KONKURENCESCHOPNOST STARONOVÝCH VÝROBNÍCH ŘETĚZCŮ MSK Strategy in Transition 2012, 11.10.2012

1. KONKURENCESCHOPNOST STARONOVÝCH VÝROBNÍCH ŘETĚZCŮ MSKStrategy in Transition 2012, 11.10.2012 Jiří Cienciala rektor Vysoké školy podnikání, a.s. Ostrava

2. ŽEBŘÍČEK KONKURENCESCHOPNOSTI DLE WEF Zdroj: The GlobalCompetitiveness Report2012–2013

3. KONKURENCESCHOPNOST ČR 2008 – 2011 Zdroj: The GlobalCompetitiveness Report2011–2012

4. NEJVĚTŠÍ PŘEKÁŽKY PODNIKÁNÍ V ČR Zdroj: The GlobalCompetitiveness Report2012–2013

5. PILÍŘE KONKURENCESCHOPNOSTI Instituce Infrastruktura Inovace Makroekonomická stabilita Zdravotnictví Vzdělání Trh práce Finanční trhy Efektivnost trhu Zdroj: Strategiemezinárodníkonkurenceschopnosti ČR naléta 2012 -2020

6. INOVACE ZÁKLAD KONKURENCESCHOPNOSTI

7. NAVRHOVANÝ ROZPOČET EU PRO ROKY 2014-2020 Ostatní politiky (zemědělství, výzkum, externí atd.) 63 % (649 miliard EUR) Politika soudržnosti 33 % (336 miliard EUR) Infrastrukturální fond „ConnectingEurope Facility“ 4 % (40 miliard EUR)

8. NA CO PŮJDOU EVROPSKÉ PENÍZE PO ROCE 2014? Budoucí zaměření podporovaných oblastí je orientováno na 12 tématických cílů. Tématický cíl 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací • posilování výzkumné a investiční infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu • podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace • podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření technologií pro všeobecné použití

9. PILÍŘ INOVACE – CÍLE V ČR • Posílení významu inovací jako zdroje konkurenceschopnosti ČR a jejich přínosů pro dlouhodobý hospodářský růst, pro tvorbu kvalitních pracovních míst a pro rozvoj kvality života v ČR • Zvýšení inovační poptávky firem • Zlepšení spolupráce mezi podniky a akademickým sektorem • Kvalitnější podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu • Potřeba identifikace klíčových technologických oblastí • Funkční systém pro řízení a koordinaci rozvojových politik a nástrojů podpory inovačního podnikání a V&V Zdroj: Strategiemezinárodníkonkurenceschopnosti ČR naléta 2012 -2020

10. PILÍŘ INOVACE – PROJEKTY V ČR • Vytvoření funkčního systému pro řízení a koordinaci rozvoje národního inovačního systému (NIS) • Vytvoření prostředí pro excelentní VaV • Rozvoj spolupráce pro transfer znalostí mezi podniky a akademickým sektorem • Podpora spolupráce mezi podniky • Foresight a určení technologických oblastí strategického významu pro ekonomický růst ČR • Kosmické technologie Zdroj: Strategiemezinárodníkonkurenceschopnosti ČR naléta 2012 -2020

11. KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU V MSK • Tendence • Podíl MSK na HDP ČR od roku 2005 oslabuje (v r. 2005 byl druhý nejvyšší hned za Hlavním městem Prahou, v r. 2011 je čtvrtý nejvyšší) • Energetická náročnost + růst cen energií a poplatků (OZE, …) • Produktivita práce roste hlavně díky snižování stavu zaměstnanců • Náročná ekologická legislativa EU, zesílená populismem národních a regionálních autorit • Koncentrace do velkých průmyslových celků • Nízká míra ekonomické participace obyvatel • Odchod mladých a vysoce kvalifikovaných lidí z MSK

12. MOŽNOSTI PODNIKÁNÍ V MSK • Průmysl tvoří více než polovinu HDP MSK a je založen na tradičních odvětvích(v EU tvoří průmysl 1/5 HDP, v ČR je to 1/3): • Dobývání uhlí • Výroba a zpracování oceli • Těžké strojírenství • Automobilový průmysl • Komparativní výhoda pro nové podniky v navazujících oborech • Možnost rozvoje produktových řetězců • Kvalifikovaná pracovní síla • Vzdělávací systém kustomizovaný na stávající průmysl • Součást největšího středoevropského průmyslového regionu (+PL, SK) • Alternativa – rozvoj služeb a nových technologií • Podmínka pro nové materiály a technologie – V&V

13. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY CESTA KE ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

14. Partnerství Technologie Lidé Řízení Naše mise Společně pro příští generace Naše vize Vyspělá průmyslová společnostvycházející z tradic hutnictví Strategické cíle na příštích 5 let •cíle jednotlivých let• projekty realizace cílů v klíčových oblastech Přístupy a principy Orientace na zákazníka • Inovace • Podnikatelský duch • Pružnost • Trvalé zlepšování • Týmová práce • Alianční myšlení • Důslednost, plnění dohod • Sdílení znalostí a zkušeností • Komunikace • Společná zodpovědnost • Trvalé rozvíjení důvěry Na čem stavíme kultura a um lidí•propojení firmy a regionu•tradice - od roku 1839•značka

15. STRATEGICKÝ ZÁMĚR • Snížení závislosti na fluktuaci trhu • výrobky s vyšší přidanou hodnotou • vyšší stupeň finalizace • Zvyšování hodnoty společnosti při omezených zdrojích i kapacitách Dynamické zvyšování podílu dlouhých výrobků s vyšší přidanou hodnotou a její řízení v budovaných výrobkových řetězcích

16. SKUPINA TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY-MORAVIA STEEL ZŽRK TŽ-MS 11 200 zaměstnanců TŽ, a.s. 6 000zaměstnanců 50-100 % 19 společností 20-50 % 6společností do 20 % 3společnosti

17. MAPA AKVIZICÍ 1996 – 2012 Metalurgia (PL) SCHV Kladno VT OV ŽDB Drátovna Řetězárna ENERGETIKA, Strojírny, Slévárny MMV VÚHŽ HŽaP VIVA Zlín Šroubárny Kyjov Ferromoravia D&D Drótáru (H)

18. VÝZNAMNÉ SPOLEČNOSTI SKUPINY TŽ–MS METALURGIA (PL) finální výrobky SLÉVÁRNY TŘINEC ENERGETIKA TŘINEC STROJÍRNY TŘINEC D&D Drótáru (H) tažírna oceli ŘETĚZÁRNA VIVA Zlín kovárny SCHV TŽ sochorová válc. MMV V&V VÚHŽ ŠROUBÁRNY KYJOV HŽaP péra, pružiny

19. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY V ROCE 1996 A DNES

20. VÝZNAMNOST VaV V TŽ Podnik typu TŽ si nemůže dovolit pasivně přistupovat k udržování konkurenceschopnosti. Aktivně a to formou VaV projektů se soustředí na zlepšování kvalitativních parametrů svých výrobků, snižování nákladů na výrobu případně snižování negativních dopadů na okolní prostředí. V TŽ existuje již dlouholetá tradice aktivního řešení VaV projektů, jejichž náměty jsou např. benchmarking, implementace nových investičních celků, poptávky zákazníků, reklamace apod. Jen zřídka náměty vycházejí z popudu institucí základního výzkumu. Finanční prostředky na VaV jsou z větší části podnikové a v případě možnosti získání dotace na podporu VaV jsou tyto prostředky silně motivačními a to z pohledu rozšíření záběrů projektů, zapojení složek základního výzkumu pro získání kompletních informací o dané technologii, principech metalurgických pochodů a jejich mechanizmech.

21. EXTERNÍ SPOLUPRÁCE NA PROJEKTECH VšechnyVaVprojekty v TŽ se řešívespolupráci s VŠ, VO případně AV ČR. • Příkladem je projekt VEPO (2005-2008), jehožhlavnímpříjemcembyla VŠB-TU Ostrava, čítajícídalších 17 spolupříjemců z řad VO, inovativních MSP a TŽ, kterézdesehrályrolipříjemcedotace a plátceneveřejnýchzdrojůprojektu. • Projekty 2011–2012, kde TŽ jsou v roliuchazeče, jsoudalšímiúčastníkyprojektuorganizacetypu: VŠB-TU OSTRAVA, MMV VÍTKOVICE, VÚHŽ DOBRÁ, VŠCHT PRAHA, VUT BRNO, VÚHU MOST, COMTES FTH PLZEŇ, ústavgeonikyAV ČR OSTRAVA. • Spolupráce se zahraničímpředevšímnaprojektech EU RFCS, ale inaprojektechvnitropodnikových: US SOSNOWIEC, IMŽ GLIWICE, THYSSENKRUPP STEEL AG GERMANY, CONSEJO SUPERIOR DE INVESTIGACIONES CIENTIFICAS SPAIN, PETROGRAPHICS SOUTH AFRICA a další, kteříparticipujínaprojektechformousmluvníchspolupracínaurčenédílo.

22. PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÉ SPOLUPRÁCE S VŠ A VO • Fyzikální a numerické modelování nestacionárního průtoku oceli přes ponorné výlevky s dozátory - spolupráce s VŠB-TU OSTRAVA s cílem: • Ověřit a navrhnout nový tvar ponorné výlevky umožňující zvýšení rychlosti lití bez negativních vlivu na povrchovou kvalitu litých sochorů. Výsledkem laboratorního modelování byla následná výroba provozních výlevek a jejich odzkoušení. Současně došlo k potvrzení možnosti zvýšení rychlosti lití, zvýšení výrobnosti ZPO bez negativních vlivů na kvalitu a sekvenčnost.

23. PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÉ SPOLUPRÁCE S VŠ A VO • Možnosti použití hnědého uhlí při výrobě vysokopecního koksu – spolupráce s VŠCHT PRAHA a VÚHU MOST s cílem: • Ověřit možnost výroby koksu z černého uhlí a přídavku hnědého jakožto levnější komponenty bez negativních dopadů na samotnou kvalitu vysokopecního koksu a kapalné produkty koksovny (např. dehet). Výsledkem laboratorních, poloprovozních a provozních pokusů je ověřená již patentovaná technologie umožňující úspory nákladů.

24. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA TŽ Od roku 2009 je Střední odborná škola opět součástí skupiny TŽ-MS, tak jak tomu bylo v minulosti. Smyslem jejího opětovného získání do struktury TŽ je příprava budoucích zaměstnanců šitá na míru potřebám skupiny a zároveň i nabídka uplatnění všech absolventů ve firmách skupiny s dlouholetou tradicí a zkušenostmi. Formy a příklady spolupráce: • spolupráceTŽ a SOŠ TŽ přitvorběvzdělávacíchprogramů • spoluprácepřinávrhustrukturystudijníchoborůna SOŠ TŽ vycházejícízestrategickýchzáměrůskupinyTŽ–MS • prezentaceskupinyTŽ–MS nazákladníchškolách (s cílemzískatžáky ZŠ pro studiumna SOŠ TŽ) • prezentaceskupinyTŽ–MS naburzách pro volbupovoláníorganizovanýchúřadypráce (s cílemzískatžáky ZŠ pro studiumna SOŠ TŽ) • spoluprácenaorganizaci „Dnůotevřenýchdveří“ naStředníodbornéškoleTřineckýchželezáren pro žákydevátýchtříd ZŠ • organizaceexkurzížáků z příhraničníchzákladníchškol (Čierné, Skalité, Svrčinovec) • organizace „Dneotevřenýchdveří“ v Třineckýchželezárnách a vybranýchdceřinýchspolečnostech pro žákydevátýchtříd a jejichrodiče • spoluprácepřipřípravěOlympijských her řemeselna SOŠ TŽ

25. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA TŽ • poskytovánípříspěvkužákůmprvníchročníkůpreferovanýchoborůnaškolnípomůcky a sportovní a společenskéaktivity • umožněníprázdninovýchbrigádplnoletýmžákůmtechnickýchoborů SOŠ TŽ • sledováníúspěšnýchřešitelůolympiád a soutěžítechnickéhozaměření a jejichocenění u příležitostiakce „Regionální talent“ • spolupráce s učiteliodbornéhovýcviku a instruktorypřicílenémrozmístěnížákůposledníchročníkůnajednotlivápracoviště s návaznostínajejichbudoucízaměstnání • bilancováníobnovylidskýchzdrojů s vazbounaabsolventyškoly • účastnaslavnostnímvyřazenížákůučebních a studijníchoborů • zařazenívšechabsolventůtechnickýchoborůnapracovištědlestudijníchvýsledků (přijetí do stavu TŽ a dceřinýchspolečnostíneboprostřednictvímagenturpráce) • zajišťovánífiremníhovzdělávání pro potřeby TŽ a DSp (největšípodíltvoříprofesnívzdělání) • umožnění a organizacestážíučitelů SOŠ TŽ naprovozech TŽ a DSp s cílemuplatněnízískanýchpoznatkůvevýuce

26. KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU V MSK • Co dělat? • Založit růst produktivity na modernizovaných tradičních odvětvích a rozvoji nových průmyslových odvětví s vyšší přidanou hodnotou • Podporovat inovace, výzkum a vývoj • Vytváření podmínek pro nové, znalostně náročné investice i ze zahraničí • Usnadnit startupy nových malých a středních firem • Dále neztěžovat situaci velkých firem novými ekologicko-populistickými opatřeními • Využívat strategické partnerství podnikatelských subjektů, škol a institucí (Moravskoslezský pakt zaměstnanosti)

27. KONKURENCESCHOPNOST OCELÁŘSTVÍ V MSK • Vytvářet a využívat potenciál up- and down- řetězců • Využívat státní podporu orientace výzkumu na materiálovou základnu (vývoj nových materiálů) • Využívat služby exceletních výzkumných a vývojových center a výstupy aplikovat v praxi (IT4Innovations, RMTVC atd.) • Dostatek kvalifikovaných a kompetentních lidí