1 / 26

Proč se nestarat o životní prostředí?

Proč se nestarat o životní prostředí?. Životní prostředí je luxus, na který si nejdřív musíme vydělat

leia
Download Presentation

Proč se nestarat o životní prostředí?

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Proč se nestarat o životní prostředí? Životní prostředí je luxus, na který si nejdřív musíme vydělat Předcházení problémům peníze naopak šetří – prevence je vždy výhodnější, než náprava (introdukované druhy, zdravotní problémy a úmrtí ze špatné kvality vzduchu, vody a potravin, poškození půdy degradací, lesů a budov kyselými dešti…)

  2. Proč se nestarat o životní prostředí? Naše problémy vyřeší technologický pokrok Každá technologie nějaký problém řeší a nové vytváří (freony, automobilismus…). Technologická řešení následků (např. úniky ropy) jsou mnohem nákladnější než odstranění příčin (bezpečnostní a environmentální předpisy).

  3. Proč se nestarat o životní prostředí? Podle ukazatelů jako je průměrná délka života nebo HDP na osobu se naše situace stále zlepšuje To platí pro část světa a současná prosperita je založena na neudržitelném utrácení přírodního kapitálu (neobnovitelných zdrojů energie a surovin, zemědělské půdy, lesů, rybolovišť…) Historické kolapsy civilizací (Sumer, Mayové, Velikonoční ostrov, Řím, Sovětský svaz…) přicházejí často krátce poté, kdy dosáhly vrcholu populace, bohatství a moci (a zároveň vrcholného tlaku na životní prostředí).

  4. Proč se nestarat o životní prostředí? Svět unese jakoukoli populaci, protože čím více lidí, tím více vynálezů a bohatství Ve skutečnosti jsou země s nejvyšším počtem obyvatel v naprosté většině případů velmi chudé (Indie, Indonésie, Pákistán, Bangladéš, Nigérie…) Současný růst populace je nepředstavitelný i z jednoduchých prostorových důvodů (už dnes schází prostor k bydlení a k obživě).

  5. S čím se musíme vypořádat? Tragédie občiny pastevectví, ryboloviště, externality – průmyslové, energetické, dopravní… Syndrom NIMBY elektronický odpad, radioaktivní odpad, znečišťující výroba… Syndrom vytěsňování racionální kritická analýza je nahrazena pseudonáboženskou vírou v pokrok, růst a vlastní „beztrestnost“

  6. Proč se starat o životní prostředí? Racionální důvody Etické ohledy

  7. Environmentální etika • Etika se zabývá filosofickým východiskem postojů a uznávaných hodnot, hledá rozlišení mezi dobrem a zlem. • Environmentální etika zkoumá mravní základ odpovědnosti za mimolidský svět (kam až tato odpovědnost sahá?)

  8. Ústřední otázky etiky • Kdo nebo co má mravní závažnost, tedy musí být bráno v úvahu mravními aktéry (těmi, kdo jsou schopni vědomého rozhodování)? • Podle jakých kritérií se rozhodovat v případě konfliktu mezi zájmy různých entit, z nichž každá má morální závažnost?

  9. Rozšiřující se kruhy v etice Morální ohledy v různých směrech env. etiky zahrnují i mimolidský svět: patrná je jistá analogie s vývojem v chápání lidství a občanství.

  10. Příklad: lidská a občanská práva v USA

  11. Individualistický antropocentrismus (egocentrismus) Lidé se zásadně odlišují od okolního světa a mají právo ho ovládat. Lidská historie je linií stálého pokroku, který nesmí přestat. Každý problém má řešení a lidé jsou schopni ho odhalit. Cílem je maximalizace vlastních zájmů (co je dobré pro jednotlivce, je v důsledku dobré i pro společnost). Mysl a tělo jsou oddělené entity. Zahrnuje: Platón, Georg W.F. Hegel, George Berkeley, Rene Descartes,Adam Smith, …

  12. Egocentrismus a monoteistická náboženství 1 Dominance nad přírodou Genesis: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe…“ Prokletí divočiny Svatá, zaslíbená místa jsou pouze pastorální, zemědělské nebo městské končiny.

  13. Egocentrismus a monoteistická náboženství 2 Zavržení panteismu a animismu Animismus věří v duši živých i neživých součástí světa, panteismus ztotožňuje božstva s přírodními objekty a procesy – obojí vede k úctě k přírodě a všem bytostem. Posvátné leží mimo tento svět Země je zbavena hodnoty v naději na život věčný v ráji.

  14. Egocentrismus a západní filosofie • Rene Descartes (1596-1650) • Zvířata – narozdíl od lidí – nemají mysl a duši a tudíž nemohou ani trpět. • „Myslím, tedy jsem“ je podle Descarta důkazem nejen existence, ale také lidské nadřazenosti. • Příroda se tak stává objektem, „věcí“. Její hodnota se odvozuje pouze z užitku pro člověka. • Francis Bacon (1561-1626) • Zakladatel vědecké metody a další proponent dualismu člověka a přírody.

  15. Antropocentrismus „trvalé udržitelnosti“ Lidé se od ostatních bytostí liší kulturním dědictvím. Technologický a sociální pokrok je neomezený, všechny sociální problémy lze vyřešit. Cílem je dobro pro co největší množství lidí – do toho spadá i odpovědnost za podmínky k životu budoucích generací. Vůči přírodě je člověk hospodářem, správcem (narozdíl od panského postoje egocentrismu). Zahrnuje: John S. Mill, Karl Marx, Dennis Meadows, Karl R. Popper, Karel Čapek, František z Assisi, …

  16. Hnutí za práva zvířat Zvířata prožívají emoce a utrpení podobně jako lidé, proto se na ně musí také vztahovat morální ohledy. Zvířata by neměla být využívána pro kožešiny a pro bolestivé pokusy ani by neměla být chována pro potravu v průmyslových velkochovech. Zahrnuje: Jeremy Bentham, Tom Regan, Peter Singer, … (Osvobození zvířat – Animal Liberation)

  17. Biocentrismus Ačkoli se lidé liší od jiných organismů kulturou, komunikací a technologií, zůstávají součástí globálního ekosystému. Živá i neživá stvoření mají hodnotu samy o sobě: každý život představuje dobro a jeho ničení zlo. Člověk, stejně jako ostatní tvorové, má právo využívat přírodní zdroje, ale jen do míry nezbytné k životu. Zahrnuje: taoismus, budhismus, indiánská náboženství, Albert Schweitzer, … (Nauka úcty k životu)

  18. Ekocentrismus Život lidí je ovlivňován nejen kulturními a sociálními faktory, ale také soustavou příčin, následků a zpětných vazeb v přírodě. Lidské konání může mít nezamýšlené důsledky v omezeném prostředí, na kterém jsme závislí. Celek vždy představuje více než pouhý součet svých částí. Člověk je „řadovým občanem“ ekosystému Země. Zahrnuje: Henry D. Thoreau, John Muir, Aldo Leopold, … (Etika Země – Land Ethics)

  19. Etika Země (Aldo Leopold) “Základní kámen, kterým musí být pohnuto, aby proces vývoje etiky začal, je prostě tento: přestat pojímat rozumné užívání Země jako čistě ekonomický problém. Zkoumejte každý problém z hlediska toho, co je eticky a esteticky správné, stejně jako z hlediska toho, co je ekonomicky výhodné. Určitá věc je správná, když směřuje k zachování celistvosti, stability a krásy biotického společenství. Směřuje-li jinam, je špatná.”

  20. Hluboká ekologie Všechny životní formy mají hodnotu nezávislou na jejich užitku pro člověka. Všechny druhy mají právo na existenci a naplnění svého evolučního osudu. Pokud se člověk identifikuje s přírodou, přijme za ni přirozenou odpovědnost. Předpokládá nutnost odstranění příčin poškozování přírody – konzumerismu a nadměrné populace. Zahrnuje: Bill Deval, George Sessions, Arne Naess…

  21. Povrchní x hluboká ekologie podle A. Naesse PE: váží si diverzity jako zdroje pro člověka HE: považuje rozmanitost za hodnotu o sobě PE: hodnota je vždy hodnota pro člověka HE: považuje za „druhismus“, rasismus druhu PE: „přírodní zdroj“ je zdroj pro člověka HE: „přírodní zdroj“ znamená zdroj pro všechno živé PE: je proti znečištění, pokud brzdí ekonomický rozvoj HE: čistota prostředí je důležitější než ekonomický rozvoj PE: přelidnění ve třetím světě ohrožuje ekologickou rovnováhu HE: svět je přelidněný, ale nejvíce ohrožují nadspotřební země PE: lidé nepřijmou dalekosáhlý pokles životní úrovně HE: lidé by neměli přijmout pokles kvality života, měli by přijmout pokles spotřeby v nadspotřebních zemích

  22. Kde se dozvědět více Z řady dobrých zdrojů doporučuji následující: Erazim Kohák: Zelená svatozář Aldo Leopold: Obrázky z chatrče

  23. Spotřebitelské rozhodování – princip 3R Reduce – omezuj (opravdu to potřebuji? Přednost výrobkům z obnovitelných zdrojů, vyrobeným blízko kvůli dopravě a výrobkům z obnovitelných surovin) Reuse – používej znovu (přednost kvalitním a provozně úsporným věcem, které je možné opravovat a opakovaně používat) Recycle – recykluj (tříděný a znovu využitý odpad má mnohem vyšší hodnotu, použité suroviny se nemusí znovu vytěžit, nebezpečné látky neuniknou do prostředí)

  24. Ekologické zemědělství: příklad etického i spotřebitelsky odpovědného přístupu • Hospodařit v souladu s přírodou: používat pouze statková hnojiva, využívat uzavřeného cyklu rostlinné a živočišné výroby, omezit těžkou mechanizaci • Problémům se škůdci a chorobami předcházet a nesnažit se s přírodou „bojovat“: nepoužívat pesticidy, ochranu rostlin postavit na rotaci plodin a jejich diverzitě, podpoře užitečných volně žijících rostlin a živočichů • Chovat domácí zvířata důstojným způsobem, respektovat jejich přirozené požadavky a chování: pouze volný chov • Certifikované ekologické zemědělství je vázáno předpisy a kontrolováno (KEZ). V ČR je takto obhospodařováno 12% plochy zemědělské půdy, Rakousko kolem 20%. Většinou jde ale o travnaté plochy

  25. Ekologické zemědělství: přínosy a problémy • Přínosy: • eliminuje znečištění potravin cizorodými látkami • udržuje kvalitu půdy a zamezuje její degradaci • odstraňuje hlavní etické výhrady k zemědělskému chovu zvířat • zvyšuje zaměstnanost a osídlení venkova • podporuje tvorbu a údržbu kulturní krajiny • Problémy: • náročné na lidskou pracovní sílu (zároveňmůže být výhoda – viz výše) • - o 10 - 30% méně efektivní nežprůmyslová zemědělská velkovýroba

  26. Jak poznat ekologicky šetrnou produkci: ekoznačky Přidělují a kontrolují státní agentury na základě posouzení životního cyklu (výrobků) nebo splnění podmínek (zemědělství).

More Related