Soci ln teorie modern spole nosti
Download
1 / 154

Soci ln teorie modern spolecnosti - PowerPoint PPT Presentation


  • 141 Views
  • Uploaded on

Sociální teorie moderní společnosti. Prof. Ing. František Zich, DrSc. 1. Úvod - pojmy a otázky vztahující se k tématu. K čemu teorie? K čemu věda? Co to je teorie, co to je věda? Co to je sociální? Co to je moderní ? A co to je společnost?

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Soci ln teorie modern spolecnosti' - marciano


An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
Soci ln teorie modern spole nosti

Sociální teorie moderní společnosti

Prof. Ing. František Zich, DrSc.


1 vod pojmy a ot zky vztahuj c se k t matu
1. Úvod - pojmy a otázky vztahující se k tématu

  • K čemu teorie?

  • K čemu věda?

  • Co to je teorie, co to je věda?

  • Co to je sociální?

  • Co to je moderní ?

  • A co to je společnost?

  • Všichni to říkáme, denně o tom čteme, nebo to slyšíme, ale víme přesně o co jde? A v čem je jejich smysl a jak spolu souvisejí…?


T mata
Témata

1. Soudobá sociologie – přehled témat a teorií

2. Sociologická reflexe společných jevů

3. Teorie modernizace a postmoderní společnost.

4. Teorie globalizace, sociální obsah a souvislosti globální společnosti.

5. Vztah ekonomického a sociálního v moderní společnosti.

6. Symbolický, sociální a kulturní kapitál, sociologické teorie sítí

7. Znalostní společnost a možnosti vědy ve společnosti.

8. Problém sociální kontroly moci v soudobé společnosti.

9. Teorie sociální soudržnosti, sociální spravedlnost, sociální rizika soudobé společnosti

10. Feministická sociální teorie


Soci ln teorie
Sociální teorie

  • Tradiční sociologické teorie , pozitivismus, naturalismus – A. Comte. H Spencer, E. Durkheim

  • Teorie společensko ekonomických formací – K.Marx

  • Stratifikace, „duch kapitalismu“- M. Weber

  • Funkcionalismus – T. Parsons, R. Merton

  • Interpretativní sociologie – H. Garfinkel

  • Moderní sociologie – A. Giddens, P Bourdieu,

  • Teorie sociálního kapitálu – J.Coleman

  • Teorie sociálního jednání – Randal Collins

  • Teorie globalizace – Z. Bauman, Ulrich Beck, F. Fukuyama, R. Reich


Literatura
Literatura

  • Povinná literatura:

  • Beck, U.: Riziková společnost. Praha: Slon, 2004.

  • Harrington, A. a kol. Moderní sociální teorie, Praha: Portál 2006

  • Petrusek, M.: Společnosti naší doby. Praha: Slon, 2006

  • Fukuyama, F.: Velký rozvrat, Praha: Academia, 2006

  • Keller, J.: Nejistota a důvěra, aneb K čemu je modernitě dobrá tradice, Praha: Slon, 2009

  • Doporučená literatura:

  • Castells, M.: Creation of social network. I. Oxford: Blackwell Publisher, 1996.

  • Bourdieu, P.: Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998

  • Keller, J.: Vzestup a pád středních vrstev. Praha: Slon, 2000.

  • Bauman, Z.: Tekutá modernita, Praha: Mladá fronta, 2002.

  • Tuček M. a kol., Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí, SLON Praha 2003

  • Hertzová, N.: Plíživý převrat, Praha: Nakladatelství Dokořán, 2003

  • Giddens, A.: Třetí cesta a její kritici. Praha: Mladá Fronta, 2004.Musil, J. a kol.: Pojetí sociální soudržnosti v soudobé sociologii a politologii. Praha: UK FSV CESES, 2004

  • Keller, J.: Nedomyšlená společnost a sociologické poznání. Praha: ISV, 2005

  • Machonin, P.: Česká společnost a sociologické poznání, Prah:, ISV, 2005

  • Simonová, N., Matějů, P.: České vysoké školství na křižovatce, Praha: Sociologický ústav, 2005

  • Hamplová , D. a kol.: Životní cyklus- sociologické a demografické perspektivy, Praha: Sociologický ústav, 2006.

  • Klaus, V.: Modrá, nikoli zelená planeta, Praha: Dokořán 2007

  • Bělohradský, V.: Společnost nevolnosti, Praha: Slon, 2007

  • Sedláček, T. Ekonomie dobra a zla, 65.pole, Praha, 2009-10-06

  • Šubrt, J., Balon, J.: Teorie jednání, UK, Praha, 2008

  • A další práce ……



Teorie a praxe
Teorie a praxe

  • „…šedivá je všechna teorie, věčně zelený je strom života“

  • Praxe to je život sám, každodennost, čin, výsledek … praxe je to co se dá něčím měřit…

  • Praxe nadevšechno?

  • Takže potřebujeme teorii?


Životní cíle studentů 1. ročníků bakalářského studia v letech 2007, 2008, 2009 – průměrná hodnota významnosti (čím vyšší hodnota průměru, tím je cíl pro respondent důležitější)


Orientace na sp ch
Orientace na úspěch studia v letech

  • Pozice jednotlivce:

  • Mít dobrou práci, zaměstnání, zajímavý obor

  • Rodina, děti

  • Peníze, pozice, uznání, prestiž, sláva, pocit slasti…?

  • Mít pozici, moc, rozhodovat …

  • Klid, hodnotný život, plný, kulturní život…

  • Rodina, radost z dětí, z přátel…z ostatních lidí


Na čem závisí úspěšnost absolventa v praxi ve srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola 2. ročník magisterského studia 2008 (v %)


Chyb j c oblasti p edm ty t mata 3 ro n k bakal i r 2008 9
Chybějící oblasti, předměty, témata srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola 3. ročník bakaláři  r. 2008/9


Emu tedy u it na vysok kole
Čemu tedy učit na vysoké škole? srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

  • Návody jak co dělat (jak se to dělá) – účetnictví

  • Zhodnocené zkušenosti – my jsme postupovali takto s takovým a takovým výsledkem

  • Zobecnění, hledání souvislostí, příčin, výzkum… dílčí teorie, oborové teorie

    až sem jde spíše o rutinu a management

  • Obecné teorie společenského pohybu (sociální teorie)

  • Teorie poznání – identifikace problémů a jejich formulace, vědecké hypotézy

    tady jde již spíše o vědu

  • Studovat pro radost z poznání

    poznání může být zábava - asi jen pro vyvolené


Spole nost a jednotlivec
Společnost a jednotlivec srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

Život jednotlivce je možný jen v rámci společnosti jako celku a celek může existovat jen proto, že existují jednotlivci.


Sp ch vaha z pozice celku
Úspěch úvaha z pozice celku srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

  • Žijeme v dobrém životním prostředí, v klidu, v míru…

  • Zajištění svobody, práv, demokracie…

  • Existuje důvěra, funguje etika, respektují se předpisy, zákony, (celkem bezpečně chodím po ulici)…

  • Existují instituce, které zajišťují základní potřeby, právo, zdraví, vzdělání…

  • Společnost drží pohromadě, jako organizovaný celek… je schopna překonat případné katastrofy typu epidemie, pandemie


Pot eba pozn n a zobec ov n
Potřeba poznání a zobecňování srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

  • Složité soužití lidí ve společnosti neřeší jen sama praxe, ani jen jednotlivec ale kooperace jednotlivců v rámci celé společnosti

  • Organizovaný svět vyžaduje poznání - teorii.

  • Tedy zobecnění činností a efektů činností jednotlivce, vysvětlení podstatných souvislostí pro potřeby organizace a to poznání pravdivého ověřeného použitelného – tedy vědu.


Co je tedy v da
Co je tedy věda? srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola


Věda srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

rozjímání o smyslu věcí (staré Řecko), pochopení, souvislostí

Věda jako:

systematická poznávací činnost odhalení příčin zákonitostí


Atributy v dy
Atributy vědy srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

  • Předmět – čím se věda zabývá

  • Metoda

  • Teorie

  • Funkce


Dva z kladn p stupy
Dva základní přístupy srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

  • Metodologický individualismus rozhodující je svobodný jedinec a jeho činnosti – „člověk nejlépe ví co je pro něj dobré“ „nechte věcem volný průběh“, „neviditelná ruka trhu“, „přirozený a umělý řád“. Problém tohoto přístupu: neumí dost dobře vysvětlit jak se vůle a činny jednotlivců skládají do „přirozeného řádu“

  • Metodologický holismus (komunitarismus) rozhodující je celek, jeho organizace, instituce, zákony. Neumí uspokojivě vysvětlit chování a úlohu jedince v systému.


Struktura lidsk ho inu
Struktura lidského činu srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

  • Výsledné efekty

    • Přímé

    • Nepřímé

  • Kumulace efektů

    • Procesy

    • struktury

  • Prostředí, vlivy

    • Endogenní

    • Exogenní faktory


  • Soci ln teorie1
    Sociální teorie srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

    • Sociální teorie je praktické myšlení o tom co znamená věda a vědecký postoj s ohledem na sociální svět“

      A. Harrington Moderní sociální teorie, Portál 2006, s.30


    Moc a ideologie
    Moc a ideologie srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

    • Bez návaznosti sociálních teorií na politiku se ztrácí jejich praktický význam

    • Nedílnou součástí činností lidí i společenského systému je moc a její distribuce. Teorie se tomuto faktu nemůže vyhnout.

    • Společensko vědní teorie tak souvisí s politikou (mocí) a ideologií

    • Dvě základní ideologie: liberalismus a komunitarismus (ideologie zdůrazňující kolektivismus).

    • Ideologie, nebo věda - rozdíl


    2 etapy v voje spole nosti
    2. Etapy vývoje společnosti srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

    Tady jsme

    Tradiční moderní postmoderní globální

    předindustriální industriální postindustriální technotronická

    Časová osa


    Nerovnom rnost v voje sv ta
    Nerovnoměrnost vývoje světa srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

    Svět a jakou společnost máme na mysli?

    • Je západní svět na vrcholu (v čele rozvoje) lidstva

    • Rozdíly

    • Důsledky kolonialismu

    • Teorie civilizací a střet civilizací

    • Prolínání civilizací a historických etap

    • Přesuny technologií a jejich politické a sociální důsledky


    Co je modern
    Co je moderní srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

    • Moderní je současné, to co je nyní a právě nyní, je to styl naší doby

      Pokud mluvíme o moderní společnosti musíme upřesnit dobu (právě teď, nebo ve vztahu k předcházejícímu), modernita

    • Vývojové změny a etapy se nevyznačují rázným a zcela rozlišitelným zlomem v čase.

    • Jde většinou o průnik, tradičního a moderního, společnost není celá nová, moderní, zachovává se také něco z tradic

    • Mimochodem důležitý poznatek pro marketing


    Co je modernita a teorie modernity
    Co je modernita a teorie modernity srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

    • V literatuře se rozlišuje mezi teorií modernity a teoriemi modernizace

    • Modernita se vztahuje k reálnému stavu společnosti.

    • Teorie modernity jsou abstraktní myšlenkové systémy objasňující povahu moderní společnosti a rozdíly jimiž se liší od tradiční společnosti.

    • Teorie definují síly a procesy, které vedly ke vzniku modernity. Objasňuje změny, ke kterým dochází a usilují o vstup do řízení společnosti, snaží se naznačit další vývoj


    Modernita sociologicky
    Modernita - sociologicky srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

    • V pracích některých sociologů se pojmy moderní a industriální společnost překrývají jsou označovány jako modernita

    • Podle J. Kellera odlišují modernitu od tradiční společnosti:

      • Vysokým stupněm generalizace vztahů (nejsou vázány na jednotlivce, ale na pozice)

      • Nastává proces individualizace – roste význam jednotlivce, který se osvobozuje od tradičních pout rodiny, místa. Spolu s tím nastává rozklad sociálního systému kontroly a ochrany

      • Roste funkční diferenciace společnosti – podle odvětví, činností, vznikají nové instituce

      • Vysoká racionalizace, poznání, instrumentální rozum, účelovost


    Tradi n spole nost
    Tradiční společnost srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

    • Znaky:

      • Moc je spojena s panovníkem, (zákonná, soudní i výkonná) stát je panovník

      • Převaha náboženství, ideologie, morálka, vliv kléru

      • Omezená občanská práva, nevolnictví

      • Zemědělská a řemeslná výroba

    • Do kdy, kdy končí? Josef II. zrušení nevolnictví 1781

    • Velká francouzská revoluce 1789


    Modern industri ln z padn spole nost
    Moderní (industriální) západní společnost srovnání s tím, jak v tomto směru pomáhá škola

    • Západní modernita (počátky 15. 16. století) industriální společnost

      • Kulturní aspekt – rozvoj věd, matematika, astronomie naproti tomu úpadek náboženství

      • Politický aspekt – vznik a rozvoj státu, občanská práva, demokracie, práva člověka

      • Společensko ekonomický aspekt – vzestup kapitalismu, industrializace, urbanizace, vznik kolonii, bankovnictví, rozvoj technických věd


    Hlavn zm ny spole ensk ho syst mu 18 a 19 stolet z klad modernismu
    Hlavní změny společenského systému 18. a 19. století základ modernismu

    • Majetková přeměna obecních pozemků v soukromý majetek-privatizace

    • Vznik manufaktur, továren, úpadek živnostníků a řemeslníků, parní stroj

    • Volný obchod, konec bartrového obchodování, peníze abstraktní nositel směny

    • Rozvoj měst, urbanizace, migrace

    • Růst počtu obyvatel


    Prvn polovina 20 stolet
    První polovina 20. století základ modernismu

    • Industriální rozvoj- změny organizace práce - taylorismus, fordismus

    • Kolonie

    • První světová válka, revoluce v Rusku

    • Poválečný rozvoj, krize z nadvýroby

    • Nástup fašismu, nacismu v Německu – druhá světová válka


    Postmodern spole nost postindustri ln
    Postmoderní společnost - postindustriální základ modernismu

    Překrývá se s označením postindustriální období přibližně v druhé polovině 20 století

    Vyznačuje se (D. Bell)

    • Růst významu informací, informačních toků

    • Rozvoj technologií výroby, rozvoj vědy , význam teoretického vědění – vědeckotechnická revoluce R. Richta – reakce na roli dělnické třídy

    • Význam střední třídy a elity

    • Zdokonalování řízení výrobních procesů a společnosti


    Dv vlny teorie modernizace
    Dvě vlny teorie modernizace základ modernismu

    • Vztahují se k období po druhé světové válce. Rozdělený svět – studená válka.

    • Teorie první vlny:

      • Důraz na výkon, produktivita, poválečná konjunktura

      • Velké korporace a jejich organizace

      • Sociální stát, sociální vymoženosti, péče

      • Význam středních tříd

      • Vzdělanostní společnost -význam vzdělání


    • Druhá vlna modernizace – konec 20 století- ropná krize 70 let, konec studené války

      • Rozpad (zeštíhlování) velkých korporací

      • Redukce sociálního státu

      • Deregulace trhu

      • Problém ubývání práce, flexibilizace práce

      • Privatizace některých sociálních služeb

      • Očekává se ekonomický růst, stoupající blahobyt – růst růstu

      • Rozvoj osobní svobody a odpovědnosti

      • Politický aspekt: orientace na přeměnu postsocialistických států


    Glob ln spole nost
    Globální společnost 70 let, konec studené války

    • Globalizace je výsledkem modernizačních procesů

    • Je to výsledek řízený, projektovaný, nebo je to spontánní výsledek nezamýšlených důsledků?

    • Kdy začala globalizace – spory

      • Římská říše

      • Někteří kladou počátek globalizace do období objevení Ameriky

      • Kolonizace a rozvoj zahraničního obchodu –druhá polovina 19.století

      • Poválečné období po 2. světové válce – ropná krize 70 let

      • Pád „reálného socialismu“

      • Rozvoj informačních technologií- konec 20. století


    Jin ozna en modern glob ln spole nosti
    Jiná označení moderní globální společnosti 70 let, konec studené války

    • Moderna

    • Postmoderna

    • Postmateriální věk

    • Společnost blahobytu

    • Informační společnost

    • Společnost pozdní doby

    • Nedomyšlená společnost

    • Společnost nevolnosti

    • M. Petrusek Společnosti pozdní doby –uvádí kolem 100 různých označení


    Co je globalizace nap u beck co je modernizace omyly a odpov di
    Co je globalizace 70 let, konec studené války(např. U. Beck: Co je modernizace, Omyly a odpovědi)

    • Rozvoj komunikace, komunikačních prostředků, komunikace v reálném čase – počítače, komunikační sítě

    • Šíření a přenos výrobních technologií do jiných částí světa

    • Deregulace ekonomiky, volné toky kapitálu, zboží, světový trh

    • Multikulturalismus, migrace, důsledky: změny kulturních hodnot, vkusu

    • Unifikace životního stylu, spotřebitelské stereotypy, unifikace reklamy

    • Ústup významu národních států

    • Zeslabení možností politické regulace ekonomických procesů

    • Vytváření nadnárodních sociálních sítí


    D sledky globalizace
    Důsledky globalizace 70 let, konec studené války

    • Nově rozdělení světa, změny center a periferií

    • Šíření pokroku, rozvoj technologií, produkce

    • Ale také:

    • Ztráta suverenity autenticity, identity

    • Přílišný a nekontrolovaný vliv kapitálu a velkých korporací

    • Sociální důsledky, problém daní (kam a kolik platit) a podpory sociálních systémů států


    Je to tedy pokrok
    Je to tedy pokrok? 70 let, konec studené války


    Jin periodizace d jin jin hlediska v voje
    Jiné periodizace dějin, jiná hlediska vývoje 70 let, konec studené války

    • Průmyslové revoluce:

      1. průmyslová revoluce – vynález parního stroje a důsledky, rozvoj technických věd, mechaniky 18. -19. století

      2. průmyslová revoluce – elektřina, elektrifikace, 19. první polovina 20. století

      3. průmyslová revoluce - čip, výpočetní technologie, genetika, kosmonautika, druhá polovina 20 století


    K. Marx: společensko ekonomické formace 70 let, konec studené války

    • Výrobní způsob, vlastnictví výrobních prostředků…

      • Prvobytně pospolná společnost

      • Feudální

      • Kapitalistická

      • Socialistická

      • Komunistická


    Kondrat vovy cykly
    Kondratěvovy cykly 70 let, konec studené války

    Ekonomický vývoj se odehrává ve vlnách, není plynulý, nemá vždy stejné tempo, není stálý

    Kondratěv Nikolaj Dimitrijevič na základě pozorování a studia statistických dat došel k závěru, že vývoj se odehrává v dlouhých vlnách během nichž dochází rozvoji, vrcholu určující technologie.

    Většina jeho současníků ekonomů pracuje s cykly 7-11letými

    Velké (Kondratěvovy) cykly trvají 48-55 let


    Z kladn dimenze velk ho cyklu
    Základní dimenze velkého cyklu 70 let, konec studené války

    1. Na počátku vzestupu nové vlny velkého cyklu dochází k zásadním změnám v ekonomických podmínkách života společnosti. Zejména:

    - významné technologické změny na základě nových technických objevů a vynálezů

    - rozšiřování světových ekonomických vztahů, začleňování nových zemí

    - mění se produkce a význam zlata a peněžní oběh

    2. V tomto období vzestupu nové vlny existuje nejvíce sociálních problémů, otřesů, válek, revolucí,

    3. Střednědobý kapitalistický cyklus je poznamenán krátkou depresí a následným intenzivním vzestupem


    Teorie vysv tluj c velk cyklus
    Teorie vysvětlující velký cyklus 70 let, konec studené války

    • Inovační teorie – shluky inovací

    • Kapitálová teorie – akumulace kapitálu

    • Teorie pracovní síly – nová pracovní místa

    • Teorie demografická a sociální - střídání generací


    Kondratjevovy cykly
    Kondratjevovy cykly 70 let, konec studené války

    2000?

    1782

    1845

    1892

    1948

    Informční

    společnost,

    e- byznys

    nanotechnologie,

    genetika

    Elektřina, automobil

    ocel,elektronika, guma

    plasty,

    Železnice, hutě

    mechanizace

    Mikroelekronika,

    atomová technika,

    kosmická

    technika,

    Parní stroj, uhlí


    Kondratjevovy cykly1
    Kondratjevovy cykly - 70 let, konec studené války


    T parsons
    T. Parsons 70 let, konec studené války

    • Primitivní společnosti

    • Přechodové

    • Moderní


    3 soci ln teorie 19 stolet
    3) Sociální teorie 19. století 70 let, konec studené války

    Společenská situace

    - industriální rozvoj

    - růst sociálních rozdílů, sociální nepokoje

    - revoluční situace

    - migrace, pohyb obyvatelstva, vznik měst

    - změny v oblasti duchovního života, reformismus, protestantismus, věda


    Soci ln teorie2
    Sociální teorie 70 let, konec studené války

    Tady jsme

    Tradiční moderní postmoderní globální

    Liberalismus Funkcionalismus Teorie globální spol.

    Pozitivismus Teorie konvergence Reflexní teorie

    Teorie elit Teorie sociálního kapitálu

    Marxismus Teorie jednání

    Riziková společnost

    Konec dějin- Fukuyama, Lyotard

    Vzdělanostní společnost

    Feminismus

    Tekutá modernita - Bauman

    Časová osa

    Konec 18 století

    20. století

    21. století


    Liberalismus
    Liberalismus 70 let, konec studené války

    • Liberalismus vzniká na základě rozvoje ekonomické teorie a etiky (A. Smith) a utilitaristického hnutí (Anglie)

    • John Stuard Mill – spisy o svobodě –svobodné osobní vlastnictví, stát je služebníkem občanské společnosti (19.století)

    • Utilitarismus (J. Bentham) je založen na vědeckém zkoumání užitečnosti, stát má zajistit štěstí pro co nejvíce lidí, společnost má maximalizovat blaho svých členů, vyvolení mají obětovat své úspory v zájmu většiny


    Adam smith 1723 1790
    Adam Smith (1723-1790) 70 let, konec studené války

    • Dvě hlavní díla: „Dílo národů“ a „Teorie mravních citů“

    • Spontánní (přirozený) řád společnosti - „neviditelná ruka“ znamená, že prostřednictvím svých činností uskutečňuje člověk cíle, které nebyly původně jeho záměrem

    • „Neviditelná ruka“ reprodukuje současně hospodářský i mravní řád společnosti

    • „Laissez- faire“ – nechte věcem volný průběh


    A smith pokra ov n
    A. Smith- pokračování 70 let, konec studené války

    • Důraz na „vlastní zájem“ jednotlivce jako předpoklad všeobecného dobra

    • Vlastní zájem není čistě sobecký, ale je korigován sociálně na základě interakce s ostatními lidmi („sympatií“- „antipatií“)

    • Člověk se podřizuje obecným mravním pravidlům:

      • Pravidla komutativní spravedlnosti –vynutitelná, kodifikovaná, racionální

      • Pravidlo distributivní spravedlnosti-ideální, volné normy, předracionální


    A d a m s m i t h

    A D A M S M I T H 70 let, konec studené války

    Teorie mravních citů


    • Máme sklon obdivovat bohaté a mocné a opovrhovat chudými lidmi a lidmi v nízkém postavení – obě skupiny jsou nutné (aby bylo možné určovat a rozlišovat společenské vrstvy) – Příčinou tohoto postoje zkaženost našich mravních citů

      • Na bohatství a velikost – se hledí s úctou a obdivem, které však přísluší pouze moudrosti a ctnosti.

      • Pohrdání – neřest a hloupost – je často nespravedlivě určeno chudobě a slabosti.


    1. Zasloužit si, získat a vychutnat úctu a obdiv lidí, to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření.

    Máme k dispozici 2 různé cesty:

    Studiem k moudrosti a životem k ctnosti,

    Získání bohatství a moci.

    Jsou nám nabízeny 2 různé cesty, k dosažení cílů a formování vlastního charakteru a chování:

    První se zdá okázalejší a třpytivější, zároveň si vynucuje pozornost všech těkajících očí,

    Druhá vypadá správnější a mnohem dokonalejší a krásnější, nepřitahuje prakticky ničí pozornost, kromě nejpilnějšího a nejpečlivějšího pozorovatele

    Moudrost a ctnost většinou zvolí bohužel jen malá skupina, většina lidí jsou obdivovatelé bohatství a moci – třpitivé cestě.


    2. to jsou velké cíle ctižádosti a soupeřeníSpravedlnost, tolerance

    Na zhýralost populární osobnosti se hledí s mnohem menším pohrdáním, než na zhýralost níže postaveného člověka.

    Ve středním a nižším postavení člověka jsou naštěstí cesta ke ctnosti a cesta ke štěstí (alespoň takové štěstí o jaké může člověk předpokládat, že ho dosáhne), většinou téměř totožné.

    Platí staré dobré přísloví: S poctivostí nejdál dojdeš!


    I mnohý chudý člověk to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření staví svou slávu na tom, že je považován za bohatého, a nebere v úvahu, že ho takovéto jednání musí brzy přivést na žebrotu a učinit jeho situaci ještě vzdálenější od situace těch, které obdivuje a napodobuje, než tomu bylo na začátku.

    Opouští cestu ctnosti.

    Lesk jeho budoucího chování naprosto zakryje nebo zahladí špínu konkrétních kroků ke slávě.

    Ve svém úsilí používá nejen podvody, lži, intrikaření, pletichy, snaží se odstranit ty, kteří mu vzdorují, stojí v cestě k moci.

    Vždy jsou však nesmírně zklamáni, co se týče štěstí, kterého chtěli dosáhnout.

    Nezdar – potupné potrestání.

    Vzpomínky, na to co udělal – paměť nevymaže. -svědomí


    Pokra ovatel liberalismu

    F. A. Hayek: - (1899-1992) první polovina 20. století to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření

    „Právo, zákonodárství svoboda“- pojem:

    spontánní řád – založen na obecných pravidlech

    vytvořený řád – umělý, konstruovaný –je to např. organizace

    „Osudná domýšlivost“

    kritika slova „sociální“ (ekonomičtí liberálové nemají rádi sociálno)

    nemožnost vybudovat dokonalý sociální stát

    Pokračovatelé liberalismu


    Metodologick d sledky liberalismu homo economicus
    Metodologické důsledky liberalismu- homo economicus to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření

    • Teorie preferencí – G.S. Berger,

      Užitková funkce U= u (x,y,z, P1 , S1 ) závisí nejen na spotřebovaných statcích, ale

      také na zásobě osobního společenského kapitálu. „…společenský kapitál zahrnuje

      vliv minulých činů příslušníků referenční skupiny a dalších relevantních činitelů na

      Jedincovu sociální síť a kontrolní systém“ (Berger, 17)

      Tato formulace neumožňuje posoudit zda do těchto dalších činitelů patří také moment

      sociální odpovědnosti a jak je získáván ze zkušenosti.

      „Chlouba ekonomů, že model homo oeconomicus „zahrnuje všechny možnosti“

      a je tedy schopen vysvětlit vše, by měla být ve skutečnosti naší největší hanbou“

      (Sedláček , 202)

      Uvedená rovnice by v případě absence sociální odpovědnosti v rozhodovacím

      procesu měl být patrně doplněna o exogenní U= u (x,y,z, P1 , S1 ) (I)

      kde tedy I je nějaký vnější intervenční faktor suplující absenci, nebo slabost momentu

      sociální odpovědnosti..


    Pozitivismus j keller d jiny klasick sociologie
    Pozitivismus – to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření(J. Keller: Dějiny klasické sociologie)

    • Spojen se jménem August Comte (1789-1857)

    • Zavedl pojem sociologie, (kolem roku1834)

    • Základem poznání je empirie – smyslové vjemy

    • Zákon tří stadií vývoje je založen na úrovni poznání

    • Učení o statice a dynamice společnosti

    • Věda o společnosti je „nové náboženství“ založené na poznání. Náboženský pozitivismus je soustředěn v Nejvyšší bytosti – což je souhrn všech lidí (mrtví řídí živé – vše vytvořili ti před námi)

    • Předpoklad řízení a hledání společenského konsensu Věda musí sloužit společnosti


    1 statika spole nosti
    1. Statika společnosti to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření

    • Comte rozlišuje statiku (zkoumání podmínek) a dynamiku společnosti (zkoumání zákonů)

    • Statika studuje strukturu, tvoří ji:

      • rodina založená na citu

      • stát založený na energickém jednání

      • církev založená na inteligenci

    • Prostředky statiky jsou: jazyk (nádoba na skladování myšlení) a vlastnictví(akumulace prostředků)


    2 dynamika spole nosti
    2.Dynamika společnosti to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření

    • Stadia jsou odvozena od rozvoje lidského poznání

      - teologické,

      - metafyzické,

      - vědecké (pozitivní)

      Společnost je strukturovaný organismus, který se vyvíjí


    3 metodologie pozitivismu
    3 .Metodologie pozitivismu to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření

    • Sociologie má být koncipována podle zásad přírodních věd

    • Pracuje s empirickými fakty, ta jsou východiskem poznání, mají však smysl jen je-li jejich pozorování vedeno teorií

    • Cílem je poznání obecných sociologických zákonů pro potřeby řízení

    • Poznání musí být využito k jednání ve prospěch lidstva


    4 comtova polemika se socialisty a liber ly
    4.Comtova polemika se socialisty a liberály to jsou velké cíle ctižádosti a soupeření

    • Pozitivismus měl vyvrátit socialistické myšlenky týkající se změny vlastnických vztahů

    • Ale také omyly liberalismu, který podle něho příliš zdůrazňuje individuální svobodu a nedoceňuje roli celku

    • Podle Comta neexistují zásadní rozdíly v zájmech kapitalistů a dělníků. Obě složky produkují bohatství, což je v zájmu všech.

    • Proto mají obě strany hledat kompromis,dohodu - consensus.


    Historick materialismu k marx b engels j keller d jiny klasick sociologie kap 3
    Historický materialismu - K. Marx , B. Engels(J. Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 3)

    • První polovina 19.století- situace v Evropě

      • Rozvoj kapitalismu, industrializace, migrace

      • Růst sociálních rozdílů, sociální nepokoje

      • Teoretické zdroje

        • Německá klasická filozofie, Feuerbach, Hegel

        • Osvícenství – J.J.Rousseau

        • Klasická ekonomie A. Smith, J. Mill

        • Současníci – A.Comte, H. Spencer


    Z kladn kategorie
    Základní kategorie Marx , B. Engels

    • Bytí a vědomí

    • Výrobní síly a výrobní vztahy

    • Práce . Hodnota a nadhodnota

    • Společensko ekonomická formace

    • Třídy a třídní boj (třída o sobě a třída pro sebe)

    • Odcizení od produktů práce, odcizení v mezilidských vztazích


    Metodologie
    Metodologie Marx , B. Engels

    • Materialismus, ekonomický determinismus

    • Evolucionismus, inovativní role výrobních sil. Revoluce jako řešení rozporu mezi VS a VV.

    • Hybné síly společnosti jsou spojeny s výrobními silami – dělník (souhrnný dělník)

    • Společenské vztahy jsou určovány třídními rozdíly – antagonismus

    • Řešení – beztřídní společnost, překonává odcizení člověka


    Kritika marxismu
    Kritika marxismu Marx , B. Engels

    • Omezenost ekonomického determinismu- jednání člověka je určováno i nemateriálními vlivy

    • Nedocenění svobody jednotlivce

    • Zrušení tříd – beztřídní společnost nepovede k harmonické společnosti

    • Vzniknou jiné formy mocenské nerovnosti (železný zákon oligarchie- R. Michels)

    • Třídy nejsou určovány jen vztahem k výrobním prostředkům M. Weber sociální status, vrstvy

    • Hodnota zboží je dána cenou na trhu, ne vloženou prací

    • Změnila se sociální struktura společnosti, také proletariát se mění, přerůstá z části ve střední vrstvy


    Stru n srovn n comta a marxe
    Stručné srovnání Comta a Marxe Marx , B. Engels

    • Shoda v evidenci napětí, vývoje, poznání zákonů a následné nastolení změny, možnost řízení společnosti

    • Vše ovšem vyjádřeno rozdílnými kategoriemi

    • Rozdíl v subjektech- Comte intelektuálové (nejvyšší bytost), Marx - proletariát


    Herbert spencer 1820 1903 j keller d jiny klasick sociologie kap 4
    Herbert Spencer (1820-1903) Marx , B. EngelsJ. Keller: Dějiny klasické sociologie kap.4

    • Práce o principech sociologie

    • Ovlivněn CH. Darwine

    • Evolucionismus – společnost s vyvíjí k větší komplexnosti a vnitřní strukturovanosti, roste individualismus

    • Naturalismus – společnost je organizmus, tvoří celek, jednotlivé části plní určené funkce

    • Typ společnosti: vojenský, průmyslový (svoboda jednotlivce)

    • Metodologie – nehodnotící sociologie, zkoumat věci jak jsou, individualismus


    H spencer z v ry
    H. Spencer – závěry Marx , B. Engels

    • Společnost má-li být dobrá je založena na kontraktech mezi jednotlivci, kteří sledují své individuální zájmy. Zásahy státu narušují tyto kontrakty a tím narušuje sociální řád, což vede k regresy industriální společnosti k formám vojenského uspořádání.

    • Pochopení společenského systému spočívá v analýze mezi strukturou a sociálními funkcemi.

    • Spencer v obecné rovině anticipuje výchozí teze strukturního funkcionalismu – společnost je samoregulující se systém, je funkčně diferencovaný. (viz dále funkcionalismus - Parsons, Merton)


    Emile durkheim a harrington modern soci ln teorie kap 2 j keller d jiny klasick sociologie kap 6
    Emile Durkheim Marx , B. EngelsA. Harrington: Moderní sociální teorie, kap.2 J. Keller: Dějiny klasické sociologie kap.6

    • Pravidla sociologické metody- druhá polovina 19. století

    • Předmětem studia sociologie jsou sociální fakty, které působí z vnějšku na jedince a určují jeho jednání

    • Společnost je celek – organická jednota

    • Povahu skupin nelze vysvětlit pouze z vlastností jednotlivců z nichž se skupina skládá

    • Kritika liberálních ekonomů- „shodu vůlí, jako podmínku sociální stability, nelze vytvořit z rivality individuálních zájmů..“

    • Sociální integrita není problémem ekonomickým jako spíše hodnotovým. Z toho plyne nutná účinná socializace (zejména formou vzdělávání)


    Teorie elit Marx , B. EngelsJ. Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 8M. Jodl: Teorie elity a problém elity; Ch.W.Mills: Elita moci

    • Nerovnost jako přirozený jev

    • Nerovnost je zdroj vývoje lidské společnosti a věčný zákon její existence

    • Hierarchické důsledky nerovnosti

    • Mocenské důsledky nerovnosti

    • Vysvětlování příčin a důsledků nerovnosti

      • Rozdílné vrozené dispozice, biopsychické rozdíly, vyšší inteligence…

      • Pracovitost, zásluhovost, schopnost

      • Sociální zdroj nerovnosti – (kapitály)


    Z kladn rysy elitismu m jodl s 29
    Základní rysy elitismu Marx , B. EngelsM. Jodl (s. 29)

    • Odmítnutí teorie pokroku jako vývoje. Některé vlastnosti lidí – jako např. sobectví je věčné a platí vždy a všude-

    • Změny ve společnosti jsou změnami v kruhu (koloběh). Pohyb ve společnosti je vysvětlitelný jen z pozice pohybu elit a jejich koloběhu.

    • Odmítání společenského a historického optimismu

    • Rovnost lidí ve společnosti je nemyslitelná

    • Společnost je vždy rozdělena na část ovládající (elita) a ovládanou.


    Teoretick zdroje elitismu
    Teoretické zdroje elitismu Marx , B. Engels

    • Nicolo Machiavelli – (1469-1527), dílo „Vladař“. Člověk je: „nevděčné, vrtošivé, lživé, pokrytecké, bázlivé, chamtivé stvoření“ a v tomto ohledu je nezměnitelný.

    • S tím lze počítat ve všech situacích historického vývoje, je možné na tomto základě vysvětli minulost i anticipovat budoucnost.

    • Ve společnosti je rozhodující moc, kterou má menšina schopná prosadit se vůči většině. To stabilizuje společnost.

    • Pro prosazení moci je možné použít všechny prostředky, včetně síly. Násilí je ospravedlnitelné, chrání li politický řád, pozici těch, kteří řád ustanovili. „Účel světí prostředky“


    Dal teoretick zdroje
    Další teoretické zdroje Marx , B. Engels

    • A. Comte – důraz na poznání rozum, elity ve smyslu pozitivní třídy

    • H. Spencer – dělení společnosti na vojenskou a industriální

    • K. Marx – třídní boj jako olupování tříd, které je však podle Pareta všeobecné a věčné

    • G. Mosca – bez rozdělení na vládnoucí a ovládané není společnost možná


    Fridrich nietsche 1844 1900
    Fridrich Nietsche (1844-1900) Marx , B. Engels

    • Rozhodující je vůle k moci:

      • Aktivní síly- panská morálka

      • Reaktivní síly (přizpůsobování)- otrocká morálka

        Na otázku co je dobré odpovídá:

        „Všechno co stupňuje pocit moci, vůli k moci a samotnou moc člověka“

        Špatné je vše co pochází ze slabosti

        Štěstí je pocit z narůstající moci

      • Nadčlověk – neomezená autonomie hodnoty a to takové, kterou sám chce


    P edstavitel teorie elit vilfredo pareto
    Představitel teorie elit -Vilfredo Pareto Marx , B. Engels

    • Klade si otázku:

      Jak je možné, že společnost, podobně jako fyzikální systémy, se dlouhodobě udržuje v rovnovážném stavu, přitom lidské jednání není zdaleka jen racionální (jak se domnívají liberální ekonomové).

      Odpověď hledá v analýze jednání lidí


    Logick a mimologick jedn n
    Logické a mimologické jednání Marx , B. Engels

    • Logické jednání – jsou předem stanoveny adekvátní prostředky k dosažení cíle

    • Mimologické jednání předem takové prostředky stanoveny nemá.

      • Obsahuje objektivní vztah příčiny a účinku nezávisle na úmyslu jednajícího (aktéra) – mohli bychom říci, že jde o exogenní faktor

      • Subjektivní je dán významem jaký má vztah příčiny a účinku pro aktéra


    Rezidua
    Rezidua Marx , B. Engels

    • Rezidua jsou to co v našem jednání zbude když odečteme jeho logickou (racionální) složku

    • Rezidua jsou ukryta v lidské povaze – jsou to predispozice určitého způsobu myšlení

    • Rezidua – třídy reziduí:

      • Kombinační instinkt - inovace

      • Trvalost agregátů - odmítání změny

      • Potřeba manifestovat sentimenty jednání

      • Rezidua stability – chovat se disciplinovaně

      • Integrita individua – zachování vlastní identity a rovnováhy

      • Sexuální reziduum – pud, jeho aktivizace a potlačování


    Kolob h elit
    Koloběh elit Marx , B. Engels

    • Každá snaha o odstranění stávajících elit vede ke vzniku elit nových

    • V masách převládá reziduum „trvalost agregátů“,- tradice, nehybnost… proto jsou za normálních okolností snadno ovladatelné

    • Vládnoucí vrstva má-li zůstat silná musí ve svém jednání být schopna inovací, ale i jisté respektování tradic. To ale vládnoucí elity vždy nedokáží. Podléhají sebeuspokojení, brání se schopným a drží ve svých řadách neschopné.

    • Akumulace schopných v nižších vrstvách a neschopných nahoře vede k revoluční situaci


    Smysl elit ve spole nosti podle teorie elit
    Smysl elit ve Marx , B. Engelsspolečnosti podle teorie elit

    • Elitu tvoří ti lidé, kteří vynikají jakékoliv oblasti lidské činnosti. Tedy např. odborníci - elita vlivu – umělecké, ekonomické, sportovní,

    • Bez rozdělení společnosti na vládnoucí a ovládanou část není možná její existence. Společnost se vždy dělí na elitu a zbytek společnosti

    • Každá snaha o odstranění stávajících hierarchií, končí u ustavení hierarchií nových (Srovnej „železný zákon oligarchie“ – R. Michels )

    • Koloběh elit spočívá v jejich střídání v důsledku neustálého boje o moc. Metody směny: infiltrace, násilné svržení) Lidová hnutí jsou prostředkem změny. Nástupem nové elity po revoluční změně jejich úloha končí.

    • Elita moci – politické elity a jejich role, demokracie, volby jako směna elit.


    V choz pozice kritiky teorie elit
    Výchozí pozice kritiky teorie elit Marx , B. Engels

    • Princip rovnosti – humanity, důvěra v rozum a sílu poznání, nerovnosti jsou překonatelné

    • Náboženská – před Bohem jsme si všichni rovni

    • Demokracie – před zákonem jsme si všichni rovni, lid skutečným vládcem, svoboda, občanská společnost, otevřenost

    • Liberalistická – bude-li každý usilovat o své dobro, bude dobro i pro společnost, „neviditelná ruka trhu“

    • Marxistická – odstranění antagonismů tříd, sobectví kapitálu, beztřídní společnost bez elit



    Soci ln teorie3
    Sociální teorie Marx , B. Engels

    Tady jsme

    Tradiční moderní postmoderní globální

    Liberalismus

    Pozitivismus Funkcionalismus Teorie globální spol.

    Marxismus Teorie konvergence Reflexní teorie

    Teorie elit Teorie sociálního kapitálu

    Teorie jednání

    Riziková společnost

    Konec dějin- Fukuyama, Lyotard

    Vzdělanostní společnost

    Feminismus

    Tekutá modernita - Bauman

    Časová osa

    Konec 18 století

    20. století

    21. století


    Teorie jedn n
    Teorie jednání Marx , B. Engels

    • Snaží se řešit problém vztahu individuální činnosti a sociálního celku.

    • Řeší otázku: jak se může stát, že ze záměrů a činů, které sledují vlastní (sobecké) zájmy individuí vzniká společnost je celek a drží pohromadě?

    • Problém spočívá v tom jak vzniká motiv činu a jak se efekty činů jednotlivců projevují v rámci sociálního celku

    • Jak jsme již viděli vícekrát – (viz Pareto) má jednání (čin) jednotlivce vždy dva aspekty racionální a iracionální, (logický, mimologický) apod. Mimologický – koresponduje se sociálnem


    Anatomie jedn n
    Anatomie jednání Marx , B. Engels

    Makrosociální podmínky

    Jednotlivec –

    Motiv –racionální

    a iracionální složka

    Cíl

    Organická solidarita systému

    Rozhodování

    Vzorce chování

    Ostatní důsledky

    sociální vztah – prostý,

    - abstraktní

    Pospolitost

    Aktivita -

    prostředek

    Vnější prostředí aktivity

    Meritorní efekt

    Exogenní záměrné vlivy


    Sociologie jedn n u m webera j ubrt j balon teorie jedn n
    Sociologie jednání u M. Webera Marx , B. EngelsJ. Šubrt, J. Balon: Teorie jednání

    • Jednání se liší od chování. Chování je reaktivní a afektivní. Chování nemá předem stanovený cíl. Jednání ano.

    • Základem společnosti je svobodné jednání lidí.

    • Ze sociálního jednání vznikají složité sociální útvary – skupiny, instituce, konflikt, trh, solidarita atd.

    • Sociologie je věda o sociálním jednání usiluje o vysvětlení jeho průběhu a účinků


    Jedn n
    Jednání Marx , B. Engels

    • Jednání sleduje určitý cíl. Takže jeho struktura je: cíl – prostředek – vedlejší následky

    • Tři typy jednání podle M. Webera (ideální typy):

      • Tradicionální – cíle a prostředky jsou dané, jde o jakýsi tradiční automatismus – rutinní činnosti

      • Jednání hodnotově racionální – jde o dosažení cíle bez ohledu na vedlejší následky – „účel světí prostředky“ – běžný např. v politice

      • Jednání účelově racionální – kalkulují se jak cíle, tak prostředky tak také vedlejší následky a jejich vzájemné relace


    Soci ln jedn n podle m webera
    Sociální jednání podle M.Webera Marx , B. Engels

    • Sociální formy jednání – takové jednání, které je zaměřeno na jednání jiných subjektů – sleduje nějaký sociální cíl. (mohou při tom být použity všechny tři typy formy jednání) Např. při správě obce, řízení pracovní skupiny,vzdělávání, marketingová komunikace...

    • Jednání je sociální když prostřednictvím subjektivního významu, které mu přisuzují jednotlivci bere v úvahu jednání ostatních

    • Smysl jednání - předpoklad porozumění

      • Subjektivně míněný, jednorázový, individuální čin

      • Smysl objektivovaný – ověřený, opakovaný, hromadný čin


    Soci ln souvislosti jedn n
    Sociální souvislosti jednání Marx , B. Engels

    • Každé jednání člověka (lidí) má sociální obsah, souvislosti, dopady

    • Vyplývá to ze systémových souvislostí lidského činu


    Nov j teorie jedn n randall collins j ubrt j balon teorie jedn n
    Novější teorie jednání – Randall Collins Marx , B. EngelsJ. Šubrt, J. Balon : Teorie jednání

    • Řeší problém vztahu mikro a makrosociologie

    • Mikrosociologie – zkoumání bezprostředních lidských činů, jejich cílům myšlení, mluvení

    • Makrosociologie – dlouhodobé procesy, sebezáchovné entity (instituce, stát, organizace, hospodářství, kultura…)

    • Jde vlastně o vztah metodologického individualismus (M Weber) a metodologického holismu (E. Durheim)


    Randall collins
    Randall Collins Marx , B. Engels

    • Klíčový mechanismus života společnosti tvoří „rituální interakční řetězce“, které obsahuje každé setkávání lidí, rozhodující jsou emoce a rutina

    • Uskutečňují se neustále v „mikrosetkávání“ lidí

    • V nich se generují způsoby jimiž se projevuje sociální organizace – např. moc, skupinová příslušnost, vlastnictví…..

    • Celá složitá struktura (organizace) společnosti se promítá do rituálních interakčních řetězců, jejich obsah a fungování zajišťuje zpětně setrvačnost i dynamiku makrostruktur společnosti.

    • Struktura je druhá dimenze jednání – není protikladem jednání


    Emo n energie trhy
    Emoční energie, trhy Marx , B. Engels

    • Probíhající jednání lidí je rutinní (rituální) a emoční

    • Různé věci mají různou emoční energii, která je dána atraktivitou věci pro zájemce.

    • Lidé se ve svém rozhodování řídí emocemi, které v nich příslušné zájmy (věci) vyvolávají

    • Existuje více trhů vedle sebe

      • Trhy moci,vlastnictví, pozic, pracovní, sňatkový …

      • Horizontální aliance, osobního přátelství


    James coleman z et zov n
    James Coleman – „zřetězování“ Marx , B. Engels

    • Fungování a hnací síla společnosti spočívá v účelovém jednání jednotlivců (aktérů), kteří ovšem existují v určitých institucionálních a strukturálních rámcích z nichž vycházejí pro jednání specifické podněty.

    • Aktér je cílově orientovanou osobou

    • Každý aktér má určitý zájem na zdrojích a událostech, které vytvářejí strukturu jeho preferencí – uvažuje tak aby dosáhl co největší zisk při co nejmenších nákladech.

    • Aktér disponuje také určitým vlivem, pomocí něhož může věci kontrolovat , přivodit, nebo odvrátit.


    Vztahy a transakce
    Vztahy a transakce Marx , B. Engels

    • Mezi aktéry vznikají vztahy jež vytvářejí strukturu a systémy jednání – patří sem: systémy směny, moci, kolektivního chování, důvěry a sociálního kapitálu

    • Jednání mezi aktéry umožňuje redistribuci zdrojů

    • Transakce mají podobu směny (hledání vzájemných výhod), nebo jsou uskutečňovány organizacemi


    Konstrukce soci ln reality
    Konstrukce sociální reality Marx , B. Engels

    • Podle Colemana přechod od mikroroviny v níž jednotliví aktéři realizují své záměry k makrorovině (sociálnímu systému) probíhá na základě následujících konfigurací:

    • Zřetězení cílově jednajících aktérů (stejné úrovně) do směnných procesů, které vedou k vytvoření tržních institucí (peníze, banky, tržnice, obchody, agentury, ale i sňatkové kanceláře...)

    • Zřetězení aktérů v situaci existence mocenských rozdílů (existuje kontrole jedněch aktérů nad druhými)

    • Konfigurace nezávislých aktérů vede ke vzniku sociálních norem chování, systému důvěry a komunikačních struktur


    Funkcionalismus a harrington modern soci ln teorie kap 4
    Funkcionalismus Marx , B. EngelsA. Harrington: Moderní sociální teorie, kap 4

    Základní myšlenka funkcionalismu:

    Společnost je celek, systém vzájemně

    závislých částí. Celek je tedy účelově strukturovaný

    členěný na vzájemně se doplňující části.

    Představitelé: T. Parsons, R. Merton

    Funkcionalismus v sociologii navazuje na:

    • antropologii (R. Braun, B. Malinowski)

    • naturalismus v sociologii - H. Spencer

    • holismus (důraz na celek) – E.Durkheim


    Empirick zdroje pozn n
    Empirické zdroje poznání Marx , B. Engels

    • Empirismus 30. léta

    • Elton Mayo – praktické využití sociologických výzkumů

    • Racionální a iracionální stránka jednání lidí

    • Diachronní (hledání příčin a následků) a synchronní (interakce mezi částmi celku) přístupy ke zkoumání sociálních jevů


    Funkce
    Funkce Marx , B. Engels

    • Sociální jednání (čin) nemá jen bezprostřední význam (výsledek) pro aktéry, ale má také význam (plní roli) pro širší sociální okolí. Plní tedy funkci.

    • Různé prvky života společnosti na sobě navzájem závisejí a plní různé funkce.

    • Tím stabilizují systém (celek), vytváří řád a přispívají k jeho reprodukci.

    • Funkce vyjadřuje význam jakou má jednání pro společnost jako celek


    Manifestn a latentn funkce
    Manifestní a latentní funkce Marx , B. Engels

    • R. Merton

    • Rozlišení:

      • na záměrné (předpokládáné) důsledky činností – manifestní funkce

      • Nezamýšlené, objektivní důsledky - latentní funkce

        Pojem disfunkce.


    Z kladn rysy funkcionalismu j klof v ttlust soudob sociologie i
    Základní rysy funkcionalismu Marx , B. EngelsJ. Klofáč, V. Ttlustý: Soudobá sociologie I

    • Společnost je celek navzájem spjatých částí, jejich příčinná souvislost je komplexní, nepřipouští výklad rozhodující role jediného faktoru

    • Společenské systémy jsou ve stavu dynamické rovnováhy. Převládá tendence ke stabilitě.

    • V sociálním systému existuje napětí, odchylky od rovnováhy, které se postupně řeší a institucionalizují


    Z kladn rysy funkcionalismu
    Základní rysy funkcionalismu Marx , B. Engels

    • Změna nastává postupně formou přizpůsobování. Tři zdroje změny: vnější, a vnitřní strukturální změny, inovace na základě aktivity členů. Revoluční změny se týkají nadstavby, nemění strukturu systému.

    • Hlavním faktorem sociální integrace je hodnotový souhlas. (Uznává je většina společnosti.) Hodnotový systém je nejstabilnějším prvkem systému, odchylky, nesoulad apod. je chápán jako patologický jev, způsobený většinou špatnou adaptací, či socializací.


    Stabilita syst mu
    Stabilita systému Marx , B. Engels

    • Požaduje se : chování jednotlivých částí v souladu se zájmy celku, plnění určitých funkcí

    • K tomu dochází na základě osvojení a dodržování všeobecně působících kulturních vzorců v jednání lidí.

    • Porušování stability systému - např. protestní, nebo antisociální akce (xenofobie, nic než národ, korupce, trestná činnost apod.). Funkce takového jednání je rozporná, nestabilizuje celek společnosti, ale nanejvýše vlastní skupinu aktérů. – Disfunkce.

    • Řešení disfunkcí - využití institucí státu, zesílení adaptačních procesů.


    Adapta n procesy
    Adaptační procesy Marx , B. Engels

    • Příklad vzdělávání: vzdělávání má smysl nejen pro jednotlivce, ale současně vytváří určitou kulturní úroveň společnosti. Ta poté zpětně působí (hraje roli příčiny) na úroveň soužití, např. kulturní a sociální kapitál pospolitosti. Př. M. Weber: protestantská etika.

    • Socializace


    Rozkv t funkcionalismu
    Rozkvět funkcionalismu Marx , B. Engels

    • Rozvoj v poválečném období 2. světové války – období dynamického rozvoje stability západní společnosti.

    • Konec ideologie (D- Bell) – konflikt mezi kapitálem (radikálním individualismem) a kolektivismem (socialismem) ztratil smysl.

    • Představitelé funkcionalismu zastávali liberální metodologii.

    • Nový věk sociologie (T. Parsons), tzv. postklasická sociologie řeší otevřené otázky klasické sociologie, jako je možnost využití sociologického poznání v řízení společnosti.


    AGIL Marx , B. Engels

    Formát systému sociální směny

    Mobilizace zdrojů

    G – subsystémy dosahování cílů

    Politické zřizení

    A – adaptivní subsystémy

    ekonomika

    Utváření zákonů

    Přidělování norem

    Politická podpora

    Pracovní síly, trh

    I – integrační systémy

    Zákony , normy, společenská kontrola

    L – udržování vzorů

    Kulturní a motivační závazky

    Loajalita, solidarita


    Teorie rol
    Teorie rolí Marx , B. Engels

    • Role - očekávaný způsob chování typický pro určité sociální prostředí a sociální status jedince

    • Odpovídá určitým normám chování, které si jedinec osvojuje v procesu socializace (školák, rodič…)

    • Role ve společnosti se ustavují souběžně s normami a institucemi (vznik, modifikace) na základě aktivity lidí.

    • Role jsou odindividualizovaným nástrojem přenosu norem, umožňují sociální i osobní kontrolu

    • Očekávané chování – naplnění role i mimo rámec instituce (např. lékař, číšník, politik..) - stereotyp chování.

    • Konflikt rolí, - mezi dvěma a více aktéry,

      - interpersonální


    Kritika funkcionalismu
    Kritika funkcionalismu Marx , B. Engels

    • Teorie konfliktu – funkcionalismus klade příliš velký důraz na podřizování se systémovým normám

    • Marxistická kritika – funkcionalismus zatírá vnitřní rozpory společnosti, nedocenění sociální rozdílnosti

    • Racionální aktér, racionální volba - funkcionalismus nedoceňuje aktivní roli aktéra na tvorbě norem

    • Neofunkcionalistické přístupy –


    Teorie strukturace anthony giddens
    Teorie strukturace - Anthony Giddens Marx , B. Engels

    • Kritizuje funkcionalismu za to, že považuje potřeby za vlastnost systému a že strukturní funkcionalismus povyšuje sociální systém nad jednotlivce

    • Tímto zjednodušením se potlačuje úloha lidí jako tvůrců institucí a společnosti jako systému

    • Sociální systém sám o sobě nemá potřeby ani funkcionální nezbytnost. Potřeby mají pouze lidé.

    • Ale připouští, že sociální systém působí na jednání aktérů prostřednictvím informací a norem


    A giddens
    A. Giddens Marx , B. Engels

    • Navrhuje teorii strukturace

    • Sociální systém (organizace, instituce, skupiny) je takové uspořádání vztahů, které je neustále utvářeno a reprodukováno, měněno činností lidí (aktérů)

    • Lidé tvoří společnost a dělají to jako historicky určení aktéři, nikoliv ale v rámci vlastní volby.

    • Struktury společnosti jsou pro aktéry jak omezením, tak možností (jednání a struktura nestojí proti sobě) .


    Z kladn pojmy teorie strukturace
    Základní pojmy teorie strukturace Marx , B. Engels

    • Systém - je tvořen hlavními institucemi společnosti

    • Strukturace - proces jímž jedinci svou činností reprodukují systém

    • Struktura - jsou pravidla jednání v praxi (normy, role)


    Strukturace proces reprodukce soci ln ho syst mu
    Strukturace -proces reprodukce sociálního systému Marx , B. Engels

    • Reprodukce sociálního systému probíhá na základě aktivity lidí (aktérů)

    • Rozlišuje tři úrovně zkušenosti a jednání aktérů:

      • Nevědomí , podvědomé motivy jednání (Freud)

      • Diskurzivní vědomí, zdůvodněné jednání, popisované, projektované

      • Praktické vědomí (zamlčené vědění), je běžné jednání na základě porozumění mezi jedinci. Jde o „sdílené porozumění“, které při vzájemném setkávání . považujeme za samozřejmé – souvislost Etnometodologie (Garfinkel)


    Teorie jedn n strukturace shrnut o co jde
    Teorie jednání- strukturace – shrnutí - o co jde? Marx , B. Engels

    Dvě strany životního procesu: na jedné straně jsou jednající lidé (většinou ale na základě „zamlčeného vědění“) a druhé straně systém a struktura pravidel.

    Problém je zda to skutečně stojí proti sobě? Jde vlastně o výzkumný problém – jaký podíl v jednání člověka má jeho vlastní já a jaký je podíl (vliv) subjektu.

    Kdy se člověk rozhoduje k nějakému jednání skutečně svobodně a nezávisle na okolnostech?


    A giddens a t et cesta
    A. Giddens a třetí cesta Marx , B. Engels

    • Hodnocení moderní společnosti:

    • V moderní společnosti je identita jedinců závislá spíše na reflexi, sebepoznání a sebekontrole než na tradici Tradice se nahrazuje reflexivitou – tj vnímání a hodnocení vlastní pozice, větší roli hraje situace, bezprostřední zkušenost než tradice…význam důvěry

    • Možnosti reflexe – tzv. expertní vědomí může dosáhnout každý jedinec – osvojení teorie i situace a pochopení vlastní situace

    • Jedinci tedy mohou utvářet svůj život (odpovědně) a tím přebírají odpovědnost za svůj život – podstata myšlenky třetí cesty

    • V zásadě jde o liberální pozici


    T et cesta a probl m trhu a giddens t et cesta t et cesta a jej kritici
    Třetí cesta a problém trhu Marx , B. EngelsA. Giddens- Třetí cesta; Třetí cesta a její kritici

    • Třetí cesta má být řešením situace postmoderní doby – mezi kapitalismem a socialismem (mezi levicí a pravicí)

    • Usiluje o modernizaci levice. Musí tržní mechanismy pochopit a ne s nimi bojovat. Podnikání hraje rozhodující roli a soukromý kapitál je klíčovým předpokladem sociálních investic.

    • Ale trh má problémy:

      • Přizpůsobuje se spotřebiteli

      • Komercionalizace, zobchoduje vše, problém ohrožení životních hodnot

      • Trhy nemají samy o sobě žádné možnosti seberegulace

      • Trh produkuje externality, vedlejší efekty

      • Etické zásady musejí vycházet z zvenčí trhu, z veřejné morálky a právního systému

      • Trh neumí vytvářet lidský kapitál to musí udělat vládá, rodina, společenství


    Politika t et cesty
    Politika třetí cesty Marx , B. Engels

    • Tři sféry moci:

      • Vláda, ekonomika, občanská společnost

    • Nová společenská smlouva („žádná práva bez odpovědnosti“), nová politická kultura.

    • Změnit sociální stát ve stát „sociálních investic“

    • Najít rovnováhu mezi regulací a deregulací

    • Podporovat vývoj diverzifikované společnosti na principu rovnosti příležitostí

    • Nepodceňovat globalizaci


    Teorie soci ln ho kapit lu
    Teorie sociálního kapitálu Marx , B. Engels

    • Teoretické zdroje – zkušenosti a poznatky z řešení problému sociálního jednání a jeho dopadů

      • M.Weber

      • J. Coleman

      • R. Collins

      • A. Giddens

      • R. Putnam

      • P. Bourdieu


    P bourdieu p bourdieu teorie jedn n
    P. Bourdieu Marx , B. EngelsP. Bourdieu: Teorie jednání

    • Společnost není tvořena na jedné straně strukturou (systémem) a na druhé jednajícími aktéry. Nejde o samostatné substance stojící proti sobě.

    • Je tvořena sociálními vztahy mezi aktéry, kteří jednají v rámci určitých omezení, kterým říkáme instituce (síly, trendy,moc..).

    • V této síti sociálních vztahů lze najít a vysvětlovat pravidelnosti a tvořivost individuálního jednání.

    • Kulturní (a souhrnný) kapitál je podmíněn ekonomickým kapitálem, ale není jím předurčen

    • Ekonomická determinace určuje formu společnosti, její sociální strukturu


    K pojmu kapit l
    K pojmu kapitál Marx , B. Engels

    • V ekonomice představuje kapitál takové prostředky (výrobní, ale i finanční, akcie ap.), které přináší zisk. Viz slovník: (J.Jandourek)

    • Kapitál není určen ke konzumaci, ale k produkci.

    • V přeneseném slova smyslu je možné o kapitálu hovořit i jako o nehmotných prostředcích dosahování zisku, jako je vzdělání, schopnosti a sociální kontakty. Pak jde o kapitál, kulturní, lidský, sociální.

    • Kapitál sociální je souhrn kontaktů které může člověk využít ke svému prospěchu hmotnému, nebo nehmotnému.


    V em je v znam spojen pojm soci ln a kapit l
    V čem je význam spojení pojmů: sociální a kapitál ? Marx , B. Engels

    Výhody a přínos spojení pojmu kapitál např. se sociálními

    či kulturními vlastnostmi člověka je možné spatřovat v tom,

    že:

    • vystihuje úroveň určitých kvalit lidí (nebo i skupin) a jejich aktivitu

    • vystihuje kumulativní aspekt těchto kvalit (např. vliv rodů)

    • umožňuje zjišťovat (potenciál) jaké šance uplatnění má konkrétní člověk v moderní společnosti

    • poukazuje na stabilní a potenciální prvky v mezilidských vztazích

    • naznačuje možnosti jeho praktického využití a rozšiřování

    • vystihuje složitost a souvztažnost sociálního prostoru

    • obsahová aplikace pojmu „ekonomický kapitál“ na jiné společenské jevy


    SOCIÁLNÍ Marx , B. EngelsPOTENCIÁL

    Postoj k životu-aktivita

    SOCIÁLNÍ KAPITÁL

    -důvěra –vzájemnost*)

    -sdílené normy chování

    -věrnost a sounáležitost

    -sociální sítě

    -informační kanály

    -participace

    -stakeholdři

    KULTURNÍ KAPITÁL

    -kulturní hodnoty-humanismus

    -duchovní život

    -obecné znalosti

    -způsob života, chování,

    -vybavenost

    -zájmy

    -

    Lidský kapitál

    -vzdělaní

    -kvalifikace

    -jazyková vybavenost

    -identita

    *) prjekt CONSCISE


    Soci ln kapit l jako d v ra
    Sociální kapitál jako důvěra Marx , B. Engels

    Pojem: Existují zhruba tři koncepce chápání sociálního kapitálu a jeho měření:

    1. Sociální kapitál je tvořen hodnotami a normami sociálního chování, které jsou spojeny s podporou fungující demokracie, obsahující občanskou angažovanost, vyjadřující vzájemnou důvěru lidí a jejich důvěru v instituce. Je to předpoklad aktivního sociálního jednání a participace. Je chápán jako nezbytná komplementární záležitost ve vztahu k veřejným institucím. (Putnam, R. D. 2001, A Giddens). Tento typ je označován jako „formální (kolektivní) sociální kapitál“, nebo také jako kapitál přinášející „veřejné blaho“


    P klad metody zkoum n d v ra kolektivn soci ln kapit l 2009
    Příklad Marx , B. Engelsmetody zkoumání- důvěra - kolektivní sociální kapitál. (2009)

    • Otázka zněla: „Budu vám postupně číst seznam skupin lidí a institucí. Prosím podívejte se na tuto kartu a řekněte mi vždy jak velkou všeobecnou důvěru k nim máte“. Respondenti vyjadřovali míru své důvěry k těmto objektům na čtyřstupňové škále jejíž krajní body byly: „velmi veliká důvěra“ (4) a opačně „žádná důvěra“ (1).


    P klad soci ln kapit l jako d v ra vstupn hypot za v zkumu
    Příklad - sociální kapitál jako důvěra (vstupní hypotéza výzkumu)

    Veřejný prostor ve sledovaných severočeských regionech se vyznačuje spíše malou všeobecnou důvěrou mezi lidmi i malou důvěrou k institucím celostátního i místního charakteru, tedy nízkou úrovní kolektivního sociálního kapitálu.

    Veřejný prostor se v důsledku toho štěpí do mnoha účelových vazeb, sítí a sdružení vymykající se často veřejné kontrole.

    V této situaci roste význam individuálního sociálního kapitálu, zejména pak tzv. sociálního kapitálu svazujícího a spojujícího.


    Soci ln kapit l jako s vztah
    Sociální kapitál jako síť vztahů hypotéza výzkumu)

    2. Pojetí sociálního kapitálu jako sítě recipročních (obsahující možnost směny darů-ekonomický zájem přitom není vysloven) vazeb mezi lidmi umožňující zakládání sítí vychází koncepce P. Bourdieu (1998). Na rozdíl od předcházejícího pojetí je označován jako neformální (individuální) sociální kapitál, který je zaměřen spíše na jednotlivce přináší „soukromé blaho“.


    Soci ln kapit l jako p edpoklad spole n akce
    Sociální kapitál jako předpoklad společné akce hypotéza výzkumu)

    3. Třetí pojetí je spíše implicitní a shledáváme ho např. v úvahách J. Giddense (2004), kde je sociální kapitál přímo spojován s procesy uzavírání dohod a tvorby, přednostně v oblasti ekonomiky. Což je vnímáno jednoznačně jako pozitivní záležitost jak pro oblast ekonomiky, tak jako rozvoj občanské společnosti. Tento typ sociálního kapitálu je možné podle Giddense rozvíjet a podporovat i ze strany státu.


    Akt i soci ln ho kapit lu
    Aktéři sociálního kapitálu hypotéza výzkumu)

    • Individuální – individuální statek

      • Interakční, vyjadřuje sociabilitu jedince

      • Mobilizační, využitelný pro dosahování cílů

    • Kolektivní - kolektivní statek

      • důvěra


    Komponenty soci ln ho kapit lu d halpern social capital 2007
    Komponenty sociálního kapitálu hypotéza výzkumu)D. Halpern: Social Capital, 2007

    • Podle D. Halperna sociální kapitál tvoří tři základní kompenenty:

      • Sociální sítě

      • Sociální normy, (hodnoty, očekávání)

      • Sankce


    Druhy soci ln ho kapit lu
    Druhy sociálního kapitálu hypotéza výzkumu)

    • Svazující – uvnitř skupiny, vazba, osobní pojítka, společné hodnoty, symbolika, silné vztahy

    • Přemosťující- vzdálenější vazby, slabé vazby, umožňuje překonávat společenské hranice, mezi skupinami

    • Spojující – s lidmi na určitých, zpravidla významných pozicích


    Rovn soci ln ho kapit lu
    Úrovně sociálního kapitálu hypotéza výzkumu)

    • Mikroúroveň – rodina, známí, kamarádi,

    • Mezoúroveň – sousedé, komunita, skupina

    • Makroúroveň – národ, obchodní společnosti, EU, OSN

    • Každou tuto úroveň je možné analyzovat z hlediska druhu sociálního kapitálu (svazující, přemosťující, spojující)


    Soci ln st t solidarita vylou en
    Sociální stát, solidarita, vyloučení hypotéza výzkumu)

    • Teorie sociálního kapitálu není řešením sociálních rozdílů, ale spíše jen popisem existujících vztahů a individuálního řešení v rámci stávajícího systému

    • Sociální stát - tzv. velké vyprávění (velké projekty)

    • Souvislost s humanismem-osvícenství, svoboda, rovnost bratrství

    • Stav moderní společnosti z pohledu sociální situace, spravedlnosti – možnosti, přednosti, problémy. Rozdíly jsou zachovávány a spíše se prohlubují

    • Spojení s výkonem „meritokratický princip“, „spontánní řád“


    Teorie znalostn spole nosti
    Teorie znalostní společnosti hypotéza výzkumu)

    • Atributy teorie znalostní (vzdělanostní) společnosti:

      • vysoký podíl lidí s vyšším a vysokoškolským vzděláním

      • demokratizace přístupu ke vzdělání – rovnost šancí

      • užitečné vzdělávání, praktické znalosti

      • vědecký základ obsahu i forem vzdělávání-modernizace obsahu

      • vzdělávání jako celoživotní proces

      • modernizace vzdělávacích postupů (E-learning)

    • Teorie předpokládá, že vzdělání je nástrojem:

      • výkonu, efektivnosti ekonomiky

      • uspokojení individuálních ambicí

      • řešení sociálních problémů

      • stability společenského systému


    Zm ny posl n vzd l n ve spole nosti j keller vzd lanostn spole nost
    Změny poslání vzdělání ve společnosti hypotéza výzkumu)J. Keller: Vzdělanostní společnost?

    • Škola jako chrám -přibližně do poloviny minulého století

      • klasické pojetí vzdělání (vědění je něco výjimečného, spojené s vírou, osvícenství, nábožensky a humanitně orientované…)

      • vzdělání jako privilegovaná záležitost – nastroj reprodukce sociální struktury

      • diverzifikace rozsahu vzdělání (základní – univerzitní)

      • souvislosti (Comte „pozitivistická církev vzdělanců“; teorie elit…)

      • demokratizace vzdělání – v souvislosti s rozvojem průmyslu a potřebou, účetnictví a správy

      • ale také - škola jako nástroj výchovy loajálních lidí – socializace (přiměřené a „správné znalosti“, kázeň, úcta k autoritám…) – organizační člověk hodící se do industrializované organizace


    Kola jako v tah
    Škola jako výtah hypotéza výzkumu)

    • Vzdělání zajišťuje lepší sociální pozici (hlavně po druhé světové válce)

      • Potřeba lidí se středním a inženýrským vzděláním

      • Možnosti sociálního vzestupu - růst podílu středních vrstev ve společnosti

      • Vzdělání je podporováno sociálním státem


    Kola jako poji ovna
    Škola jako pojišťovna hypotéza výzkumu)

    • Období konce 20 století

    • Vzdělání má ochránit před sociálními riziky, které souvisí se:

      • změnami organizace korporací

      • změnami charakteru práce a jejího úbytku a zvyšování efektivity -

        Viz např. R. Reich : Dílo národů,


    Kritika teorie vzd lanostn spole nosti
    Kritika teorie vzdělanostní společnosti hypotéza výzkumu)

    • Je vzdělání a rozvoj vzdělanosti sám o sobě schopen vyřešit problémy moderní společnosti ve fázi globalizované ekonomiky? Zdá se, že nikoliv

    • Diplomy nezajišťují získání zaměstnání a pozice - ale jsou nezbytné (U. Beck)


    V da a jej loha v modern spole nosti
    Věda a její úloha v moderní společnosti hypotéza výzkumu)

    • Nezbytnost vědy jako specifické lidské činnosti

    • Co vše je věda? Respektive ne vše je věda? Reprodukce vědeckého poznání popularizace, výuka…

    • Otázka současnosti - J. F.Lyotard:

      Kdy je vědecké poznání legitimní (uznávané, potřebné)

      respektive co zabezpečuje legitimitu vědeckého poznání?

      V období modernity stojí legitimita vědy na uznání emancipace rozumu a jeho významu pro pokrok, výkon, řešení problémů..

      V období postmodernity je dána kontrolou nad realitou


    Tradi n ch p n v dy
    Tradiční chápání vědy hypotéza výzkumu)

    • Návaznost na osvícenetsví, víra v rozum

    • Pozitivismus – víra ve vědu jako nástroj řízení, (technika, technologie, sociální inženýrství)

    • Velké projekty – „velká vyprávění“ – cílové stavy – dokonalá společnost. V důsledku toho orientace na techniky sociálního řízení, organizační teorie

    • Například: ideologie socialismus, ale i demokracie, kapitalismus, humanismus (Fukuayma – Konec historie) – jsou jen velká vyprávění


    Krize v dy druh polovina 20 stolet
    Krize vědy – druhá polovina 20 století hypotéza výzkumu)

    • V důsledku podlehnutí iluzi o možnostech projektovat a řídit společenský vývoj, se soustřeďuje zájem na prostředky (metody vědeckého řízení) a méně na důsledky (komplexní) jednání

    • Vzniká krize vědeckého poznání (Khun- paradigamata) – co je skutečná věda? Problémy metodologie věd.

    • Důsledky rozšiřování a popularizace vědeckých poznatků – všichni jsou poučeni, zejména společenské vědy…

    • Průniky disciplín, objevují se nové analytické prostory (např. sociální kapitál)

    • Není čisté vědy, věda není hierarchicky uspořádána

    • Podřizování vědy kritériím užitečnosti. Věda je legitimována prostřednictvím služby společnosti, ne na základě velkých projektů, ale cestou „drobných vyprávění“ využitelných pro potřeby praxe. Věda je redukována na přínos pro výrobní síly, což klade otázky ne: Je to pravda? ale Co to přinese? Na přínosu vědy je založeno její financování.

    • Problém financování vědy


    Modern v da
    Moderní věda hypotéza výzkumu)

    • Věda (vědecké poznatky) není definitivní jistota, věčná pravda, neobsahuje zákonitosti vývoje pro potřeby projektování budoucnosti.

    • Což je dáno tím, že moderní věda objevila neurčitost, její snaha o přesnost nevede k lepší kontrole (řízení), ale k novým formám nejistoty.

    • V tomto smyslu je nepředvídatelná, nevíme co nového objeví a jaké budou důsledky

    • Řád rozumu je vždy narušován zjištěnými neshodami, rozdíly … věda neustále zneklidňuje

    • Věda by se měla rozvíjet nikoliv na základě pozitivismu účinku, (jen praktické využitelnosti), ale na základě kladení otázek zpochybňování známého a vymezování neznámého.


    Probl m modern v dy
    Problém moderní vědy hypotéza výzkumu)

    • Podřizování vědy jen principu služby a výkonu systému je proti její logice.

    • Věda je otevřený systém, kriticky reflexivně orientovaný .. je proti stabilitě proti technokratický

    • Věda klade otázky typu: je to pravda?

    • Je to snad jediná šance lidského rodu na předcházení katastrof, včetně přežití v kosmu…


    Ne lidsk a v da
    Ne lidské a věda hypotéza výzkumu)

    • Humanismus – velké vyprávění v ohrožení, vznik nehumanismu

    • J. F. Lyotard – slunce nám dojde asi tak za 6 miliard let

    • Stroje (obecně) jsou postupně programovány tak, aby vystřídaly lidské bytosti s cílem prodloužit život za okamžik tepelné smrti

    • Člověk je vytěsňován ze systému na kterém je stále více závislý prostřednictvím techniky

    • Probíhá stírání hranic mezi lidmi a stroji

    • Ustupujeme před počítači tím, že jsme na nich stále více závislí – Příklad: Y2K a rok 2000 – zborcení počítačových systémů, a důsledky pro společenskou organizaci


    Probl m um l inteligence
    Problém umělé inteligence hypotéza výzkumu)

    • Nezbytnost lidského (počátečního) vkladu do rozvoje umělé inteligence

    • Následně může u umělých systémů docházet k vyšší formě organizace a tím vyšší schopnosti adaptace

    • Umělý život může mít jiné imperativy než život lidský…

    • Připomenout souvislost s Darwinismem


    Reflexivn sociologick teorie u beck rizikov spole nost
    Reflexivní sociologické teorie - hypotéza výzkumu)U. Beck: Riziková společnost

    Základní teze:

    Společenská produkce bohatství je systematicky doprovázena produkcí rizik.

    Přechod od logiky rozdělování bohatství ve společnosti nedostatku k logice rozdělení rizik

    Rizika:

    - ekologická

    - technologická

    - sociální


    1 rizikov spole nost
    1. Riziková společnost hypotéza výzkumu)

    Časové vymezení:

    - přechod společnosti z modernismu (1. moderna) do postmodernismu (2. moderna) přibližně druhá polovina 20. století

    První moderna - organizovaná modernita , stát blahobytu, představa bezproblémové budoucnosti, zdůvodnění rozvoje produkce odstranění nedostatku, bídy

    Garant pokroku: účelová racionalita jednání člověka

    Druhá moderna – společnost sítí, je společnost tvorby

    rizik- zdůvodnění produkce je problematické. Problém s účelovou racionalitou – nezajišťuje pokrok


    Nezam len d sledky
    Nezamýšlené důsledky hypotéza výzkumu)

    Nezamýšlené důsledky (vedlejší efekty) záměrného jednání

    A. Smith – předpokládal jejich institucionalizaci prostřednictvím trhu

    K Marx – vedlejším efektem rozvoje výrobních sil je změna výrobních vztahů

    V zásadě se tedy nemění fakt, že lidská činnost vždy produkuje vedlejší efekty a rizika, jen jsou dnes častější, komplexnější (důsledky důsledků, problém důsledků jejich odstraňování). Multiplikační efekt. Růst komplexity.


    2 reflexivn modernizace
    2. Reflexivní modernizace hypotéza výzkumu)

    • Kritický pohled na život, na vývojové trendy

    • Konstatuje:

      • Zeslabuje stát v důsledku ekonomické globalizace Společenský systém se rozpadá na dílčí funkční části, instituce se osamostatňují, ztrácí se ústřední integrační důvod celku,

      • Zeslabuje sociální funkce státu

      • Politika se obejde bez masových politických stran, které nemají návaznost na třídy (které nejsou), nejsou jasné sociální zájmy a jejich nositelé

      • Zeslabování role rodiny změna rolí,individualizace života

      • Flexibilita zaměstnání, pokles potřeby živé práce

      • Převaha hedonismu ve způsobu života


    Ambivalence reflexivn ho p stupu
    Ambivalence reflexivního přístupu hypotéza výzkumu)

    • Reflexe modernity, její výklad a popis není všemi společenskými vědci přijímán.

    • Vyvolává ve společnosti neklid, pesimismus

    • Neklade si cíle pozitivního řešení problémů

    • Neklade si úkol hledat východiska


    3 vynucen individualizace
    3. Vynucená individualizace hypotéza výzkumu)

    • Individualizace vzniká pod tlakem společenských procesů, rozpadem celku na instituce deregulace pravidel

    • Zeslabování a ztráta osobních vazeb

    • Beck se domnívá, že na vině je sociální stát, který zajišťuje to co jednotlivec potřebuje, v důsledku toho nemusí hledat sociální vazby a pomoc, nepotřebuje ani rodinu, přátele, komunitu

    • Sociální stát měl sloužit jako pojistka pro člověka a stal se sám zdrojem rizik – jako nezamýšleného důsledku péče o člověka.


    ad