1 / 25

PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚVOD DO PROBLÉMU

PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚVOD DO PROBLÉMU. JUDr. et Ing. Petr Petržílek, Ph.D. KLÍČOVÉ POJMY.

lethia
Download Presentation

PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚVOD DO PROBLÉMU

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ÚVOD DO PROBLÉMU JUDr. et Ing. Petr Petržílek, Ph.D.

  2. KLÍČOVÉ POJMY zlepšování životní úrovně a prosperity příslušné populace v mezích kapacity ekosystému, při zachování přírodního bohatství a jeho biologické rozmanitosti ku prospěchu současných a příštích generací (nařízení EP a Rady č. 2493-4/2000) UDRŽITELNÝ ROZVOJ : EKOSYSTÉM navzájem propojená soustava složek ŽP schopnost ekosystému pojímat takové zatížení, při kterém ještě nedochází k narušení jeho ekologické stability KAPACITA EKOSYSTÉMU: schopnost ekosystému odolávat změnám nebo vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce produkční a mimoprodukční EKOLOGICKÁ STABILITA: ještě příznivé ŽP = takové zatížení lidskou činností při kterém nedochází k poškození ŽP ani k překračování kapacity ekosystému určeného územím katastru obce ÚNOSNÉ ZATÍŽENÍ ŽP:

  3. Ekologický aspekt Sociální a kulturní rozměr UDRŽITELNÝ ROZVOJ Zahraničně politický rozměr Udržitelná ekonomika

  4. I. EKOLOGICKÝ ASPEKT t.j. maximálně hospodárné a plánované využívání ŽP při zachování anebo zlepšovánípřírodních podmínek a jejich všech funkcí, jakož také obnovování přírodních zdrojů. Legislativní nástroje: SPLNĚNO* 1) Složkové předpisy SPLNĚNO* 2)SEA (posuzování vlivů koncepcí na ŽP) a ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ 3) Náprava ekologické újmy

  5. II. UDRŽITELNOST EKONOMIKY Udržitelná ekonomika se rozvíjí za těchto podmínek: a)Obnovitelné přírodní zdroje jsou využívány takovým způsobem, aby míra jejich těžby nebo sklizně nepřekročila míru jejich obnovy – podmínka REGENERACE. b) Emise a odpad vznikající v průběhu využívání a spotřeby přírodních zdrojů jsou přednostně materiálově nebo energeticky využívány, jinak do ŽP ukládány v kvalitě a množství které je ŽP vstřebáváno – podmínka ABSORBCE. c) Míra spotřeby neobnovitelných přírodních zdrojůklesá s růstem využití recyklátů (neobn. zdroje jsou v oběhu a neleží na skládkách) a možností jejich nahraditelnosti obnovitelnými přírodními zdroji anebo v důsledku zavádění nejlepších dostupných technik – podm. SUBSTITUCE a EKOLOGICKÉ ÚČINNOSTI. SPLNĚNO* Legislativní nástroje: - horizontální předpisy na ochranu ŽP např. zák. o odpadech (EIA, IPPC, prevence závažných havárií) - předpisy tech. ochrany ŽP - ekologicky motivující daňový a poplatkový systém NESPLNĚNO*

  6. III. ASPEKT SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ Aspekt sociální: a)Udržitelnosti je vlastní zásada solidarity – mezilidské, mezigenerační i mezidruhové (k živ.prostředí). b)Uznává rovnost racionálních nároků lidských bytostí na zdravé životní prostředí a na rovný přístup ke složkám žp - res nullius (věcí ničí) Aspekt kulturní: Jde především o podporu prvků regionální a místní identity (decentralizace) tím, že udržitelnost podporuje soběstačnost a nezávislost lokálních komunit (př. Energeticky Soběstačné Obce). Legislativní předpoklady: SPLNĚNO* 1)Sociální síť (např. zákon o sociální podpoře). SPLNĚNO* 2) Aktivní politika zaměstnanosti – vytváření nových prac. míst (zákon o zaměstnanosti). 3) Podpora netržní práce s vysokou společenskou hodnotou (např. podpora drobného zemědělce, vzdělávání se, rodičovství, práce v NGOs, soliterní výroby). NESPLNĚNO* 4) Endogenní politika (rozhodování o dotacích v místě – LEADER, podpora investic obcí do ziskových projektů).

  7. IV. ZAHRANIČNĚ POLITICKÝ ROZMĚR Nastolení udržitelného společenského, ekonomického, sociálního, ekologického a kulturního pořádku je v plném rozsahu reálně možné jen v globálním měřítku. Zahraniční politika ČR by proto měla politicky podporovat mezinárodní procesy a organizace, jejichž cílem je překonat vznikající překážky udržitelné koncepce.

  8. LEGISLATIVA UR I.VEŘEJNÉ PRÁVO SPLNĚNO* 1) Právo ochrany ŽP - horizontální ochrana ŽP, ochrana složek ŽP, technická ochrana ŽP (implementace práva EU) NESPLNĚNO* 2) Finanční právo – ekologicky motivující daně 3) Právo sociálního zabezpečení : SPLNĚNO* Sociální síť SPLNĚNO* Vytvoření pracovních míst (aktivní pol. zam.) NESPLNĚNO* Podpora netržní práce 4) Zemědělské právo – např. ekologické zemědělství 5 – x) další oblasti (např. trestní právo, energetika, doprava) II.ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTY NA ŽP SPLNĚNO* - Náhrada škody na produkčních funkcích ŽP (Občanský zákoník) - Náhrada škody na mimoprodukčních funkcích ŽP (ekologická újma)

  9. PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ • Plánování udržitelného rozvoje • Prosazování práva ŽP * • Povolování umístění a provozu zařízení • Složková ochrana ŽP • Technická ochrana ŽP

  10. * PROSAZOVÁNÍ PRÁVA ŽP A. PROSTŘEDKY PODPORY DODRŽOVÁNÍ PRÁVA ŽP - vzdělávání, poskytování informací a publikace úspěšných případů podpory ŽP - dobrovolné nástroje (EMAS, EKOLABELING, dobrovolné dohody) - ekonomické nástroje (poplatky, podpory, finanční zajištění, daně, podpora OZE, zálohové systémy, obchodování s povolenkami)

  11. B. PROSTŘEDKY VYNUCOVÁNÍ DODRŽOVÁNÍ PRÁVA ŽP • ohlašovací a zásahová povinnost • - sledování dodržování práva • a) automonitoring • b) dozorová činnost (vrchní státní dozor, inspekce) • c) veřejná kontrola (stížnosti veřejnosti, média) • d) statistické sledování • -opatření veřejné správy • - preventivní a bezprostřední • - k nápravě • - při havárii • - delikty • - ochranná, včetně následných ochranných opatření • - nápravná při ekologické újmě SPLNĚNO*

  12. PLÁNOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JUDr. et Ing. Petr Petržílek, Ph.D.

  13. PLÁNOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Předmět úpravy celostátní, např. odvětvové politiky A. strategické plány regionální, např. územní plány B. taktické plány v oblasti ŽP např. POH, plány povodí, plán snižování emisí, plány hospodaření s přírodními zdroji. § C. Právní předpisy §

  14. PRAVIDLA PRO PŘÍPRAVU SCHVALOVÁNÍ 1. vycházet ze Strategie UR, která obsahuje opatření ke sladění cílů UR s krátkodobými a střednědobými programy (schvaluje vláda po projednání RVUR) – otázka, zda tuto roli bude hrát Politika územního rozvoje dle nového stavebního zákona???? vycházet z ukazatelů UR (např. úroveň imisního znečištění, míra nezaměstnanosti, HDP a vývoj ekonomického blahobytu) 2. nepřekračovat standardy kvality ŽP, které zaručují nepřekročení únosnosti zatížení ŽP - jedná se např. o imisní, územní a hygienické limity – otázka, zda roli standardů budou hrát limity využití území dle nového stavebního zákona???? 3. 4. dodržení obecných zásad UR a povinností * 5. posuzování vlivů koncepcí na ŽP (nevztahuje se na právní předpisy)

  15. * Zásady udržitelného rozvoje • Integrace požadavků udržitelného rozvoje - Všechny orgány veřejné moci jsou povinny promítat požadavky udržitelného rozvoje do všech odvětvových politik, plánů, programů, koncepcí a hospodářských činností, při svém rozhodování a do obsahu připravovaných právních předpisů, a to jak při jejich přípravě, tak uskutečňování. • Prevence - Každý je povinen předcházet ekologické újmě, znečišťování, ohrožení nebo poškození životního prostředí, a to především opatřeními přímo u zdroje. Fyzické a právnické osoby nesmějí znečišťovat životní prostředí nebo provádět jinou činnost, která by mohla ohrozit nebo poškodit životní prostředí, jen v souladu s právem životního prostředí, přičemž se nezbavují odpovědnosti za případnou ekologickou újmu. Každý je povinen omezovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí na nejnižší možnou míru. • Předběžná opatrnost - Nelze-li se zřetelem ke všem okolnostem vyloučit, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného zhoršení stavu životního prostředí, je každý povinen bezodkladně provést opatření, jež mají takovému zhoršení zabránit, a to bez ohledu na případný nedostatek vědeckých důkazů o tom, že k takovému zhoršení skutečně dojde. • Vysoká úroveň ochrany životního prostředí - Každý, kdo navrhuje, schvaluje nebo provádí opatření k ochraně životního prostředí, je povinen vycházet z dostupné vědecké úrovně poznání a technického pokroku, využívat nejlepší dostupné techniky a zajišťovat tak vysokou úroveň této ochrany. • Znečišťovatel platí - Každý, kdo svou činností nepříznivě ovlivňuje životní prostředí, nese náklady na jeho ochranu a odpovídá za důsledky porušení povinností stanovených právem životního prostředí.

  16. Ochrana životního prostředí jako celku - Každý, kdo přijímá a provádí opatření k ochraně životního prostředí musí, brát v úvahu dopady na životní prostředí jako celek. • Sdílená odpovědnost za ochranu životního prostředí - Každý je povinen chránit životní prostředí, a je-li to vhodné a technicky možné, činit tak ve vzájemné součinnosti všech subjektů, kterým právo životního prostředí stanoví práva a ukládá povinnosti. • Únosné zatížení životního prostředí - Každý je povinen si počínat tak, aby přímo nebo nepřímo v důsledku své činnosti, rozhodnutí nebo jiného opatření nepřekročil míru únosného zatížení území. • Substituce - Tam, kde je to technicky možné a ekonomicky únosné, je každý povinen materiály, látky a činnosti, které jsou pro životní prostředí škodlivé, nahrazovat materiály, látkami a činnostmi, které životnímu prostředí škodí méně nebo pro něj nejsou škodlivé vůbec. • Zvýšená odpovědnost při provozní činnosti - Každý, kdo vykonává provozní činnost, je povinen učinit všechna preventivní opatření proti vzniku znečištění, zejména využíváním nejlepší dostupné techniky, neohrožovat a nepoškozovat životní prostředí, předcházet vzniku odpadů, a pokud dojde ke vzniku odpadů, využívat jich v souladu s ustanoveními práva životního prostředí, je-li využití odpadů technicky nemožné nebo ekonomicky neúnosné, zajistit jeho odstranění způsobem vylučujícím nebo omezujícím jakýkoliv negativní vliv na životní prostředí, efektivně využívat energie a přírodní zdroje, přijmout opatření nezbytná k předcházení havárií a k omezení jejich případných následků, a přijmout opatření nezbytná k tomu, aby po ukončení činnosti byla vyloučena všechna rizika možného znečištění pocházejícího ze zařízení a příslušná lokalita byla uvedena do takového stavu, který nebude ohrožovat zdraví člověka a životní prostředí. • Aktivní účast veřejnosti - Ochrana, obnova a zachování příznivého životního prostředí je veřejným zájmem. Uskutečňuje se za aktivní účasti veřejnosti při plánování udržitelného rozvoje, při posuzování vlivů na životní prostředí, ve správních řízeních, která se týkají ochrany životního prostředí, při stanovování standardů ochrany životního prostředí podle tohoto zákona, přístupem k prostředkům právní ochrany ve věcech životního prostředí. • Subsidiarita - Rozhodování musí vždy probíhat na co nejnižší rozhodovací úrovni, která je tak blízko k objektu rozhodování, jak je v daném případě možné.

  17. Prostředky podpory dodržování práva ŽP JUDr. et Ing. Petr Petržílek, Ph.D.

  18. PROSTŘEDKY PODPORY DODRŽOVÁNÍ PRÁVA ŽP Prameny: - vzdělávání a právo na informace o ŽP (čl. 35/2 LZPS, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o ŽP) - IRZ (zákon č. 25/2008 Sb., Nařízení ES č. 166/2006 ) - EMAS (usnesení vlády č. 466/1998 a č. 651/2002 + nařízení ES č. 761/2001) - Ekolabeling (usnesení vlády č. 159/1993 + nařízení ES č. 1980/2000, zákon č. 242/2000 Sb., o eko.zemědělství) - dobrovolné dohody (veřejnoprávní smlouvy § 159 a násl. SŘ, § 39 zákona č. 114/1992 Sb. n. p.z., smluvní ochrana lokalit NATURA 2000) - ekonomické nástroje (viz. následující přednáška)

  19. VZDĚLÁVÁNÍ A INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ 1. Environmentální vzdělávání: a) jako součást vzdělávání pedagogických pracovníků a školního vzdělávání b) na základě Státního programu a Krajských koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty c) prostřednictvím environmentálního poradenství 2. Svobodný přístup k informacím o ŽP - každý má právo požádat orgán veřejné správy, nebo jím řízenou osobu o přístup k jakékoli informaci(zpráva o stavu ŽP se zveřejňuje) - odepřít zpřístupnění informace lze jen ze zákonem stanovených důvodů - odepření nebo neposkytnutí informace včas je přezkoumatelné správním soudem 3. Jednotný systém informací o ŽP - informace do jednotné evidence shromažďuje jeden subjekt IRZ SPLNĚNO* SPLNĚNO*

  20. Integrovaný registr znečišťování (www.irz.cz) Co má provozovatel hlásit: znečišťující látky při překročení jejich prahových hodnot obsažené – v únicích (v emisích do žp) – v přenosech (ohlašované látky předávané jiné provozovně – ČOV, skládky odpadů) Námět pro novelizaci: Co by měl provozovatel hlásit, aby mohl systém fungovat řádně: znečišťující látky obsažené - ve vstupech výroby - ve výrobcích - v přenosech - v únicích

  21. VSTUPY: Bilance: Vstupy = výstupy + skryté úniky Ohlašované látky obsažené ve vstupech SPLNĚNO* VÝSTUPY: ovzduší V odpadech V emisích (únicích přímo do ŽP) V přenosech (do jiné provozovny) voda Ohlašované látky obsažené ve výrobcích. půda V odpadních vodách vypuštěných do kanalizace zakončené ČOV

  22. JAK BY SYSTÉM MĚL FUNGOVAT ! Těžba ropy rafinérie Odpadní vody (přenosy) ČOV Emise do ŽP Výrobky (ropa) Výrobky (benzín, oleje …) odpady Emise do ŽP

  23. DOBROVOLNÉ NÁSTROJE 1. systém řízení organizací a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) - registraci organizací a ověřovatelů ŽP provádí agentura EMAS zřízená při České informační agentuře ŽP (CENIA) - akreditaci provádí Český institut pro akreditaci CÍL: systém řízení max. eliminující negativní dopady provozu podniku na ŽP 2. systém označování Ekologicky šetrných výrobků - státní garance toho, že u daného výrobku byly minimalizovány nepříznivé vlivy na ŽP a přírodní zdroje - ochranná známka je používána na základě licenční smlouvy uzavřené s Agenturou pro ekologicky šetrné výrobky při CENIA 3. jiný ekolabeling - bioprodukty – potraviny zpracované ze surovin ekologického zemědělství - FSC – výrobky ze dřeva pocházejícího z lesního hospodaření s vysokou ekologickou a sociální úrovní: český standard v platnosti od 2006

  24. DOBROVOLNÉ NÁSTROJE • 3. smlouvy o veřejnoprávních závazcích v oblasti ochrany ŽP, například: • o součinnosti • o poskytování prostředků • o předávání informací • o odborných konzultacích • o plnění příslušných standardů ochrany ŽP • o přistoupení k EMAS • o smluvní ochraně ZCHÚ, území NATURY 2000, nebo památného stromu • o přísnějších požadavcích na ochranu ŽP než stanoví zákon

  25. DĚKUJI ZA POZORNOST  www.petrzilek.cz

More Related