Domácí násilí nad dětmi v Rusku: přičiny a cesty odporu

1. Domácí násilí nad dětmi v Rusku: přičiny a cesty odporu prof. Galina Efremova DrSc.,  děkanka Psychologické fakulty, Ruská státní sociální univerzita, Moskva

2. Domácí násilí je traumatizující zkušenost, jejíž následky si obět` nese celý svůj život – fyzické i psychické. Pokud jsou oběťmi či svědky domácího násilí děti, je jejich situace ještě těžší. To vyplývá z jejich větší zranitelnosti a omezeným možnostem jak situaci řešit. • U dětí, které jsou oběťmi bití, týrání nebo zneužívání, mohou vznikat různé vývojové poruchy, šokové reakce a snahy o únik z této situace, které mohou vést až k sebevražedným myšlenkám či dokonce pokusům. • Všechní víme, že domácí násilí je absolutní zlo a nedovolená věc. Ale co myslí na tento problém veřejnost a jak ho rozumí? Kde je ta čára, která rozhraničují rodičovské potrestání a domácí násilí?

3. Surové zacházení sdětmibylo tématem sociologického průzkumu, který proběhl v 3 městech Ruské Federace (Iževsk, Samara, Saratov) v 2006 r. • Použené metody: - verbální dotazování v ulicích (expres-dotazování)- 1783 osob, včetně 842 rodičů - vyplnění dotazníků - interview • Účastníky tohoto průzkumu byly různého věku: obyvatelé měst, rodiči neplnoletých, žáci základních škol a odborníci sociálních služeb

4. Výsledku průzkumu Co si lidé myslí na ulicích? verbálním dotazování (1783 osob, vč. 842 rodičů) - 1/3dotázaných vědí o případech surového zacházení s dětí - 1/2 považují tělesné potrestání za nedovolenou věc - 1/3se domnívají, že tělesné potrestání je možné používat jako způsob výchovy, ale to záleží na situaci - kolem 10% se domnívají, že bít dětí je možné

5. Výsledku průzkumu 45% rodičů tělesně trestali své děti. Z nich: • Lidi středního věku (36-50 let) dělali to častější (57%). • mladší rodiči (18-35 let) nemají alternativních humanistických nastavení - 43% trestají své dětí. • Starší lidi vypadají humanitnějšími: jen třetina z nich trestali někdy své dětí. Faktem je, že ženy trestají častější (64%), než muži (37%) jelikož v Rusku ženy 2-3krát více tráví čas s dětmi. Není žádného genderového rozdílu ve způsobě potrestání – víc 30% používají tělesné tresty (výprask páskem, zbití). Jenom 14% rodičů působí na dítě rozhovorem.

6. Výsledku průzkumu Co lidé budou dělat, když se stáli svědky surové zacházení s dětí? • 30% respondentů uvědomili, že se ne budou míchat v tuto situaci. • 70% se budou snažit zastavit násilí a nějakým způsobem pomoci děcku. • jen 14% znají ten konkretní způsob odporů násilí – vlastní mocí nebo voláním na linku polici, školy, neziskovky a sociálních služeb. Takhle na jedné stráně lidé netolerují surové zacházení s dětmi, nejsou lhostejné k jejich strádáním; na druhé straně jen půlka respondentů pokládají tělesní tresty za nedovolenou věc.

7. Výsledku průzkumu Co si o násilí myslí sami děti a jejích rodiči? Bylo dotazováno 700 žáku od 8 do 14 let a 510 rodičů dětí stejného věku z čtyřech měst (Saratov, Samara, Iževsk, Kazan`). • Vědí, že praxe násilí existuje nad jejích vrstevníky - 57% dětí. • 60% rodičů vědí, že ve známých rodinách mlátí dětí, i jen 12% tvrdí, že v jejích známých rodinách nebijí dětí. • Většina žáků si ne chtějí stěžovat na svých rodiči, takové chtění mají jenom 16% respondentů.

8. Mytologie domácí nasili nad dětí: profesionální nastaveni odborníků Bylo sebráno 41 interview specialistů vůči 20 případů surového zacházení s dětmi (case study, pohovor, analýz dokladů). Vše dotázané vyslovili negativní reakce na nasili, ale zajímavé jsou vysvětlení příčin oné ukrutenství. • Za prvé individuální příčiny – psychické zvláštnosti rodičů, zvláštnosti rodinných vztahů. • Za druhé specifika kultury rodičovství – násilí je přírodní zvláštnost rodičovství a její praxe. • Za třetí zdůvodnění legitimita násilí – provinění (např. špatný prospěch, špatné chování) má být potrestané. • Za čtvrté nízká životní kvalita rodin – stres, nedostatek peněz, nedostatečné životní podmínky atd. Všechní interpretacepříčin, které používají specialisty je možné předložit jako několik mýtů.

9. Mytologie domácí nasili nad dětí: profesionální nastaveni odborníků 1. mýtus „Děti jsou zdrojem problém“ prohlašuje, že děti sami provokují násilí а kdyby se chovali slušně tak bude v pohodě – k násilí vede chování oběti. 2 mýtus „Netypická rodina“ – na násilí má vliv demografické charakteristiky a sociální status rodiny (tnz. „mateřská rodina“). Trest závisí na kulturní praxi výchovy. 3 mýtus „Alkoholismus rodí agresi“ – shání příčiny agresí v rodičovském alkoholismu. Ale mezi násilníky většina alkohol nepřijímá a ne kouří. Alkohol je naprosto ne příčina a ospravedlnění agresivního chování. 4 mýtus „Nevyhnutelnost zla“ – tvrdí, že násilí existovalo rozsáhle vždycky a všude, bude existovat i dále. Ale je pozorovaná odlišnost údajů o úrovni násilí v státech CIS a EU – index úmrtnosti kvůli násilí v EU 3-krát nižší.

10. Systém prevence násilí nad dětmi: problémy fungování Vše případy násilí které došli k odborníkům a k soudu jsou nejkrutější (jedná se o životním riziku, traumatismu). Totiž většina případů je neznáma. • Právnická dokázání je složitá věc kvůli: 1) neveřejnosti privátní sféry, 2) souvislosti rodinných příslušníků, 3) nedostatku alternativ vlastní rodině 4) nedokonalosti mechanismu ověření ukrutnosti. • Zdokonalování systému justice (složite zažalovat trestní stíhání, chybí spolupráce státních orgánů, které mají různé kriteria viny). • Nedostatek humanitnějších trestání (rodinné poradenství, skupinová práce). • Nedostatek veřejní diskusi • Negativní a neobjektivní správy mass media.

11. Systém prevence násilí nad dětmi: problémy fungování • Nutné vysvětlovat dětem jejích práva, učit jich využívat – to je povinnost právníků. • Exitují specifické latentní formy násilí (emocionální a psychologické). • Nedostatek profesionálních sítí, specialisti se v malých obcích a vesničkách cítí sami. • chybí styku a spolupráce mezi státní organizacemi a neziskovkami. • Zlepšení školní psychologické pomoci, profesionální školení psychologů, zvyšování jejích nezávislosti od školní administrace