Osoby s drogovou závislostí

1. Osoby s drogovou závislostí

2. Na úvod… • Co je to droga: „droga je každá látka, ať již přírodní nebo syntetická, která splňuje dva základní požadavky: • má tzv. psychotropní účinek, což znamená, že ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání okolní reality, mění naše vnitřní ladění – zkrátka působí na psychiku. • může vyvolat závislost.“ • drogy společností tolerované, legální versus drogy společností netolerované, nelegální • společenské pojetí pojmu droga v současnosti: „drogy jsou látky, které splňují výše uvedenou definici, ale jsou naší společností zákonem zapovězeny, respektive jejich výroba a distribuce.“ • od občasného experimentování s drogou ke vzniku závislosti na droze

3. Kdo je uživatelem drogy: • experimentátoři drog – různé druhy a typy drog občasně a nepravidelně zkouší a nemusí mít přitom žádné problémy • příležitostní a rekreační uživatelé drog – užívání drog je pro ně součást životního stylu, neobjevuje se však častěji než jednou za týden • pravidelní uživatelé – jde již o pravidelné užívání, které je častější než jednou za týden a nese sebou jistý škodlivý účinek • problémoví uživatelé drog – jde o tzv. nitrožilní (injekční aplikace do žíly) užívání drog, a to dlouhodobé, které s sebou přináší mnoho rozmanitých problémů a komplikací, jak pro samotného uživatele, tak pro jeho okolí

4. Klasifikace drog • legální: alkohol, nikotin,kofein, léky • nelegální: OPL (omamné a psychotropní látky) • dělení podle účinku na CNS Látky tlumící – bolest, celkové vnímání, srdeční činnost Psycholeptika, opiáty (heroin, morfin, kodein, braun) Látky stimulující – tělesná i duševní stimulace Kokain, pervitin, efedrin, amfetamin, (kofein, tein) Látkynarušující – měnící způsob vnímání Marihuana, halucinogeny (LSD, MDMA), alkohol

5. Motivace k užívání psychoaktivních látek • Potřeba vyřešit problémy, uniknout stresovým situacím a frustraci, uvolnit zábrany • Potřeba dosáhnout uspokojení nebo slasti, která není nijak dosažitelná, resp.není běžně dostupná • Potřeba uniknout stereotypu, nudě, získat inspiraci • Potřeba sociální konformity, uchování sociálních vztahů, potřeba být akceptován skupinou nebo subkulturou, v níž užívání drogy patří k standardu chování

6. Důsledky užívání psychoaktivních látek

7. Psychologická dimenze • Deformace emočního prožívání – cit.reakce nejsou vždy přiměřené podnětu; uživatel je labilnější, sklony k extrémním citovým prožitkům • Kognitivní oblast – zhoršení schopnosti koncentrace pozornosti, paměťových fcí a může vést až k demenci • Změna aktivační úrovně – uživatel je pod vlivem drogy buď extrémně aktivizován (pervitin), nebo není schopen jakékoliv aktivity (heroin) • Odlišná hierarchie hodnot – uživatel nemá dostatek vůle, není schopen sebeovládání, po určité době přestává cítit vinu za své chování • Změna životního stylu k redukovanému stereotypu. Zaměření pouze na získání drogy a její užití stále dokola • Člověk závislý na droze nemá budoucnost, soustřeďuje se pouze na přítomnost • Postupný úpadek osobnosti uživatele (např. psychopatizace osobnosti) • Poruchy psychotického charakteru (bludy, halucinace, neadekvátní emoce) • Amnestická porucha (zhoršení paměti) a demence (u čichačů organických rozpouštědel)

8. Látky narušující Marihuana: velmi odlišné, závisí na obsahu THC, od mírné euforie, až po halucinace zhoršení koncentrace a postřehu prodloužení reakčního času poruchy nálady Flashbacky Halucinogeny (LSD, MDMA): poruchy vnímaní různých smyslů, zejména halucinace, ne vždy příjemné, až děsivé rozšířené zornice rychlý puls zrudnutí v obličeji poruchy sebeovládání Látky stimulující (amfetamin, efedrin, kokain): tělesná i duševní stimulace zvýšení bdělosti, snížení únavy a chuti k jídlu vztahovačnost, agresivita po odeznění drogy vyčerpání, spánek, deprese pocení a sucho v ústech u velkých dávek hrozí riziko srdečního selhání vznik výrazné psych. závislosti (nedochází ke zvyšování dávek, ale droga je užívána častěji) Látky tlumící (barbituráty, hypnotika, sedativa, opiáty): celkový duševní i tělesný útlum zpomalené myšlení, řeč ospalost, otupělost, náladovost zpomalené reakce, zúžené zornice ztráta zájmu, kriminalita poruchy potence a menstruace hubenost, bledá kůže rychlý vznik psychické i fyzické závislosti s těžkými abstinenčními příznaky poškození orgánů (mozek, játra, záněty žil) Biologická dimenze

9. Sociální dimenze • V důsledku svého životního stylu spojeného s užíváním drog • rozbíjení rodiny • narušení sociálních vztahů s okolím • nižší vzdělání • nižší příjmy, jejichž následkem se člověk ocitá ve špatné ekonomické a bytové situaci, což může vést až k • bezdomovectví • trestná činnost

10. Závislost na legálních drogách Nikotinová a alkoholová závislost

11. Nikotinová závislost • Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka (farmakologický a behaviorální proces determinující vznik závislosti je u tabáku podobný jako u heroinu a kokainu). Závislost na nikotinu je stav, který nutí člověka kouřit i přes částečné znalosti zdravotních následků a úsilí přestat, nejde o nedostatek vůle nebo o poruchu osobnosti, ale o progresivní, chronické a recidivující onemocnění (diagnóza F 17). Při dlouhodobém užívání vzniká na nikotin i fyzická závislost. • Nejvážnější rizika jsou spojena s chronickým užíváním a poškozením organismu jako poškození dýchacích cest plic. Jedná se zejména o recidivující záněty horních cest dýchacích a zhoubné nádory, především plic.

12. Děti a cigarety • Po celém světě začne každý den kouřit 82 000až99 000 mladých lidí (80% z nich je ze zemí, kde je průměrný roční příjem na obyvatele nižší než 760 dolarů) • 90% kuřáku začíná s kouřením před dovršením plnoletosti • Fyzická závislost u dětí vzniká rychleji než u dospělých. Mozek dospívajících se ještě vyvíjí a je ke vzniku závislosti náchylnější (dívky jsou ke vzniku závislosti náchylnější než chlapci). Děti se stávají závislými na nikotinu ještě dříve, než se stanou pravidelnými kuřáky, přičemž abstinenční příznaky jsou stejné jako u dospělých • Děti, které začnou kouřit v časném věku, mají zvýšené riziko vzniku závislosti na jiných psychoaktivních látkách. Kouření dětí je dále asociováno s vyšším výskytem jiného rizikového chování • Děti vystavené pasivnímu kouření bývají častěji postiženy zhoubným nádorem a to jak v dětství, tak i v dospělosti • Děti vystavené pasivnímu kouření mívají oslabený imunitní systém, což vede k častějším zánětům dýchacích cest, zánětům středního ucha, kašli a astmatu

13. Alkoholová závislost • Alkoholismus je nemoc • alkoholik je takový člověk, jehož závislost na alkoholu dosáhla takového stupně, že mu to působí zřetelné poruchy a újmu ve společenských vztazích, ve společenské činnosti a na tělesném i duševním zdraví. • Počátek alkoholismu se dá analogizovat se situací, kdy člověk hledá v alkoholu zdroj euforie - tj. příjemnou změnu nálady, obveselení, úlevu, odstranění potíží a duševního napětí, zapomnění, snaha o to si dodat odvahu ap. Počátkem uvolnění v alkoholu mohou vést problémy ve vztahu, velmi často také finanční problémy, pocit nezvládání svých denních povinností, pocit nespolehlivosti. Alkohol v těchto chvílích ulevuje a stává se berličkou. • Závislostí na alkoholu trpí přibližně 6 –10% obyvatelstva (v r.2003 ČR na 2.místě v EU v konzumaci alkoholu)

14. Osoby pijící alkohol můžeme rozdělit do čtyř skupin dle toho, co od alkoholu žádají: • Abstinent - odmítá z jakéhokoliv důvodu alkohol, žízeň hasí např. minerálkou. Občas nejsou společností správně pochopeni • Konzument- většina lidí pijících "příležitostně“. Pijí pro tekutinu a chuť • Piják - žádá účinky alkoholu - tj. především euforii • Alkoholik - pije vše co mu přijde pod ruku, pije denně, je to droga. Vznik alkoholismu není jednorázová záležitost. Z pijáka se stává alkoholik dle jeho věku za různou dobu. U 15letého člověka je to cca. půl roku a více. U dospělého trvá vznik závislosti většinou roky (až pět let). Čím je tedy člověk mladší, tím vzniká závislost dříve.

15. Čtyři období pijácké kariéry • počáteční - piják poznal účinek alkoholu jako drogy. Má potřebu zvyšovat dávky alkoholu, aby se dostavily pocity dobré nálady. Alkohol mu „dává, ale nebere“. • varovné stadium - častá podnapilost a opilost. Nikdo (ani piják, ani okolí) neodhadují nebezpečnost častého pití. Opakovaně a častěji si navozuje stav opilosti. Přechází od méně koncentrovaných alkoholických nápojů (pivo) k lihovinám. Spíše nemá okénka. Hledá společníky, které v budoucnu označí jako "špatnou společnost," která ho k pití přivedla. • rozhodné stadium - roste tolerance, jsou zde typická okénka (tím se odlišuje od předchozího stadia). Alkohol se dostává do centra pozornosti.Člověk ztrácí kontrolu nad svým pitím.Je však přesvědčen, že může přestat pít. Když pak po delší dobu abstinuje, získá dojem, že ovládá pití. Může to trvat týdny nebo měsíce. Pokud začne v této chvíli pít, jeho hranice se ztratí a už nepřestane. Vyskytují se také další problémy – konflikty v rodině nebo práci. Vlivem alkoholu dochází ke změnám osobnostních vlastností. • terminální stadium - výrazně snížená tolerance na alkohol - závislý se tedy opije častěji (ne z menšího množství alkoholu!). Opíjí se i při nevhodné příležitosti. Pije i několik dní - tzv. tahy. Pije již od rána. Dostavuje se termín DEBAKLU: BEZ ALKOHOLU TO NEJDE A S ALKOHOLEM TAKÉ NE. Tím se uzavírá kruh a může zde pomoci jen psychiatr v protialkoholní léčebně nebo ambulantní středisko pro alkoholismus a toxikomanii (AT středisko).

16. Okénka (výpadky paměti na dobu v opilosti) s postupnou narůstající frekvencí Tajné pití Trvalé myšlenky na alkohol Vyhýbání se narážkám na alkohol Vysvětlování důvodů k pití (tzv. racionalizace) Nápadné agresivní chování Období abstinence vynucené tlakem okolí Změny způsobu pití (k předcházení nepříjemnostem) Ztráta dosavadních přátel nebo rozchod s nimi Nápadné sebelitování Ztráta zájmu o vnější svět Změny v rodinném prostředí – odcizení Vytváření tajných zásob alkoholu v domově, práci apod. Pokles sexuálního pudu Alkoholická žárlivost Pravidelné ranní doušky Postižení mentálních schopností Alkoholické psychózy Třesy Lhaní, eventuelně i kriminální činy, krádeže Čtyřicet nejčastějších znaků alkoholismu podle Dr. Jellineka:

17. Děti, mládež a alkohol • Alkohol, obdobně jako ostatní drogy, je pro děti a mladistvé nebezpečnější než pro dospělé. I při občasném požití se zvyšuje nebezpečí onemocnění jater (játra nejsou schopna odbourávat alkohol v takové míře jako u dospělých) a nervového systému. Čím mladší jedinci pijí alkohol, tím větší je riziko pozdějšího přechodu na jiné tvrdé drogy. Současně platí, že čím dříve mladý člověk začne pít často alkohol, tím je vyšší rychlost nástupu eventuelní závislosti • Riziko ohrožení alkoholismem se dále také zvyšuje u těch mladých mužů, jejichž otec je závislý na alkoholu Společnost děti a mladistvé před alkoholem chrání zákonem. (Zákon ČNR č.37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, §1 odst. 2). Věková hranice pro podávání alkoholických nápojů je v Čechách 18 let, tzn.že podání alkoholu jakýmkoliv způsobem před 18. rokem věku je trestným činem, za který může být potrestán kdokoliv včetně rodičů. • Při náhodném zátahu policistů v Praze v pátek 19. 6. 2006 byla zjištěna jedné 14leté dívce hladina 2,6 promile v krvi.

18. Spirituální dimenze „… užívání drog je často spojeno s hledáním smyslu, identity a něčeho „za tím“, což většinou nazýváme spiritualitou.“ K. Leech

19. Na úvod… • Užívání alkoholu a drog má samozřejmě vliv na duchovní život člověka; následkem nadměrného užívání se objevují pocity vnitřního utrpení, prázdnoty, odcizení a ztráty smyslu X • duchovní závislost jako nemoc vztahovosti, kdy člověk ztrácí schopnost zachovat si svobodu, odstup a vnitřní rovnováhu; uživatel drog projektuje do drogy svá lidská a náboženská očekávání a jejich uspokojení váže na její aplikaci

20. Spirituální potenciál drog Účinky jednotlivých drog odpovídají na různé lidské potřeby jak v oblasti fyzické, duševní tak i duchovní. V této souvislosti můžeme hovořit o třech skupinách duchovních potřeb a třech skupinách drog, které s nimi korespondují: • Potřeba uzdravení a osvobození od utrpení, bolesti a zoufalství – opiáty • Potřeba energie, zbavení se vnitřních zábran a dosažení euforie – stimulancia • Potřeba transcendence, jednoty s Bohem, se sebou i druhými - psychedelika

21. Vnitřní svět a spirituální obraz uživatele drog směřujícího k závislosti • Únik od reality a ztráta naděje – ten, kdo drogu užívá, tak se bojí vyrovnat se světem skutečností a hledá tak nějaký lepší svět • Droga se stává náhražkou duchovního vzestupu a naplnění a pseudonáboženskou zkratkou – magická moc drogy nahrazuje cestu mravnosti a náboženství • Dezorientace při naplňování smyslu života • Převrácená hierarchie hodnot a morální zmatek – uživatel se neřídí ani tak rozumem jako citem a vášní • Destruktivní postoj k sobě i druhých v reakci na hluboký nedostatek prožitku bezpodmínečné lásky – uživatel, který nepoznal lásku, je sám pro sebe nepochopitelnou bytostí a jeho životu tak chybí smysl. Proto má negativní obraz o sobě a společnosti; není tedy schopen aktivně předávat lásku druhým • Strach z bolesti, neúplnosti, ztráty a napětí, které provází život a růst – pokud uživatel nerozumí své neúplnosti a jejím následkům, je náchylný řešit bolest neúplnosti závislostním jednáním • Neodolatelná touha po okamžitém a silném prožitku

22. Drogy a Bible V Bibli nalezneme zmínky pouze o alkoholu, ale přesto lze najít v posuzování mravního jednání jistou analogii s dnešním zneužíváním nealkoholických látek - v pozitivním slova smyslu je alkohol zmiňován: prostředek k obveselení člověka Žalm 104,15 jako lék 1Tim 5,23 - v negativním smyslu varuje před: ztrátou vlastní hodnoty Gen 9,20 zapomenutím na Boha i vlastní zodpovědnost vůči druhým Iz 5,11 opilství, které škodí duchovnímu životu Ef 5,18

23. Dokumenty církve • Katechizmus katolické církve: • klasifikuje užívání drog jako „těžký přestupek, ponecháme-li stranou přísně léčebné použití, který působí těžké škody na zdraví a na lidském životě“ • odsuzuje výrobu drog i obchod s nimi • Dokument Catholic Reflection: • shledává jako nejškodlivější na užívání drog ztrátu kontroly a svobodné vůle • lidé, kteří zneužívají návykové látky často nakonec ztrácejí jakoukoli důstojnost

24. Co je specifického u „věřících“ uživatelů?? • Věřící člověk není samotným faktem víry uchráněn před vznikem závislosti. Naopak věřící, vědom si nároků vyplývajících z víry, může mít díky tomu hlubší konflikt ve svém svědomí než nevěřící = rizikový faktor vzniku závislosti • Drogová závislost může sloužit jako únik od konfrontace se sebou samým v pravdě/před pravdou svého hříchu • Prostředí církevního společenství může pozitivně motivovat, ale také svou necitlivostí a morálním odsudkem uživatele poškodit • Problém hledání vztahu k autoritě – víra výhodou, když zprostředkovává nejvyšší autoritu jako „vtělenou lásku“, ale také nevýhodou, když je bůh vnímán jako totalitní neosobní vládce (+ negativní zkušenost v církvi)

25. Pastorační péče o uživatele drog

26. Pastorační péče… …je doplněním a určitým nadstandartem běžných sociálních služeb …základním principem je vědomí potřebnosti multidisciplinárního přístupu k drogovému problému …Kristovo evangeliumje ve svém celku i v jednotlivých příbězích a podobenstvích silnou výzvou k pastorační péči o uživatele drog; dále dokumenty církveaktualizující evangelia ve své době „ …co jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří pro mne jste udělali.“ (Mt 25, 31 – 46) …klienti očekávají např.více pochopení než od jiných lidí; racionální přístup a šíření optimismu; očekávají, že se jim bude věřit a doufají v to, že je nikdo neodvrhne apod.

27. Nejdůležitější pastorační důrazy v kontaktu s uživatelem drog • Naslouchání a empatie– pastorační a duchovní doprovázení uživatele; nepřicházet s doktrýnami formulacemi víry • Respekt a bezpodmínečné přijetí – to je projevem lásky (1Kor 13, Jan 10) • Znovuocenění v aktu milosrdné Boží lásky – milosrdenství je obsaženo v Kristově mesiášském poselství a základní silou jeho poslání • Povzbuzení a naděje – Kristovo evangelium jako „mocný“ terapeutický prostředek, který zasahuje člověka v jádru jeho osoby; např. prostřednictvím příběhu o obracení Matouše (Mt 9,9-13), vzkříšení Lazara (Jan 11) apod. • Trpělivost a důvěra – uživatel drog nevěří sobě, ani ostatním, to znamená, že cesta zpět k důvěře je náročná a zdlouhavá • individuální pastorace a nezastupitelnost osobního kontaktu s člověkem posilují význam tradičního „duchovního doprovázení“ a je třeba směřovat k začlenění do společenství v kontextu církve • Práce pastoračního pracovníka vychází z Božího slova a z jeho profesionální kompetence

28. Nabídka služeb pastorační péče • Je určena uživatelům drog, jejich rodinám a blízkým, a také bývalým uživatelům drog, kteří již abstinují a mají dál zájem o doprovázení • Zvláštní pozornost věnovaná chronickým uživatelům drog, „neúspěšným“ v procesu léčby a vyloučeným z terepeutických programů • Nabízena v drogových centrech(terénní programy, poradny atd.), ve vlastních prostorách (fara, poradna) a také v jiných institucích (věznice, psychiatrické léčebny) • Duchovní doprovázení v rámci svátosti smíření nebo jen v duchovním rozhovoru, příprava ke svátostem a udělování svátostí • Duch.pomoc v problémech ve svědomí, při překonávání vleklých pocitů viny, vedení k odpuštění a smíření • Rozhovory a diskuse na témata náboženství, křesťanství, víry, církve • Osobní doprovázení abstinujících klientů • Podpůrné svépomocné společenství a dny duchovní obnovy spojené s psychol.poradenstvím • V ojedinělých případech zprostředkování služby exorcismu • Organizování nejrůznějších rituálů a svátků (Vánoce) či zádušních bohoslužeb za zemřelé klienty

29. Služby drogově závislým • primární prevence • streetwork • K-centra • substituční léčba • detoxifikace • léčebné programy • doléčování • Terapeutická komuna: • Sananim – Němčice u Volyně a Karlov • Magdaléna – Mníšek p. Brdy • Advaitaos - Liberec