1 / 18

Faktory zkreslující poznání osoby

Faktory zkreslující poznání osoby. Autoprojekce – tendence posuzovat jiné podle sebe, připisujeme jim ve zvýšené míře záporné nebo kladné vlastnosti př. lakomí a podlézaví lidé označili své známé za ještě lakomější a podlézavější – tím si udržují vlastní duševní rovnováhu.

mac
Download Presentation

Faktory zkreslující poznání osoby

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Faktory zkreslující poznání osoby

  2. Autoprojekce – tendence posuzovat jiné podle sebe, připisujeme jim ve zvýšené míře záporné nebo kladné vlastnosti př. lakomí a podlézaví lidé označili své známé za ještě lakomější a podlézavější – tím si udržují vlastní duševní rovnováhu

  3. Haló – efekt – „máš, tak ti ještě přidám“ posuzujeme jedince na základě jednotlivých náhodných znaků na celou osobnost. Je – li znak příznivý, posuzovatel člověka hodnotí příznivě a naopak př. studentovi nejdou cizí jazyky, a tím pádem je označen za průměrného. Odborné předměty ovládá, ale tyto znalosti jsou zastřené

  4. Pořadí informací – první dojem výrazně ovlivní pozdější informace. Jestliže je první dojem příznivý, má posuzovatel tendenci hodnotit osobu celkově příznivě a naopak

  5. Soukromá teorie osobnosti – lidé s touto teorií jsou přesvědčeni, má – li člověk vlastnost X, musí mít i vlastnost Y, protože si myslí, že tyto vlastnosti se vyskytují společně. Připisují člověku obě vlastnosti, aniž by se přesvědčili, že je skutečně má

  6. Charakter interakce mezi posuzovatelem a posuzovaným – pozorovatel si u pozorovaného všímá především vlastností, které jsou z hlediska vztahu významné a důležité. Vede to k neúplnému poznání člověka př. vrchní zdr. sestra si vybírá sestru podle odborné úrovně

  7. Efekt shovívavosti – posuzovanélidi hodnotíme spíše příznivě, ať už si to zaslouží nebo ne. Znamená to nevidět nebo podceňovat u druhých lidí špatné vlastnosti

  8. Figurav pozadí– tendence posuzovat člověka podle lidí s kterými žije a k nimž patří. Připisovat mu stejné vlastnosti, které připisujeme těmto lidem

  9. Kategorizace – „typický učitel, typický úředník, typický mámin mazlíček..“ připisujeme člověku vlastnosti, které obecně předpokládáme u většiny členů dané skupiny. Jestliže jsme jednou někoho označkovali, nemusíme dál přemýšlet o tom jaké vlastnosti dotyčný opravdu má

  10. Sociální vnímání může být chybné, vytváříme-li si na druhé názor příliš rychle • 1. Nejvíce nás ovlivňuje první dojem • 2. Haló efekt – dochází k němu tehdy, pokud z jedné ( kladné či záporné ) vlastnosti usuzujeme na ostatní vlastnosti ( aniž bychom se přesvědčili ) Př. Psych. a ped. Rozsypalová str. 131

  11. 3. autoprojekce– hodnotíme, posuzujeme druhé lidi podle sebe – východiskem je vlastní sebehodnocení • 4.ovlivnění citovým vztahem k posuzované osobě – je - li pozitivní vztah - vidíme ho lépe je – li záporný vztah – vidíme záporné vlastnosti

  12. 5. Předsudky – jedincům s určitým vzhledem, stylem oblékání, jedincům z určitých skupin přisuzujeme již předem určité vlastnosti - Uveďte sami, kterým osobám hrozí předsudky • 6. Individuální subjektivní zkreslení – díváme se na osoby přes „růžové“ nebo „černé brýle“

  13. 7. Efekt mírnosti – chová se mile, usmívá se – je nám sympatičtější • 8. Osoby v pozadí – hodnotíme člověka podle toho s jakými lidmi se stýká, kdo jsou jeho přátelé

  14. Někdy člověka poznáváme za nepříjemných okolností (oš. pacient se silně zapáchající ránou, oš. kolostomie apod.)

  15. Závěr • Pozor! Můžeme osobu vnímat jinak než druzí a osobu můžeme vnímat též chybně. • Neprovádět ukvapené hodnocení druhé osoby. • Snažit se člověku nejprve porozumět např. z pohledu pozorovatele (kdy je jedinec v kontaktu s jinou osobou).

  16. Člověk se stává socializovaný právě tím, že jeho chování má určitý význam, který je srozumitelný lidem ve společnosti, a tím, že on sám je schopen porozumět chování druhých.

  17. Zdroj • PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN 80-85427-30-0. • ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN 80-862-92. • ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN 80-7333-014-8.

More Related