200 likes | 389 Views
EKG a něco málo kolem. Gabča Styborová X33BMI. Srdíčko.
E N D
EKGa něco málo kolem Gabča Styborová X33BMI
Srdíčko • Srdeční sval je jedinou svalovinou,která pracuje nepřetržitě po celý život. Srdce se přitom stáhne zhruba 100 000krat denně, přečerpávajíce v klidu okolo 5 - 7 000 litru krve, při běžné zátěži až jednou tolik a při těžším cvičeni až 5krat tolik krve v průběhu 24 hodin • Jeho úložiště je uprostřed hrudníku • Srdce je malý dutý orgán • Skládá se ze tří vrstev: Myokard,Epikard,Perikard • Skládá se ze dvou síní a dvou komor
Parametry normálního srdce • Norma systoly je 120-140 mmHg, norma diastoly 80-90 mmHg. Vysoký tlak krve - hypertenze je více jak 160/95 mmHg. Nízký krevní tlak - hypotenze je nižší než 100/60 mmHg • Tepová frekvence určuje počet srdečních stahů – tepů za minutu. U dospělého člověka v klidu je 70 – 80 tepů za minutu. • Tepový srdeční objem je množství krve vypuzené jednou srdeční systolou. Toto množství je v klidu asi 60-80 ml. Klidová hodnota minutového objemu je asi 5600 ml/min. (80ml x 70 tepů/min).
Jak funguje Srdíčko • Neokysličená krev se přivádí horní dutou žilou z hlavy a těla a spodní dutou žilou z břicha a končetin • Projde pravou síní a pak komorou a je vháněna do plic plicní tepnou na okysličení • Okysličená krev je přiváděna do levé síně a pak komory plicní žilou a odtamtud do celého těla aortou
Co to vlastně EKG je… • ElektroKardioGraf - přístroj pro sledování činnosti srdce na zásadě měření jeho elektrické aktivity. • Srdeční činnost je provázená množstvím elektromagnetických a elektrických vzruchů, které se šíří do těla a dají se pomocí citlivé elektroniky snímat, zaznamenávat a vyhodnocovat. • Případné odchylky od normální činnosti jsou jasně viditelné a specifické, tzn. že choroba nebo odchylka se projevuje stejnou změnou křivky na přístroji u každého pacienta. • Vyšetření na EKG je rychlé, přesné, neinvazivní a bezbolestné.
Historie EKG • Popis animální elektřiny Luigiem Galvanim (1783) a objev galvanometru Hansem Oerstadem (1819) odstartovaly éru experimentální elektrofyziologie. Elektrické změny závisející na srdeční akci jako první popsal italský fyzik Carlo Matteuci (1842) použitím reoskopické žáby. • Termín elektrokardiogram použil jako první britský fyziolog Augustus D. Walter • Do povědomí však vešel až přičiněním holanského fyziologa Willema Einthovena (1893). Einthoven sestrojil vláskový galvanometr (1901, Nobelova cena 1925), s jehož pomocí získal záznam již totožný s dnešním EKG, a popsal krivku PQRST (viz. nize). • V roce 1906 již vydal atlas normálních a abnormálních EKG, v němž popsal např. pravou a levou komorovou hypertrofii, levou a pravou síňovou hypertrofii, vlnu U, flutter síní ad.
Princip EKG • Elektrická aktivita srdce se projeví změnami elektrického napětí i na povrchu těla • EKG z jednoho svodu je graf velikosti průmětu elektrického srdečního vektoru v závislosti na čase. • Každá srdeční buňka tvoří při průběhu akčního potenciálu (AP) dipól - vektor o daném rozměru a směru. Buněčný vektor směřuje od depolarizované části k polarizované, tj. ve směru šíření AP. Je-li buňka zcela depolarizována (plató fáze) nebo polarizována (klidová fáze), vektor je nulový. Součtem všech buněčných vektorů v jednom časovém okamžiku vznikne vektor prezentující celé srdce v tomto časovém bodě - elektrický srdeční vektor (ESV) • Jeho směr závisí na převládajícím směru šíření AP, velikost na počtu a strmosti nárůstu dipólů. Je pochopitelné, že v různých fázích srdeční revoluce bude ESV různý
Ukotvíme-li začátek všech ESV do jednoho místa (elektrický srdeční bod) a proložíme-li konci všech vektorů křivku, získáme 3 pravidelně se opakující smyčky (trajektorie) odpovídající jednotlivým fázím: depolarizace síní, depolarizace komor a repolarizace komor (repolarizace síní je přehlušena depolarizací komor)
Svody při snímání standardního EKG • Místa snímáni potenciálu (svody) jsou nejčastěji na končetinách a na hrudníku - podle standardních metodik je jich celkem dvanáct a jsou rozděleny do 3 skupin. Existuji i jiná místa pro umístění svodu, jsou vsak většinou užívána pro speciální účely
1. Bipolární končetinové svody podle Einthovena označované I, II, III měří změny potenciálu mezi dvěma příslušnými elektrodami • 2. Unipolární zvětšené končetinové svody podle Goldbergera označované aVL, aVR, aVF měří změny potenciálu mezi danou elektrodou a svorkou vzniklou spojením dvou protilehlých elektrod • 3. Unipolární hrudní svody podle Wilsona
Unipolární hrudní svody podle Wilsona • Zatímco končetinové svody zobrazují elektrickou aktivitu srdce do frontální projekce, unipolární hrudní svody sledují elektrickou aktivitu srdce v horizontální rovině. Dohromady tedy umožňují určitou prostorovou představu o elektrickém poli srdečním • Referenční elektroda je vytvořena spojením tří končetinových svodů přes odpor 5 kΩ a aktivní snímací elektroda je umístěna na jednom ze šesti specifických míst na hrudníku. Elektrody se označují V1-V6 jsou umístěny následovně Svod aktivní elektroda referenční elektroda V1 4. mezižebří parasternálně vpravo Wilsonova svorka V2 4. mezižebří parasternálně vlevo Wilsonova svorka V3 mezi V2 a V4 Wilsonova svorka V4 5. mezižebří medioklavikulárně vlevo Wilsonova svorka V5 mezi V4 a V6 Wilsonova svorka V6 5. mezižebří ve střední axil. čáře vlevo Wilsonova svorka
Popis PQRST křivky Popis PQRST křivky: P - depolarizace síní; QRS - depolarizace komor; T - repolarizace komor; (U - repolarizace Purkyněho vláken)
VLNA P (positivní výchylka) • Vzruch vychází ze sinoatriálního uzlu a vlna depolarizace se rozšíří svalovinou předsíní. • Výsledný směr okamžitého vektoru je dolů a doleva, amplituda je relativně malá, neboť tenká stěna předsíní obsahuje poměrně málo svalové hmoty. Na EKG záznamu se píše vlna P. • Její délka je 80 – 100 ms
ÚSEK PQ • Když dospěje vlna depolarizace do atrioventrikulárního uzlu, dojde ke zbrzdění jejího dalšího postupu. Pomalý přesun podráždění z předsíní na komory je dán strukturou atrioventrikulárního uzlu, který vede vzruch nejpomaleji z celého myokardu. • Význam tohoto zpomalení změny podráždění je v oddělení systoly síní od systoly komor. • Na EKG se píše izoelektrická linie úseku PQ.
KOMPLEX QRS • Po zdržení v atrioventrikulárním uzlu přejde vzruch Hisovým svazkem a Tawarovými raménky na myokard mezikomorového septa a vyvolá jeho depolarizaci ve směru od levé komory k pravé. Okamžitý vektor míří doprava dolů ( v I. A II. svodu se tedy píše negativní Q kmit, ve III. Svodu pak pozitivní R kmit ). • Vzruch mezitím postupuje dále po převodním systému a vyvolává depolarizaci myokardu v oblasti srdečního hrotu, okamžitý vektor se otáčí dolů a doleva. Ve všech třech bipolárních svodech se píše pozitivní kmit R. • Vlna depolarizace pak pokračuje po svalovině komor, a to od endokardu k epikardu, přičemž směr okamžitého vektoru ( nahoru a doleva ) je dán především depolarizací myokardu mohutnější levé komory a míří tedy doleva. • Doba trvání 60 – 100 ms
ÚSEK ST • Když se rozšíří depolarizace po celé svalovině komor, je po krátkou dobu elektrická aktivita srdce nulová ( srdeční vlákna komor jsou ve fázi plató, mají tedy stejný elektrický náboj a nikde netečou žádné elektrické proudy ).Na EKG záznamu se píše izoelektrický úsek ST.
VLNA T • Na EKG záznamu se během repolarizace komor píše vlna T. • Za vlnou T následuje někdy tzv. vlna U, což je plochá vlna ne zcela jasného původu. Nejspíše je způsobena repolarizací Purkyňových vláken, která mají nápadně delší fázi plató ve srovnání s okolním myokardem. • Purkyňova vlákna fungují jako „jednocestný filtr“, který pustí vzruch jen jedním směrem ( z převodní soustavy na pracovní myokard ), ale ne zpět. • Doba trvání 200 ms
Odkazy • http://www.zzs.cz/frame2.htm • http://www.lf3.cuni.cz/physio/Physiology/education/materialy/praktika/ekg.htm • http://www.zdravotnici.cz/modules/dictionary/detail.php?id=261 • http://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/slides/cviceni_3_EKG_pozn.pdf • http://gerstner.felk.cvut.cz/biolab/X33BMI/slides/cviceni_3_EKG.pdf • http://www.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=5483&s_rub=0&s_sv=6&s_ts=38389,2703472222 • http://www.zdrava-rodina.cz/med/med0102/med0119.html