Pohybová aktivita a hypertenze Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Rekreologie

1. Pohybová aktivita a hypertenze Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Rekreologie

2. Výsledná syntéza: Aerobní cvičení je spojeno s významnou redukcí průměrného systolického a diastolického krevního tlaku (TK) o 3,84, resp. 2,58 mm Hg. Závěr: Aerobní cvičení redukuje TK jak u hypertoniků, tak i u normotoniků. Vzestup aerobní pohybové aktivty může být považován Za důležitou komponentu změny životního stylu Působícího preventivně a terapeuticky Při léčení hypertenze.

3. Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace • Arteriální hypertenze - dospělá populace v průmyslově vyspělých zemích • 15-25 % • Spolu s • hyperlipoproteinemií • obesitou • kouřením • jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ICHS • Lineární závislost • cerebrovaskulární a kardiovaskulární morbidity a mortality • na výši TK • Podle kritérií WHO z r. 1993: • Arteriální hypertenze – • opakované zvýšení TK nad 140/90 mm Hg • prokazované alespoň u 2 ze 3 měření TK • Izolovaná systolická hypertenze • systolický TK > 160 a současně diastolický TK < 90 mm Hg

4. Incidence a riziko hypertenze v US populaci Přes 28% Američanů nad 18 let má hypertenzi STK > 140 mm Hg DTK > 90 mm Hg Kardivaskulární riziko stoupá už od TK 115/80 A ZDVOJNÁSOBUJE SE NA KAŽDÝCH 20/10 mmHg Pulzový tlak = systolicko - diastolický rozdíl Nezávislý prediktor kardiovaskulární mortality zejména v populaci nad 55 let věku

5. Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace: Prevalence hypertenze v ČR mezi 15-20% dospělé populace se zřetelným nárůstem prevalence ve vyšších věkových skupinách Podle starší definice hypertenze dle WHO (TK> 160/95mm Hg) Prevalence hypertenze při užití novější definice hypertenze (TK > 140/90 mm Hg) Odhad 20-24 % přesné statistické údaje nejsou zatím pro celou ČR k dispozici

6. Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace Technika měření TK Vsedě po 10minutovém uklidnění na pravé paži s volně podloženým předloktím a tonometrem umístěným ve výši srdce Zlatý standard konvenční rtuťový sfygmomanometr s přiměřeně širokou a dlouhou manžetou Diastolická hodnota TK se odečítá s přesností na 2 mm Hg při vymizení ozev Měření opakujeme 3x a vypočítáme z naměřených hodnot průměr.

7. Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace • Měření TK vstoje • u starších nemocných a diabetiků s hypertenzí • pro častější možnost ortostatické hypotenze • U mírné hypertenze opakujeme měření v rozmezí 1-3 měsíců • při těžké hypertenzi v kratším odstupu • Měření TK pomocí aneroidního manometru • méně přesné a vyžaduje opakovanou kalibraci přístroje • oproti rtuťovému manometru • Ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM) po dobu 24 nebo 48 hodin • při podezření na fenomén bílého pláště • při rezistenci hypertenze k léčbě • při episodické hypertenzi • při nevysvětlených hypotenzích • při diabetické vegetativní dysautonomii • při ověřování účinnosti nových léčiv • atd.

8. Definice hypertenze, její prevalence a klasifikace: • Při ABPM průměrné hodnoty • denní < 135/85 mm Hg • noční < 120/70 mm Hg • Celodenní průměr < 130/80 mm Hg • Tlakové zatížení • více než 15 % hodnot TK nad 140/90 mm Hg ve dne • a nad 120/80 mmHg v noci • Domácí měření TK • hodnoty jsou vždy nižší než hodnoty klinického TK

9. Význam zátěžového TK pro predikci ICHS a hypertenze Všeobecně přijaté rizikové faktory budoucí hypertenze: • Hypertenze v rodinné anamnéze • Vysoký BMI • Nízká zdatnost • Nízká PA Zátěžová hypertenze nebo pozátěžový vysoký TK nejsou uznány za jasný prediktor (ačkoliv se množí publikace – zvýšené riziko 1,7 – 3krát) Obdobné publikace i u dětské populace.

10. Význam zátěžového TK pro predikci ICHS a hypertenze Možné problémy • zátěžový protokol • zátěžové normy TK • technika měření TK • nevhodné analytické metody Z hlediska medicíny založené na důkazech je závěr: „U zdravého člověka zátěžový vysoký TK zvyšuje pravděpodobnost budoucí hypertenze.“

11. TK lidí nad 18 let, bez medikace, bez akutní choroby,průměrné měření z 2 a více návštěv a dvou měření při každé návštěvě lékaře

12. 130 85

13. Stratifikace dle rizikových skupin (RS) a léčení

14. Co považovat za chorobu cílového orgánu • (tedy koho rovnou farmakologicky léčit při TK např.140/80 mm Hg) • Angina pectoris • Stav po infarktu myokardu • Stav po revaskularizaci srdečních cév • Stav po selhání srdce • Hypertrofii levé komory • Stav po cévní mozkové příhodě • Neuropatie (?) • Periferní tepenná choroba • Hypertonická retinopatie (primární onemocnění sítnice)

15. Kvalita léčení v USA • (u nás je HORŠÍ) • Jen zhruba polovina lidí s hypertenzí je léčena • Jen zlomek z této poloviny má TK snížen na žádoucí hodnoty • STK jde hůře kompenzovat než DTK • V doporučeních není zmínka o žádoucí větší toleranci • vyššího TK u seniorů, doporučení jsou naopak ještě zpřísňována

16. Pozitivní účinky cvičení pro zvýšená krevní tlak Dlouhodobá intenzivní pravidelná zátěž chrání před vznikem hypertenze Inverzní vztah intenzity a délky rekreačního cvičení k riziku vzniku hypertenze u mužů ale nikoliv u žen (chybí přímé důkazy) Pro stanovení léčebného vlivu cvičení je nezbytná kontrolní skupina nebo přerušení cvičení Z nových metaanalýz: Menší léčebný efekt cvičení na hypertoniky než se udávalo: (v průměru jen 7,4/5,8 mmHg) Vliv typu a intenzity zátěže - minimální až žádný

17. Efekt koncentrického a excentrického cvičení se statickým odporem Trvalé snížení klidového tlaku po „resistance exercise training“ (dle doporučení ACSM) u normo- i hypertoniků v průměru o 3 mm Hg Málo? Pokles TK o 3 mm Hg snižují mortalitu o 4 % a ICHS o 5 – 9 %! Medicína založená na důkazech: Kategorie B

18. Efekt klasické statické zátěže – opakovaný handgrip • Z několika prací (bez kontrolní skupiny) • razantní snížení diastolického tlaku • (o 15 mm!) • beze změny systolického tlaku • Tyto nálezy jsou sice zpochybňovány • (ale mají kategorii C!) • 24hod monitoring po statickém cvičení (jen asi 1 hod) • není pozátěžová hypotenze • je malé jednodenní ovlivnění TK

19. Vliv zátěže na TK seniorů Evidence B: TK je pozitivně ovlivněn cvičením. Změny jen o několik mm Hg ale tento pokles má vliv na snížení mortality Evidence C: 20 hodinová pozátěžová hypotenze u seniorů Efekt není závislý na délce a intenzitě cvičení

20. Pohlavní rozdíly v efektu pohybové terapie na hypertenzi Nejsou. Z hlediska ovlivnění rizika vzniku hypertenze v populačních studiích u žen nezáleží na intenzitě a délce tolik jako u mužů Tréninkový efekt na hypertenzi je stejný