Niccol machiavelli aneb technologie moci jako v n afrodiziakum
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 97

Niccoló Machiavelli aneb technologie moci jako věčné afrodiziakum? PowerPoint PPT Presentation


  • 62 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Niccoló Machiavelli aneb technologie moci jako věčné afrodiziakum?. Marek Matějka historik filosofie. Struktura přednášky. Část první Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla str. 5 – 7 Část druhá

Download Presentation

Niccoló Machiavelli aneb technologie moci jako věčné afrodiziakum?

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Niccoló Machiavellianebtechnologie moci jako věčné afrodiziakum?

Marek Matějka

historik filosofie


Struktura přednášky

  • Část první

    • Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla

      str. 5 – 7

  • Část druhá

    • Život a osobnost Niccola Machiavelliho

      str. 28 – 51

  • Část třetí

    • Dílo a odkaz N. Machiavelliho

      str. 52 - 94

První část

Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla

Druhá část

Život a osobnost Niccola Machiavelliho

Třetí část

Dílo a odkaz N. Machiavelliho

Diskuse


Motto

„Mírou všech věcí je člověk, jsoucích že jsou, nejsoucích že nejsou.“

Prótagoras

Zdroj: Zlomek B1 ze Sexta Empirika


Krédo

„Moc je to nejlepší afrodisiakum.”

Henry Kissinger


Část první

Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla


Renesance a humanismus

  • Renesance pochází z francouzského la renaissancea znamená „znovuzrození“.

  • Jedná se o období mezi 14. a 16. stoletím, místně s přesahem i do 17. století.

  • Hlavním ideovým vzorem byl život ve starověkém Řecku – návrat k dobrým tradicím a způsobům, jakési znovuzrození starořeckého životního stylu.

  • Evropská renesance de facto splývá s italskou, základem je florentská renesance.


Renesance a humanismus

  • Humanismus pochází z latiny, tj. humanus (lidský) ve smyslu pojmu „úsilí o lidskost“ (studia humanitatis).

  • Kulturní aspekt humanismu preferuje univerzální lidství proti jakémukoli pojetí partikularismu (analogii s dnešními principy evropanství).

  • Původně duchovní hnutí vycházející z odporu k rigidní scholastické tradici v různých oblastech.

  • Scholastika coby pedantství v oblastech:

    • Theologické

    • Logické.


Historická datace

  • Zhruba se jedná o období mezi roky: 1300 – 1650.

  • Humanismus začíná Petrarcou a končí Montaignem.

  • Renesance začíná Ficinem a končí Campanellou.


Oblasti zájmu a činnosti

  • Civilní sektor

    • Filosofie

    • Věda

    • Humanismus

    • Stát a právo

  • Církevní sektor

    • Reformace


Významné osobnosti

  • Filosofie (italská)

    • Platonismus

      • Marsilio Ficino

      • Pico della Mirandola

    • Aristotelismus

      • Pietro Pomponazzi

      • Jacopo Zabarella

    • Filosofie přírody

      • Bruno Telesio

      • Francisco Patrizi

      • Tommaso Campanella


Významné osobnosti

  • Věda

    • JohannesKepler

    • Giordano Bruno

    • Galileo Galilei

    • Mikuláš Koperník

    • FrancisBacon


Významné osobnosti

  • Stát a právo

    • Niccolò Machiavelli

    • Jean Bodin

    • Hugo Grotius

    • JohannesAlthusius


Významné osobnosti

  • Reformace

    • Martin Luther

    • Ulrich Zwingli

    • Jan Kalvín


Reformace

  • Martin Luther

    (1483 – 1546)

    • Teolog, kazatel

    • Zakladatel protestantismu


Reformace

  • Ulrich Zwingli

    (1484 – 1531)

    • Švýcarský teolog

    • Reformátor


Reformace

  • Jean Calvin

    (1509 – 1564)

    • Švýcarský teolog

    • Zakladatel kalvinismu


Významné objevy

  • Vynález kompasu

    • zámořské objevy (Kolumbus, de Gama)

  • Zavedení heliocentrického systému

    • Mikuláš Koperník

  • Vynález knihtisku

    • Johann Gutenberg

  • Zavedení principu perspektivy v malířství

    • Leon Alberti


Vynález knihtisku

  • Johannes Gutenberg

    (1397 – 1468)

    • Vynálezce knihtisku (1448)

    • Bible (1455)


Zavedení perspektivy v malířství

Leon Battista Alberti

PierodellaFrancesca


Významné události

  • Zakládání universit(1088 až 1499 – 50)

  • Rozdělení římské církve (1378 až 1417)

  • Učení Johna Wyclifa (1320 až 1384)

  • Kostnický koncil (upálení Husa, konec schizmatu)

  • Husitské nepokoje v Čechách (1419 až 1436/1485)

  • Objevení Ameriky (1492)


Duchovní uzly renesanční Evropy


Tiskárny 1450 až 1500


Stát a právo

  • Jean Bodin(1530 – 1596)

    • http://plato.stanford.edu/entries/bodin/

    • Svrchovanost (suverenita) je absolutní a trvalá nejvyšší moc. Absolutní vládce je odpovědný pouze bohu, ale musí ctít svobodu a majetek občanů.


Stát a právo

  • Johannes Althusius (1557 – 1638)

    • http://plato.stanford.edu/search/searcher.py?query=althusius

    • Svrchovanost náleží lidu, který může panovníka dosazeného k vykonávání moci také svrhnout.


Stát a právo

  • Hugo Grotius(1583 – 1645)

    • http://plato.stanford.edu/entries/grotius/

    • O právu válečném a mírovém:

      „Přirozené právo je příkaz rozumu, který ukazuje, že jednání v důsledku svého souhlasu či nesouhlasu se samotnou přirozeností rozumu obsahuje mravní nezbytnost nebo ošklivost.“


Florencie 1338

  • GiovanniVillani:

    • „Město mělo asi 100 000 obyvatel, celkem 8 – 10000 dětí se tu učilo číst a psát, 1000 – 1500 počítat a 550 – 600 ve čtyřech vyšších měšťanských školách studovalo navíc i gramatiku a logiku. Ve Florencii bylo už tehdy 110 kostelů, 30 špitálů s 1000 lůžky pro nemocné. Ve městě pracovalo 200 velkých dílen a krámců ve výrobě sukna a vyrobilo se tu ročně asi 70-80000 postavů sukna. Výrobě a obchodu sloužilo 80 bank, bylo tu 100 krámců s kořením a drogami, 600 notářů tu mělo své písárny a 80 soudců bdělo nad dodržováním zákonů. O zdraví lidu pečovalo 60 lékařů, chléb peklo na 146 pekáren. Břicho tohoto velkoměsta spotřebovalo za rok 4000 volů a telat a 60000 jehňat…“


Poznámka autora

  • Počet soudců celkem 3 066

  • Počet obyvatel ČR  10 532 770

  • Počet obyvatel na jednoho soudce 3 435

  • Počet soudců bývalých členů KSČ 596

    Data k X/2011

    Zdroj: http://www.adikia.cz/news/basty-komunistu-v-justici/

Komparace počtu soudců ve Florencii 1338 a počtu soudců v ČR 2011.

Machiavelistická aplikace:

V roce 2011 působilo o soudů v ČR bezmála 20% soudců s komunistickou minulostí v justici.

Florencie (1338) - občanů na 1 soudce 1250, tj. 1,25% populace.

ČR (2011) – občanů na 1 soudce 3435, tj. 0,30% populace.


Nejvýznamnější městské státy Itálie 15. / 16. století

  • Benátky

  • Janov

  • Milán

  • Florencie

  • Papežský stát (Vatikán).


„Božská Florencie“

  • „Kolikrát v čase, jen co paměť sahá změnilas zákon, úřad, mrav i měnu a obnovilas údy své, má drahá! Však pamatuješ-li a znáš svou cenu, poznáš, že podobna jsi choré paní, jež hledá v duchnách úlevu a změnu a převracením bolesti se brání.“

    Pěvec, Božská komedie, Dante Alighieri


Demografie Itálie 14. století


Historie Florencie (do Toskánska)

  • Florentský městský stát:

    • 1434 – 1494

    • 1512 – 1527

    • 1530

  • Republika:

    • 1494 – 1512

    • 1527 – 1530

  • Vévodství Florencie:

    • 1532.


Itálie a církev

  • Počátek 14. století:

    • Německé kraje, Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie, Skotsko – celkový počet biskupství katolické církve: 267

    • Itálie – 266

      • plus Sicílie a Sardinie –295!


Papežský stolec (dvůr)

  • Sčítání (první) lidu v roce 1526:

    • 700 osob kléru

    • 240 členů švýcarské gardy

    • 85 členů posádky Andělského hradu

    • Celkem: 1025 osob ve Vatikánu

    • plus kardinálové a jejich personál ve 21 kardinálských palácích v Římě – 3111 osob

    • Celkový počet papežského dvora uvnitř Říma tak činil: 4 136 osob!


Vyhrocená nenávist k papeži

  • Machiavelli vyjádřil nejexplicitněji nenávist k papeži (Julius II.) slovy:

    • „Divím se a se mnou všichni moudří, proč neskolil jedinou ranou svého nepřítele a nezískal si tak nesmrtelnou slávu a neodnesl bohatou kořist, neboť papeže doprovázeli všichni kardinálové se svými nejcennějšími poklady. Byl by býval první, který by byl prelátům ukázal, jak málo úcty zasluhují lidé, kteří vládnou jako oni …“

  • Kritika směřována k tyranskému vladaři Perugie, který roku 1505 nezahubil papeže (Julia II.) při jeho pobytu v Perugii.


Florencie cca 1490 (dřevoryt) autor: snad Francesco Rosselli


Někteří významní Florenťané

Dante Alighieri(1265 – 1321), básník

GiovanniBoccaccio(1313-1375), spisovatel

Cosimo il Vecchio Medici(1389-1464), bankéř

Pazziové,florentská bankéřská rodina, 1478 zorganizovala spiknutí proti Medicejským

Vespucciové,florentská patricijská rodina AmerigoVespucci (1454-1512), mořeplavec

Sandro Botticelli (1445-1510), malíř


Sandro Botticelli Venuše a Mars


Část druhá

Život a osobnost Niccola Machiavelliho


Machiavelli a machiavelismus

  • Niccolo di Bernardo dei Machiavelli

    * 3.5.1469, † 22.6. 1527

    • Státník a politický filosof

    • Historik

    • Zakladatel tzv. machiavelismu

    • Nejkontroverznější osobnost politické ffie vůbec


Rodina N. Machiavelliho

  • Bernardo Machiavelli

    (1426/9 – 1500)

    • Právník a otec Nicolla M.


Machiavelismus

  • [Makijavelizmus], v širším pojetí souhrn názoru N.

    Machiavelliho, v užším významu politická zásada, že "účel světí prostředky", kdy podle něj v politickém boji lze ve jménu velkých cílů přehlížet morální principy a užívat jakékoliv prostředky.

  • Politika, která vše podřizuje dosažení určených cílů.

  • Pragmatická až bezohledná politická zásada.


Literární dílo

  • Politické

    • Umění válečné

    • Úvahy o vládnutí a o vojenství

    • Vlády a státy

    • Rozpravy o první desítce knih TitaLivia

    • Život CastrucciaCastracaniho

    • Vladař(Il Principe) nebo také Kníže


Literární dílo

  • Prozaické

    • Belfagor

  • Poetické

    • Karnevalové písně

    • Kapitoly

    • Desetiletí

  • Dramatické

    • Mandragora

  • Historické

    • Florentské letopisy

  • Lingvistické

    • Dialog o spisovném jazyce


Vladař (Il Principe)

  • Věnováno Lorenzovi II. de Medici (synovi Lorenza I.)

  • Věnování (dedikace) je svou výrazovou formou až jakousi adorací (zbožštěním) vládce (vladaře) tehdejší Florencie.

  • Předlohou k Vladaři byl César Borgia.


César Borgia

CésarBorgia(1475 - 1507)

  • vévoda z Valentinois a Romagne

  • 1493 jmenován kardinálem

  • 1497 ustanoven světským panovníkem (po smrti svého bratra Juana)

  • předobraz Machiavelliho Vladaře


Otec Césara Borgii

RodrigoBorgia(1431-1503)

  • synovec Alonsa Borgii (Kalixta)

  • 1456 jmenován kardinálem

  • zvolen papežem Alexandrem VI.

  • pontifikát 1492 - 1503


Rodina Césara Borgii

Děti Alexandra VI:

  • Vedro-Luis Borgia

  • Girolama Borgia

  • Isabela Borgia

  • Cesare Borgia

  • Juan Borgia

  • Lucrezia Borgia

  • Joffre Borgia


Panovník Florencie v době Machiavelliho „vyhnanství“

  • Lorenzo II. di Medici

    (1492 – 1519)

    • Machiavelli mu věnuje spis Vladař (Kníže)

    • Bere Machiavelliho na milost a svěří mu roli rodového dějepravce


Lorenzo de Medici - genealogie


Část třetí

Dílo a odkaz Niccola Machiavelliho


Machiavelliho politická teorie

„Je veliký rozdíl mezi životem, jaký se žije, a životem, jaký by se měl žít. Ti, kdož přihlížejí jen k tomu, co by se mělo dít, a ne k tomu, co se skutečně děje, spíše zaniknou, než se udrží.“


Machiavelliho politická teorie

Současný rozpor mezi chápáním člověka z pohledu exaktních přírodních věd a abstraktních humanitních disciplín, např. evolučních biologů a sociologů, vede k zásadní distinkci mezi oběma přístupy.

Chybějící snaha o synergický efekt způsobuje neplodný konflikt, který nemá výstup a zdánlivě nahrává „tvrdému biologicky deterministickému přístupu.

Není i toto druhem machiavelismu? Myslím, že ano.


Machiavelliho politická teorie

Machiavelliho posmrtný život je mnohem více dynamický a atraktivní než jeho život fyzický.

Interpretace Machiavelliho učení, respektive životních postojů i jeho politické teorie je naprosto různorodá a protichůdná.

Vykladači Machiavelliho díla se nemohou shodnout na jedné společné interpretaci.


Machiavelliho politická teorie

V jedné věci lze nalézt shodu, a tou je stylistická a jazyková lehkost a srozumitelnost jeho textů.

Machiavellimu se podobá v mnohém Friedrich Nietzsche.

Předobraz Machiavelliho postoje k praktické politice je možno hledat již u presokratiků, Sokrata, Platóna a hlavně Aristotela.


Machiavelliho politická teorie

  • Významní interpreti Machiavelliho díla:

    • Locke

    • Rousseau

    • Strauss

    • Chabod

    • Croce

    • Berlin

  • Gramsci

  • Skinner

  • Mussolini

  • Hitler

  • a další


Machiavelliho politická teorie

  • BenitoMussolini

    (1883 – 1945)

    sepsal předmluvu k vydání Vladaře v roce 1927, v níž se jednoznačně hlásí k Machiavelliho odkazu. Do češtiny byla přeložena a publikována v roce 1947 s předmluvou prof. Bauera.


Machiavelliho politická teorie

„Pro Mussoliniho není už vzorem „jen“ filosof Nietzsche, podle kterého nejprve interpretuje svět jako krizi ducha a kultury a kdy se mění systémy. Teď také Mussoliniho ovlivňuje „mistr nad mistry v politice“, jak ho sám Mussolini nazval – Niccoló Machiavelli. Mussolini jedná dle jeho spisu – Il Principe (Vladař), jak se sám nazve, jako člověk ve vládě, když říká, cituji: „Machiavelliho doktrína je dnes více živá než před 4 staletími.“

„Takto chválí nyní Mussolini svého učitele, on novodobý Vladař (dokonce král Emanuel III. nazve Mussoliniho v 30. letech Il Principe).“

Zdroj: http://www.palba.cz


Machiavelliho politická teorie

Aristoteles ze Stageiry

 384 p.n.l., Stageira,

Chalkidiké

 322 p.n.l., Chalkida


Tři právní formy obce (státu):

monarchii, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů,

aristokracii, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoi)

politeu, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané.

Tři pokleslé formy:

tyranii, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého,

oligarchii, vládu bohatých pro svůj vlastní prospěch,

demokracii, vládu davu.

Machiavelliho politická teorie


Machiavelliho politická teorie

„Demokracie vznikla z domněnky, že lidé, kteří jsou si v něčem rovní (například svobodou), jsou si rovni ve všem, oligarchie naopak z předpokladu, že lidé v něčem nerovní (například v majetku), jsou nerovní vůbec.“


Machiavelliho politická teorie

„Nejdůležitější v každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit.“


Machiavelliho politická teorie

  • Stavěl distinkci mezi:

    • politiku

      a

    • etiku.

  • V soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili „dobro těch druhých“.


Machiavelliho politická teorie

Hlavní příčinou Machiavelliho nejednoznačnosti a záludnosti je jeho zásadní nekompatibilita, rozpor mezi na straně jedné Vladařema straně druhé Rozpravy o prvních deseti knihách TitaLivia.

Tento fundamentální rozpor nazýváme machiavelovským paradoxem.

Vladař je ódou na bezskrupulózní vládu v intencích Machiavelliho učení (machiavelismu), Rozpravy jsou manisfestem republikanismu.


Machiavelliho politická teorie

Vysvětlení tohoto paradoxu není vůbec jednoduché a jednoznačné. Po celá staletí se o to historikové ffie snaží, ale bezúspěšně ve smyslu trvalosti vysvětlení.

Snad jen psychiatrický rozbor tohoto paradoxu není běžně publikován. Úvahy o paranoie Machiavelliho nejsou průkazné.

Nejčastější interpretace jsou na bázi zkoumání morálního profilu Machiavelliho.


Machiavelliho politická teorie

Význam Machiavelliho pro dnešní dobu je patrný i z jeho posmrtné adorace v rozličných politických systémech a státech současného světa…


Machiavelliho politická teorie


Machiavelliho politická teorie

Vladař

  • Spis z politické filosofie (teorie státu)

    • napsáno 1513

    • publikováno 1532

    • Struktura:

      • 26 kapitol

      • Dedikace

    • Politická rukověť / breviář pro vládce


Machiavelliho politická teorie

Vladař

  • Obsah:

    • O různých formách vlád a různých způsobech, jimiž se moc získává

    • O dědičných knížectvích

    • O smíšených knížectvích

    • O tom, proč se Dáreiova říše po smrti svého podmanitele Alexandra Velikého nevzbouřila

    • O tom, jak vládnout městům a knížectvím, jež žila svobodně, pod vlastními zákony, než byla dobyta

    • O nových knížectvích dobytých vlastní zbraní a vlastními schopnostmi

    • O knížectvích získaných s cizí ozbrojenou pomocí a se štěstím

    • O těch, kdo dosáhli moci zločinem

    • O občanské vládě

    • O knížectvích v časech ohrožení


Machiavelliho politická teorie

  • Obsah:

    11. O církevních panstvích

    12. O druzích vojsk a o žoldnéřích

    13. O pomocném, smíšeném a vlastním vojsku

    14. O úkolech panovníka ve věcech vojenských

    15. O věcech, za něž se lidem, a především knížatům, dostává pochvaly nebo potupy

    16. O štědrosti a skouposti

    17. O tvrdosti a shovívavosti, a zda je lepší být oblíbený nebo obávaný

    18. Jak má vládce plnit dané slovo

    19. Jak se chránit před nenávistí a opovržením

    20. O budování pevností, jejich užitečnosti i nevýhodnosti, a o jiných pomocných prostředcích k udržení panství


Machiavelliho politická teorie

  • Obsah:

    21. Jak a čím se získává úcta lidu

    22. O ministrech

    23. Komu naslouchat a kdy

    24. Proč italská knížata přišla o moc

    25. Jakou roli hraje v lidském životě osud a jak

    mu čelit

    26. Výzva k osvobození Itálie od barbarů


Machiavelliho politická teorie

  • „Všechny státy a vlády, jimž lidé byli a jsou poddáni, jsou buď knížectví, nebo republiky. Knížectví pak jsou buď dědičná, kde určitý rod vládne velmi dlouho, nebo nově nabytá. Z nich pak některá jsou celá nová, jako například Milán za vlády FranceskaSforzy, anebo bývají připojena k dědičným, jako například Neapolské království spravuje španělský král. Takto získaná území jsou přivyklá žít buď pod vládou jiného pána, anebo dosud žila svobodně. Získávají se buď s pomocí cizích zbraní, nebo jen vlastní silou, řízením štěstěny či vynalézavostí.“

    Vladař, Kapitola první


Machiavelliho politická teorie

Komentář

  • „Vlastní síla“ je Machiavellim nazývána „virtủ“, tj. schopnost jednat alias ctnost

  • „Štěstěna“ je nazývána „fortuna“, tj. nahodilé vnější okolnosti


Machiavelliho politická teorie

Komentář

  • Správný či dobrý vladař musí být schopen přizpůsobit se vnějším okolnostem a současně disponovat činnou silou, aby přemohl vrtkavý osud.

    Dobrý vladař = virtủ + fortuna


Machiavelliho politická teorie


Machiavelliho politická teorie

Odkaz pro dějiny myšlení

  • Podle Machiavelliho musí být správný vládce (vladař) schopen v případě nutnosti činit i zlo. V zájmu udržení moci je zbytečné (nerozumné) být dobrý. Je však užitečné jevit se dobrý a získat si úctu lidu.

  • Oddělení morálky od politiky!

  • Rozdíl mezi jevovou a skutečnou stránkou věci. Forma versus obsah!


Machiavelliho politická teorie

Morálka versus politika

  • Oddělení morálky od politické praxe vladaře neznamená apriorní amorálnost, nýbrž rozlišení:

    • Cíle

      • Morální musí být cíl

    • Nástrojů k jeho dosažení

      • Nástroje nemohou být ve výsledku nemorální, slouží-li dosažení morálního cíle


Machiavelliho politická teorie

Politika – zásadní teze

  • Vlast je božstvem a její vůle a zájem je nejvyšší zákon (suprema lex).

  • Suverénem je lid, nikoli panovník!

  • Panovník vykonává vůli lidu.

  • Panovník je sjednotitelem a vládcem všeho italského lidu.


Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

  • Spořádaná svobodná (občanská) společnost.

  • Autonomie národů.

  • Sekularizace (osvobození se od „ničemných kněží“.

  • Názorová svoboda.


Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

  • Resumé:

    Názorová svoboda a pluralita názorů občanské společnosti


Machiavelli X machiavelismus

  • Nejprudčeji byl Machiavelli napadán:

    • Jezuity v Itálii a ve Francii

    • Fridrichem II. v Německu

    • Byronovci v Rusku


Machiavelli a americký republikanismus

  • Třetí prezident USA Thomas Jefferson

    (1743-1826):

    „Nenechte se v otázce Moci vést důvěrou v člověka, nýbrž ho držte od konání zla řetězy Konstituce".

  • Dvacátý osmý prezident USA Woodrow Wilson

    (1856 – 1924):

    „Historie svobody je historie omezování vládní Moci a ne jejího rozšiřování".


Napsali o Machiavellim

  • „Myšlení Niccola Machiavelliho v sobě v zárodečné podobě obsahovalo prvky intelektuální a morální revoluce.“

    Antonio Gramsci(zakladatel italské komunistické strany)


Napsali o Machiavellim

  • Machiavelli nikdy nevytvořil tedy v žádném ze svých spisů nějaký systém „machiavelismu“ jakožto nauky, v níž „účel světí prostředky“. Ve skutečnosti tato zásada je pozdějšího původu a bývá spojována s morálkou jezuitskou.“

    Prof. Josef Polišenský


Napsali o Machiavellim

MauriceJolly(1829—1878) a jeho Dialog mezi Machiavellim a Montesquiem v pekle (1864)

Miroslav Virius(1953,) Machiavelli by záviděl

Miroslav Virius, Machiavelli podruhé


Kdo byli machiavelističtí státníci

a v čem


Machiavelisté

César Borgia

BenitoAmilcare AndreaMussolini

JosifVissarionovič Džugašvili

Adolf Hitler


Další machiavelisté

Franklin Delano Roosevelt

Charles de Gaulle

NikitaSergejevičChruščov

John FitzgeraldKennedy

Margaret Hilda Thatcherová

GeorgeWalker Bush


ale také …

  • Václav Klaus

  • Miloš Zeman

  • Miloslav Kalousek

  • Jiří Paroubek

  • Vít Bárta

  • a další.


Machiavelisté v dějinách

  • Tomuto tématu je věnována speciální přednáška.


Příklady machiavelismu dnes


Příklady machiavelismu dnes

  • Historiografická, tj. ryze deskriptivní nenormativní publikace o chování pedagogů FF UK v období normalizace.


Doporučená literatura

  • Niccolò Machiavelli, Úvahy o vládnutí a o vojenství, Naše vojsko, Praha, 1986

    • Obsahuje dále:

      • Vladař

      • Rozpravy o prvních deseti knihách TitaLivia

  • Milan Znoj, Jan Bíba a kol., Machiavelli mezi republikanismem a demokracií, Filosofia, Praha, 2011 – DOPORUČUJI!!!


Děkuji za pozornost a těším se na viděnou někdy příště…

P. F. 2013

přeje

Marek Matějka


Program EKK v roce 2013

  • únor

    • doc. ThDr. Ivan OdiloŠtampach, religionista

      O náboženství v současné Evropě

  • březen

    • zatím neobsazeno

  • duben

    • Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., egyptolog

      Kolapsy civilizací


KDO JE NA OBRÁZKU?


  • Login