres

    • stres

      • = souhrn změn ekosystému vyvolaný stresovým faktorem

      • stav, ve kterém se nachází ekosystém při reakci vůči podnětům, které přesahují rozpětí homeostáze

        • homeostáze = vnitřní rovnováha systému (určité normální působení stresových faktorů)

    • stresová reakce – určitý projev systému na působení stresových faktorů, často bývá specifická

      • pro stresovou reakci je důležitá:

        • doba trvání stresu

        • intenzita působení stresového faktoru


Stabilita a stres3
Stabilita a stres

mez tolerance

  • průběh stresové reakce:

  • poplachová reakce – prvotní příznaky

  • stádium rezistence – mizí příznaky poplachové reakce, po překročení meze (v jejím okolí ekologická krize) tolerance nastává stádium vyčerpání

  • stádium vyčerpání – zhroucení systému, tzv. ekologická katastrofa, ekologická kalamita


Stabilita a stres4
Stabilita a stres

  • po skončení působení stresového faktoru se systém může vrátit zpět

  • problémem v krajině je, že neznáme mez tolerance – princip předběžné opatrnosti


Regenerace ekosyst m
Regenerace ekosystémů

  • pokud dojde ke zhroucení ekosystému, je třeba pokusit se o návrat zpět

  • regenerace = obnova systému

  • revitalizace = oživení systému, náprava poškozených částí systému; je podmnožinou regenerace

  • regenerace:

    • aktivní – revitalizace, rekultivace (= souhrn opatření zahlazujících nežádoucí antropogenní zásahy do krajiny)

    • pasivní – využívá se sukcesních pochodů


ad