Niccol machiavelli aneb technologie moci jako v n afrodiziakum
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 97

Niccoló Machiavelli aneb technologie moci jako věčné afrodiziakum? PowerPoint PPT Presentation


  • 60 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Niccoló Machiavelli aneb technologie moci jako věčné afrodiziakum?. Marek Matějka historik filosofie. Struktura přednášky. Část první Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla str. 5 – 7 Část druhá

Download Presentation

Niccoló Machiavelli aneb technologie moci jako věčné afrodiziakum?

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Niccol machiavelli aneb technologie moci jako v n afrodiziakum

Niccoló Machiavellianebtechnologie moci jako věčné afrodiziakum?

Marek Matějka

historik filosofie


Struktura p edn ky

Struktura přednášky

  • Část první

    • Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla

      str. 5 – 7

  • Část druhá

    • Život a osobnost Niccola Machiavelliho

      str. 28 – 51

  • Část třetí

    • Dílo a odkaz N. Machiavelliho

      str. 52 - 94

První část

Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla

Druhá část

Život a osobnost Niccola Machiavelliho

Třetí část

Dílo a odkaz N. Machiavelliho

Diskuse


Motto

Motto

„Mírou všech věcí je člověk, jsoucích že jsou, nejsoucích že nejsou.“

Prótagoras

Zdroj: Zlomek B1 ze Sexta Empirika


Kr do

Krédo

„Moc je to nejlepší afrodisiakum.”

Henry Kissinger


Niccol machiavelli aneb technologie moci jako v n afrodiziakum

Část první

Historické podmínky Machiavelliho myšlení a díla


Renesance a humanismus

Renesance a humanismus

  • Renesance pochází z francouzského la renaissancea znamená „znovuzrození“.

  • Jedná se o období mezi 14. a 16. stoletím, místně s přesahem i do 17. století.

  • Hlavním ideovým vzorem byl život ve starověkém Řecku – návrat k dobrým tradicím a způsobům, jakési znovuzrození starořeckého životního stylu.

  • Evropská renesance de facto splývá s italskou, základem je florentská renesance.


Renesance a humanismus1

Renesance a humanismus

  • Humanismus pochází z latiny, tj. humanus (lidský) ve smyslu pojmu „úsilí o lidskost“ (studia humanitatis).

  • Kulturní aspekt humanismu preferuje univerzální lidství proti jakémukoli pojetí partikularismu (analogii s dnešními principy evropanství).

  • Původně duchovní hnutí vycházející z odporu k rigidní scholastické tradici v různých oblastech.

  • Scholastika coby pedantství v oblastech:

    • Theologické

    • Logické.


Historick datace

Historická datace

  • Zhruba se jedná o období mezi roky: 1300 – 1650.

  • Humanismus začíná Petrarcou a končí Montaignem.

  • Renesance začíná Ficinem a končí Campanellou.


Oblasti z jmu a innosti

Oblasti zájmu a činnosti

  • Civilní sektor

    • Filosofie

    • Věda

    • Humanismus

    • Stát a právo

  • Církevní sektor

    • Reformace


V znamn osobnosti

Významné osobnosti

  • Filosofie (italská)

    • Platonismus

      • Marsilio Ficino

      • Pico della Mirandola

    • Aristotelismus

      • Pietro Pomponazzi

      • Jacopo Zabarella

    • Filosofie přírody

      • Bruno Telesio

      • Francisco Patrizi

      • Tommaso Campanella


V znamn osobnosti1

Významné osobnosti

  • Věda

    • JohannesKepler

    • Giordano Bruno

    • Galileo Galilei

    • Mikuláš Koperník

    • FrancisBacon


V znamn osobnosti2

Významné osobnosti

  • Stát a právo

    • Niccolò Machiavelli

    • Jean Bodin

    • Hugo Grotius

    • JohannesAlthusius


V znamn osobnosti3

Významné osobnosti

  • Reformace

    • Martin Luther

    • Ulrich Zwingli

    • Jan Kalvín


Reformace

Reformace

  • Martin Luther

    (1483 – 1546)

    • Teolog, kazatel

    • Zakladatel protestantismu


Reformace1

Reformace

  • Ulrich Zwingli

    (1484 – 1531)

    • Švýcarský teolog

    • Reformátor


Reformace2

Reformace

  • Jean Calvin

    (1509 – 1564)

    • Švýcarský teolog

    • Zakladatel kalvinismu


V znamn objevy

Významné objevy

  • Vynález kompasu

    • zámořské objevy (Kolumbus, de Gama)

  • Zavedení heliocentrického systému

    • Mikuláš Koperník

  • Vynález knihtisku

    • Johann Gutenberg

  • Zavedení principu perspektivy v malířství

    • Leon Alberti


Vyn lez knihtisku

Vynález knihtisku

  • Johannes Gutenberg

    (1397 – 1468)

    • Vynálezce knihtisku (1448)

    • Bible (1455)


Zaveden perspektivy v mal stv

Zavedení perspektivy v malířství

Leon Battista Alberti

PierodellaFrancesca


V znamn ud losti

Významné události

  • Zakládání universit(1088 až 1499 – 50)

  • Rozdělení římské církve (1378 až 1417)

  • Učení Johna Wyclifa (1320 až 1384)

  • Kostnický koncil (upálení Husa, konec schizmatu)

  • Husitské nepokoje v Čechách (1419 až 1436/1485)

  • Objevení Ameriky (1492)


Duchovn uzly renesan n evropy

Duchovní uzly renesanční Evropy


Tisk rny 1450 a 1500

Tiskárny 1450 až 1500


St t a pr vo

Stát a právo

  • Jean Bodin(1530 – 1596)

    • http://plato.stanford.edu/entries/bodin/

    • Svrchovanost (suverenita) je absolutní a trvalá nejvyšší moc. Absolutní vládce je odpovědný pouze bohu, ale musí ctít svobodu a majetek občanů.


St t a pr vo1

Stát a právo

  • Johannes Althusius (1557 – 1638)

    • http://plato.stanford.edu/search/searcher.py?query=althusius

    • Svrchovanost náleží lidu, který může panovníka dosazeného k vykonávání moci také svrhnout.


St t a pr vo2

Stát a právo

  • Hugo Grotius(1583 – 1645)

    • http://plato.stanford.edu/entries/grotius/

    • O právu válečném a mírovém:

      „Přirozené právo je příkaz rozumu, který ukazuje, že jednání v důsledku svého souhlasu či nesouhlasu se samotnou přirozeností rozumu obsahuje mravní nezbytnost nebo ošklivost.“


Florencie 1338

Florencie 1338

  • GiovanniVillani:

    • „Město mělo asi 100 000 obyvatel, celkem 8 – 10000 dětí se tu učilo číst a psát, 1000 – 1500 počítat a 550 – 600 ve čtyřech vyšších měšťanských školách studovalo navíc i gramatiku a logiku. Ve Florencii bylo už tehdy 110 kostelů, 30 špitálů s 1000 lůžky pro nemocné. Ve městě pracovalo 200 velkých dílen a krámců ve výrobě sukna a vyrobilo se tu ročně asi 70-80000 postavů sukna. Výrobě a obchodu sloužilo 80 bank, bylo tu 100 krámců s kořením a drogami, 600 notářů tu mělo své písárny a 80 soudců bdělo nad dodržováním zákonů. O zdraví lidu pečovalo 60 lékařů, chléb peklo na 146 pekáren. Břicho tohoto velkoměsta spotřebovalo za rok 4000 volů a telat a 60000 jehňat…“


Pozn mka autora

Poznámka autora

  • Počet soudců celkem 3 066

  • Počet obyvatel ČR  10 532 770

  • Počet obyvatel na jednoho soudce 3 435

  • Počet soudců bývalých členů KSČ 596

    Data k X/2011

    Zdroj: http://www.adikia.cz/news/basty-komunistu-v-justici/

Komparace počtu soudců ve Florencii 1338 a počtu soudců v ČR 2011.

Machiavelistická aplikace:

V roce 2011 působilo o soudů v ČR bezmála 20% soudců s komunistickou minulostí v justici.

Florencie (1338) - občanů na 1 soudce 1250, tj. 1,25% populace.

ČR (2011) – občanů na 1 soudce 3435, tj. 0,30% populace.


Nejv znamn j m stsk st ty it lie 15 16 stolet

Nejvýznamnější městské státy Itálie 15. / 16. století

  • Benátky

  • Janov

  • Milán

  • Florencie

  • Papežský stát (Vatikán).


Bo sk florencie

„Božská Florencie“

  • „Kolikrát v čase, jen co paměť sahá změnilas zákon, úřad, mrav i měnu a obnovilas údy své, má drahá! Však pamatuješ-li a znáš svou cenu, poznáš, že podobna jsi choré paní, jež hledá v duchnách úlevu a změnu a převracením bolesti se brání.“

    Pěvec, Božská komedie, Dante Alighieri


Demografie it lie 14 stolet

Demografie Itálie 14. století


Historie florencie do tosk nska

Historie Florencie (do Toskánska)

  • Florentský městský stát:

    • 1434 – 1494

    • 1512 – 1527

    • 1530

  • Republika:

    • 1494 – 1512

    • 1527 – 1530

  • Vévodství Florencie:

    • 1532.


It lie a c rkev

Itálie a církev

  • Počátek 14. století:

    • Německé kraje, Francie, Španělsko, Portugalsko, Anglie, Skotsko – celkový počet biskupství katolické církve: 267

    • Itálie – 266

      • plus Sicílie a Sardinie –295!


Pape sk stolec dv r

Papežský stolec (dvůr)

  • Sčítání (první) lidu v roce 1526:

    • 700 osob kléru

    • 240 členů švýcarské gardy

    • 85 členů posádky Andělského hradu

    • Celkem: 1025 osob ve Vatikánu

    • plus kardinálové a jejich personál ve 21 kardinálských palácích v Římě – 3111 osob

    • Celkový počet papežského dvora uvnitř Říma tak činil: 4 136 osob!


Vyhrocen nen vist k pape i

Vyhrocená nenávist k papeži

  • Machiavelli vyjádřil nejexplicitněji nenávist k papeži (Julius II.) slovy:

    • „Divím se a se mnou všichni moudří, proč neskolil jedinou ranou svého nepřítele a nezískal si tak nesmrtelnou slávu a neodnesl bohatou kořist, neboť papeže doprovázeli všichni kardinálové se svými nejcennějšími poklady. Byl by býval první, který by byl prelátům ukázal, jak málo úcty zasluhují lidé, kteří vládnou jako oni …“

  • Kritika směřována k tyranskému vladaři Perugie, který roku 1505 nezahubil papeže (Julia II.) při jeho pobytu v Perugii.


Florencie cca 1490 d evoryt autor snad francesco rosselli

Florencie cca 1490 (dřevoryt) autor: snad Francesco Rosselli


N kte v znamn floren an

Někteří významní Florenťané

Dante Alighieri(1265 – 1321), básník

GiovanniBoccaccio(1313-1375), spisovatel

Cosimo il Vecchio Medici(1389-1464), bankéř

Pazziové,florentská bankéřská rodina, 1478 zorganizovala spiknutí proti Medicejským

Vespucciové,florentská patricijská rodina AmerigoVespucci (1454-1512), mořeplavec

Sandro Botticelli (1445-1510), malíř


Sandro botticelli venu e a mars

Sandro Botticelli Venuše a Mars


Niccol machiavelli aneb technologie moci jako v n afrodiziakum

Část druhá

Život a osobnost Niccola Machiavelliho


Machiavelli a machiavelismus

Machiavelli a machiavelismus

  • Niccolo di Bernardo dei Machiavelli

    * 3.5.1469, † 22.6. 1527

    • Státník a politický filosof

    • Historik

    • Zakladatel tzv. machiavelismu

    • Nejkontroverznější osobnost politické ffie vůbec


Rodina n machiavelliho

Rodina N. Machiavelliho

  • Bernardo Machiavelli

    (1426/9 – 1500)

    • Právník a otec Nicolla M.


Machiavelismus

Machiavelismus

  • [Makijavelizmus], v širším pojetí souhrn názoru N.

    Machiavelliho, v užším významu politická zásada, že "účel světí prostředky", kdy podle něj v politickém boji lze ve jménu velkých cílů přehlížet morální principy a užívat jakékoliv prostředky.

  • Politika, která vše podřizuje dosažení určených cílů.

  • Pragmatická až bezohledná politická zásada.


Liter rn d lo

Literární dílo

  • Politické

    • Umění válečné

    • Úvahy o vládnutí a o vojenství

    • Vlády a státy

    • Rozpravy o první desítce knih TitaLivia

    • Život CastrucciaCastracaniho

    • Vladař(Il Principe) nebo také Kníže


Liter rn d lo1

Literární dílo

  • Prozaické

    • Belfagor

  • Poetické

    • Karnevalové písně

    • Kapitoly

    • Desetiletí

  • Dramatické

    • Mandragora

  • Historické

    • Florentské letopisy

  • Lingvistické

    • Dialog o spisovném jazyce


Vlada il principe

Vladař (Il Principe)

  • Věnováno Lorenzovi II. de Medici (synovi Lorenza I.)

  • Věnování (dedikace) je svou výrazovou formou až jakousi adorací (zbožštěním) vládce (vladaře) tehdejší Florencie.

  • Předlohou k Vladaři byl César Borgia.


C sar borgia

César Borgia

CésarBorgia(1475 - 1507)

  • vévoda z Valentinois a Romagne

  • 1493 jmenován kardinálem

  • 1497 ustanoven světským panovníkem (po smrti svého bratra Juana)

  • předobraz Machiavelliho Vladaře


Otec c sara borgii

Otec Césara Borgii

RodrigoBorgia(1431-1503)

  • synovec Alonsa Borgii (Kalixta)

  • 1456 jmenován kardinálem

  • zvolen papežem Alexandrem VI.

  • pontifikát 1492 - 1503


Rodina c sara borgii

Rodina Césara Borgii

Děti Alexandra VI:

  • Vedro-Luis Borgia

  • Girolama Borgia

  • Isabela Borgia

  • Cesare Borgia

  • Juan Borgia

  • Lucrezia Borgia

  • Joffre Borgia


Panovn k florencie v dob machiavelliho vyhnanstv

Panovník Florencie v době Machiavelliho „vyhnanství“

  • Lorenzo II. di Medici

    (1492 – 1519)

    • Machiavelli mu věnuje spis Vladař (Kníže)

    • Bere Machiavelliho na milost a svěří mu roli rodového dějepravce


Lorenzo de medici genealogie

Lorenzo de Medici - genealogie


Niccol machiavelli aneb technologie moci jako v n afrodiziakum

Část třetí

Dílo a odkaz Niccola Machiavelliho


Machiavelliho politick teorie

Machiavelliho politická teorie

„Je veliký rozdíl mezi životem, jaký se žije, a životem, jaký by se měl žít. Ti, kdož přihlížejí jen k tomu, co by se mělo dít, a ne k tomu, co se skutečně děje, spíše zaniknou, než se udrží.“


Machiavelliho politick teorie1

Machiavelliho politická teorie

Současný rozpor mezi chápáním člověka z pohledu exaktních přírodních věd a abstraktních humanitních disciplín, např. evolučních biologů a sociologů, vede k zásadní distinkci mezi oběma přístupy.

Chybějící snaha o synergický efekt způsobuje neplodný konflikt, který nemá výstup a zdánlivě nahrává „tvrdému biologicky deterministickému přístupu.

Není i toto druhem machiavelismu? Myslím, že ano.


Machiavelliho politick teorie2

Machiavelliho politická teorie

Machiavelliho posmrtný život je mnohem více dynamický a atraktivní než jeho život fyzický.

Interpretace Machiavelliho učení, respektive životních postojů i jeho politické teorie je naprosto různorodá a protichůdná.

Vykladači Machiavelliho díla se nemohou shodnout na jedné společné interpretaci.


Machiavelliho politick teorie3

Machiavelliho politická teorie

V jedné věci lze nalézt shodu, a tou je stylistická a jazyková lehkost a srozumitelnost jeho textů.

Machiavellimu se podobá v mnohém Friedrich Nietzsche.

Předobraz Machiavelliho postoje k praktické politice je možno hledat již u presokratiků, Sokrata, Platóna a hlavně Aristotela.


Machiavelliho politick teorie4

Machiavelliho politická teorie

  • Významní interpreti Machiavelliho díla:

    • Locke

    • Rousseau

    • Strauss

    • Chabod

    • Croce

    • Berlin

  • Gramsci

  • Skinner

  • Mussolini

  • Hitler

  • a další


Machiavelliho politick teorie5

Machiavelliho politická teorie

  • BenitoMussolini

    (1883 – 1945)

    sepsal předmluvu k vydání Vladaře v roce 1927, v níž se jednoznačně hlásí k Machiavelliho odkazu. Do češtiny byla přeložena a publikována v roce 1947 s předmluvou prof. Bauera.


Machiavelliho politick teorie6

Machiavelliho politická teorie

„Pro Mussoliniho není už vzorem „jen“ filosof Nietzsche, podle kterého nejprve interpretuje svět jako krizi ducha a kultury a kdy se mění systémy. Teď také Mussoliniho ovlivňuje „mistr nad mistry v politice“, jak ho sám Mussolini nazval – Niccoló Machiavelli. Mussolini jedná dle jeho spisu – Il Principe (Vladař), jak se sám nazve, jako člověk ve vládě, když říká, cituji: „Machiavelliho doktrína je dnes více živá než před 4 staletími.“

„Takto chválí nyní Mussolini svého učitele, on novodobý Vladař (dokonce král Emanuel III. nazve Mussoliniho v 30. letech Il Principe).“

Zdroj: http://www.palba.cz


Machiavelliho politick teorie7

Machiavelliho politická teorie

Aristoteles ze Stageiry

 384 p.n.l., Stageira,

Chalkidiké

 322 p.n.l., Chalkida


Machiavelliho politick teorie8

Tři právní formy obce (státu):

monarchii, kde vládne jednotlivec ve prospěch všech občanů,

aristokracii, kde vládnou ti nejlepší (řecky aristoi)

politeu, kde se na vládě podílejí všichni svobodní občané.

Tři pokleslé formy:

tyranii, vláda samozvaného vládce ve prospěch sebe samého,

oligarchii, vládu bohatých pro svůj vlastní prospěch,

demokracii, vládu davu.

Machiavelliho politická teorie


Machiavelliho politick teorie9

Machiavelliho politická teorie

„Demokracie vznikla z domněnky, že lidé, kteří jsou si v něčem rovní (například svobodou), jsou si rovni ve všem, oligarchie naopak z předpokladu, že lidé v něčem nerovní (například v majetku), jsou nerovní vůbec.“


Machiavelliho politick teorie10

Machiavelliho politická teorie

„Nejdůležitější v každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit.“


Machiavelliho politick teorie11

Machiavelliho politická teorie

  • Stavěl distinkci mezi:

    • politiku

      a

    • etiku.

  • V soukromém životě má člověk hledat mnoho různých ctností, v politice rozhoduje spravedlnost čili „dobro těch druhých“.


Machiavelliho politick teorie12

Machiavelliho politická teorie

Hlavní příčinou Machiavelliho nejednoznačnosti a záludnosti je jeho zásadní nekompatibilita, rozpor mezi na straně jedné Vladařema straně druhé Rozpravy o prvních deseti knihách TitaLivia.

Tento fundamentální rozpor nazýváme machiavelovským paradoxem.

Vladař je ódou na bezskrupulózní vládu v intencích Machiavelliho učení (machiavelismu), Rozpravy jsou manisfestem republikanismu.


Machiavelliho politick teorie13

Machiavelliho politická teorie

Vysvětlení tohoto paradoxu není vůbec jednoduché a jednoznačné. Po celá staletí se o to historikové ffie snaží, ale bezúspěšně ve smyslu trvalosti vysvětlení.

Snad jen psychiatrický rozbor tohoto paradoxu není běžně publikován. Úvahy o paranoie Machiavelliho nejsou průkazné.

Nejčastější interpretace jsou na bázi zkoumání morálního profilu Machiavelliho.


Machiavelliho politick teorie14

Machiavelliho politická teorie

Význam Machiavelliho pro dnešní dobu je patrný i z jeho posmrtné adorace v rozličných politických systémech a státech současného světa…


Machiavelliho politick teorie15

Machiavelliho politická teorie


Machiavelliho politick teorie16

Machiavelliho politická teorie

Vladař

  • Spis z politické filosofie (teorie státu)

    • napsáno 1513

    • publikováno 1532

    • Struktura:

      • 26 kapitol

      • Dedikace

    • Politická rukověť / breviář pro vládce


Machiavelliho politick teorie17

Machiavelliho politická teorie

Vladař

  • Obsah:

    • O různých formách vlád a různých způsobech, jimiž se moc získává

    • O dědičných knížectvích

    • O smíšených knížectvích

    • O tom, proč se Dáreiova říše po smrti svého podmanitele Alexandra Velikého nevzbouřila

    • O tom, jak vládnout městům a knížectvím, jež žila svobodně, pod vlastními zákony, než byla dobyta

    • O nových knížectvích dobytých vlastní zbraní a vlastními schopnostmi

    • O knížectvích získaných s cizí ozbrojenou pomocí a se štěstím

    • O těch, kdo dosáhli moci zločinem

    • O občanské vládě

    • O knížectvích v časech ohrožení


Machiavelliho politick teorie18

Machiavelliho politická teorie

  • Obsah:

    11. O církevních panstvích

    12. O druzích vojsk a o žoldnéřích

    13. O pomocném, smíšeném a vlastním vojsku

    14. O úkolech panovníka ve věcech vojenských

    15. O věcech, za něž se lidem, a především knížatům, dostává pochvaly nebo potupy

    16. O štědrosti a skouposti

    17. O tvrdosti a shovívavosti, a zda je lepší být oblíbený nebo obávaný

    18. Jak má vládce plnit dané slovo

    19. Jak se chránit před nenávistí a opovržením

    20. O budování pevností, jejich užitečnosti i nevýhodnosti, a o jiných pomocných prostředcích k udržení panství


Machiavelliho politick teorie19

Machiavelliho politická teorie

  • Obsah:

    21. Jak a čím se získává úcta lidu

    22. O ministrech

    23. Komu naslouchat a kdy

    24. Proč italská knížata přišla o moc

    25. Jakou roli hraje v lidském životě osud a jak

    mu čelit

    26. Výzva k osvobození Itálie od barbarů


Machiavelliho politick teorie20

Machiavelliho politická teorie

  • „Všechny státy a vlády, jimž lidé byli a jsou poddáni, jsou buď knížectví, nebo republiky. Knížectví pak jsou buď dědičná, kde určitý rod vládne velmi dlouho, nebo nově nabytá. Z nich pak některá jsou celá nová, jako například Milán za vlády FranceskaSforzy, anebo bývají připojena k dědičným, jako například Neapolské království spravuje španělský král. Takto získaná území jsou přivyklá žít buď pod vládou jiného pána, anebo dosud žila svobodně. Získávají se buď s pomocí cizích zbraní, nebo jen vlastní silou, řízením štěstěny či vynalézavostí.“

    Vladař, Kapitola první


Machiavelliho politick teorie21

Machiavelliho politická teorie

Komentář

  • „Vlastní síla“ je Machiavellim nazývána „virtủ“, tj. schopnost jednat alias ctnost

  • „Štěstěna“ je nazývána „fortuna“, tj. nahodilé vnější okolnosti


Machiavelliho politick teorie22

Machiavelliho politická teorie

Komentář

  • Správný či dobrý vladař musí být schopen přizpůsobit se vnějším okolnostem a současně disponovat činnou silou, aby přemohl vrtkavý osud.

    Dobrý vladař = virtủ + fortuna


Machiavelliho politick teorie23

Machiavelliho politická teorie


Machiavelliho politick teorie24

Machiavelliho politická teorie

Odkaz pro dějiny myšlení

  • Podle Machiavelliho musí být správný vládce (vladař) schopen v případě nutnosti činit i zlo. V zájmu udržení moci je zbytečné (nerozumné) být dobrý. Je však užitečné jevit se dobrý a získat si úctu lidu.

  • Oddělení morálky od politiky!

  • Rozdíl mezi jevovou a skutečnou stránkou věci. Forma versus obsah!


Machiavelliho politick teorie25

Machiavelliho politická teorie

Morálka versus politika

  • Oddělení morálky od politické praxe vladaře neznamená apriorní amorálnost, nýbrž rozlišení:

    • Cíle

      • Morální musí být cíl

    • Nástrojů k jeho dosažení

      • Nástroje nemohou být ve výsledku nemorální, slouží-li dosažení morálního cíle


Machiavelliho politick teorie26

Machiavelliho politická teorie

Politika – zásadní teze

  • Vlast je božstvem a její vůle a zájem je nejvyšší zákon (suprema lex).

  • Suverénem je lid, nikoli panovník!

  • Panovník vykonává vůli lidu.

  • Panovník je sjednotitelem a vládcem všeho italského lidu.


Shrnut politick ho my len u niccola machiavelliho

Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

  • Spořádaná svobodná (občanská) společnost.

  • Autonomie národů.

  • Sekularizace (osvobození se od „ničemných kněží“.

  • Názorová svoboda.


Shrnut politick ho my len u niccola machiavelliho1

Shrnutí politického myšlení u Niccola Machiavelliho

  • Resumé:

    Názorová svoboda a pluralita názorů občanské společnosti


Machiavelli x machiavelismus

Machiavelli X machiavelismus

  • Nejprudčeji byl Machiavelli napadán:

    • Jezuity v Itálii a ve Francii

    • Fridrichem II. v Německu

    • Byronovci v Rusku


Machiavelli a americk republikanismus

Machiavelli a americký republikanismus

  • Třetí prezident USA Thomas Jefferson

    (1743-1826):

    „Nenechte se v otázce Moci vést důvěrou v člověka, nýbrž ho držte od konání zla řetězy Konstituce".

  • Dvacátý osmý prezident USA Woodrow Wilson

    (1856 – 1924):

    „Historie svobody je historie omezování vládní Moci a ne jejího rozšiřování".


Napsali o machiavellim

Napsali o Machiavellim

  • „Myšlení Niccola Machiavelliho v sobě v zárodečné podobě obsahovalo prvky intelektuální a morální revoluce.“

    Antonio Gramsci(zakladatel italské komunistické strany)


Napsali o machiavellim1

Napsali o Machiavellim

  • Machiavelli nikdy nevytvořil tedy v žádném ze svých spisů nějaký systém „machiavelismu“ jakožto nauky, v níž „účel světí prostředky“. Ve skutečnosti tato zásada je pozdějšího původu a bývá spojována s morálkou jezuitskou.“

    Prof. Josef Polišenský


Napsali o machiavellim2

Napsali o Machiavellim

MauriceJolly(1829—1878) a jeho Dialog mezi Machiavellim a Montesquiem v pekle (1864)

Miroslav Virius(1953,) Machiavelli by záviděl

Miroslav Virius, Machiavelli podruhé


Niccol machiavelli aneb technologie moci jako v n afrodiziakum

Kdo byli machiavelističtí státníci

a v čem


Machiavelist

Machiavelisté

César Borgia

BenitoAmilcare AndreaMussolini

JosifVissarionovič Džugašvili

Adolf Hitler


Dal machiavelist

Další machiavelisté

Franklin Delano Roosevelt

Charles de Gaulle

NikitaSergejevičChruščov

John FitzgeraldKennedy

Margaret Hilda Thatcherová

GeorgeWalker Bush


Ale tak

ale také …

  • Václav Klaus

  • Miloš Zeman

  • Miloslav Kalousek

  • Jiří Paroubek

  • Vít Bárta

  • a další.


Machiavelist v d jin ch

Machiavelisté v dějinách

  • Tomuto tématu je věnována speciální přednáška.


P klady machiavelismu dnes

Příklady machiavelismu dnes


P klady machiavelismu dnes1

Příklady machiavelismu dnes

  • Historiografická, tj. ryze deskriptivní nenormativní publikace o chování pedagogů FF UK v období normalizace.


Doporu en literatura

Doporučená literatura

  • Niccolò Machiavelli, Úvahy o vládnutí a o vojenství, Naše vojsko, Praha, 1986

    • Obsahuje dále:

      • Vladař

      • Rozpravy o prvních deseti knihách TitaLivia

  • Milan Znoj, Jan Bíba a kol., Machiavelli mezi republikanismem a demokracií, Filosofia, Praha, 2011 – DOPORUČUJI!!!


Niccol machiavelli aneb technologie moci jako v n afrodiziakum

Děkuji za pozornost a těším se na viděnou někdy příště…

P. F. 2013

přeje

Marek Matějka


Program ekk v roce 2013

Program EKK v roce 2013

  • únor

    • doc. ThDr. Ivan OdiloŠtampach, religionista

      O náboženství v současné Evropě

  • březen

    • zatím neobsazeno

  • duben

    • Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., egyptolog

      Kolapsy civilizací


Kdo je na obr zku

KDO JE NA OBRÁZKU?


  • Login