Bakalářský a diplomový seminář 2013

1. Bakalářský a diplomový seminář 2013 Tematický blok 2 Program semináře 2013 3. Prameny a informační zdroje, studium a zpracování odborných textů. 4. Metody odborné práce, tvorba textu

2. Program semináře 2013 Název tematického celku I.: Význam a úroveň závěrečné práce, volba tématu, zpracování ZP • Význam, struktura, téma a pravidla vypracování ZP, Zadání ZP. • Zásady a postup vypracování Úvodu ZP. Název tematického celku II.: Metody studentské odborné práce, metody a cíle vypracování závěrečné práce 3. Prameny a informační zdroje, studium a zpracování odborných textů. 4. Metody odborné práce, tvorba textu ZP, formální podoba ZP. Název tematického celku III.:  Forma závěrečné práce, literární zdroje a hlavní kapitoly 5. Formy ZP, etika tvůrčí práce, odkazy a citace. 6. Závěr ZP, dokončení ZP a obhajoba.

3. Informační prameny a zdroje Formy informačních pramenů: • tištěné • elektronické • mikrografické - mikrofilmy, mikrofiše (používané pro archivní účely) Typy informačních pramenů: • primární informační prameny - dokumenty, které přináší vlastní (většinou i původní) informace nebo data. • sekundární informační prameny - informují o existenci primárních informačních pramenů.

4. Informační prameny a zdroje Druhy primárních informačních pramenů: knihy • - monografie (publikace pojednávající o jednom tématu) • - sborník (soubor jednotlivých statí, např. materiály příspěvků z konferencí, kongresů apod.) • - příručky (podávají základní a přehledně zpracovaný obraz o stavu poznání určitého oboru) • - učebnice (výukový materiál) • - encyklopedie (abecedně nebo systematicky uspořádaný výklad termínů) • - slovníky (jazykové, výkladové)

5. Informační prameny a zdroje Druhy primárních informačních pramenů: periodika (základní charakteristika je, že vychází průběžně v určitých intervalech) • noviny • (obsahují aktuální informace, jejich periodicita je 1 den až 1 týden) • časopisy • (vychází s periodicitou 1 týden až půl roku) - ročenky (vychází jednou za rok)

6. Informační prameny a zdroje Druhy primárních informačních pramenů: speciální literatura - zákony - normy - patenty - firemní literatura

7. Informační prameny a zdroje Druhy primárních informačních pramenů: šedá literatura (dokumenty, které nelze získat v běžné distribuci) • - diplomové, disertační a habilitační práce • - výzkumné zprávy (prezentují výsledky řešení výzkumného úkolu)

8. Informační prameny a zdroje Druhy sekundárních informačních pramenů: • katalogy knihoven • bibliografie - soupisy literatury o určitém tématu • referátové časopisy - záznamy o primárních dokumentech zpracované v tištěné formě (předchůdci bibliografických databází) • bibliografické (dokumentografické) databáze - záznamy o primárních dokumentech (případně doplněné abstrakty) zpracované v elektronické formě • CurrentContents - informují o obsazích jednotlivých čísel vybraných časopisů • nakladatelské katalogy

9. Informační prameny a zdroje Typologie důvěryhodnosti informací na www Stránky se od sebe liší i svojí důvěryhodností. Přibližné rozdělení do kategorií je následující: a) matoucí a záměrně falešné informace b) neautorizovaná informace c) autorizovaná informace

10. Informační prameny a zdroje • a) matoucí a záměrně falešné informace • Falešné informace jsou takové, které se snaží dosáhnout účelového chování čtenáře. Tyto stránky často vypadají velmi věrohodně a jejich odhalení závisí především na zjištění jejich autora a na analýze objektivity a přesnosti. Mezi těmito stránkami jsou často různé propagandistické texty, které nemusí podávat přímo lživé informace, ale podávají informace účelově zkreslené.

11. Informační prameny a zdroje b) neautorizovaná informace Tento typ informací se na webovských stránkách vyskytuje nejčastěji. Jedná se zde o dvě možné varianty: • 1. Informace, jejíž zdroj není uveden - tj. porušení citační etiky, která v tomto prostředí není zvykem. • 2. Informace typu „pověsti” (angl. rumour, hoax) - jde o neověřené tvrzení nebo informaci, která je rozšířena a dále předávána bez ověření pravdivosti.

12. Informační prameny a zdroje c) autorizovaná informace • zdroj jasně uvádí pramen informace a zároveň je jasný i důvod, proč je tato informace publikována. • Průvodním znakem autorizovaných zdrojů je jasně deklarované autorství, záchytné body pro ověření původu (e-mail autora, stránka domovské univerzity, kde autor vyučuje apod.) a také původ všech použitých zdrojů.

13. Informační prameny a zdroje Kritéria pro ověřování • Existuje množství dokumentů, které se ověřováním informací na internetu zabývají. Pro ověřování se většina z nich shoduje na následujících kritériích a doplňujících otázkách:

14. Informační prameny a zdroje • Téma, obsah a určení (CO?) • Co je obsahem stránky? Pro koho je určena? (populárně-naučná, zábavná apod.) Co je hlavním tématem stránek? • Umístění (KDE?) • Kde je stránka umístěna? Jde o oficiální stránky (vládní doména *.gov, *.mil, *.edu)? Lze zjistit majitele domény? • Přesnost, aktuálnost (KDY?) • Kdy byla stránka zveřejněna? Kdy byla naposledy aktualizována? Odpovídá obsah současnosti? Nejsou údaje zastaralé? Jsou zmíněny použité zdroje?

15. Informační prameny a zdroje • Pokrytí, Objektivita (JAK?) • Jsou zmíněny různé názory na problematiku? Není stránka příliš jednostranná? Jaký je jazyk stránky (věcný, emotivní, sugestivní)? Na koho se stránka odvolává (autorita)? Sponzoruje někdo stránku? Lze vyčíst nějakou spojitost s odkazy na další stránky? • Původ, autorství (KDO?) • Lze určit autora stránek? Jakou kvalifikaci má autor k psaní o tomto tématu? Kde pracuje? Jedná se o individuální práci nebo o dílo organizace; oficiální stanovisko? • Důvod (PROČ?) • Proč stránka vznikla? Co chce autor dosáhnout jejím zveřejněním? Nejedná se o skrytou reklamu?

16. Základní principy vyhledávání v databázích Ačkoli se uživatelské prostředí a logika ovládání různých databází a internetových vyhledávačů v jednotlivostech liší, existuje několik společných pravidel, které je nutné mít při jejich používání na paměti: • vždy, když poprvé používám nějakou databázi či vyhledávací nástroj, seznámím se v krátkosti (nejčastěji v Nápovědě/Helpu/FAQ) s tím, co obsahuje a s tím, jak se ovládá (jak vypadají vyhledávací formuláře, jaké využívá databáze operátory a zástupné znaky…). • Pokud nemám jasně definovaný údaj, který hledám, téměř vždy se vyplatí přeskočit formulář pro jednoduché vyhledávání a rovnou využít vyhledávání rozšířené/pokročilé/z více polí.

17. Základní principy vyhledávání v databázích • před začátkem vyhledávání si musíme ujasnit, co přesně hledáme, vypsat si klíčová slova a termíny - vyhýbáme se obecným slovům a termínům, která se užívají v různých oborech, nebo která nemají jednoznačný význam. Vybíráme konkrétní popisná slova. Nenalezneme-li potřebné informace, zkusíme dotaz přeformulovat. • Ujasníme si, zda nás zajímají plné texty či pouze abstrakty a bibliografické údaje (důležité z časového hlediska – jak rychle zdrojový dokument potřebujeme), tomu přizpůsobíme výběr databáze/vyhledávače.

18. Základní principy vyhledávání v databázích Booleovská logika Základním nástrojem, který dnes využívají téměř všechny databáze a vyhledávače je Booleovská logika. S jejím využitím můžeme pomocí tří základních operátorů vytvářet jednoduché i komplexní vyhledávací dotazy. Základními operátory jsou AND, OR, NOT (a, anebo, a ne). V různých databázích se mohou nazývat rozdílně, ale funkce je stejná (proto je vhodné vždy prostudovat nápovědu). • operátor AND – systém vyhledá ty záznamy, ve kterých se nacházejí oba požadované termíny. Příklad: Statistika AND Ekonomie. • operátor OR – systém vyhledá ty záznamy, ve kterých se nacházejí oba termíny i ty záznamy, kde je alespoň jeden z nich. Příklad: Statistika OR Ekonomie • operátor NOT – systém hledá ty záznamy, ve kterých je první termín a nesmí v něm být druhý termín. Příklad Statistika NOT Ekonomie. Systém nalezne záznamy se Statistikou, ale vyřadí ty, ve kterých je zároveň Ekonomie.

19. Základní principy vyhledávání v databázích

20. Základní principy vyhledávání v databázích Proximitní (distanční) operátory • Některé vyhledávače a databáze umožňují použití tzv. proximitních operátorů, které kromě výskytu slov, sledují i jejich vzdálenost, a někdy i pořadí, v jakém jsou uvedeny. Různé zdroje mohou operátory využívat odlišně. Někdy mají jinou syntaxi zápisu dotazu, jindy stejný operátor funguje v různých zdrojích jinak. Proto je dobré si funkčnost operátorů vyzkoušet nebo se seznámit s návodem na pokročilé vyhledávání v konkrétním vyhledávači nebo databázi NEAR • Nezáleží na pořadí • behaviour NEAR modelling (Google, AltaVista, Yahoo) • behaviour N5 modelling (EBSCO: Nn - kde číslo n uvádí počet slov, která mohou být mezi hledanými výrazy) WITHIN • Wn (Behaviour W5 modelling) EBSCO záleží na pořadí • Behaviour WITHIN 3 modelling (ProQuest: WITHIN 3 - kde číslo uvádí počet slov, která mohou být mezi hledanými výrazy, nezáleží na pořadí) • Behaviour W/5 modelling (Science Direct: W/n kde číslo n uvádí počet slov, která mohou být mezi hledanými výrazy, nezáleží na pořadí)

21. Základní principy vyhledávání v databázích Proximitní (distanční) operátory PRE • Behaviour PRE/5 modelling (ProQuest PRE/n kde číslo n uvádí počet slov, která mohou být mezi hledanými výrazy, záleží na pořadí) SAME • Behaviour SAME modelling (Web of Science nezáleží na pořadí, výrazy musí být v jedné větě) • Mezi operátory můžeme rovněž počítat uvozovky, které některé databáze/vyhledávače využívají pro hledání přesné fráze. Typickým příkladem je Google.

22. Základní principy vyhledávání - zdroje Souborné katalogy a databáze Národní knihovny Praha Pokud hledáte jako zdroj pro svoji ZP monografie nebo časopisy, můžete se obrátit na on-line katalogy knihoven. Je velmi užitečné využívat databáze, které spravuje Národní knihovna Praha.  SKC – souborný katalog pro monografie  SKCP – souborný katalog pro periodika  ANL – Články v českých novinách, časopisech a sbornících

23. Základní principy vyhledávání - zdroje Jednotná informační brána (JIB) • Alternativou k souborným katalogům může být JIB, což je projekt, který kromě souborných katalogů SKC(P) prohledává rovněž další velké báze: •  Centrální katalog Univerzity Karlovy •  SKAT – sdružení uživatelů knihovnického systému Lanius (většinou městské knihovny) •  Souborný katalog Masarykovy Univerzity •  Souborný katalog Vysokého učení technického •  Souborný katalog VŠE •  Katalog Ústřední knihovny ČVUT •  Katalog Knihovny Akademie věd ČR

24. Základní principy vyhledávání - zdroje 1/ Informační systém VŠFS • ProQuest, EBSCO, OECD iLibrary, Katalog knihovny VŠFS • LIDÉ - Vyhledání absolventů a závěrečných prací 2/ systém theses MUNI Brno • Theses.cz je systém pro odhalování plagiátů mezi závěrečnými pracemi a je vyvíjen a provozován Masarykovou univerzitou. • Slouží vysokým školám a univerzitám (nejen v ČR) jako národní registr závěrečných prací (informací o pracích – název, autor, ...) a jako úložiště prací pro vyhledávání plagiátů. • Systém umožňuje zástupcům zapojených škol vkládat práce a vyhledávat mezi nimi plagiáty. • Veřejnosti jsou zpřístupňovány záznamy o práci, příp. plné texty (dle rozhodnutí školy), a vyhledávání mezi nimi. Systém nabízí další služby, funkce a aplikace a bude rozvíjen dle potřeby.

25. Základní principy vyhledávání v databázích Kdy použijeme služeb vyhledávacího stroje: • v případě, že předmět našeho zájmu je příliš úzký, nebo že obsahuje neobvyklé termíny, • v případě, že hledáme zvláštní sídlo, • v případě, že chceme vyhledávat v milionech stránkách, • když chceme vyhledat velký počet stránek k určitému předmětu zkoumání, • když chceme vyhledávat určité typy dokumentů, souborů, jazyků, nastavit filtr na datum modifikace apod., • když chceme použít takové výhody, jakými jsou např. pojmové shlukování, řazení dokumentů podle popularity apod.

26. Základní principy vyhledávání v databázích Příklady vyhledávacích strojů: K vyhledávacím strojům patří např.: • Google – www.google.com • AltaVista – www.av.com • Excite – www.excite.com • Lycos – www.lycos.com Pro Českou republiku: • Jyxo – http://jyxo.cz • Sherlock – www.sherlock.cz • Morfeo – http://morfeo.centrum.cz

27. Vyhledávání knih Googlehttp://books.google.cz/ • Služba Vyhledávání knih Google pomáhá vyhledávat uvnitř knih a objevovat knihy. • Neumožňuje stahovat nebo číst knihy, aniž byste za ně zaplatili. • Pokud naleznete knihu, která stále podléhá autorským právům, uvidíte vždy jen malou část knihy buď v režimu Zobrazení fragmentu, nebo v režimu Zobrazení ukázkových stánek, navíc uvidíte odkazy na místa, kde si knihu můžete půjčit nebo zakoupit. • pokud naleznete knihu, která již autorskému právu nepodléhá, je možné jí zobrazit v režimu Úplné zobrazení knihy.

28. Google Scholar jednoduchý způsob uceleného vyhledávání odborné literatury. Z jednoho místa můžete vyhledávat informace z mnoha oborů a zdrojů: recenzované články, dizertační práce, knihy, abstrakty a články, od akademických nakladatelství, odborných společností, archivů preprintů a dalších odborných organizací. Služba Google Scholar vám pomůže identifikovat ty nejrelevantnější zdroje na poli výzkumu. Funkce služby Google Scholar • Vyhledávání rozmanitých zdrojů z jednoho místa • Hledání článků, abstraktů a citací • Nalezení celého článku v knihovně či na webu • Informace o klíčových článcích v jakémkoli vědním oboru

29. Google Scholar • Cílem služby Google Scholar je třídit články tak, jak to dělají výzkumní pracovníci – vzít v potaz celý text každého článku, autora, publikační zdroj, ve kterém se článek objevil a kolikrát byl citován v jiné vědecké literatuře. • Nejrelevantnější výsledky se vždy objeví na první stránce. Proč používat Google Scholar: • Vyhledávání probíhá v rozsáhlé databázi volně dostupných webových stránek a zároveň v katalozích knihoven, na které i přímo odkazuje.

30. MetavyhledávačScirus je v mezinárodním srovnání velkým konkurentem výše popsaného Google Scholar. • Díky úzkému spojení s vědeckými licencovanými databázemi obsahuje metavyhledávačScirusmnohé nadstandardní funkce. Jsou v něm spojeny výhody webového metavyhledávače (široký záběr vyhledávání) a profesionální placené databáze (lepší indexace dokumentů, zpřesňování dotazu, možnosti následné práce s výsledky). • Scirus prohledává volně dostupné odborné texty z vědeckého a akademického prostředí, časopisecké placené databáze spravované firmou Elsevier (např. ScienceDirect) a specializované webové zdroje. • Jejich seznam si můžete prohlédnout na ww.scirus.com/srsapp/aboutus/#sources. • Propojení metavyhledávačeScirus a plnotextové databáze ScienceDirect je pro uživatele pohodlné. Je-li ve výsledcích hledání dokument v plném textu uložený v databázi ScienceDirect, je odkaz opatřen logem. Hypertextový odkaz vede přímo k plnému textu dokumentu

31. MetavyhledávačScirus • Výsledek vyhledávání je možné dále upravovat. Scirus nabízí po pravé straně výsledků klíčová slova, která se mohou vztahovat k vámi hledanému tématu. Kliknutím na některé z nich rozšíříte nebo zúžíte svůj předcházející dotaz. • Není-li vhodné klíčové slovo v nabídce, je připraveno pole pro zadání vlastního • Označené výsledky hledání je možné si uložit, poslat emailem nebo exportovat do jiného formátu a pak třeba uložit (obr. 2–23, blok A). • Vyhledávání probíhá jak na volném internetu, tak v kvalitních volných a placených plnotextových databázích, a to především v ScienceDirect. Je to internetový metavyhledávač s vyhledávacími funkcemi profesionální databáze.

32. Jak efektivně číst odborné texty Základní pojmy: • SQ3R — technika čtení, která pro potřeby efektivního osvojení čtených informací rozděluje tento proces do pěti fází • odborný text - celistvý, uzavřený, spojitý útvar znakové povahy, který je výsledkem záměrné komunikační aktivity člověka a jehož cílem je informovat a komunikovat myšlenky a teorie různých vědních oborů

33. Jak efektivně číst odborné texty SQ3R – Názvy fází utváří zkratku efektivního osvojení čtených informací • Survey udělej si přehled • Question ptej se • Read čti • Recite rekapituluj • Review zpětně kontroluj

34. 1. SURVEY – udělej si přehled • získání celkového přehledu o dokumentu, jeho obsahové náplni a o poznatcích, které přináší. • Cílem je udělat si názor na účel textu a zda je adekvátní pro splnění záměru. • Současně naleznete části vhodné k prostudování. • Místa získání prvotních informací k dosažení cílů Titul • Vymezuje téma dokumentu několika málo slovy. Záložka na obálce, zadní strana obálky • údaje o knize od nakladatelství info o záměru a obsahu knihy. POZOR nakladatelství se jimi snaží na knihu prodat . Obsah • Z názvů kapitol a podkapitol přehled o členění látky a hesla, o čem dokument pojednává.

35. 1. SURVEY – udělej si přehled Úvod • Měl by dát odpovědi na následující otázky: jaký problém autor řeší, jak ho pojímá, jak jde do hloubky, jaké používá metody a k jakým závěrům směřuje. Jde o první organickou část díla. Závěr • zjištění, ke kterým autor dospěl a úskalí, kterým se vyhnul, poukazuje na otázky, které zůstaly otevřeny a proč. Věcné a jmenné rejstříky • Seznam důležitých termínů vztahujících se k tématu práce, o čem dokument pojednává. Seznam použitých zdrojů/Soupis bibliografických citací • Seznam zdrojů, z nichž autor čerpal, informace o širším kontextu pojednávaného tématu. • Možnost objevit vhodnější dokument o studovaném tématu.

36. 1. SURVEY – udělej si přehled Předmluva • Informuje o základním přístupu autora k tématice a o cílech, které si autor vymezil splnit. Glosy na okraji stránky • Jsou klíčem k hlavní myšlence daného odstavce. Úvody kapitol • Přehled problematiky řešené v dané kapitole. Zejména u publikací učebnicového a přehledového charakteru. Závěry kapitol • Shrnují podstatu obsahu a stručně informují, co si lze z předchozího textu odnést. Zejména u publikací učebnicového a přehledového charakteru. Poznámky pod čarou • Obsahují odkazy na citované a použité zdroje. Mnohdy obsahují důležité vysvětlivky a doplňkové informace. Čeho si ještě můžete všímat? • zvýrazněné části textu, text může být psaný tučně, kurzívou, podtržený, v jiném typu písma než běžný text apod.

37. 2 QUESTION - ptej se Jde o utřídění myšlenek o pojednávaných tématech v dokumentu pomocí otázek, které formulujete ve vztahu k obsahu dokumentu. • Poznamenat každou otázku, která vás napadne již při listování knihou - v této fázi si pokládáte otázky, na které budete hledat v dokumentu odpověď. • četba se stane motivovanější a účelnější a bude jednodušší rozpoznat nepodstatné pasáže a přeskočit je (tedy nevěnovat se dílčím tématům).

38. 2 QUESTION - ptej se Postup • Při tvorbě otázek přemýšlejte o souvisejících problémech, na které jste již narazili. • Pokuste se témata spojit s látkou probíranou na přednáškách a s tím, co již znáte. • Ptejte se sami sebe na to, co už o daném tématu víte. • Můžete si vypomoci přeformulováním titulu knihy nebo názvů kapitol do otázek. • Využijte a inspirujte se otázkami, které naleznete v knize. Bývají na záložce, zadní straně přebalu knihy, v úvodu si je klade autor.

39. 3 READ – čti • Naformulované a poznamenané otázky nikam nevyhazujte, jejich účel oceníte při důkladném čtení jednotlivých kapitol, tj ve fázi třetí READ – čti. Právě otázky vás nasměrují na úseky v dokumentu, kterým máte věnovat pozornost. Nyní na ně budete hledat odpověď. • Během čtení si dělejte poznámky. Pokud je kniha vaše, dělejte si poznámky přímo do ní a podtrhujte si určité úseky textu. Doporučuje se tužkou pro případ vymazání poznámky. • Čtěte text po odstavcích a snažte se zachytit hlavní myšlenku/problém. Slova, která ji vystihují, si po přečtení odstavce podtrhněte nebo si můžete sami formulovat problém klíčovými slovy a zapsat je vedle odstavce/příslušné části textu. • Není vhodné vpisovat do vypůjčených knih a podtrhávat v nich. V tomto případě mějte pro poznámky čistý papír.

40. 3 READ – čti • Při čtení věnujte pozornost obrázkům, tabulkám a grafům v textu. Častým nešvarem studentů je, že je pouze přelétnou. • Obrázky ozřejmují složité souvislosti. • Tabulky a grafy umožňují rychlý přístup ke kondenzovaným informacím. • Nejprve si přečtěte název tabulky či grafu a legendu řádků a sloupců, řádky většinou prezentují kategorie a jevy, mezi kterými hledáme shody a rozdíly; ve sloupcích jsou k nim připojeny jejich charakteristiky • Přemýšlejte o vzájemných vztazích dat v tabulce, vyjadřují určité trendy a tendence, pokuste se je zachytit • Grafy zobrazují obsahy tabulek pomocí schémat

41. 4 RECITE – rekapituluj • Cílem je ověřit, co vám přečtený oddíl dal. Záleží na složitosti textu, po jak velkých oddílech budete poznatky rekapitulovat. • Opět využijete otázky z druhé fáze. Utřiďte si na ně odpovědi a zpaměti odpovězte. Zjistíte, nakolik jste si informace z textu osvojili. • Je vhodné, zejména u náročnějších textů, poznamenat k jednotlivým otázkám odpovědi formou klíčových slov, tj. slov vyjadřujících podstatu obsahu odpovědi. • Nespoléhejte se pouze na odpovědi. Je vhodné zaznamenat (na papír či myšlenkově) stěžejní fakta a konfrontovat je s doplňujícími informacemi. • Pomůže vám vyjádření důležitých myšlenek nahlas.

42. 5 REVIEW - zpětně kontroluj • V poslední fázi REVIEW - zpětně kontroluj se zaměřte na celý text a pospojujete si jednotlivé získané poznatky v textu do jednolitého celku. • Snažte se knihu, článek apod. zopakovat uceleným, shrnujícím způsobem. • Využijte vašeho poznámkového aparátu z předchozích fází (otázky, klíčová slova, podtržené slova, poznámky v textu či na papíře).

43. 6 Pracovní osnova • K tomu, abyste se dokázali rychle orientovat ve výsledcích jednotlivých fází SQ3R a současně si při práci s textem uvědomili, co je výsledkem dané fáze, vám může pomoci pracovní osnova.

44. METODY ODBORNÉ PRÁCE • Výzkum - systematizované vědecké poznávání. Slouží k poznání, systematizaci a zařazení zkoumaných jevů, odhalení vztahů a funkcí, zjištění souvislostí a kauzálních vztahů. Je orientován na analýzu, poznání stavu, odhad změny a hledání nástrojů řízení. • Průzkum - jeho požadavky jsou zpravidla orientačního rázu, poskytují informace kvalitativního charakteru s tím, že případné chyby budou v praxi eliminovány. • Předvýzkum - výzkum před výzkumem, slouží k ověřování metodických nástrojů. • Sonda - mapování neznámého a velmi zúženého problému, zpravidla v přípravné etapě.

45. METODY ODBORNÉ PRÁCE • Pilotní studie - je prováděna na malé skupině vybrané z populace, kterou chceme studovat. Nejčastěji používáme kvalitativní postup (nestandardizovaný rozhovor). Cílem je zjistit, zda informace, kterou požadujeme, skutečně existuje a je dosažitelná. • Pretest- cílem je vyzkoušet spolehlivost a použitelnost techniky a nosnost otázek. • Výzkum od stolu - deskresearch pracuje se sekundárními daty. • Terénní výzkum - fieldresearch pracuje s primárními daty.

46. Výzkum Výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva. Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky. Vědecký výzkum lze stručně rozdělit na základní a aplikovaný: •  Základní výzkum je chápán jako výzkumná činnost, která je zacílena na řešení klíčových problémů, jež stojí například před jednotlivými vědními obory, a tento druh se bude jen výjimečně vyskytovat ve studentských pracích (výjimku může tvořit práce studenta, který se podílí na výzkumném úkolu např. GAČR). •  Aplikovaný výzkum je zaměřen na to, aby jeho výsledky byly využitelné při řešení konkrétních problémů praxe, proto se bude vyskytovat ve většině prací.

47. Etapy výzkumu 1. Přípravná: o podmínky, o určení sledovaných jevů, o znalost problému-současný, historie, o finanční a časové možnosti, jak má být výsledků využito, o projekt. 2. Realizační: o posloupnost a provedení výzkumu, o pilotáž, o předvýzkum, o sběr dat a jejich uložení. 3. Vyhodnocovací: o analýza dat, testy hypotéz, závislosti, analýzy vícerozměrné, diskriminační, faktorové aj., o interpretace dat, o závěrečná zpráva a návrhy na opatření.

48. Kvalitativní a kvantitativní výzkum • Pro výzkumy kvantitativní povahy, které využívají deduktivní metodu, je charakteristický velký vzorek, technika dotazníku a použití matematicko-statistické procedury. Zkoumají se jevy relativně jednoduché a do určité míry poznané a očekávané v určitém rozsahu, zastoupení, frekvenci a intenzitě. Tyto charakteristiky jevů se uplatňují při formulaci problému do hypotéz tak, že operacionalizací se převádějí do souboru ukazatelů, které jsou zajišťovány na velkých souborech. • Cílem kvantitativního výzkumu je měření sledovaných charakteristik a jejich souvislostí. Dedukce vychází z teorie nebo obecně formulovaného problému, který je přeložen do jazyka hypotéz. Na základě vyhodnocení empirického materiálu hypotézy bud přijmeme, nebo zamítáme.

49. Kvalitativní a kvantitativní výzkum • Kvalitativní výzkum, založený na indukci, má za cíl postupné vytváření teorie, kdy na relativně malém vzorku používáme kvalitativních technik (zúčastněné pozorování, hloubkové nestandardizované rozhovory, studium dokumentů a biografií, anketu). • Úkolem je odhalovat neznámé skutečnosti, především jejich existenci a strukturu, vlastnosti a funkce, vytváření adekvátního popisu a odhalování souvislostí mezi jevy.

50. TEXT, JEHO KOMPOZICE A STYLIZACE