Seminář o stavebním spoření

Seminář o stavebním spoření Část I: Úvod

Obsah semináře • Historie a současnost stavebního spoření • Opakování finanční matematiky • Očima klienta (výnosnost produktu) • Model stavební spořitelny v Excelu • Podmínka rovnováhy a SKLV • Tarif a VOP • SKLV z pohledu klienta • Kolektivní SKLV aneb kSKLV • Finanční řízení stavební spořitelny • Stavební spořitelny v ČR (přehled trhu) MATEMATIKA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ

Zdroje • Petr Kielar: Matematika stavebního spoření; Ekopress 2010 • Vojtěch Lukáš, Petr Kielar: Stavební spoření a stavební spořitelny; Ekopress 2014 • Bertsch, Hölzle, Laux: Handwörterbuch der Bauspartechnik • http://petr.kielar.cz/download(prezentace a pomocné soubory k přednáškám) • http://stavebky.cz • petr@kielar.cz

Očekávání • Očekávání přednášejícího (podmínky pro klasifikaci) • Nejvýše 2 absence • Závěrečný test • Očekávání posluchačů: • ???

Historický úvod

Základní princip - kolektivní spoření • 10 lidí spoří na dům v hodnotě 1000 zlatých • Každý uspoří ročně 100 zlatých (musel by spořit 10 let) • Spoří-li společně, může každý rok jeden z nich získat dům • Průměrná čekací doba se tak zkrátí z 10 na 5,5 roku

Svépomocná družstva a spolky Hlavní důvody vzniku: • Potřeba financování úvěrem – zejména řemeslníci a zemědělci, ale i stavebníci • Nedostupnost úvěrů pro drobnou klientelu

Časové mezníky • Polovina 19. století – v Německu i Rakousko-Uhersku vznikají první svépomocná družstva a záložny • 1861 – František Cyril Kampelík vydává publikaci o spořitelnách • 1866 - Friedrich Wilhelm Raiffeisen vydává publikaci o úvěrových družstvech • 1873 – vydání zákona společenstevního • 1885 – pastor Friedrich von Bodelschwingh zakládá spolek „Bausparkasse für Jedermann“ • 1921 – Gustav Kropp zakládá ve Wüstenrotu „Gemeinschaft der Freunde“ - první stavební spořitelnu • 1924 – Gustav Kropp zakládá ve Wüstenrotu „Gemeinschaft der Freunde“ – první úspěšnou stavební spořitelnu

Časové mezníky - dokončení • 1934 – v Německu zavedena nepřímá státní podpora stavebního spoření (úložky snižují daňový základ) • 1952 – v Německu zavedena státní podpora stavebního spoření • 1993 – v ČR přijat zákon o stavebním spoření a vznikají první stavební spořitelny

Právní rámec stavebního spoření v ČR

Právní rámec Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a stání podpoře stavebního spoření Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.)‏ činnost akciové společnosti, ustanovení o smlouvě o úvěru a o běžném, resp. vkladovém účtu. Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.)‏ ustanovení o právních úkonech, zastoupení, společné jmění manželů zajištění závazků

Zákon o stavebním spoření • Stavební spořitelna je specializovaná banka, má vymezený okruh povolených činností • Účastníkem stavebního spoření může být fyzická i právnická osoba • Náležitosti smlouvy o stavebním spoření (cílová částka, pevná úroková sazba)‏ • Výše státní podpory a podmínky pro její získání ‏ • Stavební spořitelna vydává Všeobecné obchodní podmínky (VOP), které schvaluje Ministerstvo financí.

Obsah smlouvy o stavebním spoření • Identifikace účastníka • Výše cílové částky • Úročení vkladů i úvěru ze stavebního spoření • Prohlášení účastníka, zda žádá o státní podporu, toto prohlášení lze jednou ročně měnit • Součástí smlouvy jsou VOP obsahující: • Postup stavební spořitelny při uzavírání, ukončování a změnách smluv • Podmínky a předpoklady pro získání úvěru • Postup při zániku stavební spořitelny

Zákon o stavebním spoření • Účastník stavebního spoření má právní nárok na poskytnutí úvěru: § 5 odst. 2: Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

Zákon o stavebním spoření • Poskytnutý úvěr musí být úročen pevnou, předem stanovenou úrokovou sazbou, jejíž výše je zákonem omezena: § 5 odst. 6: Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body. Pevná je i úroková sazba pro úročení vkladů, ta může být změněna pouze účastníkům, kteří po šesti letech spoření nečerpají úvěr (poprvé použila SSČS v roce 2013).

Účastník smlouvy o stavebním spoření • Účastníkem může být jakákoli fyzická i právnická osoba • Neexistují omezení věkem ani státní příslušností • Omezení jsou však pro nárok na státní podporu

Ukončení smlouvy o stavebním spoření • Smlouva o stavebním spoření končí: • Výpovědí • Splacením úvěru ze stavebního spoření • Dohodou mezi stavební spořitelnou a účastníkem • Odstoupením od smlouvy • Úmrtím účastníka (platí nově od 1. 1. 2014!).Smlouva nekončí poskytnutím ani přidělením úvěru!Je v platnosti po celou dobu splácení úvěru.

Státní podpora • Ve fázi spoření má účastník nárok na státní podporu • Výši SP a podmínky pro její získání upravuje zákon o stavebním spoření (96/1993 Sb)‏ • Hlavní role SP je motivační – motivuje ke spoření a tím zajišťuje levné zdroje pro poskytování výhodných úvěrů. V porovnání s cenou nemovitosti je výše SP zanedbatelná • SP vyplacená v roce 2013 byla 4,95 mld Kč a má klesající tendenci

Státní podpora – kdo má nárok? • Pouze fyzické osoby.................................................... • Občan České republiky • Občan EU, kterému byl vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo • Fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR a přiděleným rodným číslem • Alespoň jedna z těchto podmínek musí být v kalendářním roce splněna po celou dobu trvání doby spoření .................................................... • Součástí smlouvy o stavebním spoření je prohlášení účastníka, zda žádá o SP. Toto prohlášení může účastník jednou za rok změnit

Státní podpora - výše • 10 % z uspořené částky v daném roce (dříve 15%, předtím 25 %)‏ • Uspořená částka = vklady – poplatky + úroky • Základ nejvýše 20.000 Kč (dříve 18.000 Kč)‏ • Pokud účastník uspoří více, převádí se převis do následujícího roku (pokud jsou splněny všechny podmínky zákona) • Účastník může získat SP na více smluv, zůstává však limit maximálního základu (20.000 Kč) pro všechny smlouvy

Státní podpora v případě více smluv • Účastník může získat SP z více smluv, celková výše SP v roce však nesmí překročit 2.000 Kč • Nárok na SP se uspokojuje postupně od nejstarší smlouvy až do vyčerpání limitu 2.000 Kč • Do 31.12.2010 platilo pro smlouvy uzavřené do 31.12.2003, že SP lze nárokovat pouze na jednu smlouvu.

Státní podpora – převod do dalších let • Pokud účastník uspoří vícen než činí maximální základ pro výpočet SP (20.000 Kč), převede se přebytek do následujícího roku • Podmínkou převodu však je, že účastník u této smlouvy žádá o přiznání státní podpory, a toto prohlášení po celou dobu trvání smlouvy nezmění.

Státní podpora - zálohy • Státní podporu nárokuje stavební spořitelna jednou ročně na Ministerstvu financí a připisuje na účty jednotlivých účastníků formou záloh • Po ukončení fáze spoření stavební spořitelna vyplatí připsané zálohy SP pouze tehdy, když účastník splní všechny podmínky pro získání SP • Nevyplacené zálohy vrací stavební spořitelna zpět ministerstvu financí

Podmínky pro výplatu záloh státní podpory Zálohy státní podpory jsou vyplaceny na konci spořicí fáze, pokud: • účastník po dobu šesti let ode dne uzavření smlouvy o stavebním spoření nenakládal s uspořenou částkou (tzv. vázací lhůta), nebo • účastník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použil uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru i zálohy státní podpory na bytové potřeby. • Pro smlouvy uzavřené před 1. 1. 2004 byla vázací lhůta pětiletá • Za „nakládání s vkladem“ je považován i výkon rozhodnutí (exekuce)‏

Státní podpora - shrnutí

Splácení úvěru ze stavebního spoření • Výše měsíční splátky je stanovena procentem cílové částky nebo procentem z výše poskytnutého úvěru (dříve bývala uvedena ve VOP, stéle více spořitelen ji však již neuvádí)‏ • Splátky buď příkazem k úhradě nebo inkasem, není vyžadován běžný účet • Mimořádné splátky jsou možné bez sankcí, v případě mimořádné splátky má klient obvykle možnost snížit výši měsíčních splátek tak, aby byla zachována doba splatnosti úvěru • Stavební spořitelna sleduje splácení úvěrů, v případě zpoždění klienta jsou zasílány upomínky případně nastupuje proces vymáhání pohledávek, zpoždění plateb je hlášeno do registru dlužníků

Účelovost poskytovaných úvěrů • Výstavba, přestavba či modernizace bytu nebo domu • Koupě bytu či domu, včetně pozemku, nebo připojení domu či bytu k veřejným sítím technického vybavení (plyn, voda, elektřina). • Převod družstevního bytu či zaplacení členského podílu v bytovém družstvu • Splacení jiného úvěru, pokud byl tento jiný úvěr použit na bytové potřeby (překlenovací úvěry, hypotéky)‏ • Bytová potřeba, na kterou je úvěr ze stavebního spoření použit, se musí nacházet na území České republiky

Daňové výhody pro účastníky stavebního spoření • Úroky z vkladů od 1.1.2011 podléhají 15% srážkové daniDaňové odečty • Od základu daně je možno odečíst úroky zaplacené v daném roce, až do výše 300.000 Kč • Platí pro úvěry ze stavebního spoření i překlenovací úvěry • Podmínkou je použití úvěru na potřeby, které jsou podobné bytovým potřebám zákona o stavebním spoření (nejsou však identické).

Stavební spoření v Evropě

Země se stavebním spoření • Německo • Rakousko • Česká republika (1993) • Slovensko (1992) • Maďarsko (1997) • Rumunsko (2003) • Bulharsko (2007)

Německo – Riesterova reforma • Od roku 2009 – penzijní reforma • Do reformy jsou začleněny státem certifikované finanční produky (včetně stavebního spoření) • Volné použití naspořené částky po 7 letech pouze pro mladé do 25 let • Ostatní musí použít naspořené prostředky na bydlení nebo na penzi

Německo – příspěvky státu • Na účet stavebního spoření lze v Německu získat 3 druhy státních příspěvků • Výlučně na stavební spoření je vázán pouze první z nich, ostatní je možno čerpat také na jiné produkty

Seminář o stavebním spoření