Soci ln teorie modern spole nosti
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 154

Soci ln teorie modern spolecnosti PowerPoint PPT Presentation


  • 97 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

1. ?vod - pojmy a ot?zky vztahuj?c? se k t?matu. K cemu teorie?K cemu veda?Co to je teorie, co to je veda?Co to je soci?ln??Co to je modern? ?A co to je spolecnost?V?ichni to r?k?me, denne o tom cteme, nebo to sly??me, ale v?me presne o co jde? A v cem je jejich smysl a jak spolu souvisej??

Download Presentation

Soci ln teorie modern spolecnosti

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Soci ln teorie modern spole nosti

Sociln teorie modern spolenosti

Prof. Ing. Frantiek Zich, DrSc.


1 vod pojmy a ot zky vztahuj c se k t matu

1. vod - pojmy a otzky vztahujc se k tmatu

  • K emu teorie?

  • K emu vda?

  • Co to je teorie, co to je vda?

  • Co to je sociln?

  • Co to je modern ?

  • A co to je spolenost?

  • Vichni to kme, denn o tom teme, nebo to slyme, ale vme pesn o co jde? A v em je jejich smysl a jak spolu souvisej?


T mata

Tmata

1. Soudob sociologie pehled tmat a teori

2. Sociologick reflexe spolench jev

3. Teorie modernizace a postmodern spolenost.

4. Teorie globalizace, sociln obsah a souvislosti globln spolenosti.

5. Vztah ekonomickho a socilnho vmodern spolenosti.

6. Symbolick, sociln a kulturn kapitl, sociologick teorie st

7. Znalostn spolenost a monosti vdy ve spolenosti.

8. Problm sociln kontroly moci vsoudob spolenosti.

9. Teorie sociln soudrnosti, sociln spravedlnost, sociln rizika soudob spolenosti

10. Feministick sociln teorie


Soci ln teorie

Sociln teorie

  • Tradin sociologick teorie , pozitivismus, naturalismus A. Comte. H Spencer, E. Durkheim

  • Teorie spoleensko ekonomickch formac K.Marx

  • Stratifikace, duch kapitalismu- M. Weber

  • Funkcionalismus T. Parsons, R. Merton

  • Interpretativn sociologie H. Garfinkel

  • Modern sociologie A. Giddens, P Bourdieu,

  • Teorie socilnho kapitlu J.Coleman

  • Teorie socilnho jednn Randal Collins

  • Teorie globalizace Z. Bauman, Ulrich Beck, F. Fukuyama, R. Reich


Literatura

Literatura

  • Povinn literatura:

  • Beck, U.: Rizikov spolenost. Praha: Slon, 2004.

  • Harrington, A. a kol. Modern sociln teorie, Praha: Portl 2006

  • Petrusek, M.: Spolenosti na doby. Praha: Slon, 2006

  • Fukuyama, F.: Velk rozvrat, Praha: Academia, 2006

  • Keller, J.: Nejistota a dvra, aneb Kemu je modernit dobr tradice, Praha: Slon, 2009

  • Doporuen literatura:

  • Castells, M.: Creation of social network. I. Oxford: Blackwell Publisher, 1996.

  • Bourdieu, P.: Teorie jednn. Praha: Karolinum, 1998

  • Keller, J.: Vzestup a pd stednch vrstev. Praha: Slon, 2000.

  • Bauman, Z.: Tekut modernita, Praha: Mlad fronta, 2002.

  • Tuek M. a kol., Dynamika esk spolenosti a osudy lid na pelomu tiscilet, SLON Praha 2003

  • Hertzov, N.: Pliv pevrat, Praha: Nakladatelstv Dokon, 2003

  • Giddens, A.: Tet cesta a jej kritici. Praha: Mlad Fronta, 2004.Musil, J. a kol.: Pojet sociln soudrnosti vsoudob sociologii a politologii. Praha: UK FSV CESES, 2004

  • Keller, J.: Nedomylen spolenost a sociologick poznn. Praha: ISV, 2005

  • Machonin, P.: esk spolenost a sociologick poznn, Prah:, ISV, 2005

  • Simonov, N., Matj, P.: esk vysok kolstv na kiovatce, Praha: Sociologick stav, 2005

  • Hamplov , D. a kol.: ivotn cyklus- sociologick a demografick perspektivy, Praha: Sociologick stav, 2006.

  • Klaus, V.: Modr, nikoli zelen planeta, Praha: Dokon 2007

  • Blohradsk, V.: Spolenost nevolnosti, Praha: Slon, 2007

  • Sedlek, T. Ekonomie dobra a zla, 65.pole, Praha, 2009-10-06

  • ubrt, J., Balon, J.: Teorie jednn, UK, Praha, 2008

  • A dal prce


K emu teorie

K emu teorie?


Teorie a praxe

Teorie a praxe

  • ediv je vechna teorie, vn zelen je strom ivota

  • Praxe to je ivot sm, kadodennost, in, vsledek praxe je to co se d nm mit

  • Praxe nadevechno?

  • Take potebujeme teorii?


Soci ln teorie modern spolecnosti

ivotn cle student 1. ronk bakalskho studia vletech 2007, 2008, 2009 prmrn hodnota vznamnosti (m vy hodnota prmru, tm je cl pro respondent dleitj)


Orientace na sp ch

Orientace na spch

  • Pozice jednotlivce:

  • Mt dobrou prci, zamstnn, zajmav obor

  • Rodina, dti

  • Penze, pozice, uznn, presti, slva, pocit slasti?

  • Mt pozici, moc, rozhodovat

  • Klid, hodnotn ivot, pln, kulturn ivot

  • Rodina, radost z dt, z ptelz ostatnch lid


Soci ln teorie modern spolecnosti

Na em zvis spnost absolventa vpraxi ve srovnn stm, jak vtomto smru pomh kola 2. ronk magisterskho studia 2008 (v %)


Chyb j c oblasti p edm ty t mata 3 ro n k bakal i r 2008 9

Chybjc oblasti, pedmty, tmata 3. ronk bakali r. 2008/9


Emu tedy u it na vysok kole

emu tedy uit na vysok kole?

  • Nvody jak co dlat (jak se to dl) etnictv

  • Zhodnocen zkuenosti my jsme postupovali takto s takovm a takovm vsledkem

  • Zobecnn, hledn souvislost, pin, vzkum dl teorie, oborov teorie

    a sem jde spe o rutinu a management

  • Obecn teorie spoleenskho pohybu (sociln teorie)

  • Teorie poznn identifikace problm a jejich formulace, vdeck hypotzy

    tady jde ji spe o vdu

  • Studovat pro radost z poznn

    poznn me bt zbava - asi jen pro vyvolen


Spole nost a jednotlivec

Spolenost a jednotlivec

ivot jednotlivce je mon jen v rmci spolenosti jako celku a celek me existovat jen proto, e existuj jednotlivci.


Sp ch vaha z pozice celku

spch vaha z pozice celku

  • ijeme v dobrm ivotnm prosted, v klidu, v mru

  • Zajitn svobody, prv, demokracie

  • Existuje dvra, funguje etika, respektuj se pedpisy, zkony, (celkem bezpen chodm po ulici)

  • Existuj instituce, kter zajiuj zkladn poteby, prvo, zdrav, vzdln

  • Spolenost dr pohromad, jako organizovan celek je schopna pekonat ppadn katastrofy typu epidemie, pandemie


Pot eba pozn n a zobec ov n

Poteba poznn a zobecovn

  • Sloit souit lid ve spolenosti nee jen sama praxe, ani jen jednotlivec ale kooperace jednotlivc v rmci cel spolenosti

  • Organizovan svt vyaduje poznn - teorii.

  • Tedy zobecnn innost a efekt innost jednotlivce, vysvtlen podstatnch souvislost pro poteby organizace a to poznn pravdivho ovenho pouitelnho tedy vdu.


Co je tedy v da

Co je tedy vda?


Soci ln teorie modern spolecnosti

Vda

rozjmn o smyslu vc (star ecko), pochopen, souvislost

Vda jako:

systematick poznvac innost odhalen pin zkonitost


Atributy v dy

Atributy vdy

  • Pedmt m se vda zabv

  • Metoda

  • Teorie

  • Funkce


Dva z kladn p stupy

Dva zkladn pstupy

  • Metodologick individualismus rozhodujc je svobodn jedinec a jeho innosti lovk nejlpe v co je pro nj dobr nechte vcem voln prbh, neviditeln ruka trhu, pirozen a uml d. Problm tohoto pstupu: neum dost dobe vysvtlit jak se vle a inny jednotlivc skldaj do pirozenho du

  • Metodologick holismus (komunitarismus) rozhodujc je celek, jeho organizace, instituce, zkony. Neum uspokojiv vysvtlit chovn a lohu jedince v systmu.


Struktura lidsk ho inu

Struktura lidskho inu

  • Vsledn efekty

    • Pm

    • Nepm

  • Kumulace efekt

    • Procesy

    • struktury

  • Prosted, vlivy

    • Endogenn

    • Exogenn faktory


  • Soci ln teorie1

    Sociln teorie

    • Sociln teorie je praktick mylen o tom co znamen vda a vdeck postoj s ohledem na sociln svt

      A. Harrington Modern sociln teorie, Portl 2006, s.30


    Moc a ideologie

    Moc a ideologie

    • Bez nvaznosti socilnch teori na politiku se ztrc jejich praktick vznam

    • Nedlnou soust innost lid i spoleenskho systmu je moc a jej distribuce. Teorie se tomuto faktu neme vyhnout.

    • Spoleensko vdn teorie tak souvis s politikou (moc) a ideologi

    • Dv zkladn ideologie: liberalismus a komunitarismus (ideologie zdrazujc kolektivismus).

    • Ideologie, nebo vda - rozdl


    2 etapy v voje spole nosti

    2. Etapy vvoje spolenosti

    Tady jsme

    Tradin modern postmodern globln

    pedindustrilnindustriln postindustriln technotronick

    asov osa


    Nerovnom rnost v voje sv ta

    Nerovnomrnost vvoje svta

    Svt a jakou spolenost mme na mysli?

    • Je zpadn svt na vrcholu (v ele rozvoje) lidstva

    • Rozdly

    • Dsledky kolonialismu

    • Teorie civilizac a stet civilizac

    • Prolnn civilizac a historickch etap

    • Pesuny technologi a jejich politick a sociln dsledky


    Co je modern

    Co je modern

    • Modern je souasn, to co je nyn a prv nyn, je to styl na doby

      Pokud mluvme o modern spolenosti musme upesnit dobu (prv te, nebo ve vztahu k pedchzejcmu), modernita

    • Vvojov zmny a etapy se nevyznauj rznm a zcela rozliitelnm zlomem v ase.

    • Jde vtinou o prnik, tradinho a modernho, spolenost nen cel nov, modern, zachovv se tak nco z tradic

    • Mimochodem dleit poznatek pro marketing


    Co je modernita a teorie modernity

    Co je modernita a teorie modernity

    • V literatue se rozliuje mezi teori modernity a teoriemi modernizace

    • Modernita se vztahuje k relnmu stavu spolenosti.

    • Teorie modernity jsou abstraktn mylenkov systmy objasujc povahu modern spolenosti a rozdly jimi se li od tradin spolenosti.

    • Teorie definuj sly a procesy, kter vedly ke vzniku modernity. Objasuje zmny, ke kterm dochz a usiluj o vstup do zen spolenosti, sna se naznait dal vvoj


    Modernita sociologicky

    Modernita - sociologicky

    • V pracch nkterch sociolog se pojmy modern a industriln spolenost pekrvaj jsou oznaovny jako modernita

    • Podle J. Kellera odliuj modernitu od tradin spolenosti:

      • Vysokm stupnm generalizace vztah (nejsou vzny na jednotlivce, ale na pozice)

      • Nastv proces individualizace roste vznam jednotlivce, kter se osvobozuje od tradinch pout rodiny, msta. Spolu s tm nastv rozklad socilnho systmu kontroly a ochrany

      • Roste funkn diferenciace spolenosti podle odvtv, innost, vznikaj nov instituce

      • Vysok racionalizace, poznn, instrumentln rozum, elovost


    Tradi n spole nost

    Tradin spolenost

    • Znaky:

      • Moc je spojena s panovnkem, (zkonn, soudn i vkonn) stt je panovnk

      • Pevaha nboenstv, ideologie, morlka, vliv klru

      • Omezen obansk prva, nevolnictv

      • Zemdlsk a emesln vroba

    • Do kdy, kdy kon? Josef II. zruen nevolnictv 1781

    • Velk francouzsk revoluce 1789


    Modern industri ln z padn spole nost

    Modern (industriln) zpadn spolenost

    • Zpadn modernita (potky 15. 16. stolet) industriln spolenost

      • Kulturn aspekt rozvoj vd, matematika, astronomie naproti tomu padek nboenstv

      • Politick aspekt vznik a rozvoj sttu, obansk prva, demokracie, prva lovka

      • Spoleensko ekonomick aspekt vzestup kapitalismu, industrializace, urbanizace, vznik kolonii, bankovnictv, rozvoj technickch vd


    Hlavn zm ny spole ensk ho syst mu 18 a 19 stolet z klad modernismu

    Hlavn zmny spoleenskho systmu 18. a 19. stolet zklad modernismu

    • Majetkov pemna obecnch pozemk v soukrom majetek-privatizace

    • Vznik manufaktur, tovren, padek ivnostnk a emeslnk, parn stroj

    • Voln obchod, konec bartrovho obchodovn, penze abstraktn nositel smny

    • Rozvoj mst, urbanizace, migrace

    • Rst potu obyvatel


    Prvn polovina 20 stolet

    Prvn polovina 20. stolet

    • Industriln rozvoj- zmny organizace prce - taylorismus, fordismus

    • Kolonie

    • Prvn svtov vlka, revoluce v Rusku

    • Povlen rozvoj, krize z nadvroby

    • Nstup faismu, nacismu v Nmecku druh svtov vlka


    Postmodern spole nost postindustri ln

    Postmodern spolenost - postindustriln

    Pekrv se s oznaenm postindustriln obdob piblin v druh polovin 20 stolet

    Vyznauje se (D. Bell)

    • Rst vznamu informac, informanch tok

    • Rozvoj technologi vroby, rozvoj vdy , vznam teoretickho vdn vdeckotechnick revoluce R. Richta reakce na roli dlnick tdy

    • Vznam stedn tdy a elity

    • Zdokonalovn zen vrobnch proces a spolenosti


    Dv vlny teorie modernizace

    Dv vlny teorie modernizace

    • Vztahuj se k obdob po druh svtov vlce. Rozdlen svt studen vlka.

    • Teorie prvn vlny:

      • Draz na vkon, produktivita, povlen konjunktura

      • Velk korporace a jejich organizace

      • Sociln stt, sociln vymoenosti, pe

      • Vznam stednch td

      • Vzdlanostn spolenost -vznam vzdln


    Soci ln teorie modern spolecnosti

    • Druh vlna modernizace konec 20 stolet- ropn krize 70 let, konec studen vlky

      • Rozpad (zethlovn) velkch korporac

      • Redukce socilnho sttu

      • Deregulace trhu

      • Problm ubvn prce, flexibilizace prce

      • Privatizace nkterch socilnch slueb

      • Oekv se ekonomick rst, stoupajc blahobyt rst rstu

      • Rozvoj osobn svobody a odpovdnosti

      • Politick aspekt: orientace na pemnu postsocialistickch stt


    Glob ln spole nost

    Globln spolenost

    • Globalizace je vsledkem modernizanch proces

    • Je to vsledek zen, projektovan, nebo je to spontnn vsledek nezamlench dsledk?

    • Kdy zaala globalizace spory

      • msk e

      • Nkte kladou potek globalizace do obdob objeven Ameriky

      • Kolonizace a rozvoj zahraninho obchodu druh polovina 19.stolet

      • Povlen obdob po 2. svtov vlce ropn krize 70 let

      • Pd relnho socialismu

      • Rozvoj informanch technologi- konec 20. stolet


    Jin ozna en modern glob ln spole nosti

    Jin oznaen modern globln spolenosti

    • Moderna

    • Postmoderna

    • Postmateriln vk

    • Spolenost blahobytu

    • Informan spolenost

    • Spolenost pozdn doby

    • Nedomylen spolenost

    • Spolenost nevolnosti

    • M. Petrusek Spolenosti pozdn doby uvd kolem 100 rznch oznaen


    Co je globalizace nap u beck co je modernizace omyly a odpov di

    Co je globalizace (nap. U. Beck: Co je modernizace, Omyly a odpovdi)

    • Rozvoj komunikace, komunikanch prostedk, komunikace v relnm ase potae, komunikan st

    • en a penos vrobnch technologi do jinch st svta

    • Deregulace ekonomiky, voln toky kapitlu, zbo, svtov trh

    • Multikulturalismus, migrace, dsledky: zmny kulturnch hodnot, vkusu

    • Unifikace ivotnho stylu, spotebitelsk stereotypy, unifikace reklamy

    • stup vznamu nrodnch stt

    • Zeslaben monost politick regulace ekonomickch proces

    • Vytven nadnrodnch socilnch st


    D sledky globalizace

    Dsledky globalizace

    • Nov rozdlen svta, zmny center a periferi

    • en pokroku, rozvoj technologi, produkce

    • Ale tak:

    • Ztrta suverenity autenticity, identity

    • Plin a nekontrolovan vliv kapitlu a velkch korporac

    • Sociln dsledky, problm dan (kam a kolik platit) a podpory socilnch systm stt


    Je to tedy pokrok

    Je to tedy pokrok?


    Jin periodizace d jin jin hlediska v voje

    Jin periodizace djin, jin hlediska vvoje

    • Prmyslov revoluce:

      1. prmyslov revoluce vynlez parnho stroje a dsledky, rozvoj technickch vd, mechaniky 18. -19. stolet

      2. prmyslov revoluce elektina, elektrifikace, 19. prvn polovina 20. stolet

      3. prmyslov revoluce - ip, vpoetn technologie, genetika, kosmonautika, druh polovina 20 stolet


    Soci ln teorie modern spolecnosti

    K. Marx: spoleensko ekonomick formace

    • Vrobn zpsob, vlastnictv vrobnch prostedk

      • Prvobytn pospoln spolenost

      • Feudln

      • Kapitalistick

      • Socialistick

      • Komunistick


    Kondrat vovy cykly

    Kondratvovy cykly

    Ekonomick vvoj se odehrv ve vlnch, nen plynul, nem vdy stejn tempo, nen stl

    Kondratv Nikolaj Dimitrijevi na zklad pozorovn a studia statistickch dat doel k zvru, e vvoj se odehrv v dlouhch vlnch bhem nich dochz rozvoji, vrcholu urujc technologie.

    Vtina jeho souasnk ekonom pracuje s cykly 7-11letmi

    Velk (Kondratvovy) cykly trvaj 48-55 let


    Z kladn dimenze velk ho cyklu

    Zkladn dimenze velkho cyklu

    1. Na potku vzestupu nov vlny velkho cyklu dochz k zsadnm zmnm v ekonomickch podmnkch ivota spolenosti. Zejmna:

    - vznamn technologick zmny na zklad novch technickch objev a vynlez

    - roziovn svtovch ekonomickch vztah, zaleovn novch zem

    - mn se produkce a vznam zlata a penn obh

    2. V tomto obdob vzestupu nov vlny existuje nejvce socilnch problm, otes, vlek, revoluc,

    3. Stedndob kapitalistick cyklus je poznamenn krtkou depres a nslednm intenzivnm vzestupem


    Teorie vysv tluj c velk cyklus

    Teorie vysvtlujc velk cyklus

    • Inovan teorie shluky inovac

    • Kapitlov teorie akumulace kapitlu

    • Teorie pracovn sly nov pracovn msta

    • Teorie demografick a sociln - stdn generac


    Kondratjevovy cykly

    Kondratjevovy cykly

    2000?

    1782

    1845

    1892

    1948

    Informn

    spolenost,

    e- byznys

    nanotechnologie,

    genetika

    Elektina, automobil

    ocel,elektronika, guma

    plasty,

    eleznice, hut

    mechanizace

    Mikroelekronika,

    atomov technika,

    kosmick

    technika,

    Parn stroj, uhl


    Kondratjevovy cykly1

    Kondratjevovy cykly -


    T parsons

    T. Parsons

    • Primitivn spolenosti

    • Pechodov

    • Modern


    3 soci ln teorie 19 stolet

    3) Sociln teorie 19. stolet

    Spoleensk situace

    - industriln rozvoj

    - rst socilnch rozdl, sociln nepokoje

    - revolun situace

    - migrace, pohyb obyvatelstva, vznik mst

    - zmny v oblasti duchovnho ivota, reformismus, protestantismus, vda


    Soci ln teorie2

    Sociln teorie

    Tady jsme

    Tradin modern postmodern globln

    LiberalismusFunkcionalismus Teorie globln spol.

    PozitivismusTeorie konvergence Reflexn teorie

    Teorie elit Teorie socilnho kapitlu

    Marxismus Teorie jednn

    Rizikov spolenost

    Konec djin- Fukuyama, Lyotard

    Vzdlanostn spolenost

    Feminismus

    Tekut modernita - Bauman

    asov osa

    Konec 18 stolet

    20. stolet

    21. stolet


    Liberalismus

    Liberalismus

    • Liberalismus vznik na zklad rozvoje ekonomick teorie a etiky (A. Smith) a utilitaristickho hnut (Anglie)

    • John Stuard Mill spisy o svobod svobodn osobn vlastnictv, stt je sluebnkem obansk spolenosti (19.stolet)

    • Utilitarismus (J. Bentham) je zaloen na vdeckm zkoumn uitenosti, stt m zajistit tst pro co nejvce lid, spolenost m maximalizovat blaho svch len, vyvolen maj obtovat sv spory v zjmu vtiny


    Adam smith 1723 1790

    Adam Smith (1723-1790)

    • Dv hlavn dla: Dlo nrod a Teorie mravnch cit

    • Spontnn (pirozen) d spolenosti - neviditeln ruka znamen, e prostednictvm svch innost uskuteuje lovk cle, kter nebyly pvodn jeho zmrem

    • Neviditeln ruka reprodukuje souasn hospodsk i mravn d spolenosti

    • Laissez- faire nechte vcem voln prbh


    A smith pokra ov n

    A. Smith- pokraovn

    • Draz na vlastn zjem jednotlivce jako pedpoklad veobecnho dobra

    • Vlastn zjem nen ist sobeck, ale je korigovn sociln na zklad interakce s ostatnmi lidmi (sympati- antipati)

    • lovk se podizuje obecnm mravnm pravidlm:

      • Pravidla komutativn spravedlnosti vynutiteln, kodifikovan, racionln

      • Pravidlo distributivn spravedlnosti-ideln, voln normy, pedracionln


    A d a m s m i t h

    A D A M S M I T H

    Teorie mravnch cit


    Soci ln teorie modern spolecnosti

    • Mme sklon obdivovat bohat a mocn a opovrhovat chudmi lidmi a lidmi v nzkm postaven ob skupiny jsou nutn (aby bylo mon urovat a rozliovat spoleensk vrstvy) Pinou tohoto postoje zkaenost naich mravnch cit

      • Na bohatstv a velikost se hled s ctou a obdivem, kter vak pslu pouze moudrosti a ctnosti.

      • Pohrdn neest a hloupost je asto nespravedliv ureno chudob a slabosti.


    Soci ln teorie modern spolecnosti

    1. Zaslouit si, zskat a vychutnat ctu a obdiv lid, to jsou velk cle ctidosti a soupeen.

    Mme k dispozici 2 rzn cesty:

    Studiem k moudrosti a ivotem k ctnosti,

    Zskn bohatstv a moci.

    Jsou nm nabzeny 2 rzn cesty, k dosaen cl a formovn vlastnho charakteru a chovn:

    Prvn se zd okzalej a tpytivj, zrove si vynucuje pozornost vech tkajcch o,

    Druh vypad sprvnj a mnohem dokonalej a krsnj, nepitahuje prakticky ni pozornost, krom nejpilnjho a nejpelivjho pozorovatele

    Moudrost a ctnost vtinou zvol bohuel jen mal skupina, vtina lid jsou obdivovatel bohatstv a moci tpitiv cest.


    Soci ln teorie modern spolecnosti

    2. Spravedlnost, tolerance

    Na zhralost populrn osobnosti se hled s mnohem menm pohrdnm, ne na zhralost ne postavenho lovka.

    Ve stednm a nim postaven lovka jsou natst cesta ke ctnosti a cesta ke tst (alespo takov tst o jak me lovk pedpokldat, e ho doshne), vtinou tm toton.

    Plat star dobr pslov: S poctivost nejdl dojde!


    Soci ln teorie modern spolecnosti

    I mnoh chud lovk stav svou slvu na tom, e je povaovn za bohatho, a nebere v vahu, e ho takovto jednn mus brzy pivst na ebrotu a uinit jeho situaci jet vzdlenj od situace tch, kter obdivuje a napodobuje, ne tomu bylo na zatku.

    Opout cestu ctnosti.

    Lesk jeho budoucho chovn naprosto zakryje nebo zahlad pnu konkrtnch krok ke slv.

    Ve svm sil pouv nejen podvody, li, intrikaen, pletichy, sna se odstranit ty, kte mu vzdoruj, stoj v cest k moci.

    Vdy jsou vak nesmrn zklamni, co se te tst, kterho chtli doshnout.

    Nezdar potupn potrestn.

    Vzpomnky, na to co udlal pam nevymae. -svdom


    Pokra ovatel liberalismu

    F. A. Hayek: - (1899-1992) prvn polovina 20. stolet

    Prvo, zkonodrstv svoboda- pojem:

    spontnn d zaloen na obecnch pravidlech

    vytvoen d uml, konstruovan je to nap. organizace

    Osudn domlivost

    kritika slova sociln (ekonomit liberlov nemaj rdi socilno)

    nemonost vybudovat dokonal sociln stt

    Pokraovatel liberalismu


    Metodologick d sledky liberalismu homo economicus

    Metodologick dsledky liberalismu- homo economicus

    • Teorie preferenc G.S. Berger,

      Uitkov funkce U= u (x,y,z, P1 , S1 ) zvis nejen na spotebovanch statcch, ale

      tak na zsob osobnho spoleenskho kapitlu. spoleensk kapitl zahrnuje

      vliv minulch in pslunk referenn skupiny a dalch relevantnch initel na

      Jedincovu sociln s a kontroln systm (Berger, 17)

      Tato formulace neumouje posoudit zda do tchto dalch initel pat tak moment

      sociln odpovdnosti a jak je zskvn ze zkuenosti.

      Chlouba ekonom, e model homo oeconomicus zahrnuje vechny monosti

      a je tedy schopen vysvtlit ve, by mla bt ve skutenosti na nejvt hanbou

      (Sedlek , 202)

      Uveden rovnice by vppad absence sociln odpovdnosti vrozhodovacm

      procesu ml bt patrn doplnna o exogenn U= u (x,y,z, P1 , S1 ) (I)

      kde tedy I je njak vnj intervenn faktor suplujc absenci, nebo slabost momentu

      sociln odpovdnosti..


    Pozitivismus j keller d jiny klasick sociologie

    Pozitivismus (J. Keller: Djiny klasick sociologie)

    • Spojen se jmnem August Comte (1789-1857)

    • Zavedl pojem sociologie, (kolem roku1834)

    • Zkladem poznn je empirie smyslov vjemy

    • Zkon t stadi vvoje je zaloen na rovni poznn

    • Uen o statice a dynamice spolenosti

    • Vda o spolenosti je nov nboenstv zaloen na poznn. Nboensk pozitivismus je soustedn v Nejvy bytosti co je souhrn vech lid (mrtv d iv ve vytvoili ti ped nmi)

    • Pedpoklad zen a hledn spoleenskho konsensu Vda mus slouit spolenosti


    1 statika spole nosti

    1. Statika spolenosti

    • Comte rozliuje statiku (zkoumn podmnek) a dynamiku spolenosti (zkoumn zkon)

    • Statika studuje strukturu, tvo ji:

      • rodina zaloen na citu

      • stt zaloen na energickm jednn

      • crkev zaloen na inteligenci

    • Prostedky statiky jsou: jazyk (ndoba na skladovn mylen) a vlastnictv(akumulace prostedk)


    2 dynamika spole nosti

    2.Dynamika spolenosti

    • Stadia jsou odvozena od rozvoje lidskho poznn

      - teologick,

      - metafyzick,

      - vdeck (pozitivn)

      Spolenost je strukturovan organismus, kter se vyvj


    3 metodologie pozitivismu

    3 .Metodologie pozitivismu

    • Sociologie m bt koncipovna podle zsad prodnch vd

    • Pracuje s empirickmi fakty, ta jsou vchodiskem poznn, maj vak smysl jen je-li jejich pozorovn vedeno teori

    • Clem je poznn obecnch sociologickch zkon pro poteby zen

    • Poznn mus bt vyuito k jednn ve prospch lidstva


    4 comtova polemika se socialisty a liber ly

    4.Comtova polemika se socialisty a liberly

    • Pozitivismus ml vyvrtit socialistick mylenky tkajc se zmny vlastnickch vztah

    • Ale tak omyly liberalismu, kter podle nho pli zdrazuje individuln svobodu a nedoceuje roli celku

    • Podle Comta neexistuj zsadn rozdly v zjmech kapitalist a dlnk. Ob sloky produkuj bohatstv, co je v zjmu vech.

    • Proto maj ob strany hledat kompromis,dohodu - consensus.


    Historick materialismu k marx b engels j keller d jiny klasick sociologie kap 3

    Historick materialismu - K. Marx , B. Engels(J. Keller: Djiny klasick sociologie, kap. 3)

    • Prvn polovina 19.stolet- situace v Evrop

      • Rozvoj kapitalismu, industrializace, migrace

      • Rst socilnch rozdl, sociln nepokoje

      • Teoretick zdroje

        • Nmeck klasick filozofie, Feuerbach, Hegel

        • Osvcenstv J.J.Rousseau

        • Klasick ekonomie A. Smith, J. Mill

        • Souasnci A.Comte, H. Spencer


    Z kladn kategorie

    Zkladn kategorie

    • Byt a vdom

    • Vrobn sly a vrobn vztahy

    • Prce . Hodnota a nadhodnota

    • Spoleensko ekonomick formace

    • Tdy a tdn boj (tda o sob a tda pro sebe)

    • Odcizen od produkt prce, odcizen v mezilidskch vztazch


    Metodologie

    Metodologie

    • Materialismus, ekonomick determinismus

    • Evolucionismus, inovativn role vrobnch sil. Revoluce jako een rozporu mezi VS a VV.

    • Hybn sly spolenosti jsou spojeny s vrobnmi silami dlnk (souhrnn dlnk)

    • Spoleensk vztahy jsou urovny tdnmi rozdly antagonismus

    • een beztdn spolenost, pekonv odcizen lovka


    Kritika marxismu

    Kritika marxismu

    • Omezenost ekonomickho determinismu- jednn lovka je urovno i nematerilnmi vlivy

    • Nedocenn svobody jednotlivce

    • Zruen td beztdn spolenost nepovede k harmonick spolenosti

    • Vzniknou jin formy mocensk nerovnosti (elezn zkon oligarchie- R. Michels)

    • Tdy nejsou urovny jen vztahem k vrobnm prostedkm M. Weber sociln status, vrstvy

    • Hodnota zbo je dna cenou na trhu, ne vloenou prac

    • Zmnila se sociln struktura spolenosti, tak proletarit se mn, perst z sti ve stedn vrstvy


    Stru n srovn n comta a marxe

    Strun srovnn Comta a Marxe

    • Shoda v evidenci napt, vvoje, poznn zkon a nsledn nastolen zmny, monost zen spolenosti

    • Ve ovem vyjdeno rozdlnmi kategoriemi

    • Rozdl v subjektech- Comte intelektulov (nejvy bytost), Marx - proletarit


    Herbert spencer 1820 1903 j keller d jiny klasick sociologie kap 4

    Herbert Spencer (1820-1903)J. Keller: Djiny klasick sociologie kap.4

    • Prce o principech sociologie

    • Ovlivnn CH. Darwine

    • Evolucionismus spolenost s vyvj k vt komplexnosti a vnitn strukturovanosti, roste individualismus

    • Naturalismus spolenost je organizmus, tvo celek, jednotliv sti pln uren funkce

    • Typ spolenosti: vojensk, prmyslov (svoboda jednotlivce)

    • Metodologie nehodnotc sociologie, zkoumat vci jak jsou, individualismus


    H spencer z v ry

    H. Spencer zvry

    • Spolenost m-li bt dobr je zaloena na kontraktech mezi jednotlivci, kte sleduj sv individuln zjmy. Zsahy sttu naruuj tyto kontrakty a tm naruuje sociln d, co vede k regresy industriln spolenosti k formm vojenskho uspodn.

    • Pochopen spoleenskho systmu spov v analze mezi strukturou a socilnmi funkcemi.

    • Spencer v obecn rovin anticipuje vchoz teze strukturnho funkcionalismu spolenost je samoregulujc se systm, je funkn diferencovan. (viz dle funkcionalismus - Parsons, Merton)


    Emile durkheim a harrington modern soci ln teorie kap 2 j keller d jiny klasick sociologie kap 6

    Emile DurkheimA. Harrington: Modern sociln teorie, kap.2 J. Keller: Djiny klasick sociologie kap.6

    • Pravidla sociologick metody- druh polovina 19. stolet

    • Pedmtem studia sociologie jsou sociln fakty, kter psob z vnjku na jedince a uruj jeho jednn

    • Spolenost je celek organick jednota

    • Povahu skupin nelze vysvtlit pouze z vlastnost jednotlivc z nich se skupina skld

    • Kritika liberlnch ekonom- shodu vl, jako podmnku sociln stability, nelze vytvoit z rivality individulnch zjm..

    • Sociln integrita nen problmem ekonomickm jako spe hodnotovm. Z toho plyne nutn inn socializace (zejmna formou vzdlvn)


    Soci ln teorie modern spolecnosti

    Teorie elitJ. Keller: Djiny klasick sociologie, kap. 8M. Jodl: Teorie elity a problm elity; Ch.W.Mills: Elita moci

    • Nerovnost jako pirozen jev

    • Nerovnost je zdroj vvoje lidsk spolenosti a vn zkon jej existence

    • Hierarchick dsledky nerovnosti

    • Mocensk dsledky nerovnosti

    • Vysvtlovn pin a dsledk nerovnosti

      • Rozdln vrozen dispozice, biopsychick rozdly, vy inteligence

      • Pracovitost, zsluhovost, schopnost

      • Sociln zdroj nerovnosti (kapitly)


    Z kladn rysy elitismu m jodl s 29

    Zkladn rysy elitismuM. Jodl (s. 29)

    • Odmtnut teorie pokroku jako vvoje. Nkter vlastnosti lid jako nap. sobectv je vn a plat vdy a vude-

    • Zmny ve spolenosti jsou zmnami v kruhu (kolobh). Pohyb ve spolenosti je vysvtliteln jen z pozice pohybu elit a jejich kolobhu.

    • Odmtn spoleenskho a historickho optimismu

    • Rovnost lid ve spolenosti je nemysliteln

    • Spolenost je vdy rozdlena na st ovldajc (elita) a ovldanou.


    Teoretick zdroje elitismu

    Teoretick zdroje elitismu

    • Nicolo Machiavelli (1469-1527), dlo Vlada. lovk je: nevdn, vrtoiv, liv, pokryteck, bzliv, chamtiv stvoen a v tomto ohledu je nezmniteln.

    • S tm lze potat ve vech situacch historickho vvoje, je mon na tomto zklad vysvtli minulost i anticipovat budoucnost.

    • Ve spolenosti je rozhodujc moc, kterou m menina schopn prosadit se vi vtin. To stabilizuje spolenost.

    • Pro prosazen moci je mon pout vechny prostedky, vetn sly. Nsil je ospravedlniteln, chrn li politick d, pozici tch, kte d ustanovili. el svt prostedky


    Dal teoretick zdroje

    Dal teoretick zdroje

    • A. Comte draz na poznn rozum, elity ve smyslu pozitivn tdy

    • H. Spencer dlen spolenosti na vojenskou a industriln

    • K. Marx tdn boj jako olupovn td, kter je vak podle Pareta veobecn a vn

    • G. Mosca bez rozdlen na vldnouc a ovldan nen spolenost mon


    Fridrich nietsche 1844 1900

    Fridrich Nietsche (1844-1900)

    • Rozhodujc je vle k moci:

      • Aktivn sly- pansk morlka

      • Reaktivn sly (pizpsobovn)- otrock morlka

        Na otzku co je dobr odpovd:

        Vechno co stupuje pocit moci, vli k moci a samotnou moc lovka

        patn je ve co pochz ze slabosti

        tst je pocit z narstajc moci

      • Nadlovk neomezen autonomie hodnoty a to takov, kterou sm chce


    P edstavitel teorie elit vilfredo pareto

    Pedstavitel teorie elit -Vilfredo Pareto

    • Klade si otzku:

      Jak je mon, e spolenost, podobn jako fyzikln systmy, se dlouhodob udruje v rovnovnm stavu, pitom lidsk jednn nen zdaleka jen racionln (jak se domnvaj liberln ekonomov).

      Odpov hled v analze jednn lid


    Logick a mimologick jedn n

    Logick a mimologick jednn

    • Logick jednn jsou pedem stanoveny adekvtn prostedky k dosaen cle

    • Mimologick jednn pedem takov prostedky stanoveny nem.

      • Obsahuje objektivn vztah piny a inku nezvisle na myslu jednajcho (aktra) mohli bychom ci, e jde o exogenn faktor

      • Subjektivn je dn vznamem jak m vztah piny a inku pro aktra


    Rezidua

    Rezidua

    • Rezidua jsou to co v naem jednn zbude kdy odeteme jeho logickou (racionln) sloku

    • Rezidua jsou ukryta v lidsk povaze jsou to predispozice uritho zpsobu mylen

    • Rezidua tdy rezidu:

      • Kombinan instinkt - inovace

      • Trvalost agregt - odmtn zmny

      • Poteba manifestovat sentimenty jednn

      • Rezidua stability chovat se disciplinovan

      • Integrita individua zachovn vlastn identity a rovnovhy

      • Sexuln reziduum pud, jeho aktivizace a potlaovn


    Kolob h elit

    Kolobh elit

    • Kad snaha o odstrann stvajcch elit vede ke vzniku elit novch

    • V masch pevld reziduum trvalost agregt,- tradice, nehybnost proto jsou za normlnch okolnost snadno ovladateln

    • Vldnouc vrstva m-li zstat siln mus ve svm jednn bt schopna inovac, ale i jist respektovn tradic. To ale vldnouc elity vdy nedok. Podlhaj sebeuspokojen, brn se schopnm a dr ve svch adch neschopn.

    • Akumulace schopnch v nich vrstvch a neschopnch nahoe vede k revolun situaci


    Smysl elit ve spole nosti podle teorie elit

    Smysl elit ve spolenosti podle teorie elit

    • Elitu tvo ti lid, kte vynikaj jakkoliv oblasti lidsk innosti. Tedy nap. odbornci - elita vlivu umleck, ekonomick, sportovn,

    • Bez rozdlen spolenosti na vldnouc a ovldanou st nen mon jej existence. Spolenost se vdy dl na elitu a zbytek spolenosti

    • Kad snaha o odstrann stvajcch hierarchi, kon u ustaven hierarchi novch (Srovnej elezn zkon oligarchie R. Michels )

    • Kolobh elit spov v jejich stdn v dsledku neustlho boje o moc. Metody smny: infiltrace, nsiln svren) Lidov hnut jsou prostedkem zmny. Nstupem nov elity po revolun zmn jejich loha kon.

    • Elita moci politick elity a jejich role, demokracie, volby jako smna elit.


    V choz pozice kritiky teorie elit

    Vchoz pozice kritiky teorie elit

    • Princip rovnosti humanity, dvra v rozum a slu poznn, nerovnosti jsou pekonateln

    • Nboensk ped Bohem jsme si vichni rovni

    • Demokracie ped zkonem jsme si vichni rovni, lid skutenm vldcem, svoboda, obansk spolenost, otevenost

    • Liberalistick bude-li kad usilovat o sv dobro, bude dobro i pro spolenost, neviditeln ruka trhu

    • Marxistick odstrann antagonism td, sobectv kapitlu, beztdn spolenost bez elit


    4 soci ln teorie prvn f ze postmodern spole nosti 20 stolet

    4. Sociln teorie prvn fze postmodern spolenosti20. stolet


    Soci ln teorie3

    Sociln teorie

    Tady jsme

    Tradin modern postmodern globln

    Liberalismus

    Pozitivismus Funkcionalismus Teorie globln spol.

    MarxismusTeorie konvergence Reflexn teorie

    Teorie elit Teorie socilnho kapitlu

    Teorie jednn

    Rizikov spolenost

    Konec djin- Fukuyama, Lyotard

    Vzdlanostn spolenost

    Feminismus

    Tekut modernita - Bauman

    asov osa

    Konec 18 stolet

    20. stolet

    21. stolet


    Teorie jedn n

    Teorie jednn

    • Sna se eit problm vztahu individuln innosti a socilnho celku.

    • e otzku: jak se me stt, e ze zmr a in, kter sleduj vlastn (sobeck) zjmy individu vznik spolenost je celek a dr pohromad?

    • Problm spov v tom jak vznik motiv inu a jak se efekty in jednotlivc projevuj v rmci socilnho celku

    • Jak jsme ji vidli vcekrt (viz Pareto) m jednn (in) jednotlivce vdy dva aspekty racionln a iracionln, (logick, mimologick) apod. Mimologick koresponduje se socilnem


    Anatomie jedn n

    Anatomie jednn

    Makrosociln podmnky

    Jednotlivec

    Motiv racionln

    a iracionln sloka

    Cl

    Organick solidarita systmu

    Rozhodovn

    Vzorce chovn

    Ostatn dsledky

    sociln vztah prost,

    - abstraktn

    Pospolitost

    Aktivita -

    prostedek

    Vnj prosted aktivity

    Meritorn efekt

    Exogenn zmrn vlivy


    Sociologie jedn n u m webera j ubrt j balon teorie jedn n

    Sociologie jednn u M. WeberaJ. ubrt, J. Balon: Teorie jednn

    • Jednn se li od chovn. Chovn je reaktivn a afektivn. Chovn nem pedem stanoven cl. Jednn ano.

    • Zkladem spolenosti je svobodn jednn lid.

    • Ze socilnho jednn vznikaj sloit sociln tvary skupiny, instituce, konflikt, trh, solidarita atd.

    • Sociologie je vda o socilnm jednn usiluje o vysvtlen jeho prbhu a ink


    Jedn n

    Jednn

    • Jednn sleduje urit cl. Take jeho struktura je: cl prostedek vedlej nsledky

    • Ti typy jednn podle M. Webera (ideln typy):

      • Tradicionln cle a prostedky jsou dan, jde o jaksi tradin automatismus rutinn innosti

      • Jednn hodnotov racionln jde o dosaen cle bez ohledu na vedlej nsledky el svt prostedky bn nap. v politice

      • Jednn elov racionln kalkuluj se jak cle, tak prostedky tak tak vedlej nsledky a jejich vzjemn relace


    Soci ln jedn n podle m webera

    Sociln jednn podle M.Webera

    • Sociln formy jednn takov jednn, kter je zameno na jednn jinch subjekt sleduje njak sociln cl. (mohou pi tom bt pouity vechny ti typy formy jednn) Nap. pi sprv obce, zen pracovn skupiny,vzdlvn, marketingov komunikace...

    • Jednn je sociln kdy prostednictvm subjektivnho vznamu, kter mu pisuzuj jednotlivci bere v vahu jednn ostatnch

    • Smysl jednn - pedpoklad porozumn

      • Subjektivn mnn, jednorzov, individuln in

      • Smysl objektivovan oven, opakovan, hromadn in


    Soci ln souvislosti jedn n

    Sociln souvislosti jednn

    • Kad jednn lovka (lid) m sociln obsah, souvislosti, dopady

    • Vyplv to ze systmovch souvislost lidskho inu


    Nov j teorie jedn n randall collins j ubrt j balon teorie jedn n

    Novj teorie jednn Randall CollinsJ. ubrt, J. Balon : Teorie jednn

    • e problm vztahu mikro a makrosociologie

    • Mikrosociologie zkoumn bezprostednch lidskch in, jejich clm mylen, mluven

    • Makrosociologie dlouhodob procesy, sebezchovn entity (instituce, stt, organizace, hospodstv, kultura)

    • Jde vlastn o vztah metodologickho individualismus (M Weber) a metodologickho holismu (E. Durheim)


    Randall collins

    Randall Collins

    • Klov mechanismus ivota spolenosti tvo rituln interakn etzce, kter obsahuje kad setkvn lid, rozhodujc jsou emoce a rutina

    • Uskuteuj se neustle v mikrosetkvn lid

    • V nich se generuj zpsoby jimi se projevuje sociln organizace nap. moc, skupinov pslunost, vlastnictv..

    • Cel sloit struktura (organizace) spolenosti se promt do ritulnch interaknch etzc, jejich obsah a fungovn zajiuje zptn setrvanost i dynamiku makrostruktur spolenosti.

    • Struktura je druh dimenze jednn nen protikladem jednn


    Emo n energie trhy

    Emon energie, trhy

    • Probhajc jednn lid je rutinn (rituln) a emon

    • Rzn vci maj rznou emon energii, kter je dna atraktivitou vci pro zjemce.

    • Lid se ve svm rozhodovn d emocemi, kter v nich pslun zjmy (vci) vyvolvaj

    • Existuje vce trh vedle sebe

      • Trhy moci,vlastnictv, pozic, pracovn, satkov

      • Horizontln aliance, osobnho ptelstv


    James coleman z et zov n

    James Coleman zetzovn

    • Fungovn a hnac sla spolenosti spov v elovm jednn jednotlivc (aktr), kte ovem existuj v uritch institucionlnch a strukturlnch rmcch z nich vychzej pro jednn specifick podnty.

    • Aktr je clov orientovanou osobou

    • Kad aktr m urit zjem na zdrojch a udlostech, kter vytvej strukturu jeho preferenc uvauje tak aby doshl co nejvt zisk pi co nejmench nkladech.

    • Aktr disponuje tak uritm vlivem, pomoc nho me vci kontrolovat , pivodit, nebo odvrtit.


    Vztahy a transakce

    Vztahy a transakce

    • Mezi aktry vznikaj vztahy je vytvej strukturu a systmy jednn pat sem: systmy smny, moci, kolektivnho chovn, dvry a socilnho kapitlu

    • Jednn mezi aktry umouje redistribuci zdroj

    • Transakce maj podobu smny (hledn vzjemnch vhod), nebo jsou uskuteovny organizacemi


    Konstrukce soci ln reality

    Konstrukce sociln reality

    • Podle Colemana pechod od mikroroviny v n jednotliv akti realizuj sv zmry k makrorovin (socilnmu systmu) probh na zklad nsledujcch konfigurac:

    • Zetzen clov jednajcch aktr (stejn rovn) do smnnch proces, kter vedou k vytvoen trnch instituc (penze, banky, trnice, obchody, agentury, ale i satkov kancele...)

    • Zetzen aktr v situaci existence mocenskch rozdl (existuje kontrole jednch aktr nad druhmi)

    • Konfigurace nezvislch aktr vede ke vzniku socilnch norem chovn, systmu dvry a komunikanch struktur


    Funkcionalismus a harrington modern soci ln teorie kap 4

    FunkcionalismusA. Harrington: Modern sociln teorie, kap 4

    Zkladn mylenka funkcionalismu:

    Spolenost je celek, systm vzjemn

    zvislch st. Celek je tedy elov strukturovan

    lenn na vzjemn se doplujc sti.

    Pedstavitel: T. Parsons, R. Merton

    Funkcionalismus v sociologii navazuje na:

    • antropologii (R. Braun, B. Malinowski)

    • naturalismus v sociologii - H. Spencer

    • holismus (draz na celek) E.Durkheim


    Empirick zdroje pozn n

    Empirick zdroje poznn

    • Empirismus 30. lta

    • Elton Mayo praktick vyuit sociologickch vzkum

    • Racionln a iracionln strnka jednn lid

    • Diachronn (hledn pin a nsledk) a synchronn (interakce mezi stmi celku) pstupy ke zkoumn socilnch jev


    Funkce

    Funkce

    • Sociln jednn (in) nem jen bezprostedn vznam (vsledek) pro aktry, ale m tak vznam (pln roli) pro ir sociln okol. Pln tedy funkci.

    • Rzn prvky ivota spolenosti na sob navzjem zvisej a pln rzn funkce.

    • Tm stabilizuj systm (celek), vytv d a pispvaj k jeho reprodukci.

    • Funkce vyjaduje vznam jakou m jednn pro spolenost jako celek


    Manifestn a latentn funkce

    Manifestn a latentn funkce

    • R. Merton

    • Rozlien:

      • na zmrn (pedpokldn) dsledky innost manifestn funkce

      • Nezamlen, objektivn dsledky - latentn funkce

        Pojem disfunkce.


    Z kladn rysy funkcionalismu j klof v ttlust soudob sociologie i

    Zkladn rysy funkcionalismuJ. Klof, V. Ttlust: Soudob sociologie I

    • Spolenost je celek navzjem spjatch st, jejich pinn souvislost je komplexn, nepipout vklad rozhodujc role jedinho faktoru

    • Spoleensk systmy jsou ve stavu dynamick rovnovhy. Pevld tendence ke stabilit.

    • V socilnm systmu existuje napt, odchylky od rovnovhy, kter se postupn e a institucionalizuj


    Z kladn rysy funkcionalismu

    Zkladn rysy funkcionalismu

    • Zmna nastv postupn formou pizpsobovn. Ti zdroje zmny: vnj, a vnitn strukturln zmny, inovace na zklad aktivity len. Revolun zmny se tkaj nadstavby, nemn strukturu systmu.

    • Hlavnm faktorem sociln integrace je hodnotov souhlas. (Uznv je vtina spolenosti.) Hodnotov systm je nejstabilnjm prvkem systmu, odchylky, nesoulad apod. je chpn jako patologick jev, zpsoben vtinou patnou adaptac, i socializac.


    Stabilita syst mu

    Stabilita systmu

    • Poaduje se : chovn jednotlivch st v souladu se zjmy celku, plnn uritch funkc

    • K tomu dochz na zklad osvojen a dodrovn veobecn psobcch kulturnch vzorc v jednn lid.

    • Poruovn stability systmu - nap. protestn, nebo antisociln akce (xenofobie, nic ne nrod, korupce, trestn innost apod.). Funkce takovho jednn je rozporn, nestabilizuje celek spolenosti, ale nanejve vlastn skupinu aktr. Disfunkce.

    • een disfunkc - vyuit instituc sttu, zeslen adaptanch proces.


    Adapta n procesy

    Adaptan procesy

    • Pklad vzdlvn: vzdlvn m smysl nejen pro jednotlivce, ale souasn vytv uritou kulturn rove spolenosti. Ta pot zptn psob (hraje roli piny) na rove souit, nap. kulturn a sociln kapitl pospolitosti. P. M. Weber: protestantsk etika.

    • Socializace


    Rozkv t funkcionalismu

    Rozkvt funkcionalismu

    • Rozvoj v povlenm obdob 2. svtov vlky obdob dynamickho rozvoje stability zpadn spolenosti.

    • Konec ideologie (D- Bell) konflikt mezi kapitlem (radiklnm individualismem) a kolektivismem (socialismem) ztratil smysl.

    • Pedstavitel funkcionalismu zastvali liberln metodologii.

    • Nov vk sociologie (T. Parsons), tzv. postklasick sociologie e oteven otzky klasick sociologie, jako je monost vyuit sociologickho poznn v zen spolenosti.


    Soci ln teorie modern spolecnosti

    AGIL

    Formt systmu sociln smny

    Mobilizace zdroj

    G subsystmy dosahovn cl

    Politick zizen

    A adaptivn subsystmy

    ekonomika

    Utven zkon

    Pidlovn norem

    Politick podpora

    Pracovn sly, trh

    I integran systmy

    Zkony , normy, spoleensk kontrola

    L udrovn vzor

    Kulturn a motivan zvazky

    Loajalita, solidarita


    Teorie rol

    Teorie rol

    • Role - oekvan zpsob chovn typick pro urit sociln prosted a sociln status jedince

    • Odpovd uritm normm chovn, kter si jedinec osvojuje v procesu socializace (kolk, rodi)

    • Role ve spolenosti se ustavuj soubn s normami a institucemi (vznik, modifikace) na zklad aktivity lid.

    • Role jsou odindividualizovanm nstrojem penosu norem, umouj sociln i osobn kontrolu

    • Oekvan chovn naplnn role i mimo rmec instituce (nap. lka, nk, politik..) - stereotyp chovn.

    • Konflikt rol, - mezi dvma a vce aktry,

      - interpersonln


    Kritika funkcionalismu

    Kritika funkcionalismu

    • Teorie konfliktu funkcionalismus klade pli velk draz na podizovn se systmovm normm

    • Marxistick kritika funkcionalismus zatr vnitn rozpory spolenosti, nedocenn sociln rozdlnosti

    • Racionln aktr, racionln volba - funkcionalismus nedoceuje aktivn roli aktra na tvorb norem

    • Neofunkcionalistick pstupy


    Teorie strukturace anthony giddens

    Teorie strukturace - Anthony Giddens

    • Kritizuje funkcionalismu za to, e povauje poteby za vlastnost systmu a e strukturn funkcionalismus povyuje sociln systm nad jednotlivce

    • Tmto zjednoduenm se potlauje loha lid jako tvrc instituc a spolenosti jako systmu

    • Sociln systm sm o sob nem poteby ani funkcionln nezbytnost. Poteby maj pouze lid.

    • Ale pipout, e sociln systm psob na jednn aktr prostednictvm informac a norem


    A giddens

    A. Giddens

    • Navrhuje teorii strukturace

    • Sociln systm (organizace, instituce, skupiny) je takov uspodn vztah, kter je neustle utveno a reprodukovno, mnno innost lid (aktr)

    • Lid tvo spolenost a dlaj to jako historicky uren akti, nikoliv ale v rmci vlastn volby.

    • Struktury spolenosti jsou pro aktry jak omezenm, tak monost (jednn a struktura nestoj proti sob) .


    Z kladn pojmy teorie strukturace

    Zkladn pojmy teorie strukturace

    • Systm - je tvoen hlavnmi institucemi spolenosti

    • Strukturace - proces jm jedinci svou innost reprodukuj systm

    • Struktura - jsou pravidla jednn v praxi (normy, role)


    Strukturace proces reprodukce soci ln ho syst mu

    Strukturace -proces reprodukce socilnho systmu

    • Reprodukce socilnho systmu probh na zklad aktivity lid (aktr)

    • Rozliuje ti rovn zkuenosti a jednn aktr:

      • Nevdom , podvdom motivy jednn (Freud)

      • Diskurzivn vdom, zdvodnn jednn, popisovan, projektovan

      • Praktick vdom (zamlen vdn), je bn jednn na zklad porozumn mezi jedinci. Jde o sdlen porozumn, kter pi vzjemnm setkvn . povaujeme za samozejm souvislost Etnometodologie (Garfinkel)


    Teorie jedn n strukturace shrnut o co jde

    Teorie jednn- strukturace shrnut - o co jde?

    Dv strany ivotnho procesu: na jedn stran jsou jednajc lid (vtinou ale na zklad zamlenho vdn) a druh stran systm a struktura pravidel.

    Problm je zda to skuten stoj proti sob? Jde vlastn o vzkumn problm jak podl v jednn lovka m jeho vlastn j a jak je podl (vliv) subjektu.

    Kdy se lovk rozhoduje k njakmu jednn skuten svobodn a nezvisle na okolnostech?


    A giddens a t et cesta

    A. Giddens a tet cesta

    • Hodnocen modern spolenosti:

    • V modern spolenosti je identita jedinc zvisl spe na reflexi, sebepoznn a sebekontrole ne na tradici Tradice se nahrazuje reflexivitou tj vnmn a hodnocen vlastn pozice, vt roli hraje situace, bezprostedn zkuenost ne tradicevznam dvry

    • Monosti reflexe tzv. expertn vdom me doshnout kad jedinec osvojen teorie i situace a pochopen vlastn situace

    • Jedinci tedy mohou utvet svj ivot (odpovdn) a tm pebraj odpovdnost za svj ivot podstata mylenky tet cesty

    • V zsad jde o liberln pozici


    T et cesta a probl m trhu a giddens t et cesta t et cesta a jej kritici

    Tet cesta a problm trhuA. Giddens- Tet cesta; Tet cesta a jej kritici

    • Tet cesta m bt eenm situace postmodern doby mezi kapitalismem a socialismem (mezi levic a pravic)

    • Usiluje o modernizaci levice. Mus trn mechanismy pochopit a ne s nimi bojovat. Podnikn hraje rozhodujc roli a soukrom kapitl je klovm pedpokladem socilnch investic.

    • Ale trh m problmy:

      • Pizpsobuje se spotebiteli

      • Komercionalizace, zobchoduje ve, problm ohroen ivotnch hodnot

      • Trhy nemaj samy o sob dn monosti seberegulace

      • Trh produkuje externality, vedlej efekty

      • Etick zsady musej vychzet z zven trhu, z veejn morlky a prvnho systmu

      • Trh neum vytvet lidsk kapitl to mus udlat vld, rodina, spoleenstv


    Politika t et cesty

    Politika tet cesty

    • Ti sfry moci:

      • Vlda, ekonomika, obansk spolenost

    • Nov spoleensk smlouva (dn prva bez odpovdnosti), nov politick kultura.

    • Zmnit sociln stt ve stt socilnch investic

    • Najt rovnovhu mezi regulac a deregulac

    • Podporovat vvoj diverzifikovan spolenosti na principu rovnosti pleitost

    • Nepodceovat globalizaci


    Teorie soci ln ho kapit lu

    Teorie socilnho kapitlu

    • Teoretick zdroje zkuenosti a poznatky z een problmu socilnho jednn a jeho dopad

      • M.Weber

      • J. Coleman

      • R. Collins

      • A. Giddens

      • R. Putnam

      • P. Bourdieu


    P bourdieu p bourdieu teorie jedn n

    P. BourdieuP. Bourdieu: Teorie jednn

    • Spolenost nen tvoena na jedn stran strukturou (systmem) a na druh jednajcmi aktry. Nejde o samostatn substance stojc proti sob.

    • Je tvoena socilnmi vztahy mezi aktry, kte jednaj v rmci uritch omezen, kterm kme instituce (sly, trendy,moc..).

    • V tto sti socilnch vztah lze najt a vysvtlovat pravidelnosti a tvoivost individulnho jednn.

    • Kulturn (a souhrnn) kapitl je podmnn ekonomickm kapitlem, ale nen jm peduren

    • Ekonomick determinace uruje formu spolenosti, jej sociln strukturu


    K pojmu kapit l

    K pojmu kapitl

    • Vekonomice pedstavuje kapitl takov prostedky (vrobn, ale i finann, akcie ap.), kter pin zisk. Viz slovnk: (J.Jandourek)

    • Kapitl nen uren ke konzumaci, ale kprodukci.

    • Vpenesenm slova smyslu je mon o kapitlu hovoit i jako o nehmotnch prostedcch dosahovn zisku, jako je vzdln, schopnosti a sociln kontakty. Pak jde o kapitl, kulturn, lidsk, sociln.

    • Kapitl sociln je souhrn kontakt kter me lovk vyut ke svmu prospchu hmotnmu, nebo nehmotnmu.


    V em je v znam spojen pojm soci ln a kapit l

    V em je vznam spojen pojm: sociln a kapitl ?

    Vhody a pnos spojen pojmu kapitl nap. se socilnmi

    i kulturnmi vlastnostmi lovka je mon spatovat vtom,

    e:

    • vystihuje rove uritch kvalit lid (nebo i skupin) a jejich aktivitu

    • vystihuje kumulativn aspekt tchto kvalit (nap. vliv rod)

    • umouje zjiovat (potencil) jak ance uplatnn m konkrtn lovk vmodern spolenosti

    • poukazuje na stabiln a potenciln prvky vmezilidskch vztazch

    • naznauje monosti jeho praktickho vyuit a roziovn

    • vystihuje sloitost a souvztanost socilnho prostoru

    • obsahov aplikace pojmu ekonomick kapitl na jin spoleensk jevy


    Soci ln teorie modern spolecnosti

    SOCILNPOTENCIL

    Postoj kivotu-aktivita

    SOCILN KAPITL

    -dvra vzjemnost*)

    -sdlen normy chovn

    -vrnost a sounleitost

    -sociln st

    -informan kanly

    -participace

    -stakeholdi

    KULTURN KAPITL

    -kulturn hodnoty-humanismus

    -duchovn ivot

    -obecn znalosti

    -zpsob ivota, chovn,

    -vybavenost

    -zjmy

    -

    Lidsk kapitl

    -vzdlan

    -kvalifikace

    -jazykov vybavenost

    -identita

    *) prjekt CONSCISE


    Soci ln kapit l jako d v ra

    Sociln kapitl jako dvra

    Pojem: Existuj zhruba ti koncepce chpn socilnho kapitlu a jeho men:

    1.Sociln kapitl je tvoen hodnotami a normami socilnho chovn, kter jsou spojeny spodporou fungujc demokracie, obsahujc obanskou angaovanost, vyjadujc vzjemnou dvru lid a jejich dvru vinstituce. Je to pedpoklad aktivnho socilnho jednn a participace. Je chpn jako nezbytn komplementrn zleitost ve vztahu kveejnm institucm. (Putnam, R. D. 2001, A Giddens). Tento typ je oznaovn jako formln (kolektivn) sociln kapitl, nebo tak jako kapitl pinejc veejn blaho


    P klad metody zkoum n d v ra kolektivn soci ln kapit l 2009

    Pklad metody zkoumn- dvra - kolektivn sociln kapitl. (2009)

    • Otzka znla: Budu vm postupn st seznam skupin lid a instituc. Prosm podvejte se na tuto kartu a eknte mi vdy jak velkou veobecnou dvru knim mte. Respondenti vyjadovali mru sv dvry ktmto objektm na tystupov kle jej krajn body byly: velmi velik dvra (4) a opan dn dvra (1).


    P klad soci ln kapit l jako d v ra vstupn hypot za v zkumu

    Pklad - sociln kapitl jako dvra (vstupn hypotza vzkumu)

    Veejn prostor ve sledovanch severoeskch regionech se vyznauje spe malou veobecnou dvrou mezi lidmi i malou dvrou k institucm celosttnho i mstnho charakteru, tedy nzkou rovn kolektivnho socilnho kapitlu.

    Veejn prostor se v dsledku toho tp do mnoha elovch vazeb, st a sdruen vymykajc se asto veejn kontrole.

    V tto situaci roste vznam individulnho socilnho kapitlu, zejmna pak tzv. socilnho kapitlu svazujcho a spojujcho.


    Soci ln kapit l jako s vztah

    Sociln kapitl jako s vztah

    2. Pojet socilnho kapitlu jako st recipronch (obsahujc monost smny dar-ekonomick zjem pitom nen vysloven) vazeb mezi lidmi umoujc zakldn st vychz koncepce P. Bourdieu (1998). Na rozdl od pedchzejcho pojet je oznaovn jako neformln (individuln) sociln kapitl, kter je zamen spe na jednotlivce pin soukrom blaho.


    Soci ln kapit l jako p edpoklad spole n akce

    Sociln kapitl jako pedpoklad spolen akce

    3. Tet pojet je spe implicitn a shledvme ho nap. vvahch J. Giddense (2004), kde je sociln kapitl pmo spojovn sprocesy uzavrn dohod a tvorby, pednostn voblasti ekonomiky. Co je vnmno jednoznan jako pozitivn zleitost jak pro oblast ekonomiky, tak jako rozvoj obansk spolenosti. Tento typ socilnho kapitlu je mon podle Giddense rozvjet a podporovat i ze strany sttu.


    Akt i soci ln ho kapit lu

    Akti socilnho kapitlu

    • Individuln individuln statek

      • Interakn, vyjaduje sociabilitu jedince

      • Mobilizan, vyuiteln pro dosahovn cl

    • Kolektivn - kolektivn statek

      • dvra


    Komponenty soci ln ho kapit lu d halpern social capital 2007

    Komponenty socilnho kapitluD. Halpern: Social Capital, 2007

    • Podle D. Halperna sociln kapitl tvo ti zkladn kompenenty:

      • Sociln st

      • Sociln normy, (hodnoty, oekvn)

      • Sankce


    Druhy soci ln ho kapit lu

    Druhy socilnho kapitlu

    • Svazujc uvnit skupiny, vazba, osobn pojtka, spolen hodnoty, symbolika, siln vztahy

    • Pemosujc- vzdlenj vazby, slab vazby, umouje pekonvat spoleensk hranice, mezi skupinami

    • Spojujc s lidmi na uritch, zpravidla vznamnch pozicch


    Rovn soci ln ho kapit lu

    rovn socilnho kapitlu

    • Mikrorove rodina, znm, kamardi,

    • Mezorove soused, komunita, skupina

    • Makrorove nrod, obchodn spolenosti, EU, OSN

    • Kadou tuto rove je mon analyzovat z hlediska druhu socilnho kapitlu (svazujc, pemosujc, spojujc)


    Soci ln st t solidarita vylou en

    Sociln stt, solidarita, vylouen

    • Teorie socilnho kapitlu nen eenm socilnch rozdl, ale spe jen popisem existujcch vztah a individulnho een v rmci stvajcho systmu

    • Sociln stt - tzv. velk vyprvn (velk projekty)

    • Souvislost s humanismem-osvcenstv, svoboda, rovnost bratrstv

    • Stav modern spolenosti z pohledu sociln situace, spravedlnosti monosti, pednosti, problmy. Rozdly jsou zachovvny a spe se prohlubuj

    • Spojen s vkonem meritokratick princip, spontnn d


    Teorie znalostn spole nosti

    Teorie znalostn spolenosti

    • Atributy teorie znalostn (vzdlanostn) spolenosti:

      • vysok podl lid s vym a vysokokolskm vzdlnm

      • demokratizace pstupu ke vzdln rovnost anc

      • uiten vzdlvn, praktick znalosti

      • vdeck zklad obsahu i forem vzdlvn-modernizace obsahu

      • vzdlvn jako celoivotn proces

      • modernizace vzdlvacch postup (E-learning)

    • Teorie pedpokld, e vzdln je nstrojem:

      • vkonu, efektivnosti ekonomiky

      • uspokojen individulnch ambic

      • een socilnch problm

      • stability spoleenskho systmu


    Zm ny posl n vzd l n ve spole nosti j keller vzd lanostn spole nost

    Zmny posln vzdln ve spolenostiJ. Keller: Vzdlanostn spolenost?

    • kola jako chrm -piblin do poloviny minulho stolet

      • klasick pojet vzdln (vdn je nco vjimenho, spojen s vrou, osvcenstv, nboensky a humanitn orientovan)

      • vzdln jako privilegovan zleitost nastroj reprodukce sociln struktury

      • diverzifikace rozsahu vzdln (zkladn univerzitn)

      • souvislosti (Comte pozitivistick crkev vzdlanc; teorie elit)

      • demokratizace vzdln v souvislosti s rozvojem prmyslu a potebou, etnictv a sprvy

      • ale tak - kola jako nstroj vchovy loajlnch lid socializace (pimen a sprvn znalosti, kze, cta k autoritm) organizan lovk hodc se do industrializovan organizace


    Kola jako v tah

    kola jako vtah

    • Vzdln zajiuje lep sociln pozici (hlavn po druh svtov vlce)

      • Poteba lid se stednm a inenrskm vzdlnm

      • Monosti socilnho vzestupu - rst podlu stednch vrstev ve spolenosti

      • Vzdln je podporovno socilnm sttem


    Kola jako poji ovna

    kola jako pojiovna

    • Obdob konce 20 stolet

    • Vzdln m ochrnit ped socilnmi riziky, kter souvis se:

      • zmnami organizace korporac

      • zmnami charakteru prce a jejho bytku a zvyovn efektivity -

        Viz nap. R. Reich : Dlo nrod,


    Kritika teorie vzd lanostn spole nosti

    Kritika teorie vzdlanostn spolenosti

    • Je vzdln a rozvoj vzdlanosti sm o sob schopen vyeit problmy modern spolenosti ve fzi globalizovan ekonomiky? Zd se, e nikoliv

    • Diplomy nezajiuj zskn zamstnn a pozice - ale jsou nezbytn (U. Beck)


    V da a jej loha v modern spole nosti

    Vda a jej loha v modern spolenosti

    • Nezbytnost vdy jako specifick lidsk innosti

    • Co ve je vda? Respektive ne ve je vda? Reprodukce vdeckho poznn popularizace, vuka

    • Otzka souasnosti - J. F.Lyotard:

      Kdy je vdeck poznn legitimn (uznvan, potebn)

      respektive co zabezpeuje legitimitu vdeckho poznn?

      V obdob modernity stoj legitimita vdy na uznn emancipace rozumu a jeho vznamu pro pokrok, vkon, een problm..

      V obdob postmodernity je dna kontrolou nad realitou


    Tradi n ch p n v dy

    Tradin chpn vdy

    • Nvaznost na osvcenetsv, vra v rozum

    • Pozitivismus vra ve vdu jako nstroj zen, (technika, technologie, sociln inenrstv)

    • Velk projekty velk vyprvn clov stavy dokonal spolenost. V dsledku toho orientace na techniky socilnho zen, organizan teorie

    • Napklad: ideologie socialismus, ale i demokracie, kapitalismus, humanismus (Fukuayma Konec historie) jsou jen velk vyprvn


    Krize v dy druh polovina 20 stolet

    Krize vdy druh polovina 20 stolet

    • V dsledku podlehnut iluzi o monostech projektovat a dit spoleensk vvoj, se sousteuje zjem na prostedky (metody vdeckho zen) a mn na dsledky (komplexn) jednn

    • Vznik krize vdeckho poznn (Khun- paradigamata) co je skuten vda? Problmy metodologie vd.

    • Dsledky roziovn a popularizace vdeckch poznatk vichni jsou poueni, zejmna spoleensk vdy

    • Prniky discipln, objevuj se nov analytick prostory (nap. sociln kapitl)

    • Nen ist vdy, vda nen hierarchicky uspodna

    • Podizovn vdy kritrim uitenosti. Vda je legitimovna prostednictvm sluby spolenosti, ne na zklad velkch projekt, ale cestou drobnch vyprvn vyuitelnch pro poteby praxe. Vda je redukovna na pnos pro vrobn sly, co klade otzky ne: Je to pravda? ale Co to pinese? Na pnosu vdy je zaloeno jej financovn.

    • Problm financovn vdy


    Modern v da

    Modern vda

    • Vda (vdeck poznatky) nen definitivn jistota, vn pravda, neobsahuje zkonitosti vvoje pro poteby projektovn budoucnosti.

    • Co je dno tm, e modern vda objevila neuritost, jej snaha o pesnost nevede k lep kontrole (zen), ale k novm formm nejistoty.

    • V tomto smyslu je nepedvdateln, nevme co novho objev a jak budou dsledky

    • d rozumu je vdy naruovn zjitnmi neshodami, rozdly vda neustle znekliduje

    • Vda by se mla rozvjet nikoliv na zklad pozitivismu inku, (jen praktick vyuitelnosti), ale na zklad kladen otzek zpochybovn znmho a vymezovn neznmho.


    Probl m modern v dy

    Problm modern vdy

    • Podizovn vdy jen principu sluby a vkonu systmu je proti jej logice.

    • Vda je oteven systm, kriticky reflexivn orientovan .. je proti stabilit proti technokratick

    • Vda klade otzky typu: je to pravda?

    • Je to snad jedin ance lidskho rodu na pedchzen katastrof, vetn peit v kosmu


    Ne lidsk a v da

    Ne lidsk a vda

    • Humanismus velk vyprvn v ohroen, vznik nehumanismu

    • J. F. Lyotard slunce nm dojde asi tak za 6 miliard let

    • Stroje (obecn) jsou postupn programovny tak, aby vystdaly lidsk bytosti s clem prodlouit ivot za okamik tepeln smrti

    • lovk je vytsovn ze systmu na kterm je stle vce zvisl prostednictvm techniky

    • Probh strn hranic mezi lidmi a stroji

    • Ustupujeme ped potai tm, e jsme na nich stle vce zvisl Pklad: Y2K a rok 2000 zborcen potaovch systm, a dsledky pro spoleenskou organizaci


    Probl m um l inteligence

    Problm uml inteligence

    • Nezbytnost lidskho (potenho) vkladu do rozvoje uml inteligence

    • Nsledn me u umlch systm dochzet k vy form organizace a tm vy schopnosti adaptace

    • Uml ivot me mt jin imperativy ne ivot lidsk

    • Pipomenout souvislost s Darwinismem


    Reflexivn sociologick teorie u beck rizikov spole nost

    Reflexivn sociologick teorie - U. Beck: Rizikov spolenost

    Zkladn teze:

    Spoleensk produkce bohatstv je systematicky doprovzena produkc rizik.

    Pechod od logiky rozdlovn bohatstv ve spolenosti nedostatku k logice rozdlen rizik

    Rizika:

    - ekologick

    - technologick

    - sociln


    1 rizikov spole nost

    1. Rizikov spolenost

    asov vymezen:

    - pechod spolenosti z modernismu (1. moderna) do postmodernismu (2. moderna) piblin druh polovina 20. stolet

    Prvn moderna - organizovan modernita , stt blahobytu, pedstava bezproblmov budoucnosti, zdvodnn rozvoje produkce odstrann nedostatku, bdy

    Garant pokroku: elov racionalita jednn lovka

    Druh moderna spolenost st, je spolenost tvorby

    rizik- zdvodnn produkce je problematick. Problm s elovou racionalitou nezajiuje pokrok


    Nezam len d sledky

    Nezamlen dsledky

    Nezamlen dsledky (vedlej efekty) zmrnho jednn

    A. Smith pedpokldal jejich institucionalizaci prostednictvm trhu

    K Marx vedlejm efektem rozvoje vrobnch sil je zmna vrobnch vztah

    V zsad se tedy nemn fakt, e lidsk innost vdy produkuje vedlej efekty a rizika, jen jsou dnes astj, komplexnj (dsledky dsledk, problm dsledk jejich odstraovn). Multiplikan efekt. Rst komplexity.


    2 reflexivn modernizace

    2. Reflexivn modernizace

    • Kritick pohled na ivot, na vvojov trendy

    • Konstatuje:

      • Zeslabuje stt v dsledku ekonomick globalizace Spoleensk systm se rozpad na dl funkn sti, instituce se osamostatuj, ztrc se stedn integran dvod celku,

      • Zeslabuje sociln funkce sttu

      • Politika se obejde bez masovch politickch stran, kter nemaj nvaznost na tdy (kter nejsou), nejsou jasn sociln zjmy a jejich nositel

      • Zeslabovn role rodiny zmna rol,individualizace ivota

      • Flexibilita zamstnn, pokles poteby iv prce

      • Pevaha hedonismu ve zpsobu ivota


    Ambivalence reflexivn ho p stupu

    Ambivalence reflexivnho pstupu

    • Reflexe modernity, jej vklad a popis nen vemi spoleenskmi vdci pijmn.

    • Vyvolv ve spolenosti neklid, pesimismus

    • Neklade si cle pozitivnho een problm

    • Neklade si kol hledat vchodiska


    3 vynucen individualizace

    3. Vynucen individualizace

    • Individualizace vznik pod tlakem spoleenskch proces, rozpadem celku na instituce deregulace pravidel

    • Zeslabovn a ztrta osobnch vazeb

    • Beck se domnv, e na vin je sociln stt, kter zajiuje to co jednotlivec potebuje, v dsledku toho nemus hledat sociln vazby a pomoc, nepotebuje ani rodinu, ptele, komunitu

    • Sociln stt ml slouit jako pojistka pro lovka a stal se sm zdrojem rizik jako nezamlenho dsledku pe o lovka.


  • Login