Sociální správa

1. Sociální správa Procesy v sociální správě

2. Procesy v sociální správě • Druhy a zásady řízení • Specifika správního řízení v sociální správě • Správní řízení podle správního řádu • Řízení ve správním soudnictví • Řízení ve věcech soukromosprávních

3. Druhy a zásady řízení • Řízení – tj. vedení lidí a jejich činností nebo procesní postupy prostřednictvím kterých dojde k realizaci práv a povinností podle právních předpisů • My se zaměříme na řízení jako proces - podstatné pro sociální správu /jak se klient domáhá svých práv na základě práv zakotvených v právním předpisu/

4. Druhy řízení – základní dělení A) v subsystémech sociálního zabezpečení • Řízení v dávkových systémech – přiznání či nepřiznání dávky. • Řízení v nedávkových systémech – sankce pro zaměstnavatele, který neplatil pojistné. B) Podle předmětu řízení • Nemocenské pojištění, • Důchodové pojištění • Sociální péče • Sociální služby – pnp • Pomoc v hmotné nouzi. • Řízení o pojistném – sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a všeobecné zdravotní pojištění

5. Jiná řízení další řízení - nemusejí mít povahu správního řízení Zákon č. 293/2013 – občanský soudní řád Zákon č. 292/2013 – zákon o zvláštních řízeních soudních Nová právní úprava Sjednocení s NOZ Zákony se doplňují

6. Zákon o zvláštních řízeních soudních • vyčlenění právní úpravy nesporných řízení a jiných zvláštních řízení z OSŘ, • OSŘ se pro tato řízení použije nadále již pouze subsidiárně, • klasické příklady: o osvojení, rozvod manželství (opatrovnické/rodinné právo, právo dědické). • V nesporném řízení jde o úpravu právních vztahů mezi účastníky pro budoucnost. • Nesporné řízení má funkci preventivní, kdežto řízení sporné funkci reparační.

7. Základní zásady řízení Obecně: Podstatné jejich dodržení (upraveny vždy v příslušném zákonu) Jejich dodržování se sleduje při právních sporech - Zákonnost – jednání a rozhodnutí správního orgánu • Objektivní (materiální) pravda – zjištění skutečného stavu věci pro vydání rozhodnutí - Rovnost účastníků – v případě sporu více účastníků, rovnost všech - Oficialita (dispozivita) – pro zahájení řízení. Ř. se zahajuje: • na žádost účastníka řízení (žádost o dávku) • z podnětu orgánu, který rozhoduje (ex offo) – existují případy, kdy se zahajuje řízení bez návrhu účastníka ( zjistí se, že neoprávněně čerpal dávku – účastník má právo nahlížet do spisu, vyjádřit se k podkladům řízení a navrhovat důkazy Volné hodnocení důkazů - v zájmu hledání pravdy

8. Druhy řízení 2a • Zásada dvou/více stupňového řízení – umožňuje účastníkům podat proti návrhu st. správy opravné prostředky: • odvolání – proti rozhodnutí správního orgánu může účastník řízení podat odvolání (dle poučení v rozhodnutí). O odvolání v 2. instanci rozhoduje krajský úřad, ministerstvo soud • rozklad- odborný – podává se proti rozh. ministertev • námitka podává se proti oznámení (např. o přiznání dávky). • odpor – podle OSŘ podává se proti platebnímu rozkazu, s kterým nesouhlasím • Zásada součinnost správních orgánů a účastníků řízení účastník řízení má právo hájit svá práva, přinášet důkazy, měnit výpovědi zjištění podstaty věci  oboustranně • Zásada rychlosti a hospodárnosti správní úřad rozhoduje včas a bez průtahů, dodržuje správní lhůty (je-li to možné, rozhoduje bezodkladně, do jednoho měsíce, ve složitých případech vyžadujících složité dokazování do 2 měs.). Řízení by nemělo zbytečně zatěžovat občany. • Zásada písemnosti – řízení se vede písemně! Např. u soudu se rozhoduje bez přítomnosti osoby ze spisu • Zásada veřejnosti řízení – v celém soc. zabezpečení se dodržuje zásada neveřejnosti. Někdy tato zásada dovedená ad absurdum úřady tvrdě ctí dodržování ochrany osobních údajů a neveřejnosti

9. Základní kroky řízení Procesní kroky v sociální správě, výstupem je zpravidla rozhodnutí • Zahájení řízení: v sociální správě zejména z podnětu účastníka, z moci úřední (ex offo) méně, návrhem – žádost o dávku, službu na kterou má nárok podle platné právní úpravy • Procesní podmínky – je nutno zkontrolovat, zda jsou splněny, aby bylo možno provést správní řízení. Rozhodující subjekt v konkrétním řízení musí disponovat pravomocí rozhodnout + musí být příslušný věcně a místně rozhodnout + nutno zajistit zásadu – ne dvakrát v téže věci – nelze projednat již rozhodnutou věc (pouze v odůvodněných případech) • Průběh řízení – úvod – soud zkoumá, zda jsou splněny procesní podmínky, účastník řízení – má právo nahlížet do spisu, navrhovat důkazy, doplňovat podání. Podmínka věcné legitimace – stav, kdy je účastník řízení subjektem práva, které nárokuje a orgán, který rozhoduje a je povinen právo a přiznat a umožnit tak jeho realizaci. • Rozhodnutí – vydané oprávněným orgánem, obsahuje: výrok, odůvodnění, poučení a odvolání (jinak je napadnutelné) • Opravné prostředky – proti rozhodnutí, které nenabylo právní moci, opravný prostředek – tj. odvolání (většinou do 15 dní od doručení rozhodnutí, proti rozhodnutí)

10. Specifika správního řízení v sociální správě • Postupy SŘ jsou předpisy jednotlivých oblastí sociální ochrany • Výsledkem SŘ je zpravidla přiznání dávky • Řízení je založeno na přiznání/nepřiznání dávky

11. Subjekty správního řízení Orgány státní správy nebo místní samospráva pověřená zákonem • ÚP • ČSSZ • Inspektoráty práce • OSSZ • Kraje • KÚ, MPSV • Obce s rozšířenou působností

12. ÚP - 1 - zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky • Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností a je účetní jednotkou. • Úřad práce České republiky řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí, které je jeho nadřízeným správním úřadem. Organizační členění: • Generální ředitelství a krajské pobočky • Obvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. • Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.

13. ÚP - 2 Úřad práce plní úkoly v těchto oblastech: a) zaměstnanosti, b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, c) státní sociální podpory, d) dávek pro osoby se zdravotním postižením, e) příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb a f) pomoci v hmotné nouzi, v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti, zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, zákonem o státní sociální podpoře, zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, zákonem o sociálních službách a zákonem o pomoci v hmotné nouzi.

14. ČSSZ 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 5 odst. 1 tohoto zákona plní ČSSZ tyto úkoly : a) rozhoduje 1. o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek, 2. o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat, 3. o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na dávce důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat, 4. o odvoláních ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení, 5. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno, 6. o převodech důchodových práv podle § 105a zákona o důchodovém pojištění a zařizuje tyto převody,

15. ČSSZ • b)jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního zabezpečení, • c) plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny, • d) řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení. • e) zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového pojištění a v oblasti pojistného na sociální zabezpečení, • f) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona, • g) vede registr pojištěnců důchodového pojištění (dále jen "registr pojištěnců"), • h) vyrozumívá okresní správu sociálního zabezpečení [§ 6 odst. 4 písm. s)] o tom, že občan, který je dočasně práce neschopným, byl uznán invalidním na základě soudního řízení o žalobě, • ch)zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo použitelných předpisů Evropské unie a z mezinárodních smluv, • i) posuzuje zdravotní stav v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8 odst. 9). (Česká správa sociálního zabezpečení posuzuje invaliditu a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dítěte a jeho neschopnost vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost pro účely řízení o námitkách (§ 88)

16. ČSSZ a OSSZ • Strukturu ČSSZ tvoří ústředí ČSSZ, (regionální) pracoviště ČSSZ, okresní správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. • Všechny organizační jednotky a útvary ČSSZ mají své ředitele, územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno své vedoucí.

17. kraje • 129/2000 Sb. • Odvolací řízení proti rozhodnutí obce

18. Správní řád • 500/2004 Sb. • Subsidiární působnost – podpůrná norma pro všechny procesně-právní úpravy v jednotlivých odvětvích, kromě těch, které ho vylučují

19. Účastníci řízení • Každý subjekt, kterému to nevylučuje správní řád • Způsobilost být účastníkem – podmínka: svéprávnost, zletilost – 18 let, • Zastoupení – osoba nemůže samostatně jednat – zastoupení obligatorní (osoba nemůže samostatně jednat), fakultativní (osoba si dobrovolně vybírá zastoupení)

20. Zahájení správního řízení • Na návrh účastníka – v naší oblasti nejčastěji, podání žádosti o přiznání dávky (formulář vyplněný a podepsaný) • Z podnětu správního orgánu- zahájení zvláštních procesů – vyměření penále za neplacení pojistného firmou

21. Nahlížení do spisu • Právo účastníka nahlížet do spisu vedeného správním orgánem (zpravidla za účasti zaměstnance správního orgánu) • Ze spisu je možné pořizovat výpis, správní orgán musí zajistit neporušení mlčenlivosti (zdravotní stav účastníků řízení, apod.)

22. Přerušení/zastavení SŘ • Zjištění nedostatků při SŘ – neúplnost, nesrozumitelnost, nečitelnost + je potřeba zajistit další doklady /např. zdravotní stav/ • § 64 SŘ – institut přerušení řízení • § 66 SŘ – zastavení řízení

23. Dokazování • § 32 SŘ • Zjištění skutečného stavu věci – podklady pro rozhodnutí (zajistí sám úřad, předloží účastník řízení – lékařské správy, výsledky místního šetření, sociální šetření, zprávy psychologa, školy, apod.) • Formy dokazování: • Listiny • Čestná prohlášení

24. Osobní účast při jednání • Zpravidla bez osobní účasti osoby (možnost předvolat, nechat předvést) – mimořádně pro účely zdárného průběhu řízení • Většina dávek – přiznání nároku bez osobního kontaktu s klientem • Nutnost osobní účasti – posouzení zdravotního stavu občana, písemné předvolání + sdělení důsledků, když osoba nepřijde • Pořádková pokuta – občan se nedostavuje – max. 200 Kč

25. Rozhodování • Stanovená lhůta zákonem, kdy je správní úřad povinen rozhodnout • Povinnost rozhodnout bezodkladně, lhůta 30 dní, případně prodloužení podle § 71 odst. 3 – 60 dní • Individuální správní akt – vyvrcholením SŘ je rozhodnutí – je to individuální správní akt – zakládá, ruší nebo mění práva účastníků řízení a mění jejich právní poměry. Rozhodnutí musí být vydáno v souladu se zákony, příslušným správním orgánem, rozhodnutí musí vycházet ze skutečně zjištěného stavu. Musí obsahovat povinné náležitosti podle příslušné právní normy. Obsahuje: výrokovou část, odůvodnění a poučení o odvolání (§ 68 SŘ). • Usnesení – jednoduší správní akt, nerozhoduje o nárocích, SSP – vyhovělo se v plném rozsahu – pouze se oznámí výše a způsob vyplácení dávek • Právní moc – rozhodnutí se realizuje po nabytí právní moci – po procesně právní lhůtě, kdy je možno napadnout jeho nesprávnost (15 dní pro odvolání). Proti rozhodnutí, které nabylo právní moc není odvolání. • Vykonatelnost rozhodnutí – druhá vlastnost rozhodnutí. Vykonatelnost zpravidla spojena s nabytím právní moci, ale lze i dnem uvedeným ve výrokové části rozhodnutí.

26. Náklady správního řízení/opravné prostředky • Náklady, které vznikly správnímu orgánu hradí správní orgán, náklady, vzniklé účastníkovi řízení hradí on. • Opravné prostředky: řádné, mimořádné • Rozhodnutí nabývá právní moci, jestliže proti němu není uplatněn opravný prostředek. • Některé opravné prostředky lze podat u správního orgánu – linie správní – je stanoven správní odvolací orgán (nadřízený – MPSV).

27. Řádné opravné prostředky Před nabytím právní moci rozhodnutí • Odvolání, rozklad – do 15 dní ode dne oznámení rozhodnutí nadřízenému správnímu orgánu • Autoremedura – správní orgán, který rozhodnutí vydal, může vyhovět v plném rozsahu, pokud tím není způsobena újma některému z účastníků • Odvolací řízení – pokud nenastane náprava autoremedurou, proběhne odvolací řízení. Zastaví řízení, zruší a vrátí k novému rozhodnutí, rozhodnutí změní – pokud je rozhodnutí v rozporu s právními předpisy. • Rozklad – ekvivalent odvolání, opravný prostředek proti rozhodnutí ústředního správního orgánu – rozhoduje ministr na základě doporučení vlastní rozkladové komise.

28. Mimořádné opravné prostředky Rozhodnutí již nabylo právní moci. • Obnova řízení – náprava nesouladu rozhodnutí s právním řádem. Znovuotevření rozhodnutí, rozhodnutí, opět odvolání. • Přezkumné řízení – náprava nezákonných rozhodnutí, která jsou v právní moci. Zahajuje správní orgán, který rozhodnutí vydal, z moci úřední.

29. Samostudium • Řízení ve správním soudnictví • Řízení ve věcech soukromosprávních