Imunitn syst m k
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 70

Imunitní systém kůň PowerPoint PPT Presentation


  • 63 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Imunitní systém kůň. Kurz Chuchle 2008. Imunitní systém (IMS) kůň. IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci ) Udržuje homeostázu organismu (společně s endokrinním a nervovým systémem) Propojení mezi výše jmenovanými systémy

Download Presentation

Imunitní systém kůň

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Imunitn syst m k

Imunitní systém kůň

Kurz Chuchle 2008


Imunitn syst m ims k

Imunitní systém (IMS) kůň

  • IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci)

  • Udržuje homeostázu organismu (společně s endokrinním a nervovým systémem)

  • Propojení mezi výše jmenovanými systémy

  • Odstraňování nefunkčních nebo cizích složek organismu

  • Složení – molekuly, buňky, lymfatické orgány, lymfatický systém


Ims p sob na n kolika rovn ch

IMS – působí na několika úrovních

  • Mechanické bariéry: nepropustnost kůže, sliznic

  • Chemické látky: HCl v žaludku, nižší MK na povrchu kůže

  • Horečka: vnitřní obrana organismu proti infekci

  • Vlastní imunita: buněčné i nebuněčné složky IMS


Z kladn pojmy

Základní pojmy

  • Antigen: molekula na kterou je organismus schopen reagovat imunitní rcí.

  • Antigeny (Ag) – tělu cizí

    - tělu vlastní

    Imunotolerance : vzniká již intrauterinně

    IMS – monitoruje i Ag – potravy, bakterií, prachových proteinů,

    bílkovin kůže.

    Hypersenzitivita – hyperaktivita na antigen (alergen)

    Autoimunitní choroba – poškození vlastních tkání

    Imunodeficience – nedostatečnost imunitního systému


Z kladn pojmy1

Základní pojmy

  • Imunitní dozor – imunokompetentní buňky putují tělem – v krvi, vycestují do tkání a vrací se zpět.

  • Primární lymfatické orgány – kostní dřeň, brzlík.

  • Sekundární lymfatické orgány (slezina, mízní uzliny, tonzily=mandle) v nich probíhá realizace specifické imunitní odpovědi – prezentace Ag


Z kladn pojmy2

Nespecifiká (vrozená)

Fagocytóza granulocytů,monocytů a makrofágů

baktericidní účinky kůže

Žaludeční pH - HCl ničí patogeny v žaludku

komplementový systém

zánět

Specifická (získaná imunita)

buňky – lymfocyty – T, B.

T- lymfocyty (Tc, Th,NK)– vyzrávají v thymu, buňkami zprostředkovaná spec. imunita

B – lymfocyty – kostní dřeň , produkují protilátky

Základní pojmy


Nespecifick imunita

Nespecifická imunita

  • Nespecifická imunita – vrozená, není závislá na předchozím kontaktu s patogenem.

  • Kůže - je mechanickou barierou bránící průniku patogenů do těla. Navíc vylučuje antibakterialní látky (např: kyselina mléčná, nenasycené mastné kyseliny...)

  • Žaludek - je další barierou bránící průniku patogenů do těla. Žaludeční šťávy jsou totiž extrémně kyselé. (Obsahují např: kyselinu chlorovodíkovou.)

  • Fagocytóza - buňky imunitního systému pohlcují cizorodý materiál v organismu (neutrofilní granulocyty, makrofágy)

  • Interferony - jsou proteiny uvolňované buňkami, které byly napadeny viry. Zabraňující množení virů.

  • Komplement - je soubor proteinů

  • Lysozym – enzym x MO, slzy, povrch kůže, v místě poškození tkání

  • Zánět

  • Horečka


Hore ka lat febris pyretos

Horečka (lat:febris, ř:pyretos)

  • Tělesná teplota je vyšší než obvyklé.

  • U koně –zvýšená teplota nad 38,5 °C x horečka nad 39 °C

  • (Přehřátí (hypertermie) – není horečka)

  • Pyrogeny - působí na centrum termoregulace v hypotalamu.

  • Není nemoc - pouze projev (příznak) nemoci

  • Je léčebným procesem: zvyšuje rychlost a sílu imunitní odpovědi a omezuje účinnost množení některých patogenů.

  • Zvýšení tepové frekvence zrychluje látkovou výměnu

  • Je vysilující (mění rychlost některých biochemických reakcí - klade vyšší nároky na udržování homeostázy)

  • Pokud tělesná teplota překročí určitou hranici, začíná mít silně destruktivní účinky na organismus!!!!


Komplement

Komplement

  • Humorální součást nespecifického IMS

  • Tvoří ho proteiny (vznik: játra, makrofágy)  

  • Musí být nejprve aktivován.

  • K aktivaci je nutná: vazba MO a Ig a aktivace samotným MO

  • fagocyty lépe pohltí MO, který je obalen složkami komplementu.

  • Jiné složky komplementu slouží jako signály - » přizvou do místa infekce další fagocyty.

  • Konečné seskupení jednotlivých složek komplementu má schopnost perforovat povrch MO. 


Z n t latinsky inflammatio ecky phlogosis

Zánět (latinskyInflammatio, řeckyPhlogosis)

  • Reakce na poškození buněk, tkání nebo průnik infekce.

  • Současně nejvýznamnější obranou a také sebepoškozující reakcí organismu.

  • Většinou nejde zcela odlišit, kdy je zánětlivá reakce mobilizovaná k obraně a kdy je organismus zbytečně poškozován.

  • Zánětlivé reakce se účastní krevní plazma, všechny cirkulující krevní buňky, krevní cévy, a buněčné a mezibuněčné složky pojivové tkáně.


P iny z n tu

Příčiny zánětu

  • Neživé příčiny – jsou obvykle chemické nebo fyzikální faktory (zánět aseptický); např. poškození tkáně při chirurgickém zákroku, traumatickém poškození (zlomeniny, přetržení svalů, apod.), popálení….

  • Jednoduchá reakce, netvoří se protilátky proti příčině (zánět reparativní).

  • Živé příčiny – jsou látky antigenní povahy (viry, bakterie, parazité), jedná se o velmi složitou reakci a zánět se vyvíjí od začátku jako obranná reakce (vzniká zánět obranný).


Klinick projevy z n tu

Klinické projevy zánětu

  • Rubor = zčervenání: projevem hyperémie zánětlivého ložiska, zvyšuje se množství krve v kapilárách

  • Tumor = otok; tj. zvětšení objemu tkání (zvýšený objem krve v ložisku a následným výstupem tekutiny a krevních buněk z krve do tkání) =exsudace a infiltrace

  • Calor = zteplání: zvýšený průtok krve ložiskem (hyperémie), zvýšenou intenzitou katabolických procesů a vznikem pyrogenních látek.

  • Dolor = bolest; způsobena biochemickými, fyzikálně-chemickými a mechanickými změnami v zánětlivém ložisku (hromadění kyselých metabolických zplodin = acidóza tkáně), zvýšený osmotický tlak a onkotický tlak v tkáni, zvýšenou koncentraci draselných a vodíkových kationů i mechanický tlak působící na nervová zakončení v ložisku.

  • Functio laesa = porucha funkce; je způsobena poškozením tkáně, poruchami krevního a lymfatického oběhu a reflexním útlumem aktivity postiženého orgánu.


Klasifikace z n tu

Klasifikace zánětu

  • Podle rozsahu poškození nebo infekce

    • Zánětlivá reakce místní

    • Zánětlivá reakce celková (systémová)

    • Sepse, endotoxemie

  • Podle délky průběhu zánětlivé reakce

    • Akutní zánět – fyziologická obranná reakce, obvykle bez následků

    • Chronický zánět


Imunitn syst m k

hnisavýzánět: hnis se tvoří ze zaniklých leukocytů, tkáňových buněk a bakterií

záněty orgánů:

bronchitis

appendicitis

pneumonie

rozsáhlejšízánět (somatická manifestace):

zmnožení bílých krvinek

zvýšení sedimentace

zvětšení mízních uzlin

horečka


Proces fagocyt zy

Proces fagocytózy


Imunitn syst m k

Napadení buňky virem


Bu ky imunitn ho syst mu

Buňky imunitního systému

Velká buňka s výběžky = tumorózně změněný melanocyt, malé kulaté buňky = leukocyty


Diferenciace bun k imunitn ho syst mu

Diferenciace buněk imunitního systému


Leukocyty b l krvinky

Leukocyty – bílé krvinky

  • krevníbuňka, schopnost ničit viry, bakterie, plísně, cizorodé částice, nádorově změněné buňky aj...

    • Granulocyty - neu, eo, bas.

    • Agranulocyty – lym. (T, B), monocyty

    • Životnost buněk:

    • T lymfocyty žijí 100-200 dnů, B lymfocyty 2-4 dny (některé celý život)

    • Granulocyty a monocyty cirkulují v krvi 6-10 hodin, délka jejich života 2-3 dny


Leukocyty b l krvinky1

Leukocyty – bílé krvinky

  • Leukopenie ↓

  • Leukocytóza ↑

  • Společné znaky bílých krvinek.

  • Bílé krvinky: mají jádro, zralé leukocyty se již nedělí.

  • Leukopoéza - v kostní dřeni a v brzlíku.

  • Pohyblivé buňky.

  • adhezivita

  • diapedéza

  • fagocytóza-monocyty, makrofágy, neutrofily


Neutrofily

Neutrofily

  • Endocytóza

  • Akutní bakteriální infekce

  • mikrofágy

  • Mrtvé neutrofily, společně s bakteriemi, tvoří nažloutlou hmotu zvanou hnis

  • Absces


Monocyty

Monocyty

  • Fagocytóza bakterií a komplexů (Ag Ab)

  • Přeměna na makrofágy

  • Prostupují stěnou kapilár do vaziva, kde se mění v makrofágy


Eosinofily

Eosinofily

  • Parazitózy a alergie


Basofily

Basofily


Specifick imunita lymfocyty

Specifická imunita-Lymfocyty

  • Lymfocyty

  • Podle toho kde vznikly a typu integrálních membránových proteinů jejich buněčné membrány se dělí na:

    • T-lymfocyty

    • B-lymfocyty


T lymfocyty

T lymfocyty

  • Dozrávají v brzlíku(lat:Thymus), nutné pro rozběhnutí imunitní reakce.

  • Buněčná imunita, stimulace B-lymfocytů.

  • Ničí buňky transplantovaných tkání, ale i pozměněné buňky vlastního těla (nádory, buňky napadené viry)

  • T lymfocyty nemají schopnost tvořit protilátky.

  • T lymfocyty vznikají v kostní dřeni - » do brzlíku - » dozrávají ve zralé T lym.

  • Zralé T lymfocyty opouštějí brzlík - » do lymfatických orgánů (sleziny, lymfatických uzlin, kostní dřeně a do krve).

  • Schopnost vázat se na neomezený počet antigenů

  • Podle funkce: Tc a Th.

  • • Tc (z angl. T-cytotoxic) přímo zabíjejí buňky, napadené MO. Některé MO (zvláště viry) mají schopnost přežívat i množit se uvnitř buněk.

  • .Tyto buňky musejí být zlikvidovány, aby se infekce dále nešířila.

  • • Th (z angl. T-helper) pomocné T lymfocyty, ovlivňují fci ostatních lym.. Povzbuzují B lym. k tvorbě protilátek a zvyšují funkci Tc-lymfocytů


B lymfocyty

B -lymfocyty

  • B-lymfocyty – vznikají v kostní dření upravovány v lymfoidní tkáni

  • Zralé B lym. -v kostní dřeni, v MU, slezině, ve stěně střeva a v menší míře také v krvi.

  • vyrábějí protilátky

  • Působením antigenu se transformují v imunoblasty, následně se dělí -»vznikají plazmatické a paměťové buňky.

  • Plazmatické buňky produkují specifické protilátky proti danému antigenu.

  • Ig do krve, dýchacích cest, střeva, do slz, do mateřského mléka.

  • Některé B-lymfocyty se při styku s antigenem přemění na paměťové buňky, které zajistí velmi rychlou odpověď při opakovaném styku organismu s daným antigenem. Této reakce se využívá při očkování.


B lymfocyty1

B -lymfocyty

B – lymfocyt

antigen

receptor = vazebné místo proteinů = imunoglobulin

paměťová buňka

plazmatická buňka


Imunitn odpov

Imunitní odpověď

  • Primární – při prvním kontaktu s Ag

  • Sekundární – opakované setkání s Ag – paměťové buňky – přeměna na příslušné Lym. – T, B x konkrétnímu antigenu


Imunitn syst m k

Napadení buňky virem


Imunitn syst m k

B-lymfocyty tvoří proti viru protilátky


Imunitn syst m k

Makrofág fagocytuje virus


Imunoglobuliny

Imunoglobuliny

  • Glykoproteiny, IgA, IgG,, IgE, a IgM, (IgD)

  • Během imunitní odpovědi jsou syntetizovány a vylučovány plazmatickými buňkami, diferencovanými B-lymfocyty, buňka může produkovat více tříd imunoglobulinů naráz, ale všechny imunoglobuliny produkované jednou plazmatickou buňkou jsou specifické pro určitý antigen, mají stejnou variabilní oblast.


Imunitn syst m k

IgG

  • IgG

  • nejčastější Ig, přítomen v krvi i v tkáňovém moku.

  • Váže se na viry, bakterie i houby a společně s komplementem je dokáže zničit.

  • Važou se na receptory fagocytujících buněk, označují jim patogeny a tím zajišťují, že budou fagocyty zničeny.

  • Neutralizují bakteriální toxiny


Imunitn syst m k

IgA

  • Tvoří asi 15 % až 20 % sérových Ig.

  • Proniká do trávicího traktu, nachází se v mléku, slzách a slinách.

  • X patogenům, které se dostaly na vnější nebo i vnitřní povrch těla. Nemá schopnost aktivovat systém komplementu.

  • Slizniční IgA


Imunitn syst m k

IgE

IgE obsahuje ze všech imunoglobulinů největší procentuální zastoupení sacharidů. Je přítomen na membráně basofilních granulocytů a žírných buněk.

Hraje roli při hypersenzitivitě a ochraně vůči parazitům.

Neaktivuje komplement.


Imunitn syst m k

IgM

  • IgM se vyskytuje hlavně v séru, tedy v krvi, někdy i v tělních sekretech.

  • Tvoří se jako první během infekce. Zajišťují tak ochranu organizmu během prvních dní, než se vytvoří ostatní typy protilátek.

  • Aktivuje komplement.

  • Rce na kontakt s viry a MO

  • Působí shlukování buňěk – aglutinaci

  • Navázáním Ag – usnadňuje fagocytózu


P soben protil tek

Působení protilátek

  • opzonizace "ochucení" - antigen přitahuje fagocytující buňky

  • vazbou znehodnotí účinnost antigenu

  • protilátky spojí antigeny do větších nerozpustných celků


U it v diagnostice

Užití v diagnostice

  • Reakce protilátek s antigenem je základem všech sérologických metod

  • Humánní i veterinární medicína.

  • Diagnostika širokého spektra infekčních či autoimunitních chorob člověka a zvířat.Principy metod detekující přítomnost protilátek

  • Např. precipitace, aglutinace, ELISA….


Imunitn syst m novorozen ch h bat

Imunitní systém novorozených hříbat

Vyvinuté lymfatické orgány

Hypogamaglobulinemická (nepatrné množství IgG a IgM)

Klisna epiteliochoriální typ placenty


Imunitn syst m novorozen ch h bat1

Imunitní systém novorozených hříbat

Chemotaxe, fagocytóza – omezena

↑tvorba glukokortikoidů v období porodu u hříběte = podporuje imunosupresi (nedokonalost, potlačení IMS)

Hlavní Ab pro neonátus = kolostrální protilátky!!!!


V znam kolostra v pasivn imunizaci h bat

Význam kolostra v pasivní imunizaci hříbat

Několik týdnů před porodem

Vliv estrogenů, progesteronů – uvolňování plazmatických proteinů a Ig do mleziva

Hlavní je IgG – 65 – 90%

IgA

Mléko – IgA, IgM

První týdny života hříběte – nízká proteolytická aktivita – lokální střevní imunita

Poté již IgA (má ochranný glykoprotein – brání ho před štěpením)

IgA – x střevním infekcím

Dále v kolostru - antitrypsin, faktory aktivující leukocyty a komplement


V znam kolostra v pasivn imunizaci h bat1

Význam kolostra v pasivní imunizaci hříbat

% IgG v kolostru pp rychle klesá…96h – 2%

40 – 170 g/l IgG – v kolostr – ideál x méně než 10 g/l IgG - nedostačující


Rezorbce ig

Rezorbce Ig

Epiteliální buňky střeva – enterocyty

25 – 35 % všech přijatých IgG

Enterocyt → vesikula v buňce → lymf. cévy →KO (krevní oběh)

Rezorbční maximum 3 h pp → prudce klesá → na 1% za 24 hod.

Poločas rozpadu IgG → 23 dní

12 – 18 hod. pp – 8-21g/l IgG v séru hříběte


Rozvoj aktivn imunity

Rozvoj aktivní imunity

2 – 3 měs pp * imunitní okno (↓ hladina Ab téměř x všem majoritním patogenům)

IgG – neutralizují a aktivně podané Ag → nemá smysl vakcinovat – nevznikla by imunita

Selhání přenosu Ab – předčasný porod, těžké onemocnění klisny, úhyn, předčasná laktace, poruchy mateřského chování, opožeděné přijetí kolostra, selhání absorbce v tk.střevě – stres při porodu → glukokortikoidy – rychlá výměna enterocytů za zralé (i po parenter. Podání glukok.)


Dg selh n pasivn ho transportu

Dg – selhání pasivního transportu

IgG – 8- 4g/l ( při stáří 18 hod.)

Aplikace – perorální, parenterální x už ne u starších 1 týdne – zpomalí se rozvoj vlasní imunity

200ml kolostra každou hodinu – až do 2l

Mražené kolostrum min. M 1090 = 70g/l

Skladovat při T - -20 C, 18 měs., klisna prvnička

Plazma min. 30ml/kg ž.hm.


Imunizace

Imunizace


Vakcinace

Vakcinace

Imunoprofylaxe – postupy cíleného zvyšování specifické imunity vůči infekčnímu agens. Existují dva základní typy imunoprofylaxe:

Aktivní imunizace při které se do těla vkládá oslabený původce nemoci (proti kterému si tělo samo vyrobí protilátky). Preventivní očkování

Pasivní imunizace při které jsou do těla vkládány přímo protilátky.


Imunitn syst m a jeho poruchy

Imunitní systém a jeho poruchy

  • Imunodeficience : nedostatek nebo porucha funkce některé ze složek imunitního systému.

  • postižena jedna jediná složka IMS x nebo jeden typ buněk (často několik složek IMS najednou).

  • Vrozené x získané.

  • získané poruchy imunitního systému je AIDS jako následek infekce HIV virem.

  • Získané : ozářením, chemoterapií, podvýživou, popáleninami a infekcemi.

  • Poruchy IMS: alergie (přemrštěná reakce na látky zevního prostředí – například pyly, prach, zvířecí srst, složky potravy aj.).

  • Někdy vede porucha imunitního systému také k projevům tzv. autoimunity. (im.rce x vlastním tkáním nebo orgánům - » poškození.

  • Vrozené - chybění nebo špatná fcí B lym., T lym., fagocytů nebo komplementu.

  • Základním problémem pacientů s primárními imunodeficiencemi - zvýšená náchylnost k infekcím, popř. alergická a autoimunitní onemocnění.


Imunizace1

Imunizace

  • Vytváření odolnosti proti antigenům

  • Přirozená – prodělání choroby

  • Umělá – aktivní – vakcinace

    - pasivní – aplikace hyperimunního séra

    (přímo protilátky)


Vakcinace1

Vakcinace

  • Imunoprofylaxe – postupy cíleného zvyšování specifické imunity vůči infekčnímu agens. Existují dva základní typy imunoprofylaxe:

  • Očkování nebo vakcinace: A) imunizace při které se do těla vkládá oslabený původce nemoci. Proti kterému si tělo samo vyrobí protilátky. Preventivní očkování

  • B) Pasivní imunizace při které jsou do těla vkládány přímo protilátky.


Typy vakc n

Typy vakcín

  • U živých vakcín se upustilo od používání plně virulentních kmenů, ale využívá se buď oslabených (atenuovaných) kmenů viru či baktérie nebo v některých případech heterologoních virů, které nevyvolávají u daného živočišného druhu onemocnění, ale díky antigenní podobnosti jsou schopny navodit protektivní imunitu.

  • Inaktivované (mrtvé) vakcíny vznikají umrtvením mikroorganismu, takže zcela ztrácí schopnost vyvolat infekční onemocnění. Buď se použije celá baktérie (celobuněčné) nebo jen její část - toxin zbavený toxického účinku (toxoid).

  • Rekombinantní vakcíny - konkrétní gen z viru, baktérie či parazita, který je kóduje. Tento gen se inkorporuje do jiného organismu (např. baktérie Escherichia coli), jež poté produkuje specifický antigen.

  • Vakcína s deletovaným genem, u které se používá virus, z jehož genomu byl odstraněn jeden nebo více genů, tj. výsledný mikroorganismus neprodukuje kompletní sadu proteinů. Tento mutantní virus je již nepatogenní.


P ehled hlavn ch typ vakc n

rekombinantní vakcíny:

subjednotková

s deletovaným genem

vektorová

DNA vakcíny

Přehled hlavních typů vakcín

  • vakcíny vyrobené tradiční technologií:

    • živá vakcína

      • virulentní (dnes se již nepoužívá)

      • atenuovaná

    • inaktivovaná vakcína

      • celobuněčná

      • toxoidová

    • subjednotková

      • s purifikovaným antigenem

      • se syntetickým antigenem

      • ribozomální


Po adavky na vakc ny

Požadavky na vakcíny

  • účinná a neškodná

  • Primárním předpokladem je výběr vhodného antigenu, který navodí účinnou – protektivní imunitu (tj. zcela ochrání organismus před vznikem nemoci).

  • U baktérií a virů, jejichž populace nejsou antigenně jednotné je třeba vybrat vhodný druh, sérovar nebo antigenní variantu, která se vyskytuje v regionu, v němž se očkovaný jedinec nachází.

  • Vybraný antigen musí být také dobře imunogenní, tj. navodit dostatečnou imunitní odpověď. Proto k antigenům při výrobě vakcín ještě přidávají tzv. adjuvans (= chemická látka, která zesiluje imunitní odpověď) nebo imunostimulační látky.


Hromadn onemocn n v chovech kon

Hromadnáonemocněnívchovechkoní

  • Infekční

    • virové

    • bakteriální

    • mykotické

    • parazitární

  • Neinfekční

    • metabolické

    • intoxikace


Infek n onemocn n v chovech kon vir zy

Infekční onemocněnívchovechkoní - virózy 

  • Chřipka

  • EHV 1,4

  • EVA

  • AIE

  • Rhinoviry,adenoviry,reoviry

  • Togaviridae - EEE,WEE,VEE

  • Rhabdoviridae - vzteklina

  • Borna virus


Infek n onemocn n v chovech kon bakteri ln

Infekční onemocněnívchovechkoní - bakteriální 

  • Streptokoky - hříběcí, septikémie hříbat, pneumónie

  • Rhodococcus equi - pneumónie

  • Stafylokoky - infekce kůže

  • Clostridie - tetanus, botulizmus, enteritidy

  • Pseudomonas mallei - vozhřivka

  • Salmonelóza - enteritidy, aborty, septikémie (hříbata)

  • E.coli - septikémie, průjmy (hříbata)


Infek n onemocn n v chovech kon mykotick parazit rn

Infekční onemocněnívchovechkoní – mykotické, parazitární

  • Dermatomykózy - Microsporum, Trichophyton

  • Mykóza vzdušných vaků - Aspergillus

  • parazitární Endoparazitární

  • strongylidóza

  • strongyloidóza

  • ascaridóza

  • oxyuridóza

  • cestodóza

  • fascioloza

  • habronematóza, gastrofilóza

  • Exoparazitární

  • svrab

  • vši

  • všenky


Hromadn onemocn n v chovech kon prevence

Hromadnáonemocněnívchovechkoní - prevence 

  • zoohygiena

  • imunoprofylaxe

  • antiparazitární program

  • výživa


Proti kter m infekc m m eme kon vakcinovat

Proti kterým infekcím můžeme koně vakcinovat ? 

  • Virové

  • chřipka

  • EHV

  • vzteklina

  • Bakteriální  tetanus

  • paratyfové zmetání ( Salmonella abortus equi)

  • leptospiróza (Leptospira icterohemorhagiae,  L.sejroae)

  • infekční metritida klisen (Haemophillus equigenitalis)

  • streptokokové infekce

  • aktinobacillus equuli

  • Dermatofytózy   trichofytóza koní (Trichophyton equinum)


Ch ipka rhinopneumonie kon

Chřipka, Rhinopneumonie koní

  • Chřipka  

  • Orthomyxoviry typu A

  • A/Equine/1/Praha/56, A/Equine/2/Miami/63

  • není křížová imunita

  • postvakcinační imunita 3 - 4 měsíce Rhinopneumonie koní 

  • Herpesviry - EHV 1,  EHV 4

  • klinika :

  •                       respiratorní onemocnění

  •                       aborty

  •                       neurologické

    onemocnění

  • schopnost vyhnout se destrukci IS


Trichofyt za kon tetanus

Trichofytóza koní, Tetanus 

  • Tetanus 

  • neurotoxin (Clostridium tetani)

  • vysoká mortalita

  • dobrá postvakcinační imunita

  • nezbytné pro všechny kategorie koní

  • Trichofytóza koní 

  • pouze živé vakciny

  • vakcinace bolestivá

  • spíše „léčebné“ použití  


Tetanus

Tetanus

  • Tetanus (obr. 4)Jedná se o intoxikaci neurotoxinem, který vytvářejí baktérie Clostridium tetani. Tato baktérie, konkrétně její spóry, se nachází běžně v půdě i ve střevech koní. Dostává se do těla skrze poranění, především hluboké bodné rány, které se rychle uzavřou a vzniknou tak ideální podmínky pro její pomnožení – bez kyslíku. Avšak každé znečištěné poranění může být vstupní branou tetanu (kastrační rána, pupeční pahýl u novorozeného hříběte, poranění sliznice dutiny ústní ostrými zuby apod.). Baktérie se ve tkáni pomnoží a produkují neurotoxin, který se šíří do centrálního nervového systému (CNS), kde brání snižování vzruchů motorických nervů. Výsledkem je přehnaná reakce svalů (= křeče) na běžné podněty.• obr. 4 – Tetanus koně. Kůň má natažené končetiny, krk, ztuhlé žvýkací svaly a nadzvednutý ocas.

  • Příznaky tetanuOnemocnění se projeví, když toxin dojde do CNS (asi za 1–3 týdny po vniknutí baktérií do rány). Prvními příznaky jsou– mírná ztuhlost pohybu,– neochota se otáčet,později má kůň– křeče při hlasitých podnětech, prudkém světle nebo při dotyku (křeče svalů začínají na hlavě a postupují dále na celé tělo),– přestává žrát, protože nemůže žvýkat a polykat, slintá.– Charakteristický je výhřez třetího víčka, především při otáčení hlavy.– Uši koně jsou napřímené a nepohyblivé,– ocas zvednutý,– končetiny natažené.– Kůň později ulehne a nemůže vstát, což je spojené s dalšími komplikacemi, jakou jsou proleženiny.– Kůň chátrá a hyne na udušení.Léčba tetanu spočívá– v důkladné očistě rány, pokud je nalezená,– v léčebném podání protitetanového séra a– v podávání vysokých dávek antibiotik.Kůň má být umístěn v tmavém a tichém boxe, je třeba s ním zacházet velmi opatrně. Podle situace je třeba koně hospitalizovat a zajistit mu intenzivní péči (infuze, závěs, výživa nosojícnovou sondou).I přes veškeré léčebné opatření je naděje na vyléčení pouze 50–80 %. Proto je „morální povinností“ každého majitele pravidelně svého koně proti tetanu očkovat.


Tetanus1

Tetanus


Kdy a jak vakcinovat

Vakcinace březích klisen 

Důvody

zvýšení imunitní hodnoty kolostra

   revakcinace 4 - 6 týdnů před termínem porodu

snížení rizika EHV1 abortu

   boosterové vakcinace 5., 7. a 9. měsíc gravidity

nikdy nepoužíváme živé vakcíny

Kdy a jak vakcinovat ?

  • primovakcinace       +        revakcinace 

  • iniciální vakcinace + booster 

  • Vakcinace hříbat standartní

  •                 iniciální vakcinace 3. - 6. měsíc

  •                 1 - 3 boostery

  • intenzivní

  •                 iniciální vakcinace 2. měsíc

  •               každoměsíční přeočkování do stáří 6 měsíců

  •                 + 9. a 12. měsíc


Vakcinace plemenn ch h ebc

Vakcinace plemenných hřebců 

  • vyšší riziko přenosu infekce

  • i subklinické infekce se mohou odrazit na kvalitě semene

  • revekcinace v 2 - 3 měsíčních intervalech

  • Vakcinace sportovních a pracovních koní 

  • Základní imunizační schéma ( tetanus, chřipka, RPK)

  • kratší revakcinační periody u výkonných závodních koní


D kuji za pozornost

Děkuji za pozornost………


  • Login