1 / 8

Dráha při rovnoměrném pohybu tělesa

Dráha při rovnoměrném pohybu tělesa. (Učebnice strana 21 – 23). Auto se pohybuje rovnoměrným pohybem rychlostí 20 m/s. To znamená, že každou sekundu ujede 20 metrů. 20 m. 20 m. 20 m. 20 m. 20 m. 0 s. 1 s. 2 s. 3 s. 4 s. 5 s.

loren
Download Presentation

Dráha při rovnoměrném pohybu tělesa

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Dráha při rovnoměrném pohybu tělesa (Učebnice strana 21 – 23) Auto se pohybuje rovnoměrným pohybem rychlostí 20 m/s. To znamená, že každou sekundu ujede 20 metrů. 20 m 20 m 20 m 20 m 20 m 0 s 1 s 2 s 3 s 4 s 5 s Za jednu sekundu ujede 20 metrů, za 2 sekundy 2krát 20 metrů, to je 40 metrů, za 3 sekundy 3krát 20 metrů, tedy 60 metrů, ... Při rovnoměrném pohybu je dráha s přímo úměrná době pohybu t. Platí: s = v · t Ze základního vztahu pro výpočet rychlosti s můžeme odvodit vztah pro výpočet doby pohybu t tělesa při rovnoměrném pohybu po dráze s rychlostí v v · t

  2. Příklady: 1. Automobil jede rovnoměrným pohybem rychlostí 45 km/h. Jakou dráhu ujede za 50 s? 2. Nákladní vlak jede rychlostí 60 km/h po dobu 1 h 45 min. Jakou dráhu ujede? (čas je v sekundách, proto si rychlost převedeme na m/s) v = 45 km/h = (45 : 3,6) m/s = 12,5 m/s t = 50 s s = ? m v = 60 km/h t = 1 h 45 min = 1,75 h v = ? km/h (dráha je v km, čas v h) s = 60 · 1,75 s = 12,5 · 50 s = 105km s = 625m Vlak ujede za 1 h 45 min 105 km. Automobil ujede za 50 sekund 625 metrů.

  3. Příklady: 3. Automobil jede rovnoměrným pohybem rychlostí 50 km/h. Za jak dlouhou dobu ujede 65 km? 4. Za jak dlouho projde člověk po nástupišti délky 75 m, jede-li rovnoměrně rychlostí 2 m/s. (Rychlost je v km/h, dráha v km, čas budeme počítat v h.) v = 50 km/h s = 65 km t = ? h v = 2 m/s s = 75 m t = ? s (dráha je v m, rychlost v m/s) t = 1,3h t = 37,5s 0,3h = 0,3 · 60 min = 18 min Člověk danou dráhu ujde za 17,5 s. Automobil ujede 65 kilometrů za 1 hodinu a 18 minut.

  4. Příklady: 5. Urči dobu, za kterou ujede cyklista rovnoměrným pohybem dráhu 350 m, jede-li rychlostí 18 km/h. 6. Věra bydlí 60 metrů od nádraží. V kolik musí vyjít z domova, aby stihla vlak v 7 h 30 min, půjde-li rychlostí 2 m/s. (Rychlost je v km/h, dráha v m, čas budeme počítat v s, proto musíme rychlost převést na m/s.) v = 18 km/h = (15 : 3,6) m/s = 5 m/s s = 350 m t = ? s v = 2 m/s s = 60 m t = ? s (dráha je v m, rychlost v m/s) t = 30s t = 70s 7 h 30 min – 30 s = 7 h 29 min 30 s 70s = 1 min 10 s Věra musí vyjít nejpozději v 7 hodin 29 minut 30 sekund. Cyklista ujede 350 metrů za 1 minutu a 10 sekund.

  5. Závislost rychlosti rovnoměrného pohybu na čase lze vyjádřit graficky – přímkou. Na vodorovné ose zaznamenáváme jednotky času, na svislé rychlosti v = 20 m/s Bod 0 - odpovídá počátku, kdy čas t = 0 a rychlost v = 0 v [m/s] Při rovnoměrném pohybu je rychlost konstantní, např. pohybuje-li se automobil stálou rychlostí 20 m/s, pak v každém okamžiku bude jeho rychlost 20 m/s. 30 25 20 15 Grafem závislosti rychlosti na čase je přímka rovnoběžná s časovou osou. s 10 5 Plocha pod grafem odpovídá dráze s při rovnoměrném pohybu rychlost v za danou dobu t. 0 t [s] 1 2 3 4 5 Dráze s odpovídá plocha obdélníku se stranami v a t, platí tedy s = v · t

  6. Závislost dráhy na čase při rovnoměrném pohybu: Na vodorovné ose zaznamenáváme jednotky času, na svislé jednotky dráhy. s [m] Bod 0 - odpovídá počátku, kdy čas t = 0 s a dráha s = 0 m. 120 Na jednotlivých osách zvolíme vhodné měřítko, pro čas např. 100 80 a pro dráhu z tabulky 60 40 20 Pro každou dvojici hodnot času a dráhy z tabulky vyznačíme v síti příslušný bod. 0 t [s] 1 2 3 4 5 Body spojíme úsečkami, při rovnoměrném pohybu leží všechny body v jedné přímce s počátkem v bodě 0, což odpovídá času 0 s a dráze 0 m.

  7. Z grafu závislosti dráhy na čase můžeme vyčíst mnoho informací o pohybu. Známe-li dobu pohybu, můžeme z grafu určit příslušnou dráhu. s [m] Například v čase t = 1,5 s byla dráha s = 30 m. 120 Známe-li dráhu rovnoměrného pohybu, můžeme z grafu určit dobu pohybu. 100 80 Například dráze s = 70 m 70 odpovídá doba pohybu t = 3,5 s. 60 Z doby a dráhy, které odpovídají libovolnému bodu grafu, lze určit rychlost rovnoměrného pohybu. 40 30 20 Například t = 1,5 s,s = 30 m v = ? m/s 1,5 3,5 0 t [s] 1 2 3 4 5 v = 20 m/s

  8. V jednom obrázku můžeme znázornit grafy drah i více pohybů. Na trati z Brna do Kolína: graf dráhy pohybu zrychleného vlaku v [km/h] graf dráhy pohybu rychlíku 240 Co můžeme z grafu vyčíst? Kolín 200 V 7:00 hodin byl už zrychlený vlak 40 km od Brna 180 160 Rychlík vyjel 7:30 hodin, přesto byl v Kolíně dřív. 120 100 80 Za 1 hodinu ujede zrychlený vlak dráhu 60 100 60 metrů. 40 z grafu 100 – 40 = 60 Brno 0 Rychlost zrychleného vlaku je 60 km/h (Za 1 h ujede 60 km.) t [h] 7:00 8:00 9:00 9:20 Za 1 hodinu ujede rychlík dráhu Bod, ve kterém se grafy protnou, znázorňuje čas a vzdálenost, kdy se vlaky potkaly. 1 h 100 metrů. Rychlost rychlíku je 100 km/h. Vlaky se potkají 180 km od Brna v 9:20 hodin. Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 24 – 25.

More Related