Seminář k vyúčtování kalkulací cen pro vodné a stočné

1. Seminářk vyúčtování kalkulací cen pro vodné a stočné Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

2. Vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné (příloha č. 19) Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

3. Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

4. Smysl ustanovení § 36 odst. 5 - odběratel má dostat věrohodné, srozumitelné a srovnatelné informace - odběratel má na vyžádání právo obdržet od vlastníka, resp. Provozovatele: - kalkulaci cen pro vodné a stočné – viz § 20, odst. 8, „zákona o VAK“, resp. dle příslušného cenového výměru MF ČR, - závazná struktura kalkulace je dána „opatřením obecné povahy MZe ČR ze září 2006 - nepředložení kalkulace v této závazné struktuře je pod sankcí až do výše 0,5 mil. Kč, ale může se jednat i o porušení cenových předpisů se sankcí do 1 mil. Kč citace z posledního odstavce tohoto opatření: „pravidla stanovená tímto opatřením obecné povahy budou mimo jiné aplikovatelná v případě povinností stanovených pro dotčené subjekty v ustanovení § 9, odst. 12 a § 20 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích“ - cenový výměr MF ČR používá: - pojem „prodávající“ a „kupující“ (má širší obsah ve vazbě na občanský zákoník) - povinnost předkládat kalkulaci se vztahuje i na vodu předanou - prostřednictvím obecního úřadu, kde provozovatel působí, má odběratel právo: - na poskytnutí pravidel pro výpočet cen pro vodné a stočné – viz § 36, odst. 3, písm. f) (je to důležité zvláště u smíšených společností, kde obce nemají majoritu) - vyúčtování V + S pro MZe ČR v „papírové podobě“ nebo elektronicky (dle § 9, odst. 12 si může MZe ČR formu zaslání vyžádat) - podrobnosti o kalkulaciposkytované odběrateli - ještě před cca 5 lety bylo v cenovém výměru MFČR uvedeno poskytování kalkulací včetně specifik - nyní specifika v cenovém výměru nejsou obsažena, ale odběratel může požádat o tyto údaje, resp. o provedení cenové kontroly prostřednictvím cenových kontrolních orgánů (MF ČR, FŘ, KÚ, obecní úřady) (regulátorem cenotvorby pro obor VAK je MF ČR). Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

5. Pojem „vyúčtování všech položek“ – dle zákona č. 526/1990 Sb. o cenách v platném znění, § 2, odst. 1 stanoví - podle určených podmínek mohou být součástí ceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk… - řada obcí, která si VH infrastrukturu provozuje sama - ne všechny náklady zahrnuje do kalkulace a hradí je z rozpočtu obce - v některých případech přeúčtovává provozovatel opravy, které jsou nad rámec kalkulace na pronajímatele a ten je hradí z nájemného nebo z rozpočtu obce - toto vyúčtování se vztahuje pouze na ty náklady, resp. položky, které prošly kalkulací, ať již plánovou nebo výslednou - úvaha MZE ČR, že pro účely benchmarkingu - povinnost zahrnovat veškeré náklady na provoz VH infrastruktury - přitom by zůstala zachována možnost dotování cen pro vodné a stočné z rozpočtu obce - poznámka: u dotace k ceně nutno připočítat DPH, při vyrovnání finančního hospodaření, např. ztráty, se však DPH nepřipočítává - jak občana, tak i vlastníka VH majetkuby mělo zajímat, jaká je v obci skutečná cena pro vodné a stočné, resp. „plně nákladový tarif“ (včetně obnovy a tvorby finančních prostředků na rozvojové investice) Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

6. Pojem „předchozí kalendářní rok“ - podle příslušného cenového výměru pro věcné usměrňování cen pro vodné a stočné: - má kupující za povinnost provádět aktualizaci kalkulace resp. cen při výrazných změnách v nákladové oblasti vedoucích ke snížení ceny - při změnách hmotných jednotek (v případě použití finančního modelu – dotované projekty z OPŽP pokles m3 – objemu měrných jednotek je rizikem provozovatele – měla by být tedy zvažována úprava cenového výměru MF ČR) - v řadě případů jsou tedy v průběhu roku uplatňovány dvě kalkulace, resp. dvě ceny - případná novela cenového výměru MF ČR, a to ve vazbě na finanční model „resp. fixaci cen“ může tento problém omezit - řada společností má kalkulační období od 1.4. do 31.3. - tímto bude tlak na vodohospodářské společnosti, aby kalkulovaly na období kalendářního roku - vyúčtování se tedy musí provádět ve vztahu k platné kalkulaci, resp. ceně. - pro účely „benchmarkingu“ můžeme na MZe ČR zasílat zprůměrované ceny resp. zprůměrované kalkulace (opět vazba na § 9, odst. 12: MZe ČR si může vyžádat ekonomické údaje o kalkulaci v této podobě) ekonomická komise SOVAK Praha 15.5.2008

7. Pojem „voda předaná pitná resp. voda odpadní převzatá - v § 36 odst. 5 se jedná o ochranu odběratele - odběratelem podle § 2, odst. 5 je vlastník pozemku nebo stavby… - u vody předané… se s odkazem na cenový výměr resp. občanský zákoník používá pojem kupující, který tedy není odběratelem ve smyslu výše uvedeného paragrafu. - vyúčtování se tedy na vodu předanou… nevztahuje - nabývá na významu u bývalých tzv. areálových veřejných vodovodů a kanalizací - § 3 a zákona č.76/2006 Sb. - vyúčtování má být řešeno ve smlouvách mezi vlastníky souvisejícího VH majetku - neuzavření smlouvy pod sankcí až do výše 0,5 miliónu Kč - k této problematice jsou dvě odchylná stanoviska výkladové komise MZe - 1.stanovisko těsně po vydání zákona cca z poloviny roku 2002 – vyúčtování se na vodu předanounevztahuje -2. stanovisko výkladové komise č. 36/2005 Sb. – vyúčtování se vztahuje i na vodu předanou Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

8. Pojem „externí a interní výnosy“ -věcně se jedná o výnosy, které souvisí s provozováním vodohospodářského majetku a nelze je „překlopit“ do hmotných jednotek, jedná se o: - výnosy z likvidace odpadních vod a septiků, - výnosy od mobilních operátorů, - diferencované stočné (připomínám, že dle „vodní charty EU“ je povinnost zavést tuto cenovou formu nejpozději do 31.10.2010 – zásada „znečišťovatel platí“, - výnosy z provozu MVE, - vratky finančních prostředků za znečištění - problémem je spor s FÚ resp. ČIŽP – vrácení např. až po jednom roce - výnosy z kogeneračních jednotek, - výnosy z dodávek tepla – kotle na bioplyn, - bonusy „zelená energie, - výnosy od pojišťoven - úhrada za opravy – kompenzovat vynaložené náklady ať již dodavatelské nebo ve vlastní režii, v nákladech by pak měla zůstat jen hodnota spoluúčasti, - výnosy za předanou vodu pitnou, resp. vodu převzatou odpadní (řetězové předávky – zpoplatnění transportu) - využívat systém dohadných položek jak u znečištění tak i pojistných událostí zvláště v posledním měsíci kalkulačního období. - z hlediska kalkulací by tyto výnosy, resp. náklady měly být očištěny z kalkulací pro konečné spotřebitele a měly by být vedeny a kalkulovány samostatně. - po dohodě s MZE ČR po přechodnou dobu je možno ve vyúčtování vykazovat tyto výnosy jako snižující se položku v nákladech - obdoba v minulosti uplatňované komplexní dobropisy. - MZE ČR by mělo stanovit, po jakou dobu tento způsob účtování, resp. vykazování, bude tolerovat. Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

9. Zveřejňování informací - dle § 36 odst. 8 povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 se považuje za splněnou: - okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu obce, na jejímž území se pozemek nebo stavba připojená na kanalizaci nebo vodovod nachází, - obec příslušné informace vyvěsí na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů nejpozději však do dvou dnů na dobu nejméně 15 kalendářních dnů, - tato povinnost musí být splněna nejpozději do 30. června a ve stejném termínu musí být zasláno vyúčtování na MZe ČR, - vyúčtování může na základě zmocnění vyplývajícího ze smlouvy zaslat na MZe ČR provozovatel (upozornění – „překryv u malých obcí, kde místní část jedné obce je funkčně propojená s vodovodem ze sousední obce – je dohoda, že se nejedná o vodu předanou – stejná cena pro konečné spotřebitele – jiný provozovatel – vyúčtování vyvěsit na úřední desky obou obcí. - zveřejňování informací na úřední desku se netýká vody předané (odběratele by to dezinformovalo) nicméně vyúčtování nutno zasílat na MZe ČR Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

10. Opatření obecné povahy - voda předaná - v případě, že společnost uplatňuje více kalkulací, je vykazována voda předaná na řádce 1.2, byť se jedná o vnitropodnikové předání, - v metodice – v poznámce jsou vnitropodnikové předávky myšleny takové, - kdy je uplatňována pouze jedna kalkulace, ale tuto předávku provádí samostatná organizační složka společnosti, - podle cenových pravidel na předávku vody musí být samostatná kalkulace, která zahrnuje náklady na výrobu a distribuci vody pro konkrétní předávku – tím se zamezí vykazování v kalkulaci pro konečné spotřebitele účtů tř. 6, resp. tř. 9. - opravy přípojek - záměrně uvedeny na řádku 4.6, resp. na řádku 4.5, neboť se nejedná o majetek vlastníka veřejných vodovodů a kanalizací. - likvidace odpadů z provozních středisek a ředitelství společnosti - jsou vykazovány v režijních nákladech - množství fakturované vody by mělo být vykazováno včetně dohadných položek - mělo by zahrnovat adekvátní hodnotu množství pro dané kalkulační období. - mistři, plánovači a vedoucí středisek - by měli být zahrnuti v režijních nákladech, pokud např. mistr nezabezpečuje pouze jednu konkrétní čistírnu. Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

11. Opatření obecné povahy Zisk: - podíl zisku z ÚVN – řádek 11 a) - jedná se pouze o propočtový ukazatel, - dle cenového výměru musí být absolutní hodnota zisku propočtena na základě potřeb zisku resp. jeho užití u prodávajícího (§ 2 odst. 2, písm. b) vyhl. Č.580/90 Sb. ve znění pozdějších předpisů - nelze tedy stanovovat procentuelně k nějaké základně. - ve vazbě na finanční model, resp. jeho vyrovnávací nástroj dojde pravděpodobně k upřesnění metodiky „opatření obecné povahy“ - k určení ovlivnitelných a neovlivnitelných nákladů ze strany provozovatele - k jednoznačnějšímu stanovení jednotlivých kalkulačních položek tak, aby nedocházelo k přesunům mezi těmito kalkulačními položkami.

12. Otázky k cenotvorbě vodného astočného Otázka č. 1: Jak provést případné finanční vyrovnání ztráty (zisku) z provozování vodovodu a kanalizace? Odpověď: S odkazem na sdělení MF ČR (na stránkách SOVAK) nepodléhá finanční vyrovnání ztráty dani z přidané hodnoty. (Sdělení FŘ v ČB z 13.9.2007 č.j. 5404/07-1300, odkaz na § 4, odst. 1, písm. q zákona o DPH v platném znění – v případě dotace k výsledku hospodaření se příslušná sazba DPH neuplatňuje. Otázka č. 2: Jak řešit případ, kdy na provozním středisku rozvodů vody nevyužíváme vnitropodnikové zúčtování nákladů na opravy ve vlastní režii, do jakých položek kalkulačního vzorce zařadit dopravní náklady (odpisy, opravy, pohonné hmoty na dopravní a stavební mechanismy) – do položky 4.5 ostatní provozní náklady externí nebo do položky 6. výrobní režie? Odpověď: V případě, že máte pouze jednu kalkulaci, vykazujte tyto náklady do řádku 4.6 ostatní provozní náklady interní, ne tedy na řádku 4.5, v případě, že máte více kalkulací a nemáte zavedeno vnitropodnikové zúčtování, vykazujte tyto náklady ve výrobní režii. Otázka č. 3: Účtovat náklady na vnitropodnikové předání vody – do položky 1.2. pitná voda převzatá, nebo do položky 4.6 ostatní provozní náklady ve vlastní režii? Odpověď: Účtovat do položky 1.2. Otázka č. 4: Vlastníci infrastruktury požadují skokové navýšení nájmu z důvodu vytváření prostředků na obnovu infrastrukturních majetků. Jak toto řešit a postupovat? Odpověď: Žádný předpis toto skokové navýšení neomezuje, pouze je třeba být v souladu se sociálně únosnou cenou pro obyvatelstvo (vztaženou k příjmu domácností vašeho regionu). Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

13. Otázka č. 5: Jak řešit problematiku účtování a vnitropodnikových výnosů (výkonů???)a s tím souvisejících příslušných nákladů, které souvisejí s vlastním provozováním vodohospodářské infrastruktury a jak je správně promítnout do kalkulace vodného a stočného, jde např. o výměnu vodoměrů, čištění kanalizačních vpustí, vyvážení septiků, likvidaci kalů z malých čistíren, výrobu elektrické energie na ČOV z bioplynu a její prodej do veřejné sítě a další. Odpověď: S odkazem na problematiku externích a vnitropodnikových výnosů všechny tyto výše uvedené výnosy by měly být kalkulovány samostatně, a to i v případě likvidace kalů z malých čistíren v rámci jedné společnosti, výnosy z tržeb za elektrickou energii by měly být jako snižující se položka v nákladech na tuto komoditu, pokud se jedná o čištění kanalizačních vpustí – tyto nejsou součástí veřejné kanalizace a musí být provozováno na základě jiného smluvního vztahu – toto se týká i provozování dešťových kanalizací Otázka č. 6: Stanovení a optimální rozložení nájemného na vodné a stočné v případě, kdy náklady vlastníka na VHI či hodnota (předpokládané odpisy) vodohospodářského majetku jsou značně vyšší (popř. nižší) než výše nájemného? Prokazování správnosti výše nájemného cenovým kontrolním úřadům? Odpověď: Nájemné není cenovými předpisy limitováno, nesmí však docházet ke zneužívání monopolního nebo dominantního postavení vůči odběratelům. Rozložení nájemného by mělo být buď ve vazbě na odpisy tohoto majetku nebo na investiční potřeby, resp. potřeby na obnovu příslušného majetku. V tomto duchu bude pravděpodobně novelizován cenový výměr a takto již nyní postupují při kontrolách příslušné cenové orgány. Otázka č. 7: Způsob promítnutí hodnoty používaného VHI majetku pořizovaného z dotací EU do cenových kalkulací. Odpověď: U veškerého dotovaného majetku se neprovádí odpisování, ale ve vazbě na udržitelnost i takto nabyté infrastruktury se budou vytvářet prostředky na obnovu, které se alikvotně zahrnou do cenových kalkulací. Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

14. Otázka č. 8:Představme si případ jednoho většího producenta pitné vody. Celou svou produkci předává dvěma různým odebírajícím vodárenským společnostem prakticky ve stejném místě. Platí pro tento obchodní vztah zákon o vodovodech a kanalizacích jako smlouva o dodávce vody… nebo jako smlouva o úpravě vzájemných práv a povinností provozovatelů provozně souvisejících vodovodů? Jak by měla být určena cena za dodanou pitnou vodu? Měla by být cena a podmínky dodávek shodné pro oba odběratele? Odpověď: V případě, že se jedná o dodávku vody prostřednictvím veřejného vodovodu (ne tedy prostřednictvím vodovodní přípojky – např. pro administrativní budovu vodárenské společnosti) pak je povinnost uzavřít smlouvu mezi vlastníky provozně souvisejících vodohospodářských zařízení. V tom případě se jedná o dodávky vody předané a její cena by měla odpovídat nákladům na výrobu vody a alikvotnímu podílu nákladů na její transport. Pokud tyto náklady na dopravu vody jsou odlišné, pak cena bude odchylná – samozřejmě toto nemusí platit u vlastnických společností – vodárenských soustav, kde na soustavě může být solidární cena, to znamená stejná cena pro předávku vody v bezprostřední blízkosti zdroje pro výrobu vody tak i pro vzdálené místo v rozsahu např. 100 km. To že by byl oddělen vlastník výroby vody od distribučních vodárenských společností, není v České republice typické, spíše tyto případy jsou u vody odkanalizované – čištění městských odpadních vod na „průmyslových ČOV“ (rovněž zde musí být uzavřena smlouva mezi vlastníky VH majetku. Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

15. Otázka č. 9: Vztahuje se na nás povinnost provádět vyúčtování v případě, že nekalkulujeme zisk (jsme obec o 600 obyvatelích)? Odpověď: Pokud předmětný vodovod má charakter veřejného vodovodu a v dotazu potvrzujete, že se jedná o veřejný vodovod, tak máte povinnost toto vyúčtování provádět. Nemusíte však mít na tuto činnost živnostenské oprávnění, postačuje vám pouze povolení k provozování vydané příslušným krajským úřadem. Otázka č. 10: S vlastníkem VH majetku jsme se nedohodli na nové ceně pro nové kalkulační období od 1.1.2008. Nová cena platí až od 1. 3.2008. Jak budeme provádět vyúčtování? Odpověď: Při vyúčtování se nebude zveřejňovat zprůměrovaná výsledná kalkulace, ale na úřední desku budou předány informace o kalkulačním období za leden až únor 2008, resp. březen – prosinec 2008. Otázka č. 11: Lze snížit náklady na stočné o náklady pro odečty na obyvatele, u kterých se používají pro fakturaci směrná čísla? Jedná se o cca 4% nemovitostí. Odpověď: I v případě použití směrných čísel byste na tyto nemovitosti měli rozpočítat příslušné náklady, neboť minimálně jednou za rok byste si měli ověřit podklady pro fakturaci příslušné nemovitosti dle směrných čísel. V případě, že tyto náklady na tyto nemovitosti nepropočtete, nedojde k porušení cenových předpisů – pouze se Vám zvýší měrný náklad na provádění odečtů – příslušnou cenu pro stočné by to nemělo ovlivnit – odchylně by toto platilo v případě, že odečty fakturujete obci na základě smlouvy o činnosti. Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK

16. Otázka č. 12: Pochopili jsme ještě správně, že ve vyúčtování v řádku 4.1. (prostředky obnovy budou uvedeny náklady na obnovu dle „plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací“ a běžné poruchy v řádku 4.2.? Odpověď: Ano, váš názor je správný. Obecně připomínám, že v „opatření obecné povahy“ je na řádku 11.b uveden text: z ř.11 na rozvoj a obnovu infrastrukturního majetku – slovo obnova je zde nadbytečné, protože obnova je v plné výši daňově uznatelným nákladem a rovněž ekonomicky oprávněným nákladem, proto by bylo příliš „drahé“ financovat obnovu ze zdaněných prostředků, tj. ze zisku. Otázka č. 13: Jak je to s problematikou diferencovaných cen u vody odkanalizované, resp. vody čištěné? Odpověď: Pravidla věcného usměrňování cen, podle nichž mohou být do ceny vody promítnuty pouze ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk, nevylučují použití rozdílných cen, jsou-li tyto podloženy rozdílnými podmínkami, které lze explicitně vyjádřit. Ceny podle stupně znečištění vypouštěné vody (individuální ceny) lze tedy za těchto podmínek uplatňovat. To znamená, že u subjektů, které vypouštějí vodu více znečištěnou (průmyslová voda“) než např. obyvatelstvo, může být uplatňována cena vyšší odrážející náklady související s více znečištěnou vodou a odpovídající přiměřený zisk. Praha 15.5.2008ekonomická komise SOVAK

17. Odpověď: Pokud je např. individuální cena uplatňovaná u konkrétního kupujícího ypouštějícího více znečištěnou vodu (určitá kategorie kupujících) složená z ceny uplatňované pro danou činnost u ostatních kupujících vypouštějících „běžně“ znečištěnou odpadní vody („základní“ cena) a z přirážky (podle stupně znečištění) vztahující se na další činnost prováděnou prodávajícím jen pro konkrétního kupujícího (určitou skupinu kupujících), pak musí obě tyto složky („základní“ cena a „přirážka“) odpovídat pravidlům věcného usměrňování cen vody. I „ přirážka“ tedy může obsahovat jen ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk patřící prokazatelně k uvedené činnosti (tj. k činnosti spojené s čištěním více znečištěné vody), které však nesmějí být zahrnuty do kalkulace „základní“ ceny. „Přirážka“ může být odstupňována podle stupně znečištění (podle kupujících, kategorie kupujících). To znamená, že lze uplatňovat např. „základní cenu“ a 4 „přirážky“ podle vytvořených 4 kategorií s odstupňovaným znečištěním. Samozřejmě, že pravidla regulace cen vody umožňují kalkulovat přímo každou uplatňovanou cenu podle stupně znečištění samostatně (stanovisko MF ČR ze dne 14.3.2008). Otázka č. 14: Společnost realizuje investici za podpory „Fondu soudržnosti“. a) Lze účtovat úrokové náklady spojené s revolvingovým úvěrem po dobu výstavby přímo do nákladů a současně jako ekonomicky oprávněný náklad do „stočného“? b) Lze účtovat úrokové náklady spojené s dlouhodobým investičním úvěrem po dokončení výstavby do nákladů společnosti a zároveň jako ekonomicky oprávněný náklad do stočného? Odpověď: Z hlediska čerpání dotací patří tyto úrokové náklady do neuznatelných nákladů. Pokud se jedná o jejich daňovou uznatelnost, musí se společnost rozhodnout, zda tyto úroky bude kapitalizovat, tj. zahrnout do ceny díla. V případě, že nebudou úroky zahrnuty do ceny díla, jsou tyto úroky považovány již po dobu výstavby tak i po skončení výstavby za daňově uznatelné a zároveň ekonomicky oprávněné náklady vstupující do ceny pro stočné (bez ohledu na typ poskytnutého úvěru). Praha 15.5.2008ekonomická komise SOVAK

18. Otázka č. 15: Lze přerušit dodávku vody v případě, že odběratel nehradí sjednané zálohy za vodné a stočné? Odpověď: S odkazem na § 9 odst. 6, písm.g) zákona č. 274/2001 Sb.v platném znění lze toto realizovat. Cituji z tohoto ustanovení: „v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů. Dle názoru ekonomické komise a většiny členů právní komise SOVAK se za sjednaný způsob úhrady považují i zálohy a s tímto cílem se výše uvedené znění zapracovalo do výše uvedeného zákona. V předchozích legislativních předpisech se možnost přerušení dodávek vody… vztahovala pouze na případy, kdy odběratel byl v prodlení s úhradou daňového dokladu (faktury).“ Praha 15.5.2008ekonomická komise SOVAK

19. Děkuji za pozornost. Ing. Pavel Peroutka předseda ekonomické komise SOVAK KONTAKT: VAK JČ, a.s., B.Němcové č. 12 370 80 České Budějovice Tel. 389 132 191 Mobil: 602 657 241 Email: pavel.peroutka@vakjc.cz Praha 15.5.2008 ekonomická komise SOVAK