3. Přednáška TZO

1. 3. Přednáška TZO Označování textilních výrobků údaji o složení materiálu. Délkové textilie. Efektní nitě.

2. Sbírka zákonů ČR, zákon na ochranu spotřebitele, částka 35 • Způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu (vyhláška č. 92 - Ministerstvo průmyslu a obchodu ze dne 29.dubna 1999) • Postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí textilních vláken • Postupy pro kvalitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken

3. Názvy vláken §1 • Je zde definováno 44 druhů vláken • Používají se celé druhové názvy, zkratky se mohou používat jen u textilií určených ke zpracování, musí být průvodní dokument • Výraz „hedvábí“ nelze používat pro označení tvaru nekonečných textilií • Obtížné určení vláken – povoleno označení „směs vláken“

4. Označování jednoho druhu vlákna §2 • „100%“ + název vlákna • „čistá“ + název vlákna • „pouze z“ + název vlákna • Takto označený výrobek může obsahovat 2% cizích vláken (5% u mykaných přízí)

5. Označování textilního výrobků ze dvou a více druhů vláken §3 Příklad, kdy jeden druh tvoří minimálně 85% • Název druhu + údaj o hmotnosti v % • Název druhu + „ minimálně 85%“ • Úplný údaj o materiálovém složení

6. Označování textilního výrobků ze dvou a více druhů vláken §4 Příklad, kdy výrobek, který neobsahuje žádný druh vlákna v o celkové hmotnosti 85% : • Název + % minimálně dvou hlavních druhů vláken • Za tímto údajem jsou další druhy vláken uvedena v sestupném pořadí podle hmotnostního podílu

7. Druhy vláken, které tvoří méně jak 10% celkové hmotnosti výrobku mohou být označena výrazem „jiná vlákna“ • Výrobky, které mají čistě lněnou osnovu a čistě lněný útek mohou být označeny výrazem: „směs bavlna - len“ a musí být doplněná specifikace „ čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek“

8. Označování textilních výrobků s obsahem vlny §5 • Vlněný výrobek může být označen „střižní vlna“ pokud je výhradně z poprvé použité střižní vlny • Výraz „střižní vlna“ se toleruje ve směsích do 25% obsahu jiných vláken a pokud se vlna mísí pouze s jedním dalším vláknem

9. Označování textilních výrobků při uvádění na trh §6 • Výrobky na než se vztahuje vyhláška musí mít etiketu nebo obdobné značení • Pokud nejsou výrobky určeny pro přímého spotřebitele, jsou povoleny zkratky, jež musí být vysvětleny v přiložených dokumentech

10. Údaje o složení materiálu na etiketách, visačkách či obalech se vyznačí zřetelným jednotným písmem • V případě, že jsou výrobky nabízeny k prodeji mimo území státu, dodavatel zajistí označení na etiketách v jazyce používaném na území odběratele

11. Označování textilních výrobků složených ze dvou a více částí §7 • U výrobku složeného ze 2 nebo 3 částí s rozdílným složením materiálu se materiálové složení uvede pro každou část. Z částí které tvoří méně než 30% celkové hmotnosti se povinně označují pouze hlavní podšívky

12. Označování textilních výrobků složených ze dvou a více částí §7 • Označení jednotlivých částí musí být zřejmé tzn. jasné, ke které části se vztahují • U speciálních druhů textilního zboží (uvedené přímo v zákonu) je možno uvést složení jednotlivých částí nebo celého výrobku

13. Textilní výrobky, kde lze použít složení celého výrobku nebo jen jednotlivých částí (§7) • Korzety, podprsenky, bokovky • Zboží s leptaným tiskem • Jádrové nitě, sametové a plyšové výrobky • Podlahové textilie • Pokud dva výrobky tvoří jednu prodejní jednotku, mohou být označeny jednou etiketou

14. Další §8 -§13 • Výrobky, které nepodléhají společnému značení • Výrobky, které lze společně označit • Složky, na které se nebere úvaha • Metody odběru • Účinnost

15. Praktický příklad • Tkanina dodaná zahraničním výrobcem je označena takto: 12%CO, 15% Chemlon, 20% RA, 5%VSs, 45% vlna, 3% Lycra Jak správně označit pro budoucího spotřebitele?

16. Příklad Původní zadání: 12%CO, 15% Chemlon, 20% RA, 5%VSs, 45% vlna, 3% Lycra Správné řešení: vlna 45%, ramie 20%, polyamid 15%, bavlna 12%, viskóza 5%, elastan 3%

17. Délkové textilie • Obecně je délková textilie textilní útvar, jehož jeden rozměr je řádově větší než dva zbývající rozměry, které jsou řádově souměřitelné. • ZÁKLADNÍ POJMY: norma ČSN 80 0001

18. ZÁKLADNÍ POJMY • textilní vlákno je délková textilie látkově homogenní, jejíž mikrorozměry nepřekročí zpravidla 0,1 mm • staplové vlákno – střiž • spřadatelné vlákno je vlákno omezené délky, které lze v souboru vláken stejné délky spřádat: a) elementární b) technické • nespřadatelné vlákno je vlákno, které v souboru vláken stejné délky nelze spřádat pro jeho malou délku (vločkové vlákno - pro tvorbu vlasového povrchu) • nekonečné vlákno je vlákno neomezené délky

19. ZÁKLADNÍ POJMY • monofil je chemické nekonečné vlákno látkově homogenní, patří sem i vlasec jehož mikrorozměry jsou zpravidla větší než 0,1 mm • multifil je chemické vlákno složené z  více nekonečných vláken o celkové jemnosti do 2000 dtex • hedvábí termín pouze pro označení přírodního hedvábí, dříve se takto označovala nekonečná vlákna z chemických materiálů • textilní pásek je délková textilie neomezené délky, látkově homogenní, přibližně obdélníkového průřezu (podle technologických postupů výroby máme pásek: řezaný, vytlačovaný, fibrilovaný)

20. ZÁKLADNÍ POJMY • kabílek d. textilie z nekonečných vláken, podstatně tenčí než kabel, v celkové jemnosti zpravidla od 2000 dtex do 10 000 dtex • kabel d. textilie z nekonečných vláken, v celkové jemnosti více než 10 ktex, určená zejména pro zpracování na konvertoru nebo k řezání na spřadatelná vlákna • pavučina tenká vlákenná vrstva (plošná textilie) vytvořená z ojednocených vláken sejmutých z mykacího stroje, většinou je shrnována do pramene

21. ZÁKLADNÍ POJMY • pramen d. textilie, složená ze spřadatelných vláken, která jsou vzájemně spojena přirozenou soudržností • přást d. textilie, složená ze spřadatelných vláken, zpevněná zákrutem nebo zaoblováním, a to jen natolik, že při jeho přetrhu nedochází k přetrhu jednotlivých vláken

22. ZÁKLADNÍ POJMY • příze d. textilie, složená ze spřadatelných vláken, zpevněná zákrutem nebo pojením tak, že při přetrhu příze dochází i k přetrhu jednotlivých vláken • objemovaná příze jepříze vyrobená z vláken různé sráživosti, u které se vysrážením dosáhlo většího objemu ve srovnání s výchozím stavem

23. ZÁKLADNÍ POJMY • nit souhrnný pojem pro přízi, hedvábí, multifil, kabílek a některé další druhy d.t., kterého se používá pouze v případech, kdy je třeba vyjádřit obecně vnější tvar výrobku bez zřetele na jeho vnitřní uspořádání, charakteristické vlastnosti apod. • jednoduchá nit tzn. nit vyrobená jen jednou operací, předením. Po uvolnění zákrutů se příze rozpadá na jednotlivá vlákna • skaná nit vyrobená ve dvou operacích, v první se vypřede příze jednoduchá, ve druhé operaci se dvě nebo více přízí jednoduchých seskává do skané příze s opačným zákrutem

24. ZÁKLADNÍ POJMY • družená nit je délkový útvar, kde jednoduché nitě jsou technologií sdruženy bez zákrutu • tvarovaná nit multi- nebo monofilamentní nit z nekonečných vláken vyznačující se pružností nebo objemností získanou zakrucováním, kadeřením, případně následným zpracováním • jádrová nit je útvar vznikající obeskáním jádra (PES nebo PAD) přízí nebo přástem z bavlny, jádro je nositelem pevnosti, plášť svými výbornými tepelně izolačními vlastnostmi dovoluje vysokorychlostní zpracování • šicí nit

25. Způsoby tvarování chemických nekonečných nití • ozubenými koly (tvarovaná nit se získá postupem, při kterém je zahřívána a obloučkována mezi ozubenými koly) • tvarování proudem vzduchu (tvarovaná nit se získá postupem, při kterém jsou na nekonečných vláknech prostřednictvím proudu stlačeného vzduchu tvořeny vzájemně propletené smyčky) • pěchováním do vyhřáté komůrky (tvarovaná nit se získá postupem, při kterém je s předstihem dodávána do vyhřívané komory a v ní pěchována) • tažením přes vyhřátou hranu (tvarovaná nit se získá postupem, při kterém zahřátá nit prochází přes hranu nože)

26. Způsoby tvarování chemických nekonečných nití • nepravým zákrutem (tvarovaná nit se získá postupem, při kterém je nit vysoce zakrucována, stabilizována teplem a rozkrucována kontinuálním způsobem) • kombinací teplem sráživých a nesráživých vláken (tvarovaná nit se získá postupem, při kterém jsou kombinovány dvě skupiny nekonečných vláken s různou sráživostí) • tvarování postupem pletení – párání (tvarovaná nit se získá postupem, při kterém je z nitě upletena textilie, která je stabilizována teplem, pak vypárána a navinuta na cívku)

27. Efektní nitě tvořené Efektní konstrukcí Barevným efektem Kombinací obou

28. na povrchu nití je ve stejných vzdálenostech vytvořen kratší nebo delší silnější úsek, příp. i barevně odlišný. Vyrábí se přidáním útržků přástu nebo rouna k základnímu materiálu nebo na efektním skacím stroji tím, že se přerušovaně ke dvěma nitím přiskává přást nebo příze určité délky. PLAMENOVÁ NIT

29. PLAMENOVÁ NIT

30. NOPKOVÁ NIT • povrch je výrazně nopkovitý. Efektu se dosáhne přidáním nopků (shluky chomáčků vláken) do směsi základních vláken a jejich zapředení do jednoduché příze při zakrucování.

31. KREPOVÁ NIT • je velmi pružná, se zrnitým povrchem. Efektu se dosáhne použitím vysokého počtu zákrutů (přádních nebo skacích) nebo při skaní se souhlasným směrem zákrutu jako zákrut přadní.

32. OBESKÁVANÁ NIT • měkká nit s otevřeným povrchem, členěným na kosočtverce. Efektu se dosáhne při skaní velmi rozdílných jemností nití vstupujících do skaní a jejich různým napětím. K výrobě tkanin je tato niť používána jen ojediněle, převážně se používá pro ruční pletení.

33. KRYTÁ NIT • povrch má vzhled husté, lesklé spirály. Jádro dodává skané niti potřebnou pevnost, je obeskáváno rychlejším podáváním krycích nití. Na krycí materiál se často používá lesklá viskóza, chemické hedvábí nebo kovové niti.

34. SPIRÁLOVÁ NIT • nit spirálově zřaseného povrchu. Efektu se dosáhne většinou skaním základní niti a nitě efektní. Základní nit je jemnější, efektní je hrubší. Směr skacího zákrutu je opačný než směr přádního zákrutu hrubší niti. Pro některé druhy těchto efektních přízí se používají názvy: gimpa, buklé, ondé (mají dlouhotočivý protáhlý a zřasený povrch) a frizé (má krátký spirálově zřasený povrch). Jako efektní nit spirálová může být považována i nit dvojmo skaná s velmi malým skacím zákrutem.

35. SPIRÁLOVÁ NIT

36. SMYČKOVÁ NIT – FROTÉ • na povrchu jsou ve více či méně pravidelných intervalech rozmístěny smyčky. Smyčky se tvoří tím, že k základní niti je přiskávána rychleji dodávaná smyčková nit. Vytvořené smyčky mohou být upevněny dalším skaním křížkovací nití. Podle hustoty, tvaru a velikosti smyček se smyčkové niti dělí na froté (malé smyčky), loop (větší smyčky) a střapcové (špicové) niti.

37. SMYČKOVÁ NIT – LOOP

38. SMYČKOVÁ NIT – LOOP

39. SMYČKOVÁ NIT – STŘAPCOVÁ

40. SMYČKOVÁ NIT – STŘAPCOVÁ

41. KNOFLÍKOVÁ NIT • na povrchu jsou v určitých vzdálenostech rozmístěny shluky závitů v podobě knoflíků různého tvaru, velikosti i barev. Efektního shluku nití se docílí přerušením dodávky nití, které knoflík netvoří. Tzv. knoflík je tedy vytvořen jednou z  nití. Knoflíková nit může být zpevněna obeskáním.

42. KNOFLÍKOVÁ NIT

43. ŽINYLKA SKANÁ • nit s hustým vlasem kolmým k ose niti. • vyrábí se na speciálním žinylkovacím stroji. Mezi dvě nosné nitě se přivádí nekonečná vlákna, které jsou před stočením nosných nití rozřezána. Velmi záleží na druhu použitého materiálu, aby při vlastním používání výrobku ze žinylky krátká vlákna nevypadávala.

44. ŽINYLKA PLETENÁ • nit s hustým vlasem kolmým k ose niti. • Žinylkové nitě lze vyrábět pletařskou technologií na osnovních pletařských strojích, kde základní nit plete řetízek a vlasová nit provazuje střídavě mezi jednotlivými řetízky. Po upletení se vlasová nit rozřeže.

45. ŽINYLKA TKANÁ • nit s hustým vlasem kolmým k ose niti. • Původní žinylka je v podstatě proužek tkaniny s vlasovým povrchem vytvořeným rozřezanými útky. Tato žinylka se vytváří složitějším způsobem než je předení. Předdílo - tkanina se tká v plátnové vazbě nebo perlinkové a po zatkání se útky rozřežou na pásy, nosným elementem nitě je pak 4-6 osnovních nití.

46. MULINÉ • na povrchu se v pravidelné spirále prolínají nejméně dva barevné odstíny. Efektu je dosaženo skaním nejméně dvou jednoduchých nití stejné jemnosti, barevně odlišných.

47. FLÁMKOVÁ NIT • nit s různobarevnými úseky. Žádaného efektu se může dosáhnout potištěním přaden několika barevnými odstíny, popřípadě při skaní přiskáním kousků přástu nebo kousků příze kontrastní barvy.

48. MELÉ, MELANŽ • vyrábí se ze směsi barevných vláken, nejméně ze dvou odstínů - nit má v konečném výsledku barevně pestrý vzhled.

49. VIGURÉ • efektu se dosáhne spřádáním potištěných česanců. Tato vícebarevná efektní niť (barevně pestrého avšak klidného vzhledu) se používá zejména k výrobě vlnařských tkanin. Na rozdíl od melé může mít každé vlákno několik barev.

50. OMBRÉ • na niti se střídavě opakují dva nebo více barevných odstínů. Efektu je dosaženo obarvením části přaden na různé barevné odstíny, které se často duhově prolínají – stínují.